Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 37. schuze (obsah, prilohy) | Streda 17. cervna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 113 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 11 hod. 20 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Popovic, Svoboda, Wenderlich; na dnesni a vcerejsi schuzi sen. dr Bacinsky, dr Hruban.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby udeleny byly zdravotni dovolene: do konce cervna t. r. sen. Filipinskemu a Kroiherovi, do 16. srpna sen. dr Torkolymu.)

Navrh tisk 211 -prikazan vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 229 az 231.

Usneseni posl. snemovny tisk 234 -prikazano vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu, jimz ulozeno, aby podaly zpravu do pristi schuze.

Zapisy o 34. a 35. schuzi senatu N. S. R. Cs.

"Z cizich parlamentu", rok 1936, rocnik XVII, c. 5 a 6.

ve schuzi konane dne 16. cervna 1936 prikazany navrhy:

vyboru a ustavne-pravnimu tisk 146,

vyborum rozpoctovemu a narodohospodarskemu tisk 194,

vyborum kulturnimu, rozpoctovemu a zivn.-obchodnimu tisk 195.

Z predsednictva prikazana

vyboru imunitnimu zadost okr. soudu ve Frydlante za souhlas k trest. stihani sen. Wenderlicha pro prestupek pomluvy podle §u 2 a prestupek utrhani na cti podle §u 3 zak. c. 108/33 Sb. z. a n. (c. 2840).

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze, a to nejprve odst. l:

Zpravodajem je pan sen. Zimak.

Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat!

Od r. 1933 mame niekolko prisnych zakonnych opatreni v zalezitostiach tlacovych. Tieto prisnejsie opatrenia boly vyvolane mylnym chapanim slobody tlace. V niektorych novinarskych podnikoch sa dali na vyrabanie senzacnych, nepravdivych a pomluvacnych alebo pravdu skreslujucich zprav, aby takto sa hovelo a vyhovovalo plytkemu citatelstvu.

Tomuto klesaniu tlace na nizku uroven chcelo sa celit tlacovou novelou e. 126/1933, a to §om 2, odst. 2 potazne §om 4a a 4b citovaneho zakona v zneni cl. IV zakona c. 140/ 1934. Su to tieto opatrenia: moze sa zakazat kolportaz, moze sa zakazat odpredavanie takych tlaciv v trafikach alebo v novinarskych stankoch na zeleznicnych staniciach; mozu sa odobrat takym tlacivam sadzobne a dopravne vyhody, ba moze sa aj odopriet vobec doprava postou alebo zeleznicou.

Tych istych opatreni je mozne pouzit proti tlacivam, ktore priamo alebo nepriamo podvracaju alebo hanobia samostatnost, ustavnu jednotnost, celistvost demokraticko-republikansku statnu formu alebo demokraticky raz republiky ceskoslovenskej, alebo tiez ktore urazaju hrubo stud a ktore hovia hrubej tuhe po senzacii alebo pohlavnemu podrazdeniu.

Oproti tejto druhej casti tlaciv su zakonne opatrenia casove neobmedzene, kym opatrenia proti prvej casti, ako som uz naznacil, su terminovane do konca juna tohoto roku.

Ponevac sa bada, ze tymito tvrdymi opatreniami za tri roky, co su zavedene, sa nedocielilo krajneho ucinku, predklada vlada svoj navrh zakona k legislativnemu prejednaniu, ktorym sa maju dotycne zakonne ustanovenia predlzit na dalsie dva roky, t. j. do 30. jula 1938.

Ustavne-pravny vybor sa usniesol vo svojej schodzi konanej 16. jula 1936 doporucit slavnemu senatu tento vladny navrh schvalit vo zneni, ako je dalej tuna vo zprave otisknuty a ako je uvedeny vo vladnom navrhu tisk senatu 221. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je prihlasen pan sen. Kreibich. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. Kreibich (nemecky): Damy a panove!

Jsme, obzvlaste v posledni dobe, svedky zostreni konfiskacni praxe, a to vyhradne proti protifasistickemu, proti rudemu, proletarskemu tisku. Dnes je cast komunistickeho tisku jiz zastavena, vsechny ostatni komunisticke denni listy stoji dnes na zaklade soudnich usneseni pod vyhruzkou uplneho zastaveni. Konfiskacni praxi statnich zastupcu podporuje praxe soudu, ktere si to s kazdou stiznosti proti konfiskaci delaji pohodlne tim, ze jednoduse v oduvodneni sveho potvrzeni konfiskace opisuji to, co statni zastupce jiz rekl v konfiskacnim vymeru. Tim kleslo soudni rizeni o stiznostech proti konfiskacim na ryzi formalitu, soudy samy vec vubec jiz neberou vazne.

Rovnez malo vazne bere se otazka tiskove svobody u pana ministra spravedlnosti, jak jsme nedavno mohli seznati v odpovedi na interpelaci. Sen. Wenderlich podal totiz interpelaci proti konfiskaci urciteho casopisu a co odpovedel soc.-demokraticky ministr spravedlnosti, ktery prece podle primitivnich a naivnich pojmu ma byti ochrancem tiskove svobody? Odpovedel jednoduse: Konfiskace byla soudem potvrzena, dalsiho opravneho prostredku nebylo jiz pouzito a tim je vec vyrizena. Myslim, ze nebude asi druheho parlamentu, ktery by si dal libiti takoveto nedbale, opovrzlive projednani interpelace, takoveto opovrzlive projednavani interpelace ministrem v otazkach tiskove svobody. Je to take dukaz toho, ze v cele justicniho oboru stoji sice soc. demokrat, ale takovy, kteremu otazka tiskove svobody jest uplne lhostejnou.

Cela tato konfiskacni praxe, praxe zastavovani novin, to vsechno vsak reakcionarskemu rezimu za vedeni pana ministra spravedlnosti Derera nestaci. K tomu se jeste zada, aby prodlouzeno bylo zmocneni vlady omezovati kolportaz novin a vylucovati je z prodeje v trafikach a na nadrazich, to znamena tedy, ze vlada je zmocnena cast tisku, ktery se ji nehodi, podrobiti vyjimecnemu rezimu, ackoli vlada moznosti konfiskace, censury a zastaveni ma v rukou vsechny prostredky, aby mohla proti tisku postupovati.

Vidime vsak take, jak dnesni koalicni vlada tohoto vyjimecneho prava pouziva. Vidime, ze se fasisticky tisk vsech jazyku, at nemecky nebo cesky, prodava zcela volne ve vsech trafikach, na vsech nadrazich. Jen komunisticky tisk je z toho vyloucen. Mozno v prazskych trafikach, mozno na prazskych nadrazich koupiti Henleinovu "Rundschau" a Henleinovu "Zeit", ale "Rude pravo" je na techto mistech zakazano prodavati. To je dukaz toho, ze dnesni koalicni vlada postupuje take v otazce tiskove svobody jednostranne vuci protifasistum a ze fasisticky tisk bere v ochranu a ze tato koalicni vlada cini vsechno jine, nezli aby pouzila sve moci k omezeni fasistickeho hnuti.

Take v konfiskacni praxi se to ukazalo. Pouzil jsem, kdyz jsem zde posledne s tohoto mista mluvil k zakonu o obrane statu, citatu z "Kralodvorskych novin" organu narodniho sjednoceni, ve kterem se propaguje nejhorsi defaitismus vuci nebezpeci utoku z Nemecka, ve kterem se ceskoslovensko takrka ponechava svemu osudu, dela se nad nim kriz. Predsednictvo senatu citilo se nuceno skrtnouti dve vety z citatu, ktery jsem zde ve sve reci uvedl. Tedy predsednictvu senatu byl tento defaitisticky clanek prilis silnym tabakem, ale censura pana Derera, soc.-demokratickeho ministra spravedlnosti, ktera denne konfiskuje komunisticke casopisy, uplne propustila tento clanek ceskeho fasistickeho listu. Tu take neni divu, kdyz nejen tisk narodniho sjednoceni, nybrz take vyslovene fasisticky tisk, uziva svobody prodeje a rozsirovani, kdezto na druhe strane se komunisticky tisk v nadraznich prodejnach a v trafikach zakazuje. Prave tak je tomu s nemeckym fasistickym tiskem. Mohli jsme v posledni dobe cisti radu clanku a jinych projevu, ve kterych se konstatuje skutecnost, jez kazdemu je znama, ze v udalostech zahranicni politiky neni naprosto zadneho rozdilu mezi "Volkischer Beobachter" a Henleinovym tiskem v Ceskoslovensku. Ale ovsem, tento tisk uziva plne svobody prodeje v trafikach a na nadrazich, kdezto komunisticky tisk vsech jazyku je uplne vyloucen. Take to je dukaz toho, ze tato vlada a jeji organove fasisticke hnuti vedome podporuji a ze se protifasisticke hnuti potira. Nemuzeme nasledkem toho hlasovati pro prodlouzeni tohoto zmocneni teto vlady zadame volnou kolportaz pro protifasisticky tisk, zadame volny prodej na vsech nadrazich a v trafikach pro proletarsky protifasisticky tisk, jenz pracujicimu lidu take o fasistickem nebezpeci valky rika pravdu, kterou tato vlada chce miti zamlcenu. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Slovo ma nyni pan sen. inz. Havlin.

Sen. inz. Havlin: Slavny senate!

Jmenem klubu senatoru narodniho sjednoceni cinim k predlozene vladni osnove, kterou se prodluzuje ucinnost nekterych ustanoveni tiskovych zakonu, a k dalsi osnove o mimoradne moci narizovaci toto prohlaseni:

Vladni navrh, kterym se prodluzuje ucinnost nekterych ustanoveni tiskovych zakonu, zasahuje hluboko do obcanskych svobod a do ustavne zarucene svobody tisku. Jim ma byti znemoznena nejen kolportaz vlade nepohodlnych casopisu, ale zakazem prodeje takovychto casopisu v trafikach, nadraznich prodejnach a podobne ma byti podlomena hospodarska zakladna vydavatelstva. K stejnemu cili smeruje odneti postovni a zeleznicni dopravy i v tech pripadech, kdy nebylo podkladu k zastaveni vydavani tiskopisu na zaklade §u 34 zakona na ochranu republiky. Takovymto tlakem ma byti znemoznena kritika mnohych politiku a celych politickych stran pro jejich politickou nebo zakonodarnou cinnost. Je to zpusob nedemokraticky, jimz se nezdrave pusobi na verejne mineni, ktere zvlaste v demokracii ma byti vaznym cinitelem, zvlaste kdyz zakonodarne sbory nepracuji a prenaseji svoje vysostna prava zmocnovacimi zakony na vladu. Na svobode tisku spocivaji vsechny ostatni svobody obcanske, jak rekl jiz Sherridan, a jakmile jsou vladou obmezovany, ma to za nasledek, ze obcane se dovidaji jen to, co je vlade prijemne a ze se jim zamlcuji nazory statotvorne oposice. Tak se skresluje pravy stav zalezitosti a pri tom se degraduje i neodvislost zurnalistu, jejichz plodna prace se podvazuje. Rekl-li Havlicek jiz r. 1849: "Svetska moc muze nas prinutiti k tomu, abychom z opatrnosti nekdy mlceli, ale zadna moc nas neprinuti k tomu, abychom mluvili nepravdu proti svemu presvedceni", pak vyrkl zasadu platnou pro kazdeho radneho zurnalistu i dnes. Potlacovani svobod tiskovych je vlastni pricinou sireni zneklidnujicich zprav od. osoby k osobe ke skode verejnosti a casto i dulezitych zajmu statnich. Je nedemokratickym oklestenim obcanskych svobod ustavou zarucenych a proto budeme hlasovati proti predlozene osnove. (Sen. Mikulicek: Kdyz jste byli ve vlade, tak jste pro to hlasovali!) Vy jste byl kdysi take soc.-demokratem, a ted jste komunistou. (Vykriky sen. Mikulicka.) Ale dejte mi pokoj!

Zmocnovacim zakonem z 9. cervna 1933, c. 95 Sb. z. a n., byla vlada zmocnena ciniti opatreni pro primerenou upravu cen a vyrobnich a odbytovych pomeru v prumyslu, zivnostech a zemedelstvi, jakoz i pro zachovani rovnovahy v hospodarstvi statnim, pokud k tomu podle ustanoveni ustavni listiny neni potrebi zvlastniho zakona.

V cl. I zakona c. 109/1934 Sb. z. a n. vsak bylo zmocneni vlade povolene rozsireno tak, ze mohla shora uvedena opatreni ciniti i tenkrate, kdyz by jinak bylo potrebi zakona. Povazovali jsme jiz tehdy takoveto ustanoveni za nepripustnou zmenu ustavni listiny, jejiz cl. I, odst. 2 vyslovne stanovi, ze "ustavni listina a jeji soucastky mohou byti meneny nebo doplnovany jen zakony oznacenymi za ustavni (§ 33)". Proto jsme odepreli dati svuj souhlas jiz k tehdejsimu vladnimu navrhu.

Jezto dnes projednavany vladni navrh podrzuje tuto protiustavni konstrukci, ktera muze vyrazovati Narodni shromazdeni ze zakonodarne cinnosti, prohlasujeme opetovne svuj nesouhlas s predlozenou vladni osnovou a budeme hlasovati proti ni. (Potlesk senatoru narodniho sjednoceni.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Rozprava je skoncena, pristoupime ke hlasovani.

Tazi se pana zpravodaje, preje-li si slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Zimak: Nie.

Mistopredseda Donat: Nikoliv.

Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.)

Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: Nie.

Mistopredseda Donat: Nikoliv.

Kdo tedy souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Byl mne podan navrh sen. Mikulicka a Malika podle §u 48 jedn. radu, aby se preslo k poradu pres odst. 2 poradu dnesni schuze.

Zadam, aby tento navrh byl precten.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Mikulicka a Malika:

Navrhujeme, aby se preslo k poradu pres odst. 2 poradu 37. schuze senatu N. S. R. Cs.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Navrh sen. Mikulicka a Malika na prechod k poradu pres odstavec 2 poradu byl zamitnut a budeme tudiz projednavati dalsi odstavec poradu.

Zpravodajem je pan sen. Riedl. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavny senate!

Zakonem ze dne 9. cervna 1933, c. 95 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci, zvanym zakonem zmocnovacim, byla vlada republiky Ceskoslovenske zmocnena, aby po dobu mimoradnych pomeru hospodarskych - domacich i zahranicnich - nejdele do 15. listopadu 1933 cestou narizovaci upravila celni sazebnik a ucinila vsechna jina potrebna opatreni, smerujici k uprave cen, zabezpeceni odbytovych a vyrobnich pomeru, radneho hospodarstvi statniho a statnich podniku, ustavu a fondu i jinych podniku, ustavu a fondu verejnych.

Toto opravneni vlady upravovati nektere otazky hospodarske a postarati se o zachovam rovnovahy veskereho hospodarstvi statniho, je dano pod kontrolu Narodniho shromazdeni, jemuz vlada narizeni podle tohoto zakona a v jeho mezich vydana musi predloziti. Narodni shromazdeni projevem nesouhlasu muze pak -ovsem kvalifikovanou vetsinou -jejich platnost zrusiti. Dalsi zarukou, ze nebude tohoto ustanoveni zneuzivano, je predepsany spolupodpis presidenta republiky na narizenich, vydanych podle tohoto zakona.

Ustavne-pravni vybory obou snemoven uznaly, ze mimoradne hospodarske obtize, ktere vznikaji jak z vnitrnich, tak i ze zahranicnich skutecnosti, vyzaduji takovych opatreni, ktera by umoznila co nejrychlejsi zasah, ale zaroven neohrozovala demokraticke zrizeni naseho statu. Proto obe snemovny odhlasovaly tento mimoradny zakon.

Ponevadz pomery, ktere zakon vyvolaly, trvaly, byl pak zakon prodluzovan v r. 1934 a 1935. Ucinnost takto prodlouzeneho zakona vyprsi 30. cervnem 1936.

Vlada podala proto posl. snemovne navrh na dalsi prodlouzeni tohoto zakona do 30. cervna 1937. (Vykriky sen. Mikulicka.) Svuj pozadavek oduvodnila skutecnosti, ze krise stale jeste neztratila na sve vaznosti, treba se - aspon v nekterych usecich hospodarskeho zivota - ukazuji znamky pokracujiciho zlepsovani.

Posl. snemovna dala souhlas k tomuto prodlouzeni. Zprava ustavne-pravniho vyboru posl. snemovny zvlaste pak zduraznuje, ze obavy, ktere byly pri projednavani zakona prednaseny, ze by snad temito zakonnymi opatrenimi mohlo byti Narodni shromazdeni ze zakonodarne prace vyrazeno, ukazaly se bezpodstatnymi; pocet podle tohoto zakona vydanych narizeni drzi rovnovahu s poctem zakonu ve stejnem obdobi Narodnim shromazdenim projednanych a prijatych. (Vykriky sen. Mikulicka.) Presny obraz je tento:

Po dobu trvani zakonu tech -t. j. zakonu c. 95/1933, 206/1933, 109/1934 a 131/1935 Sb. z. a n. -bylo dosud vydano uhrnem 149 mimoradnych narizeni, vyslo pak ve Sbirce zakonu a narizeni 128 zakonu, pri cemz vsak nutno vziti zretel jeste na dalsich 16 vladnich osnov zakonu, ktere, byvse v Narodnim shromazdeni podany za platnosti mimoradne moci narizovaci, nejsou dosud parlamentne uplne vyrizeny, jakoz i na to, ze v nejblizsich dnech dostane se snemovnam dalsich nekterych novych vladnich predloh zakonnych (asi 3) a ze rada dosud vydanych mimoradnych narizeni jsou pouhymi narizenimi prodluzovacimi.

Za nynejsi vlady bylo vydano 36 mimoradnych narizeni, pocitajic v to nekolik (asi 6) pouhych narizeni prodluzovacich, a vyslo ve Sbirce zakonu a narizeni 36 zakonu, k nimz slusi vsak pripocisti onech 16 osnov zakonu, ktere, byvse nynejsi vladou Narodnimu shromazdeni podany, nejsou dosud ustavne uplne vyrizeny, jakoz i ony dalsi vladni predlohy, ktere v nejblizsich dnech prijdou asi do snemoven. Behem tydne budou ovsem vydana 4 nova mimoradna vladni narizeni.

Ustavne-pravni vybor senatu ve vcerejsi schuzi uvazil vsechny okolnosti, uznal potrebu a nutnost prodlouzeni zakona o mimoradne moci narizovaci do 30. cervna 1937 a usnesl se doporuciti plenu senatu, aby prijalo usneseni posl. snemovny (tisk sen. 222) beze zmeny. (Potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je prihlasen pan sen. Kreibich. Davam mu slovo.

Sen. Kreibich (nemecky): Damy a panove!

Usneseni posl. snemovny o prodlouzeni zmocnovaciho zakona melo na ceste z posl. snemovny do senatu zajimave setkani, a sice prebehla mu na teto ceste pres cestu zprava, ze sovetska unie ma dostati novou ustavu. Je velmi zajimave srovnavati tuto ustavu sovetske unie s usnesenim posl. snemovny, ktere nam dnes bylo predlozeno.

Co znamena zmocnovaci zakon? Nehlede k tomu, ze jiz v ustave je postarano o Staly vybor, na ktery muze prejiti zakonodarstvi Narodniho shromazdeni, mame mimo to zmocnovaci zakon, jimz se vlade dostava zmocneni, aby sama bez Narodniho shromazdeni vydavala zakony, tedy vysloveny § 14 podle vzoru ustavy stareho mocnarstvi rakouskeho. A nezli jeste o tom muzeme jednati, vchazi ve znamost osnova nove ustavy sovetske unie, ve ktere se ve cl. 32 pravi: "Zakonodarnou moc sovetske unie vykonava vyhradne nejvyssi sovet sovetske unie." Nejvyssi sovet sovetske unie je parlament, vzesly ze vseobecnych, rovnych, primych a tajnych voleb. Tento parlament je podle ustavy vyhradenym zakonodarcem! V cele ustave neni jedineho bodu, ktery by mel trochu podobnosti s ustanovenim nasi ustavy o Stalem vyboru nebo dokonce se zmocnovacim zakonem. Podle teto ustavy bude parlament sovetske unie jedinym, absolutne suverennim parlamentem sveta, nebot nad timto parlamentem, vedle toho parlamentu nebude ani panovnika ani presidenta, ani vlady, kteri by si mohli nejak osvojiti nebo omeziti funkce tohoto parlamentu. Nejvyssi zastoupeni statu voli se nejvyssi radou, timto parlamentem, ktery vykonava funkce hlavy statu. Neni tedy v teto ustave ani cisare, ani presidenta, ani vudce. (Sen. dr Rehak: Stalin!) Prominte, pane kolego, az vy budete v Ceskoslovensku tak vynikajicim duchem jako Stalin, budou vas take ve vsech otazkach poslouchati. Zatim neni toho jeste potrebi.

Vedle toho vsak voli tato nejvyssi rada radu lidovych komisaru, ktera jest odpovedna vyhradne tomuto parlamentu. Tento parlament muze rozpustiti jen jeho predsednictvo, ale zadny president statu nebo panovnik. Vsichni nejvyssi organove statu, vrchni prokurator sovetske unie, nejvyssi soudce sovetske unie mohou byti voleni jen timto parlamentem, nikym nemohou byti jmenovani, stejne tak jako soudni organy v ruznych krajich nebo republikach; v okresech mohou soudcove, kteri u nas odpovidaji okresnim soudcum, voleni byti jen primo lidem, v ostatnich instancich naproti tomu jen prislusnym lidovym zastoupenim.

Kazdy clen ceskoslovenskeho Narodniho shromazdeni, je-li poctivy, naplnen bude zavisti, kdyz v teto ustave cte, ze lidovi komisari, tedy ministri, na kazdy dotaz clena nejvyssi rady musi odpovedeti do tri dnu. Tu si vzpominame, jak dlouho to trva, nezli my dostaneme od nasich ministru odpoved na interpelaci. (Sen. dr Rehak: Od socialistickych ministrov nedostavame odpoved!) Zcela spravne, v tomto bode, myslim, jsou vsichni stejni.

V jednotlivych narodnostnich a svazovych republikach prejima rovnez zvoleny parlament vyhradni zakonodarnou moc pro toto uzemi. Prihledneme-li k temto ustanovenim -vyjimam jen nejdulezitejsi, pro dnesni bod naseho denniho poradu nejzajimavejsi -muze to skutecne pusobiti jen komicky a smesne, kdyz v novinach u nas cteme, ze sovetska unie touto ustavou cini krok k demokracii; kdyz to pisi zrovna casopisy tech stran, ktere take budou zde hlasovati pro zmocnovaci zakon, pak muze to pusobiti, skutecne jen smesne. Krok k nasi demokracii! Bude velmi potrebi, aby ceskoslovenska demokracie premyslela o tom, nema-li uciniti ten neb onen krok k demokracii, ktera jest obsahem sovetske ustavy a od ceskoslovenske demokracie je na mile vzdalena. (Sen. inz. Winter: Kdo tam smi podavati kandidatky? To by bylo zajimave!) Je velmi zajimave, kdyz soc. demokrat nebo socialista zde haji pravo fasistu a kapitalistu na podavani kandidatek.

Velmi zajimavou je duvodova zprava k predlozenemu navrhu na prodlouzeni zmocnovaciho zakona. V teto duvodove zprave se nutnost tohoto zmocnovaciho zakona oduvodnuje tim, ze panuje krise, ze nasledkem toho je take potrebi opatreni na prekonani teto krise, na zmirneni nasledku teto krise atd. a ze tato opatreni jsou nalehave nutna. V debate o zmocnovacim zakone v posl. snemovne a take zde ve vyboru bylo receno, jakou povahu maji tato ruzna nouzova narizeni, jez vlada vydala na zaklade zmocnovaciho zakona. Ale u nizadneho z techto narizeni se ani sluvkem nenaznacuje nebo neoduvodnuje, proc vlada nemohla takovy zakon predloziti parlamentu k usneseni, a v cele duvodove zprave vladni neni ani sluvka o tom, jake jsou tu vlastne duvody, ze se o techto nouzovych na rizenich nemuze usnaseti take Narodni shromazdeni jako o zakonech. Nevim zdali pan zpravodaj anebo nektery jiny obhajce tohoto navrhu muze uvesti jediny pripad, kdy parlament naprosto se nemohl sejiti, Ceskoslovensko, myslim, neni tak prilis velike, alespon z Chebu do Jasiny neni tak daleko jako z Minska do Vladivostoku, a myslim, ze kdyz sovetska ustava nepotrebuje takoveho ustanoveni pro pripad, kdy by nebylo mozno svolati cleny nejvyssi rady od Minska do Vladivostoku, pak toho jeste mnohem mene potrebuje Ceskoslovenska republika aby svolala sve poslance a senatory od Chebu do Jasiny, jde-li o nalehavou vec. Myslim, ze jest asi malo parlamentu na svete -s vyjimkou dnesnich parlamentu v Nemecku a v Italii, ktere nastupuji takrka jen k rozkazu, museji rvati slava! a zase odstoupi -tedy vyjimaje tyto neni asi parlamentu, ktery by se, abych tak rekl, tak nedbalym, pohrdavym, tak bagatelisujicim oduvodnenim se strany vlady dal pohnouti k tomu, prenesti na ni zakonodarnou moc zmocnovacim zakonem.