Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 40. schuze (obsah) | Streda 1. cervence 1936

Pritomni:

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 107 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Franke, dr Kalfus.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 16 hod. 10 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Juran, Nedved, Pfeiferova, Svoboda, Wenderlich, Zmrhal; dodatecne na schuzi dne 23. cervna sen. Slama.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany dovolene pro ucast na konferenci Meziparlamentni Unie v Budapesti: sen. dr Hellerovi od 2. t. m. na 14 dnu, sen. dr Karasovi a dr Turchanyimu do 10. t. m.

Vladni navrh tisk 253 prikazan vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu.

Zpravy tisky 254 az 256.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Navrhuji, aby slouceno bylo ve spolecne projednavani a spolecnou rozpravu jednani o prvnich trech odstavcich poradu.

Jsou to:

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh byl prijat a budeme tudiz tak pokracovati.

Ke slovu se prihlasil p. min. financi dr Kalfus. Udeluji mu slovo.

Ministr financi dr Kalfus: Slavny senate!

Projednavani novely zakona o primych danich, ktera je predmetem dnesniho jednani bylo v poslanecke snemovne spojeno s velkou rozpravou, ktera se zabyvala jak jest pochopitelno nasi berni politikou a take ne kterymi nazory na funkci administrativy pri jejim praktickem provadeni, a konecne danovou praxi vubec.

Krome teto vseobecne rozpravy venovana byla kritika parlamentu take spolupraci ministerstva financi s Narodnim shromazdenim na teto reforme.

Citim se zavazan ne sobe, ale svym spolupracovnikum a cele financni sprave a veskeremu financnimu urednictvu pracujicimu za obzvlast tezkych podminek, abych na tuto rozpravu odpovedel nekolika vysvetlivkami, kdyz jsem tak nemohl uciniti pro nedostatek casu v poslanecke snemovne.

Chtel bych se nejprve zminiti o veci po strance vseobecne. Jsou stesky na danovou politiku, resp. na dane vubec; jejich tihu na prvem miste odnasi nase financni administrativa. Tyto stesky vyplyvaji vsak predevsim z velikeho naseho zatizeni danoveho.

Podle statistickych dat cinil skutecny vynos dani a davek v Ceskoslovenske republice v jednotlivych letech v milionech Kc:

Jestlize tedy skutecny vynos vsech dani a davek prubehem techto let od roku 1929 do roku 1935 klesl temer o 28 %, vidime, ze vynos primych dani a dane z obratu klesl pomerne daleko mene, t. j. u primych dani priblizne o 7,6 %, a dane z obratu dokonce toliko o 3,8 %. Pozorujeme tudiz, ze behem krise se tlak primych dani a dane z obratu nezmensil v pomeru k celkovemu poklesu ostatnich dani, ale take ani ne v pomeru k poklesu celkoveho narodniho duchodu. To jest dusledkem jednak skutecnosti, ze jsme behem krise zvysili sazby dane duchodove a dane z obratu at uz primo nebo neprimo formou statnich prirazek k temto danim, jednak ze financni sprava venovala zvysenou a uspesnou peci tez vybirani dani. To znamena, ze se tlak techto dani relativne zvysil, a to zvlaste u dane duchodove. Tohoto zvyseni zustala usetrena (az na zvyseni sazby zvlastni dane vydelkove z 8 na 9 %, provedene v r. 1930) dan vydelkova, jejiz vynos proti vynosu z let pred danovou reformou z r. 1927 byl v dobach po reforme znacne nizsi. To vyplyvalo z cele tendence zakona z r. 1927, ktery krome kodifikace a unifikace chtel prinesti podnikani danovou ulevu, protoze byly podniky zvlaste verejne uctujici drive tak pretizeny, ze bylo nutno celkove danove zatizeni zvlastni normou obmeziti na 80 % vynosu podniku. Krome toho sledovala danova reforma svym a nexem, t. j. zakonem o stabilisacnich bilancich, umozneni technicke rovnovahy podniku zhodnocenim realnych hodnot v bilanci podnikove podle zatim znehodnocene penezni jednotky; tim mel byti zjednan i novy zaklad pro odpisy.

Ukazalo se, ze vyhody, kterych se touto reformou dostalo podnikum pri dani vydelkove, byly nerovnomerne a ze podklad stabilisacnich bilanci se zmenil zpetnym zhodnocenim penez a jemu odpovidajicim poklesem cen. Odtud je patrno usili financni spravy po naprave, ktere se projevilo schvalenim vladniho navrhu k zakonu o stabilisacnich bilancich a zcasti se projevuje v navrhovane novele zakona o primych danich, ktera se prave projednava.

Naproti tomu tlak ostatnich dani staval se krisi stale tizivejsi, pri cemz zejmena spolupusobila tiha zvysene dane z obratu, ktera v krisi tezko muze byti presunuta na odberatele a meni se mnohdy i na dan z hrubeho vynosu.

Tlak techto danovych bremen souvisi nutne s vydajovym hospodarstvim statu a verejno-pravnich svazku autonomnich. Zde se nepochybne uplatnuje to, co bylo konstatovano celnym clenem koalicniho subkomitetu poslanecke snemovny, ze v krisi a pri stoupajicim tlaku danovem poplatnik velmi kriticky se diva na to, jak se jeho penezi hospodari a je-li setrnost v hospodarstvi statnim. Nedovedeme-li v tomto smeru zjednati napravu - tak se pravi ve zminenem projevu - pak pusobime tim zle i na danovou moralku. Tim se spojuje i v psychologii poplatnika jeho vztah k vydajovemu hospodarstvi statu, jako se tento stav projevuje v hospodareni statu, kde nutne vyssi vydaje vyvolavaji vyssi danovy tlak.

Proto na rozdil od drivejsiho nazirani obyra se v posledni dobe teorie statniho hopodarstvi ve zvysene mire vydajovym hospodarstvim verejnym.

Vidime-li tudiz, ze danovy tlak u nas v posledni dobe zesilil, musime tim nalehaveji konstatovati, ze jednou z jeho pricin je prave vydajove hospodarstvi statu a verejnych svazku, jemuz treba venovati pozornost tim vetsi, cim vice se stupnuje danove bremeno, zejmena jde-li toto bremeno nad miru unosnosti a stava se tak danovym utiskem. Pak ovsem mohou vydaje prinaseti mene uzitku ve statnim spolecenstvi, nezli skoda, kterou pusobi.

Divame-li se proto na projevovane stesky na dane a danovou politiku a spravu, musime si uvedomiti predevsim tento vztah k verejnym vydajum, jenz se musi nutne projeviti verejnohospodarskymi prijmy, t. j. z nejvetsi casti danemi. Teprve potom muzeme venovati pozornost dalsim zjevum v danove praxi, jichz se tykala vseobecna rozprava o novele tohoto zakona. Pri tom treba miti na pameti, ze prave nezbytne zvysovani sazeb danovych v dobe krise stupnovalo odpor poplatniku proti placeni zvysenych dani a tim samocinne pusobilo nepriznive na pomer mezi poplatnikem a financni spravou, ktera tim byla uvedena do postaveni malo zavidenihodneho.

Mluvilo se zvlaste mnoho o pomeru mezi poplatnikem a financni spravou, o nesouladu v tomto pomeru a jeho pricinach a o vztahu danove moralky k tomuto pomeru.

Budiz mi dovoleno rici predevsim nekolik slov k jedne z otazek v teto souvislosti nadhozenych, t. j. k otazce danove moralky. Neni pochyby o tom, ze uroven teto moralky v zemich zapadnich byvala jiz pred valkou vyssi nez u nas. Jest prirozene, ze tlak danovy stoupajici pres unosnost moralku neposilil, jako ji stejne neposili kriticke uvahy o tom, jak se s danovymi vynosy naklada ve verejnem hospodarstvi, jez prave ve state demokratickem je vystaveno prisnejsi kritice, nez v rezimech autoritativnich.

Pokud a jak dalece na tuto moralku ma vliv take vytykana ostra danova praxe, musime posouditi opatrne.

Jiz v rozprave same bylo poukazovano na to, ze je to v demokracii vliv verejneho mineni na vladu a jeho ucinky, jez jednou zpusobily, ze se zadal ostry postup financni spravy zvlaste proti poplatnikum, kteri neplati radne dane, po druhe se zada mirny postup, jako vysledek tlaku verejneho mineni.

S tim souvisi i vytka t. zv. predanovani. Ale mam za to, ze ani tyto zjevy nelze ze vseobecnovati. Z velke casti bych videl priciny t. zv. predanovani, resp. kolisani ve vysi danovych odhadu v tom, ze povalecne hospodarstvi bylo prubehem poslednich let vystaveno velkym zmenam konjunktury, jez vystihnouti po strance hospodarske a tim i v praktickem zdanovani je ukol velmi tezky.

Uvazme pri tom take; jak nesmirne stouply zaroven ukoly danove administrativy, jak po prevratu byla temer pri stejnem poctu personalu zavalena novymi ukoly, mezi nez zejmena patri davka z majetku a dan z obratu, jimiz se ukoly financnich uradu zmnohonasobily.

Uvazime-li vedle toho, ze se v posledni dobe uplatnovanim nejsirsich a specialnich zajmovych pozadavku danove zakonodarstvi stava nesmirne slozitym, muzeme si z velke casti vysvetliti, ze pomer mezi financni spravou a poplatnikem byl v dusledku vsech techto zjevu, a priznejme si: nekde i chybami administrativy, v posledni dobe zkalen. O napravu techto zavad v administrative usilovala financni sprava v posledni dobe velmi intensivne a mohu tu poukazati jenom na nektere cesty financni spravou nastoupene. Nesporno jest vsak, ze velkou slozkou techto zavad ve financni sprave jest velka pretizenost ukoly na ni kladenymi.

Proto se financni sprava v prve rade musi starati o to, aby tyto ukoly byly zmenseny a aby sprava byla zjednodusena. Poukazuji v te pricine zejmena na snahy o pausalisaci obratove dane, v niz shledavam pri dnesnim nasem danovem systemu cestu ke zmirneni danoveho tlaku zejmena u strednich a drobnych poplatniku, ze ovsem toto pausalovani neni veci snadnou, vysvitne nejlepe z toho, ze na pr. usili financni spravy o pausalovani dane z obratu u textilii zdarilo se teprve po 10 letech. To je dusledek nejruznejsich pozadavku, ktere maji pri pausalovani jednak zajmove vrstvy vyrobni a obchodni, konsument a jednak statni pokladna vzhledem k uhradove strance rozpoctove.

Dusledek zjednoduseni plynouciho z pausalisace je ovsem, ze se dan neprizpusobuje individualnimu zakladu a pusobi jako kazda linearni norma jiste nesrovnalosti.

Ale neni sporu, ze na teto ceste musi byti pokracovano dale.

Druha zakladni snaha, zjednodusiti vymerovani, zamestnavala financni spravu jiz v predeslem roce, kdy vyslani byli experti ministerstva financi do sousednich statu, aby studovali otazky zjednoduseni danoveho rizeni u drobnych poplatniku. Vysledkem tohoto snazeni je prozatim vladni narizeni, vydane na pocatku r. 1936, o zjednoduseni vymerovani dane duchodove a vydelkove u poplatniku do 15.000 Kc a s nim zaroven provedene zjednoduseni vypoctu uroku z prodleni.

Obe tato vladni opatreni byla vtelena take do osnovy zakona prave projednavane. Soucasne s temito opatrenimi provedla financni sprava rovnez ze sve vlastni iniciativy narizeni o bonifikacich pro radne poplatniky. Je z toho zrejmo, ze financni sprava pamatovala temito ulevami prave na dobre poplatniky. Jiz z dnesnich vysledku jest patrno, ze to bylo opatreni dobre a ze bylo pouzito poplatniky ve velkem rozsahu.

Za ucelem likvidace znacnych danovych nedoplatku byla pak dalsim opatrenim financni spravy podniknuta rozsahla akce, kterou maji byti jednak rozsirenim kompetence nizsich uradu, jednak zjednodusenym rizenim likvidovany nedoplatky danove z let predchozich.

Jestlize do vsech techto praci a priprav, kterymi sleduje financni sprava zjednoduseni a zlepseni financni administrativy, prislo projednavani novely tohoto zakona, vyzadujici, aby se prislusna sekce ministerstva financi temer uplne venovala nekolikamesicnimu jednani o teto novele, jest samozrejme, ze tim projednavani ostatnich opatreni, tykajicich se zjednoduseni, bude ponekud odsunuto.

Zminuji-li se o teto veci, cinim tak proto, ze vuci ministerstvu financi byla za debaty pronesena vytka, jako by bylo nevitalo iniciativnost parlamentu pri danove reforme.

Dodame-li k tomu, ze tato osnova jest osnovou uhradovou a ze uhrada ve vysi asi 70 az 80 mil. Kc rocne byla vrazena jiz jako prijem do rozpoctu na rok 1936, v cemz je rentova dan zastoupena 60 mil. Kc, lze pochopiti, ze financni sprava s hlediska statni pokladny s obavou sledovala prodluzovani schvaleni osnovy tohoto zakona, ponevadz oddalenim ucinnosti zakona o pul roku prichazi financni sprava nejmene o 35-40 mil. Kc a samosprava nejmene o 50 mil. Kc. Vedle toho je treba uvesti, ze vladni osnova tak, jak se dostala parlamentu, neni uz dilem pouze financni spravy, ponevadz jeji puvodni osnova byla v dusledku pripominkoveho rizeni podstatne zmenena. Jest dusledkem naseho politickeho systemu, ze se jiz v pripominkovem rizeni uplatnuji zajmy nejenom hospodarskych, nybrz i politickych interesentu na kazde osnove.

Financni sprave se dale vytyka, ze nedba judikatury nejvyssiho spravniho soudu a jako priklad se uvadi pripad lekaru, kde ve velkem poctu judikatu vyslovil nejvyssi spravni soud osvobozeni lekaru od dane vydelkove. Problem sam neni jednoduchy; jde nejenom o pomer danove-pravni, ale i o pripadne dusledky z neho vyplyvajici pro lecebne instituce. Zabyval jsem se jiz touto veci osobne pred svym nastoupenim v urad ministra financi. Financni sprava se tu snazila dosici shody mezi interesenty v teto velmi slozite a obtizne otazce. Jeste pred tim shodla se financni sprava s lekarskymi organisacemi o tom, ze bude vyvolano plenarni usneseni nejvyssiho spravniho soudu. Ponevadz k tomuto usneseni do projednavani novely nedoslo, usilovala financni sprava o to, aby pravni stav teto otazky byl v novele zakona uplne vyjasnen. Toto usili financni spravy se, jak znamo, neuskutecnilo, ponevadz nebylo mozno dosici shody mezi interesovanymi slozkami, t. j. organisacemi lekarskymi a institucemi lecebnymi. Z tehoz duvodu nedoslo ani v teto novele k definitivni uprave teto otazky. Mam za to, ze po tomto vysvetleni nelze tuto vytku financni sprave pokladati za opodstatnenou.