Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 45. schuze (obsah, prilohy) | Utery 20. rijna 1936

Pritomni:

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr. Bas, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 109 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr Zajicek.

Z kancelare senatni tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Predseda dr. Soukup zahajil schuzi v 16 hodin 15 minut.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Kvasnickovi, Nedvedovi, Pfeiferove, Stodolovi; na tento tyden, t. j. do 25. t. m. sen. Nemeckovi, dr. Rehakovi, Tomaskovi dodatecne na minuly tyden sen. Foldesimu, W. Mullerovi; dodatecne na schuzi dne 8. rijna t. r. sen. Hanckovi, Trnobranskemu na schuze dne 8. a 9. rijna t. r., sen. Hokkymu a na schuzi dne 9. rijna t. r. sen. Enhuberovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene do konce rijna t. r. sen. dr. Havelkovi, na 14 dnu sen. Foldesimu a dr. Ravaszovi.

Dosel pripis sen. Benese ze dne 15. rijna 1936 o resignaci na senatorsky mandat.

Odpovedi tisky 283/1 az 283/23, 290/1 az 290/5, 295/1 az 295/6.

Interpelace tisk 297/1 az 297/5.

Navrh tisk 294 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Usneseni posl. snemovny tisky 298 a 299 - prikazany vyboru ustavne-pravnimu, kteremu ulozeno podati zpravu do pristi schuze.

Tesnopisecke zpravy o. 41. a 42. schuzi senatu NSR Cs.

"Z cizich parlamentu", r. 1936, roc. XVII, c. 7 az 9.

o 43. az.44. schuzi senatu N.S.R.Cs. schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

ve schuzi konane dne 9. rijna 1936 prikazany navrhy:

Vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu tisk 257.

Vyborum ustavne-pravnimu a narodohospodarskemu tisk 258.

Vyborum rozpoctovemu a narodohospodarskemu tisky 263, 269, 272, 289.

Vyboru rozpoctovem u navrhy tisky 279, 281.

Vyborum soc.politickemu a narodohospodarskemu tisk282

Vyboru imunitnimu zadost okr. soudu Bezdruzice za vydani sen. Pfrognera a Franka k trest. stihani pro prestupek podle§§ 3 a 19 zhrom. zak cis. 165/67 r. z.

Vyboru narodohospodarskemu vladni narizeni ze dne 24. zari 1936, kterym se pozmenuje vladni narizeni ze dne 9. cervence 1936, c. 221 Sb. z. a n., o uprave osevu psenice, zita, jecmene a ovsa hospodarskem roce 1936/1937 (c. 3545).

Vyborum narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 30. zari 1936, kterym se castecne meni vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935, c. 250 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci (c. 3546).

Vyborum soc.-politickemu zivn.-obchodnimu, techn.-dopravnimu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 24. zari 1936 o cenach uhli pro domaci otop (c. 3581).

Vyborum ustavne-pravnimu a soc. politickemu vladni narizeni ze dne 6. rijna 1936 0 opatrenich proti bezduvodnemu zdrazovani (c. 3636).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky pan sen. Jakubec, za vybor rozpoctovy pan sen. Foit.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky panu sen. Jakubcovi.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate!

Behem minuleho roku, jakoz i behem roku letosniho postizena byla rada kraju zivelnimi pohromami, prutrzi mracen, krupobitim, smrsti a take pozarem. Pohromy tyto v postizenych krajich zpusobily velke skody, jdouci do milionu, povstaly znicenim urody od 50 az 90 %, zbytek pak zustal znehodnocen, dale odplavenim ornice, cimz pozemky zustaly trvale znehodnoceny. Spousty vody, jez spadly z mraku, valily se jako drava reka do nizin a vnikly do obytnych domu, jez podmokly a v mnoha pripadech se i zhroutily, takze zustaly cetne rodiny bez pristresi. Stejne tak bylo tomu i pri zivelni pohrome zpusobene pozarem, ktery zasahl cele ctvrti obci, z nichz take cele desitky rodin zustaly bez pristresi. V techto hruzach prisly i zivoty lidske na zmar. Postizene kraje jsou z velke casti chude kraje horske a postizeni jsou z nejvetsi casti stredni a drobni zemedelci, kteri jen v ojedinelych pripadech byli pojisteni proti zivelnim pohromam, takze utrpenou skodou byla jejich existence ohrozena. Podpory, poskytnute z nouzovych fondu zemedelskych rad, daleko nestacily k zachrane techto ohrozenych existenci. Jsou proto zcela oduvodneny navrhy jednotlivych klubu senatoru, aby take vlada poskytla mimoradnou podporu na zmirneni bidy v postizenych krajich, a to penezitou podporou, prominutim dane poskozenym vcetne dane z obratu, poseckanim placeni dani z minulych let, aby uvolnila nebo aspon zlevnila pro postizene kraje naturalie, hlavne potraviny a krmiva, poskytla podporu na opatreni stavebnich hmot, jakoz i slevu na dovoznem techto materialii, poskytla v dohode se zememi a okresy prostredky na opravu poskozenych a vybudovani novych komunikaci, cest a mostu, pripadne i melioraci, aby tak byla umoznena prace a moznost vydelku poskozenemu a nezamestnanemu obyvatelstvu techto kraju. O skodach, zpusobenych zivelnimi pohromami, krupobitim, prutrzi mracen, smrstemi a podobne, pojednavaji podrobne navrhy, podane behem minuleho i letosniho roku ruzny mi kluby senatoru. Jsou to navrhy:

tisk 6, sen. Donat, v 66 okresech Cech, zeme Moravskoslezske, Slovenska a Podk. Rusi,

tisk 7, sen. Mechura, okres Breclav a Hodonin v 16 obcich,

tisk 8, sen. Javornicky, v okresu roudnickem v 10 obcich,

tisk 9, sen. Javornicky, v okrese Kralupy v 8 obcich,

tisk 13, sen. Polyak, okras Trencin ve 4 obcich,

tisk 18, sen. Filipinsky, okres Tisnov a Boskovice v 15 obcich,

tisk 19, sen. Svoboda v okresu Dol. Kralovice, Vlasim, Pribram, Praha venkov v 7 obcich,

tisk 20, sen. Modracek, okres melnicky, karlinsky v 10 obcich,

tisk 21, sen. Scharnagl, okres Cesky Krumlov v 13 obcich,

tisk 44, sen. Sehnal, okres Horice v obci Beznik,

tisk 194, sen. Donat v okrese Nemecky Brod v 8 obcich,

tisk 208, sen. Rejmon,

tisk 209, sen. Dundr,

tisk 210, sen. Havlin,

tisk 212, sen. Vlk,

tisk 213, sen. Solc

tisk 217, sen. Pfeiferova.

Navrhy tyto pojednavaji o velke zivelni pohrome zpusobene prutrzi mracen a protrzenim hraze na okrese Nova Paka, Jilemnice a Jicin, kde tato zivelni pohroma hlavne v Nove a Stare Pace nadelala nesmirne skody na majetku pozemkovem znicenim urody a odplavenim pudy, na majetku domovnim, jakoz i na zbozi vseho druhu, ale take poskozenim tovarnich objektu, mostu, lavek. Touto pohromou bylo jenom v Nove Pace 37 rodin dolozovano, 26 domu zatopeno, z nich 5 zniceno a poskozeno, 35 obchodu zatopeno, strzeny 2 kamenne mosty, 5 mostu povalovych, 2 lavky odplaveny. Podobne postizeny obce Stara Paka, Usti, Stav, Roskopov, Ubyslavice, Hridelec, Ujezd Kumbursky a Bela pod Bezdezem. Mezi postizenymi jsou zemedelci, majitele domu, zivnostnici, obchodnici, delnici a je to tim tizivejsi, ze je to kraj pomerne hospodarsky chudy a k dovrseni teto katastrofy je nutno uvesti, ze tu byly zniceny i 4 lidske zivoty.

Dalsi navrhy podali:

tisk 214, sen. Schmidt, tisk 215, sen. Rejzl,

tisk 216, sen. dr. Hilgenreiner, v nekolika obcich okresu Sluknovskeho, Hanspachskeho a Dube,

tisk 226, sen. Kriz, zatopa okresu Trebon a Ceske Budejovice, poskozeno 5 obci,

tisk 224, sen. Maixner, prutrz v okresu Rokytnice v Orlickych Horach, 5 obci,

tisk 227, sen. Krommer, v okresu sumperskem a zambereckem v nekolika obcich.

V uvedenych navrzich je vylicen zhoubny ucinek zivelnich pohrom znicenim urody, odplavenim ornice, poskozenim cest a silnic, mostu a budov, v mnohych pripadech v tak vysokem procentu, ze ohrozuje existenci poskozenych podniku. Stejne zhoubne ucinky zpusobeny byly pozary, o nichz pojednavaji

Tisk 12, sen. Jancek, v obci Valasska Dubova, okres Dolny Kubin na Slovensku, kde vyhorelo 70 obytnych domu, 126 hospodarskych budov a kdez zahynul i dobytek.

Tisk 23, sen. Dresl, pozar v Malem Hradisku, okres Prostejov v zemi Moravskoslezske, kde vyhorelo 25 domu, 53 hospodarske budovy, veskere domaci a hospodarske zarizeni.

Tisk 211, sen. Hancko, pozar v Dolnej Tizine, okres Zilina, kde vyhoreli dva obcane, jimz znicil pozar drevene domy s veskerym domacim i hospodarskym zarizenim.

Tisk 45, sen. dr. Labay, pozar v obci Budinej, okres lucenecky, vyhorelo 28 rolnickych usedlosti.

Tisk 263, sen. Zeman, pozar v obci Kochnac, okres Banovce n. B, na Slovensku, vyhorelo 7 hospodarskych usedlosti s domacim i hospodarskym zarizenim. Skoda je tim tizivejsi, ze pohoreli jsou koloniste znacne zadluzeni.

Pohoreli jsou vesmes v chudych krajich a jelikoz byly jejich domky vetsinou drevene, prisli o vsechno a zustali bez pristresi. Povetsine byli nedostatecne pojisteni a proto podpora je nanejvys nutna. V posledni dobe byly nove postizeny zivelnimi pohromami dalsi obce, a to obec Tlozlovice u Luhacovic krupobitim a okres Znojmo, obce Dacice a Tisnov, prutrzi mracen. V obou pripadech nadelaly pohromy velke skody.

Dale navrh tisk 233, podany sen. ing. Wintrem, o zaplavach zapadoceskych rek, a navrh tisk 238 sen. Selmece o zaplavach slovenskych rek na jiznim Slovensku.

Nutno upozorniti, ze v dobe od konani schuze narodohospodarskeho vyboru postizena byla opet rada obci zhoubnym krupobitim, na pr. v zemi Moravskoslezske bylo postizeno vice jak 30 obci zivelnimi pohromami, ktere znicily urodu v poslednich dnech prede znemi. Skody zpusobene zivelnimi pohromami roku letosniho dovrseny byly krajne nepriznivym pocasim v dobe znove, takze nasledkem neustalych destu byl zbytek sklizne velmi znehodnocen a v mnohych pripadech i znicen

Na uhradu skod zivelnimi pohromami zpusobenych prispivati maji poskozenym zemedelcum podpurne fondy, zrizene pri zemedelskych radach v jednotlivych zemich. Tyto fondy bohuzel nemohou povolene podpory v pravy cas proplatiti z toho duvodu, ze jim dosud ministerstvo financi nepoukazalo zakonem stanoveny rocni prispevek. Abych dotvrdil, co zde rikam, budu citovati cast dopisu, ktery jsem dostal od zemedelske rady "Ackoliv mame dnes jiz 5. rijna, ministerstvo financi nepoukazalo za letosni rok pro tento fond zakonity statni prispevek a rovnez tak zemske financni reditelstvi nepoukazalo letos ani halere na 12 % prirazce za r. 1936. Meli bychom do dnesniho dne miti jiz poukazano pro letosni rok ve fondu podpurnem okrouhle 2 3/4 mil. Kc. Ponevadz nam zemske financni reditelstvi dluzi na nedoplatcich za minula leta okrouhle 2 1/4, mil. Kc, cini celkovy dluh statni spravy okrouhle 5 mil. Kc. Zemske financni reditelstvi bylo uredne zadano nekolikrate zemedelskou radou o vyplatu penez, avsak bezvysledne. Mimo to nasi poslanci, jez jsme na tuto situaci upozornili, rovnez intervenovali u ministerstva financi a u zemskeho financniho reditelstvi avsak vysledek techto intervenci je zatim stale negativni. Ponevadz v podobne situaci se nalezaji take fondy pri jinych zemedelskych radach, jednala o teto zalezitosti stala delegace zemedelskych rad, ktera ucinila rovnez patricne kroky u ministerstva financi, zda se vsak, ze dosud rovnez bezvysledne.

Za tohoto stavu veci je tezko plniti ukoly, jez fondy pro zivelni pohromy maji splniti. S tohoto mista apeluji na ministerstvo financi, a to velmi snazne a dutklive, aby co nejdrive poukazalo zakonity prispevek pomocnym fond°um a zaroven aby dalo pokyn, aby take zemske financni reditelstvi poukazalo co nejdrive prispevek, ktery se vybira ve forme 12 % prirazky, aby zemedelske rady mohly aspon castecne nahraditi skody zpusobene zivelnimi pohromami.

Veliky pocet a rozsah skod zpusobenych zivelnimi pohromami, kterymi jsou postizeni obcane naseho statu mnohdy do te miry, ze je ohrozena tim i jejich existence, a to bez jejich viny, cim dale tim jasneji ukazuje, ze je zapotrebi, aby povolani cinitele upravili otazku zivelniho pojisteni tak, aby bylo pristupne co nejsirsim vrstvam zemedelskym, kterym je doposud pro vysoke sazby naprosto nedostupne.

Narodohospodarsky vybor projednal ve sve schuzi dne 2. cervence 1936 vsechny navrhy na podporu postizenym zivelnimi pohromami, uznal je za oduvodnene a doporucuje plenu senatu Narodniho shromazdeni, aby vyzval vladu, aby poskytla s urychlenim vydatnou podporu poskozenym a prispela tak k castecnemu zmirneni uvedenych skod. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor rozpoctovy je p. sen. Foit, jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavny senate!

Kol. Jakubec podal zpravu za narodohospodarsky vybor. Ja se plne pripojuji k pronesenemu a vzhledem k tomu, ze bych musel mnohe opakovati, ukladam si co nejvetsi strucnost.

Zivelni pohromy letosniho roku vybraly si nasi republiku za sve zhoubne pusobiste. Mnozstvi uzemi utrpelo krupobitim, pozarem nebo smrstemi ohromne ztraty jdouci do milionu korun. Nejen ze byla znicena uroda, ale na mnoha mistech byla odplavena ornice, takze tyto pozemky jeste mnoha leta neposkytnou prazadne urody. Jsou pripady, ze i obytna staveni zcasti anebo zcela byla znicena povodni nebo pozarem. Jde nejen o kraje nizko polozene. nybrz i o kraje horske, chude, dale nejde jen o velke zemedelce, nybrz i o male, drobne domkare a chalupniky.

Je pravda, ze zemedelske rady maji povinnost poskytovati podpory z fondu k tomu ucelu utvoreneho, avsak podle setreni a zjisteni je skod takove mnozstvi, ze fondy zdaleka nemohou zmirniti bidu, ktera se v hojne mire vyskytla v postizenych krajich, zvlaste kdyz statni pokladna dluhuje na tento ucel, moravske zemedelske rade 3 mil. Kc.

Rada kolegu senatoru bez ohledu. Politicke prislusnosti podala vlade navrhy, aby poskytla mimoradnou podporu na zmirneni bidy ve vsech postizenych krajich, k nimz se pridruzuje rada novych obci. Vlada si zajiste vsimne zoufaleho volani postizenych a poskytne vedle mimoradne podpory moznost zavedeni danovych ulev, zlevneni dovozu vsech potreb, a nejen sama, nybrz i v dohode se zemskymi a okresnimi vybory najde vetsi a sirsi moznosti opatreni prostredku pro stradajici. Doporucovalo by se, aby v postizenych krajich byla umirnena nezamestnanost vsemi moznymi prostredky, a to nejen upravou cest a silnic, nybrz i urychlenym provadenim melioraci, a tak opatren vydelek tem nejpotrebnejsim. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr. Buday.)

Vsechny navrhy dosud v teto veci podane budtez brany v uvahu i s temi, ktere dosly po uzavreni teto kapitoly.

Rozpoctovy vybor projednal ve sve schuzi dne 2. cervence 1936 veskere navrhy na podporu postizenym zivelnimi pohromami, pripojuje se v plnem rozsahu k usneseni narodohospodarskeho vyboru a doporucuje slavnemu senatu, aby schvalil zpravu tisk 268 tak, jak se na ni usnesly vybory narodohospodarsky a rozpoctovy. (Souhlas.)

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Pan spravodajca skoncil svoju zpravu, zahajime teda debatu.

Prihlaseni su recnici: pp. sen. Fussy a Mikulicek.

Navrhujem, aby recnicka lehota bola ustanovena 1/2 hod. (Namitek nebylo.)

Namietok niet.

Udelujem slovo prvemu zaznacenemu recnikovi, ktorym je p. sen. Fussy.

Sen. Fussy (madarsky): Cteny senat!

Ohlasujem vopred, ze suhlasim s navrhom vyboru narodohospodarskeho a vyboru rozpoctoveho a to tym vacsmi, lebo i nasa strana ma jeden navrh, aby senat vyzval vladu, aby ona poskytla rychlu podporu zemedelskemu obyvatelstvu, postihnutemu povodnou, krupobitim a suchom v niektorych krajoch juzneho Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

V suvislosti s tym musim sa vsak zmienit o niektorych anomaliach, pozorovanych pri poskytovani podpor jednotlivcom, postihnutym zivelnymi pohromami.

Jednou z nich je pomalost pokracovania. Ved i dnesny navrh tyka sa skod, ku ktorym doslo z jara r. 1935, teda roku minuleho, a tiez zpravy vyborov su az z jula t. r. ze prosta vyzva senatu sa takto dost silne opozdieva, to samo o sebe by este nebola chyba, keby vlada inac vcas zakrocila. Dvakrat dava, kto rychlo dava, hovori stare porekadlo: dostane-li poskodeny clovek podporu hned, ma to vacsiu cenu nez dvojnasobna podpora za pol roka. Preto musim upozornit vladu, aby rychle podpory boly nabuduce opravdu rychle, aby k ich rozdeleniu doslo do dvoch - troch dni po nastalej skode.

Treba konstatovat, ze tiez vo sposobe rozdelovania rychlych podpor staly sa chyby. Tak mi boly odposlane staznosti z obce Batorkeszi, kde bolo znacne krupobitie ze mnoho gazdov, utrpivsich 100%nu skodu, vynechali uplne z radu podporovanych, naproti tomu z penazi, urcenych na podporu gazdov, obdrzali podpory nezemedelci na opravu svojich domov, pobuchanych vichricou, ziadnym sposobom nie som proti tomu, aby zivnostnik a jednotlivec ineho povolania obdrzal podporu na opravu svojho domu, ved ma to ostatne i zakonny podklad, ale ziadnym sposobom nelze schvalovat, aby k tomu cielu boly pouzite peniaze urcene na nahradu poskodenych plodin gazdov. Ak vsak vo zmienenom pripade ide o fond na nahrady skod nezemedelcov spravovany ministerstvom vnutra, resp. o podpory z tohoto fondu poskytovane, tu je povinnostou administrativneho uradu dat obcanom vysvetlenie, aby sa tym predislo zavisti a pletkam.

Rozhodne musim protestovat proti tomu, ze mnohi obecni notari zneuzivaju biedy a mizerie gazdu este vzdy ku kupceniu dusami a navrhuju rozdeluju podpory podla narodnosti, ba i podla stranickosti ziadatelov.

To by sa tykalo skusenosti nadobudnutych v minulosti.

Nemozem ponechat bez poznamky rozsiahle, katastrofalne zivelne pohromy z r. 1936 a otazku sanacie skod nimi sposobenych. Po tohorocnej suchej a nezvyklo teplej jari pustosilo hrozne sucho a dnes je uz vseobecne zname, ze specificka vaha zrnitych plodin je tak spatna, aka uz davno nebola. Vo vela okresoch, ba v celych krajoch mlatili stroje len plevy a zrno bolo prazdne. Niet ani osiva. A tu prichadzam s odovodnenou staznostou na juznom Slovensku malo byt jesenne osivo uz v pode. A obyvatelia obci, postihnutych suchom na juznom Slovensku, i dodnes este marne cakaju na osivo. Pani, nejde tu o jednu ci dve obce. Obce v povodi Dunaja, Vahu, Hrona, Ipla, Latorice, Bodroga a Tisy uz velmi netrpezlivo cakaju na podporu. Ich netrpezlivost velmi dobre chapeme, lebo ved obyvatelia tychto krajov neboli postihnuti len suchom ale i povodnami, ktore spustosili nielen plodiny zrnite, ale i krmivo.

Obyvatelia udoli uvedenych riek maju vsak tiez inu staznost regulacne prace, nutne k trvalemu odvrateniu nebezpecenstva po vodni postupuju velmi pomaly kupredu. I tato vec by sa uz raz mala uchopit za spravny koniec. Odvodnovacie spolocnosti su bez statnych a krajinskych prispevkov bezmocne. Tieto prace by potrebovaly rychlejsie tempo. Bolo by to mozne prave teraz, kedze z pozicky obrany statu podnikaju sa rozne prace; tym by sa mohlo ulepit i velkej nezamestnanosti.

Musim vyzvat pozornost vlady tiez na nedostatocnost odskodnovacich fondov, zriadenych u krajinskych uradov. Bude treba najst sposob, aby sa tieto odskodnovacie fondy staly serioznymi faktory podpornymi a neboly instituciami pre rozdelovanie almuzny.

Panu ministrovi financii sa naskytne pri vydani prevadzajuceho nariadenia k novele zakona o priamych daniach moznost ukazat, ze ma pochopenie pre gazdov, zemedelcov. Tu moze ucinit to, ze v nariadeni samom stanovi, ze zivelnou pohromou postihnuty gazda, ktory utrpel urcite percento skody, obdrzi na zaklade prosteho vyhlasenia skody odklad co do platenia priamych dani a co sa tyka berneho roku, v ktorom ku skode doslo, obdrzi i slavu bernych nedoplatkov podla percenta utrpenej skody. Ak kedy povoden pobrala malorolnikovi celu urodu a seno a tym utrpel gazda v lete 1936 95 skody, ma mu byt dan na r. 1936 podla toho snizena

Po tom, co som uviedol, pripojujem sa k vyzve, aby vlada vo zmysle podanych iniciativnych navrhov senatorskych poskytla bez odkladu pomoc obyvatelom v obci utrpivsim zivelne skody. (Potlesk.)

Mistopredseda dr. Buday (zvoni): Udelujem slovo dalsiemu zaznacenemu recnikovi, panu sen. Mikulickovi.

Sen. Mikulicek: Damy a panove!

Prohlasuji za nas klub, ze budeme hlasovat pro predlozene osnovy. Ale pri te prilezitosti musim poukazati na praksi, jak se resi otazka zivelnich pohrom resp. podpor pro ty, kteri byli poskozeni.

Vazeni! V ucetni uzaverce za r. 1934 byla polozka; kde vlada podle zmocnovaciho zakona pridala pres 60 mil. Kc k fondu, na ktery se vybira pri pozemkove dani od urcitych poplatniku. Jiste projedu veliky kus republiky, do roka prichazim do styku s vesnickym lidem, ale velmi zridka setkam se s poskozenym, ktery by neco dostal z teto castky, cinici spolecne s fondem pri zemedelske dani temer 80 mil. Kc. Panove! Lonskeho roku jsem vedl deputaci zastupcu jedenacti obci Ceskobrodska k panu radovi Snajberkovi. Byli mezi nimi jenom dva komuniste, 5 bylo domovinaru; byli tam take prislusnici socialistickych stran. Pan rada nam potvrdil, ze ceskobrodsky okres dostal na zivelni pohromy 3 mil. Kc, a tito zastupci jedenacti obci mu odpovedeli, ze oni ve svych obcich pres to, ze byli velmi silne poskozeni, nemohou potvrditi ani jediny pripad ze by byl dostal drobny rolnik podporu. A prece 3 mil. Kc pro ceskobrodsky okres je dosti znacna suma penez.

Panove! Pracujici rolnici nejsou niceni jenom zivelnimi pohromami, proti nimz je tezko se ubranit lidske sile. Byl jsem pred tremi tydny v Zidlochovicich, kde je pripravny vybor pro pozadavky pracujicich rolniku, a v nem jsou dva rolnici - a ne mali - kteri obhospodaruji 60 meric; jeden je politickym prislusnikem strany pana Sramka, druhy politickym domovinarem. Je to spolecny pripravny vybor. (Vykriky senatoru republ. strany zemedel. a malorol. lidu.) Prominte panove, kdyz vy ty pohromy neresite, nedivte se, ze i takovy rolnik, ktery obhospodaruje 60 meric, hleda spolupomoc i v delnickych stranach. A tam tito lide si stezovali, ze jim zver ze statnich lesu zidlochovickych tak nici urodu, ze dokonce ani neosivaji blizke parcely kolem techto lesu. To jiz je v rukou lidskych, takoveto pohromy odvratiti. Podivejte se dnes na mysi zaplavu. U nas v minulem mesici ani nechteli sit, ponevadz bylo nebezpeci, ze budou museti siti po druhe. Je to neco jineho, kdyz prijde pohroma s hury anebo vetrem, ale tyto pohromy se daji zmirniti resp. odstraniti. Zver se drzi jen pro luxus, aby obcas do takoveho statniho lesa si mohli pani prijiti strelit, a siroke masy rolniku bez rozdilu narodnosti, politicke strany nebo nabozenstvi trpi touto pohromou.

Dnes rano jsem prijel z Mukaceva. Vcera jame tam meli sjezd pracujiciho seljanstva Podkarpatske Rusi, na nejz sli chudi rolnici - panove, racte se zeptat policajtu - az 3 dny cesty az ze sigetskeho obvodu atd. - je to 120 km, a optejte se rolniku, i vasich, kteri s vami voli, jakou desnou pohromou jest zver hlavne ze statnich statku na Podkarpatsku. Prosim, tam musi domkar nebo rolnik, jakmile zasadi brambory, kazdou noc pod kolibou spat - vite, kdo znate Podkarpatsko, co je to koliba - ozbrojen jen sekerou udrzovat tam ohen - ovsem ze z nakradeneho drivi, ponevadz sveho nema. Pusku take mit nesmi - aby zahnal divokou zver, hlavne cernou, divoke svine, aby nevyhrabovaly sadbu, a jakmile to zacne rust, i nasadu. To je uzasna vec, kdyz to uvazite. Ten clovek pracuje cely den a vecer musi jiti 2 az 3 km lezet do prirody pod takovou volnou striskou, kolibou, aby uhajil policko pred zveri, pro kterou si potom nejaky Prazak, at ministr ve vysluzbe nebo aktivni, nebo pan Papen z III. rise prijde, aby ji odstrelil. To je zase zivelni pohroma, kterou lze lidskou rukou, lidskym duchem a lidskou vuli odstranit.