Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 47. schuze (obsah) | Ctvrtek 29. rijna 1936

Schuze zahajena v 17 hodin 20 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 119 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Kalfus, Najman, inz. Necas, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 273), jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 11. prosince 1934, c. 251 Sb. z. a n., kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakonu o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o rizeni nespornem (tisk 303).

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Slavny senate! (Senatori povstavaji.)

Dekretem pana presidenta republiky bylo na dnesni den svolano ctvrte zasedani Narodniho shromazdeni. Zahajuji proto dnesni schuzi senatu.

Tato prva schuze spada do okamziku pro nas zvlast vyznamneho. Od vcerejsiho dne jest hostem pana presidenta republiky a celeho naseho statu Jeho Velicenstvo kral Carol II, spolecne se svym synem Jeho Kralovskou Vysosti korunnim princem Michalem, velkovevodou z Alby Julie. Koname jenom svou radostnou povinnost, kdyz zde v senate, stejne jako ve snemovne poslanecke v zastoupeni celeho naseho Narodniho shromazdeni, jmenem zakonodarne moci naseho statu vitame a pozdravujeme oba vzacne hosty co nejsrdecneji.

Jsme krali Carolovi hluboce vdecni za to, ze pro jeho prvou oficielni cestu k nam jako suverena byl zvolen den naseho statniho svatku, 28. rijen. Bylo velkym symbolem to, co bylo v predvecer naseho statniho svatku konstatovano na Slovanskem ostrove. Prave ve chvili, kdy nasi kralovsti hoste dne 27. rijna o 5. hod. odpoledni vstoupili v Kralovu nad Tisou v Podkarpatske Rusi na pudu nasi republiky, aby odjeli do Prahy, byl na Slovanskem ostrove odhalen pomnik na pamet naseho vitezneho domaciho odboje vojenskeho dne 28. rijna 1918. Tento pomnik jest take pomnikem rumunske legie v Praze, jez se v tento den pred 18 lety s nami spojila. Bylo to ve znameni jednoho a tehoz boje za svobodu a sjednoceni. Ta Mala dohoda vzchazela tedy spontanne jiz pred 18 lety ze spolecnych obeti a spolecnych idealu. Svobodne a sjednocene Ceskoslovensko, Rumunsko a Jugoslavie povstaly takrka spolecne v nejvetsich a nejosudovejsich chvilich svych dejin. Z hruz svetove valky zrodil se ve stredni Evrope, a zejmena v jeji ohromne panvi podunajske, rad novy, jenz vsechen rad stary prevysuje svou nekonecne vyssi pravdou a spravedlivosti a je proto hoden, abychom pro jeho zachovani a upevneni byli pripraveni a odhodlani prinesti vse, co clovek a narod prinesti muze.

Suveren velkeho Rumunska byl vcera v Praze pritomen slavnostnimu pochodu naseho vojska. Jsme mu vdecni za projevy uznani nasi armade. Tato znovu osvedcila, ze jest svou jednolitosti, svou kazni a svou nejmodernejsi technicky skvelou motorisaci na vse pripravena. Je to armada velkych kvalit mravnich, armada svobody a miru. Na nikoho nebude utocit, nikomu nechce niceho vzit, ale oprena o vsechnu lasku sveho lidu a vsechny mocenske prostredky statu, bude hajit vse, co je nasim pravem, nasim poradkem a nasim uzemim, az do tech vsech poslednich dusledku.

Dny navstevy rumunskeho krale Carola II jsou pro nas nejenom manifestaci jednoty Male dohody, nybrz i vsech tech idealu, z nichz se nase Dohoda zrodila. Jdeme za tymiz politickymi cili svrchovanosti a nedotknutelnosti svych statu. V bratrske dohode hledame cesty nasi spolecne obrody hospodarske a vsemi svymi silami bojujeme za zachovani a upevneni miru, protoze bez miru neni a nebude lepsiho zivota. Bezvyhradne usilujeme o vybudovani Spolecnosti narodu a nove pravo mezinarodni, zalozene na odmitnuti valky a zabezpeceni miru kolektivni organisaci na ochranu bezpecnosti vsech mirumilovnych narodu sveta.

Mala dohoda zorganisovala se politicky a hospodarsky a organisuje se take vojensky. Jevi se stejne ucelnym uvazovati o soustavne organisaci spoluprace take nasich tri parlamentu. Navsteva rumunskeho krale Carola II jest manifestaci horecne prace ve vsech techto smerech a proto se z ni tak uprimne tesime. Jde tu o hluboke zivotni zajmy nasich statu. Republika Ceskoslovenska svych zavazku a smluv vzdy poctive dodrzela a dodrzi je i ve vsi budoucnosti. Sjednocene Ceskoslovensko je stastno a hrdo svym nerozlucnym pratelstvim a nejuprimnejsim bratrstvim s velkym sjednocenym Rumunskem a s velkou sjednocenou Jugoslavii. Jsme velkou moci v Evrope, o niz se roztristi vsechno usili stare nepravdy a stareho nasili. Vernost za vernost - v tomto svatem zavazku jsme sli vzdy a pujdeme. O teto vernosti naseho statu se rumunsky suveren u nas opetovne presvedcil. Prejeme jemu, jakoz i korunnimu princi mnoho a mnoho zdravi a slavnemu rumunskemu narodu, jakoz i celemu krasnemu a nam tolik drahemu bratrskemu Rumunsku vsechen dalsi a obdivuhodny rozvoj. Dekujeme Jeho Velicenstvu a celemu rumunskemu narodu za vsechnu tu jedinecnou lasku a oddanost, se kterou byl v Rumunsku a v Bukuresti prijat president nasi republiky dr Edvard Benes, a jsme stastni, ze nasi vzneseni hoste odjedou od nas s tymiz pocity nejhlubsiho pratelstvi, nejuprimnejsi oddanosti a neskonale vernosti nasi republiky ke kralovstvi Rumunskemu a v nerozlucne spojitosti s kralovstvim Jugoslavie take k cele nasi pevne semknute, jednotne a az do te smrti verne Male Dohode.

Predsednictvu senatu dosly pripisy predsedy vlady ze dne 22. rijna 1936: c. j. 8219/1096/S/36 m. r., o ukonceni jarniho zasedani 1936 Narodniho shromazdeni a c. j. 8220/1096/36/S m. r., o svolani Narodniho shromazdeni k podzimnimu zasedani 1936.

Zadame pana zapisovatele sen. Pichla, aby pripisy ty precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 22. rijna 1936 zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni za ukoncene dnem 22. rijna 1936.

Predseda vlady: Dr Hodza v.r.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutim ze dne 22. rijna 1936 obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 29. rijna 1936.

Predseda vlady: Dr Hodza v.r.

Predseda (zvoni):

Dosly pripisy ministerstva vnitra ze dne 21. rijna 1936:

c. j. 72.668/1936-7 o umrti sen. inz. Gustava Mayra a o povolani nahradnika Emila Schrammela, jako clena senatu Narodniho shromazdeni;

c. j. 73.246/1936-7 o resignaci sen. dr Justina Gregra a o povolani nahradnika Ph. Dra Kurta Brasse, jako clena senatu Narodniho shromazdeni;

c. j. 73.458/1936-7 o resignaci sen. Benese a o povolani nahradnika Frantiska Mullera.

Zadam pana zapisovatele senatu, aby pripisy tyto precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene umrtim ing. Gustava Mayra, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Emila Schrammela, pekare v Bedrichove, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Podotykam, ze Emil Schrammel byl kandidovan pod r. c. 2 na kandidatni listine strany c. 12 Sudetendeutsche Partei ve volebnim kraji I. (Praha) a na uprazdneny mandat po senatoru ing. Gustavu Mayrovi se povolava jako nejblizsi kandidat z kandidatni listiny pro II. skrutinium (§ 56, odst. 1, veta 2 volebniho radu do posl. snem.), kdez jest uveden pod r. c. 7. Nejblizsi nahradnik z kandidatni listiny jmenovane strany ve volebnim kraji VII. (Mor. Ostrava) Artur Gobel, obchodnik v Krnove, vzdal se podanim z 11. zari 1936 naroku na mandat, uprazdneny umrtim ing. G. Mayra, a posledni kandidat z teze kandidatni listiny Rudolf Just, rolnik v Osoblaze, zemrel jiz dne 2. kvetna 1936. Tim se stalo, ze kandidati z kandidatni listiny c. 12 Sudetendeutsche Partei ve volebnim kraji VII. (Mor. Ostrava) pro volbu do senatu byli vycerpani. Emil Schrammel byl na kandidatni listine uveden nespravne pod jmenem Schramek.

Ministr dr Cerny v.r.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci dra Justina Gregra, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Ph. Dra Kurta Brasse, radneho profesora nemecke vysoke skoly technicke v Praze XVI., Zborovska 11, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim listu republiky Ceskoslovenske.

Ministr Cerny v.r.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci senatora Vojty Benese, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Frantiska Mullera, tajemnika Odboroveho sdruzeni csl. v Plzni, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim listu republiky Ceskoslovenske.

Ministr Cerny v.r.

Predseda (zvoni):Do dnesni schuze dostavili se pani Emil Schrammel, Ph. dr Kurt Brass, a Frantisek Muller a vykonaji ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu, a pany senatory Emila Schrammela, Ph. dr Kurta Brasse a Frantiska Mullera zadam, aby vykonali do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der Cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuben.

Sen. Schrammel (podavaje predsedovi ruku):Ich gelobe.

Sen. dr Brass (podavaje predsedovi ruku):Ich gelobe.

Sen. Fr. Muller (podavaje predsedovi ruku):Slibuji. (senatori usedaji.)

dal predseda: na dnesni schuzi sen. dr Bacinskemu, Donatovi, Nedvedovi, Nejezchlebu-Marchovi, Zmrhalovi; dodatecne do 25. t.m. sen. Selmecovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly udeleny zdravotni dovolene: na 6 tydnu sen. dr Smeralovi, na 4 tydny sen. Enhuberovi.

Interpelace tisky 304/1 az 304/6, 305/1 az 305/6.

Navrhy tisky 306, 307 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Odpoved tisk 308.

Vladni navrhy tisk 310 - prikazan vyboru rozpoctovemu, tisk 311 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu a obema temto vyborum ulozeno podati zpravy do nejblize pristi schuze.

Tesnopisecke zpravy o 43. a 44. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 45. a 46. schuzi senatu N. S. R. Cs. byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

vyboru imunitnimu zadost kraj. sudu v Nitre zo dna 13. oktobra 1936 za udelenie suhlasu k trest. Stihaniu sen. dr Pajora pre precin rusenia obecneho mieru podla §u 14, c. 5 zak. 50/123 Sb. z. a n. (c. 3734).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze:

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

K navrhu vlady se usneslo Narodni shromazdeni na zakone ze dne 11. prosince 1934, c. 251 Sb. z. a n., jimz podstatne omezeno bylo pravo stran k podani odvolani proti rozsudkum soudu druhe stolice, aby tak bylo ulehceno pretizenemu soudu treti stolice, nejvyssimu soudu v Brne, nebot pocet stiznosti, dochazejicich do Brna, byl tak veliky, ze zarizeny pocet senatu nestacil a vyrizovani rekursu se protahovalo na leta.

Melo se dosahnouti mensiho zatizeni brnenskeho nejvyssiho soudu tim, ze hranice ceny predmetu, kdy je pripustno odvolani, byla zvysena, a to ve vecech bagatelnich do 500 Kc je rekurs ve treti stolici vubec vyloucen a do 7000 Kc je vyloucen tehdy, vynesou-li obe dve stolice souhlasne rozhodnuti, ze odvolani do 7000 Kc k nejvyssimu soudu neni pripustne. Vedle toho se rozhodlo, ze neni mozne odvolani ve vedlejsich otazkach rizeni soudniho, kde nejde o hlavni rizeni sporu, nybrz o vedlejsi rizeni, napr. doplneni rizeni novym vyslechem, o utraty sporu, o soudni prislusnost, ve vecech rusene drzby, o vysi vyzivneho a styku rodicu s detmi v pripade rozluky manzelstvi.

Rovnez bylo omezeno pravo stiznosti ve vecech exekucniho rizeni.

Tento zakon mel ulehciti nejvyssimu soudu a skutecne take ulehcoval, ale byl jenom docasny. Platnost jeho koncila posledniho prosince letosniho roku, nebot vlada myslila, ze do te doby bude projednan novy civilni soudni rad, ktery bude obsahovati podrobna ustanoveni. Ponevadz vsak az do letosniho roku neni pravdepodobne, ze by byl civilni rad soudni vyrizen, predlozila vlada novelu, kterou se prodluzuje platnost tohoto prvniho zakona do poloviny roku 1938.

Ustavne-pravni vybor uznal duvody prodlouzeni tohoto zakona, ale zaroven vyslovil pochybnost, bude-li mozno, aby tak obsahly zakon o novem civilnim radu byl do poloviny pristiho roku vyrizen. Dale zakon ten nemuze ihned vstoupiti v platnost jako jine zakony, nybrz je potrebi, aby se s nim soudy, advokati a strany seznamili, takze takova vakance mezi vydanim a platnosti zakona bude trvat dve az tri leta, a musili bychom tento zakon znovu prodluzovati. Proto vybor navrhl, aby byl zakon, jejz projednavame, prodlouzen na tak dlouho, az vejde novy soudni rad v platnost. Vlada souhlasila s timto nazorem a proto ustavne-pravni vybor navrhuje prodlouzeni platnosti tohoto zakona bez rasoveho omezeni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Prerusuji jednani.

Dosel pripis klubu senatoru komunisticke strany Ceskoslovenska o zvoleni predsedou klubu sen. dr Smerala, I. mistopredsedou sen. Kreibicha, II. mistopredsedou sen. Steinera, III. mistopredsedou sen. Nedveda, jednatelem sen. dr Vacka.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala ve stredu dne 4. listopadu 1936 o 17. hodine s

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 310) o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Brne (tisk 312) (podle §u 35 jedn. radu).

2. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 311), kterym se povoluje uziti dilcich upisu 4,5% pujcky zemskeho hlavniho mesta Brna z roku 1936 v uhrnne jmenovite hodnote 100,000.000 Kc k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (podle §u 35 jedn. radu).

3. Volba Staleho vyboru podle §u 54 ust. listiny.

4. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 273), jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 11. prosince 1934, c. 251 Sb. z. a n., kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakonu o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o rizeni nespornem (tisk 303).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.