Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 53. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 17. prosince 1936

Schuze zahajena v 8 hod. 13 min.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 131 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Czech, Machnik, inz. Necas.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dovolene obdrzeli: na tento tyden sen. Pechman, Zimak; dodatecne na schuzi dne 14. prosince t. r. sen. Pocisk.

Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodajem je pan sen. dr inz. Botto. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr inz. Botto: Slavny senat!

Nasa narodna obrana vobec, ale obzvlast jej prvy a najvyznamnejsi cinitel - armada vyzaduje staleho zdokonalovania. Terajsie nevyjasnene pomery medzinarodne tym viac nutia nas robit vsetky mozne opatrenia, ktore prispievaju k vacsej pohotovosti armady na obranu statu. I zlepsovanie jej organizacie je zdokonalovanim. Vedeny takouto snahou najvyssi velitel armady, prezident republiky, rozhodol, aby do struktury vyssich vojenskych velitelstiev, a to medzi ZVV a velitelstvo divizie, bol vsunuty novy velitelsky organ: sborove velitelstvo. Tohoto roku mame takto v nasej armade uz tri vyssie velitelstva, lebo sborova velitelstva po stranke velitelskej uz funguju. Tym prisposobili sme sa v tomto ohlade zaroven vacsine europskych statov, ktore maju tiez tri vyssie velitelske stupne.

Opatrenie toto bolo u nas nutne obzvlast z toho dovodu, ze oblasti nasich ZVV boly prilis rozsiahle a tak velitelsky a administrativne dost tazko ovladatelne. Tazkosti tieto boly uz tedy aj v miere. Posobnost prazskeho ZVV rozprestierala sa totiz na cele Cechy, brnenskeho na celu Moravu-Sliezsko, a na Slovensku a Podk. Rusi voj. velitelsky a spravny ukol bol svereny ZVVvam v Bratislave a v Kosiciach.

Ucelom prejednavanej predlohy je odbremenit ZVVva, ponechat im iba ukoly velitelske a subor ich spravnych ukolov preniest v sirokom ramci 1. odst. §u 1 na velitelstva sborove. Funkcie sborovych velitelstiev budu teda velitelske a spravne. Tym sa administracia usnadni a zrychli, okolnost to, ktora ma nielen v miere, ale obzvlast pri mobilizacii a valecnej pohotovosti velky vyznam.

2. odst. §u 1 predlohy stanovi, aby aj karne vybory pre vyssich dostojnikov boly prenesene od ZVV k velitelstvam sborovym.

Oblasti posobnosti sborovych velitelstiev urci podla § 2 ministerstvo nar obrany v dohode s ministerstvom vnutra, nakol'ko oblasti tie maju aj vyznam politicko-administrativny a budu spolupracovat so zemskymi urady, ako dosial pracovaly ZVV. § 3 dava vlade moznost prevadzat vladnym nariadenim aj dalsie presuny v posobnosti vojenskych utvarov, keby potreba toho v buducnosti vyzadovala. Opatrenie toto je potrebne, aby vojenska sprava mohla previest ucelne a neodkladne presuny v dobe co mozno najkratsej. Zakon nabyva ucinnosti od 1. januara 1937.

Slavny senat: Branny vybor prejednal predlohu vo svojom zasedani dna 15. decembra 1936 a usniesol sa jednomyselne navrhnut slavnemu senatu, aby bola schvalena v zneni prijatom posl. snemovnou sen. tisk 347. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada.

Nebude-li namitek, prerusim projednani tohoto odstavce a pristoupime k dalsimu odstavci poradu. (Namitky nebyly.)

Namitek neni, budeme tudiz projednavati odst. 2 poradu, jimz jest:

Zpravodajem za sen. Dundra je predseda ustavne-pravniho vyboru sen. dr Milota.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavny senate!

Zakon c. 132 z r. 1936, kterym vlada dostala zmocneni rozpousteti politicke strany a strany nahradni, ma ucinnost do konce roku. Je prirozeno, ze za dnesnich neurovnanych pomeru a zejmena v dobe, kdy se stretavaji ruzne politicke excentricke cile, nemuze vlada postradati tohoto instrumentu, a proto ustavne-pravni vybor navrhuje, aby bylo schvaleno usneseni posl. snemovny, kterym se prodluzuje ucinnost tohoto zakona do 1. ledna 1938. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. inz. Marusak. Davam mu slovo.

Sen. inz. Marusak: Slavny senate!

Zakon o rozpousteni politickych stran jiz po nekolikate prodluzujeme a je proto dobre, kdyz si rekneme, jake s nim mame zkusenosti. Kdyz byl tento zakon po prve odhlasovan a kdyz podle neho byly rozpusteny nektere protistatni nemecke strany, byli jsme svedky toho, ze vetsina statu nepratelskych elementu stala se najednou loyalnimi. Mohu jako priklad uvesti vrchniho magistratniho radu ve Znojme, ktery byval kdysi organisatorem vytloukani ceskych oken, avsak po vyjiti tohoto zakona kracel svorne se Sokoly na 28. rijna v pruvode. Dnes ovsem uz do toho pruvodu nejde a nejdou do neho ani ostatni stejne smyslejici obcane narodnosti nemecke. Proc se stala tato zmena? Muj nazor je, ze tento zakon se stal zakonem papirovym a nikoli zakonem zivym.

Tento zakon byl predevsim namiren po znamem zidenickem puci proti fasistum. Vidime vsak, ze se ho nepouzilo. Za druhe byl namiren proti komunistum, avsak take se ho nepouzilo, ponevadz byla obava, ze by rozpustenim komunisticke strany byly posileny strany socialisticke, Dnes, ovsem uz obav z komunisticke strany pro nas stat neni, vzhledem k tomu, ze mame obrannou smlouvu s Ruskem a ze Rusko vyrizenim zahranicnich revolucionaru vzdalo se mezinarodni revoluce. Za treti tento zakon byl namiren proti Henleinovcum. Avsak ti, kteri se postarali, aby ho nebylo pouzito proti fasistum a proti komunistum, postarali se take o to, aby se ho nemohlo pouziti ani proti strane Henleinove. Jiste ze nas prekvapilo vcerejsi stanovisko nekterych nasich kolegu ze strany republikanske, kde kol. Sechtr a Mechura naopak chvalili loyalitu prislusniku Henleinovy strany a velmi se ji zastavali. Z toho duvodu musime si polozit otazku, proc se vlastne za techto okolnosti dosavadni zakon prodluzuje, zdali neni jenom strasakem na vrabce a zdali jeho neprovadenim netrpi statni autorita.

Ja chci na prikladech dokazat, ze tento zakon je dobry, a jestlize jej prodluzujeme, ze je pro to take duvod, ale ze by bylo nutno, abychom se podle tohoto zakona ridili a abychom podle neho, ve spojeni se zakonem o obrane statu, postupovali zejmena v nasem pohranici. A uvedu priklady zejmena z jizni Moravy. Nemecti vudcove pred nedavnem ohlasili, ze Nemci zijici v zahranici jsou vlastne ve svych domovskych statech jenom hosty. My vsak vidime, ze nekde, a zejmena v pohranici, si pocinaji tak, jakoby byli dobyvateli tohoto statu. Predevsim prislusnici Henleinovy strany zneuctivaji velmi casto statni vlajku, o cemz by krajsky soud ve Znojme mohl vydat radu svedectvi. Dale si stezuji, ze se nedodrzuje nikde tam, kde Henleinovci maji v obcich vetsinu, jazykovy zakon. Na jizni Morave ve velkych obcich, ktere podle zakona maji miti i uredniky znale jazyka ceskeho, ponevadz je tam dostatecny pocet Cechu, kteri zadaji vyrizeni v jazyce ceskem, nevyrizuje se zadne podani v jazyce ceskem. Jako drasticky priklad uvadim okresni mesto Mikulov. Predsedou okresni pece o mladez je okresni hejtman. Pan okresni hejtman v teto funkci ucinil podani na obec, ale ani jemu obec neodpovedela v jazyce ceskem, nybrz pouze v jazyce nemeckem, a pan okresni hejtman nema tolik autority, aby si vynutil plneni jazykoveho zakona od obce, ktera je mu podrizena. Je samozrejme, ze ostatni cesti lide pochodi tim hure, kdyz pochodil takto spatne representant ceskoslovenskeho statu.

Zajimavy je pripad se stavbou kasaren v Mikulove. Obec se usnesla, ze da pozemky pro stavbu kasaren, avsak Henleinovci poslali protestni pripis starostovi, prislusniku nemecke strany aktivisticke, kde mu vyhrozuji, dojde-li ke stavbe techto kasaren, ze zastreli starostu a ze postrili vsechny cleny obecniho zastupitelstva, kteri hlasovali pro stavbu kasaren. V tomto dopise prohlasuji, ze je to nejvetsi pohana pro Nemce v nasem state, jestlize v pohranicnim meste ma dojiti ke stavbe csl. kasaren. (Slyste!)

Tento dopis byl odevzdan cetnictvu k vysetreni. Ja jsem se asi za tyden ptal u policejniho reditelstvi v Brne a take na zemskem urade v Brne, co se vysetrilo. Zemsky urad si zavolal pana okresniho hejtmana a ten rekl: Tomu dopisu netreba prikladat zadne vahy. Asi za 14 dni na to dostal pan starosta mikulovsky novy dopis, ale ten uz byl tak hruby a surovy, ze krome osobnich urazek obecniho zastupitelstva obsahoval take hrozby, ze uskutecni-li se kasarna, vyhodi je Henleinovci dynamitem do povetri drive nez tam bude moci vstoupiti vojsko. Uplynuly asi 2 mesice, ale zase se nic nestalo, ponevadz pan okresni hejtman stoji na stanovisku, ze to nic neni, a necha i ostouzeti starostu a obecni zastupitelstva, kteri chteji loyalne konati povinnosti ke svemu statu, a neucinil patrne nic na potrestani techto pachatelu. Zminene dopisy mam sebou a kdyby si je nekdo chtel prohlednouti, davam mu je k disposici.

Ale stejne tak si pocinaji i henleinovske casopisy. Take ty jsem prinesl na ukazku. Nikolsburger Wochenschrift, casopis strany henleinovske, primo provokativne stve obecni zastupitelstvo a celou verejnost proti povoleni stavby kasaren. Pise o Cesich, jako by byli privandrovalci v pohranici, a vyzyva je, aby se prizpusobili mravum a zvykum naroda nemeckeho, jako naroda vedouciho v pohranici. Nenasel se jediny statni organ, ktery by to byl zabavil, nebo pohnal redaktora k odpovednosti. Tomuto casopisu se ponechava uplne volna ruka, aby si timto stvavym zpusobem pocinal dale. Pak se ovsem nedivme, kdyz na pr. i v Praze, jak mam vystrizek z Moravskeho slova ze 26. listopadu t. r., prislusnik strany Henleinovy posl. Vollner mluvil na verejne schuzi, ktera ovsem musila byti rozpustena, v tom smyslu, ze Cesi v pohranicnich krajich se museji chovat jako trpeny host. Maji pry tam jedine pravo, totiz jiti domu, kdyz se jim tam nelibi. Tak se mluvi v Praze, ale prakticky se to v pohranici provadi.

Budiz mi dovoleno zminiti se o pomerech, ktere jsou nejen u autonomnich sboru, nybrz i u statnich uradu. Na pr. pomery u okr. soudu v Mikulove jsou takove, ze by je nesnesl ani ten posledni stat. Prednosta okr. soudu je takovy nemecky sovinista, ze se pred nim soudni personal boji mluvit v urade cesky. Stane-li se tak, proziva prave peklo a musi pocitati i s pronasledovanim.

U tehoz soudu je soudcem dr Holzer, ktery ma z nedaleke obce Sedlece zenu, prislusnici pry Henleinovy strany. Tento soudce ma prideleno provadeni exekuci. Jak se pri tom vede Cechum a Chorvatum, je patrno z toho, ze jsou hospodarsky niceni a jejich majetek prechazi houfne do rukou nemeckych. Volani nasich mensinaru po naprave bylo doposud marne. Zastupci nejen Narodni jednoty a stran socialistickych, nybrz i prislusnici strany republikanske zadaji napravu, ale dosud se nic nestalo. Dokonce tam byl jeden urednik, ktery provadel velke podvody do desitek tisicu Kc pri knihovnim poradku, ktery delal sam za soud, penize shraboval, ale neodvadel. Kdyz se na to prislo, udelali z neho na sest nedel blazna, poslali ho do Kromerize, aby se mu nic nemohlo stat, a ted s plnou pensi vyjida republiku dale.

Pak se nedivme, ze si tam nekolik advokatu otevrelo ohromne vynosne kancelare na ozebracovani Chorvatu a vubec mensinaru, kteri se nedovolali u soudu prava. Proti advokatum bylo sice zavedeno trestni rizeni, ale jeho vysledek mi dosud neni znam.

Nepriznive pomery jsou take u okr. soudu ve Vranove, kde ma silne slovo nemecky advokat a nasi lide jsou proti tomu bezbranni.

Ale ani v jinych statnich uradech nejsou v Mikulove lide, kteri by byli v mensinovem ovzdusi na svem miste. Bernim reditelem je tam vyslouzily reditel Drachovsky, ktery se dodnes nenaucil cesky a pres to vede tak dulezity urad. V nemocenske pojistovne je 42 % pojistencu ceske narodnosti, ale mame v ni jen 16 % zastoupeni a nemuzeme se dovolat napravy.

Nasi mensinari mne v jednom dopise psali, ze pan Henlein jezdi do Anglie a do Zenevy, kde si stezuje na republiku, ovsem nepravem. A dale pisi: "My si stezujeme u nasich uradu, ale prava se nedovolame. Pravdepodobne nam nezbude nic jineho, nez abychom jeli take do Zenevy nebo do Anglie si stezovat na nase urady, ze nas neochrani pred terorem Henleinovym a ze se nedodrzuji nase zakony na ochranu pohranici.

Ale ani zamestnavatele se tam nechovaji jinak. Takovy henleinovsky velkostatkar Czapek v Lednici netrpi zadneho zamestnance, ktery posila deti do ceske skoly. Jakmile neco takoveho zjisti, prijde zamestnanec o praci a nedovola se ochrany pred terorem. Socialni zivot zemedelskeho delnictva je hrozny. V pokojiku 10 m², vlastne v mistnosti, ktera se ani nemuze pokojikem nazvati, ponevadz je to horsi nez chlev, se tisni rodina 6 az 8clenna a nikdo z urednich kruhu se techto lidi nezastane. Velkostatek liechtensteinsky, ktery ma ve Valticich a Lednici ohromne komplexy lesu a zemedelske pudy a take zamky, nezamestnava, jakmile byla pozemkova reforma prohlasena za skoncenou, ceskych lidi. V Lednici je ohromny priliv cizincu a jen na vstupnem do zamku vyberou pres 80.000 Kc. Jedineho ceskeho cloveka vsak nezamestnavaji; pruvodce mluvi jen nemecky a nesnazi se umoznit ceskym navstevnikum dorozumeni v reci ceske.

Nasi mensinari pozastavuji se take nad jinou veci. Na jizni Morave se Henleinovci organisuji ve strane tzv. Sudetendeutschland. My na jizni Morave vsak Sudety nemame a take nezname Sudetendeutschland. To je asi tak, jako kdybychom znojemske okurky chteli prejmenovat na karlovarske. Prosim, aby statni urady jednou rozhodly, je-li ci neni-li to spravne; zdravy rozum rika, ze to neni spravne, ze je to vylozena totalita a provokace ceskeho naroda. At se take po teto strance udela naprava. To jsou jen namatkou nejkriklavejsi pripady. Avsak ani cesti zamestnavatele nekonaji v pohranici svych povinnosti. Na zbytkovych statcich se netrpi zamestnanci jinych politickych stran, nez jake si preje zamestnavatel. Zejmena kriklave pripady jsou v Pulgarech, kde je najemcem statku syn olomouckeho starosty dr Fischera, ktery netrpi nikoho, kdo neni organisovan v agrarni strane. Svolavaji se schuze, na nez prijde tajemnik republikanske strany, a zamestnanci jsou povinni je absolvovat, jinak by byli propusteni. Totez je na zbytkovem statku byv. posl. Molika v Sedleci u Mikulova, kde jsou pomery jeste horsi, ponevadz on sam jej neobhospodaruje, nybrz jej pronajal prislusniku Henleinovy strany, nejakemu panu Czapkovi z Lednice. To jsou pomery, ktere neposili nase hranicare, ani nedodaji vaznosti statu.

Z toho chci vyvozovat zavery, ze predevsim musime davat do pohranici jenom vyborne, spolehlive statni uredniky, kteri by konali svou povinnost. (Sen. Sladky: Hranicarsky pridavek, aby tam sli!) Take je spravne volani po tom, aby lide, kteri jdou do pohranici, byli odmeneni, ponevadz doplaceji v kazdem smeru na sve poslani, maji mnohonasobne vetsi vydani, nemaji moznost dat vzdelavat sve deti na skolach, jsou odstrkovani a nemohou casto ani najiti byt. Statni sprava by mela jim vychazet vstric. Bohuzel se to nedeje. Je to videt z velice drahych bytu, ktere tam ma pro pohranicni straz zemske financni reditelstvi, a z domu, ktere ma v pohranici, treba v Hrusovicich nad Jevisovkou, statni sprava zeleznicni, kde se zvysily cinze pri zavedeni 13. sluzneho. To bylo odbourano, vysoke cinze vsak zustaly. Casto jsou tito zamestnanci primo nevolniky. Znam pripad, ze byl zeleznicni zamestnanec 1. cervence t. r. prelozen jinam, ale dana mu podminka, ze se smi vystehovat teprve tehdy, kdyz najde nastupce do bytu, ale ponevadz dodnes jej nenasel, nemuze se vystehovati. Tak se zachazi s mensinari v pohranici. (Sen. Sladky: Kdo dela tuto chytrost?) Myslim, ze jeden se v techto spatnych prikladech uci od druheho. Chtel bych upozorniti, ze to, co se provadi v nasem pohranici a co se provadi se zakonem na ochranu republiky, je urcita slabost a porazenectvi, ze to neni duch, kterym mame byti ovladani, duch husitstvi a nasich legionaru. Je nutno, abychom meli sami k sobe vice vaznosti a respektovali svoje zakony a take svuj stat a abychom nase mensinare vzali v ochranu.

Je-li to, co jsem prednesl, duvodem k tomu, aby tento zakon byl znovu prodlouzen, mam velkou prosbu predevsim na p. ministra vnitra, aby se postaral o to, aby take jeho podrizene urady tento zakon v praxi provadely. (Sen. Riedl: Zakonu je mnoho!) Ano, ale byrokracie je neprovadi. Nepochybuji o dobre vuli p. ministra vnitra dr Cerneho a nepochybuji, dostane-li se mu upozorneni a materialu, ze po teto strance vykona svoji povinnost. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu neni jiz nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Nebude li namitek, prerusim projednani tohoto odstavce a pristoupime k dalsimu odstavci poradu. (Namitky nebyly.)

Namitek neni, budeme tudiz projednavati odst. 3 poradu, jimz jest:

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Vseobecna tisen financni a tim take i financni tisen statni primela statni spravu k tomu, ze restringovala platy verejnych zamestnancu. Clenove Narodniho shromazdeni pokladali za samozrejme, ze je treba, aby oni obdobne podobne srazky si ulozili a proto byly platy clenu Narodniho shromazdeni snizeny o 14 %. Ponevadz tisen trva dale a srazky z platu verejnych zamestnancu trvaji dosud, usnesla se poslanecka snemovna na iniciativnim navrhu, aby srazky trvaly dale do konce cervna 1937. 

Ustavne-pravni vybor navrhuje slavnemu senatu, aby pristoupil na usneseni posl. snemovny. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada.

Nebude-li namitek, prerusim projednani tohoto odstavce a pristoupime k dalsimu odstavci poradu. (Namitky nebyly.)

Namitek neni, budeme tudiz projednavati, odst. 4 poradu, jimz jest:

Udeluji slovo prvnimu prihlasenemu recniku, jimz je pan sen. dr Torkoly.

Sen. dr Torkoly (madarsky): Velavazeny senat!

Otazka odhlasovania rozpoctu je v prvom rade vec dovery. Poslanci Madarstva musia pri rozhodovani o otazke, ci rozpocet prijmu a ci nie, skumat to, ci maju dovod k tomu, aby chovali voci vlada doveru a pri tomto skumani namane sa pred ocima skumajuceho v prvom rade to, ze voci Madarstvu ako narodu nechovala a nechova sa vlada od utvorenia statu az do dnesneho dna korektne a spravedlive. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Donat.)

V dobe utvorenia statu hovorilo sa o lude Slovenska, ktorym sa vsak Madari vobec nerozumeli, a tedy na Madarstvo ako lud bolo vobec zabudnute. Uz od doby ustavenia statu boli Madari zbaveni svoje ludovej kvality, ludoveho vyznamu, a uradna mentalita ceskoslovenska pokladaIa za dostatocne dat Madarstvu povahu moderniho otroka, kde o voli ludu nemoze byt ani reci a kde vyznamnost madarstva vycerpava sa tym, ze moze stratit v re publike svoju narodnu podstatu.

Takto vypadalo stanovisko uradnej mentaIity voci Madarom v dobe ustavenia statu a tato mentalita sa od tych cias vobec nezmenila. Ved len pred nedavnom citali sme rec pana zahranicneho ministra Kroftu, prednesenu pred okresnym vzdelavacm vyborom v Karl. Varoch, kde Krofta hovoril o dvoch statnych narodoch, ale o Madaroch ako narode vobec sa nezmienil. Pan minister Krofta sa domnieva, ze Madari ako statny narod vobec neprichadzaju v uvahu, ze nikdy sa nemozu vyvinut na vyznamny statny narod, a pojem naroda definuje tak, ze tym treba rozumet pospolitost ludi, ktorych sdruzuju a stmeluju spolocny jazyk, spolocne tradicie, kultura a spolocne idealy. A ac pan minister Krofta vidi, ze Madarstvo v Ceskoslovensku tvoria ludia, ktorych spolocny madarsky jazyk, spolocne madarske tradicie, spolocna madarska kultura, spolocne idealy a mravy nerozlucitelne spojuju, preca; ac su tuna vsetky tieto faktory, nechce Madarov povazovat za narod, ba ani pojem narodnej mensiny nekonceduje rad v prospech Madarstva.

Za takychto okolnosti a napriek tomu, ze sam pan minister Krofta tvrdi vo svojej reci, ze jestvovanie naroda nezavisi od vonkajsich faktorov a ze i keby tu bol nedostatok statnej samostatnosti a politickej slobody, ani vtedy neprestane narod jestvovat, prez to vsetko, - povedam, - nekonceduje Madarstvu podstatu naroda. A tedy podla predstav pana zahranicneho ministra Kroftu Madarstvo nikdy sa nemoze pokladat za taky statny lud, t. j. lud, ktoreho viaze zaujem na existencii a vyvoji statu.

Zo vsetkeho toho dosleduje logicky i to, ze podla Kroftu narod ceskoslovensky so svojou skutocne demokratickou narodnostnou politikou ani si nepraje napomahat utvoreniu tohoto vyvoja napriek tomu, ze ustava poskytuje k tomu moznost, co i pan zahranicny minister Krofta ochotne uznava.

Za takejto mentality uradnych nazorov ne- moze Madarstvo samozrejme chovat doveru voci vlade statu, a to je prave prvy dovod k tomu, preco nechce odhlasovanim rozpoctu vlozit hmotne prostriedky do ruk vlady statu ceskoslovenskeho.

Avsak je este ina pricina, ktora zatienuje nase nazeranie nedoverou voci vlade statu. V republike Ceskoslovenskej slysime az do omrzenia zmienovat sa o demokracii, o potrebe demokracie, ale ked hladame tuto demokracie, tu, zial, prijdeme k vysledku, ze demokracia vobec nie je uplatnovana. Pred nedavnom povedal jeden z vodcov opozicie v anglickom parlamente, ze v demokratickom state je dolezite, aby sa uplatnovala vola ludu. Povedal, ze demokracia znamena, ze vladne narod. Nuze, tazem sa s uctou, kdeze sa tuna, v republike Ceskoslovenskej, uplatnuje vola ludu, a ako mozno tuna hovorit o tom, ze tu vladne narod, nech uz ide o ktorykolvek narod.

Pani, vo state, kde prezident najvyssieho sudu verejne a pisomne prehlasi, ze v tejto republike je pravo, zakon a zasada spravedlivosti na ustupe, moc vsak, hlavne politicka moc, na postupe, tam vobec nemozno hovorit o uplatnovani vole ludu a o jestvovani vlady prava. Ved nepoveda to politik opozicny, lez prvy sudca republiky, tedy kazdym padom na slovo vzaty cinitel, ktory i v cudzozemsku silne pada na vahu.

A prezident najvyssieho spravneho sudu republiky len pred nedavnom povedal v rozpoctovom vybore, ze staznosti z 37-40 % vedu k uspechu, to znamena, ze sprava v republike je taka, ze staznosti proti nej su zo 40 % opravnene. A je to konstatacia iba co do staznosti podanych, ale je zamlcane, ze vo vela pripadoch bola by staznost opravnena, ale tieto staznosti sa neuplatnuju, lebo malokto caka uspech od toho, ze sa mu dostane pravdy az za styri roky po podani staznosti.

Za takychto okolnosti samozrejme nelze, hovorit o tom, ze by tuna vladla demokracia. Hovorime-li o demokracii prejavujucej sa v zivote, tu ponajviac dovolavame sa prikladu Anglie a Ameriky. Nuze, racte sa pozriet na priklad Anglie a Ameriky. Kdeze je taky pravny stav v Ceskoslovensku, aky je v Anglii alebo Amerike s hladiska demokracie? V Anglii mozno hovorit o suverenite parlamentu, o uplatnovani vole ludu, o nadvlade prava. Tam je obzalobna porota, je sudna porota, tam kazdy zlocin prejednava sa pred porotou, nie tak, ako v Ceskoslovensku. Amerika, ktora ma pisanu ustavu, podobne vyslovuje tuto zasadu vo svojej ustave, lebo ved v 5. novele americkej ustavy z r. 1790 jasne vyslovuje, ze nikto nemoze byt pohnany k odpovednosti za hrdelny alebo iny trestny cin velkou porotou bez obzaloby a rozhodnutia.

U ceskoslovenskych ustanovizni to naprosto chyba, a veru i u nas by sme potrebovali obzalobnej poroty, lebo ona by bola pravou kautelou ustavy a slobody, zvlaste pre narodne mensiny, lebo jestlize obzalobna porota neuvali obzalobu na stihanu osobu, tu potom ani sudna porota nema prilezitosti vyniest trestny roz sudok. Ani v Anglii ani v Amexike nechyba to, co chyba u nas: priama ucast ludu v zakonodarstve vo verejnej sprave a vo vykonavani sudcovskej moci.

Ale zostanme len v republike Ceskoslovenskej a precitajme si hodne nahlas ucenie prveho prezidenta Tomasa Masaryka, ktore znie, ze demokracia znamena slobodu a co mozna najsirsiu samospravu. Poradme sa s objektivitou a opytajme sa jej, ci je tuna naozaj sloboda a ta siroka autonomia, zalozena na suhlase ovladanych.

Odpoved nemoze byt ina nez ta, ze ustava sice vyslovuje, ze kazdemu sa zabezpecuje plna ochrana zivota a slobody, avsak absolutna ochrana zivota je ucinena silne pochybnou novelou, ktorou sa meni zakon na ochranu republiky, a o absolutnej ochrane slobody nemoze byt ani reci. Na opodstatnenie tohoto druheho tvrdenia mozeme sa pravom dovolavat skutku, ze v trestnom sudnictve rozbujnela sa dnes prax udavacskych manevrov tajnych a zatajovanych udavacov, lahkomyselne a velakrat narodnostnej zasti nie celkom proste vznasanie obzaloby vsadzuje so dna na den velakrat i nevinnych ludi do zaistovacej alebo vysetrovacej vazby; nie je zriedkavy pripad, ze takato strata slobody trva 4-11 mesiacov, ba niekedy este dlhsie, a cele pokracovanie konci potom oslobodzujucim sudnym rozsudkom, co je skvelym dokazom, ze osobna sloboda tuna, nie je tak posviatna ako v Anglii, kde i v najspletitejsich trestnych veciach musi byt rozsudok do troch mesiacov vyneseny alebo musi aspon vyzniet verdikt obzalobnej poroty. Obcianske zivly velmi casto podliehaju zasahom tajnej vojenskej policie a ked inac nie, tak aspon tym utrpi obcan sudnictvom vojenskeho uradu, ze velakrat tendencne navrhy tajnej vojenskej policie su vykonavane statnym zastupitelstvom a tym sa pretahuje vysetrovanie a vysetrovacia vazba, co uz vlastne znamena trest. Tajna vojenska policia, cetnictvo, ba este i statna civilna policia pokusa sa pri vyhladavani a vysetrovani vynucovat z uboheho zatknuteho pritazujuce vypovedi telesnym i dusevnym tryznenim a tedy nie je tomu tak ako v Anglii, kde zaistovacia vazba ma len ten ucel, aby bola zaistena pritomnost obvinenej osoby na preliceni. (Sen. dr Bacinsky [madarsky]: Stary trestny poriadok este plati!) Ceskoslovenska republika ma moznost upravit stary trestny poriadok. My neprisahame na stary trestny poriadok, lebo jeho predpisy nepokladame za spravne. Neznamena vyvoj to, ze sotrvavame na niektorom planom predpise, lez vyvoj si vyzaduje, aby uradna sprava vladna nahradila tieto plane predpisy dobrymi predpismi.