Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 51. schuze (obsah, prilohy) | Utery 15. prosince 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 132 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Cerny, dr Derer, dr Franke, Machnik, inz. Necas, dr Sramek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 9 hod. 27 min.

obdrzel dodatecne na vcerejsi schuzi sen. Selmec.

Vyborum brannemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 20. listopadu 1936, c.279 Sb. z. a n., jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 18. brezna 1921, c. 120 Sb. z. a n., kterym se vydavaji predpisy o poskytovani vyzivovaciho prispevku rodinam osob vykonavajicich cinnou sluzbu vojenskou (c. 4048).

Vyboru imunitnimu zadosti kraj. soudu test. v Moste za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. Pfrognera pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. 4110 a 4111).

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Udeluji slovo panu sen. Paulusovi.

Sen. Paulus: Slavny senate!

Kvituji sice s povdekem, ze nam bylo vyhoveno castecne potud, ze statni ucetni uzaverka za r. 1935 byla projednavana v rozpoctovem vyboru soucasne s rozpoctem, ale lituji jenom, ze toto projednavani nebylo take preneseno do plena senatu, abychom mohli projednati statni ucetni uzaverku drive, nezli bychom prikrocili k projednavani rozpoctu.

Mam-li zhodnotiti v hrubych rysech zaverecny ucet o statnim hospodarstvi za r. 1935, dovolte mi, abych rekl, ze se radi dustojne k onem z let minulych. Temer 1,75 miliardovy schodek je novym dukazem, jakou cenu maji nase statni rozpocty. Jsou to snusky nahodilych, ze vzduchu pritazenych cislic, kumstovne sesazenych tak, aby obcanstvo bylo udrzovano v te blahe nadeji, ze nase statni hospodarstvi je v rovnovaze, ze nevydavame vice nezli prijimame. Ale zatim v rovnovaze jsou pouze rozpocty, kdezto hospodarstvi samo vypada takto: Od r. 1931 mame stale vyrovnane rozpocty. Zatim vsak byl r. 1931 schodek ve statnim rozpoctu 3.127 mil. Kc, r. 1932 1.891 mil. Kc, r. 1933 2.208 mil. Kc, r. 1934 1.389 mil. Kc a r. 1935 1.656 mil. Kc. Statisice jiz ani nepocitam. To znamena, ze jen v techto peti letech ve statnim hospodarstvi mame schodek 10.271 mil. Kc. Jak to dopadne za letosni rok, vite vsichni, a jak to dopadne r. 1937 vam dokazi porovnanim preliminovanych cislic s dosud nabytymi zkusenostmi. Mensi schodek nezli za r. 1935 to asi nebude.

Vlada si udelala vec ovsem velmi pohodlnou. Prijala zasadu vyrovnanych rozpoctu. Teto zasady se skutecne s presnosti lepsi veci hodnou rok co rok drzi. Ale obcanstvo by daleko radeji videlo, kdyby vlada konecne jednou uz razila zasadu vyrovnaneho hospodarstvi, protoze trne uzkosti, kam to takhle privedeme.

Kdyz secitame statni dluhy vcetne letosni pujcky na obranu statu, blizime se jiz k 50 miliardam, takze 4%ni urokova a 1%ni anuitni sluzba si vyzaduje jiz castky 2,5 miliardy Kc. Tedy 2,5 miliardy Kc musi vydelati obcanstvo tohoto statu jen na uroky a umor ze statniho dluhu.

Statni ucetni uzaverka jest, jak vam znamo, bilanci statniho hospodarstvi za uplynule obdobi. Nejvyssi kontrolni urad si dava s ni umornou praci. Ale zda se, ze zbytecne a marne. Kdyby mela splniti svuj ukol, nesmel by se rozpocet na pristi rok projednavati drive, pokud by tato uzaverka nebyla dukladne prostudovana a pokud by nebylo vyuzito z ni vsech zkusenosti. Pak by se ovsem musilo k temto zkusenostem prihlizeti a jenom takovy rozpocet by mel cenu, ktery by se opiral o zkusenosti z hospodareni v minulem roce.

U nas se vsak sestavuji rozpocty dale podle zasady vyrovnanosti, aniz by si nekdo vsiml, o cem statni ucetni uzaverky poucuji a co nutne diktuji. Ukazi vam to, slavny senate, na priklade.

Statni ucetni uzaverka za r. 1935 nas poucuje, ze celkovych statnich prijmu bylo za 8.441,596.341,75 Kc, celkovych statnich vydaju za 10.094,859.233,35 Kc, takze statni hospodarstvi r. 1935 konci schodkem 1.656,262.891,60 Kc.

Statni rozpocet na rok 1937 predpoklada prijmu za 8.454,970.960 Kc. Bude jich nepochybne mene, protoze ani letos jich nebude tolik, a to pomohly prijmy zvysit danove nedoplatky na zaklade depuracniho zakona. Ale dejme tomu, ze tohoto prijmu bude dosazeno, a snad i tolik, na kolik se tesi pan ministr financi, trebaze sam rika, ze je to brano optimisticky. Vydaju predpoklada statni rozpocet na r. 1937 za 8.456,499.080 Kc. Poplatnici a vubec vsichni obcane mohou si tedy mnouti ruce radosti, ze v pristim roce bude nase statni hospodarstvi aktivni, cili ze prijmeme vice o 1,529.080 Kc nez vydame. Jejich radost se vsak rozplyne jako snih na jarnim slunci, kdyz si ze zaverecneho uctu za r. 1935 zjisti, co v onom roce cinily statni vydaje. Presvedci se, ze dosahly castky 10.094,860.000 Kc; a ze vydaje r. 1937 teto castky dosahnou, ba ze ji prekroci, je vice nez jisto. Jednak pribylo od te doby nekolik miliard dluhu nasledkem ztratoveho hospodarstvi a nove pujcky na obranu statu, cimz vzrostou urokove povinnosti, takze uz dnes vidime, ze letos nebudou vydani o nic mensi nez r. 1935 a ze budou presahovati urcite 10 miliard Kc.

Da se tedy plnym pravem predpokladati, ze vydaje r. 1937 budou spise vyssi nez r. 1935, ale nelze to predpokladati o prijmech, ktere jsou presprilis vysoko odhadnuty, a to nikoliv podle poplatnich schopnosti obcanstva, nybrz podle toho, ze proste v rozpoctu musi prijem prevysovat o 1,5 mil. Kc vydani.

Ale i kdybychom se nakrasne dockali idealniho stavu, ze by predpokladanych prijmu bylo dosahnuto a vydaje nebyly vetsi nez r. 1935, jevi se uz dnes rozpocet na r. 1937 pasivni 1.639,890.000 Kc, to znamena, ze tuto castku na statni hospodarstvi r. 1937 bezpecne doplatime, nestane-li se nejaky zazrak. A zazraky, jak sveho casu pripomnel stary Herben p. Jaro Stranskemu, se uz dnes nedeji, takze je nutno pocitati s holou skutecnosti.

Jenomze pri tom se vybavuje jedna otazka, ktera se opakuje uz plnych 6 roku, totiz z ceho doplacet. To je otazka, pri ktere by melo statni hospodare prechazet mrazeni po zadech. Ale oni, zda se, citlivosti nervu netrpi a dosud si tuto otazku vzdycky s bohorovnym klidem velmi proste zodpovedeli: vypujcime si. A tak si vypujcujeme stale, zatezujeme pristi generace neproduktivnimi dluhy a rozmnozujeme pokladnicni poukazky, jako posledne o 600 mil. Kc najednou. Uvazime-li, ze jimi stat proplaci sve dodavatele a ze tudiz pokladnicni poukazky dnes nejsou nicim jinym nezli penezi nesoucimi urok, prijdeme k logickemu zaveru, ze rok od roku znehodnocujeme ztratovym a statnim hospodarstvim svoji menu. Dosud se nam dari ji jakz takz ji umele udrzovati. Ale to nemuze nikoho uspokojit, protoze zname pravy stav veci a dovedeme si vypocitati, ze kdyby jen ¼ majitelu pokladnicnich poukazek odmitla jejich prolongaci a zadala jejich proplaceni, musila by vlada nechati promluviti rotacky, a diskuse o tom, o kolik mame sniziti zlaty obsah v csl. korune, byla pak naprosto zbytecna.

A, slavny senate, kdo nam za to ruci, ze v techto neklidnych a hospodarsky nejistych dobach jednou se obcanstva nezmocni nezadouci psychosa? Takove pripady zname z dejin a zname je take z vlastni zkusenosti. Proto, slavny senate, chce-li vlada presvedciti obcanstvo, ze je si vedoma sve odpovednosti, musi se ihned a definitivne rozlouciti s hospodarstvim na dluh, a musi - coz mela uz davno udelat, upozornujeme ji na to uz radu let - hledati docela jine cesty k vyrovnanemu hospodarstvi. Jake, to uz ukazal rozpoctovy zpravodaj posl. snemovny posl. Remes s poukazem na nespravne hospodarstvi v ministerstvu verej. praci. A ono to jinde nebude o mnoho lepsi. Tam jsou ty stamiliony, ktere by vyrovnaly statni hospodarstvi. To je to, po cem leta volame: Hospodarit pro zajem statu a jeho obcanstva, a nikoliv pro zajem politickych stran, ktere maji se statni pokladnou velmi malo shovivavosti a citu.

Ale to neni jenom v ministerstvech, kde statu utikaji tezke miliony. Tj. i vsude jinde, kam se podivate. Ja si vam dovolim, slavny senate, uvesti priklad docela jineho druhu, jak si vlada dava unikati miliony jen proto, ze jest u nas zajem politickych stran postaven nad zajem statu.

R. 1911 byla v Brne zalozena spolecnost, nesouci nazev "Stestena" - nemecky: Glucksrad" - zapsane spolecenstvo s r. o. pro nakup cennych papiru a losu a jejich prodej na splatky, jakoz i prijimani vkladu na knizky a bezny ucet. Kmenovy kapital byl 100.000 Kc, avsak byl splacen pouze z polovice. Jednatele spolecnosti byli: Adolf Kytner, Karel Vanek, pozdejsi starosta mesta Brna, Frantisek Helan, Vaclav Jelinek, nynejsi reditel okr. nem. pojistovny v Brne a Antonin Sotolar, pozdejsi prisedici zem. mor. vyboru, vesmes celni funkcionari strany soc. demokraticke v Brne.

Jiz r. 1911 byla mezi jednateli teto spolecnosti tato 4 jmena: Vaclav Jelinek, nynejsi reditel okr. nem. pojistovny v Brne, Augustin Smerek, majitel knihtiskarny v Brne, Ant. Sotolar, pozdejsi prisedici zem. mor. vyboru v Brne, a Frant. Helan, rovnez v Brne. Tato 4 jmena uvadim proto, ze se s nimi pozdeji setkavame v trestnim oznameni.

Spolecnost obchodovala vselijak, byla financovana Ceskou prumyslovou bankou, filialkou v Brne. Na prahu csl. statni samostatnosti byla vsak situace obchodu se statnimi papiry neutesena a tim take byla neutesena situace Stesteny. Za r. 1918 cinila napr. ztrata spolecnosti 88.515,06 Kc, takze pohltila z 90 % nominelni kmenovy kapital a ponevadz tento byl jen z poloviny splacen, meli spolecnici zaplatiti zbytek svych podilu, ovsem z valne casti a fond perdu. Situace se stale zhorsovala a za rok 1919 cinila ztrata 133.633,95 Kc, takze cely kmenovy kapital by byl pozrel fond perdu a zbylo by byvalo jeste nekrytych 33.663,95 Kc. Proto byl na valne hromade dne 7. brezna 1921 dan navrh na likvidaci. Tento navrh byl prijat. Avsak jeste tehoz roku, dne 24. rijna, byl tento navrh na likvidaci zrusen a usneseno, aby spolecnost trvala dale.

Podle protokolu jednatelske schuze "Stesteny" ze dne 29. srpna 1919 bylo usneseno zaloziti banku, ktera by spolecnost "Stestenu" prevzala se vsemi aktivy i pasivy. Je to nynejsi Moravska lidova banka v Brne. Pri jejim zalozeni lezela valna vetsina jejich akcii, celkem v poctu 3.991 kusu, na syndikatnim ucte u Moravske agrarni a prumyslove banky. Banka utrpela hned z pocatku znacne bursovni ztraty, jez odhadl sam jeji reditel Blazek na cca 1 mil. Kc za prvni rok. Cleny spravni rady r. 1920-21 byli: Frantisek Helan, Vaclav Jelinek, Karel Nevrtal, Antonin Sotolar, Aug. Smerek, Karel Vanek. V dozorci rade byli ze znamych soc. demokratickych osobnosti: Ferd. Franz, mestsky rada v Brne, dr Vladimir Tucek, reditel Urazove pojistovny aj.

Na schuzi spravni rady banky dne 26. unora 1921 bylo definitivne usneseno prevziti do vlastni rezie spolecnost "Stestenu" se vsemi aktivy a pasivy a podily spolecniku vyplatiti v akciich Moravske lidove banky. Ve skutecnosti byla "Stestena" prevzata bankou az 24. rijna 1921, kdy take bylo jeji debetni saldo u Ceske prumyslove banky - ktera, jak jiz receno, "Stestenu" financovala - 1,947.114 Kc 91 h. Toto saldo bylo Moravskou lidovou bankou proplaceno.

Financni stav "Stesteny" v te dobe byl zalostny. Jak jiz receno, cinila ztrata spolecnosti v r. 1919 133.663,95 Kc, ale k 31. prosinci 1920 se tento financni stav zazracne zlepsil. Za tuto dobu byla ztrata vyhlazena a objevil se cisty zisk 4.581,98 Kc. Ale k 31. prosinci 1921 objevila se opet ztrata, a to castkou celych 200.000 Kc. R. 1920 musila totiz "Stestena" vykazovati bilancni rovnovahu, protoze se jednalo o jeji prevzeti bankou. To by byla totiz banka nemohla pred revisnimi organy nikdy zodpovedeti, ze prevzala predluzeny podnik do sve rezie, a hlavne by byla nemohla zodpovedeti, ze spolecnikum vyplatila kmenovy kapital stoprocentni hodnotou, zvlaste kdyz tyto podily nemely zadnou vnitrni cenu a byly jeste k tomu splaceny jen z poloviny. Proto se pak zase ukazala ona 200 tisicova ztrata.

A nyni, slavny senate, jak se hospodarilo: V udobi, kdy byla "Stestena" ve vlastnictvi Moravske lidove banky, konaly se jednatelske schuze tak, ze napr. od 18. dubna 1922 nebyla zadna schuze, az zase 19. brezna 1923 - ale joury byly podle jednatelske schuze z 18. dubna 1922 stanoveny castkou 100 Kc tydne. R. 1923 jevila vsak "Stestena" slibne nabehy k prosperite. Tu se uz obchodovalo losy csl. emise, hlavne losy Csl. Cerveneho krize a Losy stavebnimi. Tehdy uz ztrata z r. 1921 v castce 200.000 Kc byla uplne vyhlazena a objevovaly se slusne zisky. V te dobe nebyla vsak situace Moravske lidove banky nikterak ruzova, a pocatkem r. 1924, jak sam reditel Blazek doznava, cinily jeji ztraty cca 5 mil. Kc. Za to "Stestene" vedlo se nyni znamenite, banka z ni mela vyborne zisky a tu se stalo neco, co je tak typicke pro hospodarstvi socialistickeho rezimu. Tato "Stestena" byla zase predana do byvalych rukou, ac by ji byla byvala prave nyni banka nejvice potrebovala. Kmenovy kapital byl zvysen na 300.000 Kc a pribrani novi spolecnici, celkem 15 piliru soc. demokraticke strany v Brne. Nutno jeste podotknouti, ze podle bilance banky k 31. prosinci 1923 investovala Moravska lidova banka do "Stesteny" 7,541.940,60 Kc, ale nyni, kdyz se valila losova konjunktura, vzali si "Stestenu" soudruzi zase mezi sebe. Nevadilo jim, ze banka byla pri tom v takove situaci, ze musila byti sanovana.

Jednatele spolecnosti byli nyni: Vaclav Jelinek, reditel okr. nemocenske pojistovny, Antonin Sotolar, byvaly prisedici zemskeho vyboru, Vincenc Blazek, reditel Moravske lidove banky, Frantisek Helan, majitel realit, a Karel Missbach, reditel v. v., vesmes z Brna a vesmes, jak jsem jiz uvedl, predaci strany soc. demokraticke.

Dne 12. rijna 1931 spolecnost "Stestena" likvidovala a dne 31. cervence 1933 ucinil na jeji byvale jednatele, ktere jsem prave vyjmenoval, jeden ze spolecniku, a to Alois Winkler, mistr stolarsky z Ivanovic u Brna, trestni oznameni, ponevadz zjistil, ze si jednatele vyplaceli zisky a rozdelili mezi sebou celkem 3.496 kusu akcii Moravske lidove banky, cimz se jenom touto transakci obohatili castkou asi 1,400.000 Kc, ale ostatnim spolecnikum nedali niceho. Na zaklade tohoto trestniho oznameni a na zaklade relace policejniho reditelstvi v Brne a na zaklade druheho trestniho oznameni spolecnika, stavitele Leopolda Jungmanna, provedl na vyzvani kraj. trest. soudu v Brne prisezny soudni znalec ucetnictvi prof. Leopold Zwach revisi. Mel k disposici od oddeleni veci dolicnych trest. kraj. soudu v Brne dve knihy, od kraj. civilniho soudu, protoze je tam civilni proces v proudu, 26 knih a od Moravske lidove banky 6 knih. Celkem tedy 34 obchodni knihy. Krome toho mel znalec k disposici reditele Blazka, aby mu daval potrebna vysvetleni. Ten je totiz dosud reditelem Moravske lidove banky. Jeho znalecky posudek, slavny senate, ktery mam pred sebou, ma 213 stran a je to ucineny kriminalni roman. Vyzadal si na ucet statu podle mych informaci naklad 20.000 Kc. Trestni soud se z neho dovedel, ze v teto spolecnosti byly falsovany knihy i bilance od r. 1924 az do likvidace spolecnosti 12. rijna 1931. Delo se to napr. takto: Jednatele spolecnosti koupili za penize spolecnosti za 1,538.240 Kc akcii Moravske lidove banky. Tyto akcie mela banka na nostru. Akcie se vsak nikdy neobjevily v aktivech "Stesteny". Jednatele si je bez vedomi ostatnich spolecniku rozdelili mezi sebe. Do r. 1933, tedy do podani trestniho oznameni, vynesly tyto akcie onem 6 jednatelum 591.360 Kc na dividende. Aby reditel spolecnosti pan Hrubisek mlcel, dostal take 225 kusu akcii zdarma. Reditel spolecnosti Otakar Hrubisek vida toto hospodarstvi, zproneveril s ucetnim spolecnosti cennych papiru za 400.000 Kc.

Na cast techto zpronever prisla cirou nahodou revise pro vydelkovou dan a pozastavila tuto vec v revisni zprave. Jednatel Blazek, nynejsi reditel Moravske banky, zatajil spolecnikum tento revisni nalez a patral sam se Smerkem po vysi zpronevery. Resultat byl ten, ze Hrubisek s ucetnim musili vratiti spolecnosti 372.000 Kc, a tim svuj poklesek jaksi odcinili. Ale ani tento obnos se ve jmeni spolecnosti "Stesteny" nikdy neobjevil. Jednatel Blazek ulozil jej na radu vkladnich knizek s fingovanymi jmeny a jednatele si jej potaji rozdelili mezi sebe. Dale se napr. z revisniho naletu dovidame, ze soc. demokraticky list "Straz socialismu" dluzil tiskarne, jejimz spolumajitelem a reditelem byl jednatel spolecnosti "Stestena" Augustin Smerek, penize za tisk. Aby Smerek dostal pro tiskarnu penize, provedli tito pocestni jednatele za zady spolecniku tuto "transakci". Prodali Smerkove tiskarne 500 kusu akcii z majetku "Stesteny", a to kus za 200 Kc, a obratem ruky je koupili zase pro "Stestenu" zpet, ale kus jiz za 400 Kc. "Stestena" pri tom sice ztratila 100.000 Kc, ale dluh socialistickeho tisku socialisticke tiskarne byl zaplacen.

Tito panove zalozili take v Brne "Obchodni a prumyslovou spolecnost". Prodavala prazce nemeckym i nasim draham - ted se o ni mluvi v tom prazcovem procesu v Brne, zvlaste svedkyne Remesova vyklada, jak se to tam delalo - drevo, uhli a dodavala take zemskemu moravskemu vyboru, jehoz prisedicim byl jeji spolecnik Sotolar. Zde se dovidame, ze oferty se nosily prislusnemu uredniku otevrene a teprve po porovnani s ostatnimi ofertami a po nalezite uprave se kolkovaly a zalepovaly do obalek.

Pani jednatele byli take horlivymi spekulanty na burse. K temto obchodum si zalozili konto na jmeno "Opatrny". Cest mu vsak nedelali. Prospekulovali tezke penize a pak to hodili "Stestene" na krk. (Sen. Trnobransky: Tak opatrni nebyli!) Cest mu nedelali.

V byte jednatele Sotolare se konaly tajne schuze. Tam se jednatele dovidali, co ostatni clenove nesmeli slyseti, ale hlavni bylo, ze za jednu schuzi se platilo 500 Kc za presenci. V necelych dvou letech se vyplatilo na presencich na techto schuzich 85.000 Kc. Rovnez remunerace clenum spravni rady Moravske lidove banky se vyplacela tajne z penez "Stesteny". Tak v letech 1928 az 1929 bylo vyplaceno: posl. Svobodovi 19.800 Kc, Skurskemu, nynejsimu starostovi Znojma, 15.811 Kc, Smerkovi 26.000 Kc, Jelinkovi, rediteli Nemocenske pojistovny v Brne, 22.000 Kc, Sotolarovi 22.000 Kc, Helanovi 22.000 Kc, Missbachovi 22.000 Kc, celkem 149.611 Kc. Celkova castka takto odsatych penez do kapes 6 jednotlivcu ze spolecnosti "Stestena" bez vedomi ostatnich spolecniku a bez schvaleni valnych hromad cini cca 4 mil. Kc. Tyto penize unikly uplne zdaneni. O dan z teto 4 milionove castky byl stat proste okraden.

Ale nejenom to. Nalez prisezneho soudniho znalce mluvi o danovych malversacich, o uplatcich financniho organu a o tak strasnych vecech, slavny senate, ze kdyby se jednalo o obycejne smrtelniky a nikoliv o predaky vladni politicke strany, jedli by tito panove jiste jiz davno vezenskou stravu. Ja zde mam, slavny senate, fotograficke snimky (ukazuje fotografie), z kterych je patrno, ze pani jednatele krome shora uvedenych castek prijimali pokoutne tantiemy, ktere rovnez unikly zdaneni. Tak pan reditel Vaclav Jelinek potvrzuje vlastnorucnim podpisem prijem na tantiemach 33.450 Kc, ktere nejsou nikde knihovany. Dale potvrzuje pan red. Jelinek prijem castky 10.900 Kc od reditele Hrubiska dne 5. kvetna 1926, neznamo zac. Tato castka rovnez neni v knihach.

Dale potvrzuje pan Augustin Smerek prijem castky 12.400 Kc, ktera rovnez neni knihovana. Taktez nejsou knihovany castky, ktere potvrzuji panove: Smerek, Sotolar, Jelinek, Helan, Missbach, Blazek a Hrubisek, a to 58.360 Kc, Valentin Skursky 15.800 Kc, dr Vaclav Tucek potvrzuje 15.800 Kc, posl. Frant. Svoboda potvrzuje castku 33.200 Kc, Ferdinand Franz castku 31.800 Kc. Krome toho mam zde fotograficky snimek, jak reditel Moravske lidove banky Blazek dava prikaz prodavati akcie Mor. lidove banky z tajneho konsorcialniho konta "Dundela" za 510 Kc za kus. Sam k neprospechu banky je kupoval z tehoz konta za 350 Kc za kus a banka musila byti sanovana.

To jsou, slavny senate, jen drobecky z celkoveho nalezu prisezneho soudniho znalce, ktere jsem si dovolil predvesti ad aculos.

Takove podvody nejhorsiho kalibru, uplaceni, danove malversace atd., zjistil prisezny soudni znalec. Byl vyslechnut take vladni rada Jaroslav Antos, ktery byl od r. 1924 namestkem vladniho komisare a ktery udava doslova: "Byl jsem asi od r. 1924 namestkem vladniho komisare Mor. lidove banky v Brne a v teto funkci zucastnil jsem se schuzi spravni rady banky a valnych hromad. Nevim vubec o tom, ze by Stestena nalezela Mor. lidove bance. Vim to toliko z dennich listu posledni doby.

Za me pritomnosti se nikdy nejednalo o Stestene jakozto podniku banky, ani o zreknuti se podilu Mo. Lidove banky ve Stestene ve prospech obvinenych: Smerka, Sotolare, Missbacha, Helana, Blazka atd.

Take se za me pritomnosti nikdy nejednalo o rozdelovani akcii mezi obvinene bez zaplaceni protihodnoty. Teprve z novinovych zprav jsem se dovedel, ze nejake akcie byly rozdelovany.

Kdyz jsem se o tom dovedel, byl jsem v Mor. lidove bance jeste ve funkci namestka vlad. komisare. Ve jmenovane veci jsme i s vlad. komisarem vrch. fin. radou Mullerem niceho nepodnikli. Duvod nedovedu udati zadny a doporucuji v te veci dotazati se vlad. rady Mullera.

To je doslovny protokol o vyslechu pana namestka vlad. komisare vrch. rady Antose. Tedy: Namestek vlad. komisare nevi, co se v bance delo, ac do schuzi spravni rady dochazel. Cetl o podvodech ve Stestene a o neporadcich v Mor. lidove bance, ale nic nepodnikl ani on, ani vlad. komisar banky Muller na zjednani poradku. Vlad. komisar banky Muller nebyl ani vyslechnut, ac to vlad. rada Antos navrhoval. K cemu tedy jsou kontrolni organy v bankach?

Z uvedeneho, slavny senate, je patrno, ze stat v tomto pripade byl zkracen nejmene o 1 mil. Kc. Tento znalecky posudek stal 20.000 Kc, pres dva roky se vysetrovalo, popsaly se stohy papiru, stalo to hromadu penez, obvineni nic vecneho nevyvratili z posudku prisezneho soudniho znalce - a co se stalo?

Vysetrujici soudce vyslechl posl. Svobodu, dr Tucka, Ferd. Franze a Skurskeho, ktere obhajoba vedla za svedky, ti vsak arci vypovidali ve prospech jednatelu, protoze sami byli, jak jste slyseli, na tajnem deleni ucastni, a pocatkem rijna 1936 bylo trestni rizeni na vyssi rozkaz proti pp. jednatelum bez oduvodneni zastaveno (Slyste!), ackoliv statni zastupitelstvi v Brne melo jiz zalobu vypracovanu.(Fuj!) Byl sice podan subsidiarni navrh, ale vim, jaky jej ceka osud. Podle nasi praxe by se musel k nemu pripojiti statni zastupce, ale on se nesmi k tomu pripjiti. Ja jsem, slavny senate, skalopevne presvedcen, ze kdyby statni zastupitelstvi podalo na obvinene jednatele zalobu, ani jeden by neunikl, protoze jejich vina jest uz znaleckym posudkem nad slunce jasneji dokazana. Jsou to lide vesmes moviti, zamozni, kteri by dobre mohli zaplatiti statu vsechno, oc jej zkratili a krome toho spravedlivou pokutu jako kazdy, kdo stat zkracuje. Nejmene o 3 mil. Kc, kdyz pocitam i dobytelnou pokutu, mohla by byti statni pokladna bohatsi, kdyby se projednal pred trestnim senatem tento pripad, ktery nekrici, ale rve. (Vykriky.) Pranyruji s tohoto mista kabinetni justici, ktera bere lidu viru v pravni rad. Je povinnosti ministerstva spravedlnosti, aby ulozilo statnimu zastupitelstvi v Brne, aby na jmenovanych 6 jednatelu podalo zalobu. O jejich vine at rozhodne neodvisly soud, ale ten ovsem nemuze rozhodnouti drive, dokud nedostane zalobu. (Spravne!)

Za zminku take stoji, ze v r. 1924-25 bylo spolecnosti predepsano na danich 1 mil. Kc, ale tato castka byla snizena - slyste - na 20.000 Kc. Nemyslite, ze by bylo zahodno vysetriti, kdo to udelal a na ci intervenci? Videl bych rad, zdali se nekteremu zivnostniku slevi dane na 2 promile. A vite co se stane? Mam jen jeden krk, ale chtel bych se o nej vsadit, ze nic. Nanejvys mi "Pravo lidu" vynada, ze ublizuji ubohym socialistum a mam fasisticke sklony, kdyz zadam stejnou spravedlnost take pro socialisticke zbohatliky, kteri maji plna usta demokracie, socialismu a humanity, a zatim se nestydi osiditi stat ve vlastni prospech, kde se to jen da.

Tj. jen jeden pripad, kdy zaplakala statni pokladna nad miliony. Kolik jest jich takovych? Tisice a tisice, vzdyt o ne clovek zakopne, kam se hne. Z novin snad znate hospodarstvi bytoveho druzstva "Domovina" ve Znojme, take domeny strany socialne demokraticke. Stat tam prijde nejmene o 20 mil. Kc. Druzstvo ma podle bilance 24 mil. Kc dluhu a 147 Kc pokladnicni hotovost. Trestni oznameni na funkcionare stiha jedno druhe a vsechna se zas pekne zastavuji. A nejvetsi komedii uz je, kdyz ministerstvo soc. pece ucini pro 216.500 Kc trestni oznameni na neznameho pachatele. Tot se vi, ze bylo moc brzy zastaveno. Panove a damy, kde to jsme, kdyz ministerstvo soc. pece nevi, ze druzstvo musi miti sve stanovy a ze podle stanov je za vedeni druzstva odpovedno predstavenstvo a dozorci rada? Proc neudelalo trestni oznameni na tyto funkcionare? Samozrejme by je musilo uciniti predevsim na predsedu druzstva, jimz byl p. poslanec za stranu soc. demokratickou dr Mares, byvaly starosta Znojma. (Vykriky.) A o to se to prave rozbilo, tady se to musilo zastaviti, ackoli posl. dr Mares pred svedky potvrdil a rekl docela cynicky, ze ty penize tam byly, ale nejsou. (Sen. Dundr: Ty veci jsou docela jinak, spatne je znate!) Ja je znam dobre.

Anebo podivejte se, co se na druhe strane nastrkalo milionu do teto nasi senatni budovy. Puvodni rozpocet byl na 8 mil. Kc, dnes vsak uz je prostaveno pres 12 mil. - nevim konecnou cifru. A za tyto penize mohl byti nadherny palac. Obdobny pripad mate s poslaneckou snemovnou, jak se vyhazuji penize. Kazdy rok se tam delaji nakladne adaptace a nemate za to nic. A podivate-li se na ty zohyzdene strechy senatu a na ty prejzove strechy Male strany, verte, ze je to cloveku lito.

Slavny senate! To neni nahodou, ze se rada statu zbavila neodpovednych vlad rudeho nateru. Pani socialiste zuri a dsti ohen a siru na diktatorske rezimy, ale, panove v levych lavicich, racte si uvedomiti, ze vsude tam, kde dnes vladnou diktatori, jste byli drive u moci vy, marxiste. Neznam jedineho naroda na svete, ktery by svrhl vladu a vyhnal jeji predstavitele ze zeme, kdyz mu dobre vladne, takze lid uhaji slusne sve potreby a neni vysavan. Mohlo by prijiti tisic diktatoru a nic by nesvedli, ponevadz proti spontanni vuli lidu to jeste nikdo nikde nevyhral.

Jestlize tedy byly socialisticke vlady v cele rade statu smeteny. (Sen. Dundr: Kde na priklad?) V Italii, Nemecku, Rakousku, Madarsku atd. (Sen. Dundr: To jsou pohadky!) Jsou tam tedy socialisticke vlady? Pak vam gratuluji, ze mate tak dobre znalosti. A jestlize tyto vlady byly smeteny, stalo se tak proto, ze vedly staty do hospodarskeho rozvratu a dusevni bidy. Diktatury v Italii, Nemecku, Rakousku, Madarsku a jinde vsude jsou zplozenci Marxova socialismu, to jsou jeho deti, z neho vyrostly a za to, ze se vam tato rude deti nepovedly, zadny nemuzeme. (Sen. Dundr: Vy jste se take nepovedl! - Veselost.) Zaplat panbuh, ze vy mi nebudete davat kvalifikaci.