Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 54. schuze (obsah, prilohy) | Patek 18. prosince 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Helier.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 115 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 8 hodin 44 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Havlik, Chalupnik; dodatecne na vcerejsi schuzi sen. F. Muller.

Rozdane tisky.

Interpelace tisk 354/1 az 354/3.

Zprava tisk 355.

Odpovedi tisk 356/1 az 356A

vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 4. prosince 1936 o uprave mzdovych (platovych) pomeru zamestnancu urcenych k nedelnimu prodeji v obchodnich zivnostech (c. 4176).

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

1. Pokracovani v rozprave o zprave rozpoctoveho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne (tisk 330) k vladnemu navrhu statneho rozpoctu republiky Ceskoslovenskej a financneho zakona na rok 1937 (tisk 340), o prohlaseni ministra financi, ucinenem ve 49. schuzi senatu dne 5. prosince 1936, o prohlaseni ministra spravedlnosti, ucinenem v 52. schuzi senatu dne 16. prosince 1936, a o prohlaseni ministra soc. pece, ucinenem v 53. schuzi senatu dne 17. prosince 1936.

Udeluji slovo dalsimu recniku, p. sen. Nentvichovi. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. Nentvich: Vazeny senate!

Dusledky mezinarodni situace charakterisovane vseobecnou nejistotou vzajemnych styku mezi jednotlivymi staty nebo i celymi jejich skupinami projevuji se ostre i v nasem statnim hospodarstvi, jehoz jasny obraz je predlozenym statnim rozpoctem podrobne nastinen. Pokojna prace na vnitrni vystavbe mladeho statu, upevnovani jeho mezinarodnich posic v souhlase se snahou zachovati mir, jest od r. 1931 rusena vyvojem pomeru v zahranici, jmenovite ve statech sousednich, coz vrha i na nas stat ostre reflexy. ze svetova hospodarska krise, jen velmi zvolna polevujici, dolehla na nas celou svou tihou, je dusledek nasi geograficke polohy v srdci Evropy. Nasledky krise budou se jeste dlouho u nas projevovati. Obe tyto slozky, zahranicni situace i hospodarska krise, nuti vladu k ostrym protiopatrenim v nasem vnitrnim zivote, jednak aby bezpecnost statu byla zajistena, jednak aby nas hospodarsky zivot nebyl rozvracen a aby se co nejdrive vymanil z nepriznivych pomeru, nebot hospodarsky rozkvet je mozny jen ve state, jehoz obcane maji pocit plne bezpecnosti. Je proto potrebi rozhodnych opatreni, abychom byli pripraveni na vsechny eventuality a mohli i nejnepriznivejsim situacim celiti. Zachovati za techto okolnosti rovnovahu statniho rozpoctu, teto zakladny vseho hospodarskeho zivota, je problem neobycejne tezky, k jehoz rozreseni musi prispet nejen vlada, nybrz i kazdy poctivy obcan. Pri stale klesajicim narodnim duchodu nedostavuje se ocekavany vynos dani, vydaje na zabezpeceni statu neustale stoupaji. Nevyhnutelnymi, opakovanymi pujckami statni dluh enormne stoupa a urokova sluzba vice a vice statni hospodarstvi zatezuje, deficity rostou. Aby se vsem dusledkum z toho plynoucim celilo a rovnovaha rozpoctu byla zachovana, je nutno uzkostlive zkoumat kazdou polozku vydaju, aby ji bylo ucelne uzito, treba vsak take podrobiti podobne uvaze i kazdou polozku prijmu, zda by nemohla byti zvysena. Pripoustim, ze se tak ve skutecnosti deje. Je proto samozrejme, ze nemohou byti vsechna prani, casto velmi oduvodnena, splnena, a mnohe, co bychom pokladali za potrebne, musi byti na dobu pozdejsi odsunuto.

Nelze se tu vsak ubraniti otazce, zda prilisne skrty v polozkach vydajovych jsou oduvodneny a zdali nemaji za nasledek vetsi skodu, treba ciselne nevyjadritelnou, nez je prospech z teto zdanlive uspory, zda tedy vylouceni oduvodnenych polozek nema za nasledek vetsi skodu nez by vznikla, kdyby polozky, jez byly redukovany nebo dokonce zcela vypusteny, byly v rozpoctu zachovany. A tu mam, vazeny senate, jiste pochybnosti. Jeden vynikajici anglicky narodohospodar charakterisoval sporeni slovy, ze sporiti je rozumne vydavati. Charakterisoval sporeni tedy slovy, o kterych bych tvrdil, ze maji miti vseobecnou platnost i dale. Mam dojem, ze byly vynechany polozky, ktere v rozpoctu zustati mely a k jichz uhrade by se pri dobre vuli byl nasel vhodny pramen uhrady. Reknu hned, ze mam na mysli predevsim kap. 10, rozpocet ministerstva skolstvi a narodni osvety. Celkova potreba tohoto ministerstva proti roku lonskemu byla sice o 53 mil. Kc zvysena, vsak toto zvyseni jde na ucet dalsiho zrizovani a vzrustu novych skol narodnich, rozsirovani skol strednich a lepsiho vybaveni skol vysokych. Samo narodni skolstvi participuje na tomto zvyseni celkem 13 mil. Kc. skolstvi toto musi byti posuzovano nejen po strance kvantitativni, podle poctu skol, nybrz spise podle stranky kvalitativni, podle jeho vnitrni hodnoty. Bude-Ii vnitrni hodnota skoly skutecne takova, aby plnila dokonale sve ukoly, ktere se od ni ocekavaji, je naklad na ni vynalozeny dobre ulozen. ze je tu hlavnim faktorem ucitel dokonale na svuj odpovedny urad pripraveny a hmotne nezavisly, netreba snad zvlaste pripominati.

Pozadavek, aby pro urad ucitelsky bylo predepsano absolutorium stredni skoly a dvoulety kurs studii vysokoskolskych, doposud uskutecnen neni, pres dlouholete volani ucitelstva. Take otazka skutecneho hodnoceni vyssi kvalifikace odborneho ucitelstva mestanskych skol zustava neresena. Je tomu prave rok, co zakonodarne sbory republiky spontannim usnesenim prijaly osnovu zakona o ujezdnich skolach mestanskych. Ocekava se od jeho ucinku, ze temer veskere obyvatelstvo republiky bude temito skolami prochazeti, a ze vseobecna vzdelanostni uroven jeho dosahne stupne, ktery nam zajisti primat v celem svete. Temer vsichni recnici, kteri se zucastnili debaty o tomto zakone, konstatovali svorne, ze ne sama moznost navstevy mestanske skoly, je uz zarukou uspechu, nybrz ze se tu predevsim uplatnuje ten, kdo dava ducha teto skole a je za jeji uspech plne odpovedny, totiz plne kvalifikovany ucitel. A byla tu konstatovana smutna skutecnost, ze budeme miti sice dosti mestanskych skol, ne vsak dostatek radne kvalifikovaneho ucitelstva. Bylo spravne poukazovano na koren tohoto zla, na nedostatecne honorovani odborneho ucitele. Platovy zakon ucitelsky hodnoti odbornou zkousku pro mestanske skoly prestupovym pridavkem rocnich 780 Kc, o nez se prijem kvalifikovaneho ucitele pri prestupu ze skoly obecne na mestanskou zvysuje, tedy mesicne vice o 65 Kc. Za Rakouska pred valkou cinilo toto zvyseni prumerne 600 korun rocne, coz valorisovano nejmene sestinasobkem, cini 3.600 Kc. Za republiky priznaval paritni zakon odb. ucitelstvu prijmy uredniku skupiny B, a zakon cis. 251 z r. 1922 priznal mu sluzne o jeden platovy stupen proti ucitelstvu obecnych skol vyssi, t. j. o 3.600 Kc vice. Odhodla-li se tedy nyni mlady snazivy ucitel obecne skoly k namahavemu a znacne nakladnemu studiu ke zkousce pro mestanske skoly, dostane pri svem ustanoveni na mestanske skole mesicne o 65 Kc vice. To je vsak jen na papire. Provedou se mu totiz predepsane srazky, jimiz klesa cely pridavek asi na polovinu, ano, pri 3. platovem stupni klesne jeho prijem tak, ze je rocne o 72 Kc nizsi, nez by mel, kdyby byl odborne zkousky nekonal a zustal na skole obecne. Je tedy za svuj idealismus, prokazati vyssi odborne vzdelani, trestan ztratou 6 Kc mesicne. Pri tom ma nadeji, ze bude jeho ucebny uvazek zvysen na 28 hodin tydennich, ze bude miti nejmene 60 zaku ve tride, ze bude nucen nekdy po cely rok suplovati za onemocneleho kolegu i 2, 3 hodiny tydne uplne bezplatne a pri tom se bude od neho zadati, aby podal vykon, rovnajici se vykonu stredni skoly, ktera pracuje za podminek daleko priznivejsich nez skola mestanska. Pak se nemuzeme diviti, vazeni panove, ze je takovy katastrofalni nedostatek kvalifikovaneho ucitelstva mestanskych skol, jimz muze byti pusobeni techto skol ve svych vysledcich ohrozeno.

V Cechach chybi na mestanskych skolach temer 18%, v zemi Moravskoslezske 24%, na Slovensku 53% a na Podkarpatske Rusi asi 36% kvalifikovanych ucitelu. Jsou na Slovensku skoly, kde krome reditele, casto mladeho a jeste nezkuseneho, neni jedine kvalifikovane sily ucitelske. Jake jsou pak vysledky na takove skole, je znamo. Nezda se vam, vazeni panove, ze uspora platu, na odbornem ucitelstvu dosazena, je ve skutecnosti ztratou, jiz nemozno odhadnouti a cislicemi vyjadriti? Naprava je nevyhnutelna a za kazdych okolnosti musi byt ve statnim rozpoctu nalezena uhrada onech cca 24 mil. Kc, jez by zvyseni prestupoveho pridavku ucitelstva mestanskych skol s dosavadnich 780 Kc na 3.600 Kc vyzadovalo. Od ucinnosti platoveho zakona ucitelskeho z r. 1926 domaha se ucitelstvo mestanskych skol v zajmu skoly same novelisace tohoto zakona, aby krivda timto zakonem jemu ucinena byla napravena. Po celych 10 roku zni jeho volani naprazdno. Verim, ze vsichni. jste presvedceni o spravedlivosti tohoto pozadavku a ze p. ministr skolstvi a nar. osvety se pricini a ucini vse, aby tato krivda byla co nejdrive odcinena a platovy zakon ucitelsky c. 104/ 1926 byl novelisovan v tom smeru, ze by prestupovy pridavek odborneho ucitelstva mestanskych skol byl urcen castkou 3.600 Kc a zvysovan vzdy o castku 300 Kc, jde-li o postup az vcetne do 7. stupne a o castku 600 Kc, jde-li o postup do 8. nebo vyssiho stupne.

Dalsiho odkladu nesnese reseni otazky jednorocnich ucebnich behu pri mestanskych skolach. Tyto jednorocni ucebni behy, kterymi mestanska skola vlastne vyvrcholuje, dozily se takoveho uspechu, ze temer vsichni rodice zaku, kteri mestanskou skolu absolvovali, zadaji, aby bylo umozneno, aby zaci mohli navstevovati take jednorocni ucebni kurs. Mnozi mistri podnikatele a zivnostnici cini podminkou prijeti za ucne prukaz, ze chlapec absolvoval jednorocni ucebni beh. Take sama statni sprava pri prijimani do sluzeb nizsich kategorii zamestnancu cini podminkou absolutorium jednorocniho ucebniho behu. To vsechno nas nuti, abychom se dozadovali, aby pri kazde mestanske skole byl zrizen jednorocni ucebni beh, jako jeji neodlucitelna soucast. A tu musim poukazat na postup ministerstva financi, ktere svuj souhlas se zrizovanim techto kursu vyslovuje zpusobem vice nez uspornym. Letosniho roku ministerstvo skolstvi zadalo o souhlas ke zrizeni 30 takovych kursu na Slovensku, byly vsak povoleny jen 4. Je to stav nemozny a proto cekam, ze p. ministr ucini vsechno, aby ministerstvo financi presvedcil o potrebe a nevyhnutelnem rychlejsim zrizovani techto jednorocnich behu.

S povdekem prijimame zpravu ministerstva skolstvi a nar. osvety ve vysvetlivkach i v rozpoctu uvedenou, ze na Slovensku jedna se konecne o zrizeni vysoke skoly technicke. Splnenim tohoto dlouholeteho pozadavku Slovenska bude slovenske skolstvi doplneno a dostane se mu koruny. Ackoliv jeste ani zasadni rozhodnuti o zrizeni techniky ucineno nebylo, povstal jiz mezi vyznamnejsimi slovenskymi mesty spor o to, kde ma byti tato skola umistena.

Ponechavam stranou otazku, ma-li byti vysoke skolstvi centralisovano, ci zdali je vhodna decentralisace, upozornuji vsak, ze o tuto skolu se vazne uchazi mesto Kosice jako druhe hlavni mesto Slovenska a stredisko celeho slovenskeho vychodu. Kosice mely 'do prevratu dve vysoke skoly nebo aspon skoly vysokoskolskeho razu. Byla to pravnicka akademie a vysoka skola zemedelska. Po zruseni techto dvou vysokych skol zustala v Kosicich cenna a obsahla knihovna, ktera i dosud je dotovana z prostredku ministerstva skolstvi rocni castkou 40.000 Kc a k jejimuz rozmnozeni prispiva i mesto velkymi dotacemi z vlastnich prostredku. Pamatuje se pri tom na nakup vedeckych del, takze by tato knihovna mohla byti jako zaklad vysokoskolske knihovny odevzdana budouci vysoke skole.

Nemohu opomenouti, abych jeste nepoukazal na dulezitost zivnostenskych skol pokracovacich. (Vyborne!) zivnostenske skoly pokracovaci, jak dnes jsou zrizeny, postradaji veskereho zakonneho podkladu, a proto je nevyhnutelne nutne, aby tech vice nez 100.000 ucnu, kteri letosniho roku ucnovske skoly navstevuji, mohlo navstevovati ustavy zrizene na zakonnem podklade, jimz je zarucen skutecny rozvoj.

Ministerstvo skolstvi ma opravdu snahu, aby zivnostenskemu stavu, teto dulezite vrstve obyvatelstva, pomohlo tim, ze by jeho dorost byl skutecne odborne vzdelan. Ministerstvo se snazi, aby dnesni vseobecne skoly ucnovske, ktere nemohou poskytovati specialni vzdelani zivnostenskym ucnum, byly premeneny na skoly odborne. Takoveto skoly vyzaduji ovsem samostatnych budov. Peci ministerstva skolstvi bylo zrizeno nebo je ve stavbe 53 takovych budov, dalsich 28 starych budov bylo adaptovano k ucelum tohoto skolstvi a nove je projektovano 21 novostaveb. Ke skutecnemu vybudovani obvodovych ucnovskych skol je potrebi asi 150 mil. Kc, z cehoz by ministerstvo skolstvi melo hraditi 1/3. Tato castka, ktera by byla privedena do hospodarskeho obehu, znamenala by i podstatne oziveni hospodarskeho zivota a opatreni zamestnani tisicum nezamestnanych a hlavne moznost vzdelani ucnovskemu dorostu.

Jakymi prostredky vladne ministerstvo skolstvi v tomto smeru? Podle zakona platneho na Slovensku a podle ziv. radu mely pokuty ukladane za zivnostenske prestupky plynouti do zvlastniho fondu ucnovskych skol, z nichz mela byti dotovana stavba ucnovskych skol. Tyto pokuty vynaseji podle ucetni zaverky vice nez 14 mil. Kc, z cehoz vice nez polovina pripada na zivnostenske pokuty. Ministerstvo financi vsak odpira prislusnou kvotu, asi polovinu, odvadeti ministerstvu skolstvi. Ministerstvo financi davalo napred 1 1/2 mil. Kc, potom 2 a nyni 3 roky dava 3 mil. Kc. ze tato castka na uhradu 50 mil. Kc je nepostacitelna, kazdy pochopi. Doufam, ze pritomny pan sekcni sef bude o veci uvazovati, aby bylo vyhoveno volani senatu i poslanecke snemovny, ktere se jiz drive usnesly, aby cela castka zivnostenskych pokut byla venovana ministerstvu skolstvi k budovani zivnostenskych skol. (Vyborne!)

Usneseni vlady bylo o tom ucineno jiz 26. ledna r. 1934, aby tento podil byl skutecne venovan svemu ucelu. Doposud se vsak tak nestalo.

Jina vec, ktera nas zarazi, je stav Universitni a narodni knihovny v Praze. Tento ustav umisteny v Klementinu ma za ukol, aby soustredoval vedecka dila a pomucky ke studiu profesoru, aby shromazdoval dokladova dila a tak poskytl i studentstvu moznost, aby knihovny mohlo plne vyuziti. Knihovna slouzi ucelum vsech 4 vysokych skol prazskych, krome toho ma za ucel shromazdovati vsecky tisky, ktere vychazeji na uzemi republiky, aby byly zachovany jako dokument sve doby.

Navstivime-li tuto universitni knihovnu, vidime, ze jeji umisteni je zcela nedostatecne.

Jsou tam zaplnene chodby, kde neni mista, aby byly pristaveny nove regaly, v nichz by mohl byti umisten rocni priliv knih, skladiste jsou preplnena, a nutno pomysleti na jejich rozsireni. Studijni a kancelarske mistnosti nemohou rovnez plne vyhovovati.

Kancelarske mistnosti pro uredniky jsou mnohdy umisteny v takovych ubikacich, ze je tam treba staleho umeleho osvetleni, cimz zajiste uradujici trpi velmi mnoho na svem zdravi.

Jaky vykon vykazuje rocne tato knihovna, dovolim si uvesti srovnanim s jejim stavem z r. 1930 a z r. 1935. Pocet svazku v r. 1930 byl 679.000, a za 5 roku vzrostl na 908.000, tedy jiz se blizi jednomu milionu. Rukopisu v r. 1930 bylo 3970, v r. 1935 5065. Casopisu dochazelo 2610, v minulem roku 4716. Vedeckych revui bylo vylozeno 900, minuleho roku 1300. Katalogisacnich zapisu bylo provedeno 59.691, minuleho roku jiz 54.000. Do hesloveho katalogu zaradeno listku v r. 1930 15.600, min, roku 31.800. Reditelstvim primo zpracovano cisel v r. 1930 1693, lonskeho roku 3316, pri cemz se akty teze veci tykajici sub-sumuji pod jedno cislo. Navsteva ctenaru a studujicich byla v r. 1930 147.000, roku minuleho 353.000.

Uvazime-li, ze knihovna ma take soustredovati veskere tisky a ze lonskeho roku vyslo na uzemi republiky 7922 knih, ze casopisy periodicke a jine tisky, ktere maji byti uschovany, se blizi k cifre temer 30.000 rocne, vidime, jak vzrostl knizni material knihovny. Krome toho je tam take umistena i knihovna ceske akademie, ktera sama ma vice nezli 60.000 svazku.

Veskeren volny prostor je vycerpan, posledni volne metry se vyplnuji. Kazdy by se domnival, ze vzhledem k temto skutecnostem se bude co nejvice pospichati s upravou dalsich mistnosti. Avsak zatim vidime toto: Ministerstvo ver. praci preliminuje v pol. 5 §u 6 sveho rozpoctu na adaptace a pristavby pro tuto spolecnou knihovnu vysokych skol technickych 100.000 Kc na XII. stavebni obdobi z celkoveho nakladu asi 15 mil. Kc. Pro rok letosni bylo preliminovano 800.000 Kc, ale neuzito z nich ani koruny. Je vidno, ze se vubec s pokracovanim adaptace vazne nepocita. Jestlize se uz nyni nedostava knihovne mistnosti pro radu ucelu, jez by umoznily plne rozviti jeji cinnosti, je treba postarati se o napravu. Neni mozne, aby rada oddeleni byla umistena v nedostatecnych provisoriich, jichz nelze vetrat a v nichz trpi urednictvo uhonu na zdravi. Urychlene provadeni adaptaci i rozsireni pristavbou nelze dale odsunovati take v dusledku novych ustanoveni o povinnem zasilani tisku. Tim vice je oduvodnen pozadavek dostavby Klementina, jiz drive rozhodnuty. Vybizime dutklive pany ministry financi a verejnych praci, aby ucinili vse, cim by pokracovani v dalsich stavebnich upravach budov narodni a universitni knihovny v Praze jiz na jare pristiho roku mohlo byti zahajeno.

Ale nejen katastrofalni "nedostatek mistnosti teto soucasti vysokych skol prazskych prekazi jejimu plnemu rozviti. Je to dale i nedostatek personalu, jak urednickeho tak i zrizeneckeho. Podle dnesni systemisace mist ve statu I b) je tu l misto ve II, 2 mista ve III, 8 mist ve IV., 14 v V. a 12 v Vi. plat. stupnici, tedy celkem 37 urednickych mist skupiny I b). Dale jsou tu 2 mista vyssi pomocne sluzby spravni II. sluz. tridy, 2 mista kancelarske sluzby, 4 mista pomocne kancelar. sluzby a 34 mist zrizeneckych, dohromady 79 osob. Tento nizky osobni stav nikterak nestaci, aby veskere sluzebni ukony byly radne obstarany. ustav je nucen zamestnavati proto dalsi pomocne vedecke sily, bez nichz se obejiti nemuze. Tak je zde zamestnano 14 takovychto vedeckych pracovniku, vesmes s vysokoskolskym vzdelanim, vynikajicich odborniku v jistych usecich vedy, za mesicni odmenu - panove, neverte trebas - 500 Kc mesicne (Slyste!); jen dva.z nich maji 600 Kc, ale ti vykazuji zvlastni kvalifikaci. Je otazka, zda lze tento peniz nazvat odmenou, uvazime-li, ze tu jde vesmes o lidi se zvlastni vedeckou zpusobilosti.

Dale je zde 7 pomocnych sil v oboru pece o nezamestnanou inteligenci, zamestnanych plne 7 hod. denne za tutez kralovskou odmenu 500 Kc mesicne. Vsech techto 21 lidi nema zadne vyhlidky na nejake zlepseni svych pomeru. Krome toho zamestnava knihovna jeste 4 volontery, kteri pracuji bezplatne, mezi nimiz jsou take lide, kteri maji akademicke vzdelani, jedna z nich byla dokonce lektorem jazyka ceskeho na vysokych skolach v Holandsku.

Ale i nedostatek zrizeneckeho personalu brzdi plny rozvoj universitni knihovny. Na pr. ke studiu rukopisu je urcen a vybaven zvlastni velmi vyhodne polozeny sal, jehoz nemuze byti pouzito k jeho ucelu jenom proto, ponevadz zadost o povoleni 4 mist zrizencu, kteri tani meli vykonavati staly dozor, nebyla splnena. Kdyz reditelstvi knihovny redukovalo svou zadosti jenom na tri mista, ani ta nebyla povolena. Nevim, panove, je-li to spravne setreni, kterym se usetri par set nebo tisic korun rocne, ale povstava takova vedecka a moralni skoda, ze ji nelze cisly vyjadriti (Tak jest!) cekame proto, ze prislusni pp. ministri ucini vsechno, aby tyto zavady byly odstraneny.

Pristiho roku bude poradana zvlastni slavnost Barthouova na pamatku jeho proslovu ke studentstvu. A je skutecne ostuda, jak vypada dvur, na kterem by se mela tato slavnost odbyvat. Plany na upravu tohoto dvora byly jiz drive hotovy, ale nezacalo se s upravou, ackoliv by to vyzadovalo nakladu snad jen nekolika tisic korun. Dnes to neni dvur, ale smetiste. Proto ocekavame, ze adaptace severniho traktu teto budovy bude pokracovati, aby knihovna mohla plnit sve ukoly.

Prominte, zminim-li se jeste o tom, ze systemisace urednickych mist v teto knihovne je take nedostatecna. Je tam rada lidi, kteri se teprve ve starsim veku dostavaji na mista radovska. Je tam na pr. 55lety rada, znamy hudebni skladatel a spravce velkeho hudebniho oddeleni, ktery slouzi od pocatku r. 1907, stal se teprve po 21 letech radou, a na povyseni na vrchniho radu nema nadeje, ponevadz podobne misto zde neni. 53lety doktor filosofie a doktor prav nastoupil na pocatku r. 1910, ale byl jmenovan radou teprve po 21 sluzebnich letech. 50lety vrch. komisar, redaktor bibliografickeho katalogu knihovnou vydavaneho, slouzi od pocatku r. 1920 a je doposud po 16 letech sluzby toliko vrch. komisarem. 49leta vrch. komisarka, znama svymi historickymi pracemi o ceskych knihach, nastoupila take r. 1920, je po 16lete sluzbe stale jeste vrch. komisarkou a nema nadeji nabyti mista radovskeho. Jiny doktor, slouzici od dubna r. 1921, byl teprve po 13 letech jmenovan vrch. komisarem a je osmy v poradi na jmenovani radou. Je vidno, ze se toho mista nedocka. Nejinak je tomu pokud jde o nejmladsi dorost, kde kvalifikovane sily po 6 let marne cekaji na ustanoveni.

Srovname-li systemisaci a moznost postupu v teto knihovne s jinymi obory statni spravy, jmenovite spravy financni nebo politicke, kde se stavaji lide jiz po 12, 14, 16 letech rady nebo dokonce vrch. rady, vidime, ze systemisace v narodni a universitni knihovne je neudrzitelna a ze musi byti rozsirena.

Prominte, zminim-li se jeste o nekterych i bolestech skolstvi, specielne slovenskeho.! Vsechny pokusy, unifikovat toto skolstvi na podklade jeho zestatneni zustaly bez vysledku a snaha ta nesetkala se se svym konecnym cilem. Roztristenost slovenskeho skolstvi je dale prekazkou jeho opravdoveho uplatneni. Krome toho trpi vsechno slovenske skolstvi nedostatkem vhodnych skolnich budov.

K vystavbe novych a uprave starsich budov ma ministerstvo skolstvi k disposici 8.5 mil. Kc rocne. ze tato castka nikterak nestaci, aby trochu rychlejsim tempem se mohly tyto upravy konat, vysvita z toho, co jsem sam zjistil. Zjistil jsem totiz asi ve 12 politickych okresich vychodniho Slovenska potrebu novostaveb a rozsireni dosavadnich narodnich skol a prisel jsem k tomu, ze jen u statnich skol cinila by tato potreba neprodlene asi 35 mil. Kc. Uvazime-li, ze pomery na skolach cirkevnich jsou stejne bezutesne, ba snad mnohde jeste horsi, vidime, ze tato podpora z prostredku statnich je nepatrna a ze je treba ji zvysiti.

Je treba, aby stat zvysenim dotaci prispel k dalsimu budovani skol. Ale nejen to, stat musi zarucit stavebni pujcky a musi prevziti urokovou a amortisacni sluzbu u vsech obci, kde se prokaze, ze jsou tak chude, ze by si z vlastnich prostredku o napravu postarat nemohly.

V obcich pohranicnich a jazykove smisenych mely by se s urychlenim provadeti novostavby skol. Jake jsou tam pomery, poznali byste, kdybyste si prohledli, jak vypada takova statni skola na madarskem pohranici (ukazuje fotografii). Panove ze sudetsko-nemecke strany by spustili pokrik a prednesli vec na mezinarodnim foru, kdyby neco podobneho mohli prokazat o skolach nemeckych, co je skutecnosti pri nasich skolach statnich, jmenovite v pohranici, kde obyvatelstvo zije v blizkem styku se zahranicim. Je to primo skandalni stav, kterym nase republika se representuje. Jiz z duvodu statni prestoze je treba vsechny podobne nedostatky odstraniti a dbati, aby skoly dostaly stanek jich dustojny. Je to ostuda, jestlize stit s napisem Statni skola" je umisten na budove, ktera by u poradneho naseho sedlaka nemohla byti snad ani sypkou.

Take hospodarske pomery vychodniho Slovenska musi byti respektovany. Jde predevsim o davny pozadavek vybudovani zeleznicni trati, ktera by spojovala Presov-Vranov. Kdyz se v r. 1920 zakonem c. 235 stanovil program zeleznicnich staveb pro celou republiku, nebyla sice tato stavba do tohoto programu pojata, ponevadz obdobi 2 roku bylo prilis kratke, aby se mohly na zaklade zkusenosti stanoviti ony stavby, k nimz bude treba predevsim prihlizeti, nyni vsak vystavbou trati cervena. Skala-Margecany stalo se pokracovani teto trati prodlouzenim na Presov- Vranov nevyhnutelnym pozadavkem. Generalni projekt teto trati jest jiz hotov od r. 1924, jeho revise byla provedena v r. 1925 a ministerstvo zeleznic svym rozhodnutim z r. 1925, c. 54.161, urcilo jiz vedeni trati, jakoz i jmena budoucich stanic. Tato projektovana trat nevyzadovala by velkych nakladu, jezto povede udolim reky Tople, kde by bylo treba vybudovati toliko 2 mosty. Trat ma velky narodohospodarsky vyznam, ponevadz sblizuje cely Zemplin a Saris se zapadnimi castmi republiky a ma take veliky vyznam strategicky, ponevadz je soubezna s jednokolejnou trati, ktera vede z Kosic na vychod a jejiz poloha v bezprostredni blizkosti hranic nezarucuje, ze by v pripade nejakeho vazneho sporu nemohla byti porusena.

Tedy zadam a prednasim s tohoto mista davny pozadavek vychodniho Slovenska, aby trat Presov-Vranov, dale s prodlouzenim na Michalovce a Uzhorod, byla co nejdrive zarazena do stavebniho programu. Jak by se touto trati zkratily dosavadni vzdalenosti, vysvitne z tohoto: Presov-Vranov ma vzdusnou vzdalenost 36 km, vlakem, se vsak musi jeti 134 km. Presov-Humenne, je ve vzdusne vzdalenosti 45 km, drahou 147 km, Vranov- Humenne vzdusna vzdalenost 15 km, drahou 76 km. Tedy vidime, ze vybudovanim teto trati prospeje se hospodarskym potrebam slovenskeho vychodu, opatri se vydelek tamnimu chudemu obyvatelstvu, zpristupni se lesni bohatstvi tamnich kraju a take bohatstvi nerostneho bude moci byti vyuzito.

Musim poukazati jeste na jednu vec. Na vychodni Slovensko byva zapominano i po strance socialni, ponevadz je tam zrizeno velmi malo socialnich ustavu. Mame tam sice detske domovy, v Levoci mame ustav slepcu, ktery vyzaduje novych nakladnych uprav budovy, mame tam ustav hluchonemych v Kosicich, mame ustav pro mrzacky v Petrovianech, ale to jsou snad vsechny socialne-humanni ustavy, kterymi se Slovensko muze vykazati, ac prave tam mezi tim velmi chudobnym verchovinskym obyvatelstvem, kde bida je domovem, kde lide trpi podvyzivou, je domov nakazlivych a jinych nemoci, kterym by se mohlo celiti zrizovanim vhodnych utulku a lecebnych zarizeni, kterych slovensky vychod postrada.

Plne ocenuji snahu pana ministra soc. pece, ktery se stara v mezich danych moznosti, aby vsechny kraje republiky byly pokud mozno temito ustavy socialnimi a humannimi podeleny. Ale musim konstatovat, ze nedostatek financnich prostredku mu brani, aby vychodni Slovensko bylo obstastneno a ve svych potrebach ukojeno.

Jestlize jsem ucinil tyto pripominky k rozpoctu, cinim tak v presvedceni, ze nemohu vytknouti rozpoctu, ze by zkracoval primo ony useky kulturniho a hospodarskeho zivota, o kterych jsem se zminil, ale myslim, ze pri dobre vuli bylo by mozno, aby se stala naprava a tyto polozky pristim rokem do rozpoctu pojaty a uhrada na ne hledana tam, kde ji nalezti mozno. (Potlesk.)