Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 57. schuze (obsah, prilohy) | Streda 10. unora 1937

Pritomni :

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 114 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 201) o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuje rad voleni v obcich (tisk 338).

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 253), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova dohoda k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym ze dne 14. cervna 1935, podepsana v Praze dne 15. cervna 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. cervna 1936, c. 162 Sb. z. a n. (tisk 333).

3. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny k projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 2245-I);

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II);

c) o ochrane polniho majetku (tisk 702-II);

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hod. 21 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. dr Budayovi, Kianickovi, Kostkovi, dr Mederlymu, Zemanovi, Zmrhalovi; dodatecne na schuze dne 21. a 22. ledna 1937 sen. Bergmanovi; na dnes a zitra sen. Dytrychovi, Enhuberovi, dr Krcmerymu, Stodolovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla dana zdravotni dovolena sen. dr Polyakovi do 15 brezna t. r.

Navrhy tisky 367 az 369 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Odpovedi tisky 370, 373/1 az 373/10, 374/1 az 374/10, 375/1 az 375/13.

Vladni navrhy: tisk 371 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu, tisk 377 - prikazan vyboru techn.-dopravnimu, a obema vyborum ulozeno podati zpravy o techto vladnich navrzich ve lhute co nejkratsi.

Interpelace tisk 372/1 az 372/4. Tesnopisecke zpravy o 50., 55. a 56. schuzi senatu N.S.R.Cs.

Zapisy o 53. a 54. schuzi senatu N.S.R.cs.

o 55. a 56. schuzi senatu schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

Zpravy tisk 365, 366.

ve schuzi konane dne 21. ledna 1937 prikazany navrhy vyborum:

rozpoctovemu a soc.-politickemu tisky 294, 307, 350,

narodohospodarskemu a rozpoctovemu tisky306,321,

ustavne-pravnimu a soc.-politickemu tisk318,.

techn.-dopravnimu tisk319,

narodohospodarskemu a zivn.obchodnimu tisk 320.

Vyboru imunitnimu zadost okr. soudu v Plzni za souhlas k trest. stihani sen. inz. Wintra pro prestupek urazky na cti (c. 4509).

Vyboru. rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 22. ledna 1937 o mimoradnem dobropisu z plateb vykonanych v r. 1937 na prime dane s prirazkami (c. 4538).

Vyborum narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 29. ledna 1937,

kterym se znovu castecne meni vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936, c. 76 Sb. z. a n., o zemedelskem vyrovnacim rizeni (c. 4572),

kterym se znovu castecne meni vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935, c. 250 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci (c. 4573).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodajem je pan sen. Riedl. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavny senate!

Nase volebni rady do vsech zastupitelskych sboru jsou vybudovany na podklade nejsirsi demokracie. Pravo kandidovati je vazano toliko nekterymi formalnimi predpisy, jako na pr. podpisem kandidatni listiny urcitym poctem volicu.

Tato snadnost, podavati kandidatni listiny, zpusobila, ze pri volbach do obecnich zastupitelstev byly podavany kandidatni listiny nekterymi volebnimi skupinami lehkovazne, nepromyslene a v poctu skutecne uctyhodnem. Upozornuji, ze na pr. pri poslednich volbach do obci bylo podano v Chustu 37 kandidatnich listin pri 12.000 obyvatelu, ve Strabicove, kde je 2.000 obyvatelu, byly podany 22 kandidatni listiny. Leckde postup nekterych volebnich skupin budil dojem, ze se neposuzuje volebni akt vazne a svedomite, jak toto pravo obcanu vyzaduje. Byly obce, kde nektere volebni skupiny nejenze nedosahly volebniho cisla, nybrz nesoustredily na sebe ani tolik hlasu, kolik podpisu bylo treba, aby mohla byti kandidatni listina podana. To jsou zjevy zajiste vice nez povazlive.

Pri volbach do Narodniho shromazdeni i pri volbach do zemskych a okresnich zastupitelstev se tento zjev nevyskytuje. Vyplyva z toho, ze duvod lehkovazneho postupu pri volbach do obecnich zastupitelstev nutno hledati v rozdilnem ustanoveni volebnich radu do Narodniho shromazdeni a zemskych i okresnich zastupitelstev na strane jedne a radu voleni do obci na strane druhe. Rozdil je v tom, ze pri volbach do Narodniho shromazdeni volebni strany hradi z poloviny naklady spojene s rozmnozenim kandidatnich listin a ze strana, ktera nedosahla v zadnem volebnim kraji mandatu, hradi cely tento naklad. Obdobne je tomu pri volbach do zemskych a okresnich zastupitelstev. Pri volbach do obecnich zastupitelstev naproti tomu rozmnozuje obec kandidatni listiny cele na svuj naklad.

Ponevadz se horejsi ustanoveni pri volbach do Narodniho shromazdeni i do zemskych a okresnich zastupitelstev osvedcilo, navrhuje se zmena radu voleni v obcich v ten smysl, aby i tu volebni skupina, ktera nedosahne mandatu, nahradila obci naklad na rozmnozeni sve kandidatni listiny. Ruci za tento naklad rukou spolecnou a nerozdilnou kandidati, zmocnenec a jeho nahradnik i volici, kteri kandidatni listinu podepsali.

Puvodni vladni navrh mel jeste ustanoveni, kterym byl dohledaci urad zmocnen, aby ve vyjimecnych pripadech nahradu prominul. Posl. snemovna neprijala toto ustanoveni v uvaze, ze neni pravne, aby zakon priznaval spravnim uradum pravo, aby podle sve volne uvahy mohly ciniti opatreni, ktera by snadno mohla uvesti v pochybnost umysl zakonodarcuv a cely smysl zakona.

Ackoliv toto stanovisko posl. snemovny nutno uplne sdileti, prece jen neni mozno uzavirati se presvedceni, ze budou pripady, kdy verejny zajem bude vyzadovati, aby byla postavena kandidatni listina, ktera pak nedosahne mandatu a zustane toliko kandidatni listinou scitaci. Ucelem noveho zakona je, vymytiti kandidatky vyvolane lehkomyslne a zajmy uzce mistnimi nebo osobnimi, zkratka postaviti akt volebni i pri volbach do obci na vyssi stupen, aby i tyto volby byly posuzovany s sirsiho hlediska zajmu obecnich. Neni na miste, aby byly stejne posuzovany volebni skupiny, ktere pri volbach do Narodniho shromazdeni se osvedcily jako nositelky urciteho svetoveho nazoru, ktery v republice zakotvil tak, ze dosahl zastoupeni v nekterem ze zakonodarnych sboru, stejne jako ani skupiny, ktere ani v omezenem rajonu mistni obce nedosahly mandatu, patrne proto, ze slo bud o lehkomyslnost, neodpovednost, mistni zlovuli, ne-li dokonce o zrejmou nevaznost, ktera dala takove volebni skupine vzniknout.

Ustavne-pravni vybor vychazeje z tohoto presvedceni navrhuje slavnemu senatu, aby usneseni posl. snemovny doplnil v cl. I novym odst. 4 tohoto zneni:

"(4) Ustanoveni odstavce 3 se nevztahuje na volebni skupiny (strany), ktere v poslednich volbach do nektere snemovny Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske dosahly v ni zastoupeni:"

Ustavne-pravni vybor pojednal take o resolucich, na kterych se usnesla posl. snemovna, prijal je za sve, a pokud jde o zadanou novelizaci zakona o stalych volicskych seznamech, doplnil resoluci posl. snemovny pozadavkem, aby byla pripustena reklamace jeste v dobe predvolebni a aby verejni zamestnanci a clenove jejich rodin mohli vykonavati sve volebni pravo tam, kde maji v den volby sve trvale bydliste.

Ustavne-pravni vybor doporucuje slavnemu senatu, aby schvalil take tyto dve resoluce tak, jak jsou otisteny v senatnim tisku 338. (Vyborne!)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo prihlasenemu recniku, panu kol. Fussymu.

Sen. Fussy (madarsky): Vazeny senat!

Navrh o zmene volebneho poriadku do obci v celku schvalujem. Co sa dialo pri poslednych volbach do obci, to bolo uz opravdu nevaznostou; vo vela obciach bol podany znacne vacsi pocet kandidatnych listin, nez kolko clenov bolo volene do zastupitelskeho sboru. A tieto listiny mohli podavat samozvanci len tak, ze poziadali svojich priatelov, pribuznych a znamych o podpisy doporucovacie. Na koniec takato kandidatka nedostala ani tolko hlasov, kolkymi podpisy bola doporucena, tj. i podpisovatelia kandidatky hlasovali na stranu inu.

Musim-li tu konstatovat akysi nedostatok, tu to moze byt len to, ze pozmenujeme iba velmi nepatrne detaily volebneho poriadku do obci a nepozmenujeme vsetko to, co vola po naprave. Je palciva zvlaste reforma zakonnych ustanoveni o stalom sozname volicov do obci, lebo ved dnesna prax je pre obce velmi nakladna a pri tom spatna, kedze nezabezpecuje nalezite volebne pravo vsetkym k hlasovaniu opravnenym osobam, lez predpisuje zdlhave reklamacne pokracovanie.

Pri tejto prilezitosti chcem niekolko slovami reflektovat na prednasku pana ministra spravedlnosti dr Derera, konanu na nedelnej slavnosti robotnickej akademie v Bratislave "o historickom ukole Madarstva v Ceskoslovensku", ktora prednaska svojim obsahom urcite prekrocila ramec a vybocila z medzi slavnosti desatrocneho jubilea sjednotenia Ceskosovenskych a madarskych socialne demokratickych stran v Ceskoslovensku.

Zasluhuje si pozornosti i doba, v ktorej odznela rec pana ministra dr Derera. V Prahe pan predseda vlady usiluje o smier cesko-nemecky a podla vladneho programu po tomto smirere maju nasledovat vyjednavania stran vyrovnania slovenskomadarskeho. Co do vyjednavani cesko-nemeckych sme toho nazoru, ze rozhovory s nemeckymi vladnymi stranami nemozu priniest to ziaducne vnutorne smierenie, i keby doslo k zovnajsiemu mieru vo forme nejakej listiny alebo adminstrativneho opatrenia. Podla mojho individualneho nazoru prednaska pana ministra Derera zahatila cestu i k tomuto zovnajsiemu smiereniu slovensko-madarskemu, lebo kto si precital bratislavsku rec pana ministra, moze povedat len to, ze u ceskoslovenskej vlady niet porozumenia pre otazky madarskej narodnej mensiny.

Pan minister spravedlnosti cini retrospekciu do historickej minulosti madarskeho naroda. Dejiny su ucitelkou zivota a musime sa z nich ucit. Velmi spravne. Avsak dejiny su tiez zrkadlom zivota. V zivote vsak su krasne a mile veci a udalosti, a su v nom i deje tazke a neprijemne. Rovnako tak je tomu i v zivote cloveka. Clovek sa s pribuznymi, susedmi rozvadi a potom sa s nimi zas smieri. A teraz tato zrkadho zivoba, je-li uplne ciste, ukaze nam prijemne a krasne udalosti odohravsie sa po dobu storoci, avsak ukaze nam i deje tie, na ktore si. ani narod a po pripade ani jednotlivec nerad spomina.

Chcem-li sa smierit so susedom, s ktorym som v hneve, nesmiem sa k nemu priblizovat tak, ze mu budem vytykat hriechy a poklesky jeho otca, a deda, lez musim hladat to, co tie dve rodiny za starodavna spojovalo a drzalo pohromade. Pan minister Derer, posudzujuc jeho rec s tohoto hladiska, videl storocne dejiny madarskeho naroda vo velmi krivom zrkadle, v ktorom videl pripadne chyby zvacsene a zkreslene a prijemne vztahy medzi madarskym a slovenskym a madarskym a ceskym narodom proste nevidel. Nie je mojim ukolom dopodrobna vyvracat historicku cast prednasky pana ministra, to by bolo zbytocne; staci opatovne konstatovat, ze jeho historicke zrkadlo premieta nam udalosti v marxistickom svetovom nazerani a nezna nic o spolocnych vztahoch cesko-madarskych bojov za slobodu; zaamlcuje, ze pycha Cechov, Komensky, tento ucitel narodov, nasiel po cele roky svoj domov na dvore madarskeho "feudalneho" magnata, ked musel zo svojej vlasti prchat.

Pan minister cerpa madarske dejiny z diel ceskych historikov. Vazim si ceskej historickej vedy, chcem li sa vsak prehlbit do dejin anglickych, tu nepouzijem za pramene ceskych historickych knih, a chcem-li studovat dejiny madarske, tu, rieknem to otvorene, nepojdem k Macunkovi - i keby sedel na dvoch katedrach naraz - kym tu budu historicki ucenci madarski. Je tazko chapat, co chcel pan minister vyvodit zdoraznovanim toho, ze velke Madarsko existovalo vlastne len 50 rokov v poslednych styroch storociach. Zda chcel tuna pochybovat o historickych pravach alebo ci chcel tym vyvracat? Ci nemysli, ze tato lahka zbran moze byt obratena i proti nemu a jeho narodu? Alebo ci pan minister spolu s profesorom Macunkom poklada za hanbu to, ze turecky vyboj zastavil sa prave na tele madarskeho statu a ze madarsky narod prave preto nemohol ziskat tej zapadnej kultury, ktoru ziskal narod cesky?

Pan minister konecne nemohol si zo svajich historickych studii pripamatovat ani jediny pripad, kde by bol mohol tiahnut paralelu medzi snahami madarskeho a ceskeho naroda po samostatnosti, co sa tyce Habsburkov a Viedne, ktorezto snahy po slobode maju na strane obidvoch narodov svojich mucednikov.

Toto historicke krive zrkadlo potreboval vsak pan minister k tomu, aby Madarom v Ceskoslovensku dokazal, ze madarstvo v Ceskoslovenskej republike ma rajsky osud. Pan minister nebral v uvahu to, ze prijde-li ku mne clovek, ktory je so mnou vo hneve alebo s ktorym nemluvim, s tym, ze hanobi pamiatku mojho otca a deda, tu ze sa ja od neho odvratim. Za ucelom posvietenia na rajsky osud madarstva v Ceskoslovenvsku zmienim sa len o jednej veci, a to je volebny zakon, abych zostal u veci. V poslednych volbach do parlamentu vyzadovalo sa na jeden mandat v okrese novozameckom s madarskou vacsinou 33.325 hlasov, v okrese kosickom 31.262 hlasov, avsak v Turc. Sv. Martine stacilo 24.000 hlasov a v Prahe 25.000 hlasov. Tato stinna stranka vykladnej demokracie este ani dnes nezmizela a ani len zmienku neslysime o tom, ako bude tu urobena naprava. Je nepravda, ze tato chyba sa v druhom a tretom skrutiniu spravi, lebo keby sa madarskej mensine meraly mandaty stejnou mierou, ako stranam ceskoslovenskym, tu by na hlasy kandidatky mojej strany muselo pripadnut plnych 11 poslaneckych mandatov.

Opakujem, nechcem sa podrobne zabyvat s historickymi omylami rozsiahlej reci pana ministra Derera, lebo uz i dosial uvedene vyvody dostatocne dokazuju, ze cela tato rec vobec nenapomohla smiereniu naroda ceskoslovenskeho s madarskou narodnou mensinou a - pokial to sam zo svojich citov mozem konstatovat - ani sblizeniu s nasim materskym statom. Comu posluzila tato rec? I to poviem.

U nas uz opatovne odznela namietka proti tak zv. Madarom "medzi styrma ocima", t. j. proti tym, ktori len medzi styrma ocima, za rozhovoru biju sa v prsa, aki su vraj oni dobri Madari, ale ako racite vedet, starost o zivobytie, o koncesiu a ine podobne veci nedovoluje, aby sa i na verejnom fore priznavali za Madarov. S hladiska madarsko-narodneho musi byt toto ich chovanie odsudene, avsak i takito jednotlivci su cennejsi pre madarsky narod, nez ti, ktori interne nie su Madari, avsak svojim madarstvom sa pochlubuju, svojim madarstvom si dobyvaju existencii a zpravidla velmi dobrych existencii, lebo tymto osobam je velmi tazko chodit po mensinovej kalvarii. A tychto viechovych Madarov stavia ceskoslovensky agrarizmus a ceskoslovenska socialna demokracia ako udernikov. Tito udernici potrebovali akusi dusevnu municiu a tuto municiu im dodal pan minister spravedlnosti vo svojej bratislavskej prednaske.

Klaniam sa vede pana ministra spravedlnosti, vazim si jeho poctiveho ceskoslovenskeho narodneho presvedcenia, avsak pan minister nech sa nenahneva ani na mna ani na velku masu madarskej mensiny, ze my neziadame si lekcie z madarskeho narodneho citenia ani od ceskoslovenskeho ministra, ani od osob, ktore sa priznavaju k aktivizmu, mluvia madarsky, ale citia ceskoslovensky, ktore na pr. spolu s nemeckymi aktivistami nemozu byt ani v jeden den ani na jednom mieste vyslovene. Lebo ved nemecke aktivisticke strany, ac velmi tazko snasaju nasledky svojej katastrofalnej politiky, aspon si zachovaly svoju politicku stranicku nezavislost, avsak madarski "aktivisti" su ibe vleckou stran ceskoslovenskych.

Koncom svojej bratislavskej reci povedal pan minister zvysenym hlasom, ze nicoho ineho si nepraje, nez toho, aby mohol zit v miere s Madarskom, a ze i jeho zaujmom je, aby jeho susedom bolo stastne Madarsko. Nuze, za to sa budeme modlit i my, avsak domnievam sa, ze budeme sa muset modlit velmi dlho, obzvlaste pre prve dve tretiny reci pana ministra.

Co sa konecne tyka liecenia bolavych ran madarskej mensiny v Ceskoslovensku, tu si myslim, ze liecive mazadlo ciste socialne demokraticke sotva tu postaci; a po tejto stranke ani bratislavsky prejav nepriniesol nejaku zmenu v liecebnych prostriedkoch.

My nasou mensinovou politikou nechceme bolave rany rozdrasat, lez liecit. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. Liehm.

Sen. Liehm (nemecky): Slavny senate!

Vladni navrh na doplneni volebniho radu do obci v ten smysl, aby priste strany, ktere pri volbe do obci nedosahly zadneho mandatu, byly povinny platiti naklad za hlasovaci listky, nemela by vlastne podavati demokraticka vlada, nebot tim maji byti volebni skupiny odvraceny od ucastenstvi pri volbach, ponevadz pak snad se jim ulozi platiti naklady za hlasovaci listky, jez silnejsi volebni strany platiti nemuseji. Navrh ovsem vyhovuje duchu nasi obvykle demokracie, ktera kandidovani do parlamentu prece jiz od pocatku cinila zavislym od toho, zdali strana muze platiti prispevek na naklad za hlasovaci listky. Nad to ohrozeny jsou kandidujici skupiny take tim, ze musi zaplatiti cely naklad za rozmnozovani hlasovacich listku, zustanou-li bez mandatu. Tato ustanoveni pocitovana byla vzdy jako ochranna opatreni pro stare a velke strany, aby chraneny byly pred konkurenci mladych, novych, na pocatku namnoze financne slabych volicskych skupin. Stejny ucel maji prece take plniti ustanoveni, ktera urcuji minimalni pocet hlasu, resp. dosazeni mandatu jako predpoklad pro plne zhodnoceni dosazenych hlasu pri rozdileni mandatu. Pri poslednich volbach projevila ovsem tato ustanoveni svuj ucinek take proti oslabene nemecke vladni strane a proto zajiste ucinena byla v doplnku vladniho navrhu opatreni na ochranu malych vladnich stran. Podle doplnujiciho navrhu senatniho vyboru nemaji byt mistni obecni volebni strany, jejichz volebni skupina je zastoupena v parlamente, pribirany k placeni hlasovacich listku, jestlize v obci nedosahly mandatu.