Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 49. schuze (obsah) | Sobota 5. prosince 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 85 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Kalfus, dr Krofta.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 126), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske k projevu souhlasu II. dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi Ceskoslovenskem a Finskem ze dne 2. brezna 1927, podepsany v Praze dne 28. ledna 1936 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 7. unora 1936, c.30 Sb. z. a n. (tisk 204).

2. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 273), jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 11. prosince 1934, c.251 Sb. z. a n., kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakonu o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o rizeni nespornem (tisk 303).

3. Navrh, aby byly o dalsich 6 mesicu prodlouzeny lhuty dane §em 43 ustav. listiny ku projednani usneseni posl. snemovny o osnovach zakonu:

a) o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 1);

b) kterym se doplnuje rad voleni v obcich (tisk 201).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hod. 27 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Ballovi, Dundrovi, Fidlikovi, inz. Havlinovi, Kreibichovi, Krizovi, inz. Lohnertovi, dr Milotovi, Nentvichovi, Popovicovi, Sladkemu, Stodolovi, Zmrhalovi; dodatecne na 4. a 5. listopad t. r. sen. dr Hrubanovi.

Predseda konstatoval, ze senat je schopen se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: do 19. prosince t. r. sen. dr Torkolymu, do konce t. r. sen. dr Bacinskemu a Juranovi.

Nalehava interpelace tisk 315.

Vladni navrhy: tisk 316 prikazan vyborum zahranicnimu a techn. - dopravnimu, tisk 324 prikazan vyboru ustavne - pravnimu, jemuz ulozeno podati zpravu do nejblize pristi schuze, tisk 326 prikazan vyboru rozpoctovemu.

Zprava tisk 317.

Navrhy tisky 318 az 321 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisky 322/1 az 322/6, 325/1 az 325/4, 328/1 az 328/6, 331/1 az 331/3.

Usneseni posl. snemovny tisky 327 a 330 - prikazana vyboru rozpoctovemu, jemuz ulozeno podati o nich zpravu do nejblize pristi schuze.

Odpoved tisk 329.

Tesnopisecke zpravy o 45. az 48. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Rocenka Narodniho shromazdeni R. Cs. 1935 - 1936.

o 48. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Vyboru zivn. - obchodnimu vladni narizeni ze dne 23. rijna 1936 o obmezeni obchodu se sazenicemi ovocnych a okrasnych stromu a keru a sazenicemi revy (c. 3802).

Vyboru brannemu a ustavne - pravnimu vladni narizeni ze dne 23. rijna o strazi obrany statu (c. 3819).

Vyboru imunitnimu zadosti:

kraj. soudu trest. v Praze za vydani clena senatu N. S. dr Vacka k trest. stihani pro zlocin verejneho nasili podle §u 83 tr. z. (c. 3842),

okr. soudu v Plzni za vydani sen. Pechmana k trest. stihani pro prestupek §u 10 event. §u 6, c.3 zak. 89/1896 r. z. a §u 6 vlad. nar. c.163/1935 Sb. z. a n. (c.3905),

okr. soudu v Mar. Laznich za vydani sen.Franka k trest. stihani pro zlocin podle §u 78 tr. z. (c.3963),

kraj. trest. soudu v Brne za vydani sen. Wellana k trest. stihani pro §§ 1, 2 a 3 zak. cis. 124/24 Sb. z. a n. ve zneni zak. c.108 z r. 1933, po pripade §u 4 zak. c.124/24 o ochrane cti (c.4040).

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan ministr financi dr Kalfus. Udeluji mu slovo.

Predkladaje ke schvaleni vladni navrh statniho rozpoctu na r. 1937, prijaty snemovnou poslaneckou, pokladam za nutne doprovoditi jej strucnym vykladem o jeho formalni povaze a jeho materielnim a hospodarskem zaklade.

Po strance formalni je rozpocet aktem, kterym zmocnuji zakonodarne sbory vladu a statni spravu k hospodareni v mezich urcenych financnim zakonem. Vyjadruje se jim tedy duvera vlade. Jiz sama solenni okolnost, ze toto zmocneni deje se zakonem, ukazuje, jaky vyznam se tradicne ve vsech modernich statech priklada tomuto ustavnimu aktu. Tento vyznam roste. Statni sprava ovlivnuje dnes cim dal tim vice cely hospodarsky, kulturni a socialni zivot narodu, majic za ideal obcana po vsech techto strankach uspokojeneho. Do jake miry je mozno tomuto idealu se pribliziti, zavisi na hospodarskych predpokladech, ve kterych se nachazi narodni hospodarstvi toho ktereho statu.

Jen tolik je mozno z tohoto idealu uskutecniti vseobecne - a to je cilem statni politiky - , kolik snese unosnost narodniho hospodarstvi.

Druhym dulezitym predpokladem rozpoctu jest, aby vyber statnich vydaju del se v mezich nezbytne nutnych a spravedlive, prave tak jako i ukladani bremen. Proto je provadeni rozpoctu postaveno pod kontrolu zastupcu obcanstva.

Mame v teto pricine nejen dobre ustavni, ale i prakticke predpoklady.

Rozpocet je predkladan Narodnimu shromazdeni tradicne vcas a pred pocetim noveho rozpoctoveho roku. Jeho provadeni jest sledovano nepretrzite behem roku parlamentni uspornou a kontrolni komisi a po skonceni rozpoctoveho roku jsou ucty o hospodareni predmetem zkoumani a schvaleni parlamentu.

Struktura rozpoctova pro rok 1937 neni zmenena; novotou je pouze pripojeny prehled uveru na verejne prace a zarizeni, jez maji byti provedeny v rozpoctovem roce a jejichz vyse dosahuje 5250 mil. Kc. Prace v prehledu vykazane jsou soucasti trileteho vladniho programu, smerujiciho k oziveni zamestnanosti.

Ve statnim rozpoctu na rok 1937 upravenem poslaneckou snemovnou stanovi se veskere vydaje statni spravy castkou 8.453,742.960 Kc; uhrada castkou 8,456.469.080 Kc. Vykazuje tady statni rozpocet na r. 1937 upraveny posl. snemovnou prebytek 2,726.120 Kc.

Proti roku 1936 jest rozsah rozpoctu na rok 1937 ve vydajich vyssi o 421,547.060 Kc a v prijmech vyssi o 422,938.080 Kc.

Ve statnim rozpoctu na rok 1937 nebylo mozno vydaje udrzeti na vysi rozpoctu roku 1936 pres nejvetsi snahu a uspornost.

Pricina zvyseni rozpoctu jest ovsem z casti v tom, ze do rozpoctu byly pojaty zavazky, na nez drive nebylo lze pamatovati, nebo jez byly dosud kryty uverem.

Tak bylo nove pamatovano ve vydajich:

a) ve vseobecne pokladni sprave na zavazek statu vuci Csl. obilni spolecnosti castkou 20 mil. Kc,

b) na zavazek vuci bratrskym pokladnam, na ktery drive bylo pamatovano pouze castkou 20 mil. Kc, kdezto nyni 90 mil. Kc, tj. plus 70 mil. Kc,

c) na obnoveny umor statni losove vypujcky v castce 40 mil. Kc,

d) zvysene zakonne dotace fondu vodohospodarskemu, melioracnimu a elektrisacnimu proti roku 1936 23 mil. Kc.

Krome toho bylo pamatovano zvysenym udelem na upravu samospravnych dluhu castkou 77 mil. Kc a zvysenym udelem na uhradu ucitelskych platu castkou 50 mil. Kc.

Uhrazeni zvyseneho vydani na sluzbu statniho dluhu ve vysi 388 mil. Kc, obsahujici i sluzbu uveru uzavrenych na vydani pro obranu statu vcetne pujcky na obranu statu, bylo umozneno tim, ze z rozpoctu odpadla dotace 315 mil. Kc fondu nar. obrany, ponevadz vydani toto jiz v dusledku zakona c. 127/1934 Sb. z. a n., bylo anticipovano na radu let a jeho uhrada byla predem opatrena uverem.

Dalsi zvyseni statnich vydani vecnych i osobnich ve statni administrative ma ovsem tez podstatny podil na rostouci cislici vydajove.

Statni prijmy jsou preliminovany proti roku 1936 vyse o castku 423 mil. Kc, z cehoz na prijmy jednotlivych kapitol (mimo kap. 19) pripada per saldo snizeni prijmu o 23 mil. Kc, kdezto u kap. 19 ministerstvo financi pocita se se zvysenym prijmem proti roku 1936 o 446 mil. Kc.

Z tohoto zvyseni pripada:

a) na resortni prijmy 2,3 mil. Kc,

b) na vetsi vynos verejnych davek 352,7 mil. Kc,

c) na prijmy vseobecne pokladni spravy 90,5 mil. Kc;

z toho castka 67 mil. Kc plyne ze zvyseneho vynosu statnich podniku a pripada v podstate na zlepseny provozni vysledek ceskoslovenske posty a statnich drah.

Z preliminovaneho vyssiho vynosu dani a davek ve vysi 352 mil. Kc pripada:

a) na nove do rozpoctu prijmoveho vrazenou mimoradnou dan postihujici dividendy a uroky z nekterych cennych papiru castka 50 mil. Kc,

b) na vyssi vynos dane vydelkove 155 mil. Kc a u zvlastni dane vydelkove 50 mil. Kc (v dusledku novely zakona o stabilisacnich bilancich a novely zakona o danich prijmovych).

Na vyssi vynos dane z obratu a prepychove pripada 86 mil. Kc, jezto se pocita se zvysenymi obraty ve vyrobe i v tuzemske spotrebe.

V oboru poplatku pocita se s prijmem o neco snizenym.

Z vydaju vlastni spravy (skupina I) stanovenym penizem 8.453,742.960 Kc, pripada na vydaje osobni 4.313,860.800 Kc a na vydaje vecne 4.139,882.160 Kc.

Srovname-li vydaje osobni v rozpoctu na rok 1937 s vydaji osobnimi preliminovanymi na rok 1936 castkou 4.063,790.600 Kc, vidime, ze vzestup techto vydaju cini na rok 1937 250,070.200 Kc, kdezto vzestup stejnych vydaju z r.19335 na rok 1936 cinil 175,267.000 Kc.

Ze zvysenych vydaju administrativnich, jez cini proti roku 1936 plus 422 mil. Kc,pripada dale na vydani vecna 172 mil. Kc.

V rozpoctu statnich podniku pripada z celkoveho zvyseni vydaju proti roku 1936 per 222 mil. Kc, na vydani osobni 66 mil. Kc, na vydani vecna 156 mil. Kc.

U jednotlivych kapitol pripada na zvysena vydani: u kap. 5, Ministerstvo nar. obrany 19,5 mil. Kc, u kap. 6, Ministerstvo vnitra 59 mil. Kc, u kap. 10, Ministerstvo skolstvi a nar. osvety 53 mil. Kc, u kap. 13, Ministerstvo ver. Praci 74 mil. Kc, u kap. 16, Ministerstvo soc. pece 22 mil. Kc, u kap. 18, Odpocivne a zaopatr. platy 78 mil. Kc, z cehoz temer ¹/₃ pripada na provedeni tzv. IV. etapy staropensistu.

Z vetsi potreby celkove na vecnych vydajich pripada na kap. 6, Ministerstvo vnitra, 11,565.300 Kc, dale na kap. 10, Ministerstvo skolstvi a nar. osvety, 22,719.300 Kc hlavne na vybaveni skol vnitrnim zarizenim a ucebnimi pomuckami, vetsim vydajem na prohloubeni kulturnich styku s cizinou (cca 500.000 Kc) a na socialni peci o studentstvo, kde zvyseni potreby cini asi 1,140.000 Kc.

Nove byl zarazen naklad na podporu nezamestnane inteligence penizem 1 mil. Kc a dotace na nakup sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni castkou 1,050.000 Kc.

Zvysuje se konecne podpora na divadlo o 5,5 mil. Kc a na vystavnictvi o 1,9 mil. Kc a konecne vedle cele rady jinych zvysenych potreb byly zvlaste zvyseny podpory na zivnostenske skoly pokracovaci (cca 1,7 mil. Kc).

Dale vykazuje podstatny vzestup vecnych vydaju take kap. 12, Ministerstvo prumyslu, obchodu a zivnosti, a to o castku 5,531.200 Kc, kde hlavni vzestup nastava na zvelebovani vyvozu (o 2,440.000 Kc) a na cizinecky ruch; vzestup tu jest ze 3,000.000 Kc na 5,500.000 Kc.

V kap. 13, Ministerstvo ver. praci, cini vzestup 70,877.500 Kc a sice hlavne dusledkem zarazeni nove potreby na bratrske pokladny penizem 90 mil. Kc. Vzestup vydaju byl by tu jeste vetsi, nebyt okolnosti, ze cast vydaju tohoto resortu ve vysi 163,900.000 Kc ma byti hrazena z vytezku pujcky obrany statu.

Take v kap. 16, Ministerstvo soc. pece, pozaduje se na vecnych vydajich o 20,686.100 Kc vice.

Zvyseni nastava tu hlavne vetsimi naklady na socialni pojisteni (vzestup o 29 mil. Kc) a vetsi potrebou na peci bytovou (o 15,8 mil. Kc) zarazenim potreby na zprostredkovatelny prace (6 mil. Kc) a vetsi potrebou na peci o valecne poskozence castkou 12,100.000 Kc.

Zmenseni vydaju pro tuto kapitolu privodilo hlavne vylouceni drive tu preliminovane castky 20 mil. Kc na sanaci hornickeho pojisteni, kteryzto vydaj (90 mil. Kc) zatezuje po zakonne uprave kap. 13, Ministerstvo ver. praci.

Konecne znacny vzestup vecnych vydaju jest jeste pripomenouti pri kap. 19, Ministerstvo financi, a sice o 92,785.760 Kc hlavne dusledkem vzestupu nakladu na statni dluh, ktery cini v r. 1937 proti r. 1936 vetsi potrebu okrouhle 387 mil. Kc.Blize bude o veci pojednano v oddilu statniho dluhu.

Vzestup vecnych vydaju byl by u kap. 19 jeste podstatne vetsi, kdyz postavime vydaje na stejnou zakladnu, nebot vydaj 315 mil. Kc, ktery v r. 1936 byl preliminovan jako dotace fondu pro vecne potreby narodni obrany, se do rozpoctu na rok 1937 nezarazuje.

S hlediska narodohospodarskeho nutno pri zasadnim posouzeni vydajove stranky rozpoctu zdurazniti postulat stabilisace statnich vydaju. Meritko jejich je dano tizivosti naseho danoveho systemu, ktery opatruje uhrady na kryti vydaju statnich. V tomto smeru nepotrebuji poukazovati k tomu, ze nase danove zatizeni je vysoke jak u dani primych, tak i u dani spotrebnich. To uklada rozpoctove sprave zvysenou povinnost, pecovati o to, aby statni vydaje nerostly nad meze dane unosnosti narodniho hospodarstvi.

Provadeni zasady stabilisace vydajove uklada financni sprave obtiznou, byt nezbytnou funkci usporneho komisare. Jsme si vsak vedomi, ze jenom tato financni politika muze prispeti ke konsolidaci uverove, dulezite jak pro hospodarstvi soukrome, tak pro vzrust narodniho blahobytu.

Pro financni hospodarstvi samospravnych svazku dulezitou skutecnosti v navrhu statniho rozpoctu na rok 1937 jsou zvysene podily statnich dani a davek pro ucely samospravy uzemni i nekterych fondu.

Tyto podily preliminuji se vyse o castku 175 mil. Kc, coz zpusobeno jest v prve rade:

a) nove zarazenym pridelem z vynosu dane duchodove 77,000.000 Kc,

b) zvysenim pridelu obcim a zemim z vynosu dane domovni o 43,744.000 Kc,

c) zvysenim udelu k uhrade ucitelskych platu o 50,000.000 Kc,

d) zvysenim pridelu zemim z vynosu dane z piva o 3,934.000 Kc.

Take v casti B, Podily statnich fondu zvysily se podily o 6,400.000 Kc a to zvysenim podilu statniho silnicniho fondu o tutez castku.

Pokud se tyce casti C treti skupiny rozpoctu zustaly podily v teto casti dosud zarazene na stejne vysi jako v roce 1936.

Naproti tomu vyznamneho snizeni doznala ctvrta cast teto skupiny (oznacena pism. D) a to omezenim udelu na peci o nezamestnane o castku 100,000.000 Kc.

Udel na zalohy Kosicko - bohuminske zeleznice a mistnich drah byl podle potreby ponekud zvysen o 8,982.200 Kc, takze v casti D jevi se celkem snizeni o castku 91,017.800 Kc.

Uvazi-li se, ze vedle toho uprava dluhova z prosince 1935 prinasi uzemni samosprave ulevu kol. 300 mil. Kc a ze i ze zvysenych dani vynosovych bude plynouti pro samospravu znacne zvyseni zakladny prirazkove, lze toto zlepseni zakladu financniho hospodarstvi samospravnych svazku pri relativne tezke situaci statnich financi hodnotiti jako cennou materialni konsolidaci samospravneho hospodarstvi.

Kapitolou vzbuzujici vaznou starost je vzrust statniho dluhu, jehoz stav ke dni 31. prosince 1935 cinil 39.924 mil. Kc, ke dni 30. zari 1936 vsak cini jiz 44.455 mil. Kc a pri nemz se v rozpoctu na r. 1937 pocita s dalsim vzrustem tohoto dluhu na 46.785 mil. Kc.

Tento dluh jest rozdelen na jednotlive druhy takto:

I. Vnitrni statni dluh:

a) dlouhodoby (zalozeny) 28.007,410.669 Kc,

b) kratkodoby (prechodny) 8.597,673.000 Kc,

I. Zahranicni dluh 8.149,424.967 Kc,

II. Statovkovy dluh 2.030,000.000 Kc.

Proti rozpoctu na rok 1936 znamena to zvyseni statniho dluhu celkem o 5.850,834.785 Kc, ktere jest zpusobeno zejmena vzrustem vnitrniho statniho dluhu dlouhodobeho a kratkodobeho. Vnitrni statni dluh dlouhodoby vykazuje ve srovnani se statnim rozpoctem na rok 1936 zvyseni o 4.695,801.729 Kc, hlavne v dusledku emise dluhopisu pujcky obrany statu, castecne take provedenim zakona ze dne 15. kvetna 1936, c.128 Sb. z. a n., o vymene dluhopisu vnitrniho statniho dluhu. Podle cit. zakona dostane se totiz majitelum nekterych dosavadnich dluhopisu za vyhody s temito dluhopisy spojene odskodneni ve forme vyssi jmenovite hodnoty dluhopisu unifikacni pujcky. U vnitrniho dluhu kratkodobeho (pokladnicni poukazky) jevi se prirustek o 1.135,963.000 Kc na podklade uverovych zmocneni.

Celkova sluzba statniho dluhu na urok, umor a spravni vydaje cini podle navrhu statniho rozpoctu na rok 1937 castku 1.700,947.183 Kc. Z toho pripada na urok 1.610,638.073 Kc. Umor cini 83,295.366 Kc a spravni vylohy 7,013.744 Kc. Srovname-li sluzby na urok s rozpoctem na rok 1936 po uvedeni na stejny zaklad, cini prirustek u sluzby urokove 176,045.330 Kc v dusledku shora zmineneho zvyseni kapitalu statniho dluhu (hlavne dluhopisy pujcky obrany statu).

Ponevadz umorovani dluhopisu unifikacni pujcky a pujcky obrany statu, ktere tvori podstatnou slozku vnitrniho statniho dluhu dlouhodobeho, zacina teprve rokem1938, omezuje se umor v r. 1937 zejmena na potrebu pro umorovani zahranicniho dluhu.

Celkova potreba na sluzbu statniho dluhu, jak byla shora uvedena, snizuje se vsak o prispevky statnich podniku, statnich fondu a samospravnych svazku a dale o uhradu ze zvlastnich zdroju prijmovych (prijmy od Spolecne pokladny a uhrada z fondu zrizeneho podle cl. XVII financniho zakona na r. 1927). Po odecteni techto prispevku a prijmu hradi statni pokladna castku 1.173,688.960 Kc, coz jest proti rozpoctu na rok 1936 vice o 387,674.760 Kc. Toto zvyseni uhrady statni spravou jest zpusobeno jednak vyssi potrebou na urokovou sluzbu, jednak snizenim uhrady ze zvlastnich zdroju prijmovych. Zde odpadly totiz nektere polozky, jako jednorazovy prijem z konecneho vyuctovani razby stribrnych minci (v r. 1936 cinil preliminovany prijem 159,925.000 Kc) a prijem z mimoradne dane postihujici dividendy a uroky z nekterych nestatnich cennych papiru (v r. 1936 castka 40,000.000 Kc), ktery v navrhu statniho rozpoctu na rok 1937 jest zarazen mezi prijmy danove.

Vaznou starosti je vzrust statniho dluhu do budoucna, se kterym nutno hledic ke zvysene potrebe obrany statu pocitati a ktery bude vyzadovati dalsich zvysenych vydani. Proto je hospodarnost ve statni sprave prikazem stale nalehavejsim.

Jiz ve svem vykladu ve snemovne poslanecke zminil jsem se o tom, ze statni rozpocet musi se opirati o soucasny stav narodniho hospodarstvi.

Zakladem stability hospodarskeho zivota je platna soustava menova. Novou upravou meny, kterou jsme provedli po rozpadu tzv. zlateho bloku, vytvorili jsme podklad pro zvyseni hospodarskych styku mezinarodnich, aniz byla pri tom porusena financni a hospodarska stabilita a dosavadni nase hospodarska linie.

V hospodareni soukromem i verejnem ma byti menova uprava pevnou oporou kalkulacni base. Ve svem vykladu v rozpoctovem vyboru poslanecke snemovny dotkl jsem se sire teto otazky a podotkl jsem, ze z ruznych znamek hospodarskeho zivota lze souditi, ze ucinky nove menove upravy se ve vyrobe projevuji priznive.

Jest ovsem samozrejme, ze plneho uspechu mohou vsechna soucasna menova opatreni posledni doby dociliti jen tehdy, budou-li provazena uvolnenim prehrad mezinarodniho styku, jimiz jsou kontingenty, cla a rizeni povolovaci a devisova vseho druhu.Pokud jde o nas, zabyva se vlada timto problemem vazne, jsouc si vedoma, ze i my musime k teto mezinarodni konsolidaci prispeti ve stejne mire, jak toho zadame od jinych.

Dovodil jsem ve svem vykladu v poslanecke snemovne podrobne na jednotlivych slozkach naseho hospodarskeho zivota, ze i nase hospodarstvi uz od pocatku r. 1936 jest na stalem, byt i pomalem vzestupu. Srovnaval jsem cisla zahranicniho obchodu, cisla vyroby a zamestnanosti. Od teto doby uplynulo asi pul druheho mesice, takze nelze prinesti cisla podstatne odlisna. Mohu vsak bezpecne rici, ze tendence tehdy mnou dokumentovana jest overena cislicemi i za posledni vykazany mesic.

Tak napr. tezba cerneho uhli se zvysila na zari letosniho roku proti zari roku minuleho o 126.000 tun a tezba hnedeho uhli se v temze mesici zvysila o 172.000 tun. Tezba uhli kamenneho a hnedeho za zari 1936 uz temer dosahuje urovne z r. 1931. Vyroba cementu vzrostla o 477 vagonu proti vyrobe v zari 1935; vyroby zeleza stoupla o 20.000 tun, vyroba surove ocele vzrostla o 46.000 tun a prekrocila jiz stav z r. 1931. Dodavky uhli pro prumysl a domacnosti vzrostly v mesici zari o 270.000 tun, spotreba cukru stoupla o 10.470 q. V doprave zeleznicni nastal letos za prvnich 10 mesicu vzrust o 354.000 pristavenych vagonu. Vaha dopravovaneho zbozi vzrostla za prvnich 9 mesicu roku letosniho o 2,700.000 tun. Take v osobni doprave bylo za prvnich 9 mesicu prepraveno temer o 10 milionu osob vice ve srovnani se stejnym obdobim lonskeho roku.Tyto skutecnosti se projevi zajiste priznive i v prijmovem hospodarstvi podniku zeleznicniho. Podobne i tabakova rezie vykazuje letos po prve vzestupny vyvoj.

Obdobne pomery jsou i v doprave vodni. Tak bylo v obdobi leden az zari 1936 celkem prelozeno (tj. vylozeno i nalozeno) v csl. pristavech i prekladistich na Dunaji, Labi a Vltave 2,528.000 tun zbozi, coz jest o 345.000 tun vice nez ve stejnem obdobi roku lonskeho; z toho 100.000 tun je zvyseni za mesic zari.