Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 46. schuze (obsah, prilohy) | Streda 21. rijna 1936

Proto byste nemeli uctu ke statni vlajce komandovat podle vzoru starych rakouskych byrokratu takovymi policejnimi prostredky a pod., nybrz meli byste ji budovati ze spodu tim, ze byste splnili pozadavky pracujiciho lidu Ceskoslovenska, ze byste odbourali vsechny reakcni zakony, ktere byly odhlasovany, ze byste odhlasovali takove zakony jako je zlepseni socialniho pojisteni nebo drahotni pridavek v nynejsi dobe staleho zdrazovani, zkratka takove zakony, ktere by povznesly ponekud zivotni uroven pracujiciho lidu. Zadny byrokrat svym narizenim neprida ucty statni vlajce. Statni vlajka bude vztycena vysoko jenom sjednocenym pracujicim lidem tenkrate, az povali celou reakci, vsechen fasismus, ktery se dnes snazi v Evrope vyprovokovat svetovou valku, nova jatka, nove krveprolevani. Chci konciti tim, ze my ve sve rude vlajce vidime stale symbol lepsi budoucnosti pracujiciho lidu v Ceskoslovensku. (Potlesk senatoru strany komunisticke.)

Mistopredseda dr. Heller (zvoni): Slovo ma dale pan sen. dr. Tischer.

Sen. dr. Tischer (nemecky): Slavny senate! Byly zde jiz velmi casto pronaseny stiznosti do toho, ze se zakony v senate probicuji, takze je zbytecne o tom jeste neco rikati. ovsem nutno vsak rici, ze pri tomto zpusobu zakonodarne prace neni divu, kdyz zakony, ktere sotva byly prijaty, nutno zase novelisovati, ponevadz se ukazuje, ze jsou nedostatecne. Tyto novelisace jsou u nas na dennim poradku, zahanbujici to znamka nasi nedostatecne zakonodarne techniky, zakony, chteji-li byti dobre, musi byti predevsim jasne. Kazdy statni obcan musi miti moznost jasne porozumeti, jake povinnosti mu zakon uklada a co ma ciniti nebo ceho ma opomenouti, aby neprisel do rozporu se zakony a vydaval se po pripade trestu.

Predlozeny zakon o vlajkach ukazuje vsak tak jako vetsina nasich zakonu vubec jasnou tendenci ponechati vsechno pokud mozno nejasne, provadeni techto nejasnych ustanoveni ponechati uvazeni nizsich spravnich uradu anebo bezpecnostnich organu, kteri velmi casto techto nejasnosti pouzivaji k tomu, aby urcitym skupinam statnich obcanu, kterym nejsou dobre nakloneni, zpusobili nejakou neprijemnost a zneuzili sve moci k ruznym sikanam.

Bylo by mozno radovati se z toho, ze se konecne prikrocilo k zretelne uprave otazky vlajek, odznaku a stejnokroju, ktera dosud vsem, kteri jsou cinni ve verejnem organizacnim zivote, zpusobovala nesmirne mnoho potizi a neprijemnosti. ze vsak nynejsi zakon v te pricine nezjednava jasno, vysvita jiz z nekolika podrobnosti, ktere jsou typickymi pro ducha, jenz ovlada nase zakony. Zakon neobsahuje ani definici toho, co je vlajka, ani co je stejnokroj. Nadpis §u 2 zni sice: "Pojem vlajky", v textu paragrafu neni vsak o vlajkach vubec reci, nybrz o praporech, praporcich, standartach a podobnych predmetech, pro ktere plati tataz ustanoveni jako pro vlajky. Je vlastne nejaky rozdil mezi pojmem vlajka a prapor? Nevim. Spociva snad rozdil ve zpusobu upevneni na zerdi samotne anebo na pricnem brevnu anebo je vlajka upevnena na lanu, ktere bezi pres kladku a ze tak vlajka muze byti vztycena anebo spustena na polovinu zerdi. Take v zakone ze dne 30. brezna 1920, c. 252 sb. z. a n., neni pojem "vlajka" stanoven: Vime ovsem, jak vypada statni vlajka a statni znak. Ale co si mame predstaviti pod "podobnymi predmety" v §u 2? Je vubec nejaky rozdil mezi vlajkou a praporem anebo je to tyz pojem?

Prave tak je tomu s pojmem "uniforma" nebo stejnokroj. Pojem vojenskeho nebo cetnickeho stejnokroje je kazdemu uplne jasny. Stejnokroj pro prislusniky branne moci nebo cetnictva jest jednoduse stanoven predpisy o stejnokrojich. Ale co jsou "jine nezli vojenske stejnokroje"? V §u 17 zakona objevuje se pojem "narodni stejnokroj" Takoveho neceho prece na celem svete neni, nebot neni naroda jednotne uniformovaneho. Jsou sice narodni kroje, jejichz pestrost a ruznost jsou prave jejich podstatnym znakem. Byl bych panu zpravodaji vdecen, kdyby mne poucil o tom, cemu rozumeti pod "narodnim stejnokrojem". Patri sem snad take t. zv. "dirndly", ktere mohou miti stejny strih a byti zhotoveny z teze latky, anebo patri kratke kozene kalhoty, ktere ponechavaji koleno volne, se sirokymi vysivanymi slemi a pokud mozno bilymi puncochami lytkovymi ke stejnokrojum, o kterych se mluvi ve treti casti? Anebo jsou druhem narodniho stejnokroje, uvedeneho v §u 17?

Stran spolkovych praporu a spolkovych stejnokroju, jez povolovati take dosud nalezelo zemskemu uradu, neprinasi zakon nic noveho. Ceho vsak obzvlaste postradame, to jest uprava otazky praporu a odznaku politickych stran. Politicke strany tvori v demokratickem state zaklad verejneho zivota, a to bez rozdilu, jsou-li to vladni nebo oposicni strany. Dodnes vsak neni vyjasneno, jakou pravni povahu ma politicka strana vubec. Jeste nejasnejsim se vsak vec stava, pristoupime-li k otazce, zdali politicke strane prislusi pravo pouzivati praporu a odznaku, ackoli kazda politicka strana nosi verejne urcite odznaky a symboly, aby v demokraticke verejnosti osvedcovala politicke priznani. Tyto symboly politickych stran. subsumuji se patrne pod bod 6 §u 3, ktery pravi, ze "jine vlajky a znaky nez uvedene v odstavcich 1 a 2 nevyzaduji povoleni". Na tyto vlajky a znaky vztahuje se patrne take bod 2 §u?, ktery vsak ma negativni zneni a nic positivniho neobsahuje.

Stalo se nescislnekrat, ze cetnictvo nebo jine bezpecnostni organy prosadily odstraneni znaku stran s oduvodnenim, ze takovyto odznak neni dovolen, ackoli take podle dosavadniho zakonodarstvi neni treba povoleni pro noseni nejakeho odznaku strany. Tito organove stavi se prave na stanovisko, ze je vsechno zakazano, co neni vyslovne dovoleno. Samozrejme bude se vzdy postupovati jen proti takovym politickym stranam, ktere jsou v oposici a malo oblibeny. Take politicke urady mohou se pri takovychto malichernych metodach velmi lehce schovavati za to, ze by pouzivanim symbolu strany, at to je prapor nebo odznak, verejny klid a poradek mohl byti ohrozen, podobne jak jsme to pri zakazech svych projevu a schuzi nescislnekrat zazili. zpravidla ma se vsak vec naopak. Nikoli nosenim odznaku strany anebo pouzivanim praporu a jinych symbolu porusuje se verejny klid a bezpecnost, nybrz sikanujici namnoze postup uradu vnasi zcela zbytecne rozruseni mezi obyvatelstvo a porusuje tim verejny klid.

Je spravne: jsou to zpravidla zcela podrizeni organove, kteri zaujimaji takoveto stanovisko. Ale bylo by prece potrebi vydati jasna ustanoveni, aby se takovymto prehmatum zasadne zabranilo. Takovyto postup zvysuje neduveru obyvatelstva a budi v nem presvedceni, ze se meri dvojim loktem, ze se deje bezpravi, ze se jednomu zakazuje, co se druhemu dovoluje, ze jednoho hyckaji a druheho sikanuji. Takovymto postupem oduvodnuje se neduvera psychologicky. Toho dluzno v zajmu statu velice litovati. Za dnesni tezke kriticke doby, ve ktere vsechny sily, ochotne pracovati, maji vystoupiti, aby celily nouzi doby, bylo by nasim nejtouzebnejsim pranim, aby strzeny byly konecne zdi vzajemne neduvery. To se nam vsak cini velmi tezkym, ba skoro nemoznym, nebot pri kazdem zakone vidime nejake ostri, ktere se obraci proti sudetskonemecke strane anebo ktere podle uvazeni uradu mozno proti nam obratiti.

Tisk nam nepratelsky vyuziva take kazde prilezitosti, aby stval proti nam. Tak pise "Poledni list" o projevu sudetskonemecke strany v Teplicich (cte): "Jedno dluzno Henleinovi priznati ze neprovokuje. V cele pruvodu v Teplicich neseny byly statni vlajky, ktere vzornou cistotou primo zarily a snad pro tuto nedeli byly zvlast vyzehleny. Neni nejmensiho zakoniteho duvodu, aby se proti projevu - alespon proti jeho vnejsi vyprave nejak zakrocilo." Nyni prichazi certovo kopytko: "Jinou otazkou ovsem jest, s jakymi pocity tito dva praporecnici tuto nasi trikoloru nesli, kdyz vedle nich nebo bezprostredne za nimi nasledovaly cervene prapory s bilym polem a velkym znakem sudetskonemecke strany."

Tu mohli bychom se prece tazati, zdali take pocity dvou praporecniku, kteri nesli nasi trikoloru, maji byti uniformovany.

Skutecnost, ze nase strana predstavuje skoro tri ctvrtiny vsech Nemcu v nasi republice, nelze se sveta sprovoditi. Tim srdecneji bychom si prali, aby take a vasi strany, kteri representujete cesky narod, podniknuty byly konecne kroky, aby strzena byla zed vzajemne neduvery, aby slova naseho pana presidenta statu ktera pronesl v Liberci, v Bratislave a na jinych mistech, promenena byla skutecne ve skutek. To bylo by ku blahu narodu a ku blahu celeho statu.

Nemuzeme pro tuto osnovu zakona v teto forme hlasovati, nikoli snad, ze bychom jako oposicni strana chteli provozovati oposici za kazdou cenu, nybrz se stanovisek zasadnich. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda dr. Heller (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Frank. Udeluji mu slovo.

Sen. Frank (nemecky): Panove!

Kdyz jsme sli v lete na prazdniny, nebyla vseobecna situace jiste nijak ruzova. Obzvlaste na sudetskych Nemcich spocival obrovsky tlak, mimoradna krise v ohledu hospodarskem i politickem. Vylicili jsme ve vyborovych schuzich a v plenu dostatecne zanik prumyslu, nezamestnanost, bidu lazenskych mist a vsechnu ostatni nouzi sudetskych Nemcu. Vlada dala si prece zakonem udeliti zmocneni, aby umoznila ve vsech techto oborech rychlejsi praci zlepseni, jake privoditi muze mensi korporace, ktera o vsech techto otazkach mela jednati a je take zmoci. My sudetsti Nemci jsme vsak dosud z teto prace pocitili velmi malo. Take nyni, na pocatku podzimniho zasedani, nalezame na stole jen hubenou stravu devalvacniho zakona, ktery by byl musil byti prijat a proveden jiz pred lety, kdyby byl mel dociliti ucinku, ktere si z neho slibuji a jez by byl mohl miti. Pak nalezame na stole zakon o vlajkach a radech. Jiste jsme mnoho neocekavali. Nebot vime, ze nemuzeme ocekavati velkoryse reseni v hospodarskych vecech, ponevadz vlada toho neni schopna, jezto ve vlade stranicko-politicka stanoviska a ruznosti vykonavaji prilis svuj brzdici vliv, nez aby bylo mozno dojiti k velkorysemu reseni.

Ale jedno byli bychom prece alespon ocekavali: pokrok v reseni ozehave narodnostni otazky. Myslime, ze tato otazka jest jednou z otazek, ktere potrebuji nejnalehavejsiho reseni. Reseni teto otazky se take nevyhneme. Je tam jednou tak, ze narodove jsou danymi skutecnostmi, je tomu jednou tak, ze kazdy narod ma narok na zivotni prostor a pravo na zivot, a udrzeni miru a zdarny dalsi rozvoj Evropy a sveta je prave take mozny jen tehdy, nastane-li v techto vecech poctive dorozumeni od naroda k narodu. Pri touze narodu po zachovani miru je prerozeno, ze boj jednotlivych narodu o zivotni prostor a pravo na zivot neni vice individuelni veci toho ktereho naroda samotneho, nybrz ze take vsichni ostatni narodove maji na tom stejnomerny a veliky zajem. Meli bychom se tedy domnivati, ze prave staty, ktere se skladaji z nekolika narodnich skupin, v prve rade by se musily snaziti, aby temto narodnim skupinam zabezpecily jejich zivo2ni prostor a pravo na zivot.

Jestlize nalehame na reseni sudetskonemeckeho problemu a dulezitost tohoto reseni klademe pred vsechno ostatni, pak to take necinime jen v zajmu nasi strany. Myslime, ze stat sam musil by miti nejvetsi zajem na tom, aby vnitrnim uspokojenim narodnich skupin, jez ziji ve state, umoznil zdarny dalsi vyvoj statu. Sudetskonemecky problem vznikl pri vzniku statu, kdy 3 1/2mil. sudetskych Nemcu vteleno bylo do statu se svymi hospodarskymi, kulturnimi a narodnimi statky. Sudetskonemecky problem uznaly take jiz tehdy mocnosti sjednavajici mir. Nebot jiz tehdy ucinili tito narodove smlouvy o ochrane mensin zakladem uznani statu. Smyslem a duchem techto smluv na ochranu mensin bylo prave zabezpeceni, zivotniho prostoru a prava na zivot ruznych narodnich skupin, v tomto state sloucenych. Pohlizime-li na vyvoj ad te doby, musime bohuzel jen konstatovati, ze z tohoto ducha smluv o ochrane mensin dnes jiz mnoho nezbylo. Jinak bychom nemeli jazykovy zakon, ktery prislusniky mnoha set nemeckych obci vylucuje z uzivani jejich vlastniho materskeho jazyka pred urady, nemeli bychom spravni reformu, ktera svobodnou spravu vsemi moznymi zpusoby rdousi, nemeli bychom specialni nezamestnanost a specialni bidu sudetskonemeckych krajin, nemuseli bychom konstatovati, ze se v nemeckych krajinach pribiraji do prace delnici jineho jazyka a tim ubiraji nemeckym delnikum pracovni misto, nemusiti bychom konstatovati, ze presidlenim prumyslu z nemeckeho do ceskeho uzemi tvori se umele nezamestnanost v nemeckem uzemi, nemuseli bychom konstatovati, ze se pri obsazovani urednickych mist neprihlizi ke klici naseho obyvatelstva, ze naopak jsme poskozovani, nemuseli bychom snad take v te mire konstatovati zastaveni naseho prumyslu a zbidaceni nasich lazenskych mist, cehoz pricinou jsou prece specialne obchodne-politicke smlouvy, ktere se sjednavaji nikoli s hledisek hospodarskych, nybrz politickych, nemuseli bychom konstatovati vynos Machnikuv, nemusili bychom konstatovati, ze jsme pozemkovou reformou pozbyli tolik a tolik nemecke pudy, nemeli bychom lex Uhlir, nemeli bychom 16.000 nemeckych skolnich ditek, ktere nejakymi opatrenimi jsou nuceny navstevovati ceskou skolu.

Nebyli bychom snad take cetli tento projev "Narodni politiky" ze dne 8. rijna, ve kterem, se doslova pravi: "Mame zato, ze take Ceskoslovensko a zeme Male dohody maji velmi bolestivy bod, ktery by se dal odstraniti okamzite, jezto takoveto operace mozno provesti bez bolesti. Je to ochrana mensin, na kterou dohlizi Spolecnost narodu. Jde o smlouvy z let 1919/1920, kterymi jsme se spojenym mocnostem zavazali k ochrane svych mensin jine narodnosti. Budeme se proto snaziti, aby se politicke strany ujaly teto veci, ktera nas stat ponizuje. Skutecnost, ze Spolecnost narodu je opravnena nase zakonodarstvi o mensinach kontrolovati, je vzhledem k svrchovanosti naseho statu nedustojna."

Myslim, ze jasneji nelze na situaci poukazati, nezli skutecnosti tohoto projevu v "Narodni politice", ktery nebyl censurovan. Slysime prece casto mnohe krasne reci, Ale kdyz tyto reci srovnavame se skutecnosti, musime v mnohych pripadech konstatovati, ze se spolu nesrovnavaji. Take nas pan president statu mluvil k nam v Liberci a rekl tam otevrene, ze se staly chyby, ze vsak tyto chyby maji byti take odstraneny. Ale co mame nyni rici tomu, kdyz dale slysime, ze se v Chebu pri statni stavbe, ktera zadana byla ceske firme, zamestnavaji cesti delnici, kdyz se v okresu chebskem pri stavbe zeleznice, pri pracich na vrchni stavbe, zamestnavaji cesti delnici, kdyz se v okresu tachovskem pri stavbe statniho telefonu prace zadavaji nikoli domacim nemeckym delnikum, nybrz zdaleka privedenym ceskym delnikum, anebo kdyz se ve Stribre pri statnich pracich nemecti delnici, kteri zadaji za praci u ceske firmy, jez tyto prace provadi, zamitaji s oduvodnenim, ze jsou cleny sudetskonemecke strany? Jak s to mame vykladati? Mame si to vykladat tim, ze zde je snad nejaka vedlejsi vlada ktera je tak mocna, ze slova presidentovi mohou zaniknouti ve vetru? Anebo mame s to vykladati tak, ze prislusne spravni urad jsou tak narodnostne-politicky anebo stranicko-politicky zakotveny, ze se pres takoveto veci prenesou? Chceme veriti dobre vuli a slechetnemu umyslu pana presidenta, ale co nam pomohou, kdyz je spravni organove takovymto zpusobem sabotuji? Take pan ministr veci zahranicnich Krofta mluvil k nam a oznacil nas jako druhy statni narod. Ale my se tazeme: Coz by tento druhy statni narod nebyl schopen sve vlasti si narodni veci sam spravovati? Nebyl by tento druhy statni narod schopen, aby z jeho rad brani byli dustojnici a urednici podle klice obyvatelstva. Coz neni schopen, aby z jeho rad brani byli urednici pro cetnictvo a policii, ba coz neni ani schopen, aby z jeho rad k roznaseni dopisu v nemeckem uzemi vzat byl nemecky clovek, takze se tam musi ustanovovati ceske sily, ktere vubec neovladaji jazyka obyvatelstva Anebo nemame byti ani schopni, aby na nemecke skole mohl byti ustanoven nemecky skolnik, takze se tam ustanovi cesky skolnik, ktery se s nemeckymi detmi nemuze dorozumeti?

Neverime, ze se takovymto zpusobem prospiva poctivemu dorozumeni od naroda k narodu. Verime vsak, ze nutno konecne uciniti zacatek k poctivemu dorozumeni. Nebot, Evropa stoji pred dalekosahlymi rozhodnutimi. A jen vnitropoliticky konsolidovany stat bude miti silu k tomu, aby iniciativne a cinne spolupracoval na utvareni nove Evropy a nevydaval se v nebezpeci, ze ve vleku starych prekonanych a rozpadavajicich se politickych koncepci s pevne pribitym kormidlem hnan bude bez cile na politickych vlnach. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda dr. Heller (zvoni): Ke slovu jiz neni: nikdo prihlasen,

Davam slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr. Milotovi.

Zpravodaj sen, dr. Milota: Slavny senate!

Aby nebylo nedorozumeni, dovoluji si upozorniti, ze nebylo spravne, jestlize pan sen. dr.Vacek zde vytykal, ze ustavni vybor a jeho referent projednavali tuto osnovu zakona uplne nepripraveni. Dovoluji si zde konstatovati, pokud jde o me jako referenta, jak jsem tez v tom protestu uvedl, ze jsem mohl venovati vcerejsi dopoledne priprave a prostudovani tohoto navrhu a ze take v ustavne-pravnim vyboru jsem referoval prave proto, ze nebylo mozno pozadovati, aby vsichni pani clenove vyboru se pripravili, jednotlive o kazdem paragrafu. Pri teto kratke priprave aspon ja, jako zpravodaj, jsem se mohl na svuj ukol pripraviti.

Pokud jde o vytku pana sen. Tischera, ze nektera ustanoveni zakona jsou velmi neurcita a nejasna, muslim si, ze tato vytka neni podstatna. Zadny zakon nemuze sva ustanoveni precizovati tak, aby nebyla vyloucena urcita neurcitost. Zakon musi pracovati s pojmy, ovsem vyklad techto pojmu nalezi potom tem organum, kteri se maji starati o uskutecnovani techto ustanoveni. Tak zejmena i trestni zakon sam nemuze jinak ucinit nez pracovati s urcitymi pojmy, nebot nemuze vystihnouti vsechny mozne pripady, ve kterych dojde k jeho aplikaci. Mame take v dejinach zakonodarstvi priklad takoveho pokusu o zakon co mozna jasny. Prvni francouzsky revolucni trestni zakonik se postavili na stanovisko, ze ma dati soudci urcite smernice, podle kterych se musi on riditi, takze tedy vlastne soudce zde mel byti pouze mluvcim, ktery pronasi to, co jest uvedeno v zakone.

Ale ukazalo se, ze tak presne stylizovany trestni zakon je v praksi naprosto neuskutecnitelny, a jiz za tri roky nato byl tento zakon zamenen novym zakonem, ktery jiz prijal vetsi, volnejsi dikci nezli puvodni zakon.

Proto tedy na pr. neni mozno vypocitavati v zakone vsechny pripady, kdy je statni vlajka, jak je v tomto zakone uvedeno, nedustojne umistena. To je naprosto nemozne. Zakon musi zde rici: Nedustojne umisteni statni vlajky a pod.

Jenom tolik jsem si dovolil podotknouti k vyvodum pp. predrecnika. (Souhlas.)

Mistopredseda dr. Heller (zvoni): Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Neni namitek.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli byla schvalena padle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 299.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovat o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Milota: Nikoliv.

Mistopredseda dr. Heller: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 299.

Kdo souhlasi s resoluci, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce se prijima.

Tim je porad schuze vyrizen.

mezi schuzi:

Vladni navrhy tisky 296, 300 prikazany vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu.

Zprava tisk 303.

Mistopredseda dr. Heller sdelil usneseni predsednictva podle §u 40 jedn. radu, ze

pristi schuze bude svolana pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.