Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 48. schuze (obsah) | Streda 4. listopadu 1936

Pritomni :

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 114 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 17 hodin 12 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Enhuberovi, Jancekovi, Kianickovi, Fr. Mullerovi, Zmrhalovi; dodatecne na schuze dne 21. a 22. rijna t. r. sen. Zaborcovi; na 4. a 5. listopadu sen. Stodolovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena do 15. listopadu t. r. sen. dr Havelkovi.

Interpelace tisky 309/1 az 309/5, 314/1 az 314/6.

Zpravy tisky 312, 313.

Zapisy o 45. a 46. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 47. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodajem vyboru je pan sen. Foit, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavny senate!

Vladni navrh tisk 310, jednajici o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne, byl predlozen rozpoctovemu vyboru senatu, ktery jednomyslnym usnesenim vsemi hlasy, i hlasy oposice, vyslovil se, aby se zmocnilo ministerstvo financi, spravedlnosti a skolstvi ke zcizeni techto statnich nemovitosti.

Dne 21. dubna 1928 zakoupil ceskoslovensky stat od mesta Brna dva sousedici pozemky pri Husove tride, a to stavebni parcelu c. 22/3, zapsanou ve slozce c. 18 pozem. knihy katastr. Uzemi Spilberk ve vymere 2.144 m², a staveb. Parcelu c. kat. 208/2, zapsanou ve vlozce c. 708 pozem. knihy katastr. Uzemi Brno-mesto ve vymere 758 m², tedy celkove vymere 2.902 m².

Pozemku tohoto melo byt pouzito pro stavbu nejvyssiho soudu v Brne, kterazto stavba byla vladou ihned po prevratu mestu Brnu vedle jinych uradu a staveb slibena.

Se stavbou se bohuzel odkladalo az do dnesni doby, kdy cela verejnost, noviny a konecne i samo ministerstvo spravedlnosti uvadi, ze novostavba nejvyssiho soudu musi byti znovu odsunuta, jelikoz napred musi byti postavena budova pro krajsky trestni soud v Brne.

Dosavadni umisteni krajskeho soudu na Cejlu nevyhovuje dnesni nalehave potrebe a proto ministerstvo spravedlnosti rozhodlo se pro usporadani, jak jsem jiz uvedl. Pro upokojeni zeme Moravsko-slezske a mesta Brna vyhledano je pry vhodnejsi misto na Akademickem namesti v Brne.

Vzhledem k uvedenemu zada mesto Brno, aby stavebni misto pri Husove tride bylo mu prodano zpet nebo s nim smeneno za jine jeho pozemky, jezto hodla na tomto stavenisti postaviti budovu pro sve urady.

Oba zajemci, stat i mesto Brno, se dohodli, takze timto zpusobem bude vyhoveno obapolnym zajmum.

Mesto Brno odevzda statu tyto sve pozemky:

a) cast poz. parcely c. kat. 166/1, zapsane ve vlozce c. 495 poz. knihy kat. uzemi Velka nova ulice v Brne ve vymere 8250 m², na doplneni staveniste pro nejvyssi soud v Brne,

b) poz. parcelu c. kat. 163/5 ve vymere 950 m² a cast poz. parcely c. kat. 163/1 ve vymere 3990 m², tedy pozemky v celkove vymere 4940 m², jez jsou zapsany ve vlozce c. 225 kat. uzemi Velka nova ulice v Brne, a to na doplneni staveniste pravnicke fakulty,

c) casti poz. parcel c. kat. 162/4 ve vymere 185 m², c. kat. 162/43 ve vymere 7 m², c. kat. 162/45 ve vymere 7278 m², c. kat. 162/46 ve vymere 655 m², c. kat. 162/47 ve vymere 220 m², c. kat. 163/1 ve vymere 180 m², c. kat. 163/2 ve vymere 18.059 m² a c. kat. 163/4 ve vymere 1468 m², tedy pozemky o celkove vymere 28.052 m² vesmes zapsane ve vlozce c. 225 poz. knihy kat. uzemi Velka nova ulice v Brne, a to pro staveniste krajskeho soudu trestniho.

Ceskoslovenska republika naproti tomu odevzda sve pozemky:

a) stav. parcelu c. kat. 22/3, zapsanou ve vlozce c.18 poz. knihy kat. uzemi Spilberk ve vymere 2.144 m² a stav. parcelu c. kat. 208/2, zapsanou ve vlozce c. 708 pozem. knihy kat. uzemi Brno-mesto ve vymere 758 m², celkem tedy pozemky ve vymere 2.902 m², a to pro stavbu uredni budovy mesta Brna,

b) cast stav. parcely c. kat. 73, zapsane ve vlozce c. 159 poz. knihy kat. uzemi Horni a Dolni Cejl ve vymere 6.983 m², a cast poz. parcely c. kat. 75, zapsane rovnez ve vlozce c. 159 poz. knihy kat. uzemi Horni a Dolni Cejl ve vymere 317 m², pro zrizeni noveho namesti (parku) na Cejlu.

Vyjmenovane pozemky smenuji se za techto podminek:

Pozemky na Cejlu prevezme obec s podminkou, ze v budoucnu nebude jich pouzito jako staveniste; jinak je obec povinna vratiti je statu do vlastnictvi, zaplati-li stat za 1 m² techto pozemku 276 Kc. Justicni sprava vyhrazuje si pravo pouzivati tohoto pozemku, jakoz i budov na nem stojicich bezplatne i po provedeni smeny do doby 6 mesicu po kolaudaci novostavby krajskeho soudu trestniho v ulici Kounicove.

Kdyby po vypsani souteze na opatreni nacrtu pro krajsky soud trestni v Brne bylo nutno vpredu uvazene staveniste v Kounicove ulici rozsiriti smerem pres projektovanou ulici Dr. Tucka, zavazuje se obec odprodati Ceskoslovenskemu statu potrebnou cast pro rozsireni staveniste za 110 Kc za 1 m² hrube plochy, pri cemz by zminena, zatim jen projektovana ulice, nebyla zrizovana.

Kdyby naopak Ceskoslovensky stat smenovanych pozemku pro stavbu nejvyssiho soudu a krajskeho soudu trestniho pro tyto ucely nepouzil, jest povinen vratiti je mestu Brnu bezurocne za cenu 110 Kc za 1 m².

Knihovni provedeni teto smeny obstara Ceskoslovensky stat svym nakladem.

Veskere poplatky a davky z teto smenne smlouvy zaplati kazda ze smluvnich stran z polovice.

Mesto Brno schvalilo tuto smlouvu ve schuzi obecniho zastupitelstva dne 17. brezna 1936.

S mestem Brnem byla ujednana smlouva smenna 8. kvetna 1936 s podminkou, ze bude vydan zakon dnes projednany. Pripomina se, ze mesto Brno si opatrilo patricne povoleni od moravskoslezskeho zemskeho vyboru.

Pozemky, kterych nabyva stat, ocenuji se takto:

1. Na Akademickem namesti pro nejvyssi soud cista plocha 4320 m² po 200 Kc 864.000 Kc,

2. pro pravnickou fakultu cista plocha 2607 m² po 200 Kc 521.400 Kc,

3. cista plocha pro krajsky soud trestni v ulici Kounicove 17.940 m² po 200 Kc 3,588.000 Kc, celkem tedy 4,973.400 Kc.

Pozemky, kterych nabyva obec od statu, ocenuji se takto:

1. cast pozemku na Cejlu v ciste plose 7300 m² pri cene 100 Kc za m², hledic k tomu, ze pozemku bude pouzito pro verejny sad nebo namesti, tudiz ze nebude zastaven 730.000 Kc,

2. staveniste ve tride Husove o ciste plose 2902 m² pri cene 1400 Kc za 1 m² 4,062.800 Kc, tedy celkem 4,792.800 Kc.

Z uvedenych ciselnych odhadu je zjevno, ze stat neutrpi skody, spise ziska vyhodu, a proto rozpoctovy vybor ve schuzi dne 29. rijna 1936 se usnesl, slavnemu senatu doporuciti vladni navrh tisk 310 ke schvaleni.(Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Namitek nebylo.)

Neni namitek.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim tato osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu budeme podle §u 54 jedn. radu jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen.Foit: Nejsou zadne zmeny.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, ktera byla prave schvalena ve cteni prvem, s jeho nadpisem a uvodni formuli, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je rovnez vetsina. Tim jest osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname nyni odst. 2 poradu, jimz jest:

Zpravodajem ustavne-pravniho vyboru je pan sen. Riedl, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavny senate!

Duvodova zprava k projednavanemu vladnimu navrhu zakona pravi, ze vyssi zajem, nezli je zajem mistni, a ukoly, ktere presahuji ramec lokalnich potreb, nuti vladni cinitele, aby umoznili mestu Brnu plniti tento ukol. Chci poukazati na nektere takove okolnosti:

Prevratem bylo postaveno mesto Brno pred nove ukoly, ktere si vyzadaly velkeho financniho nakladu. Slo o to, aby z nemeckeho Brna, jehoz hospodarstvi bylo valecnymi pomery uplne ruinovano, bylo vybudovano ceske hlavni mesto nejcestejsi zeme republiky, ktere by mohlo plniti vsechny ony ukoly, ktere nova doba a nove pomery ukladaly samospravnym svazkum. Brnu bylo treba vtisknouti novy charakter mesta, ktere smylo nemecky nater a dalo vyniknouti prirozene vetsine ceskeho obyvatelstva. Sprava mesta musela prejiti do ceskych rukou nejen tim, ze byl dosazen vladni komisar a jemu k ruce spravni komise, nybrz take tim, ze urednicky aparat, az na male vyjimky neznaly reci vetsiny, a proto neschopny uradovati, musel byti postupne vymenovan za urednicky aparat cesky a ovsem musel byti take rozmnozovan podle rozsahu novych ukolu zemskeho hlavniho mesta. Proto byl pocet uredniku v r. 1920 jiz 810 osob proti 401 uredniku, ktere melo Brno v r. 1914. Ale jeste mezi temi 810 uredniky bylo stale jeste 380 cili temer polovina narodnosti nemecke.Neumerne mnoho nemeckych uredniku muselo byti pensionovano, takze naklad na pense vzrostl ze 749.000 Kc na 2,014.000 Kc. V pensionovani muselo byti pokracovano, takze dnes ma mesto Brno 1606 pensistu a naklad na pense dostoupil vyse 15,859.000 Kc, t. j. 14% celkove potreby.

Druhym velikym ukolem nove spravy mesta Brna bylo, aby uvedla ve slusny vzajemny pomer ceske a nemecke skolstvi brnenske. Ceska vetsina mela do prevratu 10 obecnych skol a zadnou verejnou skolu mestanskou ani materskou. Nemecka mensina mela 32 ver. skol obecnych, 13 mestanskych a 44 skoly materske. Neni tedy divu, ze naklad na brnenske skolstvi vzrostl uz v r. 1920 z 8,730.000 Kc na 18,370.000 Kc.

Take v oboru soc. pece bylo treba uciniti zadost spravedlnosti a vyrovnati se s novym naziranim doby na peci o chudeho cloveka, jakym byl v Brne po vytce cesky clovek. Naklad na soc. peci vzrostl hned v r. 1920 ze 3,170.000 Kc na 7,012.000 Kc.

To byly naklady, ktere v teto mire neprinesly zmenene pomery zadnemu jinemu mestu republiky.

Podle vzrustajici potreby obce vzrostly ovsem i ostatni naklady a vydaje celkove: v r. 1918 stouply vydaje z 18 mil. na 35 mil., tedy skoro o 100%, v r. 1920 cinily vydaje uz 62 mil., az dostoupily letos vyse 116 mil. Kc.

Lec i tyto nadmerne potreby snazilo se mesto Brno z velke casti kryti z beznych prijmu obecnich.

Mesto Brno, vyvijejici se rychle ve velkomesto, melo vsak take velke ukoly investicni. Bylo treba vybudovati zanedbana predmesti, rozsiriti a zdokonaliti komunikacni a stokovou sit, provesti nove dlazby, staveti obytne domy, skolni budovy, zvelebovati podniky atd. Od statniho prevratu do konce r. 1935 byly provedeny tyto investice: obytne domy za 89,000.000 Kc, uredni budovy za 6,000.000 Kc, socialni ustavy za 15,000.000 Kc, kasarna za 16,000.000 Kc, skoly za 67,000.000 Kc, obecni podniky za 12,000.000 Kc, silnice za 48,000.000 Kc, dlazby za 40,000.000 Kc, mosty za 6,000.000 Kc, stoky za 47,000.000 Kc, vodohospodarske stavby za 12,000.000 Kc, ruzne investice za 12,000.000 Kc, uhrnem za 370 mil. Kc.

Pres to, ze mesto vydalo tak obrovskou sumu na investice, jichz uhrada se obstarava zpravidla zapujckami, nevzrostly obecni dluhy ani zdaleka stejnou merou, o cemz svedci tato data: dluhy mesta Brna cinily koncem roku 1918 97 mil. Kc, koncem r. 1935 cini 375 mil. Kc, vzrostly tudiz o 278 mil. Kc. Z tohoto prirustku vsak pripada okrouhle 100 mil. Kc na vypujcky, uzavrene na kryti schodku bezneho hospodareni v prvych letech povalecne rozharanosti, takze na vypujcky k investicnim ucelum pripada okrouhle 178 mil. Kc. Podle toho bylo vytvoreno novych hodnot za 370 mil. Kc, kdezto dluhu pribylo jen za 178 mil. Kc. To znamena, ze jednak mesto Brno hradilo cast svych investicnich nakladu z jinych prijmu nez vypujcek, jednak ze sve dluhy vydatne umoruje. Celkem bylo zaplaceno od r. 1919 do r. 1935 na urokovani 271 mil. Kc a na umorovani 116 mil. Kc, uhrnem 387 mil. Kc.

Dosavadnimi investicemi nebylo ovsem jeste zdaleka vykonano vse, co mesto Brno potrebuje. Pro nejblizsi dobu 5 let byl vypracovan investicni plan, k jehoz uskutecneni usneslo se mestske zastupitelstvo dne 1. rijna 1935 na uzavreni emisni pujcky vydanim dilcich dluznich upisu v celkove hodnote 100 mil. Kc.

Mesto Brno az na jediny pripad z r. 1921 opatrovalo si dosud uhradu investic dlouhodobymi pujckami. To vsak v posledni dobe narazi na potize, nebot penezni a socialni ustavy nepovoluji jiz ryze komunalni zapujcky, nybrz zadaji krome ruceni obci celym jejich nemovitym a movitym jmenim a platebni silou jejich poplatnictva jeste dalsi, hypotekarni nebo jine zaruky, ktere mesto Brno nemuze vzdy plne opatriti. Ustavy jsou k tomu vazany ruznymi zakonnymi predpisy a necini tak proto, ze by nemely duvery k financnim pomerum obci. U Brna by take takova neduvera nebyla opodstatnena, ponevadz jeho uveruschopnost je nad jakoukoliv pochybnost: stav vsech dluhu mesta Brna je znacny, ale nikoliv neumerny. Podle ucetni uzaverky za r. 1935 cinil 375,118.642 Kc. V r. 1936 vyzada si na urokovani a umorovani castku 30,082.860 Kc. Mesto Brno melo k 1. lednu 1936 293.400 obyvatel. Pripada tedy na jednoho obyvatele asi 100 Kc rocne, coz zajiste nelze povazovati za neumerne. Obecni duchody umoznuji mestu hladke a pravidelne placeni anuit, jak patrno z toho, ze rozpocet pres velke zatizeni potrebou na dluhy je - az na mimoradne vydaje pro peci o nezamestnane - v rovnovaze. Pri tom mesto vybira prirazky k primym danim toliko 290% a k dani cinzovni jen 40%, ac by mu zakon dovoloval na obecnich a okresnich prirazkach vybirati az 500% a k dani cinzovni az 180%.

To vse nasvedcuje tomu, ze u mesta Brna jsou dany vsechny predpoklady, ze bude take nova investicni pujcka radne urocena a spravne splacena.

Nova pujcka ma byti podle projednavane predlohy 4,5%, umoritelna ve 40 letech slosovanim nebo nakupem na volnem trhu pod jmenovitou hodnotou. Vsem zakonnym predpisum bylo vyhoveno: usneseni mestskeho zastupitelstva bylo schvaleno financni komisi, zapujcka byla schvalena zemskym vyborem a zneni dluhopisu, kuponu a talonu ministerstvem financi a vnitra.

Vynosu pujcky bude pouzito k uhrade nakladu jak zvlastnich, tak kazdorocne se opakujicich investic nejblizsich peti let.

Podle ramcoveho vykazu schvaleneho zemskym vyborem moravsko-slezskym jsou to predevsim skolni stavby v okrouhlem nakladu 28 mil. Kc, silnicni stavby a dlazby s nakladem okrouhle 36 mil. Kc, sadove prace s nakladem asi 8 mil. Kc a mostni investice v nakladu asi 4 mil. Kc. Celkem tedy stavby v nakladu asi 66 mil. Kc, ktere by bylo nutno poriditi, i kdyby se musely penize opatriti dlouhodobymi vypujckami. Jde tu o investice kazdorocne se opakujici.

Zbytku vynosu emisni pujcky per 34 mil. Kc ma byti pouzito na uhradu staveb, ktere mesto Brno v pristich 5ti letech bude muset provesti z ruznych, predevsim uspornych duvodu. Je to v prve rade stavba uredni budovy nakladem asi 12 mil. Kc. Tato stavba neznamena jen odstraneni nynejsiho nedustojneho stavu, nybrz take neudrzitelneho uradovani, nebot jednotlive urady jsou umisteny v ruznych, od sebe znacne vzdalenych budovach.Adaptace stare snemovny stavovske, tohoto skvostu stareho stavitelskeho umeni a pamatniku slavnych udalosti historickych, na tzv. "novou radnici" byla jiz provedena, a to jak se vseobecne uznava, skutecne pietne a dustojne, jak toho zada jeji vyznam. Ve zminenem vykaze zem. vyboru je k tomu ucelu zarazena polozka 3,200.000 Kc. Nova uredni budova ma byti k teto krasne renovovane pamatce organicky priclenena. Dalsimi stavbami, a to hasicske ustredny za 5 mil. Kc, velkotrznice nakladem asi 10 mil. a stavbou ustredni kanalisacni cistirny prozatim asi za 12 mil. Kc maji se odstraniti nejkriklavejsi nedostatky.

Jest tedy vydani teto emisni pujcky s hlediska spravneho hospodareni plne oduvodneno.

Aby bylo umozneno co nejsnazsi a nejvyhodnejsi umisteni dluhopisu teto pujcky, pozadalo mesto Brno, aby dluhopisum priznana byla sirotci jistota.

Mesto Brno uzavrelo jiz v r. 1921 emisni vypujcku ve jmenovite hodnote 50 mil. Kc, ktera se umoruje v 50 letech vylosovanim dilcich upisu v nom. hodnote 1 mil. Kc rocne.

Vynosu teto pujcky bylo skutecne pouzito k vytcenemu ucelu a bylo z jejiho vynosu postaveno: obytne domy za 27 mil. Kc, stoky za 8 mil. Kc, silnice za 2 mil. Kc, dlazby za 1 mil. Kc, mosty za 1 mil. Kc, skoly za 9 mil. Kc. Take umorovani deje se presne podle planu a bylo dosud umoreno 13 mil. Kc bez sebemensi zavady. Cela pujcka byla umistena za podminek pro mesto priznivych. Obligace jsou z nejvetsi casti v poslednich rukou. Vydani teto pujcky, ktere byla priznana sirotci jistota zakonem ze dne 12. srpna 1921, c. 291 Sb. z. a n., se tedy plne osvedcilo.

Take u nynejsi pujcky pocita se s umistenim dilcich dluznich upisu do poslednich rukou. Prvni tranzi vypujcky, ktera ma byti vydana jeste v tomto roce ve jmenovite hodnote 20 mil. Kc, prevezmou, jak jiz prislibily, ruzne penezni a socialni ustavy k ulozeni svych peneznich reserv. Ustavy mohou k tomu ucelu vsak jen pouziti cennych papiru se sirotci jistotou a kladly tuto okolnost jako hlavni podminku sveho slibu.

Nelze na konec tez nepripomenouti, ze investice, touto pujckou umoznene, zmirni nam v Brne a nejblizsim okoli neumerne vysokou nezamestnanost tohoto kraje. V meste Brne a nejblizsim okoli je stale jeste pres 13.000 nezamestnanych a s nejblizsim okolim pres 17.000. Pomery na trhu prace jsou v prumyslovem Brne a jeho okoli snad nejhorsi z cele republiky. Nezamestnanych je pres 4% obyvatelstva.

Vzhledem ke vsem temto okolnostem prosim slavny senat, aby projevil souhlas s navrhem ustavne-pravniho vyboru, jak vysel z dnesni jeho schuze, a prijal vladni navrh zakona tisk 311 beze zmeny.(Souhlas.)

Predseda (zvoni):Ke slovu neni nikdo prihlasen, jednani je skonceno.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Neni jich.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku.(Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu budeme podle §u 54 jedn. radu jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nejsou.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku.(Deje se.)

To je rovnez vetsina. Tim jest osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Na poradu dale je:

Stala se dohoda, aby tato volba byla vykonana z plena.

Sdeluji dale, ze pro tuto volbu se sdruzily strany:

republ. strana zemedel. a malorol. lidu s csl. stranou lidovou;

csl. soc. - demokraticka strana delnicka s csl. stranou nar. socialistickou;

csl. zivn. - obchodnicka strana stredostavovska s nemeckou soc. - demokratickou stranou

delnickou a nemeckou krest. - socialni stranou lidovou;

strana narodniho sjednoceni s Hlinkovou slovenskou stranou ludovou.

Jsou namitky proti tomu, aby volba Staleho vyboru podle §u 54 ust. listiny vykonana byla z plena? (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Budeme tudiz timto zpusobem hlasovati.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl kandidaty do Staleho vyboru.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrzeni jsou za cleny (nahradniky):

1. sen. Donat (dr inz. Botto), 2. sen. dr Hruban (Roudnicky), 3. sen. dr Soukup (Tomasek), 4. sen. dr Klouda (Spatny), 5. sen. Thor (Reyzl), 6. sen. dr Buday (inz. Havlin), 7. sen. dr Smeral (Kreibich), 8. sen. Frank (Krczal).

Predseda (zvoni): Kdo s navrzenymi pany senatory souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrzeni kolegove, jak byli prave precteni, byli tim take zvoleni za cleny, pokud se tyce nahradniky Staleho vyboru.

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze.

Sdeluji, ze do vyboru kulturniho a ustavne-pravniho nastupuje na misto sen. dr Gregera sen. dr Brass.

Predsednictvo senatu usneslo se podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh podan nebyl.

Koncim schuzi.