Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 41. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 2. cervence 1936

Pritomni:

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr. Hruban, dr. Buday.

Zapisovatele: dr. Karas, Pichl.

Celkem pritomno 116 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady. dr. Hodza; ministri dr. Czech, dr. Derer, ing. Dostalek, dr. Franke, dr. Kalfus, Machnik, ing. Necas, dr. Zadina.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek; jeho zastupce dr. Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 9 hod. 20 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Korvas; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. H. Muller; do konce tohoto tydne sen. Chalupnik.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly udeleny dovolene: do 14. t. m. sen. dr. Fritzovi, do 10. t. m. sen. Dr. Pajorovi.

Zpravy tisky 259 az 261.

Zapis o 38. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 39. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze.

Ve vcerejsi schuzi usnesl se senat, aby odst. 1 az 3 poradu slouceny byly v jedine projednavani a jedinou rozpravu.

Jsou to:

Budeme pokracovati ve spolecnem jednani.

Ve vcerejsi schuzi promluvili zpravodajove vyboru rozpoctoveho o odst. 1 a 3 poradu, totiz p. sen. Krejcik usneseni posl. snemovny o zmene zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 254) a pi sen. Plaminkova k usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni financni zakon narok 1936 (tisk 256).

Udeluji slovo zpravodaji vyboru rozpoctoveho p. sen. Modrackovi k odst. 2 poradu, totiz k usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich (tisk 255).

Zpravodaj sen. Modracek: Slavny senate! Predchozi ministr financi netusil, ze jeho predloha, kterou se meni a doplnuje zakon o primych danich a ktera byla tak dlouho ocekavana, se ocitne ve mlyne velmi dukladne meloucim. Jak vime, nesnesl toho ani a ustoupil v prubehu jednani novemu financnimu ministru. Doufejme, ze rozpory, ktere vznikly v posl. snemovne, resp. v rozpoctovem vyboru mezi bourlivou iniciativou poslancu a financnim ministrem; byly jiz uklizeny, a doufejme take, ze iniciativa, kterou vyvinula posl. snemovna resp. rozpoctovy vybor posl. snemovny, bude slouziti k dobru veci.

Abyste si ucinili predstavu o velikem dile, ktere provedl rozpoctovy vybor svymi zmenami a doplnky dosud platneho zakona o primych danich, je treba ke znazorneni uvesti jen toto: Vladni navrh cital 44 clanky a dotkl se 42 paragrafu platneho zakona. Rozpoctovy vybor posl. snemovny rozsiril zmeny a doplnky do te miry, ze jeho osnova cita 178 clanku a meni nebo doplnuje okrouhle 170 paragrafu platneho zakona. Krome toho znacne rozsiruje proti vladnimu navrhu dodatkove casti vladni osnovy.

Rozumi se samo sebou, ze v tak kratke dobe, jaka byla mne k disposici po odevzdani usneseni posl. snemovny senatu do dnesni doby, nemohl jsem do vsech podrobnosti osnovu tuto tak promysliti a prostudovat, abych si mohl uciniti do vsech podrobnosti svuj presny a urcity nazor. Mohu proto referovat o ni pouze strucne a dotknouti se jenom casti nejdulezitejsich.

Oproti platnemu zakonu o primych danich, jakoz i oproti vladni predloze provedla posl. snemovna, resp. rozpoctovy vybor posl. snemovny nektere zmeny zasadniho vyznamu.

Je to predevsim zmena v systemu predpisovani dani. Dosud byla dan predpisovana v tom roce, v nemz se dostavil vysledek dani podrobeny, tedy dan byla predepsana za ten rok, kdy vznikl pozitek, zisk nebo duchod podlehajici dani. Podle zmeny, kterou provedl rozpoctovy vybor posl. snemovny a jiz schvalila tez posl. snemovna, bude dan predpisovana podle vysledku roku minuleho. Tedy kdo ma urcity duchod, rekneme letos, bude z toho duchodu zdanen teprve roku pristiho. Dosud byl zdanen v roce, v nemz duchod vznikl.

Zmena tato byla oduvodnovana rozpoctovym vyborem tim, ze bude nyni poplatnik vedeti pomerne v kratke dobe, co skutecne na dani platiti ma a co dluhuje, kdezto dosud, ponevadz dan byla vymerovana podle vysledku tehoz roku, byl pristi rok pouze rokem zuctovacim. Teprve koncem pristiho roku, kdy jiz nastavala nova poplatnost danova, dovidal se poplatnik, co je za minuly rok vlastne dluzen nebo co ma preplaceno nebo vubec jake vymere danove je podroben. (Vykriky sen. Thore.)

Naproti tomu r. 1927, kdy se pracovalo na dosud platnem zakone o primych danich, byl tento system, ktery nyni zavadi posl. snemovna ve svem usneseni - je to system stary, ke kteremu se timto usnesenim vracime - opusten, nebot byl velmi ostre kritisovan. Poukazovalo se na to, ze si poplatnici stezuji, kdyz jejich duchod nebo podnik, ze ktereho platili dan, zanikl, ze musili jeste po cely rok platiti plnou dan, ktera byla vymerena za rok minuly, a vedle toho jeste dan v pristim roce za zlomek predchoziho roku, ve kterem jeste jejich podnik nebo duchod existoval.

Abyste si tu vec mohli lepe predstaviti, predvedu vam dva priklady. Nejdrive si vezmeme priklad podle dosavadniho zdanovaciho systemu: zivnostnik prerusi zivnost koncem dubna urciteho roku: Dan za minuly rok ma zaplacenu ctvrtletnimi splatkami. Bude tedy nejvyse povinen nejakym doplatkem, nebo mu bude vracen preplatek v roce, v nemz prerusil zivnost. Na bezny rok, v nemz jeho zivnost zanikla, zaplati jen dan za 4 mesice, pokud jeho zivnost trva. (Vykriky sen. Thore.)

Jak bude na tom zivnostnik podle navrhovaneho zpusobu vymerovani dane? zivnostnik prerusi v tomto pripade svou zivnost koncem dubna urciteho roku. Nema sice vydelku, ale musi platiti dan za cely rok, nebot byla predepsana podle vysledku roku predchoziho. Pristi rok, kdy jiz dele nez rok zivnost neprovozuje, musi platiti dan za ony 4 mesice, v nichz jeste minuleho roku zivnost provozoval. Bylo na to upozornovano tehdy, ze v takovych pripadech - a ty jsou ovsem hojne - berni sprava prichazi o velke castky, ponevadz zada zaplaceni dani v dobe, kdy uz duchod nebo vydelek neexistuje. Tedy s touto zavadou bude nutno pocitati i tentokrate. Zminil jsem se panu ministrovi financi o stanovisku, ktere zaujal rozpoctovy vybor posl. snemovny a zakonodarne sbory r. 1927, a pan ministr mi sdelil, ze novy zpusob, jejz zavadi nyni usneseni posl. snemovny, bude pro financni a berni urady praktictejsi, znamena pro ne zjednoduseni a ulehceni. Na zaklade tohoto ujisteni pana ministra financi nemam dale, co bych pripojil k teto dulezite zmene ve vymerovani dani, usnesene posl. snemovnou, a myslim, ze budeme to bez namitky akceptovat a ponechame pozdejsi dobe, jak se to osvedci a zdali se snad zase nevratime k tomu, co dnes opoustime.

Jako novou zasadu, teprve v osnove posl. snemovny zavedenou, lze dale uvesti snahu postihnouti i dani vydelkovou vyssi platove prijmy, dosud podlehajici zasadne jen dani duchodove. (Sen. Thor: To je spravne!) To je novum, velmi dulezite principielne. Bezi tu o prijmy nad 250.000 Kc rocne. Oduvodnuje se to nazorem, ze prijmy tak vysoke nepredstavuji pouhou uplatu za praci charakteru mzdoveho, nybrz ze je to jakysi druh ucasti na zisku. Theorie tato jest ovsem ryze subjektivni. S hlediska narodohospodarskeho nelze ji vsak upriti jistou opravnenost, nebot nesporne prilis vysoke prijmy platove nejsou zdrave, pusobi destruktivne na financni rovnovahu mnohych podniku. To jsme videli zejmena u bank. Kdybychom byli meli po valce zakon, ktery by zamezoval prilis vysoke platy bankovnich reditelu, nase pozdejsi sanace bank byla daleko lehci, ponevadz deficity zdaleka nebyly tak velike, jake se ve skutecnosti objevily. (Sen. Mikulicek: Kdyz ma chlap 1000 Kc denne, nema dost?) Ano.

V osnove se tudiz zapocitava urcita cast, 1/4, nebo 2/3 pozitku toho druhu, tedy u techto platu, presahujicich 250.000 Kc u jednoho zamestnance rocne, do zakladny pro vymer dane vydelkove. Deje se tak i u podniku statnich, obecnich a dobrocinnych, ktere jsou od vydelkove dane osvobozeny, pokud objevuje se plat, presahujici 250.000 Kc, a presahujici castka se podrobi ze 2/3 zdaneni dani vydelkovou, a to nejvyssi sazbou.

Budiz tu poznamenano, ze stylisace techto zapocitatelnych pozitku neni v osnove stejnomerna a ve dvou pripadech nikoli zcela jasna. Upozornil jsem na to, ze ve dvou pripadech se mluvi o castkach, presahujicich 250.000 Kc rocne. V jinych pripadech mluvi se pouze o pozitcich, presahujicich 250.000 Kc vseobecne. Z toho je mozne nedorozumeni a mohlo by se rici podle obvykleho principu, ze zakonodarce tam, kde mluvi pouze vseobecne o platech a pozitcich pres 250.000 Kc, myslil tim, ze vlastne cely pozitek ma byti podroben tomuto castecnemu zdaneni. Z toho muze skutecne vzniknouti nedorozumeni. Ja jsem to take uvedl, ale bylo mi tvrzeno se strany osob, ktere se zucastnily v posl. snemovne teto revise zakona o primych danich, ze se tim mysli v kazdem pripade jenom castky, presahujici 250.000 Kc, ovsem tato nejasnost tim neni odstranena a bude nutno, aby ve vladnim narizeni, po pripade v pristi novelisaci usneseni poslanecke snemovny, ktere dnes mame odhlasovati, bylo na to pamatovano a byla zde zavedena stylisace jednotna a naprosto jasna.

K zasadni zmene lze tez pocitati usneseni vladni predlohy, akceptovane posl. snemovnou, doplnujici § 328 platneho zakona, ze dan duchodova a vseobecna vydelkova u drobnych poplatniku, jejichz danovy zaklad nepresahuje 15.000 Kc rocne, budou vymerovany jednou za 2 leta, misto kazdeho roku. Teto vyhody mohou se ovsem poplatnici vzdati. To je velike zjednoduseni berni agendy a take to ma vyhodu pro drobne poplatniky, jejichz duchod nijak valne neskace rok od roku, takze pokud se tyce vymerovani dani, budou miti roky pokoj a nebudou prekvapovani kazdym rokem novymi vymery dani, ktere si navzajem trebas i velmi odporuji.

Ostatnich zmen nebo doplnku platneho zakona v osnove, pokud se dotykaji bernich prijmu a danove zakladny, dotknu se zbezne, a to jen nekterych. V uvadecich ustanovenich vsunuje se nove poplatek ve vysi 15 % z hodnoty akcii, jichz akcionari nabyvaji bezplatne. Jiste je to poplatek spravedlivy. Proti tomu nic nemame. Dovoluje se dale odepsati ze zakladu pro vymer vydelkove dane dary pro nezamestnane, jez poskytnuty byly statni sprave, a tez se dovoluje odepsati prispevky do socialnich ustavu, jez zamestnavatel plati nad povinnou miru za sve zamestnance, lec jen pokud jde o zamestnance, jejichz hrube pozitky nepresahuji rocne 60.000 Kc.

Jak na tuto hranici prisel rozpoctovy vybor posl. snemovny, resp. posl. snemovna, ktera to akceptovala, nedovedu si predstaviti. ze by bylo zrovna nutne, aby se musily odepisovati z danove zakladny platy toho druhu placene za zamestnance s prijmem 40, 50, 60 tisic Kc, to nedovedu pochopiti. Pochopil bych to, kdyby to bylo za zamestnance, kteri maji 20 az 25 tisic nebo 30 tisic rocniho prijmu, ale aby se mi rozplyvalo srdce nad "ubohou" existenci lidi, kteri maji 50.000 Kc rocniho prijmu, to opravdu pochopiti nedovedu. Je to jen na skodu statniho tisku a po mem soudu, pokud se tyce zamestnancu s tak vysokym platem, jako je 50.000 Kc nebo dokonce 60.000 Kc, je to odpis neoduvodneny. I to bych byl rad, kdyby se zmenilo v pristi novelisaci.

Pro spolky bude velmi vyhodnym ustanovenim, ze budou preradeny ze zvlastni dane vydelkove do vseobecne dane vydelkove. Zahradnici budou radi, pokud se zabyvaji prodejem vlastnich vyrobku a nemaji zvlastnich zivnostenskych provozoven, ze budou vynati z vydelkove dane. To je take ustanoveni naprosto spravne. Taktez drobni pachtyri najatych pozemku s katastralnim vynosem nejvyse 320 Kc.

V platnem zakone nezapocitaval se do zakladu vseobecne a zvlastni dane vydelkove prijem z cizich akcii, kuksu, podilu, mel-li jich majitel v drzeni aspon 15 %. Nyni se zvysuji podminky drzby na 20 % a lze odecisti toliko x/4 podilu na zisku z techto ucasti, a to jen v tom pripade, byly-li ziskany vlastnimi prostredky. V pripade, ze uvedene hodnoty nebyly nabyty zcela z vlastnich prostredku, odecte se jen ctvrtina castky, ktera prevysuje vydaje, potrebne k zurokovani cizich prostredku k jejich nabyti ziskanych. Pro berni spravu to bude tak trochu rebus, jak zjistovati podily, akcie a kuksy, ktere byly ziskany z vlastnich nebo cizich prostredku. To si nedovedu dobre predstavit, ale mozna, ze maji u bernich sprav takovou dukladnou metodu, ze to dovedou proniknout. Ja si to ovsem predstaviti nedovedu. (Hlasy: zadny rontgen neni tak dobry, jako tam!) Ano, snad maji takovy rontgen, ze to dovedou prosvitit!

Od zvlastni dane vydelkove osvobozuji se podniky, ktere provozuji stat a svazky uzemni samospravy k ucelum verejne spravy, a ty podniky statni a samospravne, u nichz zajem verejny prevlada nad zajmem vydelecnym. To je nove ustanoveni. Z casti jiz byly statni podniky od vydelkove dane osvobozeny, neznamena to tedy, az na podniky samospravy, nijake zvlastni zmeny.

K odpocitatelnym polozkam z danoveho zakladu podle §u 79 zakona o primych danich pripojuji se tez t. zv. restituce ci nakupni dividendy, jez spolecenstva pro obstaravani potreb svym clenum poskytuji v urcitem pomeru k odebranemu zbozi, necini-li vice nez 3 % ceny odebraneho zbozi. - Tim je vyresena sporna otazka, ktera vedle k velkym a neprijemnym sporum mezi financnimi organy a druzstvy, ktera rozdeluji t. zv. nakupni dividendy, a bylo to nejen u druzstev delnickych - byly to velmi cetne spory nybrz i u druzstev zemedelskych. Rozumi se samo sebou, kdyz jsou osvobozena od dane skonta, ktera se poskytuji pri zaplaceni uctu a cini nekdy 2 %, nekdy 1 %, ale nekdy tez 3 %, ze je take spravedlive, aby i tato restituce z odebraneho zbozi nepodlehala zdaneni, ponevadz je to vlastne jen pouhe skonto.

Dosavadni zpusob zdaneni vydelkovych hospodarskych spolecenstev, zrizenych podle zakona z roku 1873 a obmezujicich svou cinnost na cleny, pausalni dani ze zakladniho kapitalu bylo ponechano, ale danova sazba zvysena byla ze dvou promile na 4 promile. U stavebnich druzstev byla ponechana sazba dosavadni. U zalozen a jim podobnych uvernich spolecenstev, jakoz i u urcitych fondu cini tato pausalni dan 4 tisiciny za zakladniho kapitalu toliko u tech podniku, u nich uhrn ukladaciho kapitalu a jim sverenych pro stredku nepresahuje 15 mil. Kc. Presahuje-li sumu 15 mil. Kc a necini-li vice nez 30 mil.

Kc, cini zdaneni 6 promile zakladniho kapitalu. U sporitelen cini tato dan v prvem pripade 1 1/4 promile, v druhem pripade 1 1/2 promile, tedy u sporitelen je zdaneni podstatne nizsi nez u zalozen a jim podobnych uvernich spolecenstev.

Nyni je tu dalsi dulezite ustanoveni: Presahuje-li u techto spolecenstev, fondu, resp. sporitelen, o nichz jsem prave mluvil, suma ulozeneho kapitalu a sverenych penez 30 mil. Kc, podlehaji zdaneni z ryziho zisku, a to do 20.000 Kc ryziho zisku 1 %, od 20.000 do 50.000 Kc 2 %, od 50.000 do 100.000 Kc 3 % a dale pak 4 %. - A tu se objevuje primo politovanihodna nerovnost ve zdaneni jednotlivych kategorii jmenovanych podniku. Tato vec bude hrati velmi znacnou ulohu po vyhlaseni noveho zakona, ponevadz bude postihovati nerovnomerne zejmena zalozenske podniky. Uvedu zde aspon dva priklady nerovnomerneho zdaneni podle novych ustanoveni.

Zalozna A ma 2 mil. Kc vkladu a 50.000 Kc clenskych podilu cili zakladniho kapitalu. Podleha tudiz podle odst. 3 §u 83 zdaneni 4 promile zakladniho kapitalu. Dejme tomu, ze mela zalozna cisteho zisku 8000 Kc, bude tudiz ciniti vymer dane 200 Kc. Zalozna B ma 31 mil. Kc vkladu a podleha tudiz zdaneni podle odst. 5 §u 83. Zisk zalozny 18.000 Kc, sazba danova 1 %, vymer dane 180 Kc. Tudiz tato velka zalozna bude zdanena mene nez 15 krat mensi zalozna, cili mala zalozna, majici pouze 8.000 Kc cisteho zisku, bude zdanena vice nez zalozna druha, ktera ma 18.000 Kc zisku. Kdyby uvedena zalozna, podlehajici zdaneni podle ryziho zisku, byla zdanena 4 promile ze zavodniho kapitalu - vzhledem k tomu, ze takova zalozna, ktera ma pres 31 mil. Kc sverenych penez, ma jiste aspon 500.000 Kc clenskych podilu - cinilo by jeji zdaneni 2000 Kc; kdyby byla zdanena timtez zpusobem, jako zalozna 15 krat mensi, bylo by zdaneni 4000 Kc, kdezto takto je pouze 180 Kc.

Treti pripad - vezmu schvalne pripady, kde uz je ryzi zisk zdanen vyssi stupnici, a a to 3 %.

I zde nastanou nesrovnalosti. Zalozna C ma 16 mil. Kc vkladu a 600.000 Kc clenskych podilu. Jeji zisk cini 50.000 Kc. Ponevadz tato zalozna nema uhrn sverenych prostredku s ukladacim kapitalem dohromady pres 30 mil. Kc, podleha rovnez zdaneni podle odst. 3 §u 83, a to 6/1000 z clenskych podilu, cili zakladniho kapitalu. Zdaneni bude tudiz ciniti, ponevadz ma za 600.000 clenskych podilu, 6/1000 tedy 3.600 Kc.

Zalozna D ma vkladu 60 mil. Kc. Cisty zisk cini 100.000 Kc. Tato zalozna bude zdanena podle odst. 5 § 83, a to 3 % z ryziho zisku. Vymer danovy bude tudiz ciniti 3.000 Kc, jinymi slovy tato ctyrikrate vetsi zalozna bude podle osnovy platiti mensi dan pri zisku dvakrate vyssim nezli u zalozny mensi, majici vkladu pouze 16 mil. Kc.

Toto jsou nesrovnalosti primo frapantni, a ty nebudou jenom v jednotlivych pripadech, nybrz v pripadech velmi cetnych, jak kazdy, kdo je trochu odbornikem v tomto oboru druzstevnim, mi potvrdi.

Nesrovnalost ta dala by se velmi snadno odstraniti, a to jedinou vetou, totiz ustanovenim, ze dan dotcenych uvernich spolecenstev (zalozen), jez jsou zdanovany podle ryziho vytezku, nesmi byti mensi, nez by byla dan, vymerena 6 tisicinami ze zakladniho kapitalu. Kdyby toto ustanoveni tam bylo, je razem veskera nesrovnalost a nespravnost odstranena.

Divim se tomu, ze toto ustanoveni se tam nedalo. Nebylo mi vysvetleno proc, bylo mi proste receno: meli jsme na sebe takovy veliky naval ruznych zajmu i kategorii spolecenstev, ze jsme se v tom, jak se rika, ani nemohli vyznati. Dali jsme to sem tak, jak si to penezni ustavy, jichz se to tyka, mezi sebou a s nami ujednaly. Podotkl jsem panu ministrovi: Ano, to jste pohrichu vyjednavali jen s velikymi peneznimi ustavy a zaloznami, ale male zalozny jste na dotaz nevzali, proto to tak dopadlo.

I tato vec musi byti nevyhnutelne co nejdrive novelisovana. (Tak jest!) Je to prehlednuti velice vazne, ktere nemuze v zakone zustati. (Souhlas.)

Podstatne zvysuje se ve zmenach, schvalenych posl. snemovnou, dan vybirana srazkou. Zde nebudou zrovna moc spokojeni drobni vkladatele. Rusi se totiz dosavadni polovicni (3 %) sazba rentove dane pro vklady na knizky, takze nastupuje nezkracena sazba 6 %. Bude tudiz ciniti srazka z uroku s pripoctenim 3 % prispevku k Vseobecnemu fondu peneznich ustavu - to je na sanaci - 9 %. U bank s pripoctenim zvlastniho statniho poplatku, jemuz tyto ustavy, jak znamo, podlehaji, jenz se v osnove snizuje ze 4 na 3 %, bude ciniti srazka 12 %.

Pujde-li to tak dale, budou zakratko jeste vkladatele museti doplaceti na uschovu penez v nekterem peneznim ustavu.

U podniku, kde jsou od zamestnancu prijimany penize k zurokovani, bude ciniti rentova srazka 9 %. Takovy Bata musi platiti 9 % z penez, ktere prijima od svych zamestnancu. Pochopitelne, kdyz si musi nechati sraziti kazdy vkladatel v zalozne 9 %, musi platiti stejne ustanoveni pro podniky soukrome, ktere od zamestnancu prijimaji vklady, uspory.

Dale je ustanoveni o zdaneni pozitku cizincu 12 %, s cimz take dluzno souhlasiti.

To se tyce zmeny sazeb, provedenych v usneseni posl. snemovnou nam predlozenem. Velmi hojne byly zmeneny paragrafy hlavy VIII. platneho zakona o primych danich, tykajici se trestnich ustanoveni. Novelisace trestnich ustanoveni, provedena posl. snemovnou, jednak urciteji definuje nektere danove delikty, jednak zmirnuje tresty. Zvlaste snizuje se podstatne trestny nasobek zkracene dane, jehoz vyse byla az drakonicka, dale se obmezuje trestnost deliktu spachanych z nedbalosti pouze na takove pripady, u kterych se zjisti hruba nedbalost. Delikty kvalifikovane jako lehka nedbalost jsou z trestnosti vylouceny. Dale vylucuje se zkraceni dane, neprevysujici 1.000 Kc, za jistych podminek z trestnosti vubec.

Pri vymere trestu, jakoz i pri promlceni, rozlisuje se delikt spachany neumyslne kulposni - od deliktu spachaneho zumyslne anebo podvodne - dolosniho. Lhuty promlcovani pro vykon trestu svadely namnoze poplatniky, zvlaste cizince, k tomu, ze opustili zdejsi uzemi na promlceci dobu, aby unikli vysetrovani nebo vykonu trestu. V navrhovane osnove celi se tomu tim, ze do promlceci lhuty nezapocitava se doba, stravena v cizine, je-li v jednom roce delsi nez 30 dnu. Uplne spravne. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr. Hruban.)

V §u 210 provadi osnova dulezitou zmenu ustanovenim, ze vymerovaci urad muze vysloviti trestnost pouze do trojnasobku zkracene dane. O trestu vyssim nebo trestu vezeni musi rozhodovati nalezaci senat. Proti dosavadnimu stavu pozmenuje se slozeni senatu nalezaciho i odvolaciho v tom smeru, ze odpada soudce laik a na jeho misto nastupuje soudce z povolani. I to dluzno schvalit.

V trestnim rizeni rozsiruji se dosti znacne proti dosavadnimu stavu prava obvineneho poplatnika, pokud se tyce jeho obhajoby.

V §u 219 novym znenim chrani se poplatnik pred protahovanim vysetrovani stanovenim trilete lhuty od zapoceti trestniho rizeni, do kterezto doby, nevyskytnou-li se u poplatnika zvlastni pripady v zakone vypoctene musi byti vydan trestni nalez, po pripade vec predlozena nalezacimu senatu, jinak je vysetrovani zastaveno. Take toto je dobra vec.

Novou stylisaci §u 229, odst. 1, dava se strane narok na obnovu trestniho rizeni, kdezto dosud to zaviselo na blahovuli uradu.

Ve vseobecne casti osnovy dluzno upozorniti na dulezite ustanoveni o pravnim pouceni poplatnika podle obdoby spravniho rizeni, coz v zakone dosud schazelo. Poplatnik musi byti take pri vymeru bernim uradem poucen o tom, jak ma sve pravo uplatniti a za jakych okolnosti to pravo ztraci.

V §u 257 byla uplne prestylisovana ustanoveni o dorucovani vyzvani a obsilek k ochrane poplatniku; jsou podrobnejsi a presnejsi proti ustanovenim dosavadnim.

V §u 264 provedeny proti dosavadnimu zakonu i vladnimu navrhu nektere zmeny v subsidiarnim ruceni za nektere dane, pri cemz vypousti se ruceni propachtovatele zivnosti za nezaplacenou vseobecnou vydelkovou dan pachtyre. V tomto ohledu objevily se pripady velmi kriklave. Nekdo propachtoval z jakychkoliv duvodu - nechme je stranou - zivnost hostinskou. Pachtyr byl nedbaly, nekolik let neplatil dane, prisly k tomu uroky z prodleni, pokuty atd., nebyly dobytne - on se trebas odstehoval - a nyni musil zan platiti propachtovatel, ktery samozrejme tim prisel do velmi neprijemne financni situace.

V § 271 se nahrazuje dosavadni instituce uroku z prodleni, pocitanych ode dne ke dni instituci poplatku z prodleni; na misto uroku z prodleni bude se rikati poplatek z prodleni, ktery je vybudovan tak, ze poplatnik, jsouci v prodleni s placenim, bude zatizen pouze urcitou prirazkou, pocitanou ze ctvrtletnich sald jeho nedoplacene danove povinnosti, cimz se zaroven zjednodusi administrativa financnich uradu, nebot odpadne pracne vypocitavani uroku.

Obdobne podle stejnych zasad je nahrazena instituce nahrazovacich uroku instituci t. zv. dobropisu.

Dulezita zmena je dale v §u 328, kde se uklada financni sprave jednoleta, nejvyse dvouleta lhuta pro vydani platebniho rozkazu.

V §u 334 se uklada odvolacim stolicim, vyhovel-li poplatnik vsem vyzvam, smerujicim k radnemu vyrizeni, stiznosti, rozhodnouti o odvolani do jednoho roku, ve slozitych pripadech do 2 let. Nedodrzeni teto lhuty ma za nasledek, ze odvolani bylo plne vyhoveno. Take dobre.

Novy odstavec v §u 344 ma za ucel vylouciti samostatnou exekuci v pripadech nepatrnych do castky 5 Kc. Tedy jiz dnes nebude vedena exekuce na 1 Kc nebo 3 Kc. Musi byti pohledavka berniho uradu nejmene 5 Kc, anebo pres 5 Kc, aby se mohla vesti na tuto castku exekuce.

V casti treti - to je take dulezite poznamenat - se priznava zemskym zastupitelstvum, ze mohou pro obce sveho obvodu stanoviti, ze a jakym zpusobem si mohou obstaravat vlastnimi organy vypocet, predpis a vybirani obecnich prirazek ke vsem primym danim. Pochybuji, budou-li to obce zrovna chtiti, ponevadz dosavadni zpusob, ze to vybira za ne stat, jest jiste pohodlnejsi. Ovsem zase by dostaly prirazky ihned, kdezto nyni musi cekat, az jim je statni sprava zaplati, a to trva nekdy hodne dlouho.

Celkem muzeme rici, ze velka rada ustanoveni v osnove, schvalene poslaneckou snemovnou, je velmi dobra, ze znamena ulehceni jak pro poplatniky, tak take pro financni spravu a berni urady. Ovsem v jednotlivych ustanovenich je treba nalehave korektury. Bude treba v jednotlivych ustanovenich vetsi jasnosti a bude take treba ponekud komplikovana ustanoveni, kterymi byly paragrafy dosavadniho zakona pozmeneny, priste zrevidovat.

Ke konci budiz upozorneno jeste na jednu nesrovnalost. V zaverecne casti novely, usnesene poslaneckou snemovnou, se pravi, ze ustanoveni navrhovaneho zakona nabyvaji ucinnosti pocinajic 1. lednem 1937. Vyjimaji se pouze nove sazby rentove dane srazkove a statniho poplatku ze vkladu, jez maji platiti po vyhlaseni zakona. Ale v casti predchazejici, oznacene "prechodna ustanoveni", poslanecka snemovna v posledni chvili na rozdil od usneseni rozpoctoveho vyboru poslanecke snemovny podrobila novym ustanovenim i berni rok 1936, tedy rok letosni. Tudiz podle zakona, jehoz ucinnost pocina 1. lednem pristiho roku, ma se vymerovati dan jiz za rok letosni. Ze tyto dva casove terminy si navzajem odporuji, je zjevno na prvy pohled. Plati-li zakon teprve od pristiho roku, nemuze platiti pro rok letosni, plati-li pro rok letosni, nemuze platiti teprve od pristiho roku. To jest jasna vec.

Cela verejnost pojala tento rozpor jako vsuvku zpetne platnosti do noveho zakona. Ministr financi tento nazor o zpetnosti rozhodne vcera poprel. Nuze, objasneme si tu vec prostym skolskym prikladem. Ktery zakon o primych danich plati dnes, v polovine letosniho roku? Jiste zakon dosavadni, uzakoneny r. 1927 s jeho minulymi novelisacemi. Jestlize maji vsak podle usneseni posl. snemovny platiti pro cely berni rok letosni nova ustanoveni, o nichz dnes teprve rokujeme, pak to znamena, ze posuzujeme platnost techto novych ustanoveni o pul roku zpet, znamena to proste, ze zavadime zpetnou platnost do techto novych ustanoveni o primych danich, ze davame teto osnove zakona zpetnou platnost, o tom se neda po mem soudu pochybovati. Tak se divam na vec ja, ktery nazyvam bilym, co je bile, a cernym, co je cerne. Vim dobre, ze je mozne obratnou dialektikou udelati z bileho cerne a z cerneho bile, ale ja nemam pro to bohuzel nebo bohudiky, bunky.

Jestlize pres uvedene nedostatky ve stylisaci, pres nektere nesrovnalosti v materii osnovy a formalni nejasnosti, zavinene, jak jsem uvedl, slozitosti otazek, jez v pomerne kratke dobe bylo vyresiti, a stretnutim se ruznych zajmovych pozadavku, jimz bylo nutno castecne vyhoveti, doporucuji jmenem rozpoctoveho vyboru senatu, aby usneseni posl. snemovny, jak nam bylo predlozeno tiskem senatu 249, bylo schvaleno senatem beze zmeny, cinim tak proto, ze jednak obsahuje tato predloha cenne novoty ve prospech poplatniku, jista ulehceni financni administrative a ze by oddalenim byly poskozeny statni finance o castky, s nimiz v rozpoctu na r. 1936 bylo pocitano; dale cinim tak proto, ze bylo, dohodnuto, ze po pripade jeste do konce roku prislusnou novelisaci se odstrani vady a nesrovnalosti, ktere se v novych ustanovenich zakona objevily nebo jeste objevi.

Je ovsem treba s durazem znovu pripomenouti, aby senat nebyl napriste jiz prekvapovan v posledni chvili tak obsahlymi a odpovednymi predlohami, na nez mu nezbyva cas, aby je radne prozkoumal, a ani cas k tomu, aby v pripade, ze v nich objevi vady, mohly byti opraveny a vraceny posl. snemovne k novemu usneseni.