Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 43. schuze (obsah) | Ctvrtek 8. rijna 1936

Zacatek schuze v 17 hod. 24 min.

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove Donat, Klofac, dr. Bas, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatele Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 114 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady predseda vlady dr. Hodza ministri dr. Derer, dr. Kalfus, Machnik, ing. Necas, Tucny, dr. Zadina, Zajicek.

Z kancelare senatni tajemnik senatu dr. Bartousek jeho zastupce dr. Trmal.

Porad

1. Zprava vyboru narodohospodarskeho a rozpoctoveho o iniciativnich navrzich na poskytnuti statni podpory poskozenym zivelnimi pohromami (tisky 6 az 9, 12, 13, 18 az 21, 23, 44, 45, 127, 194, 208 az 217, 224, 226, 227, 233, 238, 244) (tisk 268).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 25. ledna 1936, c. j. Nt XIX 1/36-4, za vydani sen. Javornickeho k trest. stihani pro precin proti bezpecnosti cti spachany tiskem (cis. 1796/1936 preds.) (tisk 180).

Predseda (zvoni) Zahajuji 43. schuzi senatu Narodniho shromazdeni.

Slavny senate! (Senatori povstavaji.) Od doby co jsme se rozesli na letni prazdniny, az do schuze dnesni, zasahla umrti krute do nasich rad. Odesli nam rychle za sebou tri nasi kolegove a spolupracovnici.

Je to senator Jan Filipinsky, jehoz cinnost na pude parlamentni obsahla celych tricet let jeho zivota, je to dale senator Karl Wilhelm Michler, jenz byl zakonodarne prace ucasten v poslednich 14 mesicich sveho zivota, a je to konecne senator ing. Gustav Mayr, jehoz parlamentni cinnost potrvala pouze poslednich 10 mesicu jeho zivota.

Jan Filipinsky zemrel v nedeli dne 12. cervence v Brne ve veku 77 let. Byl predsedou klubu senatoru soc.-demokraticke strany delnicke. Byl to nejenom jeden z nejstarsich prukopniku ceskoslovenskeho soc.-demokratickeho hnuti delnickeho, jenz dele jednoho pulstoleti sveho zivota obetoval vychove, organisaci a zvyseni zivotni urovne naseho delnictva Jan Filipinsky byl take jednim z nasich nejstarsich, dosud zijicich pracovniku na pude parlamentni, na niz v dobe sveho umrti dovrsil celych tricet let, byv po prve r. 1906 zvolen poslancem tehdejsiho zemskeho jeste kurioveho snemu moravskeho, pak risskym poslancem vseobecneho prava hlasovaciho ve videnskem parlamente, pote clenem naseho revolucniho Narodniho shromazdeni a na konec clenem senatu od jeho pocatku 1920 az do konce sveho zivota.

Tato zivotni draha zasluhuje v teto chvili naseho vdecneho uznani. Z tkalcovskeho delnika brnenskeho vyrostl buditel a vychovatel naseho delnictva, jeden z organisatoru nasi dnesni Moravy, presvedceny a rozhodny bojovnik za nasi narodni a statni samostatnost a pilny i odborne zdatny zakonodarce, jehoz vsechen zivot byl venovan zejmena v dobe obnovene nasi samostatnosti zdaru naseho statu, upevneni jeho demokratickych radu a socialni spravedlnosti vuci vsem pracujicim a vyrobnim tridam v republice.

Jan Filipinsky se narodil dne 15. srpna 1859 v Brne-Zidenicich a tomuto svemu rodisti zustal veren az do sve smrti. Byla to tenkrate pred 77 lety zbedovana proletarska vesnice, odkud se rekrutoval porobeny lidsky material do tovaren textilnich nemeckych magnatu brnenskych. Detstvi zesnuleho bylo zalito smutkem, podvyzivou a mucednictvim delnickeho paria. Jeste skoro jako dite misto do skoly byl nucen jiti jiz do fabriky. Stal se tkalcovskym delnikem, jako cele rady jeho kamaradu, jeho pracovni doba byla neomezena a jeho vydelek sotva stacil kryti animalni potreby cloveka. Radu let prozil v tehdejsich brnenskych hladomornach. Ale byla to hlava otevrena, energicka a bystra. Sotva mu bylo 16 let, tedy pred celymi 60 lety, pocal se uplatnovati v tehdejsim hnuti delnickem, mnoho se po vecerech a nocich vzdelaval, ucil a cetl, a mlady pilny delnik se stal zahy ucitelem svych druhu a organisatorem ve vsech zapasech, kde slo o zkraceni pracovni doby, upravu mzdy a zvyseni zivotni urovne delnictva. Tato cinnost vedla ovsem k tomu, ze propadl zahy nelitostne persekuci jak svych zamestnavatelu, tak i tehdejsich rakouskych uradu, byl propusten z prace, zbavovan chleba a stihan pokutami i vezenim skoro pri kazdem svem pocinu. Ale neohrozeny jeho duch nikdy nepoklesl. Kdyz mu bylo 34 let, byl povolan do sluzeb strany a stal se nejdrive administratorem a pozdeji redaktorem soc.demokratickeho listu brnenskeho "Rovnost", pak "Cervanku", "Rasple" a "Textilnika", cimz byla politicka a organizacni cinnost Jana Filipinskeho rozsirena na celou Moravu.

Tento mlady, nadseny, osobne tolik sympaticky a obetavy delnicky pracovnik moravsky byl pak povolan i k praci parlamentni. Je tomu letos 30 let, co byl Jan Filipinsky r. 1906 zvolen za zemskeho poslance tehdejsiho zemskeho snemu moravskeho. Jeho ucast v tehdejsich slavnych zapasech za vseobecne a rovne pravo hlasovaci ve stare monarchii jest nam jeste v zive pameti Jan Filipinsky stal na Morave v prvych radach bojovniku za obcanskou rovnost, jez ve svych dusledcich nesmirne zvedla silu a sebevedomi vsech utlacovanych narodu a ve svetove valce vedla k revoluci proti dynastickemu a slechtickemu feudalismu stare monarchie a ke svobode a sjednoceni jejich narodu Jan Filipinsky byl jiz v prvych volbach vseobecneho prava hlasovaciho roku 1907, stejne jako v druhych volbach r. 1911 zvolen poslancem risske rady videnske a svou osobni praci se mezi jinymi zaslouzil take o to, ze z moravskeho Valasska byl na risskou radu videnskou vyslan nas president Osvoboditel.

V dobe svetove valky byl Jan Filipinsky vsude, kam ho volala jeho povinnost k delnictvu a k nasi narodni revoluci, vernym a spolehlivym druhem v nasem domacim odboji a byl proto take vyslan do revolucniho Narodniho shromazdeni. Byl tu pracovnikem pilnym a oddanym, jenz verne plnil zejmena vse to, ceho vyzadoval zajem jeho radneho Brna a cele nasi Moravy. Kdyz pak r. 1920 doslo k prvym volbam do senatu Narodniho shromazdeni, vstoupil Jan Filipinsky na pudu naseho senatu a zustal jeho clenem po celych jeho dosavadnich 16 let az do sve smrti. Mel tu neobycejny smysl zejmena pro problemy vojenske obrany nasi republiky a byl take po radu let mistopredsedou branneho vyboru senatu. Po umrti Gustava Habrmana byl zvolen predsedou klubu senatoru ceskoslovenske soc. demokracie. Velka byla rada funkci, jez obetave vykonaval v hnuti delnickem a ve sve strane. Na Morave byl vseobecne cten a vazen jako skutecny patriarcha jejiho delnickeho hnuti.

I v senate chovame kol. Filipinskeho v nejzivejsi pameti. Obdivovali jsme vsechnu jeho neobycejnou pruznost a zdatnost dusevni a fysickou v dobe, kdy jiz prestoupil 70 rok sveho zivota. Byl to clovek dobry, na vysost poctivy a spravedlivy. Nikdy nikomu v zivote neukrivdil. V zivote soukromem mekky jako dite, byl pevny a tvrdy vsude tam, kde slo 0 obhajobu pravdy proti krivde a prava proti nasili. Byl bez miry obetavy. Sta a tisice lidi chodilo za nim ve vsech trampotach a uzkostech svych zivotu a Jan Filipinsky pomahal, kde mohl, a vleval novou duveru a silu do srdci zoufalych. A proto za vse to, co Jan Filipinsky vykonal pro lepsi zivot pracujicich, pro svobodu naseho naroda a pro upevneni nasi demokraticke republiky, jest hoden nasi trvale, uprimne vdecnosti.

Dne 5. srpna t. r. zemrel ve veku 54 let v Liberci senator Karl Wilhelm Michler, clen klubu senatoru strany sudetskonemecke. Narodil se dne 15. listopadu 1882 jako syn lesnika v obci Busch-Ullersdorf. Liberec se pak stal jeho obci domovskou a obvod liberecky zakladnou jeho celozivotniho pusobeni. Absolvoval textilni skolu a statni skolu zivnostenskou v Liberci, pracoval v ruznych tovarnach jako tkadlec a kozeluh, nacez vykonal radu studijnich cest v Nemecku, Francii, Italii a Belgii a venoval se povolani ucitelskemu jako odborny ucitel na textilni skole v Sluknove. V dobe valky se prihlasil dobrovolne k vojenske sluzbe, byl tu povysen na dustojnika a ke konci valky byl jmenovan inspektorem ministerstva valky ve Vidni nade vsemi textilnimi zavody ve stare monarchii. Po prevratu r. 1920 byl jako ucitel pensionovan, nacez se snazil uplatniti v soukromem podnikani v oboru textilnim, aby na konec prevzal urad reditele zastavarny mesta Liberce, kteryz urad spravoval az do sve smrti.

Na poli verejnem pracoval zesnuly v nemeckem hnuti telocvicnem, v poslednich letech pak vstoupil do politicke skupiny dr. Rosche, v niz byl az do r. 1933 clenem risskeho vedeni a organizacnim pracovnikem strany. Ve volbach r. 1935 byl pak jako prislusnik strany sudetskonemecke zvolen do senatu Narodniho shromazdeni. V senate byl clenem vyboru zahranicniho techn.-dopravniho a inkompatibilniho. Jeho umrti bylo prekvapenim protoze se nam jevil muzem pevneho zdravi a mladistveho vzezreni. Ve sve strane pozival obecne vaznosti jako pracovnik odborne zdatny a jako clovek skromny, pilny a obetavy. Predsednictvo senatu zaslalo jak rodine zesnuleho, tak i predstavenstvu klubu senatoru strany sudetskonemecke projevy sve uprimne ucasti nad umrtim tohoto clena senatu a polozilo venec na jeho rakev.

Dne 4. zari t. r. zemrel nam jeste ve veku 64 let ing. Gustav Mayr, clen klubu teze strany sudetskonemecke jako sen. Michler. Tento klub ztraci tedy v nekolika tydnech sve dva cleny.

Zesnuly ing. Mayr narodil se dne 28. listopadu 1872 v Kojetine na Morave. Jeho detstvi bylo pohnute, protoze se se svymi rodici musil stehovati z jedne stanice do druhe. Otec byl nejdrive urednikem a prednostou ruznych stanic ve sluzbach Severni drahy Ferdinandovy na Morave, pozdeji pak byl jmenovan vrchnim inspektorem ve Vidni a jako chef ruznych trati teto drahy byl nucen svuj pobyt ze sluzebnich duvodu stale meniti. Matka zesnuleho pochazela ze stare nemecke mestanske rodiny v Brne. Zesnuly vychodil obecnou skolu nemeckou v Brne, nacez studoval na gymnasiu ve Vidni a v Olomouci, kde maturoval. Po studiu stredoskolskem absolvoval horni akademii v Lubne a venoval se jako inzenyr povolani hornickemu. Od r. 1897 se stala jeho pusobistem Mor. Ostrava. Vstoupil tu nejdrive do sluzeb dulnich podniku Severni drahy, r. 1911. se pak stal reditelem dolu ve Slezske Ostrave, odkud pak presel r. 1916 jako reditel ke sprave dolu Hubertova. Na tomto svem miste byl pak r. 1932 jako vrchni horni inspektor pensionovan.

Zesnuly byl cinny na poli odborovem a kulturnim, do politickeho zivota vsak vstoupil

teprve po svem pensionovani jakozto clen strany sudetskonemecke. Clenem naseho senatu se stal po sen. Josefu Hockem, jenz se sveho mandatu vzdal dne 23. rijna roku lonskeho. Svou funkci senatora vykonaval tedy ing. Mayr sotva 10 mesicu. Zahy onemocnel, byl osetrovan na klinice prof. Schloffera v Praze a dne 4. zari zemrel. Dnes je tomu, prave jeden mesic, co byl zpopelnen v krematoriu mor.-ostravskem. Take rodine tohoto zesnuleho, jakoz i jeho senatorskemu klubu zaslalo predsednictvo senatu projev sve hluboke soustrasti, polozilo venec na jeho rakev a vazeny senat souhlasi s tim, aby take tento projev nasi ucasti byl zapsan do stenografickeho protokolu o dnesni schuzi. (Senatori usedaji.)

Dal jsem dovolene na dnesni schuzi sen. Fritschovi, Nentvichovi, Pfeiferove, Slamovi, Zmrhalovi, na dnesni a zitrejsi schuze sen. Udrzalovi na tento tyden sen. dr. Havelkovi dr. Krcmerymu, ing. Lohnertovi, dr. Polyakovi.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Navrhuji, aby byly dany zdravotni dovolene sen. dr. Hrubanovi na 14 dnu, sen. Tschakertovi do 19. rijna a sen. Roudnickemu na 6 mesicu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zdvihne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Mistopredseda Donat (prevzav predsednictvi zvoni) Dosel pripis predsedy vlady c. j. 5291/909/S/36 m. r. z 3. cervence 1936, o jmenovani posl. Zajicka ministrem.

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby pripis ten precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte). Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze

Pan president republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 2. cervence t. r. poslance Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Erwina Zajicka ministrem.

Jmenovany slozil predepsany slib do rukou presidenta republiky dne 3. cervence 1936. O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady Dr. M. Hodza v. r.

Mistopredseda Donat (zvoni): Dosly pripisy sen. Hakena ze dne 4. rijna 1936, sen Niessnera ze dne 6. rijna 1936 a sen. dr. Gregera ze dne 7. rijna 1936 o resignaci na senatorsky mandat.

Dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 10. srpna 1936, c. 5610/36/71, o umrti clena senatu Filipinskeho a o povolani nahradnika Rudolfa Havlika, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte)

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto zemreleho clena senatu Narodniho shromazdeni Jana Filipinskeho povolavam podle u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a §u 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni nahradnika Rudolfa Havlika, knihkupce n. o. v Ivanovicich na Hane, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr Dr. Cerny v. r.

Mistopredseda Donat (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan sen. Rudolf Havlik a vykona ustavou predepsany slib do mych rukou.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu, a p. sen. Havlika zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr. Bartousek (cte)

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. Havlik (podavaje mistopredsedovi Donatovi ruce) Slibuji. (Senatori usedaji.)

Mistopredseda Donat Dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 28. srpna 1936, c. 61.189/36/7, o umrti clena senatu Michlera a o povolani nahradnika Frantiska Wernera, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte)

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene umrtim sen. Karla Michlera povolavam podle §u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a u 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Frantiska Wernera, obchodnika ve Varnsdorfu, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr Dr. Cerny v. r.

Mistopredseda Donat: Do dnesni schuze dostavil se pan Frantisek Werner a vykona ustavou predepsany slib do mych rukou.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu, a p. sen. Wernera zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr. Bartousek (cte): Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Ich gelobe, der Cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuiiben.

Sen. Werner (podavaje mistopredsedovi Donatovi ruku) Ich gelobe. (Senatori usedaji.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Dosel pripis ministerstva vnitra z 8.rijna 1936, c. 70.64/ 36/7, o resignaci sen. Hakena a o povolani nahradnika JUDr Vaclava Vacka jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republik Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci sen. Josef Hakena povolavam podle §u 2 zakon o slozeni a pravomoci senatu a §u 56 rad voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni JUDra Vaclav Vacka, redaktora v Praze-Nove Dvory, vydavam mu overujici list, opravnujici jej k vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr Dr. Cerny v. r.

Mistopredseda Donat (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan JUDr Vaclav Vacek a vykona ustavou predepsany slib do mych rukou.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu a p. sen. dr.Vacka zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr. Bartousek (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. dr. Vacek (podavaje mistopredsedovi Donatovi ruku) Slibuji. (Senatori usedaji.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan predseda vlady dr. Hodza. Prosim, aby se ujal slova.

Predseda vlady dr. Hodza: Slavny senat!

Navrhujeme vam devalvaciu ceskoslovenskej koruny, to je znizenie jej zlateho obsahu. Devalvacia tato, ktoru vam navrhujeme, ma byt doplnenim devalvacie z r. 1934. Vtedy snizili sme zlaty obsah ceskoslovenskej koruny s 44,58 mg na 37,15 mg, tedy o 7,43 mg, to znamenalo o 16 2/3 % vtedajsej parity. Terajsie snizenie zlateho obsahu je menej intenzivne, lebo v strednej polohe cini len 5,94 tym, ze z dosavadneho obsahu, tedy 37,15 mg snizujeme alebo navrhujeme snizit na 32,21 mg az do 30,21 mg. Vzdor tomu, ze dnesne snizenie zlateho obsahu je menej intenzivne nezli r. 1934, jeho vyznam je o vela vacsi a dalekosiahlejsi, lebo tymto krokom prevedieme definitivnu upravu ceskoslovenskej meny. Prisposobujeme svoju menu stavu, ktory nastal po rozklade zlateho bloku. Obe devalvacie dohromady, terajsia a z r. 1934, cinia priemerne 30 % zlatej parity pred r. 1934. Je to miera, a ku ktorej siahla i Francia a Svajciarsko. Je u to miera, ktoru urcuje nam situacia na devizovych trhoch zapadnych zemi, v ktorych ma a dojst ku konecnej stabilizacii meny.

Z dovodov menovej bezpecnosti, ktoru chceme zachovat pre vsetky pripady, navrhujem stanovit krajne medze zlateho obsahu ceskoslovenskej koruny, ako som uz povedal, od 32,21 mg do 30,21 mg.

V tomto ramci bude stanoveny obsah zlata vo vyske strednej, tedy 31,21 miligramu. Prakticky to znamena devalvaciu okruhle 16 %, presne 15,98 %. Takto stanovena hodnota Kc pokladana ma byt a za taku ju pokladame za pevnu a trvalu, tak ako je pevne a trvale menove opatrenie zapadneho bloku.

Dochadzali, slavny senat, k tak vyznamnej skutocnosti, ako je davno ocakavany a davno nevyhnutny rozklad zlateho bloku, nemohli sme ani my dlho vahat so svojim rozhodnutim, ponevac sme povinni za vsetkych okolnosti starat sa o to, aby sme od nasho hospodarstva odvratili, vsetky skody, ktore by mu mohly vzniknut z vyvinu svetovych devizovych trhov.

Konecna stabilizacia zapadnych mien a ich vztah vzajomnych relacii ma svoju oporu v zakladnej potrebe velkych statov, aby doslo k dalsiemu oziveniu svetovych trhov a k zvyseniu medzinarodnej vymeny tovarov.

Dokial svet bol rozdeleny na dve velke skupiny statov, na sterlingovy blok, ktory previedol devalvaciu v priemernej vyske asi 40 % povodnej zlatej parity, a na druhej strane na skupinu zemi zlateho bloku, ktora do nedavna zotrvavala na starej zlatej parite, do tych cias nemohlo dojst ku konecnej uprave menovej a v dosledku toho ani nie k akemukolvek obchodne-politickemu uvolnovaniu.

Zvlastne zeme zlateho bloku, ktore sa nutne musely branit proti lacnejsiemu tovaru z cudziny, tvorili so svojim cim dalej zlozitejsim systemom dovoznych kontingentov i na zapade tazko prekonatelnu brzdu medzinarodnej vymeny tovarov.

Po prevedenom prisposobeni zemi zlateho bloku odpada teraz jedna zo zakladnych pricin tych prekazok, ktore i ceskoslovenske, tedy nase hospodarstvo tak intenzivne pocitovalo pri vyvoze do zemi zlateho bloku. Usilie, aby doslo konecne k definitivnemu ustaleniu svetovych mien a nasledkom toho i k obchodne politickemu uvolnovaniu, patri nesporne ku konstruktivnym silam v dnesnej dobe, ktore mozu prispiet ku zvyseniu medzinarodnej vymeny tovaru a ku zvyseniu blahobytu narodov.

Najvacsi zaujem maju na medzinarodnej vymene tovarov zvlast tie zeme, ktore si praju mier a u ktorych cele dosavadne zlozenie ich hospodarstva viedlo k intenzivnemu styku so svetovym trhom. Niet pochyby ze na vyvoji, ktory vedie k vyssej medzinarodnej vymene zbozia, tedy tovarov, ma v prvom rade zaujem Anglia, ktorej nielen velka obchodna a vyrobna tradicia v minulosti, ale i zlozenie dnesneho hospodarstva ako vyvozneho statu vyzaduje pokial mozno najintenzivnejsej ucasti na svetovom obchode. Obdobny so zaujem ma vsak medzi inymi statmi i hospodarstvo ceskoslovenske. Aj ked nasa ucast na svetovom obchode v pomere k celkovemu rozsahu je mensia nez ucast Anglie, preca v pomere k nasmu vlastnemu hospodarstvu je vyznam nasho vyvozu a nasa ucast na svetovych trhoch nemenej dolezita. Nemozeme a nechceme stat stranou, pojde-li o definitivnu upravu svetovych mien ako predpokladu lepsieho vyvoja medzinarodnych obchodnych stykov. Tedy nie devalvacia k voli devalvacii, ale devalvacia kvoli oziveniu medzinarodneho obchodu a nasledkom toho celeho svetoveho hospodarstva.

Je preto zahodno nasu devalvaciu chapat ako krok stredoeuropskeho statu, ktory chce vzdy stat v prvom rade s tymi, ktori vsetkymi prostriedkami chcu pracovat k hospodarskej stabilite, tedy ku zvyseniu vseobecneho hospodarskeho, avsak i socialne prehlbeneho blahobytu narodov. Patricnym pohladom na toto svetove hladisko plnime velku povinnost k myslienke hospodarskeho sblizovania medzi narodmi. Pre nas bolo ovsem najdolezitejsie, aby sme svoje menove opatrenie ucinili v pravy cas a aby sme pri nom volili spravnu mieru, spravny rozsah. Ma-li dojst ku konecnej stabilizacii meny, musi sa tak stat v dobe, ked i vacsina sveta a to je hlavne zapadny svet pripravuje definitivnu upravu svojich mien. Krok tak vyznamny, ako je menove opatrenie, ktore vam navrhujeme, moze celemu hospodarstvu v plnej miere prospiet, menovite ide-li o krok definitivny. Sme presvedceni, ze ide o krok konecny, a toto presvedcenie ma svoju oporu v tom fakte, ze k svojmu menovemu opatreniu neprikrocujeme dnes z nejakej vnutornej, tedy izolovanej nutnosti svojho hospodarstva, ani nie z dovodu doktriny, ale prikrocujeme k nemu po plnej rozvahe dnes preto, aby sme sa pripojili k vseobecnej, subornej chcem pouzit toho slova ku kolektivnej uprave meny, ku ktorej muselo dojst po rozklade zlateho bloku.

Tym, ze nase menove opatrenie nie je izolovane, ale ze zapada organicky do celej sustavy menovych opatreni celeho bloku zapadnych statov, tymto cinom, touto skutocnostou je nasmu opatreniu dany znak definitivnosti a stalosti. Doba, ked dochadza k nasmu menovemu opatreniu, je tedy volena iste dobre. Rovnako vsak je dolezite pre nas, aby aj rozsah nasej devalvacie bol voleny spravne, aby odpovedal integralnym zaujmom celeho nasho narodneho hospodarstva. Vo svojom navrhu nemohli sme sa riadit len ohladom na niektore dielcie vyvozne obory, ktore by snad boly ziadali devalvacne procento vyssie, ani sme sa nemohli riadit tymi, ktore zase z inych dielcich dovodov ziadali, aby devalvacne procento bolo znacne nizsie, eventualne aby k devalvacii nedoslo vobec.

Ceskoslovensky priemysel nehladi na devalvaciu ani dnes este jednotne. Zostava ale skutocnost, ze jeho predstavitelia vo Zvaze priemyselnikov vyslovovali sa proti devalvacii z r. 1934 uvadzam doslovne ich stylizaciu hlavne z toho dovodu, ze "uprava menova muze se setkati s cekanym vysledkem jen tehdy, deje-li se ve spojitosti mezinarodni, t. j. ve spojitosti s jinymi staty."

Terajsie doplnenie ceskoslovenskej devalvacie deje sa konstatujme si to skutocne v medzinarodnej spojitosti. Tento predpoklad nasa terajsia devalvacia skutocne ma. Nezabudajme ani na to, ze doplnenim svojej devalvacie na to procento, ktore odpoveda devalvacii meny francuzskej a svajciarskej, pohybujeme sa v medziach, proti ktorym nikto vo svete nemoze mat ziadnych obchodne-politickych namietok. Necinime v prospech svojho vyvozu viac, nez robi skupina zapadnych statov, a je-li jasne, ze z tohoto titulu nemoze vzniknut proti nim ziadne odvetne opatrenie, je jasne, ze aj pre nas plati to same. Z toho plynie, ze pri nasom menovom opatreni tak pokial sa tyka doby, ako i jeho intenzity rozhodovala u nas rozvaha o hospodarskej ucelnosti, rozhodovala pevna vola, aby sme priclenenim Ceskoslovenska k velkej skupine zapadnych statov prispeli ku zvyseniu svojej ucasti na svetovych trhoch, t. j. aby sme odstranili cenove prekazky vyvozu, pokial tuna este boly, aby sme pracovali k odstraneniu nezamestnanosti a hospodarskej krizy zvlastne tych krajov, ktorych celkovy dochod je tak silne zavisly na zvyseni vyvozu.