Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 40. schuze (obsah) | Streda 1. cervence 1936

V prve rade nutno zabraniti tomu, aby se verejne sprave ukladaly nove a nove ukoly a aby se vedle toho neztezovala prace verejne spravy komplikovanymi predpisy, vyplyvajicimi z nejvetsi casti z toho, ze se v zakonodarnych osnovach uplatnuji v nejsirsi mire zajmy nejruznejsi jak po strance hospodarske, tak i politicke.

Tyto snahy projevuji se v zakonech nescetnymi vyjimkami, pro ktere se zakony stavaji neprehlednymi a nesnadno proveditelnymi. Verejna sprava sama musi hledati nove cesty ke zjednoduseni uradovani; pri rostoucich ukolech neni mozno venovati podradnym vecem stejne pracovniho casu; zjednoduseni bude vitano i obcanstvem, jemuz pri pokracujici specialisaci hospodarskeho zivota beztak pribyva na obcanskych povinnostech. Bude-li proto nezbytne nutno rozsirovati nove ukoly verejne spravy, melo by se tak diti jen za podminky, ze umerne tomu bude zmensovana potreba administrace zjednodusovanim pracovnich metod ostatnich odvetvi spravy. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Zvlastni pozornost bylo by venovati problemu skolskemu, kde vzrust vydani i poctu ucitelu musi vyvolavati nejvetsi obavy po strance nejen financni, ale i s hlediska prilisneho vzrustu inteligence, jez nenachazi umisteni. (Vykriky sen. Mikulicka.)

V uvazeni techto zjevu jest nezbytne treba hledati cesty, jimiz by bylo celeno soustavnemu vzrustu techto nakladu, jichz protivahou by musela jinak byti snaha o dalsi zvyseni statnich prijmu.

Aplikuji-li nyni tyto poznatky tykajici se verejne spravy vubec na financni administrativu, musim rici, ze nejvaznejsim ukolem bude musit byti zjednoduseni spravy, a to jak v zajmu statni pokladny, tak tez - v tom se shoduji s parlamentnimi ciniteli - v zajmu zlepseni pomeru mezi poplatniky a financni spravou. Tuto snahu financni sprava ma. V komisi pro zhospodarneni verejne spravy uplatnila financni sprava svoje stanovisko tim zpusobem, ze opatrila za nejsirsi spoluprace vsech druhu financnich uradu a vsech organisaci urednickych veliky material ke zlepseni dnesnich zavad ve financni administrative. V dohode s Narodnim komitetem pro vedeckou organisaci, kde tytez snahy jsou sledovany s hlediska poplatnika, chceme dojiti ke zjisteni zavad a postupne k jejich odstraneni. K tomu nestaci ovsem dobra vule administrativy, nybrz bude nutna i podpora parlamentu.

Z dosavadni spoluprace s danovym koalicnim vyborem a z prednesenych nametu jsem presvedcen o tom, ze Narodni shromazdeni ma samo vitalni zajem na tom, aby tyto otazky i s hlediska statne-politickeho byly rozreseny co nejuspokojiveji.

V tisku byly vyslovovany pochybnosti, ze navrh zakona o primych danich, usneseny posl. snemovnou, obsahuje ustanoveni, ktera znamenaji vlastne zpetnou ucinnost danovou. Neni tomu tak. Na vysvetleni dovoluji si uvesti:

Vladni navrh zakona tisk 266, predlozeny parlamentu 21. ledna 1936, obsahoval ustanoveni, ze ustanoveni navrhovaneho zakona nabyvaji ucinnosti pocinaje bernim rokem 1935.

Toto ustanoveni bylo predmetem vytek tisku i parlamentu.

Vytykalo se zejmena, ze vladni navrh zakona, o kterem jednani v rozpoctovem vyboru posl. snemovny pocalo teprve koncem unora 1936, mohl byti uskutecnen teprve v pozdnim jaru 1936, kdy jiz vetsina podniku, podlehajicich dani vydelkove, ma sve bilance hotove a nemohla by _ve svych bilancich za rok 1935 uz pamatovat na vcleneni vydani, vyplyvajiciho nekde ze zvyseni danoveho. Z toho duvodu bylo pozadovano, aby zakon platil teprve od 1. ledna 1936. Tomuto prani bylo vyhoveno a ucinnost zakona byla v dohode s vladou v zasade sjednana tak, ze ustanoveni zakona, tykajici se dane rentove budou ucinna od mesice nasledujiciho po vyhlaseni zakona a ustanoveni ostatni, tykajici se dani, vymerovanych podle priznani, budou ucinna teprve na berni rok 1936 (misto puvodne na rok 1935), cimz vytka zpetneho zdaneni odpada.

Ze z teto priciny dely se jeste pred plenarni schuzi posl. snemovny textove zmeny, nelze se diviti, uvazi-li se, ze v zakone bylo treba jednak stylisovat velkou radu zmen formalniho i materialniho prava a ze zejmena cely zakon bylo treba stylisticky upravit se zretelem ke zmene berniho roku. Vzhledem k tomu nelze v usneseni posl. snemovny shledavat zadne poruseni pravnich zasad, vyslovenych predsedou vlady, pokud jde o zpetnou ucinnost danovych zakonu.

Dovolte mi, abych se ke konci jeste vratil k nejdulezitejsimu a zakladnimu problemu, jenz je klicem a vychodiskem z dnesni tezke a obtizne situace. Je to rozpoctova politika, t. j. vydajova stranka naseho verejneho hospodarstvi, ktera znemoznuje uspesne vyreseni teto otazky. Nakladem verejne spravy neni ovsem vycerpan vydajovy problem ve statnim hospodarstvi. Jsou zde jeste jine problemy hospodarske a socialni, ktere se citelne dotykaji statni pokladny, jakoz i problem pasivniho podnikoveho hospodarstvi statu. Naznacil jsem je ve svem vykladu k zakonu o pujcce obrany statu. Vsechny musime na konec hraditi danemi. Zminuji-li se dnes obsirneji pouze o problemu verejne spravy, je to proto, ze verejna sprava byla u prilezitosti projednavani tohoto zakona podrobena kritice. K ostatnim problemum vydajovym bude lze ostatne zaujmouti stanovisko pri jednani o rozpocet na pristi rok. Apeluji v tomto smeru na slavne Narodni shromazdeni, aby podporovalo snahu vlady a ministerstva financi, smerujici ke snizeni verejnych vydani. S postupujicim zlepsenim hospodarskych pomeru stacila by v nekterych smerech snad aspon stabilisace dosavadnich vydani, cimz pri vzrustu prijmu plynoucich ze zlepsene hospodarske situace bylo by mozno najiti vychodisko k postupnemu zmirnovani danoveho bremene. Je zde vsak nesporne zelezna logicka souvislost mezi vydajovou strankou a mezi danovym zatizenim. Nepodari-li se nam na vydajove strance dosahnouti uspechu, nepodari se nam plne tento uspech ani na poli financni politiky prijmove pres sebe usilovnejsi snahu a dobrou vuli financni spravy.

Rozpocet na r. 1937 bude jiste zatezkaci zkouskou pro celou hospodarskou politiku a proto prosim Narodni shromazdeni, aby prave tomuto problemu ve vsech smerech jiz nyni venovalo plnou pozornost.

Nemusim snad zvlaste zduraznovati, ze financni sprava jest vedena jen a jen zajmy a ohledy na celek a na stat. Chtel bych vsak toto tvrzeni jeste opodstatniti. Statni zajem neni tak dobre viditelny tomu, kdo vidi bud jen uzitek plynouci z pozadovanych vydaju anebo jen zatizeni z prijmu danovych. Nejlepe je tento zajem videti tam, kde se soustreduje a porovnava obe ve vzajemnem vztahu, t. j. u financni spravy, ktera je stejne vystavena tlaku na vydaje jako odporu proti prijmum, t. j. danim. Jestli snad nektera akce pres to nevyzni tak, jak by se zretelem na celek ocekavalo, prosim, aby pricina nebyla hledana aspon v nevuli financni spravy. (Vykriky sen. Mikulicka.) Doufam, ze porozumenim vsech slozek naseho hospodarskeho zivota a spolupraci s parlamentem se nam podari ukaznenou politikou statni, jako bylo i dosud, dostati se v pristich letech k pomerum lepsim. (Souhlas a potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni):, Byl mne podan navrh sen. Donata, inz. Wintera, dr Kloudy, Novaka (lid.), Thore a Hackenberga.

Zadam, aby byl precten.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte): Navrh sen. Donata, inz. Wintera, dr Kloudy, Novaka (lid.), Thore a Hackenberga:

Podepsani navrhuji, aby o prohlaseni pana ministra financi zahajena byla rozprava v dnesni schuzi a spojena byla s rozpravou o zpravach vyboru rozpoctoveho stran usneseni posl. snemovny o navrhu posl. Teplanskeho, dr inz. Brdlika, dr Meissnera, dr Klapky, dr Novaka, Ostreho, Tauba a Viereckla na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 262 Sb. z. a n., o dani z masa, jakoz i o usneseni posl. snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich, a konecne stran usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni cl. XX financniho zakona na r. 1936.

Mistopredseda Donat (zvoni): Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh byl schvalen a rozpravu o prohlaseni pana ministra financi sloucime s rozpravou o projednavanych osnovach financnich, totiz o zmene zakona o dani z masa, zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich, a o zmene cl. XX financniho zakona na r. 1936.

Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. Krejcimu, aby podal zpravu vyboru rozpoctoveho k odst. l poradu, t. j. k usneseni posl. snemovny o navrhu posl. Teplanskeho, dr inz. Brdlika, dr Meissnera, dr Klapky, dr Novaka, Ostreho, Tauba a Viereckla na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 254).

Zpravodaj sen. Krejci: Slavny senate!

Dan z masa, zavedena zakonem cis. 262/ 1920, pusobila mnoho nesnazi a jeji vynos byl dosti skrovny. Vynasela priblizne asi 12 az 15 mil. Kc rocne. Prumerny vynos dane z domacich porazek cinil priblizne 13 mil. Kc.

Ale nebylo to jen danove zatizeni, ktere cinilo tuto dan obtiznou, nybrz byla to take danova prakse. Nektere duchodkove kontroly postupovaly prilis rigorosne. Na jedne strane byla snaha snad tu a tam o zkraceni dane a na druhe strane zase se strany duchodkovych kontrol bylo postupovano prilis rigorosne, poplatnici byli sikanovani, bylo jim dokazovano, ze nezdanili spravne, a podle ruznych dokladu byly jim ukladany pokuty.

Je tomu asi 6 roku, co jsem podal navrh zakona, aby t. zv. domaci zabijacky a krome toho porazky z nouze byly od dane z masa osvobozeny, avsak ministerstvo melo proti tomuto navrhu namitky, ze pan ministr financi nemuze postradati onech 13 mil. Kc, ktere tato dan vynasi. Proto byl letos v posl. snemovne podan koalicni navrh, kterym se stanovilo, ze ministerstvo financi se zmocnuje, aby misto vybirani dane z masa podle vahy zive pripadne mrtve byl ukladan urcity pausal podle hektaru a byl vybiran pri dani obratove.

Navrh tento byl podstatne zmenen v rozpoctovem vyboru posl. snemovny. Ale tak, jak jej prijal vybor posl. snemovny, byl by prinesl znacne zmatky, byl by poskytoval mnoho okenek k sizeni berni spravy a byl by daval velmi mnoho prilezitosti duchodkovym kontrolam k sikanovani poplatniku. Proto ucinila posl. snemovna v plenarni schuzi docela jine usneseni, naprosto protichudne, a prijala zakon tak, jak byl u nas rozdan.

Rozpoctovy vybor projednaval vcera a dnes usneseni posl. snemovny a mel urcite pochybnosti. Cl. I totiz ma ustanoveni, ze od placeni dane z masa podle vahy osvobozeny jsou ty porazky, ktere se konaji pouze pro spotrebu tech, kdoz hospodari na zemedelske pude, plati dan obratovou, a kde ono maso ziskane z porazky je urceno pro vlastni domacnost po pr. pro sily trvale zamestnane v hospodarstvi.

Clanek tento mel odst. 5, ktery pravil, ze osoby uvedene v odst. 2, ktere pouziji masa z porazek drobneho dobytka k jinym ucelum nez uvedenym v tomto odstavci, dopousteji se tezkeho duchodkoveho prestupku, zkraceni dane z masa.

Ponevadz jsme se obavali, ze i takove zdvorilostni dary, jak se rika na venkove vysluzky, ktere se davaji pri zabijackach sousedum, znamym nebo pratelum, by nekterym prilis rigorosnim duchodkovym kontrolnim uradem mohly byti posuzovany jako jine pouziti a ze by mohly byti trestany jako tezke duchodkove prestupky, nemohli jsme vcera jednani dokonciti a cekali jsme, az budou moci byti slyseni zastupcove ministerstva. Tito se dnes dostavili do rozpoctoveho vyboru a ucinili zavazne prohlaseni, ze za prestupek (odst. 5, cl. II) se nepovazuje davani t. zv. vysluzek pribuznym a sousedum, pokud se deje v rozsahu dosud obvyklem, at jiz spociva z jaternic nebo jinych masnych vyrobku, nebo masa v malych kvantech, jelikoz toto spada pod pojem spotreby ve vlastni domacnosti, a ze tento vyklad daji do provadecich ustanoveni.

Na zaklade tohoto zavazneho prohlaseni, ktere podle slibu zastupce ministerstva financi se stane voditkem pri postupu duchodkovych kontrol, rozpoctovy vybor senatu prijal usneseni posl. snemovny nezmenene.

Novela zakona o dani z masa poskytuje urcite vyhody zejmena malym a drobnym zemedelcum. Podle tohoto zakona zemedelec, ktery ma predepsanou dan z obratu bez ohledu na rozsah pudy, bude platiti z l ha l,50 Kc zvlastni prirazky k dani obratove, at jiz tato dan obratova se vybira pausalne anebo podle vyuctovani a priznam, takze na pr. kdo ma l ha pudy, zaplati 1,50 Kc, a muze pro vlastni potrebu zabiti a snisti treba 5 prasat, jestlize je totiz ma. Ovsem sedlak, ktery hospodari, dejme tomu na 30 ha, zaplati 45 Kc, a zabije-li jen jedno prase, jestli totiz prilis na sobe setri, bude v nevyhode. Stejne tak bude v nevyhode velkostatkar majici 200 ha, ponevadz bude platiti 300 Kc pausalni prirazky k dani obratove, ale naproti tomu zase budou ve vyhode jeho zamestnanci, kteri trvale jsou u neho zamestnani a podle sluzebnich smluv maji pravo chovati a z vlastniho chovu porazeti drobny dobytek veprovy, skopovy, kozy atd.

Stat podle tohoto zakona dostane priblizne to, co dostaval podle zakona drivejsiho. Jestli snad dan tato bude ponekud mensi, bude zase zjednodusena kontrola, kterou provadeji duchodkove kontrolni urady. Ovsem duchodkove kontrolni urady budou musit i nadale do jiste miry dozirati, ponevadz to, co se v domacnostech zemedelcu, i kdyz plati tuto dan prirazkou, zabije a zcizi dale, neni uz vlastne spotreba, nybrz tak receny odber a musi byti zdanen. Ovsem ze duchodkove kontroly, ktere provadeji dozor jiz temer 16 roku, uz poznaly do urcite miry solidnost nebo nesolidnost nekterych poplatniku a proto nebudou musit byti ve vetsine pripadu nijak zvlaste zatezovany kontrolou a na ty svindlery, kteri maji snad chut ke zkracovani dane, budou moci dobre dozirati.

Snaha nase jako zastupcu lidu jest usnadniti lidem placeni dani a i kdyz toto usnadneni neni vyjadreno snad efektivne mensim penizem, tedy aspon zprijemniti jim tuto dan a nevystavovati je ruznym sikanam tam, kde toho neni zapotrebi.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby senat schvalil novelu zakona o dani z masa tak, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna. (Potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo p. zpravodaji vyboru rozpoctoveho, sen. Plaminkove k odst. 3 poradu, t. j. k usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni financni zakon na rok 1936 (tisk 256).

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate!

Zakon c. 69 z r. 1935 mel umozniti uzemni samosprave ulehceni v jejich dluzich a jiste vsichni jsme velmi netrpelive cekali provedeni tohoto zakona, ktery mel ucinnost od 1. ledna 1936. Navrh, o kterem dnes jedname, ma umozniti provedeni tohoto zakona. Puvodne totiz mely byti provedeny tez velike srazky z tech castek, ktere uzemni samosprava mela dostati. Tento zakon ponekud reparuje tuto vec. Puvodne melo byti venovano 202 mil. Kc na sanaci samospravy a to:

a) 35 % z pridelu, jichz se dostava zemim z dane z obratu a prepychove;

b) zbytek, okrouhle 151 milionu Kc, prideli stat z vynosu dane duchodove, predevsim z prechodne prirazky k teto dani.

Uvedene financni prostredky 202 milionu Kc rozdeleny mezi jednotlive zeme:

Z techto prostredku ma byti zrizen podle §u 4 cit. cl. III pro kazdou zemi pomocny fond jako samostatna pravnicka osoba, zastupovany a spravovany kuratoriem, kteremu prislusi provesti upravu dluhu okresu a obci financne slabych.

Ponevadz stat postradal hotovych prostredku,, pocitala financni sprava s tim, ze vseobecnym snizenim urokove sazby usetri samospravne svazky i pomocne fondy na dluhove sluzbe. Tak doslo k snizeni prispevkove povinnosti statu, coz doslo vyrazu v cl. XX financniho zakona na rok 1936. Jim je ministr financi zmocnen, aby v roce 1936 misto pridelem z vynosu dane duchodove uhradil potrebny peniz uverovymi operacemi. Potrebna castka jest vypocitana tak, ze ze 151,115.618 Kc se odectou uspory na dluhove sluzbe, ktere vyplyvaji pomocnym fondum a samospravnym svazkum (jichz dluhy budou upraveny) z obecneho snizeni uroku a umoru, event. jinymi opatrenimi.

Temito opatrenimi mineno zejmena zvyseni kvoty ze zemskych pridelu na upravu dluhu, nebot se dalo predpokladati, ze v dusledku uspor okresu a obci ze snizeni urokove sazby, budou naroky techto svazku na prispevky zemske - byvaly vyrovnavaci fond - mensi, a ze i zeme usetri pro svoje potreby snizenim urokove sazby z vlastnich dluhu zemskych.

Doslo pak k vydani vladniho narizeni c. 69/1936 Sb. z. a n., kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona c. 69/1935 Sb. z. a n. o financnich opatrenich v oboru uzemni samospravy. Podle tohoto narizeni ve shode s cl. XX financniho zakona na rok 1936 snizuje se castka, jez z prostredku statnich je urcena na upravu dluhu okresu a obci o uspory v dluhove sluzbe, vyplyvajici pomocnym fondum a samospravnym svazkum, jichz dluhy budou upraveny, z obecneho snizeni uroku a umoru; dale se zvysuji citovanym narizenim zemske prispevky t. zv. pomocnym fondum z 35 % na 50 % (tudiz o 15 %). Teprve takto snizene castky je podle cl. XX financniho zakona zmocnen ministr financi opatriti v roce 1936 uverem.

A tu se ukazalo a z mnohych stran bylo poukazovano, ze plne odecteni uspor, kterych okresy a obce, jichz dluhy budou upraveny, dosahnou i u ostatnich neupravenych dluhu, nezarucovalo by, ze okresy a obce by dosahly takovych ulev v dluhove sluzbe, jak jejich kriticka hospodarska situace vyzaduje. Proto uznala vlada za vhodne navrhnouti zmenu cl. XX financniho zakona, jez by umoznovala, aby na rok 1936 nebylo treba kratiti dotaci statni o tyto uspory, nybrz jen o jejich polovinu, nejvyse vsak o 45 milionu Kc. A tento predlozeny navrh prave pojednava o tomto zmocneni.

Po. vecne strance se podotyka, ze nyni po vseobecne uprave urokove miry a splaceni dluhu vladnimi narizenimi c. 238/1935 a c. 249/1935 neni skutecne treba, aby se "zvlaste" podle cl. III. zakona c. 69/1935 Sb. z. a n. upravilo tolik dluhu okresnich a obecnich, kolik se puvodne predpokladalo a neni proto zapotrebi dotace pomocnych fondu v te vysi, jak bylo puvodne stanoveno.

Vseobecnou upravou urokovou a umorovou z prosince 1935 dociluje samosprava okresni a obecni celkove na dluhove sluzbe uspor kolem 300 milionu Kc. Z toho asi polovina pripada ovsem na svazky, jez neprichazeji v uvahu pro zvlastni pomoc upravou dluhu podle zakona cis. 69/1935 Sb. z. a n., tedy ktere nemaji byt oddluzeny. Tedy 150 milionu se pocita, ze pripada na svazky, pro nez je urcena pomoc podle citovaneho zakona. Tato pomoc ma byti ovsem poskytnuta jen, pokud je nezbytna k nalehave konsolidaci jejich hospodareni a zadluzeni. Dale mozno pocitati s tim, ze podle noveho zakona o stabilisacnich bilancich a dalsi novelou zakona o primych danich dostane se samosprave zvysenim danove zakladny vetsiho vynosu na prirazkach.

Statni hospodarstvi vykazuje v roce 1935 vetsi schodek a neni take plne postarano o rovnovahu statniho hospodareni na rok 1936, zejmena s ohledem na nalehave vydaje na obranu statu. Nelze proto ze statni pokladny zadati vysoke dotace ve prospech hospodarstvi samospravnych svazku, jimz k dobru se projevila a projevi horejsi opatreni urokova a umorova.

Navrhovana osnova proti puvodnimu zneni cl. XX financniho zakona umoznuje, ze na rok 1936 neni treba kratiti dotaci statni na upravu dluhu o cele uspory, kterych okresy a obce, jichz dluhy budou upraveny, dosahnou i u ostatnich neupravenych dluhu, nybrz jen o jejich polovinu, nejvyse o 45 milionu Kc. Znamena tudiz znacnou vyhodu a pomoc pro samospravne svazky, jez plynouti budou ze statni pokladny.

Zaroven se take zvysuje kvota, ktera zemskym pomocnym fondum pro upravu dluhu okresu a obci prislusi z pridelu zemi na dani z obratu a prepychove, a to z 35 % na 50 %. Vzhledem k temto opatrenim da se ocekavati, ze se s takto docilenymi prostredky pri uprave dluhu okresu a obci na rok 1935 vystaci.

Rozpoctovy vybor projednal usneseni poslanecke snemovny ve schuzi 30. cervna 1936 a doporucuje plenu senatu, aby prijal osnovu zakona ve zneni sen. tisku 251 i s resoluci nize otistenou.

Dovolte, abych k tomu pripojila, ze odhlasovanim teto osnovy zakona jeste nemame zaruceno, ze skutecne s urychlenim bude provadeno oddluzeni samospravy. Prave proto je zde resoluce, abychom pozadali vladu, aby ustavila kuratorium pomocnych fondu a dale aby kuratorium provedlo s urychlenim upravu dluhu financne slabych okresu a obci.

Pokud jsem informovana, ma byti vydan provadeci predpis k tomuto zakonu v nejblizsich dnech a take kuratorium ma byti ustaveno. Slibuje se, ze behem mesice srpna bude vsechno provedeno. Jiste mame na tom zajem, a dnes hlavne o to, aby se okresy a obce mohly skutecne take ucastnit provadeni zakona o obvodovych mestanskych skolach. Tedy doufejme, budou-li sliby splneny; ze obce a okresy prece budou moci provadeti zakon o obvodovych skolach od zacatku noveho skolniho roku. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze.

Navrhuji, aby vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu, soc.-politickemu a ust.-pravnimu, ust.-pravnimu a zahranicnimu bylo ulozeno, aby do nejblizsi pristi schuze podaly zpravy o usnesenich posl. snemovny: tisk 247 k vladnimu navrhu zakona o pojisteni u banskych bratrskych pokladen, tisk 250 k navrhu posl. Kleina, Stivina, Pika a Nemce na vydani zakona o pracovnim pomeru redaktoru, tisk 252 k vladnimu navrhu ustavniho zakona o uprave statnich hranic s Nemeckem.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Predsednictvo senatu usneslo se podle u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve ctvrtek dne 2. cervence 1936 o 9. hodine s

1. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni posl. snemovny (tisk 248) o navrhu posl. Teplanskeho, dr inz. Brdlika, dr Meissnera, dr Klapky, dr Novaka, Ostreho, Tauba a Viereckla na zmenu zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 254).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni posl. snemovny (tisk 249) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon o primych danich (tisk 255).

3. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni posl. snemovny (tisk 251) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni financni zakon na rok 1936 (tisk 256).

4. Zprava vyboru ustavne-pravniho a zahranicniho o usneseni posl. snemovny (tisk 252) k vladnimu navrhu ustavniho zakona 13 o uprave statnich hranic s Nemeckem (tisk 261) [podle §u 35 jedn. radu].

5. Zprava vyboru soc.-politickeho a ustavne-pravniho k usneseni posl. snemovny (tisk 250) o navrhu posl. Kleina, Stivina, Pika a Nemce na vydani zakona o pracovnim pomeru redaktoru (tisk 260) [podle §u 35 jedn. radu].

6. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 247) k vladnimu navrhu zakona o pojisteni u banskych bratrskych pokladen (tisk 259) [podle §u 35 jedn. radu].

7. Navrh, aby byly prodlouzeny o dalsich 6 mesicu lhuty dane §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni posl. snemovny o osnovach zakonu:

a) o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 1);

b) kterym se doplnuje rad voleni v obcich (tisk 201);

c) o uprave statnich hranic s Nemeckem (tisk 261).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.