Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 46. schuze (obsah, prilohy) | Streda 21. rijna 1936

Pritomni:

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove, Donat, dr. Bas, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno l03 clenu podle presencni listiny.

clen vlady ministr dr. Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Predseda dr. Soukup zahajil schuzi v 9 hodin 45 minut.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Dundrovi, Hanckovi, Klofacovi, Malikovi, Pfeiferove, Sladkemu, Steilwagovi, Stodolovi, Udrzalovi.

Zpravy tisky 301, 302.

Zapisy o 43. a 44. schuzi senatu N. S. R. cs.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni posl snemovny (tisk 298) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni zakon o zruseni slechtictvi, radu a titulu (tisk 301) [podle §u 35 jedn, radu].

Zpravodajem vyboru ustavne-pravniho je p. sen. dr. Bas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Bas: Slavny senate! Posl. snemovna v 63. schuzi konane dne 16. rijna t. r. schvalila osnovu zakona, jiz meni se zakon o zruseni slechtictvi, radu a titulu. Pri projednavani pritomne osnovy dluzno si uvedomiti, ze zakonodarstvi nase v teto otazce proslo tremi etapami.

Prvni etapu vyznacuje zakon cis. 61 z r. 1918, jimz zruseny byly rady, tituly a slechtictvi. Zakon citovany pravem videl v radech, titulech a slechtictvi jednak pozustatek zaslych dob nam vzdy nepratelskeho cisarstvi, jednak i obcanskou nerovnost. skrtnuti techto vysad jevilo se tak samozrejmym, ze vlada nedoprovodila zakon ten ani trestnimi sankcemi.

Do tohoto naprosto zaporneho nazirani na tituly a rady ucinen byl prulom zakonem c. 243 z r. 1920, jenz vylucoval z vyznamenani obcanske osoby naseho statu. Nazirani na tuto otazku menilo se v celem kulturnim svete a tak vlada jiz pred 7 lety prichazi s navrhem znovuzavedeni titulu a radu a navrh jeji ve sve podstate primyka se k osnove zakona, jejz prave projednavame.

Republika Ceskoslovenska lezi ve stredu Evropy a nemuze se v zadne otazce uzavirati proudeni nazorovemu, jak je vidime vsude kolem nas. Neni-li jedineho statu, jenz by velike zasluhy osob stavu obcanskeho i vojenskeho nevyznamenaval i zevnimi odznaky a tituly, nemuzeme tak ciniti ani my.

Ten, kdo kona vice nezli svoji povinnost, ma pravo zadati, aby jeho nadseni uvadene ve skutek nebylo prezirano, nybrz bylo hodnoceno jemu odmenou a ostatnim pro priklad.

Dluzno zde zdurazniti:

Zavadeni novych radu a cestnych odznaku, pokud se jimi nezavadeji nerovnosti spolecenske a netvori zvlastni privilegovane tridy, neni naprosto v rozporu s demokratickym zrizenim ceskoslovenske republiky, a je tudiz vladni navrh, ktery tuto zasadu neporusuje, v souhlasu s §em 106 ustavni listiny.

Prednosti osnovy je skutecnost, ze odstranuje nejasna ustanoveni drivejsi, zejmena pokud se tyce prijimani vyznamenani cizich.

Otazka titulu pro obcanske osoby, pusobici ve verejne sprave nebo v soudnictvi, stavi se na pevny zakonny podklad.

Bylo jiz podotknuto, ze puvodni zakon c. 61 z r. 1918 nemel trestnich sankci, zakon nami projednavany tyto sankce ma a stanovi zejmena, ze prestupku se dopousti, pokud nejde o cin soudne trestny, kdo umyslne a verejne hledi naznaciti sve zakonem zrusene slechtictvi, zejmena kdo umyslne a verejne za tim ucelem uziva zakonem zrusenych slechtickych titulu a erbu, jakoz i kdo v tisku dava nekomu zakonem zruseny titul slechticky, a dale kdo umyslne a verejne uziva zakonem zrusenych radu, odznaku a titulu.

Zde jest potrebi podotknouti, ze clanek tento je po pravu zaraden v zakon, a to proto, aby byla ucinena hranicni cara jasne a viditelne mezi starym slechtictvim, jez bylo rodovou vysadou, tituly a rady, jez byly udelovany pravidelne za sluzby proti narodu ceskoslovenskemu konane, a mezi tituly a rady nasimi, udelovanymi za krajni vykon povinnosti osobam obcanskym a za statecnost osobam vojenskym. Prave tento clanek ukazuje jasne, ze neobnovujeme rodovych vysad a ze je ani v budoucnosti neobnovime.

Proti placeni taxy za udeleny rad, titul ci odznak nemuze byti namitek, kdyz se uvazi, ze zakon neuvadi pevneho penizu jako nejkrajnejsi hranicni meze, a uvazi-li se dale, ze ustanoveni to nevztahuje se na rady a cestne odznaky za statecnost a ze vladni narizeni upravi zpusob vybirani taxy a hlavne i osvobozeni od ni.

Doporucujice pritomny navrh zakona, cinime tak v pevnem presvedceni, ze pri udileni vsech titulu, odznaku a radu bude v nasi republice jedinym hlediskem uznani skutecnych zasluh a stat a jeho rozvoj. I po teto strance republika Ceskoslovenska bude jiste stati na vysi doby, nikdy se neda strhnouti k udeleni radu a titulu z duvodu stranickych, tim mene z duvodu fiskalnich.

Ustavne-pravni vybor navrhuje proto, aby senat N. S. usneseni poslanecke snemovny schvalil tak, jak jest obsazeno v sen. tisku 298 i s resoluci tam otistenou. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a navrhuji trvani recnicke lhuty 1/2 hodiny. (Namitek nebylo.)

Namitek neni, navrzena lhuta je tudiz schvalena.

Prvnim prihlasenym recnikem jest pan sen. dr. Vacek, jemuz davam slovo.

Sen. dr. Vacek: Slavny senate!

Osnova zakona o titulech a radech projednava se zde v senate s velikym urychlenim. Ma byti jiz 28. rijna pouzito, jiz 28. rijna maji byti udeleny tituly a rady, jiz 28. rijna maji se panove zastkviti v novych titulech s radech. Jeste vice nezli usneseni ustavnepravniho vyboru je vymluvny vladni navrh.

Ve vladnim navrhu bylo puvodne ustanoveni, ze ceskoslovensky statni obcan, jemuz byl propujcen ceskoslovensky rad ci cestny odznak, nebo jemuz udelen titul podle tohoto zakona, jest povinen zaplatiti do statni pokladny taxu ve vysi az 100.000 Kc. Z toho je videti, ze neni asi v plnem dosahu pravda to, co nam tvrdil p. referent, ze jedinym hlediskem pri udelovani radu bude uznani skutecnych zasluh o stat a jeho rozvoj. Usneseni ustavne-pravniho vyboru a posl. snemovny vynechalo sice tuto cifru 100.000 Kc, ale prece jen duch zakona zustal tentyz. Pan referent se take ohrazoval, ze tato predloha zakona nema umysly fiskalni. Ale ja mam prece jen za to, jestlize rady, tituly a vyznamenani budou udileny tem, kdo mohou poloziti ne 100.000 Kc, snad mensi castku, ale prece jen tisicovou, ze prece jen budou rady udileny valecnym nebo povalecnym ketasum a lichvarum nebo dnesnim kartelarum a zdrazovatelum, ponevadz jini lide nemaji tolik penez, aby je mohli zaplatiti panu financnimu ministrovi do pokladny. Chci se zde tazati, jake zasluhy maji o stat ti, kdo takhle zbohatli? Vsichni, kterym se ma radu dostati a kteri skutecne take rady dostanou, budou ti, kteri se ve svetove valce vymkli z branne povinnosti na fronte, kteri se ulili, t. zv. ulejvaci, kteri pouzili svetove valky k tomu, aby se obohatili neslychanym zdrazovanim potravin. Jake zasluhy maji o stat ti lide, kteri az do posledni chvile, jak vime vsichni, trimali cernozluty prapor a upisovali valecne pujcky? Nebyli to zamozni, nebyla to tezka burzoasie, ktera povalila Rakousko. Byly to masy pracujiciho lidu, ktere sabotovaly svetovou valku, ktere pracovaly v dolech, k nimz byli staveni vojaci, byly to masy zeleznicaru, kteri nemazali napravy vagonu, jez dopravovaly vojsko na frontu. Byly to masy pracujiciho lidu, delniku, pracujicich rolniku, kteri sabotovali svetovou valku. Ti maji skutecnou zasluhu o vznik Ceskoslovenske republiky. Nebyti tohoto odboje, nebylo by se Rakousko zhroutilo tak brzy, jak se zhroutilo. To jsou ti, se kterymi byly za Rakouska provadeny procesy pro sabotovani svetove valky. To jsou ti, kteri na Kladne vyvolali generalni stavku za valky. To jsou ti, kteri se pro ucast na generalni stavce dali posilati na frontu. Ale ja vim, ze z tech mas nikdo nebude vyznamenan ani titulem, ani radem, ani vyznamenanim.

Tato predloha jest urcena jen pro bohace, kteri mohou zaplatiti desetitisicove, ba stotisicove castky panu financnimu ministrovi. Nas nikterak neklame fakt, ze tato prilis poburujici cifra 100.000 byla vyskrtnuta z predlohy, ponevadz umysl pisatelu a skladatelu teto osnovy zustal.

Pan zpravodaj prohlasil, ze tato predloha neni naprosto v zadnem rozporu s demokratickym zarizenim nasi Ceskoslovenske republiky. Ja mam za to, ze touto osnovou prece jen je provaden prulom do rovnopravnosti obcanu. Take bylo na to poukazano, ze pry ani v Sovetskem svazu neni zasadniho odporu proti udelovani radu, vyznamenani nebo titulu. Skutecne neni tam zasadniho odporu, ale rady, tituly a vyznamenani se udeluji v Sovetskem svazu zcela jinym cinovnikum, nezli budou udelovany v republice Ceskoslovenske. Jestlize hornik Isotop z Donbasu vytezi tolik uhli, ze je to rekordni vykon, a jestlize svym prikladem da vzor ostatnim hornikum, pak je to jiste rad za praci, ne za mamon, za vykoristovani pracujiciho lidu, nikoliv rad za zdrazovani potravin, nybrz za praci. A stejne tak, jestlize Demcenko dosahne rekordni sklizne repy, sama pracuje, sama nabada ostatni, aby se zvysila sklizen repy, je to zase jiste rad za praci. A jestlize jini, jako Krivonos zlepsi dopravu, jestlize vubec masa zeleznicaru v Sovetskem svazu zvysila pristavovani vagonu z 50.000 na 90.000, je to jiste zasluhou Krivonose, ze Sovetsky svaz prekonal tisiciletou zaostalost z doby carismu rychlym tempem k obdivu celeho ostatniho sveta. Takovi lide zasluhuji si uznani a vyznamenani za praci. A coz teprve celjuskinci, kteri s nasazenim vlastniho zivota za boure, za snehovych vanic vyleteli, aby zachranili jednoho po druhem, celou posadku a kteri nasazovali zivoty a na sebe pamatovali v posledni rade? Takovy Vodopjanov nalezi k lidem, kteri si rady a vyznamenani plnym pravem zaslouzili. A jestlize letci jako Levanevskij uskutecni let z Ameriky pres Ledove more do Sovetskeho svazu z nejdalnejsiho Vychodu az do Moskvy, jestlize prukopnici noveho spojeni lidstva jsou vyznamenani, pak to my, komuniste, chapeme a chapou to siroke masy pracujiciho lidu. Ale to co se nam zde predklada, neni predloha, ktera by odmenovala praci delniku, to je predloha, ktera vaze udeleni radu, vyznamenani, titulu atd. na slozeni urcite desetitisicove nebo statisicove castky. (Vykriky sen. Jurana.) Je to osnova, ktera ma zariditi obchod s rady, je to uplne analogicky zakon, jako byvali ve starem Rakousku, kde take ruzni hofrati a jini panove mohli si zakupovat slechtictvi, tituly a rady. Mam tedy za to, ze srovnani s tim, ze i nejdemokratictejsi republika sveta, ktera zavedla demokracii nejen politickou, nybrz take hospodarskou, SSSR, zavadi rady, neni tu na miste.

Chtel bych poukazati na spech, s jakym byla tato predloha sdelavana. Take zprava ustavne-pravniho vyboru byla sdelana v nejvetsim spechu, nebot postrada i oduvodneni obvykle pri predlohach. znam z prakse jenom jediny pripad, kdy se projednavala predloha s takovym spechem. Kdyz vypukla v Madarsku republika rad, tehdy byl v revolucnim Narodnim shromazdeni predlozen navrh zakona o pozemkove reforme, ktery obsahovali pouze vycet paragrafu, ale nemeli vubec oduvodneni. Je samozrejme, ze tento chvat nesvedci o propracovanosti zakona. Je to videti take z toho, ze sami zastupci ministerstva vnitra musili prohlasiti v ustavne-pravnim vyboru, ze vlada nema pripravenu ani osnovu provadeciho narizeni k tomuto zakonu.

Ovsemze take dikce zakona je velmi neurcita. Pan zpravodaj zde prohlasil, ze tato predloha neobnovuje rodovych vysad, ale pres to nemame v teto predloze a v tom je videt chvat, s jakym byla pracovana ustanoveni, podle nehoz by se trestalo udesovani titulu jako: osvicenosti, jasnosti, vysokoblahorodi atd., jak se nazyvali slechtici, hrabata, knizata, baroni. Pouzije-li takovehoto titulu zamestnanec, ktery prece z existencnich duvodu, aby nebyl vyhozen, musi uzivati slov: "pane barone, pane hrabe", atd., nezakazuje tato predloha uzivani takovychto titulu v kupnich smlouvach, nybrz jenom v tisku. Nema-li tato predloha ustanoveni, ze nebude trestan, kdo bude davat jinemu slechticky titul, pak je to znakem velice chvatne prace a senat by za ni nemel prejimati odpovednost.

Hned druha predloha, o ktere bude senat jednat, bude uvedena panem zpravodajem, ktery navrhl ustavne-pravnimu vyboru, aby protestoval proti zpusobu, jak se predkladaji tyto predlohy a jak rychle se promrskavaji. Ale ponevadz bylo receno v ustavne-pravnim vyboru, ze je v zajmu statu, aby uz 28. rijna byla rada panu (Vykriky komunistickych senatoru.) vyznamenana, ustavne-pravni vybor se sklonil (Ruzne vykriky.) a tuto predlohu odhlasoval. My vsak jako komunisticka frakce v senate nemuzeme ji dati souhlas. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem jen pan sen. Krczal. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. Krczal (nemecky): slavny senate!

Predlozeny navrh zakona, kterym se castecne meni, resp. rusi zakon o odstraneni slechtictvi, radu a titulu, ma, posuzovano s hlediska parlamentni techniky, jiste jen vyplniti jakousi mezeru. Navrh je vsak nad to take, alespon do jisteho stupne, symptomatickym pro vyvoj linie nasi statni demokracie, takze zajiste s tohoto hlediska dluzno k nemu, zaujmouti stanovisko.

Predlozenym zakonem se ve zneni posl. snemovnou usnesenem vlada zmocnuje, aby se svolenim pana presidenta statu udilela vyznamenani ve forme radu a cestnych odznaku za zasluhy o stat atd. jak ceskoslovenskym statnim obcanum, tak take cizincum. Mimo to mohou osoby, ktere podle sveho povolani nemaji funkci ve verejne sprave anebo v soudnictvi statu, dostavati cestne tituly, ktere take statnim a verejnym urednikum mohou byti udileny za mimoradne sluzby, za dlouholetou zasluznou cinnost. Podstatna zmena zalezi tedy v tom, ze vyznamenani mohou byti nikoli jako dosud udelovana jen cizincum, nybrz take ceskoslovenskym statnim obcanum.

Zakon znamena v teto forme treti upravu udeleni radu v Ceskoslovenske republice, kdezto puvodni zakon z 10. prosince 1918 zrusil vsechny rady a tituly, uvolnil jiz zakon z 10. dubna 1920 toto ustanoveni v ten smysl, ze stanovena byla pripustnost udelovani radu alespon pro cizince, kdezto nyni se udileni radu a titulu umoznuje take domacim obcanum. Demokraticky rozmach, se kterym pri zalozeni statu zejmena zakonem z 10. prosince 1918 rady a tituly, rekvisity panovani z Bozi milosti, jak se kdysi nazyvalo, zdanlive navzdy z noveho radu byly odstraneny, patrne uplne vyprchal, dojem to, jejz vzbuzuje zejmena nadmiru nuzna duvodova zprava k predlozenemu navrhu. Tato duvodova zprava oduvodnuje zavedeni novych radu a vyznamenani poukazem na dosavadni zkusenost, ze stat rozsirenou merou potrebuje spoluprace svych obcanu v zakonodarnych sborech, ve sprave a v soudnictvi a ze verejne uznani cinnosti v techto oborech musi povzbudive pusobiti na soucinnost pri techto ukolech verejneho zivota. K tomu bylo by jiste poznamenati, ze plneni spoluprace na zakonodarstvi, sprave a soudnictvi je povinnosti statniho obcana, kterou ze podle nejlepsiho vedomi a svedomi budou plniti, musi povolani vyslovne slibovati. Nad tuto povinnost neni tu zvlastni zasluhy a zadneho vetsiho vykonu, ponevadz prave take tato zvlastni zasluha a tento vetsi vykon zahrnuty jsou spolu v pojmu nejlepsiho vedomi a svedomi. Zduraznovati nutnost zvlastniho vnejsiho uznani vykonu pro vseobecnost znamena tudiz zakrneni one statoobcanske mravnosti, kterou od prave demokracie odlouciti nelze, a je pro nasi demokracii malo cestnym vysvedcenim, kdyz dnes po 18 letech trvani statu musi nutnost takovehoto ustupku subjektivnim lidskym slabostem a nedostatkum nalezti pregnantni vyraz ve forme zakona. Predlozena novela je tudiz nepochybnou kapitulaci pred prekonanym nazorem spolecenskym, krokem nazpet do forem verejneho zivota, ktere po nasem nazoru o socialnim state nemohou jiz nalezti mista.

Nebude pochybenym nazor, ze nejsilnejsi impuls pro tuto novelu hledati dluzno u vysoke byrokracie, ktera se prece od organizacniho zakona z r. 1927 vyviji ve stale silnejsiho mocenskeho cinitele ve state, a u tech financnich kruhu, jejichz obeti pro vseobecnost prece vetsinou jsou ve velmi zlem nepomeru k jejich jmeni a prijmum, kterym vsak prece nyni take jeste podle zakona ma se dostati statni punc dobrodince lidstva.

K tomu pristupuje dale pri nasem politickem systemu obava az prilis opravnena, ze take udileni radu a titulu stane se predmetem kompensacnich obchodu v te ktere vladni koalici, ze take udileni radu a titulu bude se diti podle klice stran a ze poslednim duvodem pro priznani budou daleko mene zasluhy o stat a verejnost jako spise zasluhy o politickou stranu anebo jednotlive funkcionare strany. Tyto obavy jsou tim vice opravneny, jezto novela prece ma vyslovnou povahu ramcoveho zakona a stanoviti rady a tituly same jakoz i ustanoveni o jejich udileni zustava uplne ponechano vlade.

Souhlasne s vytvorenim vyznamenani za "statecnost pred nepritelem" musilo by se ovsem zadati, aby bylo primerene postarano take o uznani statecnosti v obcanskem zivote za nevalecnych pomeru. Zachraneni zivota s ohrozenim vlastniho zivota zachrancova, obetave pocinani pri zivelnich pohromach a pod. jsou jiste zasluhy o obecne blaho, ktere, jsou-li spojeny s nasazenim vlastniho zivota, zajiste nesou na sobe znamky statecnosti a tudiz oduvodnuji narok na verejne uznani. Ze takovato vyznamenani v kazdem pripade musila by byti udilena bez poplatku, netreba zajiste zvlast zduraznovati.

K ustanovenim o taxach dluzno rici, ze pro fiskalistu postaciti mohou vubec jako rozhodujici duvod pro udeleni radu. Ale prave v tom spociva velke nebezpeci kupceni se rady, jemuz by se musilo predejiti velmi peclive uvazenymi provadecimi ustanovenimi. v kazdem pripade bylo by take naprosto jasnou formou stanoviti podminky udileni od taxy osvobozeneho.

Tazeme-li se po ucincich zakona, nutno konstatovati, ze prave siroke vrstvy obyvatelstva mohou miti sotva jen trochu porozumeni pro kodifikaci udileni radu a titulu. Ve vyslovenych a za takove vsemi povolanymi misty uznanych i nouzovych uzemich ve state vzbudi asi podani novely prave v nynejsim okamziku, kdy stojime pred novou zimou v dobe krise se vsemi jejimi tvrdostmi, jimz prave obyvatelstvo v techto uzemich je vydano, podiveni, nerku-li roztrpceni. Projednavani takovychto predloh zakonu, ktere se verejnosti dotykaji zajiste merou jen velmi nepatrnou, musi vzbuditi kritiku primo nuzne zakonodarne prace v oboru socialni pece, ktera skoro uplne stanula. Chtel bych zde poukazati k tomu, ze lonskeho roku na zacatku podzimu jednaly soc.-politicke vybory obou snemoven o opatrenich na potirani nezamestnanosti a jako vysledek techto porad stanovily radu pozadavku, jejichz splneni znamena jiste nejmensi miru toho, co se stanoviska ucinneho opatreni prace a pece o nezamestnane, vedene duchem skutecne socialnim, bylo nutno zadati od statni exekutivy. Postradame vsak dodnes provedeni vetsiny techto pozadavku. Cekame dodnes marne na pronikavou reformu nasi pece o nezamestnane vubec nebo alespon na primerenou reformu gentskeho systemu, cekame do dnesniho dne na odstraneni tisnivych tvrdosti statni vyzivovaci akce, kterou jame prave v posledni dobe byli zase nuceni velmi durazne zadati, nemame dodnes zakoniteho stanoveni zavaznosti a neporusitelnosti kolektivnich smluv, zavazneho stanoveni minimalnich mezd, aby se zastavili katastrofalni pokles mezd, ktery pan ministr Necas teprve nedavno ukazal v cifrach primo zarazejicich.

Cekame dodnes marne na navrhy k novelisaci karteloveho zakona, na vydani noveho zadavaciho radu, ktery obzvlaste pri novem triletem investicnim programu nabyva zvyseneho vyznamu a ktery by mel prihlednouti k tomu, aby odstraneny byly vsechny nedostatky, jez se dosud projevily pri provadeni investici, jakoz aby v prve rade zabezpeceno bylo zamestnani podniku a delniku usedlych tam, kde se stavba provadi, a dodrzovani mistnich sazeb a mezd. opravnene pozadavky po umozneni vyplaty duchodu nezamestnanym zrizencum, pres 45 roku starym, zvlastni opatreni pro nezamestnanou mladez, jakoz i predloha zakona o peci o mladez jsou take dnes jeste nevyresenymi problemy. Ale take uprava zalezitosti Ustredni banky a sanace Fenixu nebyly dosud skonceny, ackoli na tom siroke kruhy obyvatelstva maji zajiste vetsi zajem nezli na udileni radu a titulu.

V oboru produktivni pece o nezamestnane provadi se nadale nesmirne nesocialni ustanoveni, ze se ji dostava predevsim anebo vyhradne nezamestnanym, kteri pozivaji statniho prispevku k podpore v nezamestnanosti od odborove organisace anebo kteri berou podporu od vyzivovaci akce, cimz prave nezamestnani, kteri toho nejvice potrebuji, zustavaji zpravidla vylouceni ze zamysleneho dobrodini produktivni pece o nezamestnane. Toto mimoradne nespravedlive ustanoveni bylo bohuzel prevzato take do zakona o zprostredkovani prace c. 217 z 9. cervence 1936, jezto § 3 tohoto zakona ve svem druhem odstavci obsahuje ustanoveni, ze verejne zprostredkovatelny prace pri zamestnavani delniku pri stejne odborne zpusobilosti maji davati prednost osobam, ktere dostavaji podporu ze statnich prostredku. Ti, kteri jeste maji stesti, ze se jim dostava podpory ze statnich prostredku, predevsim z podpor v nezamestnanosti podle gentskeho systemu, nepoznali dosud kruteho hladu a trpke nouze. Zde ryze fiskalni ohled na statni pokladnu ubil nejprimitivnejsi predpoklady socialni pece. Dluzno tedy jiz nyni s veskerym durazem vysloviti pozadavek, aby toto ustanoveni bylo co nejdrive vymyteno.

Mel jsem jiz pri poradach o opatrenich v boji proti nezamestnanosti v soc.-politickem vyboru v zari 1935 prilezitost poukazati k tomu, ze se pri produktivni peci o nezamestnane u tech delniku, jimz stat k denni pracovni mzde poskytuje prispevek ve vysi 7 az 10 Kc, stale jeste pouziva narizeni ministerstva soc. pece ze dne 21. dubna 1922, c. 10.800, podle ktereho nezamestnani na tento zpusob zamestnani nepodlehaji zakonite povinnosti nemocenskeho a urazoveho pojisteni, ponevadz nemaji kvalifikace "svobodnych delniku" ve smyslu techto zakonu. Take v tam spociva neoduvodnena tvrdost, kterou by bylo nutno pokud mozno rychle primerenym vladnim narizenim odstraniti.

Vsechny tyto zde kratce naznacene pozadavky jsou prikazem nejjednodussi socialni spravedlnosti, jejiz splneni zakonodarnou cestou ma jiste beze vsi pochyby prednost pred jinymi mene dulezitymi navrhy zakonu, jakym je na priklad predlozeny, pro socialni tisen naprosto bezvyznamny navrh na zavedeni radu a titulu.