Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 59. schuze (obsah) | Streda 24. unora 1937

Pritomni:

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr. Hruban, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatele: dr. Karas, Pichl.

Celkem pritomno 119 clenu podle prezencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek; jeho zastupce dr. Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 16 hod. 15 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Balla, Dundr; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Plaminkova; na tento tyden sen. Koutkova, Riedl, dr. Stefanek; dodatecne na 58. schuzi a na tento tyden sen. Pichl.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: na 15 dni sen. dr. Basovi, na 3 mesice sen. dr. Smeralovi.

Dosel pripis sen. dr. Torkolyho ze dne 12. unora 1937 o rezignaci na senatorsky mandat.

Odpovedi tisky 376/1 az 376/15, 395/1 az 395/4.

Interpelace tisk 378/1 az 378/4.

Zpravy tisky 381 az 385, 387 az 391.

Usneseni posl. snemovny: tisky 392, 394 – prikazana vyboru rozpoctovemu, tisk 393 – prikazano vyboru kulturnimu.

Vladni navrhy: tisk 396 – prikazan vyboru narodohospodarskemu, tisk 397 – prikazan vyboru ustavne – pravnimu, tisk 398 – prikazan vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu.

Tesnopisecka zprava o 52. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Vyborum ulozeno bylo, aby o usnesenich posl. snemovny tisky 392 a 394 a o vladnich navrzich tisky 396 a 397 podaly zpravu ve lhute co nejkratsi.

o 57. a 58. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Novak (rep.), za vybor zahranicni sen. Rypar.

Udeluji slovo zpravodaji panu sen. Novakovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Uruguayskou jest treti v rade nasich dohod se staty latinske Ameriky. Dohoda tato tyka se zachazeni se zbozim pri dovozu a vyvozu, odpovida v podstate vzoru jinych obchodnich dohod a jest zalozena na zasade nejvyssich vyhod. Mimo bezne vyjimky nejvyssich vyhod (pohranicni styk a celni Unie) obsahuje jeste tyto dve dalsi:

1. pokud jde o prava a vyhody vyplyvajici ze vseobecnych plurilateralnich dohod sjednanych pod zastitou Spolecnosti narodu,

2. pokud jde o vysady poskytnute Ceskoslovenskem pro zemedelske vyrobky statu stredni a vychodni Evropy na zaklade vyjimecnych umluv, ktere byly nebo budou sjednany s temito staty za ucelem vetsi hospodarske spoluprace.

Uruguay dovazi k nam hlavne ovci vlnu a surove kuze. Nas vyvoz do Uruguaye r. 1935 byl: tabulove sklo, cukr, jutove tkaniny, obkladacky, dlazdice a karamelovy slad. Uruguay poskytovala dosud nekterym cizim statum (Argentine, Brazilii, Spanelsku) celni vyhody, jichz Ceskoslovensko pro nedostatek smlouvy nebylo az dosud ucastno. Pro platebni nesnaze poklesl nas vyvoz nekterych druhu zbozi hlavne r. 1935. V letech 1930, 1932, 1933 byl rozsah vzajemneho obchodu v rovnovaze. Jina leta prevysuje znacne dovoz Uruguaye nas vyvoz.

Tyto zavady byly odstraneny sjednanim platebni dohody ze dne 6. brezna 1936, na zaklade ktere je mozno ocekavati nove oziveni ceskoslovenskeho vyvozu do Uruguaye. Obnovena obchodni dohoda ceskoslovensko-uruguayska ma dulezitost hlavne pro budoucnost, jezto poskytuje ceskoslovenskemu zbozi ochranu. Tato dohoda zustane v platnosti dve leta. Nebude-li vypovedena jednou nebo druhou smluvni stranou nejmene sest mesicu pred uplynutim recene lhuty, zustane v platnosti az do doby, kdy byla vypovedena, pri cemz vypoved bude ucinkovati po uplynuti sesti mesicu.

Vzhledem k tomu, ze v nove obchodni dohode ceskoslovensko-uruguayske byly mnohe platebni zavady odstraneny, a lze ocekavati nove oziveni ceskoslovenskeho vyvozu do Uruguaye, usnesl se vybor narodohospodarsky ve sve schuzi konane dne 1. cervence 1936 doporuciti plenu senatu schvaleni teto obchodni dohody. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. Rypar. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Rypar: Slavny senate!

Dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Uruguayskou byla uzavrena v Montevideu dne 23. brezna 1936 a jest ujednana podle zasady nejvyssich vyhod ve vsem, pokud jde o cla a vsechny vedlejsi davky, zpusob jejich vybirani, jakoz i predpisy, formality a bremena, jimz bylo vyclivani podrobeno. Je vypracovana podle vzoru obchodnich dohod, jez doporucil hospodarsky komitet Spolecnosti narodu.

Odstranuje platebni nesnaze ve styku obchodnim s republikou Uruguayskou a lze na jejim zaklade ocekavati oziveni csl. vyvozu, ktery r. 1935 velmi poklesl.

Hlavnimi predmety csl. vyvozu do Uruguaye r. 1935 byly: jutove tkaniny, obkladacky a dlazdice, karamelovy slad, tabulove sklo a cukr. Uruguay dovazi k nam hlavne ovci vlnu a surove kuze.

Zahranicni vybor jednal o tomto vladnim navrhu ve sve schuzi konane dne 5. prosince 1936 a usnesl se doporuciti plenu senatu tuto obchodni dohodu ke schvaleni. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat /zvoni): Zahajuji rozpravu. Ke slovu je prihlasen pan sen. Kriz. Davam mu slovo.

Sen. Kriz: Slavny senate!

Pri projednavani a schvalovani obchodnich smluv nasi republiky s druhymi staty v Narodnim shromazdeni nemohu se po zkusenosti z posl. snemovny casto ubranit dojmu, ze ani ve vyborech, ani v plenu zakonodarnych komor nevenuje se otazkam nasich hospodarskych styku s cizinou dostatek specielni pozornosti.

Je to snad dobre vysvedceni urednim kapitanum nasi zahranicni politiky a znamena to duveru v jejich vsestrannou snahu, prinesti pro nas stat v ujednanych dohodach co mozna nejvice hospodarskych zisku. Nemelo by vsak byti parlamentem, kteremu ustava vymezila schvalovaci pravo pro sjednavane obchodni dohody, prehlizeno, jak dulezitym regulatorem nasi obchodni bilance je kazda jednotliva umluva, kazda zmena jednotlivych cisel celniho sazebniku a jak je na vysost dulezite, aby prave pri schvalovani obchodnich umluv clenove parlamentu vyuzili sveho prava a byli nejen formalnimi schvalovateli, nybrz iniciativnimi radci a pomahaci tech, kteri z uredni povinnosti smlouvy sjednavaji.

Parlamentni iniciativa poslancu a senatoru, cerpana individuelne z bohatych zkusenosti hospodarskeho zivota a prizpusobena regionalnim zvlastnostem jednotlivych oblasti, neni po mem nazoru na poli vlivu na nasi obchodni politiku zahranicni na te vysi, na ktere by mohla a mela byti. To potvrdi kazdy, kdo si vsima mechanismu a nezajmu, s jakym se u nas velmi casto obchodni smlouvy zakonodarnym sborem berou na vedomi pres to, ze jsme statem prumyslu na vyvoz nezbytne odkazanym. Nas obchodne politicky cil ma a musi smerovati k tomu, aby stalym rozsirovanim a z hlediska nasich potreb zdokonalovanym systemem nasich styku s cizinou zvetsovano bylo nase odbytove uzemi az do nejvetsich moznosti, i kdyz vime, ze autarkie mnohych statu, s kterymi jsme v hospodarskem styku, tyto snahy podlamuje a casto znemoznuje. O to je ztizenejsi pozice nasich vyjednavacu obchodnich smluv s cizinou, ale o to je prave take vetsi nase povinnost dbati, aby tu nic nebylo prehlednuto a zanedbano, co by nasim hospodarskym stykum s cizinou mohlo slouziti k dobru.

Chtel bych upozorniti na nektere potreby, ktere ve styku s cizinou uplatnuje nas prumysl jihocesky. Tak napr. Sumava je znama jako oblast velmi duleziteho prumysloveho odvetvi, jehoz vyrobky jsou velmi dulezite pro domaci potrebu, ale kde toto zbozi je velmi hledanym artiklem velke casti evropske hutni industrie. Je to tuha. Ale pres to, ze tu jde o vyrobek cizinou silne pozadovany, jsou nase hlavni tuhove doly v Cerne na Sumave pred zastavenim, ponevadz pro tarifni politiku Nemecka a Rakouska a pro valutarni predpisy ceskoslovensko-nemecke dohody do Nemecka a zapadnich statu s tuhou nemuzeme a jeji zahranicni odbyt proti r. 1930 poklesl jiz o plne 2/3. Na trhu domacim odbyt tuhy vypada tak, ze statni zelezarny v Podbrezove kupuji pro svou potrebu tuhu ne ceskoslovenskou, nybrz tuhu z Rakouska, protoze pri vyhodnych dopravnich sazbach rakouskych drah nemuzeme v doprave z jiznich Cech na Slovensko proti vyhodnym tratim rakouskym vubec konkurovati. To je nestastna politika nasich dopravnich tarifu!

Co rikam, jest jenom nepatrne otevreni jednoho okenka do bolavych regionalne-hospodarskych otazek. Vyjednavaci nasich obchodnich smluv s cizinou meli by si proto volani tuhovych dolu v Cerne vsimnouti a po prozkoumani exportnich moznosti snaziti se, aby tomuto dulezitemu prumyslovemu odvetvi nasi vyroby byl zahranicni vyvoz do ciziny umoznovan. Jinak domaci prumysl tuhy zabijeme nadobro. Je to otazka dulezita v dobach vseobecneho volani po branne priprave i pro ministerstvo narodni obrany. Snad toto upozorneni postaci.

Rad kvituji, ze druha projednavana umluva v dnesni schuzi, a to dodatkova dohoda k obchodni smlouve s Jugoslavii, prinasi nasemu vyvozu do tohoto statu nektere vyhody. Bylo a je toho nejvyse potrebi. Mame a musime miti zajem na tom, aby hospodarsky styk prave mezi staty Male dohody byl co nejvetsi. Po velkem upadku techto styku, ktere mely v dobe krize pronikavou klesajici tendenci az do r. 1933, vidime sice v poslednich trech letech urcite zlepsovani hospodarskych styku mezi obema staty, ale daleko jeste to neni to, co bylo r. 1930. Bylo by si tedy prati, aby dodatkova umluva prinesla nam i Jugoslavii co nejlepsi zlepseni.

Mam pri te prilezitosti male upozorneni a prosbu k vlade a k nasim urednim strazcum ceskoslovensko-jugoslavskych hospodarskych styku. Jiz v narodohospodarskem vyboru jsem vdecne kvitoval snizeni celniho sazebniku na dovoz naseho piva do Jugoslavie. Je to snizeni o plnou 1/3, z 30 na 20 jednotek. Je to uspech, ktery, doufejme, prispeje k tomu, aby pivovarum, ktere maji nebo hledaji odbytiste v Jugoslavii, v zemi vina, umoznil jejich obtiznou kalkulaci. Chtel bych jen upozorniti, ze pro vyvoz naseho piva do Jugoslavie je ve smyslu sjednane dohody velikou nevyhodou, ze clo neni pocitano za netto vahu cisteho vyrobku, nybrz brutto, vcetne vahy sudu. Sudy se vsak v kazdem pripade vraceji do pivovaru. Uvazi-li se, ze pri 1 hl piva ve vaze cca 160 kg sud sam vazi 60 kg, zdrazuje se 1 hl piva pri brutto procleni o 91 Kc pri kazdem dovezenem hektolitru. Kdyby clu podlehal jen skutecny vyrobek podle netto vahy, odbytovym a kalkulacnim moznostem naseho pivovarskeho prumyslu velmi by to prospelo.

V nasem obchodnim styku s Rakouskem stoji za pripominku mimoradne nadmerne zatezovani nasi bilance vysokym cislem Cechoslovaku cestujicich do Rakous. Rakouska statistika sama uvadi, ze z celkoveho poctu 259.613 osob, ktere loni navstivily Viden, bylo nejvice navstevniku z Ceskoslovenska, totiz 73.536. Daleko za nami pokulhavaji Madari s 37.000 navstevniky. Castky, ktere nasi lide cestami do Rakouska zanaseji do ciziny, jdou do mnoha a mnoha milionu. Nase turisticka bilance s Rakouskem je katastrofalne pasivni.

Domnivam se, ze by se mela hledati odpomoc v tom smeru, aby s poukazem na pocet Cechoslovaku turistu ve styku s Rakouskem hledana byla pri obchodnich vyjednavanich s timto statem reciprocita umozneni vetsich pracovnich moznosti nasim lidem z Cech i Slovenska v Rakousku. Jsou to zejmena jihocesti kvalifikovani stavebni delnici a hostinsky a hotelovy personal, kteri ve Vidni byli kdysi hledanou pracovni silou a kteri by radi prijali v Rakousku zamestnani. Kazdy uspech v tomto snazeni zlepsil by nasi hospodarskou bilanci s Rakouskem.

Prosim, aby o techto nekolika pripominkach bylo na povolanych mistech uvazovano. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Pristoupime k odst. 2 poradu:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Novak (rep.), za vybor zahranicni sen. dr. Klouda.

Udeluji slovo prvnimu zpravodaji, panu sen. Novakovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Na zaklade dodatkove umluvy ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928 jsou vyclivany cerstve svestky dovazene z Jugoslavie v bednach a kosich o nejvyse pripustne hrube vaze do 20 kg smluvni sazbou 15 Kc za 100 kg pocinaje od 15. srpna. Vzhledem k letosnimu opetnemu casnejsimu dozrani svestek prednesla vlada kralovstvi Jugoslavie prostrednictvim sveho vyslanectvi v Praze zadost, aby byla povolena i v tomto roce vyhoda aplikace, smluvni polozka 37 a), 6B/LL, sazbou 15 Kc za 100 kg na svestky podle vyse uvedene vahy jiz od 1. misto 15. srpna, podobne jako roku 1934. Vlada republiky Ceskoslovenske povolila v zajmu zdarneho vyvoje vzajemneho obchodu ceskoslovensko-jihoslovanskeho aplikaci z citovane smluvni sazby celni jiz od 20. cervence vladni vyhlaskou ze dne 14. cervence 1935, cis. 156 Sb. z. a n., schvalenou usnesenim senatu N. S. dne 29. dubna 1936.

Zadost vlady jihoslovanske, aby smluvni clo na svestky bylo prodlouzeno v lonskem zneni, oduvodnena jest stejne jako loni casnejsim dozranim svestek a prodlouzeni bylo uvedeno v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, cis. 171 Sb. z. a n.

Tento pozadavek je v souladu s ceskoslovenskymi zajmy a opatreni toto plati opetne pouze v tomto roce.

Narodohospodarsky vybor projednal predlozeny vladni navrh ve sve schuzi dne 20. rijna 1936 a doporucuje plenu senatu, aby schvalil dohodu k umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie tisk sen. 274 i se schvalovacim usnesenim. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Za vybor zahranicni je zpravodajem pan sen. dr. Klouda.

Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Vazeny senate!

Podle dodatkove umluvy ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jugoslavske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928 vyclivany jsou cerstve svestky dovazene z Jugoslavie v bednach a kosich o hrube vaze nejvyse do 20 kg smluvni sazbou 15 Kc za 100 kg, pocinajic 15. srpnem.

Vyhovujic prani jihoslovanske vlady, dala vlada ceskoslovenska jiz v letech 1934 a 1935 souhlas k tomu, aby vzhledem k casnejsimu zrani svestek v Jugoslavii celni sazba shora uvedena aplikovana byla na svestky z Jugoslavie k nam dovezene jiz 1. srpna.

Stejne i pro rok 1936 vyslovila jugoslavska vlada prani, aby aplikace smluvni celni sazby pol. 37 a) 6 β) aa) prodlouzena byla i letos od 1. srpna do 31. srpna tak, aby s dovozem casneji dozralych svestek do Ceskoslovenska mohlo byti zapocato pred 15. srpnem 1936.

Opatreni vladou jugoslavskou vyzadovane jest v souhlasu se zajmy ceskoslovenskymi i usnesl se proto zahranicni vybor senatu Narodniho shromazdeni ve schuzi konane dne 5. prosince 1936, aby senatu Narodniho shromazdeni bylo navrzeno toto schvalovaci usneseni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s dodatkovou dohodou k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou vymenou not ze dne 16. cervence 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 24. cervence 1936, cis. 234 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. ing. Marusak. Davam mu slovo.

Sen. ing. Marusak: Vazeny senate!

Od te doby, co klesal nas export, pocitujeme zvysenou hospodarskou tisen a take zvysenou nezamestnanost. Byly doby, kdy jsme po prevratu vyvazeli az za 27 miliard Kc ceskoslovenskeho zbozi do zahranici; jeste r. 1928 cinil nas vyvoz do zahranici 21.225 milionu Kc. Pak nastal znacny pokles. Tak v r. 1934 cinil vyvoz jenom 7.287 mil. Kc, coz znamena sice urcite zlepseni proti roku predchazejicimu, ale proti drivejsim letum je to velice malo.

Porovname-li rozborne zeme, do kterych vyvazime, vidime, ze nejvetsim nasim odberatelem je Evropa. Evropske zeme odebraly r. 1928 naseho zbozi za 18.343 mil. Kc, to znamena temer 90 % naseho exportu. V nasledujicich letech nastal pokles odberu naseho zbozi evropskymi zememi; tak napr. r. 1934 uz necinil odber ani 80 %. Budeme muset bedlive sledovati priciny zaznamenaneho ubytku odberu naseho zbozi do zemi evropskych, abychom po zjisteni zavad dovedli tento ubytek vyrovnati.

Zajimave je take sledovati nas export do zemi zamorskych. A tu prave je mozno dosahnouti pro nas jeste mnohem a mnohem zvysenejsiho odbytu proti dnesku. Do Ameriky vyvezli jsme r. 1934 jenom za 873 mil. Kc zbozi, do Asie za 437 mil. Kc, do Afriky za 203 mil. Kc a do Australie za 35 mil. Kc.

Jest jiste, ze usilovnou praci by se nam podarilo ziskati tyto zamorske zeme pro zvyseni naseho exportu. Pricinou, proc nastal tento znacny pokles naseho vyvozu do zemi evropskych, je predevsim autarkie, zahajena ze strany naseho statu celnim ochranarstvim naseho zemedelstvi, ktere se stalo tehdy proti rovnym hlasum stran socialistickych. Ovsem techto pricin se pak casem nahromadilo vice. Je to take nedostatecna organizace naseho exportu vubec. My jsme sice zdedili po prevratu vetsinu vyvozu ze zemi rakouskych, avsak nemeli jsme nas zahranicni obchod v rukou; za nas obchodovala Viden a nekolik domu ve velkych primorskych mestech belgickych, holandskych, nemeckych a francouzskych. Ani dnes jsme se od teto stare obchodni tradice mnoho neuchylili. Take dnes jeste je malo nasich velkych firem, ktere maji sve vlastni zastupce, resp. obchodni domy v zahranici. Konecne vidime, ze velmi malo nasich exporteru dovede intenzivne propagovati sve zbozi v zahranici. Jsou malo hybni, velmi malo jich jede a hleda sve zakazniky. Cteme-li v posledni dobe v novinach, ze to dela zastupce zlinske firmy Bata, jiste by to bylo dobrym poucenim i pro ostatni nase exportery, aby nasledovali tohoto prikladu.

Jiste ze brzdou naseho exportu je tez tezka rezie, za jake nase podnikatelstvi pracuje. Jsou to zejmena nase banky, ktere ovladaji prumysl a ktere z neho nekrestansky ziji. V jinych vyspelych prumyslovych zemich, zejmena v Anglii, ma prumysl sve banky, kdezto u nas banky ovladaji prumysl, banky maji akcie v prumyslu a prumysl ma zase akcie bank. Je to tedy zjev, ktery nasi vyrobe a nasemu vyvozu nejde k duhu a ktery by se mel korigovat.

Zrizeni Exportniho ustavu je vec, od ktere ocekava nejen nas export, nybrz i cela nase statni sprava a verejnost zlepseni naseho exportu. Ovsem spravneji by se mel ten ustav nazyvati nikoli exportnim, nybrz ustavem pro zahranicni obchod, ponevadz nemuzeme pocitati jen s vyvozem, nybrz musime byti zainteresovani take o dovoz, nebot bez odvozu neni vyvozu. To je zasada, kterou si budeme musit jak v nasich exportnich domech, tak take v nasi statni sprave a parlamentnich kruzich uvedomiti.

Exportni ustav jest ovsem dosud v plenkach a potrebuje urcite doby, aby se mohl vyvinouti. Je take znacne brzden tim, ze nema financnich prostredku a nema take dostatek kvalifikovanych sil, ktere by tuto praci provadely. Slysime-li nekdy i dost nepriznivou kritiku cinnosti Exportniho ustavu, je tato kritika z vetsi casti neoduvodnena a vyplyva spise ze stranickosti. Potrebovali bychom, aby Exportni ustav mel vetsi financni prostredky, aby zejmena u nasich zastupitelskych uradu mohl si vydrzovati sve obchodni zastupce a tim take navazovati prime styky s nasimi zahranicnimi odberateli. Je take potrebi, aby mu byla poskytnuta vetsi hybnost, aby opravdu mohl byti v primem kontaktu s nasimi odberateli, a ne jak tomu je dnes, kdy se tvrdi, ze asi 38 ruznych zajemniku mu do toho mluvi a on jest jen takovou prubeznou stanici.

Vaznym spolupracovnikem Exportniho ustavu jsou ovsem obchodni komory. Budeme vsak musit zadat, aby na vudcich mistech veskerych nasich obchodnich a verejnych korporaci stali lide nejen zkuseni, nybrz take lide pevnych mravnich kvalit. Jestlize dnes vidime, ze v mnohych obchodnich komorach jsou predsedove, kteri jsou predsedy jen proto, aby se zmocnili co nejvetsiho poctu spravnich radovstvi, a to bez ohledu na to, jsou-li to podniky domaci ci zahranicni, je to jiste velmi pochybny duvod pro predsednictvi. A mame takove predsedy obchodnich komor, kteri jsou i v zahranicnich podnicich, coz jiste odporuje ucelu funkce obchodnich komor, ponevadz ta ma hajiti predevsim nas domaci export, a nikoli zahranicni, ktery se u nas usadil.