Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 55. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 21. ledna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac dr Hruban, dr Bass, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 120 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Kalfus, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu (tisk 326), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIII financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1934, c. 256 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1935 (tisk 345).

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1935 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisky 280, 323).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 17 hod. 16 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, Popovicovi, Wenderlichovi, Zmrhalovi

Na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Enhuberovi, Fritschovi, dr Krcmerymu, Nejezchlebu- Marchovi, Nentvichovi, Riedlovi, dr Sobotovi, Stodolovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: sen. Dr Smeralovi dodatecne na prosinec 1936 a na leden 1937, sen. Dr ing. Bottovi na 2,5 mesice, sen. Janeckovi do 30. dubna 1937.

Precten pripis volebniho soudu v Praze ze dne 21. prosince 1936:

Volebni soud zkoumaje a overuje podle § 8 bodu 2 a § 10 zak. o vol. s. volby clenu senatu Narodniho shromazdeni zvolenych dne 19. kvetna 1935, usnesl se v dnesni sve plenarni schuzi overiti volbu techto dalsich clenu:

Z kandidatni listiny c. 2 (ceskoslovenska socialne-demokraticka strana delnicka):

1. Frantiska Mullera, tajemnika Odboroveho sdruzeni ceskoslovenskeho v Plzni, nastoupivsiho na misto resignovavsiho Vojty Benese,

2. Rudolfa Havlika, knihkupce n. o. v Ivanovicich na Hane, nastoupivsiho na misto zemreleho Jana Filipinskeho.

Z kandidatni listiny c. 4 (Komunisticka strana Ceskoslovenska):

3. Dra Vaclava Vacka, redaktora v Praze - Nove Dvory, nastoupivsiho na misto resignovavsiho Josefa Hakena.

Z kandidatni listiny c. 6 (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei v Ceskoslovenske republice):

4. Matyase Wellana, tajemnika nemecke socialne demokraticke strany delnicke v Brne, nastoupivsiho na misto resignovavsiho Vilema Niessnera.

Z kandidatni listiny c. 12 (Studetendeutsche Partei):

5. Ph. Dra Kurta Brasse, radneho profesora nemecke vysoke skoly technicke v Praze, nastoupivsiho na misto resignovavsiho Dra Justina Gregra,

6. Frantiska Wernera, obchodnika ve Varnsdorfu, nastoupivsiho na misto zemreleho Karla Michlera a

7. Emila Schramla, pekare v Bedrichove, nastoupivsiho na misto zemreleho ing. Gustava Mayera.

Navrh tisk 357 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisky 358/1 az 358/6,363/1 az 363/10,364/1 az 364/10

Usneseni pos. Snemovny tisk 359 - prikazano vyborum tech.-dopravnimu, soc.- politickemu, brannemu a ustavne-pravnimu.

Vladni navrhy tisky 360 az 362 - prikazany vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu.

Tesnopisecka zprava o 49. schuzi senatu N.S.R.Cs.

Zapisy o 50. Az 52. schuzi senatu N.S.R.Cs.

O 53. a 54. schuzi senatu N.S.R.Cs. schvaleny byly podle § u 72 jedn. radu.

Vyboru imunitnimu zadosti kraj. soudu trest. v Praze za vydani sen. Pauluse k trest. stihani pro preciny proti bezpecnosti cti (c.4339 a 4376).

Vyboru ziv. - obchodnimu vladni narizeni ze dne 4. prosince 1936:

o uprave nekterych pomeru v tovarni vyrobe satstva (c. 4219),

o uprave nekterych pomeru ve vyrobe radiatoru (4232).

Vyboru techn.-dopravnimu vladni narizeni ze dne 18. prosince 1936, kterym se meni vladni narizeni ze dne 22. brezna 1935, c. 48Sb. z. a n., o nekterych opatrenich v elektrarenskem hospodarstvi )c. 4334).

Vyborum soc.-politickemu, rozpoctovemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 18. prosince 1936, c.336 Sb. z. a n. o uspornych opatrenich personalnich (c. 4335).

Vyborum soc.-politickemu, narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 18. prosince 1936, kterym se prodluzuje platnost c. III, § 4 vladniho narizeni ze dne 15. cervna 1936, c. 216 Sb. z. a n. (c. 4357).

Vyborum soc.-politickemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 18.prosince 1936,

kterym se prodluzuje ucinnost vladniho narizeni ze dne 25.cervna 1935, c. 134 Sb. z. a n., o opatrenich proti zastavovani tovarnich zavodu, proti hromadnemu propousteni zamestnancu a o uprave nekterych vypovednich lhut pri pracovnich (sluzebnich) pomerech zamestnancu v techto zavodech (c. 4334),

kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovnich (c. 4343).

Vyborum narodohospodarskemu a ziv.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 18. prosince 1936,

o mimoradne uprave tezby dreva a uprave lesniho a drevarskeho hospodarstvi (c. 4362),

o uprave pestovani a zpracovani papriky a obchodu s paprikou (c. 4367).

Vyborum narodohospodarskemu, rozpoctovemu a ziv.-obchodnimu vladnimu narizeni ze dne 11. prosince 1936 o prechodnem snizeni celnich sazeb na sadlo (c. 4233).

Vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 18. prosince 1936:

o likvidaci spolecnosti "Ustredni banka nemeckych sporitelen v republice Ceskoslovenske" ("Centralbank der deutschen Sparkassen in der cechoslovakischen Republik") v Praze a "Karlovarska spolkova banka, spolecnost s r. o." ("Karlsbader Vereinsbank, Gesellschaft m. b. H..") v Karlovych Varech (c. 4347),

o peneznim ustredi ceskoslovenskych sporitelen (c. 4353).

Vyborum ustavne-pravnimu a ziv.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 11.prosince 1936, kterym se meni ustanoveni o zakazu zrizovati nove penezni ustavy a penezite podniky, jakoz i jejich (vedlejsi) zavody (c. 4235).

Vyboru ustavne-pravnimu:

Vladni narizeni:

Ze dne 11. prosince 1936 o dalsim preruseni nekterych sporu sluknovske sporitelny (c. 4209),

ze dne 18. prosince 1936, kterym se meni § 26 vladniho narizeni ze dne 21. prosince 1935, c. 238 Sb. z. a n., o nejvyssich pripustnych urokovych sazbach (c. 4346);

zpravu o cinnosti komise pro zhospodarneni verejne spravy - zprava vlady pro Narodni shromazdeni (c. 3663) (do zpravy mozno nahlednouti v senat. kancelari).

Vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 11. prosince 1936 o danovych ulevach na opravy domu (c. 4419).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodajem vyboru je pan sen. Modracek, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Modracek: Slavny senate!

Jak znamo, vykazuji statni ucetni zaverky rok co rok v nekterych kapitolach vetsi nebo mensi prekroceni. Podle prislusneho clanku financnich zakonu schvalovanych pri rozpoctech je vlada povinna pro vydaje, jez nelze uhradit ani presunem (virementem) v prislusne kapitole, vyzadati si schvaleni Narodniho shromazdeni. Vlada vsak na tuto povinnost cela leta zapominala a neprihlizela ani k tom, ze ve zprave o statnim zaverecnem uctu v obou snemovnach byla na ni kazdym rokem upozornovana.

Ve schuzi rozpoctoveho vyboru senatu, konane dne 12. listopadu, v niz byl projednavan statni zaverecny ucet za rok 1935, bylo opet poukazovano na to, ze vlada neprihlizi k resolucim rozpoctoveho vyboru a senatu, jez se toho tykaji, a bylo projeveno mineni, aby vlade byla vyslovena ve zprave vyboru nelibost. Ponevadz pritomny zastupce ministerstva financi prohlasil, ze vlada jeste pred projednavanim statniho uctu za rok 1935 pozada Narodni shromazdeni o schvaleni prekrocenych uveru, bylo od takoveho usneseni upusteno.

Vlada svemu slibu dostala a v tisku 326 podala senatu navrh, aby s prekrocenim, jez nastalo v kap. 5, 13, 16, 17 a 20 podle statniho zaverecneho uctu, senat projevil souhlas.

Bezi tu o prekroceni: v kap. 5 ministerstvo nar. obrany, o 89,810.995,75 Kc, v kap. 13, ministerstvo prumyslu, obchodu a zivnosti, o 3,084.507,15 Kc, v kap. 16, ministerstvo zeleznic, o 35.349,30 Kc, v kap. 17, ministerstvo soc. pece, o 160,056.324,45 Kc v kap. 20, ministerstvo financi, o 408,700.981 Kc.

V oduvodneni, jez vlada k svemu navrhu pripojila, vysvetluje se prekroceni v kapitole ministerstva nar. obrany zvysenymi vydaji na intensivnejsi vycvikovou cinnost, na opatreni nutnych potreb k zajisteni vetsi pohotovosti armady a jinymi armadnimi potrebami; prekroceni v kapitole ministerstva prumyslu, obchodu a zivnosti nepredvidanym vydajem v dusledku rozsudku rozhodciho soudu v zalezitosti skladiste prumyslovych vyrobku ceskoslovenskych v novem Sade v Jugoslavii; u ministerstva zeleznic nastalo prekroceni snizenim platovych srazek podle vladniho narizeni c. 275/134 Sb. z, a n., se kterouzto upravou nebylo pocitano pri projednavani rozpoctu; u ministerstva soc. pece nepredvidanym zvysenim vydaju na socialni pojisteni, peci stavebni a bytovou, peci o valecne poskozence, peci o nezamestnane - to je nejvetsi prekroceni - a na statni starobni podpory; u ministerstva financi nastalo prekroceni jen v tit. 5, Vseobecna pokladni sprava, a to hlavne u vydaju, kde uspornost vubec nelze uplatniti, jako jsou zavazky z prevzatych zaruk, pripadne u takovych vydaju, s nimiz nemohlo byti pri sdelavani rozpoctu pocitano. Nejvetsi polozku v techto prekrocenich cini nakup cennych papiru a vylohy spojene s regulaci kursu statnich papiru, coz jsou vlastne jen polozky zuctovaci, dale jen vydaj v souvislosti s realizaci zaruk za Ustredni bratrskou pokladnu, coz si vyzadalo castky temer 120 mil. Kc. Pokud se tyce prekroceni, zpusobeneho vyuctovanim zbytku mimoradne dotace na podpory zemedelcum, postizenym zivelnimi pohromami, povolene az do vyse 100 mil. Kc usnesenim vlady ze dne 13. cervence 1934, bylo toto usneseni vlady, jez se stalo bez vedomi Narodniho shromazdeni a neodpovida zakonu, jiz ve zprave o statnim zaverecnem uctu za r. 1934 kritizovano a dostalo se mu dodatecneho schvaleni tim, ze statni zaverecny ucet ze r. 1934 byl schvalen.

Ponevadz nejvyssi ucetni kontrolni urad ve statnim zaverecnem uctu za rok 1935 duvody pro prekroceni uvedenych kapitol uznava, navrhuji, aby navrh obsazeny se zprave rozpoctoveho vyboru tisk 345 byl schvalen. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo prvnimu prihlasenemu recnikovi, panu kol. Maixnerovi.

Sen. Maixner (nemecky):Slavny senate!

Mel jsem prilezitost v prosinci 1935 pri rozpoctu na r. 1936, v dubnu 1936 pri ucetni zaverce za r. 1934, v listopadu 1936 pri ucetni zaverce za r.1935, v prosinci 1936 pri rozpoctu na r. 1937 sterymi autentickymi ciframi poukazati, ze sprava je prilis lukrativni a prilis draha, ze se statni schodky resp. vzrust dluhu v poslednich letech projevuji takto: 1930 1.068 mil., 1931 4.759 mil., 1932 3.950 mil., 1933 3.923 mil., 1934 2.263 mil., 1935 3.000 mil.

Zprava rozpoctoveho vyboru tisk 323 mluvi o prekroceni rozpoctu v r. 1935 o 1.450,437.201 a pravi, ze tato prekroceni zavinila: ministerstvo nar. obrany 89,810.995 Kc, ministerstvo obchodu 3,084.507 Kc, ministerstvo zeleznic 35.349 Kc, ministerstvo soc. pece 160,056.324 Kc, ministerstvo financi 408,700.981 Kc. Zada se, aby tato prekroceni jednotlivych ministerstev byla schvalena. Tato prekroceni jsou neomluvitelna a trestna a nemuzete od nas jako zastupcu volenych sudetsko-nemeckym lidem zadati, abychom takovato trestuhodna prekroceni rozpoctu dodatecne schvalovali, z duvodu, ktere si dovolim sire uvesti.

Na str. 1 zpravy tisk 323 muzete seznati, ze prekrocovani rozpoctu stalo se od r. 1930 zvykem vlady. Rozpocty od r. 1930 do 1935 vykazuji uhrnem prebytky 67,696.153 Kc, proti cemuz prekroceni statnich rozpoctu takoveho druhu stala se stalym zarizenim vlady a schvalovani takovychto prekroceni zvykem parlamentu resp. Senatu. Zda se mi, ze timto zpusobem je ve statnim hospodareni zjednana rovnovaha, ponevadz vlada a parlament jsou zajedno v delani dluhu.

Zamitneme tedy zaverecny ucet a prekroceni rozpoctu a prohlasuji, ze tak ciniti budeme tak dlouho, dokud se nemeckemu lidu v Ceskoslovenske republice nedostane plne rovnopravnosti, jaka by podle nasi ustavy mela byti veci samozrejmou.

Od trvani Ceskoslovenske republiky cini vydaje statu prumerne 10.000,000.000 Kc rocne. Nemecke obyvatelstvo je podle klice obyvatelstva a podle sve poplatnosti na techto vydajich zucastneneho 23,7%, tudiz 2 miliardy 370,000.000 Kc. Pri debate o statnich rozpoctech v poslednich dvou letech dokazali jsme v nescetnych recech, ze nemecke obyvatelstvo z techto vydaju statu nedostava jemu prislusejicich 23,7%, nybrz nejvyse 10 %, tedy nejvyse 1.000,000.000 Kc. Je tedy z vypoctu jasne, ze jsme byli rocne poskozovani o 1 miliardu 730,000.000 Kc.

Statni dluhy cinily r. 1919 6 miliard a v pritomne dobe cini bremeno dluhu statu 46,8 miliard. Nemecky lid je tedy zucastnen 11 miliardami 91,600.000 Kc na uhrnnem dluhu a 9.480,000.000 Kc na vzrustu dluhu. Tato skutecnost samotna opravnuje jiz nemecky lid nahlednouti do statniho hospodarstvi a kritizovati spatne financni hospodarstvi naseho statu.

Tyto vypocty ukazuji vsak jasne a zretelne, jak spravedlivym je boj, ktery vede sudetsko-nemecka strana, a ze tento boj neni svevolnym bojem o ideova prava nemeckeho lidu, nybrz predevsim bojem hospodarskym.

My ze sudetsko-nemecke strany se domnivame, ze zaklad zdraveho narodniho hospodarstvi spociva predevsim v poradku statniho hospodarstvi, a proto lze vysvetlit, ze prave v posledni dobe konzervativni nemecky sedlak, ktery svym nemovitym majetkem ruci za hospodareni statu, uprkem obraci se zady k politicke strane svazu Bund der Landwirte, a obraci se k politice sudetsko-nemecke strany, k politice lidoveho sourucenstvi, ktera cini vytky teto spatne financni politice.

Je veci zcela prirozenou, kdyz take sudetsko-nemecke rolnictvo, jez stavi zajmy nemeckeho lidu do popredi, svym ceskym kolegum v povolani, ceskym sedlakum - s nimiz je spojeno svym zamestnanim a svymi nejvyssimi idealy, totiz udrzeti a dale dediti svou pudu - a jejich exponentum, ceske strane agrarni, prinasi vstric sve sympatie. Ale nutno se diviti, ze tato nam blizka konservativni velka a mocna ceska strana agrarni, zastupujici vsechno obcanstvo ve starem smyslu, nema dosti odvahy postaviti se ucinne proti takoveto politice delani dluhu, ktera opanovala cesky stat.

Poukazal jsem ve svych uvodech zminenych rozpoctovych recech na pasivni hospodarstvi v nasich statnich podnicich; je pro zemedelce tezko nahlednouti napriklad do hospodareni tabakove rezie, posty nebo zeleznice a objektivne a spravne oceniti jejich pasiva. Ale clenove naseho sudetsko-nemeckeho rolnictva i zemedelci ceske agrarni strany porozumeji, co pri hospodareni nasich statnich statku je mozno, resp. ze pasivum tohoto statniho podniku jevi se byti primo grotesknim.

Statni statky a lesy maji rozlohu 2 miliony 476.056 ha a vykazuji v r. 1935 skutecne pasivum 21,541.047 Kc, kterezto pasivum hrazeno byti muselo z verejnych prostredku resp. z danovych penez. Budiz poznamenano, ze k tomuto pasivu nase zemedelske pokusne statky prispeli pouze castkou 197.916 Kc, patronatni bremena jen 1,752.589 Kc, uhrnem 4,868.165 Kc, a ze tudiz tato bremena, ktera drivejsi majitele velkostatku nesli merou vetsi, stoji sotva za zminku, ponevadz tato bremena cini jen asi 4,50 Kc z 1 ha.

V poslednich 10 letech prodelaly statni statky spolu take leta nejlepsi konjunktury, a i kdyz prihledneme k temto letum konjunktury s jejich vysokymi vytezky, prece cisty vynos v poslednich 10 letech cinil jen 20 Kc z 1 ha, kteryzto obnos cini jen 1%ni zuroceni bilancniho kmenoveho jmeni asi 22 milionu. Musi se obzvlaste pachtyrum statnich statku jeviti grotesknim, kdyz na jedne strane stat vykazuje jen 20 Kc cisteho vynosu z 1 ha, prumerne vsak za 1 ha zada 400 Kc pachtovneho, a prosim, aby se nepovazovalo za zlomyslnost, kdyz projevuji nazor, ze hospodareni na techto statnich statcich je spatne a ze by se mela dati prednost propachtovani jich. Mam za to, ze nepotrebujeme statnich statku, kdyz se z pracne sehnanych danovych penez musi na to doplaceti 21,451.000 Kc.

My ze sudetsko-nemecke strany jsme tedy s financnim hospodarenim statu a s hospodarenim statnich podniku nespokojeni a myslime, ze pravem muzeme si ciniti narok na vlastnictvi, ktere od nas neustale a znovu zadate, jestlize takoveto spatne financni hospodarstvi kritizujeme. (Souhlas senatoru sudetsko-nemecke strany.)

Sudetsko-nemecka strana behem poslednich dvou let sveho trvani svymi recniky dostatecne poukazala na nespokojenost nemeckeho lidu, hajic jeho idealni a kulturni statky zpusobem takovym, ze dnes cely svet je poucen o sudetskem Nemectvu, o tom, jak se s nim v nasem state jedna, a o sudetsko-nemecke nouzi. Zda se, ze vlada zamysli konecne po 18 letech mluviti o sudetsko-nemeckem problemu proto, aby svetu ukazala, ze se mluvi. Pan sen. Hilgenreiner pouzil ve svem vanocnim prani parlamentu krasnych, v nemeckem lidu nesmirne ucinnych slov a minil, ze rozhovor o sudetskem problemu bez pribrani nejvetsi nemecke, byt i oposicni strany, jevi se nemoznym. Varuji vladu pred tim, aby se jednani o sudetsko-nemeckem problemu vedlo jedine s nynejsimi nemeckymi ministry, a mam za to, ze pani ministri dr Spina a Zajicek teprve tehdy budou povolani podati usudek o sudetskem Nemectvu, az dokazi, ze mohou v hromadnych projevech mluviti k nemeckemu lidu, jak to pri kazde prilezitosti, statnimi urady dovolene, cini nas vudce Konrad Henlein. (Souhlas senatoru sudetsko-nemecke strany.) Pri nynejsi politicke nalade mezi nemeckym obyvatelstvem Ceskoslovenske republiky chtel bych vsak oba nemecke ministry z takovehoto umyslu nalehave zrazovati.

Mluviti o sudetsko-nemeckem problemu nebylo by ostatne vubec zapotrebi, kdyby ruzne vlady naseho statu byly od zacatku republiky az do dnesniho dne zachovavaly zakon. Stat zada zachovavani zakona od svych obcanu a deset tisic hodnych soukmenovcu odpykava tresty za casto nevedoma prestoupeni naseho zakona na ochranu republiky. Je pred Bohem spravedlivym pozadavkem techto veznenych a vseho nemeckeho lidu, kdyz zada zachovavani zakonu take od tech, kdoz stat ovladaji. (souhlas senatoru sudetsko-nemecke strany.)

Budete-li respektovati prvni zakon statu, ceskoslovenskou ustavu, a smlouvu sjednanou ve St. Germain en Laye a date-li nemeckemu obyvatelstvu to, co mu podle klice obyvatelstva a sily nalezi, ucinite-li konec nasilnemu, urady podporovanemu pocestovani a sjednate status quo z r. 1919, pokud jde o nase narodnostni osidleni, nebude po mem nazoru zapotrebi rozhovoru o sudetsko-nemeckem problemu. K rozhovoru s nynejsimi ministry budeme my a vsechen nemecky lid, opirajice se o spatne zkusenosti, miti nejvetsi neduveru.

Chcete-li vubec pomysleti na nejake reseni mensinoveho problemu v nasem state, bylo nejprve nalehave zapotrebi zmeniti nejprve nasi dosavadni politiku, ktera nebere zretele k tomu, ze politicke pomery v Rumunsku a Sedmihradsku, jemu po sjednani miru pridelene, jsou jine, nezli ktere se jeho kral v Praze domnival ukazati, a ze se Rumuni od Ruska odvraceji a preji smluvni pomer s Polskem, ze hrdy, horkokrevny madarsky narod se svymi 4,5 mil. nespokojenych zahranicnich Madaru preje si revisi mirovych smluv, jak jim ji Mussolini slibil, ze rakousky stat nemohl jeste zapomenouti na sjednani miru a je v uzkem pratelskem styku s Nemeckem, ze velky nemecky narod sve stanovisko k Ceskoslovenske republice nemuze zmeniti drive, dokud se 3,5 mil. Nemcu v nasem state nedostane spravedlnosti a ze polsky narod s Nemeckem je spratelen a s Ceskoslovenskou republikou nejvyssi merou spokojen. ( Zpravodaj sen. Modracek: Beck je spratelen, nikoli Polaci! Aristokrat a germanofil, ale ne polsky lid! )

Stare prislovi nazyva nejhloupejsim sedlakem toho, kdo se se sousedy nesnasi a sve pratele hleda ve vzdalenych obcich, a proto mame za to, ze by se Ceskoslovenska republika mela predevsim snaseti se svymi sousedy. (Zpravodaj sen Modracek: S Hitlerem? Ja dekuji!)

Prosim! .aby pak ve druhe rade hledala pratelstvi s Francii a Ruskem.

Radne financni hospodarstvi a spravedlive rozdeleni statnich ukolu mezi narody, nejuzkostlivejsi zachovavani nasi ustavy a jina zahranicni politika, ktera smeruje k dobremu pratelskemu pomeru k nasemu nejvetsimu sousedu, Nemecke risi,.(Zpravodaj sen. Modracek: S civilizaci, ale ne s barbarem!) Ted ja mam slovo, pane kolego! (veselost senatoru sudetskonemecke strany!). budou nejlepsi a nejprirozenejsi pripravnou praci pro dobre reseni narodnostniho problemu v nasem state.

Jestlize sobe my ze sudetskonemecke strany prejeme pripravne prace v tomto smyslu, nemuze se nam vytykati protistatni stanovisko, nybrz musi se uznati, ze tento pozadavek nasi strany muze vesti k tomu, aby zjednan byl mir v ceskoslovenskem state. S Panem Bohem! Dekuji. (Souhlas senatoru sudetskonemecke strany. )

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena, budeme tedy hlasovati.

Tazi se pana zpravodaje, zda si preje slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Modracek: Nikoliv.

Predseda (zvoni): Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem zpravy vyborove, aby podle cl. XIII financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 19. prosince 1934, c. 256 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1935, byl dan souhlas s vydaji statniho rozpoctu na rok 1935, ktere nelze uhraditi presunem podle cl. XII uvedeneho zakona, a to: v kap. 5. Ministerstvo nar. obrany, az do vyse 89,810.995,75 Kc; v kap. 13. Ministerstvo prumyslu, obchodu a zivnosti, az do vyse 3,084.507,15 Kc; v kap. 16. Ministerstvo zeleznic, az do vyse 35.349,30 Kc; v kap. 17. Ministerstvo soc. pece, az do vyse160,056.324,45 Kc; v kap. 20. Ministerstvo financi, az do vyse 408,700.981 Kc, necht zvedne ruku. (Deje se)

To je vetsina. Tim je tento navrh rozpoctoveho vyboru schvalen.

Prerusuji projednavani poradu schuze.

Do vyboru ustavne-pravniho nastupuje za sen. Benese sen. Nemecek.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v patek dne 22. ledna 1937 o 10. hod. s

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1935 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisky 280, 323).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu v Kosicich ze dne 30. prosince 1935, c. j. Nt V 94/35 za vydani sen. Steinera k trest. stihani pro precin §u 14, cis. 5, precin podle §u 18, cis. 1, 3 a zlocin podle §u 15, cis. 3 zakona cis. 50/23 Sb. z. a n. na ochranu republiky (c. 1582/1936 preds.) (tisk 125).

3. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 253), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova dohoda k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym ze dne 14. cervna 1935, podepsana v Praze dne 15. cervna 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. cervna 1936, c. 162 Sb. z. a n. (tisk 333)

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.

(Konec schuze v 18 hod. )