Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 44. schuze (obsah, prilohy) | Patek 9. rijna 1936

Tu proste po vzoru francouzskem i spanelskem, kde ma lid v rukou vladu a kde jsou reseny nejenom problemy delniku, rolniku a zivnostniku, ale kde jsou reseny take problemy kulturni vychovy, kde je pres 50 % analfabetu, po tomto vzoru si napravu zjednaji delnici rukou hlavy, rolnici, kteri byli okradeni pozemkovou reformou o pudu, ktera jim patrila, a kteri jsou dnes uplne ozebraceni, a zivnostnici. Ruku v ruce vsichni pracujici do lidove fronty, pracovati k lidove vlade, k reformam na zabezpeceni lidskeho zivota! (Potlesk komunistickych senatoru.)

Mistopredseda. dr. Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. dr. Fritz. Davam mu slovo.

Sen. dr. Fritz: Slavny senat!

Istota menovej vzajomnosti pred svetovou vojnou zabezpecovala vzajomnu doveru, bola tedy zakladom rozvoja medzinarodneho obchodu. Vojna znivocila nielen ludske zivoty, ale i hmotne hodnoty bojujucich statov a po vojne nalozila im tazke bremena, pod tlakom ktorych snazil sa kazdy stat svoj u menovu politiku tak zariadit, aby z toho mal cim vacsi zisk, i ked na ukor druheho statu. Prikladom toho su Spojene staty severoamericke, ktore umelym sposobom vyhnaly kurz dolara do nemoznej vysky, aby sa tym, dlh dlznickych statov znasobil. Dlznicke staty, najma Nemecko naproti tomu siahlo k protiopatreniam, znehodnotilo svoju menu na puhy papier, nasledkom coho staly sa dlhy nesplatitelnymi. Ze taketo jednanie podkopalo potrebnu vzajomnu doveru a menova bezpecnost upadla uplne, o tom nemoze byt pochybnosti. Velmi frapantne charakterizoval tento postup Roosevelt, ked povedal: "Jeden napaloval druheho a cert vzal vsetky."

Stabilizaciou nasej koruny z r. 1929 dobyli sme vyhodneho polozenia na svetovom trhu. Staci uviest, ze r. 1923 az 1924 nasa Skodovka vyvazala nielen do Anglicka, ale i do Ciny, do Kanady atd., a nasledkom toho vyvozu nas narodny majetok r. 1928 bol odhadnuty na 270 miliard Kc. Vtedy neboli sme priputani k ziadnej mene. R. 1929 pripojili sme svoju menu k zlatu. Bol to velky omyl, ktoreho nasledky pocitovali sme takmer cez cele desatrocie a citime ich i dnes. Klesol nas vyvoz a stupla nezamestnanost. Nas narodny majetok r. 1933 klesol na 135 miliard a ak spocitame z toho narastle dlhy, sotva nam ostalo 40-50 miliard nezatazeneho majetku a nezamestnanost stupla o 800.000. Anglia coskoro sa odputala od zlatej meny. Po odputani libry od zlata klesol urokomer automaticky, kedze nadbytok devalvaciou mobilizovaneho kapitalu bol v cudzine, co malo velky vliv na domaci trh. My sme i po tamto prevadzali vlastnu menova politiku, a to podla svojej potreby. Ucinok tychto opatreni vsak bol velmi pochybny, kedze bol paralyzovany protiopatreniam. To sa dialo vsak i u inych statov, a nasledok toho bol ten, ze sa sirila priepast neistoty a nedovery, medzinarodny obchod ochromel, co viedlo k vyvrcholeniu hospodarskej krizy. Tato si vynutila svetovu hospodarsku konferenciu, ktorej sa zucastnily v juli r. 1933 Francia, Velka Britania a Spojene staty severoamericke. Konferencia nedoniesla kyzeneho vysledku, lebo uz na prvej otazke, otazke menovej, sa rozbila a sa odrocila na naurcito. Kedze kriza na nas hospodarsky zivot doliahla, hoci sme nemali tej odvahy ako Anglia odputat sa od zlata, ucinili sme v r. 1934 prvy pokus, totiz devalvaciu. Dohodnotili sme nasu korunu s 44,58 mg na 37,15 mg zlata rydzosti 0,900, co znamena v procentoch dohodnotenie 16 2/3 % a teraz nastava dalsie odhodnotenie 16 % a to za ucelom obnovenia obchodnej politiky.

Slovenska ludova strana zasadne sa nestavia proti devalvacii, ale dovoluje si upozornit tento slavny zbor, ze puhym menovym zasahom kriza sa neda prekonat.

Pan predseda vlady ocakava od tohoto opatrenia rozvoj zahranicneho obchodu a dosledkom toho i zlepsenie vnutorneho trhu. Devalvacia z r. 1934 nijak nedokazala ani prvky takeho rozvoja, bola preca tiez 16 %, a to je dokazom toho, ze devalvacia sama o sebe na to nestaci.

Otazka vyvozu a dovozu vyzaduje konstruktivnu hospodarsku politiku, ktora sustavne vytvara predpoklady zahranicneho obchodu.

V poslednej dobe preletela novinami zprava ktora nam vykazovala statistiku nasho vyvozu v prvych 8 mesiacoch tohoto roku. Nas vyvoz smeroval v 30 % do zemi sterlingovych a Spojenych statov severoamerickych, 13,5 % do zemi byvaleho zlateho bloku, asi 42 % do zemi clearingovych a Nemecka, zbytok inam.

Porovnavajuc tieto statisticke data s dobou minuleho roku zbadame, ze nas vyvoz klesol do zemi clearingovych asi o 1 % a stupnul do zemi sterlingovych a severnej Ameriky o 128 %, taktiez do zemi zlateho bloku o 0,7 %. Tento vzostup podava nam otazku, ci by nechalo vyhodnejsie pripojit svoju menu k statom clearingovym, kedze v tychto nasli sme vyhodny trh.

Nejdem sa zaoberat obsirnejsie s touto otazkou, chcem vsak vyvodit z tychto statistickych dat, ze k rozvoju vyvozu je potrebne odsrtranit tak prekazky medzinarodneho razu, ako na pr. uvolnenie dovozu do zemi kontingentnych, zrusenie clearingu uvolnenim devizovych opatreni, uprava medzinarodnych dlhov, ujednanie valutovych uverov, ako aj prekazky razu vnutorneho, ako su povolovacie a devizove opatrenia, nevyhodne dopravne tarify a danove opatrenia.

Spravne je to, ze zachovat kupnu silu koruny musi mat na starosti vlada, co znamena, ze by kupna sila co mozno najmenej sa znizila. Je bezpochybne, ze devalvaciou sa rozviri hladina ceny, co zdoraznuje i pan ministersky predseda, ked ohlasuje boj proti neodovodnenemu zdrazovaniu a slubuje skumat jej vliv vzhladom na polozenie statnych zamestnancov.

Nemozem sa zbavit preca tej obavy, ze pod titulom neodovodneneho zdrazovania budu sikanovani obchodnici a remeselnici, a statni zamestnanci to odnesu, ako sa, to stalo pri prvej devalvacii. Pred devalvaciou, totiz v novembri 1933, vlada prehlasila, ze pristupuje k platovym zrazkam statnych zamestnancov len preto, ze podnikne velku zlavnovaciu akciu, ktora dokonci deflacny procesu nas. Za necele 2 mesiace miesto tejto akcie pristupila k devalvacii, ktora zastavila cenovy pokles a priniesla rozhodne zdrazenie.

Neodovodnene zdrazovanie sotva sa najde pri vyrobe, lebo znizenim kupnej ceny koruny musi sa zvysit vyrobna. rezia, ktoru vyrobca rozhodne presunie na konzumenta. Eklatantnym pripadom je zakon, ktorym sme sanovali bratske revirne pokladnice. Ako sa racite pamatat, bolo tam ulozene, ze firma, vyrobca, prispieva k tomu sanacnemu fondu. Racite si pozriet ucet, ktory poda vyrobca velkoobchodnikovi s uhlim, a tam je pripisany i prispevok na sanacny fond, ktory vyrobca jednoducho presunul na konzumenta. To sa stane aj inde.

Druhym predpokladom ucinnosti devalvacie je uspornost, totiz aby vlada dospela k vyrovnaniu statneho hospodarstva ako je na pr. v Anglii. Statne zaverecne ucty davaju nam v tomto ohlade velmi smutny obraz. Statny rozpocet na rok 1935 vzhladom na devalvaciu prelimitoval prijmy v sume 7985 mil. Kc, ale skutocne cinil prijem len 7026 mil. takze na prijmoch cinil schodok 959 mil. a k tomu bol este prestupeny rozpocet.0 617 mil. Kc. Napriek tomu schodku na rok 1936 boly v rozpocte prijmy zvysene o 48 mil., cize musily by sa prijmy zlepsit o 959 plus 48, teda nad jednu miliardu. Na rok 1937zvysujeme prijmy o 423 mil. Kc na strane vydavkov hrozi teda nebezpecie, ze sa zvysia nad rozpocet, ak sa zvysi cenova uroven po devalvacii.

Slavny senat? Nech je mi dovolene este na uvahu vziat velmi vaznu otazku. Bezpochybne stoji to, ze bez pevneho domaceho trhu nemoze byt vydatny vyvoz, a prava preto nebolo by od veci uvazovat o tom, ci by sa nemaly vyuzit vsetky dosledky tejto devalvacie. Mam na mysli rozmnozit obezivo. 16 % odhodnotenie znamenalo by zvysi obezivo o 1.110 mil. Kc; ked sa to uz opakuje druhy raz, znamenalo by to zvysit obezivo o 2 miliardy. Obava, ze rozmnozenim platidiel nastaly by nenahraditelne skody, zapricinene snad nepredvida telnym poklesom tejto koruny, nie je opodstatnena, lebo 42 % krytie v zlate postacuj i na krytie takto rozmnozeneho obeziva.

Nakoniec dovolim si ucinit k tejto predlohe este poznamku po stranke formalnej. Velmi zvlastne je, ze v tejto predlohe dava sa vyhodne polozenie urcitym - mozem povedat spekulantom podla odst. 5 §u 1, kde sa urcuje pomer terajsej koruny k devalvovanej korune; hovori sa "v pravnych pomeroch" a dovodova zprava dodava k tomu, ze tak v tuzemsku, ako medzinarodne, ak je ushovorene a vymienene v zlate, ze vtedy ten veritel dostane valorizovanu korunu, totiz nedostane znehodnotenu o 16 %, dostane tedy za 100 Kc 116 Kc. Racite laskave prepacit, je to velmi nebezpecne, lebo s tym narusuje sa sukromnopravna zasada. Tento pomer dlznika ako aj tuzemskeho veritela ku statu je pomerom koordinovanym, sukromnopravnym pomerom a v takom pripade ziadna vynimka nemoze sa stanovit zvlast ked to niekto robi zo spekulacie.

Nakolko vladny navrh dava zmocnenie vlade, ked my ako opozicna strana nechovame doveru voci tejto vlade, budeme hlasovat proti nemu. (Potlesk senatoru slovenske strany ludove. )

Mistopredseda dr. Bas (zvoni): Ke slovu je dale prihlasen pan kol. sen. dr. Klouda. Davam mu slovo.

Sen. dr. Klouda: Slavny senate!

Koalovane strany se dohodly uciniti v obou snemovnach toto prohlaseni:

Rozhodnutim Francie, Anglie a Spojenych statu, prikrociti k takove uprave menovych pomeru, ktera by umoznila mezinarodni smenu zbozi a prace a tim take pokojnou spolupraci civilizovaneho sveta, dostal se nas stat pred ukol prizpusobiti svoji menu teto nove situaci. Vlada prozkoumala nase hospodarske vztahy domaci i zahranicni a navrhla snemovnam osnovu zakona, kterou jsme podrobili dobre uvaze. Jsme si vedomi tezkeho ukolu i velike odpovednosti za jeho reseni. Jako kazde opatreni hospodarsko-politicke ma take navrzena uprava sve vyhody i nevyhody. Poctiva kritika bere zretel na oboji a posuzuje spravedlive, oc se dosavadni pomery zlepsi nebo zhorsi. S tohoto hlediska mame za to, ze i odpurci teto osnovy uznaji ji za jeden z ucinnych prostredku vybrednouti ze stavu,- ktery take oni musi uznavat za neudrzitelny.

Mame duveru k vlade, ze vedoma sve odpovednosti za provadeni tohoto zakona v tom duchu, v jakem jej chceme prijmout, se pricini, aby jeho celkovy vysledek prinesl nasemu statu a jeho obcanstvu podstatnou ulevu v dnesni tezke situaci, ze se pricini, aby ho nebylo zneuzito k neoduvodnenemu a nespravedlivemu.zvedani cen, nybrz k tomu, aby prispel k rozsireni odbytu a k rozmnozeni pracovni prilezitosti a tim i slusnych vydelku vsech k praci schopnych a ochotnych lidi, zejmena nezamestnanych. Doufame, ze kdyz se podle vzoru jinde osvedcenych bude moci nase obchodni politika zmeniti, a pozvedne-li se tim solidni podnikani soukrome i verejne, bude mozno zvysiti prijmy soukromych i verejnych zamestnancu. ktere za krise byly snizeny.

Uprava, kterou hodlame prijmouti, ma prispet nejen nasemu obchodu zahranicnimu, nybrz take vnitrozemskemu hospodarstvi. Aby tohoto cile bylo dosazeno, bude potreba pripojit k teto uprave menove radu dalsich opatreni, ktera by tvorila pevny soubor nove politiky, uvolnujici hospodarsky zivot. Sem patri uvolneni obchodniho i platebniho styku s cizinou, zajisteni hojneho a levneho uveru solidnimu podnikani soukromemu i statu a samosprave, reforma celniho tarifu a politiky danove, reforma dopravnich tarifu zvlaste se zretelem na zajmy odlehlych kraju a reforma verejne spravy, aby nebrzdila roztacejici se kola tezkopadnym rizenim. (Vyborne!)

Radi bychom, aby zlepseni hospodarske, ktere ocekavame od teto upravy, prispelo take k reseni nekterych politickych a narodnostnich problemu naseho statu. Od teto upravy a dalsich opatreni, ktera s ni budou souviseti, ocekavame podstatne oziveni hospodarskeho zivota, zejmena take tech odvetvi naseho prumyslu, z nichz je ziva znacna cast nasich nemeckych spoluobcanu. Radi bychom, aby v tomto opatreni videli nasi dobrou vuli pomoci jim v jejich zvlast tezke situaci.

Ale sebe lepe mineny zakon by malo pomohl bez ochotne a verne spoluprace vsech, kdo se jim maji riditi. K teto verne spolupraci zveme vsechny obcany a obcanky tohoto statu. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda dr. Bas (zvoni): Rozprava je skoncena.

Byl mne podan doplnovaci navrh sen. Mikulicka a Nedveda a resolucni navrh tychz panu senatoru.

Zadam, aby tyto navrhy byly precteny. Tajemnik senatu dr. Bartousek (cte)

1. Doplnovaci navrh sen. Mikulicka a Nedveda

Za § 5 osnovy budtez vsunuta ustanoveni:

§ 6.

Vsechny kartelove ceny se snizuji o 20 %. Podrobnosti upravi vladni narizeni nejpozdeji do 10. rijna 1936.

§ 7.

Vsechna cla a ostatni zatizeni, uvalena na dovoz, se snizuji o 20 %. Toto ustanoveni netyka se dovozu predmetu prepychovych.

§ 8.

Vykaze-li index zivotnich nakladu zvyseni oproti stavu ze dne 1. rijna 1936, musi vsechny mzdy, platy, pozitky a pense statnich, verejnych i soukromych zamestnancu, vojaku, podpory v nezamestnani, duchody valecnych poskozencu a socialni renty byti se zpetnou platnosti zvyseny o tolik, o kolik stoupla drahota.

Prezkoumani indexu zivotnich nakladu a priprava a uprava mezd atd. bude provadena nejmene jednou mesicne. Podrobnosti upravi vladni narizeni.

§ 9.

Pro zemedelce, kteri neprodavaji vice obili nez 100 q rocne, budou zruseny vsechny srazky s obilnich cen se zpetnou platnosti ode dne zni.

Pro statkare a velkostatkare necht jsou srazky umerne k tomu zvyseny taktez se zpetnou platnosti.

§ 10.

Na spekulacni zisky z kursovych rozdilu nastalych odhodnocenim Kc bude ulozena 50 %ni dan.

§ 11.

Zisku, nabyteho Narodni bankou odhodnocenim Kc, bude pouzito k ucelum uvedenym v § 8.

2. Resolucni navrh sen. Mikulicka a Nedveda:

Vlade se uklada, aby senatu N. S. predlozila navrh zakona, vybudovaneho na techto zasadach

1. Vsechny kartelove ceny se snizuji o 20 %.

2. Vsechna cla a ostatni zatizeni, uvalena na dovoz, se snizuji o 20 %.

3. Vykaze-li index zivotnich nakladu zvyseni oproti stavu ze dne 1. rijna 1936 musi vsechny mzdy platy, pozitky a pense statnich, verejnych i soukromych zamestnancu, vojaku, dale podpory v nezamestnani, duchody valecnych poskozencu a socialni renty byti se zpetnou platnosti zvyseny o tolik, o kolik stoupla drahota.

4. Pro zemedelce, kteri neprodavaji vice obili nez 150 rocne, budou zruseny vsechny srazky s obilnich cen se zpetnou platnosti ode dne zni. Pro statkare a velkostatkare necht jsou srazky umerne k tomu zvyseny taktez se zpetnou platnosti.

5. Na spekulacni zisky z kursovych rozdilu, nastalych odhodnocenim Kc, bude ulozena 50%ni dan.

Mistopredseda dr. Bas (zvoni): Racte zaujmout mista. (Deje se.)

Udeluji panu zpravodaji sen. dr. Karasovi slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate!

Zastupce narodniho sjednoceni namita, ze pry tento zakon je zbytecny, nebot export sam sebou v posledni dobe stoupal, a tedy ze by byl stoupal i dale, ale recnik zapomina, ze prave mezinarodnimi pomery, odpoutanim se zlateho bloku od puvodniho franku, by se byla konkurence nase ztizila, a ze my, abychom toto ztizeni, vyrovnali, museli jsme sahnouti k teto devalvaci.

Zastupce strany sudetskonemecke si stezuje, ze severnim Cecham, Morave a Slezsku se malo prichazi na pomoc. Prave tento zakon bude miti nejlepsi ucinky pro severni Cechy, pro prumyslove kraje, kde tovarnam, ktere zahalely - kdyz jedeme z Liberce k Harrachovu, vidime zretelne, jak tovarny maji tmu, ze kominy nekouri, ponekud timto zakonem se umozni lepsi export a tim se zlepsi i zivobyti v techto severnich krajich.

Zastupce komunistu se stavel hlavne proti kartelum jako zdrazovatelum. My jsme vydali pred 3 lety zakon - ja jsem byl tehdy referentem - a jiz tehdy jsem mel obavy, splni-li zakon to, co jsme od neho ocekavali. Vidime, ze to nesplnil, a dnes je presvedcena i vlada, ze treba uciniti napravu, a vlada snad sama se zmenou zakona karteloveho pred Narodni shromazdeni predstoupi.

Pan zastupce ludove strany projevil nazor, ze menovy zakon sam o sobe nezlepsi hospodarsky stav. To vime vsichni, a ja jako referent jsem vyslovne upozornil, ze je tu jeste rada prekazek, ktera brani lepsimu hospodarskemu rozvoji, a take zde bude nutno zasahnouti. Jeho namet, abychom usporeneho zlata nebo zisku valutoveho pouzili k rozmnozeni obeziva, jest veci velmi choulostivou, o tom se neda tak dobre debatovat, ale upozornuji, ze mnozstvi obeziva nemuze byti libovolnym zpusobem stanoveno, nybrz ze se ridi hospodarskou potrebou statu. Myslim ze dnesni stav papirovych penez staci nasemu hospodarskemu zivotu, proto s tim asi neprorazime.

Navrhy podane zastupcem komunisticke strany pokladam za neprakticke a v praksi neproveditelne a proto navrhuji jejich zamitnuti. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Mistopredseda dr.Bas (zvoni): Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati ve cteni prvem, a to vzhledem k doplnovacimu navrhu sen. Mikulicka a Nedveda takto:

O §§ 1 az 5 budeme hlasovati podle zpravy vyborove; pak o doplnovacim navrhu sen Mikulicka a Nedveda a konecne o §u 6 nadpisu zakona, a uvodni formuli jeho podle zpravy vyborove.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi s tim, aby §§ 1 az 5 znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. Mikulicka a Nedveda, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 6 nadpis zakona a uvodni formule znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Tim tato cast a tudiz cela osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl, snemovny tisk 292.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Ne.

Mistopredseda dr. Bas (zvoni): Neni zmen.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalen a podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 292.

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem sen. Mikulicka a Nedveda, necht zvedne ruku.(Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Nyni budeme hlasovati o prohlaseni, jez ucinil pan predseda vlady dr. Hodza ve schuzi senatu dne 8. rijna 1936, a to podle §u 65 jedn. radu.

Navrh na odklad hlasovani mne podan nebyl.

Kdo schvaluje prohlaseni pana predsedy vlady, ucinene ve schuzi senatu dne 8. rijna 1936, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prohlaseni pana predsedy vlady bylo schvaleno.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen:

Do vyboru zivn.-obchodniho misto sen. Koutkove nastupuje sen. Havlik.

Do vyboru inkompatibilniho misto sen. ing. Wintera nastupuje sen. Havlik.

Do vyboru narodohospodarskeho misto sen. Reyzla nastupuje sen. Wellan a misto sen. Popovice sen. Dr. Vacek.

Do vyboru imunitniho misto resignovavsiho sen. Niessnera nastupuje sen. Reyzl.

Do vyboru iniciativniho misto resignovavsiho sen. Niessnera nastupuje sen. Wellan.

Do vyboru ustavne-pravniho misto sen. dr. Smerala nastupuje sen. dr. Vacek.

Klub senatoru csl. soc. dem. strany delnicke zvolil prvnim mistopredsedou sen. Modracka, druhym mistopredsedou sen. Chalupnika, novym clenem vyboru sen. Korvasa.

Mistopredseda dr.Bas sdelil ze predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v utery dne 20. rijna 1936 0 16. hod. s

1. Zprava vyboru narodohospodarskeho a rozpoctoveho o iniciativnich navrzich na poskytnuti statni podpory poskozenym zivelnimi pohromami (tisky cis. 6 az 9, 12, 13, 18 az 21, 23, 44, 45, 127, 194, 208 az 217, 224, 226, 227, 233, 238, 244) (tisk 268).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 25. ledna 1936, c. j. Nt XIX 1/36-4, za vydani sen. Javornickeho k trest. stihani pro precin proti bezpecnosti cti spachany tiskem (cis. 1796/1936 preds.) (tisk 180).

Schuze skoncena ve 12 hod. 12 min.