Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 44. schuze (obsah, prilohy) | Patek 9. rijna 1936

Zacatek schuze v 9 hod. 46 min.

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr. Bas, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatele: dr. Karas, Pichl.

Celkem pritomno 117 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri dr. Kalfus, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji 44. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 7. rijna 1936, c. 70.331/36/7, o resignaci sen. Niessnera a o povolani nahradnika Matyase Wellana, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam zapisovatele sen. dr. Karasa, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. dr. Karas (cte): Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto uprazdnene resignaci senatora Vilema Niessnera, povolavam podle §u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a §u 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Matyase Wellana clena mestske rady v Brne a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: dr. Cerny v. r.

Predseda (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan Matyas Wellana vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu a pana sen. Wellana zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr. Bartousek (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach baltem Wissen und Gewissen auszuuben.

Sen. Wellan (padavaje predsedovi ruku): Ich gelobe. (Senatori usedaji.)

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Fritschovi, Chalupnikovi, Steinerovi, Zmrhalovi, dodatecne na vcerejsi schuzi sen. dr. Milotovi, Plaminkove.

Zprava tisk 293.

Zapisy o 41. a 42. schuzi senatu N. S. R. Cs.

vyborum narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 30. zari 1936. kterym se castecne meni a doplnuje vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936. c. 7 6 Sb. z. a n.. o zemedelskem vyrovnacim rizeni (c. 3532):

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni post. Snemovny (tisk 292) k vladnimu navrhu zakona o nove uprave ceskoslovenske meny (tisk 293)[podle §u 35 jedn. radu] a rozprava o vladnim prohlaseni, ucinenem ve 43. Schuzi senatu dne 8. Rijna 1936.

Zpravodajem vyboru je p. sen. dr. Karas, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Prvni devalvaci provedli jsme v unoru 1934 z vlastniho rozhodnuti a vlastni iniciativy. Dnesni devalvace byla nam vnucena svetovymi pomery, jak zde uvedl vcera podrobne pan predseda vlady.

Ucelem obou devalvaci bylo pomoci nasemu hospodarstvi, a to ulehcenim a zvysenim exportu. Vcera pan predseda vlady podrobne vysvetlil, jak zvyseny export bude blahodarne pusobiti predevsim na prumysl exportni, ktery bude moci vice vyvazeti, tedy take vice vyrabeti; tim se zamestna rada nezamestnanych delniku, dostanou mzdu lide, kteri nepracovali a kteri nasledkem zvyseneho prijmu mohou take vice konsumovati. Tak vyrobci ostatnich spotrebnich statku budou participovati na zvetsenem vyvozu. Proto jsme se pripojili k svetove devalvaci.

R. 1934 tedy pred dvema lety, bylo velike mnozstvi pochybovacu o zdarnych ucincich teto devalvace. Pokud meli pravdu nebo ne, dokazuji posledni dve leta. Faktem bylo, ze devalvace nasemu exportu skutecne pomohla. Letos jiz tech pochybovacu bylo mene. Vzdycky se ovsem najde nekdo, kdo ma nazory odchylne, ale prece prevlada pocet tech, kteri mysli a jsou presvedceni, ze devalvace tato nasemu prumyslu a exportu pujde ku prospechu. Spise tu byla otazka nebo spor, jak daleko ma devalvace jiti. Na jedne strane byli zastanci devalvace takove, aby byla skutecne hodne ucelna, snad na 50 az 60 %, aby presahovala devalvaci men jinych, dolaru libry sterlinku, po pripade italske liry na 41 %. A zase na druhe strane byla rada lidi, kteri si prali, aby devalvace byla mirna vzhledem k tomu, ze jsme ji jednou prodelali, jenom nejakym nepatrnym zlomkem. A nase vlada se rozhodla pro zlate stredocesti. Devalvace nase neni stanovena presne urcitou cislici, nybrz je ponechana vlade jista volnost. Jsou zde stanoveny hranice 32,21 % a 31,21 %. Tuto hranici maji Spojene staty a Francie. Je tedy treba, abychom obdobne v techto mezich stanovili devalvaci. Francie na tyto meze, bude celkova devalvace nasi koruny maximalne - podari-li se az po tu nejnizsi mez - asi 0 32,2 %, kdybychom se spokojili nejvyssi mezi, bylo by to priblizne asi 27,7 % stred je asi 30 %. Povsechne si muzeme rici, ze nase koruna bude devalvovana o 30 %, tedy nize, nez jsou devalvovany jine zahranicni meny.

Pri devalvaci se zaroven stanovi, ze vnitrni cena koruny bude 1:1. Tato cena da se snad udrzeti zcela dobre pri domacich vyrobcich a domaci praci, ale bude uz obtizno cenu tuto stanoviti pro predmety, ktere se k nam dovazeji z ciziny, at uz jsou to prime suroviny, ktere se doma zpracuji z hrubeho stavu at suroviny napolo zpracovane, v nichz neni jen cena suroviny, nybrz i cena prace vykonavane za hranicemi za jinych pomeru a take tak hodnocena, a konecne veci, ktere se primo spotrebuji, jak vcera pan predseda vlady uvedl: kava, ryze a caj, jichz ceny budou musiti byti zvyseny o to, oc nase koruna devalvaci poklesla. Cizinec se nespokoji za sve zbozi papirovym penizem, ktery mu dame, protoze jej bere u vedomi, kolik miligramu zlata za tim penizem stoji, a stoji-li za nim mene miligramu zlata, musi byti vice papiru, a tom neni pochyby. Je tu ovsem nebezpeci, aby skutecny stav, ze do ciziny budeme muset platiti draze jeji vyrobky, nevedl k vymluvam pri zdrazovani domaciho zbozi. Vyslovil jsem tuto obavu zde jiz pred.dvema lety pri prve devalvaci. Tehdy vlada slibovala, ze zamezi bezduvodne zdrazovani; ale ve dvou letech dokazal statni urad statisticky svymi urednimi daty, ze nastalo skutecne zdrazeni i domacich vyrobku a surovin, tedy ze vlada nesplnila v minulych dvou letech slib, ze zakroci proti bezduvodnemu zdrazovani.

Vcera nas ubezpecoval p. predseda vlady, ze vlada dnes zamysli s plnou vervou a silou zakrociti proti neoduvodnenemu zdrazovani, dokonce prohlasenim, ze mysli, ze takove zdrazovani domacich vyrobku se rovna takrka velezrade, ze je to skutecne cin trestuhodny a smerujici proti existenci naseho statu. Ocekavame, ze vlada skutecne zakroci a nebude trpeti takoveho zdrazovani. Zaroven vydala vlada vladni narizeni, kde upravuje tyto otazky, pri zvysovani cen bude tu jiste komise, ktera bude vypocitavati, je-li zdrazeni oduvodnene ci nikoli. Ale nemuzeme se zbaviti obav, ze jiste zdrazeni tu nastane a ze se vybije na hrbetech tech, kteri prodavaji jen svou praci, t. j. delnici a statni zamestnanci, a tech, kteri jsou zivi z renty. U tech nastane jiste zhorseni.

V zakone tomto postradame ustanoveni o t. zv. zlate klausuli. Co je to? Je to ujednani ve smlouve, ze dluznik bude musit zaplatiti v budoucnosti kapital mu pujceny v teze hodnote, cili touze castkou zlata, kolik v tech penezich dnes dostal. Takovou zlatou klausuli ma francouzsky zakon menovy minuly tyden schvaleny parlamentem, ale nedokonalou; zakon take rika 1:1, frank novy jako stary, ale hned tam podotyka, ze tam, kde byly do zahranici pujceny penize ve starych, hodnotnejsich francich, ma francouzsky veritel pravni narok, aby mu byl kapital vracen zase v teze hodnote, cili jinymi slovy, je to zlata klausule. Ale domaci veritel jiz te ochrany nema, domaci dluznik muze splaceti drahy vypujceny frank dnesnim frankem. Vidime, ze je to nedokonale. Tato nejistota, tyto obtize vedly k tomu, ze nase vlada nedala do zakona ustanoveni o zlate klausuli. Vlada vyslovne upozornuje v duvodove zprave v poznamce k odstavci 5 §u 1, ktery mluvi o tom, ze jedna Kc rovna se zase jedne Kc, ze se nevylucuje v tech pripadech, kde se stala umluva o zlate klausuli, ze veritel bude miti skutecne pravni narok, aby mu byla vracena taz castka zlata v budouci mene. Tedy pravni stav existuje dale a neni i timto zakonem dotcen.

Vynos devalvace pripada statu. Tytez jsme meli r. 193, ze vynos pripadl statu, a tehdy jsme rekli v zakone, ze stat pouzije vynosu i splaceni menoveho dluhu, ktery ma u Narodni banky. Snad je vazenym clenum senatu znam, ze vynos davky z majetku nekryl uplne pocet rakouskych papirovych korun, ktere jsme prevzali, ze zustal jeste jisty dluh, a ze Narodni banka nedostala jeste asi 2 miliardy splacenych penez, ktere ji stat uplaci. Na to splaceni byl urcen vynos teto devalvace. Dnes se vsak ma tohoto vynosu pouziti pouze na udrzovani kursu nasi koruny v zahranici, k cemuz ho ma pouziti Narodni banka.

Ucelem nasi valutove predlohy bylo pomoci exportu. Touto upravou ceny nasi koruny v cizine umoznuje se lepsi konkurence v cizine, ale prekazkou naseho exportu neni jedine nase mena; nybrz jeste rada jinych veci, tak zvane povolovaci rizeni, kontingenty cizich statu, devisova opatreni, a to vsechno brzdi nas export snad jeste vice nez valutova mena. A proto je vyslovovano vseobecne prani, aby se i v tomto smeru vyslo exportu vstric, aby vsechny tyto prekazky byly omezeny, ne-li primo odstraneny. A tu pan minstr financi vcera v rozpoctovem vyboru prislibil, ze po strance devisovych opatreni nastane jista uleva, ne-li uplne odstraneni v nejkratsi dobe, a ze i v ostatnich vecech, jako v povolovani devis a kontingentech - tam nejsme samostatni, nybrz jsme vazani na cizinu - se deje jista uleva. Francouzsky zakon primy o tom mluvi, Francie uz zacala s ulevami kontingentu a doufejme, ze take nasemu prumyslu vyjde vstric.

Delame tim krok k ozdraveni nasich hospodarskych pomeru a slibujeme si, ze tato osnova zakona skutecne prispeje nasemu prumyslu a nasemu zamestnani, a proto navrhuje rozpoctovy vybor slavnemu senatu, aby prijal osnovu zakona tak, jak se na ni usnesla posl. snemovna. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a navrhuji, aby recnicka lhuta byla stanovena na pul hodiny. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomu neni, lhuta je schvalena.

Udeluji slovo prvemu prihlasenemu recniku, kol. Fussymu.

Sen. Fussy madarsky): Cteny senat!

Zakon, ktory dava vlade hospodarske zmocnenie, vyslovuje rozhodne, ze zakon sa nevztahuje na veci financne, zvlaste nie na veci menove. Prvy odstavec § 1 prave pojednavaneho zakona neustanovuje pevne zlaty obsah koruny, ale udava len maximalnu a minimalnu mieru, v medziach ktorej stanovi vlada presne procento zlateho krytu, tej ktorej doby. Ked si spomeniem na to, oko referenti navrhu hospodarskeho zmocnovacieho zakona, pani ministri a zakonodarci stran vladnych pokladali za vhodne zdoraznovat, ze zmocnenie nevztahuje sa na veci financne, tak nemozem dost vynacudovat sa tomu, ze zo stran vladnych nikto nepozdvihol ani slova namietky proti tomuto novemu financnemu zmocneniu. To znamena, ze moc vlady sa zmohutnela, a to nie dajakym malym krockom, ale vo velmi silnej miere, a ze obor posobnosti Narodneho zhromazdenia zasa o to sa scvrkol. Uz tento jediny fakt staci, aby sme tento navrh noveho zmocnovacieho zakona, zavrhli.

Je zaujimanym tajomstvom, k comu potrebuje vlada tohoto financneho zmocnenia. Ved z ust pana predsedu vladu dr. Hodzu sme najmenej trikrat, styrikrat poculi, ze je to posledna. devalvacia, posledna uprava meny. Preco tedy nemohlo zlaty obsah stanovit definitivne Narodne zhromazdenie? Nedomnieva sa pan predseda vlady, ze kto jeho rec pozorne vyslysi alebo si ju precita, musi sa pozastavit na tejto vnutornej kontradikcii, ktorej podobnych je niekolko v jeho reci. Aby som este len jedno spomenul: poculi sme, ze toto je posledna devalvacia, ale slysali sme tiez, ze k tomuto kroku museli sme sa odhodlat pod tlakom zahranicnych udalosti. A totiz z toho nasleduje, ze na penaznych trhoch cudzich statov moze dojst' k novsim udalostiam - a ich obrysy uz su zretelne viditelne - ktore si vynutia novsiu devalvaciu.

Hladiac k podstate veci nas neuvedie do rozpakov otazka, kedy nastane nutnost opatnej devalvacie - ved u tejto otazke pada na vahu len slovo "kedy" a nic ine - ale pri tejto prilezitosti musim ucinit niekolkymi slovy paralelu medzi valutarnou operaciou dnesnou a z r. 1934.

V r. 1934 bilo znizenie hodnoty koruny dobrovolne, dnes vsak je vnutene a deje sa pod tlakom zahranicnych udalosti. Poculi sme to z ust odpovednych vladnych cinitelov. Ale nepoculi sme nic o tom, kto a akym sposobom ruci za to, ze tieto zovnajsie donucovacie okolnosti nebudu sa viac opakovat. Pan predseda vlady sice velmi okazale prehlasuje, ze Ceskoslovensko chce sledovat priklad velkych zapadnych statov, ale skutocna situacia je ta, ze volky nevolky musi tento krok podniknut, alebo inac mala by necinnost velmi vazne nasledky. Buduceho roku totiz dospieva jedna splatka istej francuzskej pozicky; na miesto platu bolo by vsak treba novej pozicky na ozbrojenie; preto doslo k devalvacii.

V parlamentnom vybore, kde bol prejednany devalvacny navrh, isty socialne demokraticky zakonodarca, uceny profesor, povedal, ze vlada robi to tak, ako spatny majitel psa, ktory utina psovi chvost po kuskoch a nie naraz. To sa musi stat jednou ranou. Ja k tomu dodavam, ze s vladou a devalvaciou je tomu tak, ako s hravou mackou, ktora svoj vlastny chvost honi; devalvuje, aby ziskala polmiliardovy stabilizacny fond pre upevnenie meny. Napriek tomuto stabilizacnemu fondu preca len treba novych devalvacii, aby sa snad mohly zriadit nove stabilizacne fondy. A zlaty obsah koruny zasa len klesne, a to dnes uz z rozkazu vladneho nariadenia, a stabilizacny fond je k nicomu: Nevidim tu moznost zastavky. Na miesto stabilizacneho fondu bolo by o vela potrebnejsie naproste prebudovanie Narodnej banky, bolo by treba volnych uverovych operacii na penaznom trhu, bolo by treba, aby Narodna banka eskontovala i zemedelske zmenky, aby sa tym dostalo viac penazi medzi ludi, aby sa usnadnilo nabyvanie uveru, aby gazda snadnejsim a lacnejsim uverom mohol usporiadat svoje stare uvery. Len takto by znamenalo uspech znizenie hodnoty koruny, len tak by sme mohli mat nadej na skutocne zveladenie rozvoja hospodarskeho zivota. Vyslovujem to svojim prostym sedliackym rozumom ako prianie cloveka praktickeho; avsak moja prakticka poziadavka je dobre podoprena teoriou narodohospodarskeho ucenca. A preca spravna politika, ako pan predseda vlady povedal, je ta, ktora teoreticke poznatky spravne spojuje s praktickymi potrebami. Zial, vladni recnici nijako nam nevylozili, aku prax s akou teoriou budu spojovat.

Tretiu kontradikciu spatrujem v tej konstatacii pana predsedu vlady, ze vraj nasledky takehoto valutarneho opatrenia su nedozierne, avsak zaroven uznava, ze urcite odovodnene zdrazenie sa dostavi. Naproti tomu vo svojej reci v senate nakreslil nam taky zazracny obraz hospodarskeho rozmachu, ze clovek uz sotva sa moze dockat tych blazenych tyzdnov ci mesiacov. Bude vsetko: slaninu budeme jest s kolacom. Sporivy clovek bude sporit, lebo teraz uz bude celkom iste vedet, kolko miligramov ulozi jednou korunou, banky budu mat prebytok penazi, vyroba sa rozbehne, statne dane budu lepsie plynut a potom sa bude moct hovorit aj o platoch verejnych zamestnancov, totiz o ich zvyseni. Este i to povedal pan predseda vlady, ze ani ryza, ani caj, ani kava nemusia byt zdrazene.

Nuz, ryza, kava a caj su dnes uz tak drahe a z tychto vysokych cien strka stat do vacku na daniach a clach tolko, ze rovnalo by sa drzosti, keby stat chcel mat z toho este viac osohu. Ceny tychto potravin boly uz pred devalvaciou tak vysroubovane, ze tu uz naozaj nemozno zdrazovat.

Avsak v tych uprimnych reciach radi by sme boli slysali, ze devalvacia suchou cestou snizi platy verejnych a sukromnych zamestnancov, v dosledku coho budu muset opat snizovat svoju spotrebu, ktora je beztoho uz velmi tenko vymerana, ze devalvacia znaci znizenie dochodu ludi s pevnym platom a robotnikov, to netreba zvlaste dokazovat, to je verejne zname.

Ved "odovodnenu" drahotu mame na krku, to ani pan predseda vlady nepopiera, a tedy je tu i znizenie platov suchou cestou. Je ku podivu, ze odpovedany vladny cinitel za takychto okolnosti v tej istej reci, v ktorej pripusta vzrast drahoty - a totiz uznava znehodnotenie pevnych platov - maluje nam do neistej buducnosti, ktora sa blizsie nijako neda definovat, blyskave obrazky o situacii statnej pokladnice, kedy vraj bude mozno tiez zrusit zrazky z platov verejnych zamestnancov. Jestlize niekedy vyznely nesplnene sluby, neboli to zaiste vacsie sluby, nez tieto; ale i tieto sotva budu splnene.

Podivajme sa blizsie na to odovodnene a neodovodnene zdrazovanie. Predovsetkym bolo by ziaduco vedet, kto bude zdrazovanie odovodnovat. Ale bolo by dobre vedet i to, preco vidi pan predseda vlady vsade okolo seba neodovodnenych zdrazovatelov. Ved jestlize nadidu nim narysovane krasne casy, casy hospodarskeho blahobytu, tu snad obchodnik ci zivnostnik nebude taky blazon, aby sa dal zavret pre bezdovodnene zdrazovanie, ked i odovodnenym zdrazovanim zarobi tolko, ze hravo zaplati do statnej pokladnice svoje podlznosti. Nechapem, preco vidi pan predseda vlady vsade len neodovodnenych zdrazovatelov, "ketasov"? Som presvedceny, ze zivnostnici a obchodnici radi by sli s cenami dolu, keby na pr. po stranke znizovania cien videli lepsiu politiku u statu, povedzme znizovanie dani. Namiesto zmiernenia danovych bremien vsak vidim, ze naraz zanikla fama i o danovych nahradach, ktore boly slubene priemyslu exportnemu; uz sa o tom nehovori. Je k polutovaniu, ze trieda zivnostenska a obchodnicka nema dnes uprimneho obhajcu medzi stranami vladnej vacsiny. Pan predseda bilaguje za velzradcu obchodnika alebo zivnostnika, ktory bezdovodne zdrazuje. Prehlusujem, ze proti takymto pausalnym vladnym utokom musim vziat do ochrany nielen nasho zivnostnika a obchodnika, ale i ceskeho a slovenskeho zivnostnika a obchodnika, lebo nakolko mi bolo mozno ich poznat, nevidel som v nich alebo v ich prevaznej vacsine len bezdovodne zdrazujucich vlastizradcov, ale videl som a vidim to, ze dnes kazdy zivnostnik a maloobchodnik zapasi s hroznymi nesnadzami a horentnymi daniami. Opakujem: je mojim svatym presvedcenim, ze velky i maly zivnostnik rad by siel s cenami dolu, keby mu daval stat dobry priklad znizovanim dani. Nemozem si totiz predstavit seriozneho zivnostnika a obchodnika, nech je on narodnosti akejkolvek, ktory by zdrazoval a zvysoval ceny len preto, aby ziskane peniaze strkal do puncoch. A zdrazuje-li, tu zdrazuje len preto, lebo suroviny su drahsie a berny exekutor i nemocenska pokladnica pozaduju stale viac. "

Pan predseda vlady adresoval na zemedelcov krasnu vyzvu, aby v hospodarskom roku 1936/37 nepozadovali zrusenie zrazok z cien obilia v prospech obilneho monopolu, aby sa chlieb nezdrazil. Tedy utraty devalvacie ma zaplatit zasa len gazda. Obilna spolocnost drzi gazdu ako v kliestach, ved gazda nemoze obilie nikomu odpredat, len obilnej spolocnosti, a proti cenam nou stanovenym niet apelaty, musi vziat to, co mu obilna spolocnost velmi milostivo dava; spolocnost vsak za staru cenu dava obilie mlynarom a tito zasa muku pekarom. Nuz, ci pan predseda vlady poklada gazdu za tak slabomyselneho, ze by nevidel toto lisiactvo?

Musim sa opytat pana predsedu vlady a pana ministra zemedelstva, ze vlastne v com zalezia tie vyhody, ktore obilna spolocnost poskytla dosial' zemedelcom? V dosledku planej urody vlani a tohoto roku bolo mozno, ako je znamo, docielit na volnom trhu lepsie ceny, nez ktore davala obilna spolocnost. I tohoto roku bola uroda plana, avsak na miesto slubeneho ustalenia cien boly ceny znizene. Treba tedy polozit otazku, kedy zrusite tu nenasytnu spolocnost, ktora je len pre seba a ktora gazdovi nepomoze a na celej ciare, v kazdom smere ho len poskodzuje, kedze mu plati nizke ceny i vtedy, ked by bolo mozno docielit lepsich cien na volnom trhu. Co bude potom v dobe urody rekordnej? Za rezimu obilnej spolocnosti je vyslovenym vysmechom povedat, alebo si priat, aby gazdovia neprosili a nepozadovali znizenie zrazok z cien. Tedy gazda uz nesmie ani prosit. Sem sme sa az dostali s tym pre gazdu samospasitelnym obilnym monopolom. S obilnym monopolom vlakala vlada krasnymi sluby vrstvu zemedelsku do osidiel, kde ju sputala do klbka, polozila na lopatky a ucinila ju neschopnou k obrane; moze s nou robil, co chce. A pri tom este chce namluvit' gazdovi, ze toto novodobe otroctvo sluzi jeho dobru.

Nuz ale co to ma spolocneho s devalvaciou? Hned to poviem. Gazda pracuje dnes zvacsa s traktorom a zemedelskym strojom cudzozemskeho povodu, lebo kupil si ho este vtedy, ked sa v tuzemsku traktory este nevyrabaly alebo boly nepomerne drahsie. Treba k nemu suciastky, ktore budu muset byt v dosledku devalvacie drahsie zaplatene. Ale drahsie budeme platit i niektore umele hnojiva, naproti tomu ceny nasich plodin budu zasa osklbane, zdecimovane.

Ako macossky si pocina obilna spolocnosti s gazdom, zaklinenym do jej zeleznych kliesti to vidime i na rieseni otazky osiva. Tu je dvanasta hodina podzemneho osevu a o potrebnom osive ani chyru ani sluchu. A my si spominame na historiu lanajsieho "uslachtileho" osiva. Na miesto zimnej psenice dali nam k osevu psenicu jarnu a naopak. Je to konstatovat sudnymi rozsudky. A deje sa to v tretom stvrtom roku usmerneneho, ale ziadnym padom vzorneho hospodarenia. A penaznymi pokutami, ba coskoro i zalarom budu trestat toho, kto produkuje psenicu, lebo i jeho praded pestoval psenicu, a zavru i mlynara, lebo mlel. Pani moji, taketo zamerne hospodarenie nepovedie k neistote, ale naprosto istemu hospodarskemu upadku. A preto musime pozadovat na poli vnutorneho trhu totalny ustup od opatreni obmedzujucich zemedelsku vyrobu, a so strany vlady uplne priznanie bankrotu usmerneneho hospodarstva. Toto uprimne priznanie je to, co by nam dnes este mohlo najviac pomoct.

V tejto lavorukej hospodarskej a financnej politike nemozem vladu poskytovanim novych zmocneni utvrdzovat a preto navrh neprijimam. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji dalsi slovo panu sen. ing. Havlinovi.

Sen. ing. Havlin: Slavny senate!

Parlamentni kluby narodniho sjednoceni pojednaly o vazne a dulezite otazce, ktera je na programu dnesniho jednani, a usnesly se na tom, aby do teto debaty vzhledem k jeji dulezitosti a vyznamnosti zasahly projevem, ktery by zustal historickym dokumentem pro posuzovani dalsiho vyvoje hospodarske politiky naseho statu.

R. 1934 postavili jsme se proti devalvaci. Verni sve politice, zahajene prvnim ministrem financi dr. Rasinem, staveli jsme pevnou a nemennou menu vyse nez zajem nekterych trid a skupin. Jsme presvedceni, ze dobra ustalena mena byla nejlepsim vysvedcenim pro nasi samostatnost a nezavislost.

Ackoliv byla nase Kc snizena vlastne jiz r. 1920, pristoupili jsme sami bez jakekoliv souvislosti se zbyvajicimi staty zlateho bloku r. 1934 opetovne k devalvaci. Vsechny slozky vytvorivsi narodni sjednoceni staly r. 1934 proti devalvaci. Dokonce narodni demokracie, ktera byla tehdy ve vlade, na znameni protestu proti takto zmenene menove politice rozesla se s vladni vetsinou. Nemohli jsme klidne snesti, kdyz za nekolik nedel po prohlaseni predsedy vlady o vernosti k odkazu ministra dr. Rasina, o setrvani na dosavadni vysi Kc prikrocilo se k devalvaci. V listopadu r. 1933 vlada prohlasila, ze pristupuje se k platovym srazkam statnich zamestnancu jen proto, ze bude podniknuta velka vladni akce zlevnovaci, ktera dokonci deflacni proces u nas. Za necele 2 mesice misto teto akce pristoupila vlada k devalvaci, ktera zastavila cenovy pokles u nas a prinesla pozvolne, ale nezbytne pozvednuti vseobecne cenove hladiny. Nemohli jsme nesti odpovednost za tuto neduslednou politiku, ktera proti vsem slibum a ujistovanim provadela opak toho, co slibovala.