Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 42. schuze (obsah, prilohy) | Patek 3. cervence 1936

Tesime sa tomu, ze tato bratska pokladnica na zaklade presnych matematickych vypoctov tak bude zostavena, ze casom uplne bude sanovana, ba nadobudne si casom i rezervy, oko ma kazdy poriadny poistovaci ustav. Tesime sa tomu, ze pri tejto praci ministerstvo ver. prac a nas pan minister inz. Dostalek, ktory pochodil v poslednej dobe nase bane, nase doly na Slovensku a tam na mieste sa presvedcil o stave hornictva, pri tomto zakone preukazali taky hlboky socialny cit, za co im bude hornictvo iste dlhe casy povdacne a tym viac aj slovenske hornictvo, o ktore, bohuzial, dosial macossky bolo postarane.

Tesime sa tomu, ze pri tomto velkom socialnom diele stat sucasne asi s 90 mil. Kc podpory prispel, majitelia bani asi 40 mil. Kc a aj sami aktivni hornici a konzum uhlia tiez prispel znacnym obnosom k sanacii tychto bratskych pokladien. My v tom vidime dielo velke, ze vsetci zucastneni uznali velky vyznam tej prace, ktoru nasi hornici konaju, a vsetci pospiechali, aby prispeli k zlepseniu socialneho postavenia tychto hornikov, o ktorych vieme, ze ich praca je tazka, nebezpecna a ze ich vdovy a sirotci v pripade skorej smrti su vystaveni velkej socialnej biede.

Ked aj uznavame, ze niektore nedostatky tento zakon ma, co sme mohli, vykonali sme tymto zakonom, a oko sme odplatili nedavno staropenzistom tej IV. etapy to, co sme im boli dlzni, a vyrovnali sme tuto socialnu krivdu, ktora na nich bola dlhe roky pachana, tak myslim, ze ked odhlasujeme tento zakon, s pokojnym svedomim sa mozeme odobrat na prazdniny v tom povedomi, ze sme vykonali velke dielo, uspokojili sme hornikov a ich vdovy, aby sa s tym vacsou chutou dali do prace a pracovali pre seba, pre stat a pre cely nas narod.

Ked dakujeme vsetkym tym, ktori prispeli k tomuto zakonu, s najvacsou radostou ho odhlasujeme a prajeme tym hornikom, aby sa tesili tym vymozenostiam, ktore im tento zakon poskytuje. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Sechtr.

Sen. Sechtr: Slavny senate!

Ujimaje se slova k osnove o sanaci bratrskych pokladen, chtel bych poukazati na jednu vec, ktera mela byti uz davno provedena a byla by jiste stala stat mene, nezli dnes opravnene pozadavky. (Sen. Modracek: Sanovani!) Ano, sanovani, ponevadz tato castka je vydana, pane kolego, uz davno a bohuzel teprve dnes prichazime s tim, abychom to prijali do zakona. Uz davno byla tato castka vydana pod tlakem bidy hornickeho lidu; ale kdyby se bylo o tom jednalo drive a byli se pridrzeli majitele dolu k placeni, mohlo to byti dnes daleko lepsi pro hornicke rodiny, nez jsme to mohli napraviti timto zakonem.

Znam velmi dobre celou tu otazku, jsem z toho kraje, a znam i potreby rodin techto nestastniku, kteri cely svuj vek pracovali pod zemi, ale od tech, pro ktere pracovali, nedostavaji tolik zabezpeceni do budoucnosti, jak by meli pravo od nich pozadovati.

Nemuze byti reci - jako se to venku tvrdi - o tom, ze ta neb ona strana k tomu pusobila nebo ucinila to a ono; i v novinach bude stati, ze ta neb ona strana nebo osoba dala ten nebo onen navrh, ktery se stal zakonem. Vsichni kolektivne budou hlasovati a hlasovali a vsichni v koalici budou miti zasluhy o tento zakon, ktery se nyni uskutecni. (Hlasy: I mimo koalici!) I ten, kdo zvedne ruku, bude vitan, treba nebyl v koalici. Ale nemoralne choditi ven a tvrditi: my jsme to udelali, jako se to stalo u recnika prede mnou, tvrditi, ze oni jsou puvodci tohoto zakona, to jiste neni uprimne, nebot oni tomu sami neveri, ponevadz jeste ani jednou nezvedli v teto snemovne ruce pro delnicke pozadavky, a obvinuji burzoasii, ktera se socialisty uskutecnovala zakony pro delniky. Jen se nikdy nechlubit cizim perim! (Vykriky.)

Neobycejne vdecne kvituji rec clena soc.demokraticke strany, ktery se tu primlouval za pojisteni samostatne vydelecne cinnych lidi. Ja zde prosim, slavny senate, aby co nejrychleji k tomu doslo, aby take pojisteni samostatne vydelecnych zivnostniku a zemedelcu jednou se uskutecnilo. Nemuze se tvrditi, ze my jsme to - nechteli. Bylo citovano, ze Svehla tenkrate, kdyz bylo hlasovano o vseobecnem pojisteni delnickem, prohlasil: Kdybych se mohl dockati, aby i po teto strance samostatne vydelecni lide byli pojisteni a zbaveni starosti, ktere jsou na konec jejich stari nahromadeny!

Ja bych si pral, kdyby take po teto strance doslo k dohode, aby jednou nasi zemedelci a zivnostnici mohli rici, ze jsou zabezpeceni na sve stari.

Budiz mi dovoleno, abych zde uvedl na pravou miru tvrzeni, ktera nejsou pravdiva, ale pres to byla zde tlumocena jednim panem kolegou, ktery potiraje monopol tvrdil, ze republikanska strana po teto strance ma nejvetsi vinu. Pani zapomneli, ze vsechny politicke strany jsou angazovany na hospodarskych otazkach, vsechny politicke strany maji sva ustredi, ktera tvori t. zv. obilni obchodni spolecnost, to je Zadruha, to je Vcela, Rovnost, ustredni jednota a je to Postovna. Vsechny jsou tam zastoupeny. Panove, proc nejste tak uprimni, abyste venku priznali, ze i vy mate na tom podil? Proc to stale a stale pripisujete jenom a jedine republikanske strane? Chce-li nekdo tvrditi, ze je to na skodu, ja prohlasuji, ze nikoliv. Chce-li nekdo tvrditi, ze to stat stoji velike penize, ja myslim, ze jsme vydali tech penez velikou spoustu na ruzne a ruzne veci, ktere nam neprospely, ale pres to jsme pro ne hlasovali. Nehlasovali jsme na priklad pro zajisteni vyvozu prumyslovych vyrobku za hranice? Nestalo to penize? Nehlasovali jsme pro sanovani bank? Nestalo to penize? Nehlasovali jsme pro stavebni ruch? Ten nestal penize? Co z toho meli zemedelci? (Vykriky.) Nic z toho nemeli; na to jste zapomneli; proto myslim, ze je potrebi vam to kazdou chvili pripamatovati a trochu zbystriti vasi pamet, abyste vedeli, ze zde nejste jenom vy, nybrz ze jsou tu take jine vrstvy, ktere maji take sve naroky jako vy. (Vykriky sen. Mikulicka.) Ty mas postarano, ty jsi dostal od Bati velkou tovarnu (Veselost.), ty nemusis do toho mluvit. Proto nenalehame na tebe, abys hlasoval pro nase potreby, pro potreby zemedelskeho lidu, ty pro ne nemas pochopeni jako tovarnik. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Pri utoku kterekoliv koalicni strany na zemedelce je okamzite znati, jak to bratrstvi nebo sesterstvi se projevuje, jak se dava najevo vnitrni utajovana nenavist proti tem, kteri stat drzeli, drzi a budou jej drzet, ponevadz budou-li vsichni opousteti praci, zemedelci ji opousteti nebudou.

Proto je potrebi, aby u nas jednou nastala uprimnost, pravda a poctivost po teto strance se vsemi politickymi stranami nebo se vsemi vrstvami naroda, aby nebylo na ukor jednech nadsazovano druhym.

Doufam, ze pri hlasovani o teto osnove zakona budete take pamatovati na to, ze budete take hlasovati pro osnovu zakona starobniho a invalidniho pojisteni osob samostatne vydelecne cinnych. (Potlesk. Vykriky.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Byly mne podany pozmenovaci a doplnovaci navrhy sen. Malika a Pfeiferove.

Zadam, aby byly precteny.

Tajemnik senatu dr. Bartousek (cte): Pozmenovaci a doplnovaci navrhy sen. Malika a Pfeiferove:

I. Ke cl. I

1. Slova "§ 3 se rusi" se skrtaji. 2. § 12 necht zni

"Provise invalidni prislusi bez prukazu neschopnosti k povolani jako provise starobni:

a) clenu, ktery dokonal 55. rok veku a byl 30 let zamestnan v podniku povinnem pojistenim u bratrske pokladny;

b) clenu, ktery dokonal 60. rok veku a byl 15 roku zamestnan v podniku povinnem pojistenim u bratrske pokladny."

3. V §u 24 necht odst. 1 a 2 zneji:

"(1) Za dobu prispevkovou povazuje se i doba povinne vojenske sluzby jak v miru, tak i za valky. Pojistovaci prispevky za tuto dobu uhradi stat. Podrobnosti o zuctovani pojistneho upravi ministerstvo verejnych praci v dohode s ministerstvem narodni obrany a ministerstvem financi.

(2) Za dobu prispevkovou povazuje se i doba nemoci podle ustanoveni o povinnem pojisteni delniku pro pripad nemoci, pokud nemoc jest spojena s neschopnosti ku praci a trva vice jak jeden mesic. Pojistovaci prispevky za dobu nemoci uhradi podnikatel."

4. Ustanoveni o zmenach §§ 32 az 65 se skrtaji a tyto paragrafy zustavaji ve zneni zakona c. 242/1922.

5. § 82 b z nejz:

"Sanacni prispevek za clena cini po dobu prvnich 10 let ucinnosti tohoto zakona za kazdy prispevkovy mesic 1 % pracovniho vydelku dosazeneho za mesic, zaokrouhleneho dolu na cele cs. koruny. Tento prispevek se vymeruje zaroven s prispevkem nemocenskeho pojisteni, pri cemz jest pouziti ustanoveni § 9 zakona ze dne 22. cervna, 1928, c. 103 Sb. z. a n., o soustave drobnych minci. Tento prispevek plati stat."

II. Ve cl. II v §u 1 skrta se odst. 2. III. Ke cl. IV

1. V § 4 necht odst. 1 zni

"(1) Osoby, ktere 30. cervna 1936 maji podle § 23, odst. 1 zak. c. 242/1922 Sb. z. a n. pravo zachovavati si naroky na davky provisniho pojisteni placenim uznavaciho poplatku a pro ktere nenastala povinnost ustredni bratrske pokladny k prevodu podle cl. II, mohou vykonavati toto pravo i za ucinnosti tohoto zakona placenim uznavaciho poplatku 3 Kc mesicne."

2. V §u 6, odst. 1 misto roku 1937 budiz uveden rok 1936.

IV. Cl. VI budiz precislovan na cl. VII a cl. VI znejz:

Provisionistum z radiovych podniku zvysuje se provise jak zakladni, tak zvysovaci castky, uvedene v §u 12a) a statni prispevek podle §u 18a) o 100 %.

Pro zamestnance radiovych a s temito ve vyrobe spojenych podniku snizuje se hranice pojistovaci a vekova pro starobni provisi s 30 let na 15 let zamestnani v podniku povinnem pojistenim u bratrske pokladny a misto 55 roku veku snizuje se tato hranice na 35 roku veku pro dosazeni starobni provise.

Naklady vznikle s provedenim §§ 1 a 2, cl. VI tohoto zakona uhradi zplna statni pokladna ustredni bratrske pokladne."

Mistopredseda Donat (zvoni): Davam slovo k doslovu panu zpravodaji vyboru soc.politickeho sen. Rusavemu.

Zpravodaj sen. Rusavy: Slavny senate!

K nekterym zde vyslovenym pochybnostem dovolim si znovu prohlasiti, ze navrh zakona je vypracovan na velmi presnem podklade pojistne matematickem, takze absolutne neni priciny k nejakym pochybnostem.

K namitkam a pranim vyslovenym v debate zduraznuji, ze osnova zakona je vysledkem dlouhotrvajiciho jednani mezi podnikateli i odborovymi hornickymi organisacemi, a ze prani a nazory zde vyslovene budou predmetem jednani v letech pozdejsich.

Jsem povinen podekovati take jmenem pana zpravodaje vyboru rozpoctoveho panum recnikum, kteri se zachovali k predloze sympaticky, a zejmena jsem povinen podekovati panu sen. Korvasovi, ktery v prednesene statistice hornicke prace a mezd velmi presvedcive vyvraci vsechny sveho casu kolportovane tendencni zpravy o pohadkovych prijmech a mzdach hornictva.

Jsem presvedcen, ze navrhy strany komunisticke jsou pouze povahy demonstracni, urcene pro tisk, jak vyplyvalo take z poslednich slov pana sen. Malika. Jsem presvedcen, ze zakon, ktery odhlasujeme, splni svuj vyznamny ukol. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati ve cteni prvem, a to vzhledem k pozmenovacim a doplnovacim navrhum sen. Malika a Pfeiferove takto:

Nejprve budeme hlasovati o uvodni vete osnovy a o §§ 1 a 2 cl. I podle zpravy vyborove; pak o navrhu sen. Malika a Pfeiferove na skrtnuti ustanoveni osnovy v §u 3; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 3, 5 a 11 cl. I podle zpravy vyborove; pak budeme hlasovati o § 12 cl. I podle navrhu sen. Malika a Pfeiferove; bude-li tento navrh. zamitnut, budeme hlasovati o §§ 12 az 23 c) cl. I podle zpravy vyborove; pak budeme hlasovati o §u 24 cl. I podle pozmenovaciho navrhu sen. Malika a Pfeiferove; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 24 az 31 cl. I podle zpravy vyborove; pote budeme hlasovati o navrhu sen. Malika a Pfeiferove na skrtnuti zmen §§ 32 az 65 a ponechani zneni techto para grafu podle zakona c: 242/1922; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 32 az 82 a) cl. I podle zpravy vyborove; pak budeme hlasovati o pozmenovacim navrhu sen. Malika a Pfeiferove k §u 82 b); bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 82 b) az 96 cl. I podle zpravy vyborove.

Pak budeme hlasovati o §u 1 cl. II podle pozmenovaciho navrhu sen.Malika a Pfeiferove; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o celem clanku II a III, jakoz i o §§ 1 az 3 clanku IV podle zpravy vyborove; pak budeme hlasovati o §u 4 cl. IV podle pozmenovaciho navrhu sen. Malika a Pfeiferove; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 4 a 5 clanku IV podle zpravy vyborove; pak bychom hlasovali o §u 6 clanku IV podle navrhu sen. Malika a Pfeiferove; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §u 6 a zbytku clanky IV a o cl. V podle zpravy vyborove; pak budeme hlasovati o navrhu sen. Malika a Pfeiferove na vsunuti noveho clanku VI a na precislovani dosavadniho cl. VI.na cl. VII; bude-li tento navrh zamitnut. budeme hlasovati o cl. VI osnovy, o nadpisu zakona, nadpisech jednotlivych casti a clanku a o uvodni formuli podle zpravy vyborove.

Jsou nejake namitky? (Nebyli.)

Nejsou. Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi s tim, aby uvodni veta osnovy zakona, jakoz i §§ 1 a 2 clanku I znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Malika a Pfeiferove stran skrtnuti ustanoveni osnovy v §u 3, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi, aby §§ 3, 5 a 11 cl. i znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 12 cl. I znel podle navrhu.sen. Malika a Pfeiferove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 12, jakoz i §§ 12 a ) az 23 c) cl. I znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi, aby § 24 znel podle navrhu sen. Ma1ika a Pfeiferove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 24, jakoz i §§ 24 a) az 31 cl. I znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Malika a Pfeiferove, aby zmeny navrhovane v §§ 32 az 65 byly skrtnuty a aby paragrafy tyto ponechany byly ve zneni puvodniho zakona, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby §§ 32 az 82 a) cl. I znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 82 b) znel podle navrhu sen. Malika a Pfeiferove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To j e mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 82 b), jakoz i §§ 82 c) az 96 cl. I znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku.. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 1 cl. II znel podle navrhu sen. Malika a Pfeiferove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby cele cl. II a III, jakoz i §§ 1 az 3 cl. IV znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 4 cl. IV znel podle navrhu sen. Malika a Pfeiferove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby §§ 4 a 5 cl. IV znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina.Schvaluje se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 6 cl. IV znel podle navrhu sen.Malika a Pfeiferove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby § 6 a zbytek cl. IV jakoz i cl. V znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Malika a Pfeiferove na vsunuti noveho cl. VI a na precislovani dosavadniho cl. VI na cl. VII, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi, aby cl. VI, nadpis zakona, nadpisy jednotlivych clanku a casti zakona a uvodni formule znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se..)

To je vetsina. Tim tato cast a tudiz cela osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku a casti a uvodni formule schvaleny byly ve cteni prvem podle zpravy vyborove, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 247.

Z usneseni predsednictva senatu podle § 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor soc.-politicky sen. Rusaveho a za vybor rozpoctovy sen. Krize - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Rusavy: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kriz: Ne.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku a casti a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku a casti a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 247.

Kdo souhlasi s resoluci vyboru soc.politickeho, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tato se prijima.

Prikrocime k projednavani dalsiho odstavce, jimz je:

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne pravni sen. Pichl, za vybor zahranicni misto sen. Selmece sen. dr. Stefanek.

Prosim pana zpravodaje sen. Pichla, se ujal slova.

Zpravodaj sen. Pichl: Slavny senate?

Abychom strucne mohli dojednati tuto dulezitou osnovu, konstatuji tolik: Elaborat, ktery nam byl predlozen, je veliky. Zakon sam o sobe je neobycejne strucny, ponevadz neobsahuje celkem podstatnych zmen hranicn1ch. Meli jsme zde jiz ruzne pripady za jinych okolnosti, ma se to take uciniti pri projednavani nynejsim. Jde o upravu statnich hranic s Nemeckem. Zni to sice velmi mohutne, ale ve skutecnosti nejde o nic jineho nez o nepodstatne zmeny onech hranic, na ktere jiz bylo pamatovano pri jednani v mirovych smlouvach. Jde o t. zv. hranice mokre, o hranice potoku a pod., kde sice breh nekde neni touto hranici, jinde je vedena carou uprostred, ale priroda pusobi, tam se breh pohne, utrhne, a tu bylo treba pamatovati pri uprave koryt na dulezite mozne zmeny. A o techto ruznych zmenach, jak to bylo treba pri povaze hranicni, tak take ze sluzebnich duvodu, oba staty se dohodly. A ponevadz tato dohoda neznamena zmenu plosne vymery, naprosto ne, na centimetr zustava plocha uplne stejna s jedne i druhe strany, a ponevadz oba staty se dohodly o vymenach nekterych uzemnich ploch, muzeme stejne, jako to ucinila posl. snemovna, s dobrym svedomim zakon tento odhlasovat. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. dr. Stefankovi.

Zpravodaj sen. dr. Stefanek: Slavny senat!

Zahranicny vybor senatu N. S. v svojej schodzi dna 1. jula 1936 zaoberal sa s usnesenim posl. snemovne N. S., ktore sa tyka osnovy ustavneho zakona o uprave statnych hranic s Nemeckom a ma zakoncit dielo, ktore sa vlastne uz prv ustavnym zakonom cis. 102/1930 Sb. z. a n. zapocalo. Podstatu celej veci vam predniesol v kratkosti pan kol. Pichl, a z predlozenej rezolucie resp. zpravy vidite jednotlive podrobnosti, o ktorych sa tu nemusim rozsirovat.

Zahranicny vybor senatu N. S. uznavajuc ucelnost elsterskej smluvy s Nemeckou risou stavia sa na stanovisko posl. snemovne a doporucuje slavnemu senatu N. S., aby schvalil ustavny zakon tak, ako ho predklada usnesenie posl. snemovne zo dna 26. juna 1936 v zneni sen. tisku 252. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen.

Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati ve cteni prvem.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Ponevadz jde v tomto pripade o zmenu ustavniho zakona, je podle §u 33 ustavni listiny k usneseni treba tripetinove vetsiny vsech clenu v kazde snemovne, tedy v senate nejmene 90 clenu. Dam tudiz podle §u 59 odst. 1, lit. c) jedn. radu hlasovati ve cteni prvem podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, ze kazdy senator odevzda sede na svem miste tisteny hlasovaci listek, obsahujici jeho jmeno a slovo "ano", kdo s osnovou zakona souhlasi; ten pak, kdo s osnovou zakona nesouhlasi, odevzda hlasovaci listek obsahujici jeho jmeno a slovo "ne".

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby secetl hlasy ve stredu, p. sen. Sehnala, aby secetl hlasy na levici, a p. sen. Krize, aby secetl hlasy na pravici a sdelili mne pak vysledek hlasovani.

Bylo odevzdano celkem 96 hlasu, z nichz 96 vyslovilo se pro osnovu, proti ni nikdo.

Ponevadz pro osnovu zakona vyslovilo se 96 panu senatoru, tedy vice nez tri petiny vsech clenu senatu, jest osnova zakona schvalena podle §u 33 ustavni listiny pozadovanou kvalifikovanou vetsinou ve cteni prvem jako zakon ustavni, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 252.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pp. zpravodaju - za vybor ustavnepravni sen. Pichla a za vybor zahranicni sen. Selmece - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Pichl: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Selmec: Rovnako nie.

Mistopredseda Donat (zvoni):

I ve cteni druhem budeme hlasovati ve smyslu §u 59 odst. 1, lit. c) jedn. radu podle jmen, a to stejnym zpusobem tak, jak bylo hlasovano ve cteni prvem.

Zadam tudiz p. zapisovatele sen. Pichla, aby secetl hlasy ve stredu, p. sen. Sehnala, aby secetl hlasy na levici, a p. sen. Krize, aby secetl hlasy na pravici a sdelili mne pak vysledek hlasovani. (Deje se.)

Bylo odevzdano celkem 96 hlasu, z nichz vyslovilo se pro osnovu zakona 96 hlasu a proti ni zadny hlas.

Ponevadz pro osnovu zakona vyslovilo se 96 panu senatoru, tedy vice nez tri petiny vsech clenu senatu, jest osnova zakona schvalena podle §u 33 ust. listiny pozadovanou kvalifikovanou vetsinou take ve cteni druhem jako zakon ustavni, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 252.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz je:

Jelikoz nebylo mozno tyto osnovy zakona vyriditi ve lhute urcene ustavni listinou, navrhuji, aby byla pozadana posl. snemovna o prodlouzeni lhut k projednani o 6 mesicu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh jest prijat.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

mezi schuzi:

Navrhy tisky 257, 258, 263, 269 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 262/1 az 262 /7.

Nalehava interpelace tisk 264. Zpravy tisky 265 az 268.

o 40. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen podle §u 72 jedn. radu.

Do vyboru soc.politickeho misto sen. dr. Havelky nastupuje sen. Olejnik.

Mistopredseda Donat (zvoni): Predsednictvo se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne neb telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

S potesenim konstatuji, ze zakonodarne sbory v tomto obdobi vykonaly velikou praci na konsolidovani pomeru politickych, socialnich, hospodarskych a zejmena na zabezpeceni naseho statu a demokracie proti kazdemu nepriteli.

Pani a pani senatori, odchazite ke kratkemu oddechu po vykonane namahave praci. Preji Vam ze srdce, abyste si oddechli a nacerpali novych sil k dalsim pracim, ktere Vas ocekavaji.

Dekuji i ostatnim nasim spolupracovnikum, zejmena zastupcum verejneho tisku a vsem zamestnancum v senate za jejich spolupraci. (Vyborne! - Potlesk.)

Koncim schuzi.