Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 56. schuze (obsah, prilohy) | Patek 22. ledna 1937

Schuze zahajena v 10 hodin 9 min.

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr. Hruban, dr. Bas, dr. Heller.

Zapisovatele: dr. Karas, Pichl.

Celkem pritomno 101 clenu podle prezencni listiny.

Clen vlady ministr dr. Sramek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Mistopredseda dr. Bas (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dovolene obdrzeli na dnesni schuzi sen. Fidlik, Chalupnik, Frant. Muller, Pechman, Popovic, Steiner, Vrany, Wenderlich, Zmrhal.

Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodajem je pan sen. Modracek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Modracek: Slavny senate!

Doufam, ze nikdo z nas necekal, ze vysledky statniho hospodareni za paty rok hospodarske krize budou priznive. Hospodarska situace nebyla jeste tak uspokojiva, aby statni pokladna to byla pocitila ve znacnejsi mire.

Od r. 1931 konci bilance republiky rok co rok znacnymi schodky. Prijmy se zmensovaly a vydaje zvetsovaly. Rozpocty, jez jsme schvalovali, byly sice vyrovnany - aspon pro toho, kdo se nepodival do financniho zakona, kde se vlade dostavalo plnych moci k znacnym vypujckam - ale kdyz pak se srovnaly po skonceni roku skutecne prijmy s vydaji, objevil se chmurny obraz deficitu, ktery najednou presahoval castku dvou miliard, pocitame-li s vydaji preliminovanymi i nepreliminovanymi. Utechou nas muze byti, ze v jinych statech nebyli na tom lepe, spise hure, s tim rozdilem, ze vsude jinde se o tom nesmelo a nesmi mluviti, kdezto my mame aspon tu vyhodu, ze si muzeme o tom promluviti verejne a budto to kritizovat anebo to omluvit.

Dnes, kdyz ctu zpravy, ktere podava pan tovarnik Bata z Italie, se tomu divim, ale vlastne ani nedivim, ze se sam sebe nepozepta, jak dalece tam lide mohou projeviti sve volne mineni, nebot se mi zda, ze v tech jeho prilisnych chvalozpevech na Italii mnohem vice rozhoduji boty nezli politicke svedomi. Nesouhlasim take s tim, aby se zbytecne urazely hlavy statu, ale aby se nesmelo psati o jejich chybach, o jejich nespravne politice, tyranii, to si nedame prece u nas libit.

Ted k veci. Take rok 1935 skoncil jiz v preliminovanem etatu velmi znacnym schodkem v castce temer 1,5 miliardy Kc a pripocteme-li k tomu vydaje, vykazane ve skupine nepreliminovaneho etatu, byl schodek aspon o jednu miliardu Kc vyssi. Nepriznivy ten vysledek se zmirnuje okolnosti, ze nemala cast nehrazenych vydaju rozpoctovymi prijmy pripadala na investice. Ale mnohem vetsi castka nalezi, bohuzel, na konto ztraty, proti niz nestoji zadna polozka aktivni.

Senat ma pred sebou jak statni zaverecny ucet, tak zpravu rozpoctoveho vyboru, kde vysledek statniho hospodareni za rok 1935 je zobrazen podrobnymi ciframi. Bylo by zbytecne, abych jeste ve svem referatu unavoval vas opakovanim cifer, s nimiz se muzete lepe seznamiti v tisicich a jez je tezko posluchacum sledovati. Bude snad lepe, kdyz z vysledku statniho hospodareni v r. 1935 odvodim nejake to pouceni pro dnesek a zitrek.

Doufejme, ze tezkou dobu, jiz nam ilustruje statni zaverecny ucet za r. 1935, mame za sebou. Mnoha znameni na hospodarskem horizontu i ve stavu statnich financi nas opravnuji k te nadeji. Je to predevsim oziveni hospodarske aktivity, ktera u nas zustava sice jeste pozadu za nekterymi staty, ale nicmene se priblizuje pozvolna k pocatecnimu roku krize, Nezamestnanost proti predchozim letum znacne poklesla a pokles ten se projevuje bez vyjimky u vsech hospodarskych odvetvi, i u tech, jez nesouviseji s vyrobou zbrani, ktera v cetnych zemich vyvolala podezrelou a klamnou konjunkturu. Projevuje se nejen v kovoprumyslu a strojnictvi, kde produkce armadnich potreb se nejvice uplatnila, nybrz i v hornictvi, ve sklarstvi, v textilnim prumyslu a ve stavebnictvi, tedy v oborech, jez byly nejsilneji postizeny krizi. Ovsem cifra nezamestnanych koncem prosince lonskeho roku - 617.778 - i kdyz jest o 170.000 mensi nez ve stejne dobe roku predchoziho, je jeste nesmirne vysoka. Na oziveni hospodarske aktivity ma tez vliv zlepseni naseho zahranicniho obchodu, ackoliv jeste ani zdaleka neuspokojuje, nebot jestlize obrat naseho zahranicniho obchodu za lonsky rok dosahl bezmala 16 miliard, je to vzhledem k snizene hodnote nasi koruny jeste daleko od poloviny naseho zahranicniho obchodu v letech 1928 az 1930.

Hospodarske zlepseni projevilo se v mire dosti znacne ve statnich prijmech z verejnych davek, jez za 11 mesicu prevysily prijem stejneho obdobi predchoziho roku o 532,4 mil. Kc a priblizily se dosti blizko k rozpoctovym predpokladum. Skonto, ktere se poskytuje za dane predem placene, melo tu ovsem tez svuj vliv. Nicmene dluzno hlavni podil na zlepsenych prijmech z dani pricisti na vrub zlepsenych vydelku. Zlepseni, a to jiz v bilanci statniho hospodareni za r. 1935, je patrno tez v souhrnnych vysledcich statnich podniku; zvlaste statni drahy zaznamenavaji znacne oziveni a pokles sveho deficitu. Deficit statnich drah, ktery v r. 1934 dosahoval hrozive castky 669 mil. Kc, poklesl v r. 1935 na 566 mil. Kc a pravdepodobne za lonsky rok dostane se pod 0,5 miliardy Kc. Proti deficitu 7 miliard franku francouzskych zeleznic je to jiz stav pomerne uspokojivy, nikoliv vsak ruzovy.

Jdeme-li do lepsich casu, doufejme, ze nebude nase duvera zklamana vetsim mezinarodnim neklidem, po pripade i nebezpecim valky. Je treba, abychom si pripomenuli, ze z let krize vychazime s pretezkymi bremeny, s nimiz budeme dlouho zapasiti a jez nam ukladaji velke moralni povinnosti. Statni zaverecny ucet za r. 1935 nas poucuje, ze nas statni dluh dosahl koncem toho roku vyse temer 40 miliard, neprihlizime-li k miliardovym zavazkum, jez jsou ve spojeni s nasim statnim osvobozenim a jichz splatnost byla pouze odlozena, a k jinym dluhum, jez se nevedou v uctu vlastniho statniho dluhu. Ve statnim rozpoctu na letosni rok dosahl jiz vlastni statni dluh vyse 46.784 mil. Kc. Z toho ovsem tvori 2 miliardy tzv. statovkovy dluh, jenz se umoruje z pramenu mimorozpoctovych a s nimz nemusime tu pocitati. Nicmene mame pred sebou na nase pomery velike bremeno dluhu kolem 45 miliard, jez zatezuje a bude zatezovat nase pristi statni rozpocty velmi citelne.

Pocitame-li jen s 5%ni anuitou v dusledku snizeni urokove miry, vychazi z toho rocni zatizeni rozpoctu v castce 2.250 mil. Kc. Pri prijmech, jez ve dvou letech sotva prekroci 8 miliard rocne, je to skoro 30% prijmovych pramenu. Krome toho prevzal nas stat v poslednich letech mnozstvi nejruznejsich zaruk, jez podle zaverecneho uctu koncem r. 1935 dosahly vyse 11.348 mil. Kc. Ze zaruky ty nejsou pouze zavazky idealni, potvrzuje statni zaverecny ucet, jenz nas zpravuje, ze ztraty z plneni zaruk cinily v r. 1935 152 mil. Kc, v cemz hlavni castka 120 mil. Kc pripada ovsem na ztraty Ustredni bratrske pokladny. Ale i z jinych titulu musime pocitati s urcitymi ztratami, zejmena take rucime, jak vite, do velke miry za uvery vyvozni, stavebni atd.

Pri tom pohrichu bude nutno pocitati se zretelem k napjatym pomerum mezinarodnim se zvysenymi vydaji na armadu, jez se zvysuji rok co rok, a nevime stale, kdy tomuto silenemu zavodeni narodu bude konec, kdy urciti narodove vyporadaji se s tzv. autokratickymi rezimy, ktere tyto krkolomne dostihy vyvolavaji. To znamena, ze bude nutno velmi obezretne hospodariti se statnimi prijmy, ma-li ustati delani novych dluhu, jez by nakonec uplne ochromily statni spravu v plneni vseobecnych statnich ukolu, a mame-li se vyvarovati novych tizivych dani a davek, jez by nas ozdravovaci proces hospodarsky zarazily a krizi prodlouzily do nekonecna.

Znam ony teorie, ktere se dnes propaguji v tisku ruznych stran a jez chteji restaurovati blahobyt narodu delanim dluhu, deficity a redukovanim valut az blizko k nule. Myslim vsak, ze kdybychom se ridili temito radami, nedostali bychom se k blahobytu, nybrz na zebrackou hul.

Obezretnym hospodarenim nerozumim vsak zase tzv. setreni za kazdou cenu. Setreni samo o sobe neni hospodarenim a muze byti i nehospodarne. Obezretnym hospodarenim rozumim dve veci: obmezovati neproduktivni vydaje, jez lze obmeziti, a provozovati produktivni hospodarskou politiku, ktera usnadnuje a tvori lepsi podminky pro zdravou hospodarskou podnikavost a konjunkturu. Zavadeni novych dani neprinese statu vyssi prijmy, jak to nazorne dokazuji vysledky statniho hospodareni za minula leta, nybrz prinese je jedine hospodarsky rozkvet. Vymluvne v tomto smeru mluvi rezultaty neuspokojive depurace danovych nedoplatku za minula leta. Podivate-li se na stranu XXVII statniho zaverecneho uctu za r. 1935, uvidite, ze v letech krize stav danovych nedoplatku se temer nezmenil pres nejvetsi usili je likvidovati, podnikane od r. 1933. To znamena, ze kazde obdobi hospodarske konjunktury ma k dispozici urcity dobytelny fond pro verejne davky, a co jej presahuje, je nelikvidni, i kdyz se dane sebe vice zvysi a berni aparat co nejvice napne.

Zkratka potrebujeme hospodarskou a obchodni politiku, ktera prihlizi ke vseobecnym hospodarskym zajmum obyvatelstva statu a nikoli jen specielnim zajmum jednoho stavu. Potrebujeme pohotovou a hospodarskym potrebam prizpusobenou verejnou spravu. Akta musi byti akty, jak to prednesl predseda vlady pri svem nastoupeni. Slovo "akt" je odvozeno od latinskeho slova "agere", jednati, to znamena, ze se ma v uradech jednati, ze akta maji bezet a ne stati se archivalnim materialem, jak tomu pohrichu u nas je. V te veci musi byti ucinena naprava a ja cekam, co nam prinese komise pro zhospodarneni verejne spravy, jejiz zpravu mame k dispozici; je mozno do ni nahlednout v kancelari senatu. Zda se mi, ze je tam moc podrobnosti vybocujicich z vlastniho ucelu teto komise (Vyborne.) a ze by bylo lepe, kdyby mela na zreteli hlavne udelat poradek ve statni administrative, v procesnim radu soudnim, aby obcane dostali brzke vyrizeni a aby se mohli u soudu dovolati prava. Dnes musim pohrichu rici, ze zdlouhavost a drahota naseho procesniho radu neprinasi obcanum to, co jim ma prinaseti, totiz dovolani a ochrany prava, ponevadz se zdrzuje kazdy proces do nekonecna a ponevadz ani soudci nemaji dosti volnosti, aby mohli rychle rozhodovati v pripadech, ktere jsou jasne a ktere by mohli vyriditi daleko drive, kdyby nebyli vazani na vselijake malicherne predpisy. Pamatuji se, ze pred valkou jeste za stareho Rakouska byla rada nespornych, jasnych pripadu vyrizovana hned na policejnim komisarstvi; dnes to musi vsechno probihat soudem a co drive trvalo pul hodiny, dnes trva 6 mesicu. Pak se nedivim, ze mame malo soudcu. Kdyby se v teto veci udelala naprava, prijali by to vsichni obcane s ohromnou radosti.

My potrebujeme take odbourani nescetnych opatreni, jez ztezuji a omezuji hospodarsky rozvoj. Nebudu je jmenovat, zname je. Pristi stredu se ma sejit komise pro zhospodarneni verejne spravy a ma jednat o zjednoduseni agendy nejvyssiho spravniho soudu. Velmi bych si pral, aby i v teto veci byla jiz jednou udelana naprava. Zda se mi ovsem, ze vsecky tyto pokusy a podniky neobycejne dlouho trvaji. Nechci vsak upadnout do stereotypniho kazani, jez slysime pri kazde rozpoctove debate a jez stale vyzniva naplano. Chci se pri teto prilezitosti dotknouti jistych zjevu, jez zpusobuji obyvatelstvu i statu nemale ztraty a jez prameni z toho, ze se do naseho hospodarskeho zivota dostaly nekale zivly, jez museji byti predevsim odstraneny, ma-li se nas hospodarsky zivot opet pozvednouti a dostati do normalnich koleji.

V oddilu "Aktiva z hospodareni na rozpocet" ve statnim zaverecnem uctu najdete milionove polozky, jez pod titulem vkladu nebo zapujcek byly poskytnuty ruznym podnikum, zejmena peneznim ustavum. Figuruje tu rada zbankrotelych nebo domnele sanovanych ustavu, jez prosluly svym dezolatnim hospodarstvim, a je pozoruhodne, ze jednotlive sanacni vklady ci zapujcky byly poskytnuty statem v poslednich letech, tj. za pusobnosti obou sanacnich fondu, zrizenych zakony cis. 237 a 238 z roku 1924. To znamena, ze dotcene ustavy vycerpaly jiz az na dno vypomoci, kterych se jim dostalo ze jmenovanych fondu, delaly deficity dale a pomoci vlivnych politiku se daly znova sanovati statni pokladnou. (Tak jest.)

Nepozastavoval bych se u techto jednotlivych pripadu, kdyby nebyly symptomatickymi zjevy marasmu a hochstaplerstvi, jez se zahnizdilo ve velkem poctu ustavu a korporaci, apelujicich na duveru obyvatelstva a zneuzivajicich prilisne benevolence statu. Tyto dny byli jsme svedky procesu s byvalou Obcanskou zaloznou na Vinohradech, v niz byly penize vkladatelu primo rozkradany. Verejnost prijala s povdekem, ze dva z techto nicemu byli odsouzeni na dva az tri roky do zalare. Ale v kolika pripadech se spravedlnost takto rozhoupala? Sta milionu bylo v mnoha pripadech neodpovednym zpusobem prohospodareno, promarneno a ruznym zpusobem pouzito k osobnim ucelum, aniz jsme slyseli, ze nasledoval zaslouzeny trest. Mame k tomu prave sanacni fondy, aby zalepovaly svymi titry diry, jez v bilancich podniku udelali nesvedomiti reditele a hazarderi se sverenym jmenim duverivych obcanu a vymkli se trestnimu zakonu? A kdyz nestaci jiz tyto titry, najde se cesta, aby bud stat nebo nekdo jiny udelal je beztrestnymi.

Byl to jiste dobry a chvalitebny umysl, jenz vedl k tomu, ze byly vydany r. 1924 oba zminene zakony, zakon o Zvlastnim fondu pro zmirneni ztrat povstalych z povalecnych pomeru a zakon o Vseobecnem fondu peneznich ustavu v Ceskoslovenske republice. Jak znamo, prvy ma za ucel zlikvidovati ztraty, jez prislusne ustavy utrpely do r. 1924, kdezto druhemu byl dan ukol zakrociti pomoci, kde by ji jeste bylo priste potreba. Bylo to v teorii zabezpeceni vkladatelu peneznich ustavu a clenu druzstev proti budoucim ztratam a zabezpeceni podniku proti zhrouceni. Byl to plan hospodarskeho ozdraveni. Do prveho fondu prispiva stat rocne 70 mil. Kc. Krome toho prispivaji do prveho fondu zalozny a sporitelny 10% ze sveho ryziho zisku a ostatni penezni ustavy prispevkem vymerenym podle jejich ryziho zisku a zakladniho kapitalu. Do druheho fondu prispivaji pak vkladatele 3 % ze svych vkladovych uroku. Na konto techto prijmu vydavaji uvedene fondy 4 % titry, jimiz provadeji sanaci, poskytujice je sanovanym podnikum - rozumejme - na vecnou oplatku. Podle sdeleni pana prezidenta nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu bylo vydano techto titru tusim asi za 2.400 mil. Kc.

Oba fondy jsou spravovany kuratorii, jejichz clenove jsou jmenovani vladou a maji povinnost podavati o sve cinnosti koncem roku zpravu vlade. Ovsem nikdo z nas nevi, jak kuratoria hospodari. Je zde totiz zasada: Platte a mlcte! Ale neni mozno zatusovat, ze vydane titry byly v mnoha pripadech vydany nadarmo, nechci rici vyhozeny, ze se sanacni pripady neposuzovaly s nalezitou obezretnosti a ze se tim zpusobem promarnilo mnoho set milionu.

Byly sanovany ustavy a podniky, aniz se udelal poradek ve vedeni, hospodarilo se v nich dale podle stareho zpusobu a zakratko byl sanovany ustav opet na mizine a delal deficity dale; znovu zadal o sanaci, nezridka ji zase dostal, a zase to zustalo v nem pri starem.

Priznavam, ze ukol obou fondu je prilis delikatni, nez aby bylo mozno zadati po nich podrobne zpravy, ale jakysi obraz jejich hospodareni nalezel by do statniho zaverecneho uctu. Prispiva-li stat na jejich agendu rocne 70 mil. Kc a obyvatelstvo castkami daleko vyssimi, bylo by zadoucno, abychom se take neco dovedeli, jake jsou dosavadni vysledky teto velkoryse sanacni akce.

Pri projednavani statniho rozpoctu na r. 1937 jsem zadal, aby vlada podala Narodnimu shromazdeni zpravu - pokud to duvernost v sanacnich zakonech prikazana dovoluje - o vysledcich teto sanacni akce, kolika podnikum se dostalo podle obou sanacnich zakonu vypomoci, kolik jich bylo sanovano a kolik nikoliv a v jakem smeru vykonavala vlada pripadny dozor nad celou sanacni akci. Dnes tento pozadavek opakuji.

Pripad, ktery jsme slyseli z ust pana ministra financi - tykajici se Ustredni banky nemeckych sporitelen a Karlovarske spolkove banky - je jednim z dokladu, ze se nepostupovalo s nalezitou obezretnosti a prisnosti. Pri sanaci peneznich ustavu obdrzely tyto ustavy umerne podle prihlasenych ztrat sanacni podporu 54,5 mil. Kc. Za 10 let po tom, kdy jejich deficity byly uhrazeny, nadelaly tyto ustavy - aspon jak se pravi - skoro 300 mil. Kc dalsich ztrat. Tyto deficity byly sve doby uhrazeny, ale spatne vedeni zustalo.

A nyni, ponevadz kuratoria obou fondu jsou se svymi titry u konce, musi se bidne a trestuhodne hospodareni obou podniku sanovati na ucet ostatnich sporitelen a statnimi zalohami. Ale kriminal, tusim, ani jednoho z techto hazarderu neuzrel a neuzri, ponevadz by pani z Henleinovy strany nepripustili takovy utok na Sudetendeutschum. Ale pan ministr financi nas potesil pri teto prilezitosti jeste dalsi perspektivou, ze na celkovou sanaci nemeckeho peneznictvi bude treba cele miliardy. (Obracen k senatorum strany sudetskonemecke:) Hezky jste hospodarili!

Bylo by zahodno, aby nam pan ministr financi odhadl, kolik bude potrebi take jeste na sanaci jistych sanovanych ceskoslovenskych peneznich ustavu a kdo zaplati 600 nebo 700 mil. Kc ztraty Fenixu. My vime, kdo to zaplati. Na konec se to vsechno svali na radne a poctive hospodarici ustavy, na statni pokladnu a obyvatelstvo. Trestame takto bez skrupuli hospodarskou poctivost a solidnost. (Tak jest!) Ptam se: Je to zdrave? (Sen. Sladky: Ne!) A kam to povede?

Tyto dny probehla novinami zprava, ze vlada dala 35 mil. Kc na sanaci, rozumej: take sanovanych peneznich druzstev lidove strany. Je-li to pravda, nevim, ale tahne-li s tim do pole odpurci tisk, a tez agrarni, pak by si mel vzpomenouti, ze jsem byl minule nucen jako zpravodaj rozpoctoveho vyboru ke statnimu zaverecnemu uctu na r. 1933 vytknouti polozku 30 mil. Kc, kterou povolila vlada bez vedomi Narodniho shromazdeni agrarni Centrokooperative, aby ji na ucet statu rozdala pod titulem mimoradne podpurne akce zemedelske; komu, to nevime. (Ruzne vykriky.) Od r. 1934 objevuje se v rozpoctu rocni splatka na tento dar 10 mil. Kc. S takovym hospodarenim nesouhlasim, jiz z te priciny ne, ze se tim nic nenapravi. Jsou-li takove penize urceny pro spatne prosperujici podniky, jsou proste vyhozeny, ponevadz jsou darovany. Misto aby se vyhodili neschopni a nesvedomiti funkcionari a urednici z podniku, nebo aby se proste zaslaplo, co neni schopno zivota, udrzuje se na ucet statni pokladny bahno, jez by melo zmizeti z hospodarskeho podnikani. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Budeme-li pokracovati na teto ceste, budeme-li na ucet statu a obcanu stale platiti za spatne a nepoctive reditele miliony a miliardy, nedockame se konce, a tu bychom se tez tezko dockali toho, aby se ozdravil nas hospodarsky zivot. Musi byti udelan poradek, bez ohledu na to, je-li pan reditel nebo prezident Cechem, Slovakem nebo Nemcem. Hospodari-li spatne, patri do kriminalu. (Tak jest! Ano!) Shovivavost je na miste jen v tech pripadech, kde byly zavineny nesnaze podniku nebo ustavu pomery, ale nikoli v tech pripadech, kde se hospodarilo hazardne nebo nepoctive. Pomahejme, kde je toho z duvodu obecneho zajmu treba, ale stihejme viniky. (Hlasy: Tak jest! At jsou kdekoli!)

Uznal jsem za vhodne dotknouti se ve svem referate techto zjevu. Chceme-li, aby na priste byly vysledky naseho hospodarstvi lepsi nez za r. 1935, musime pracovati tez k obnove moralky v nasem hospodarskem zivote. Konec koncu je hospodarsky zivot vsude podminen charakterem a solidnosti podnikatelu a vedoucich osob. Kde chybi tyto vlastnosti, upada uver, duvera a sporivost, hyne zdrava podnikavost a stat nedostava dane.

Ponevadz nepriznive vysledky statniho hospodareni za rok 1935 spadaji na vrub mimoradne tezkych pomeru hospodarskych a nelze za ne ciniti odpovednou statni spravu, navrhuje rozpoctovy vybor, aby slavny senat schvalil statni zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske ze rok 1935 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku, jak predlozen byl nejvyssim ucetnim kontrolnim uradem. (Potlesk.)

Mistopredseda dr. Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. Hokky. Udeluji mu slovo.

Sen. Hokky (madarsky): Cteny senat!

Statny zaverecny ucet na r. 1935 konci znacnym deficitom, jako vsetky od r. 1930. Tento deficit cini 1.728 milionov Kc. I vyslovit je to moc, toboz pochopit; a jeho bremena a nasledky snasat rovna sa priamo zufalstvu.

Doplnkom rozpoctu na rok 1935 je zakon financny. Podla cl. XIII tohoto zakona je znacne prekrocenie rozpoctu pripustne len so schvalenim zakonodarstva. Avsak kto to poklada za potrebne? Kto za to odpoveda? Tu mozu pani ministri utracat bez akychkolvek prekazok. Jestlize obecny zastupitelsky sbor alebo rada spatne hospodari a utraca, dostane na krk vladneho komisara, a dedinskeho starostu este i zavru, jestlize nehospodari s obecnym majetkom s nalezitou peclivostou. Ministrov nie. Ked tuna niekto povie "nem, nem, soha", zavru ho, avsak kto nezodpovedne hospodari so statnymi dochodky vybranymi na daniach obcanov, velakrat i poslednou perinou, tomu sa ani vlas nezkruti.

Ucetne uzaverky su bezpochybnymi dokazy toho, ze tuna su statne peniaze iba verejna korist, s ktorou mozu prislusni cinitelia bez odpovednosti hospodarit. Kedy uz vynesie zakonodarstvo zakon o zodpovednosti ministrov? Ved tuna uz zavladla mentalita, ze prave urady nedbaju zakonov. A na to sa hodia slova Merezkovskeho: "Zakony su pavuciny, v ktorych sa male musky polapia a ktore velki chrobaci pretrhaju."

Toto prebytocne utracanie, ktore podla obhajoby vladnych kruhov vzniklo v dosledku hospodarskej krizy, je bezzakonne; ale prirodzenym dosledkom krizy je ztencenie prijmov; a predpis dani preca len stale sa zvacsuje. Najlepsie sa to odraza v obnosu vydobytych dani. Z tychto vysvita, ze v r. 1935 bolo na priamych daniach vydobyte o 326 mil., na dani obratovej o 143 mil., na clach o 133 mil., na poplatkoch o 144 mil., na daniach spotrebnych o 171 mil. Menej, a tedy uhrnom okruhle o 1 miliardu Kc menej, nez bolo preliminovane v rozpoctoch.

Vlada stale urguje, aby bola zvysena berna moralka. Avsak mozno-li vytvorit bernu moralku tam, kde vyrubenie dani nie je umerne prijmom - a prave to vidime najviac u docela malych existencii. Mozno-li sa divit, jestlize niekto ten posledny kusok chleba pre seba a pre svoje deti chrani pred prilisnym vyrubenim? Je to tak ludske, ze to nemozno zazlievat ani najsvedomitejsiemu poplatnikovi. Proti bernej moralke previni sa v prvom rade prave ten, kto vyrubuje vacsiu dan, nez aku pripustaju majetkove a zarobkove pomery strany. Tu, na tomto poli treba polozit pevne zaklady bernej moralky, aby vyrubenie bolo umerne prijmom.

Vo vianocnych a novorocnych listoch rozsiahlymi clanky vychvalovali veduci statnici a zakonodarci tunajsiu konsolidaciu. Ci moze byt konsolidacia tam, kde sprava statnych statkov je tak nezodpovedna jako tuna? Zakladom konsolidacie je konsolidacia financna. Od r. 1930 ukazuje sa b rozpoctoch deficit 10 miliard. Tejto nezodpovednej sprave statnych financii mohol by zabranit iba statny kontrolny ucetny urad zriadeny modernym zakonom, taky statny kontrolny ucetny urad, ktory by bol odpovedny iba zakonodarstvu. Tento statny kontrolny ucetny urad urgujem ja uz po dobu celych 8 rokov. Je nemozne, aby na pr. predstavenym okresneho uctovnika bol okresny nacelnik, predstavenym krajinskeho uctovnika krajinsky prezident a predstavenym uctarne ministerstva vnutra sam minister vnutra. Proti svojmu nadriadenemu uradu sa neodvazi nieco cinit a preto je treba, aby clenovia ucetnych odborov boli jednotlivci naprosto neodvisli.

Zda je tu konsolidacia narodnosti? Zrejme nenasvedcuje tomu to, ze najvacsie strany medzi Nemcami, Slovakmi a Madarmi tvoria ti, ktori su s vladou nespokojni. A podobne su nespokojni stupenci stran rusinskych pozadujucich autonomiu, ba co viac prud rusinskych opozicnikov pozadujucich autonomiu strha sebou este clenov rusinskych koalicnych stran. Teraz uz i koalicne strany su nutene pozadovat autonomiu a tedy v tejto otazke zapojily sa tiez ony do radov opozicie. Pozerame-li na mensie narodnosti, jako su Poliaci a Rumuni, tito su tiez v tabore nespokojencov.

Nuz a ci cirkvi su spokojne? Staci precitat si memorandum rim. kat. biskupov, ktore je ostrym vykrikom nespokojnosti. Zakony cirkvi reformovanej, ktore este ani dodnes nie su potvrdene, knazov bez kongruy, zatvorene cirkevne skoly, ponosy cirkevnych ucitelov a staznosti nestatnych detskych opatrovateliek treba tiez kvalifikovat za priznaky nespokojnosti.

Ani velky tabor nezamestnanych nie je znamenim konsolidacie. Tiez nespokojnost tych, ktori su v praci, semo tamo vybuchuje. A snad ospravedlnene, lebo kym drahota od r. 1929 podstatne sa zvysila - coho dokazom nespornym je cenovy index - zatial pracovne mzdy postupne klesaly. V r. 1929 cinila priemerna denna mzda 18,90 Kc, v r. 1930 19,10 Kc, v r. 1935 vsak 15,75 Kc, a tedy pracovne mzdy klesly viac jako o 20%.

Alebo ci moze byt konsolidacia tam. Kde najdolezitejsie a kardinalne pravo statneho obcana, statne obcianstvo nie je usporiadane? Je treba poukazat na styri generacie, vsetci predkovia museli tu byt narodeny, museli tu zit a byt plnoleti, aby sa niekomu mohlo dostat statneho obcianstva. I najkludnejsi clovek sa rozzuri, ked vidi tieto pomery, ze totiz nemoze podniknut ani jediny krok, aby mu nebolo nastavene bodlo statneho obcianstva.

Avsak niet tuna ani dusevnej konsolidacie, lebo ci mozno o dusevnej konsolidacii hovorit tam, kde sa moze stat to, ze madarsky univerzitny posluchac poda si ziadost o docela malicke mesacne stipendium a prizna sa uprimne ku svojej madarskej narodnosti, toto mu silne rudou tuzkou podskrtnu, lebo to je jeho najvacsie previnenie. Vyzvali ho, aby zmenil svoju narodnost. Zkratka, aby predal svoju dusu. Neucinil to, a preto ani nedostal mesacne stipendium 60 Kc. To je ten duch, ktory tu vladne. Tu chcu dusu kazdeho kupit za peniaze. Tuna nemozno vytvorit konsolidaciu. Zoldnieri za peniaze najati sa neobetuju za ideu. Ak budu ceskoslovenskej idei sluzit takito za peniaze najati zoldnieri, tu ona nikdy nezvitazi, lebo prvy mensi vietor ju odvane. Do sluzieb idei mozno ludi ziskat iba laskou.

Nespokojnost je vsade. Treba sa len podivat do riadkov uradneho listu sdruzenia statnych uradnikov s vysokoskolskym vzdelanim. Ponosuju sa, ze v dosledku devalvacie nastala drahota velmi znesnadnila i zivobytie. Nie je divu, lebo oni nejubiluju. Nie tak, jako kartelaci, ktori dnes uz utvorili tisici kartel v Ceskoslovensku. Tito zdrazuju zbytocne zivobytie chudobnych uradnikov; a prave tak rozne syndikaty a monopoly. Podvybor parlamentneho vyboru pre zasobovanie prave teraz konstatoval, ze cena cukru moze byt snizena o 140 halierov, aniz by to pocitil producent a maloobchodnik. Preco tedy nesnizite surne tuto cenu? Preto, lebo jednej strane by to bolo na osoh, druhej na skodu. Avsak v kazdom pripade ide to na kozu spotrebitelov, ktori sa stale ocitaju medzi nakovou a perlikom v dosledku zdrazovania.

Sam pan minister soc. peclivosti povedal, ze vacsia polovica obyvatelstva nezaraba ani na existencne minimum. Podla dat uverejnenych ustavom ustredneho socialneho poistenia 67% vsetkych zarabajucich osob nemoze si vydobyt ani najpotrebnejsich prostriedkov denneho zivobytia.

My Madari ovsem sme nespokojni s udajmi rozpoctu a zaverecneho uctu, lebo stale sme vynechavani z obnosov, ktore nam podla prava a zakona patria. Tak i posledne vzbudilo velku nespokojnost, ked zo subvencie 1,850.000 Kc dostala Masarykova akademia uhrnom 20.000 Kc, ac pripadalo by nam podla procentoveho pocetneho umeru najmenej 90.000 Kc.