Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 45. schuze (obsah, prilohy) | Utery 20. rijna 1936

Na Podkarpatsku chce mit dobra polovice rolniku aspon kukuricny chleb. Ja jsem jej jiz jednou prinesl a dal ve Zline samemu prvnimu presidentovi tohoto statu Masarykovi, ktery se hrozil, ze takovy chleb mohou lide jisti. Nevim, zdali u nas krmny dobytek, najme veprovy, by takovy chleb jedl, a ta kukurice se prosim uvnitr statu prodava 3krat tak draho jako v Madarsku nebo v Rumunsku. Spousty lidi z Podkarpatska jsou strileni a zavirani financnimi urady proto, ze pasuji z Rumunska nebo z Madarska kukurici koupenou za 40 az 45 hal. 1 kg, a bud se ji sami zivi nebo ji prodavaji, aby vydelali par krejcaru. To neni zadna chlouba a cest demokraticke ceskoslovenske republiky a stran, ktere tu rozhoduji, kdyz z tohoto demokratickeho statu musi chudi obcane jiti do statu vypjate diktatorske, barbarske krutovlady Horthyho, aby si tam koupili kousek chleba v te neb one podobe. Na teto kukurici, ktere se lonskeho roku privezlo 3,900.000 q, se vydelalo 200 milionu Kc. Nezda se vam, ze je to primo zlocin pachany na zivelnich pohromach podkarpatskeho a vychodoslovenskeho lidu? My v nasem programu mame povinne pojisteni proti zivelnim pohromam. Ovsem zase tu zalezi na praksi. Kdyby byl pojisten proti zivelni pohrome kazdy kus dobytka od ulehnuti az do zabiti nebo kdyz prijde do zkazy, tu by pojistovaci premie byly daleko jine, nez kdyz nahodne je 15 az 20 % pojisteneho dobytka. Pak premie musi byti vyssi a drobny clovek je nesnese. Vy jste ovsem jiste hospodarsky program komunisticke strany dostali do rukou a vite, ze zadame, aby tyto premie za pracujici delniky podle oblasti - ponevadz je tu veliky rozdil, nemohu klasifikovati rolnika se stejnou vymerou u Kromerize tak jako rolnika na Vsetinsku, u Jindr. Hradce na Zdarsku nebo na Podkarpatsku - platil stat. Vy reknete: "Ty jsi chytry, pro rozpocet v celem rozsahu hlasovat nebudes, ale chces, aby stat platil premie." Panove, 60 milionu dalo se r. 1934 na zivelni pohromy, ale vetsina tech, kteri to nejvice potrebovali, nedostala niceho. Panove, nestaci, kdyz ve 12 nebo 16 obcich (obracen k sen. Mechurovi), pane kolego z moravskeho Slovacka, potluce - a seredne tam potlouklo, na pr. na Breclavsku a jinde, noviny o tom psaly - podivati se tam autem, kdyz je ma clovek k disposici, a delati tam druheho dne naladu a vytloukati z toho politicky kapital; ten senator, ktery auto k disposici nema a ktery tu dobu byl na druhem konci republiky, tam prijel pozde. Ano, prisel pozde, ale rekl: "Pamatujte si, kluci, ze tu u vas byli pani od zeleneho praporu a ronili krokodyli slzy, uvidime, co dostanete."

Vezmeme si ty ruzne fondy, ktere agrarni pani spravuji, na pr. v zemedelskych radach a jinde, ponevadz nikoho jineho tam nepusti, ani drobneho zivnostnika, ani lidovce, tim mene socialistu nebo bolsevika a podle toho to take vypada. Co se dalo po tech krokodylich slzach pro pracujici venkov praktickeho a vecneho? Toho place a clanku v novinach se zadny rolnik na Breclavsku nebo u Nove Paky a jinde nenaji. Ale kdyby zde bylo povinne pojisteni, ktere by platil stat, misto aby daval ruzne podpory a subvence, pak ne z milosti by dostaval podporu takovy poskozeny, pak by nebylo potrebi lomiti rukama. V mnoha pripadech je to jiste k zoufani, kdyz clovek ceka na urodu, diva se na ni od jara do cervence a najednou to cert vezme. Pak by mel narok kazdy, jako se stalo mne, ze kdyz mi padl kun, ktery stal 5.000 Kc, pojistovna mi musela vyplatiti 80 %. Reznik daval jenom 400 Kc. Ale musila by to byti pojistovna vedena spravne a nikoli pojistovna, ktera by byla spravovana po vzoru Fenixu, abychom musili zase nekolik tuctu Autengruberu zavrit. Musela by to byti pojistovna, kde by rozhodoval pojistence voleny demokratickym volebnim radem. (Vykriky.) Ano panove, bojite se toho. Proc? Prominte, kdyz poctive hospodarim, muze mne klepnout pres prsty kdo chce a jak chce, nic tam nemuze najiti. Jsem 15 roku predsedou dvou druzstev, kazdy rok je revise a prece se do situace Autengrubera nedostanu, trebaze budu uz sedivy. Mne tam nedostanou. Nebojte se podivati do toho hospodareni, zvlaste kdyz by se tam davaly verejne penize. Myslim, ze pri dobre vuli by se penize nasly. Referent pro uzaverku r. 1934 rekl, ze se bez nas, bez zakonodarnych sboru dalo pro dve rozkradene banky, zilinskou a uzhorodskou, 23 mil. Kc. Byl tu dotaz pana referenta, co se stalo tem, kteri zavinili ten upadek? Ten chudak ze zilinske banky - znal jsem ho osobne - byl dobry chlap, a jsem presvedcen, ze se stal obeti systemu, do ktereho vletel. Nebudu jej jmenovat. Ale ten, kdo poskodil uzhorodskou banku, kde stat doplatil neparlamentarnim, ba protiustavnim zpusobem 16 mil. Kc, pan Hrabar, misto co by sel za mrize, je guvernerem Podkarpatske Rusi. Z tech 23 milionu mohly by se platiti premie za desitky tisicu zemedelcu, aby byli pojisteni proti zivelnim pohromam, at na polich nebo ve stajich, pokud nejsou schopni premie platiti. Rozcupujte ministerstvo zemedelstvi, kolik milionu nebo desitek milionu tam najdete na subvence! Ale jake subvence! clovek se smiri s tim, kdyz je potrebi lepsiho chovu dobytka, at veproveho, hoveziho nebo koni, ale co je to subvence na vzorny hnojnik? Myslim, ze na to neni treba ani subvence u nas. Kdyz clovek prijde do demokratickeho statu a vidi subvence na vzorne staje. (Sen. Sechter: Ty jsou male!) Ale! Je to pravda? Racte si precisti nas casopis. (Sen. Sehnal: To jsi sedlak?) Ano. Ja nevim, kdo vice zora zeme, kdo vice zaseje a sklidi. I kdybych byl 300 roku ziv, nesnim tolik, co jsem osobne zasel a sklidil, coz se o mnohem z agrarnich senatoru jiste neda tvrdit. Prectete si casopisy psane pro inteligenci, ne z komunistickych rad, jaky je u nas poradek, jak se hrabe na vsech stranach, a misto aby se odpovedelo na vytky toho hrabosstvi, krici se o bolsevickem nebezpeci. Kdyz se najdou penize na banky, na vzorne chlevy a hnojniky, kdyz bratr ministruv muze dostat pres 100.000 subvence na zavedeni umeleho deste, coz je v podstate obycejna roura, z ktere tlakem strika voda, tedy zarizeni velmi jednoduche a levne, daly by se jiste take najiti penize potrebne na zaplaceni premii bez jakekoliv ujmy ve statnim rozpoctu.

Ve statnim rozpoctu a v ucetnich uzaverkach je 70 mil. Kc rocne pro fond na sanaci bank. (Sen. Sechtr: Ktery to byl ministr?) Smeral to nebyl, ani Kreibich, ani Haken, a za ty ostatni ja neodpovidam. (Sen.Sechtr: Tak jen jmenovat!) Banky maji dnes tolik financnich prostredku, ze dokonce nechteji prijimat vetsi vklady. (Sen. Sechtr: Ty mluvis ve versich!) A vy v prose, ktera je tezko stravitelna i pro vas subvencniky. (Hlasy: Jen dolozit konkretnimi pripady.)

Vy neznate statni rozpocet, ze je tam 70 mil. na fond pro sanaci bank, Anglobanku, Moravskou banku a vsechny ostatni banky? Na prvnim miste mezi nimi je Anglobanka hodne velikou castkou! Vy nevite o tom, ze jeste neboztik Heidler s Mandelikem vymohl pro cukrovary 200 mil. Kc rocne ulevy na danich, dopravnich tarifech atd? Na to vsecko penize jsou. (Vykriky sen. Sechtra.)

Tedy nasly by se penize a nebylo by potrebi ani jezdit po takovych katastrofach po krajich, ani psat clanky ve "Venkove", "Svobode" a ve vsech ostatnich lejstrech, je treba zabezpecit ty lidi a kdybyste to po nasem rozresili, ani premie by nemusely byt tak velke, ponevadz kdyby byla pojistena veskera uroda, znamenala by skoda vznikla jen urcite procento a zadnou milost. Dnes je to milost jen tem velkym, kteri dostavaji 10, 15, 20 tisic, kdezto ti, co maji skodu jen 1.000, 2.000 Kc, dostanou na to jen 50 az 60 Kc. (Vykriky senatoru republ. strany zemedel. a malorol. lidu.)

Kolik dostala podpory Breclava? (K sen. Mechurovi:) Rekni, kolik podpory dostala ktera obec na Breclavsku po te velke lonske zivelni katastrofe? ja jsem tam byl pred mesicem a ve Tvrdonicich mi potvrdili mali rolnici, ze nedostali dosud ani halere. (Hlasy: To neni pravda!) Pane kolego, vy toho vite! Ja tam prece bydlim. Ja jsem vam uz rikal, ze v Ceskem Brode nam potvrdil pan rada Sneiberg, ktery to urcuje, ze okres dostal 3 mil., jenze to zustalo za nehty tem, kteri by se byli bez toho obesli. V praxi je treba ujmouti se lidi, kteri bez vlastniho zavineni prisli do nestesti. Proto jsem rekl, ze pro navrh hlasujeme. Je ovsem treba spravedlive to rozvrhnouti, pustit vsechny postizene ke kontrole, k revisi. Vzdyt kazdy rolnik vi, jakou skodu mel jeho soused. Je-li mozno hospodarit v obci pod verejnou kontrolou, je-li mozno vystavovati obecni ucty verejne, proc by nebylo mozno vystavovat take verejne, co dal pan rada jednomu okresu, aby zastupci okresu meli pravo to prozkoumat a aby poskozeni obcane v kazde obci mohli prozkoumat, co ktery dostal jako nahradu zivelni pohromy. Ta vec by se resit dala, je k tomu jen treba dobre vule. Te dobre vule neni, to je to. Kdyby tu clovek precetl 16lety vodopad reci ve prospech chudoby, bidy a zivelnich pohrom, mohlo by to hnat nekolik desitek turbin. (Sen. Sechtr: Ty to delas take!) Pardon, pane kolego, ja tu nerozhoduji. Tam, kde rozhoduji komuniste, uz neni exekutoru. (Sen. Sechtr: Tam ani trava neroste!) A protoze se tam kone nevyzivi, nemaji kovari co kovat. (Ruzne vykriky.) Nechte ho, z valacha nikdy nelezou konvalinky. Ceho je nekdo plny, to z neho leze. Fakt je to, ze dnes zivelni pohroma nejde jenom svrchu, jde take z ruznych jinych pricin, kterymi vy jste vinni, a nejvetsi zivelni pohromou na zemedelce (Sen. Sechtr: Jste vy!) jsou exekutori. Aby nas panbuh pri zdravem rozumu zachovati racil. Na kolik rolniku a zemedelcu jsme my poslali exekutora? (Sen. Sechtr: Uz jsi se zmenil o 100 %!)

Vcera si stezovali rolnici ze Saldobose z okresu Tacevo - tam blahodarne pusobil leta pan okr. hejtman Kossey, dnesni poslanec agrarni strany - . Ja znam Saldobos, vzdyt jsem tam byl pred dvema lety, jeste kdyz si tam cetnici sproste pocinali proti rolnikum a ja jsem se proti tomu ohradil. Tam byly rolnikovi vyprazeny 2 pary dobytka na poli primo z pluhu a exekutor je odvedl v pruvodu cetnika a zrovna tak odvedl exekutor posledni 40kg prasatko, ktere si ti lide chovali, aby meli hlt sadla v dome.

Rekl jsem, ze podle ministerskeho narizeni je prodlouzen exekucni prodej, ale u nich na Podkarpatsku neplati zakon? Vzepre-li se, ma leta vezeni, ale napred poradny narez pendrekem, resp. kulku z karabiny, a pak nekolik mesicu vezeni. Temto pohromam by bylo mozno zabranit, kdybyste meli dost dobre vule.

Jdete na Podkarpatskou Rus, tam musi lide platit na 15, 16 % uroku z vypujcenych penez. Stal se pripad, ze si vypujcil rolnik od lichvare 400 Kc na kravku, 100 Kc mu hned srazil lichvar na urok, za 300 koupil, ale ponevadz 2 roky neplatil urok, koupil lichvar kravku za 150 Kc dluznych uroku, takze domkar mu byl dluzen 400 Kc, ale nemel ani kravku, jen dluh. (Vykriky - K sen. dr. Bacinskemu:) Kdybyste tam chodil, pane kolego, a nesedel v Uzhorode, v Mukaceve nebo v Chustu, nybrz podival se, co se deje ve Volovem, v Niznich Vereckach a Velke Berezne, tam byste videl tyto pripady. Pred tydnem zase rolnik - ponevadz tam v pravem slova smyslu proletariat neni, neni tam prumysl, kazdy ma jen tu chysi, kterou si sbije ze dreva, ale nema cim topit - a Latorica dostala pozemky po 140 Kc za hektar - kdyz si tam sel rolnik pred tydnem do lesa pro drivi, byl hajnikem zastrelen.(Hlasy: To snad ne!) Vcera mi to rikali lide z Mukaceva, kteri tam byli.

Jsme pro to podporovat tyto projednavane navrhy. Ale zadame jinou praxi. A take aby v nejblizsi dobe byla resena otazka povinneho pojisteni, aby ve smyslu nasich navrhu byli vsichni lide zabezpeceni pred zivelnimi pohromami. (Potlesk senatoru komunisticke strany.)

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Dalsim zaznamenanym recnikom je pan sen. Mechura. Prosim, aby sa ujal slova.

Sen. Mechura: Slavny senate!

Pan kol. Mikulicek se tady dovolaval v posledni vete predevsim vseobecneho zivelniho pojisteni. To neni vas program, pane kol. Mikulicku, to my jsme uz zde davno delali a delame to, aby se skutecne zejmena tem malym lidem, kdyz prijde zivelni pohroma, pomohlo. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Zemedelska rada ma dva fondy: jeden danovy, kde se, kdyz je castecna pohroma, odpisuji ovsem tem, kteri podaji zadosti, dane v procentech a to 20, 30, 40 az 60 %, mozna ze cely predpis danovy, a dale je fond podpurny, na ktery si plati vsichni zemedelci tak, ze prispivaji bernim uradum 12 %, se mi zda. Tento fond neni tak splacen bernim uradum, jak by melo byti, ponevadz zejmena na nasi jizni Morave radi po 5 let neuroda a nemohlo se vyjiti vstric vsem tem zadatelum, kteri maji podane zadosti z r. 1934 a 1935 a snad nekde i z tohoto roku.

Vazeni panove, musim rici neco na obranu zemedelskych rad. Pan kol. Mikulicek zde rekl, ze se potkal s nekolika lidmi, kteri vubec o podpore nevedi, ze by byli vubec co kdy dostali. Jestli to rika pan kol. Mikulicek vedome, mohu rici, ze je to lez, a jestli to rika jen tak, aby tu neco rekl, ze nic ne dostali, mohu rici, ze to velmi spatne vysetril u dotcenych lidi, ponevadz, pokud ja vim jako clen nouzove komise, v kazde obci jsou dnes vsichni lide natolik uvedomeli, ze podavaji zadosti, i ti, kteri maji trebas jenom 2 miry poli v najmu.

Nejsou to zemedelci, neprispivaji na tyto fondy, ale musim zde prohlasiti, ze vsichni tito lide dostavaji podporu i na tuto minimalni vymeru, oni uvadeji v zadosti, ze maji v najmu 2 az 4 miry poli, a nejsou zemedelci. Presto zemedelske rady vyplaceji temto lidem trebas nejmensi castku, 50 az 80 Kc. (Sen. Mikulicek: Tak vy nejste tak spatni! Pred mesicem jsem mel schuzi ve Tvrdonicich, bylo tam 120 lidi. Ptal jsem se jich, kdo dostal podporu, a nedostal ji ani jeden!) Ja k tomu prijdu. Prohlasuji zde: Dela se to temto malym lidem trebas na ukor vetsich zemedelcu, kteri maji na to zakonity narok, ponevadz na to plati, ale nikdy jsme nepripustili, aby tito mali lide byli odmitnuti a nedostali niceho. O tom by se mel pan kol. Mikulicek presvedciti. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Co se tyka krupobiti na Breclavsku, co rekl pan kol. Mikulicek, ze se tam sjely vsechny strany auty, rikam pane kol. Mikulicku, jsem na to stary choditi pesky, chodil jsem take pesky. Ale myslim, ze pan kol. Mikulicek to dela jinak. On prijede k obci autem a potom jde kousek pesky do obce, aby to lide nevedeli. (Sen. Mikulicek: Kde? Reknete jediny pripad! - Vykriky.)

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Prosim, panove, neruste recnika.

Sen. Mechura (pokracuje): Ja to rikam proto, ze dnes, kdo je trosku starsi a chce se nekam dostati, musi jeti autem, kdyz nema jineho povozu. Nac bych sel a takovymi pletkami.

Pokud se tyka breclavskeho krupobiti, podotykam, ze tam byly zastoupeny vsecky strany. Nevim, prijel-li tam potom take kol. Mikulicek. Nic jsme neslibovali, ale rekli jsme, ze pokud uhradovy fond staci, dostanou vsichni stejnym zpusobem podporu podle podanych zadosti a odhadnutych skod. Mimo to dostali jame tenkrate od statu na zivelni pohromy na Morave 14 mil. Kc a myslim, ze kol. Mikulicek velmi dobre vi, ze se za ne zakoupilo osivo a rozdalo vsem (Vykriky sen. Mikulicka.), kteri o to zadali. (Sen. Mikulicek: Asi k jich uplne spokojenosti!) Rad bych videl tebe, jak bys to udelal, abys podelil vsechny tak, aby te vsichni pochvalili. Nahradu dostal kazdy, kdo podal zadost a mel na ni od okr. uradu spravne poznamenano, jaka je jeho skoda. (Vykriky sen. Mikulicka.)Davaly se penize a ponevadz obili v tom okoli nebylo, musilo se objednavati prostrednictvim druzstva, aby postizeni dostali obili radne, a ne nejake plevy. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Ze zemedelska rada nema dodnes prostredku, tim jsou vinni, jak jsem uvedl, zejmena poplatnici, takze financni reditelstvi nechce dati bernim uradum svoleni, aby vyplatily dopredu prirazky, ktere nasi zemedelci museji splaceti.

Zadosti je podano tolik - zejmena v zupe uherskohradistske, kde radilo po 5 let sucho a krupobiti - ze nebylo mozno je v jednom roce vyriditi, a take nebylo mozno z tohoto fondu lidi dostatecne odmeniti. My jsme vysetrovali skody a kdyz nekdo mel 30.000 Kc skodu, mel podle usneseni narok na nejakych - jak fond stacil - 150 nebo 200 Kc.

Jsme pro to, aby se ve state zridila zivelni pojistovna pro vsechny, protoze opravdu mame na tom nejvetsi zajem. Mame totiz mnoho lidi, kteri maji 10, 15 mer poli, ale nejsou pojisteni a prijde-li katastrofa, jsou na nekolik let zniceni, nemohou hospodariti, jak by si prali, a zadluzi se. (Vykriky sen. Mikulicka.) Tato mala castka jim sice mnoho nepomuze, ale co delat, kdyz zde vice penez neni?

Z podpurneho fondu rozdelovaly zemedelske rady vzdy zpusobem spravedlivym. Nejsme tam ostatne sami, je tam take kol. Samalik i pani Nemci, a podpory rozdeluji se takovym zpusobem, ze obycejne byvaji vsichni, pokud ovsem fond staci, uspokojeni.

Vitam dosti smirnou rec p. kol. Mikulicka. (Vykrik sen. Mikulicka.) Snad te panbuh privede jiz take k rozumu. (Cujte!) Dokonce pry chcete oslavovat take 28. rijen. Snad prece konecne jednou reknete, ze patrite do ceskoslovenskeho statu jako lide tvorivi, a ne jako lide, kteri chteji vsechno rozbijet, nicit a kazit. Snad opravdu i vase strana najde trochu statotvorne soudrznosti a nebude jiz tolik hadek a kriku. (Souhlas.)

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Debata je skoncena.

Pytam sa zpravodajcu za vybor narodohospodarsky p. sen. Jakubca, ci si praje slova k doslovu? (Zpravodaj sen. Jakubec: Ano, mam jen malou poznamku!)

Udelujem mu tedy slovo.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate! Z debaty, ktera se po mem referatu vyvinula, jest jasno, ze jednomyslne vsichni souhlasi s tim, aby pro pilne obcany, kteri bez sve vlastni viny byli postizeni, mnohdy jiz natolik, ze jejich existence byla ohrozena, byly uskutecneny vsechny kroky, ktere jsou v navrhu narodohospodarskeho vyboru uvedeny, zvlaste pak apel na ministerstvo financi, aby zakonity prispevek, ktery je povinno rocne poukazovati pomocnemu fondu, byl co nejdrive poukazan, aby podpory jiz povolene, ale nelikvidovane proto, ze neni penez,jak zde bylo receno, mohla zemedelska rada likvidovati.

Stejne vitam namety pro zrizeni vseobecneho pojisteni proti zivelnim pohromam. Za nynejsiho stavu je velmi tezko zemedelci vubec se pojistiti, ponevadz premie jsou tak vysoke, ze takova premie je vlastne jiz malym krupobitim. Je nutno, aby tato otazka byla resena tak vseobecne, aby mirnymi sazbami bylo umozneno vsem zemedelcum, aby se mohli zucastniti tohoto dobrodini.

Doporucuji, aby navrh byl schvalen. (Potlesk.)

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Pytam sa pana zpravodajcu za vybor rozpoctovy, zda si praje slova?

Zpravodaj sen. Foit: Nikoli.

Mistopredseda dr. Buday: Budeme hlasovat. Prosim zaujat miesta. (Deje se.)

Senat je schopny sa uznasat

Kto suhlasi a navrhom vyborov, aby vsetky prejednavane navrhy na poskytnutie statnej podpory postupene boly vlade a ulozenim, ako je vyznacene vo zprave vyborov, nech zdvihne ruku hore. (Deje se.)

To je vacsina. Naznaceny navrh vyborov sa prijima.

Pristupime k prejednavaniu dalsieho, 2. odstavca poriadku, ktorym je

Zpravodajcom je pan sen. Solc. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Solc: Slavny senate! Krajsky soud trestni v Praze pozadal senat N. S. pod cis. j. Nt XIX 1/364 ze dne 25. ledna 1936 za vydani sen. Javornickeho ke stihani pro precin proti bezpecnosti cti, spachany clankem v cis. 244 casopisu "A-Zet" ze dne 17. listopadu 1934, a to pasazi: "Lide, kteri byli pred pul rokem pro necestne ciny z vedeni Jednoty zamestnancu csl. drah odstraneni, dne 19. kvetna t. r. jednomyslnym usnesenim mimoradne valne hromady z organisace vylouceni a zavazali se zaplatiti castky, ktere si nepravem dali vyplaceti, vydali nyni letak, v nemz se snazi nas skandalizovat. Obsah letaku otiskl vcerejsi "Prazsky list" a dnesni "Poledni list".

Clanek tento podepsal vedle redaktora Ot. Wunsche take sen. Javornicky. Trestni oznameni ucinili Jan Pestal, vrchni oficial stat. drah Smichov, Jan Prazak, oficial stat. drah Vrsovice, Josef Nejedly, upravce trati Praha VII, a Josef Verner, manipulant stat drah Vysocany, protoze zmineny clanek muze zakladati skutkovou podstatu precinu proti bezpecnosti cti.

Imunitnimu vyboru predlozen byl ve schuzi dne 28. dubna 1936 pripis sen. Javornickeho ze dne 10. brezna 1936, v nemz zada za sve vydani, jak vyslovne pravi, za tim ucelem, aby mohl pred soudem podati dukaz pravdy.

Na zaklade teto pisemne zadosti sen. Javornickeho, usnesl se imunitni vybor ve vyse uvedene schuzi doporuciti, aby slavny senat N. S. dal souhlas k trest. stihani sen. Javornickeho.

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Ku slovu nie je nikto prihlaseny. Debata odpada.

Budeme hlasovat o navrhu vyboru imunitneho, aby senat dal suhlas k trestnemu stihaniu sen. Otakara Javornickeho pro precin proti bezpecnosti cti spachany tlacou.

Kto s tymto navrhom vyboru imunitneho suhlasi, nech zdvihne ruku hore. (Deje se.)

To je vacsina. Navrh vyboru imunitneho bol schvaleny a senat dal suhlas k trest. stihaniu sen. Javornickeho.

Tym je poriadok schodze vybaveny.

Zmeny ve vyborech.

Za sen. Michlera nastupuje do vyboru zahranicniho sen. Maixner, do vyboru techn.-dopravniho sen. Keil.

Do vyboru iniciativniho nastupuje za sen. ing. Mayra sen. Stellwag.

Dosel pripis senatoru sudetskonemecke a karpatonemecke strany ze dne 9, rijna t. r. o zvoleni: predsedou klubu sen. Franka, I. mistopredsedou sen. Krczala, II. mistopredsedou sen. dr. Tischera a III. mistopredsedou sen. Pfrognera jednatelem sen. Maixnera.

Mistopredseda dr. Buday sdelil, ze predsednictvo senatu usneslo se podle §u40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala ve stredu dne 21. rijna 1936 o 9. hod. s

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 298) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni zakon o zruseni slechtictvi, radu a titulu [podle §u 35 jedn, radu].

2. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 299) k vladnimu navrhu zakona o uzivani vlajek, znaku a jinych symbolu, jakoz i stejnokroju a odznaku, a o opatrenich proti zavadnym oznacenim [podle §u 36 jedn. radu].

Schuze skoncena v 17 hod. 38 min.