Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Co nyni? Nyni vypadame tak jako Madari pred tremi lety. Kdyz se Madari smirili s Francii, nikdo se s nimi jiz nehadal. Tak bude i s nami. Nemci se smiri s Francii, musi se smiriti. A kdo nam bude pomahati? Kdyz se oni smiri, zustaneme sami mezi sousedy, z nichz nas nikdo nema rad a kteri nas nenavidi.

Vcera jsem si dovolil obratiti pozornost pana predsedy vlady na to, ze madarsky rozhlas prohlasuje celemu svetu, ze Ceskoslovensko da Podkarpatskou Rus pod protektorat Sovetskemu svazu. Pan predseda vlady mi prohlasil, ze to je bluff. Rekl i to, ze pry takovych bluffu uslysis od Madaru jeste vice. Prosim vladu, aby po teto strance ucinila primerena opatreni. Zaroven s tim musim rici, ze nam, Rusinum, nelze odnimati nejkrasnejsi krajinu, okoli Marmarosske Sihoti, a davati ji bez naseho souhlasu Rumunum. Proto si prejeme, aby toto krasne mesto bylo pripojeno k nasi republice.

Vidim, slavny senate, ze kdyz je bida, musime hajiti svuj stat vsemi zpusoby; ale myslim si, ze se zretelem na nebezpeci, ve kterem stat jest, nasi bratri Cesi nam poskytnou pomoci a daji nam autonomii, zarucenou ustavni listinou republiky a st. germainskou mirovou smlouvou, abychom nebyli tretim nebo ctvrtym narodem v nasi republice, jak to bylo dosud. V republice musi miti kazdy narod sva prava, svou svobodu, zije v ni 7 narodnosti a Cesi, Slovaci, Nemci, Madari, Rusini, zide a Polaci musi zde miti stejna prava a stejny kus chleba.

Nas chudy lid bude chraniti hranice statu, kdyz uvidi, ze bratri Cesi mu poskytnou po moci, poda jim obe ruce, kdyz uvidi, ze bratri Cesi mu podaji jen prst. Proto musim zaroven protestovati proti cinnosti cetnictva a policie, ktera podle zakona o ochrane republiky sepisuje seznamy nespolehlivych obcanu na Podkarpatske Rusi. Za nynejsich pomeru lze casto slyseti ostra slova o bide, ktera panuje na Podkarpatske Rusi, a budou-li se seznamy nespolehlivych prisne sestavovati, muze se stati, ze bude nutno zapsati do cerne knihy celou Podkarpatskou Rus.

Slavny senate! Az zacnou strileti dela, bratri Cesi se budou starati o svou zemi, o Prahu, a my predevsim budeme musiti hajiti hranice nasi zeme. Preji si, aby nas Hospodin zachranil pred touto pohromou, ale k zabezpeceni statu si zadam, aby vlada neodkladne poskytla pomoc nouzi trpicimu obyvatelstvu Podkarpatske Rusi.

Predseda (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Krejci.

Sen. Krejci: Slavny senate!

Jmenem klubu senatoru csl. strany lidove dovoluji si prednesti toto prohlaseni:

Zakon o pujcce na obranu statu je vlastne zakonem na zabezpeceni naseho statu, jeho existence a k jeho zajisteni pred moznymi velkymi skodami. Jestlize rozvedeme sire pojem obrany statu, muzeme smele rici, ze zakon tento je na obranu vseho naseho obcanstva, na obranu jeho zivotu a majetku, na obranu nejen hmotnych, nybrz take kulturnich jeho statku.

Velmi vystizne je vyznacen ucel tohoto zakona slovem obrana statu. Peniz, ktery obcanstvo statu bude pujcovati svemu statu, je na jeho obranu, nikoli k utoku na kohokoliv. Jsme pro mir, jsme pro mir se vsemi, ale rovnez tak jsme odhodlani branit a ubranit stat svuj a sebe pred jakymikoliv utoky podniknutymi na nas kymkoliv.

Posledni udalosti svetove znovu nam pripomenuly, ze muzeme a musime ve sve obrane spolehati se jenom a jedine sami na sebe.

Abychom tak mohli uciniti, potrebujeme nutne vsech modernich prostredku na svou obranu. Ponevadz tyto prostredky stoji znacne penize, musime si tyto penize k zaplaceni obrannych prostredku opatriti.

Penize cestou, radneho rozpoctu statniho bez novych a velmi tizivych dani si opatriti nemuzeme, a za dnesni hospodarske krise nelze uvalovati novych bremen na nase poplatnictvo. Proto musime v dobach mimoradne nutnosti sahnouti k mimoradnym opatrenim, t. j. k pujcce.

Mame opravdovou nadeji, ze pujcka tato bude uspesna.

Ovsem vyslovujeme sve pevne ocekavani a presvedceni, ze pujcky teto bude uzito jenom a jedine k ucelum opatreni prostredku pro obranu statu a ze penizem timto bude velmi setrne a hospodarne nakladano.

Vime, ze touto pujckou budou ozivena cetna odvetvi prumyslova, a ze pujcka tato bude miti vliv take na zlepseni cele nasi hospodarske situace.

Prejeme si, aby cely nas stat, vsechny vrstvy jeho obyvatelstva byly opravdu rovnomerne zucastneny tohoto zlepseni hospodarskeho zivota, ale pri tom vyslovujeme take svoje ocekavam, ze, snaha obcanu, pomoci statu upisovanim pujcky na obranu statu nevyjde ani v jednom pripade naprazdno tim, ze by z teto pujcky plynul nadmerny zisk jednotlivym privilegovanym podnikum nebo jedincum.

Doufame, ze vzhledem k rychle nutnosti nasi opatriti si obranne prostredky budou zadany nikoli jenom nekolika malo zavodum, nybrz rozdeleny pomerne na znacnejsi pocet zavodu.

Z techto duvodu a za techto predpokladu bude klub senatoru csl. strany lidove hlasovati pro navrhovany zakon. (Potlesk. )

Predseda (zvoni): Poslednim recnikem je pan kol. sen. Modracek. Davam mu slovo.

Sen. Modracek: Slavny senate!

Osnova zakona, kterou senat prave projednava, nikoho neprekvapila. Co dnes odhlasujeme, dela se jiz od delsi doby temer ve vsech evropskych statech. Zejmena se to dela v nepomerne vetsim meritku u nasich sousedu na severu i na zapade. Mezinarodni pomery vplyvaji dnes do tak kritickeho chaosu, ze opravdu muzeme rici, ze nikdy nevladla takova nejistota, co prinese zitrek, jako vladne dnes. Nevime, nedojde-li v nejblizsi dobe ke konfliktu mezi nekterymi evropskymi staty a snad k velike evropske konflagraci.

Prave dnes cteme v rade casopisu ostrou kritiku Spolecnosti narodu, ze zklamala. To vime vsichni, ze zklamala, ale je potrebi se ptati, kdo zpusobil to zklamani? Nebyly to staty, ktere stoji na zasadach parlamentarismu a demokracie, nybrz prave ty staty, ktere ohrozuji mir Evropy a celeho sveta, staty zalozene na diktaturach vojenskych nebo diktature politicke, staty, jak je dnes vseobecne nazyvame, fasisticke. Prvni, kdo vetnul klin do Spolecnosti narodu, byl nynejsi vladce Italie Benito Mussolini, v r. 1923. Tehdy se Spolecnost narodu dopustila nejvetsi chyby, ze ihned nezarazila energicky tento utok a ze pred nim ustoupila. Snad se mnohy z vas na to pamatuje, ze tehdy Italie ucinila o sve ujme vojensky utok na nektere recke ostrovy a nadiktovala Recku nahradu, tusim, 50 mil. lir. Recko jako clen Spolecnosti narodu melo pravo zadati o rozhodci komisi, melo pravo zadati o usneseni rady Spolecnosti narodu, ale rada Spolecnosti narodu se ukazala tak slaba, ze odmitla pozadavek Recka, vynala z jednani rady tuto zalezitost a postoupila ji konferenci velvyslancu, ktera rozhodla ve prospech Mussoliniho. To byla prvni tezka rana, kterou obdrzela Spolecnost narodu. Od te doby jich bylo pohrichu vic; dalo ji ranu Japonsko a Nemecko a ted jiz take maly stat Rakousko, a my vidime, ze opravdu Spolecnost narodu zklamala. Ale zaroven vidime, ze ti, kdo ji podkopavali a kdo podkopavaji jeji autoritu, tvori hlavni a muze rici jedine nebezpeci pro mir Evropy a celeho sveta.

Cetl jsem tyto dny poznamku, ve ktere bylo vysloveno domneni, ze se nachazime v podobnem obdobi, jako byla valka tricetileta, ovsem s jinymi cili, nez byly tehdy. Snad je to nazor prilis pesimisticky, ale nicmene hledime-li, jak se soustreduji mezinarodni sily v Evrope, nebude a nemuze si nikdo zapirat, ze se nachazime v obdobi historickeho konfliktu mezi dvema formami statnimi, totiz mezi formou autoritativni, spocivajici na moci a bezpravnosti obcanstva, a formou demokracie, ktera poskytuje obcanum politickou svobodu a ovsem take vsechna prava, jez demokracie je s to dati. Mezi temito dvema koncepcemi se nachazime a hrozi nebezpeci, ze mezi nimi dojde k ohromnemu zapasu, ktery sice mel jiz jistou predehru ve svetove valce, ktera vsak, jak pozorujeme, neukoncila tento zapas, a proto se musime obavat opakovani toho zapasu snad v podobnych rozmerech. Je dulezito, aby si to zapamatovali vsichni, kdo se divaji at z duvodu nacionalnich nebo jinych na pristi valku, na pristi konflagraci jako na nejakou svou spasu. Ja zde mluvim hlavne o stredni Evrope.

Stredni Evropa, vypukne-li tento veliky krvavy konflikt, bude vlastne hlavnim jevistem valky. Zde se utkaji jako za 30lete valky ruzne protichudne tendence a mocnosti. Stredni Evropa vsak nemuze byti po mem soudu vlastnictvim zadne velke mocnosti proto, ponevadz je to uzemi, v nemz od veku ziji mali narodove a take casti vetsich narodu pohromade ve spolecne historii, se spolecnymi hospodarskymi a konecne i politickymi zajmy. Stredni Evropa by ve vlastnictvi, kterekoli velmoci byla povzdy ohniskem nebezpecnych konfliktu. Stredni Evropa a s ni zaroven Ceskoslovensko muze zit prirozene jenom jako uzemi svobodnych statu a, reknu otevrene, statu, v nichz bude vladnouti nejen skutecna demokracie, nybrz take misto nacionalniho terorismu narodnostni snaselivost. To je prave velkym ukolem stredni Evropy, aby vytvorila takovouto harmonii malych statu, navenek i uvnitr svobodnych a demokratickych. A prave proto by mela stredni Evropa pochopiti tento svuj ukol a nesilhat ani do Berlina ani v do Rima, spolehat na sebe samu a vytvorit si svuj vlastni hospodarsky a socialne-politicky svet. Pak by se tady vedlo vsem dobre a nebylo by, vzhledem k te rozmanitosti struktury prirodni a hospodarske, ani velke nezamestnanosti a nouze, ktera v teto krisi panuje prave v podunajskych zemich.

Jestlize se divam na nynejsi evropskou situaci jako na moznou predzvest - nechci prorokovat - velikeho a snad valecneho konfliktu mezi demokraciemi a autoritativnimi systemy, neznamena to, ze tim chci zaklausulovat nase stanovisko k teto predloze, ze snad chceme hajiti nas stat jenom proto, jelikoz chceme hajiti republiku a demokracii. Ne, panove, proto to nepravim. Ja to rikam otevrene, ze chceme a budeme hajiti nas stat jako ceskoslovensky stat, nejen jako demokracii a republiku - aby tu bylo jasno. Ja to uvadim jen proto, abych zde ukazal na veliky, historicky a svetovy vyznam obrany naseho statu jako statu stredoevropskeho a take abych zde zduraznil, ze v teto tezke a kriticke dobe, si musime uvedomiti, ze musime zustat statem demokratickym, republikanskym, svobodnym pro vsechny obcany, kteri ziji v nasich hranicich. Rozumi se samo sebou, ze pro tuto predlohu, kterou uznavame za nutnou, budeme hlasovat. (Vyborne! - Potlesk. )

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena.

Byl mne podan pozmenovaci navrh sen. Jurana, Dresla, Fidlika, Steinera a Popovice, jakoz i resolucni navrh sen. Foita, inz. Wintra, dr Kloudy, dr Karasa, Thore a Hackenberga.

Prosim o precteni techto podanych navrhu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

1. Pozmenovaci navrh sen. Jurana, Dresla, Fidlika, Steinera a Popovice:

Za § l budtez vlozeny nove §§ 2 az 5 tohoto zneni:

§ 2.

(1) Pujcku jsou povinny upsati osoby, jichz majetek ma hodnotu aspon jednoho milionu Kc a to v teto vysi:

(2) Pro osoby s jmenim o hodnote nizsi nez jeden milion Kc je upisovani pujcky dobrovolne.

§ 3.

(1) Vynosu pujcky musi byti pouzito predevsim na stavbu krytu pro obyvatelstvo, zejmena pro skolni mladez, proti leteckym a plynovym utokum, na zaopatreni plynovych masek pro pracujici lid, na vybudovani zdravotni a sanitni sluzby (vcetne stavby nemocnic, sanatorii a pod. ), na stavbu silnic a drah se stanoviska strategickeho spojeni se Sovetskym svazem a na vybudovani motorove dopravy

(2) K provadeni techto ukolu je vlada povinna prideliti potrebnou cast z vynosu pujcky obcim.

(3) Vse, co se z vynosu pujcky poridi (odst. 1), jsou velci vyrobci a podnikatele povinni poskytnouti statu a verejnopravnim korporacim, jakoz i jejich ustavum a podnikum za vyrobni cenu bez soukromych zisku.

§ 4.

(1) Narodni shromazdeni ustavi kontrolni vybor, ktery bdi nad tim, aby osoby povinne pujcku upsati, teto povinnosti skutecne a plne dostaly a kontroluje cele hospodareni vynosem pujcky, zejmena v tom smeru, aby vynosu pujcky bylo co nejucelneji, nejrychleji a plne pouzito k jejimu ucelu (§ 3) a aby pri tom byl vyloucen soukromy zisk.

(2) Kontrolni vybor sestava z 20 poslancu a 10 senatoru, ktere voli prislusna snemovna podle predpisu platnych pro volbu snemovnich vyboru.

§5 .

(1) Vsechny prace a dodavky, ktere se zadavaji z vynosu pujcky, musi byti rozvrzeny tak, aby z uhrnne sumy vynosu pujcky pripadal na oblasti jednotlivych narodu cesko slovenske republiky pomerny podil odpovidajici celkovemu poctu obyvatelstva prislusneho naroda.

(2) V ramci jednotlivych okresu musi byti pri pracich a dodavkach, porizovanych z vynosu pujcky, zamestnavani delnici a zamestnanci dle narodnostniho klice dotycneho okresu.

(3) Stejne nutno dbati toho, aby pri pracich podnikanych z vynosu pujcky byli zamestnani mladi delnici. "

2. Resolucni navrh sen.Foita, inz. Wintera, dr Kloudy, dr Karasa, Thore a Hackenberga:

Slavny senate, raciz se usnesti na tomto resolucnim navrhu:

Ucelem pujcky na obranu statu je soucasne take obstaravani prace. Pri nezamestnanosti, ktera je podle oblasti rozlicna, a pri vetsi ne zamestnanosti v nekterych oblastech se vlada vyziva, aby pri zadavani prostredku z pujcky na obranu statu v prve rade vzala zretel na nezamestnane v okresu, ve kterem maji byti prace provedeny. Soucasne budiz pri zadavani praci z prostredku teto pujcky predevsim vzat zretel na ony tovarny podniku, ktere lezi v oblastech nezamestnanosti nejvice postizenych.

Predseda (zvoni): Udeluji slovo k doslovu zpravodaji panu sen. Foitovi.

Zpravodaj sen.Foit: Vazeny senate!

Pokud mluveno bylo k veci, tedy stejne jako v posl. snemovne tak i zde nebylo proti zakonu temer namitek, az na stranu komunistickou, ktera opakovala zde to, co namitala ve vcerejsi schuzi rozpoctoveho vyboru.

Nechybely ani zde, jako obycejne, pozmenovaci navrhy. Mluvci sice jsou pro ochranu republiky, avsak pozmenovaci navrhy jsou toho druhu, ze neni mozno ani v jedinem pripade o nich jednati.

Mame-li vzajemnou smlouvu s Ruskem proti napadeni, ze si poskytneme vzajemnou pomoc, pak je stanovisko nasich komunistu tezko vysvetlitelne.

Povinnost nam kaze, abychom zapomneli vse, co nas deli v teto dobe, nemuzeme a nesmime si dovoliti zadneho zeslabovani, ktere by nam neposlouzilo uvnitr a silne by poskodilo nasi prestiz za hranicemi. Dnesni doba musi nas nalezti tak pohotove, pripravene a jednotne, jako jsme byli pri dobyti samostatnosti 28. rijna 1918. Neprineseme-li vzajemne tuto povinnost, pak nam nejsou zakony nic platne. To plati nejen pro nas v zemich historickych, ale i pro Slovensko. Musi nastati plny souhlas mezi nami a Slovenskem. Nebylo by krasne republiky Ceskoslovenske, kdyby se tuto dobu Slovak s Cechem rozesel pro zalezitosti, ktere se mohou resiti, az bude plny klid.

Cely narod i cizina hledi na nas, jak se v veci pujcky zachovame. Opetne doporucuji slavnemu senatu, aby predlohu schvalil tak, jak ji schvalila posl. snemovna. (Souhlas. )

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Budeme hlasovati ve cteni prvem, a to vzhledem k pozmenovacimu navrhu sen. Jurana takto:

O §u l budeme hlasovati podle zpravy vyborove; pak budeme hlasovati o navrhu sen. Jurana, Dresla, Fidlika, Steinera a Popovice na vsunuti novych §§ 2 az 5; bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o zbytku osnovy zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove.

Jsou nejake namitky? (Nebyly. )

Namitky nejsou. Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi s tim, aby § l znel podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Jurana, Dresla, Fidlika, Steinera a Popovice na vsunuti novych §§ 2 az 5, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby zbytek osnovy s nadpisem a uvodni formuli znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Schvaluje se.

Tim cela osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena ve cteni prvem podle zpravy vyborove, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 200.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Foit: Nikoli.

Predseda: Navrhu neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 200. (Potlesk. )

Pristoupime nyni k hlasovani o podane resoluci pp. sen. Foita, inz. Wintra, dr Kloudy, dr Karasa, Thore a Hackenberga.

Kdo souhlasi s touto resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Tim je tato resoluce schvalena.

Nyni budeme hlasovati podle §u 65 jedn. radu o prohlaseni pana ministra financi.

Rozpravu je skonciti hlasovanim, schvaluje-li senat prohlaseni pana ministra cili nic.

Senat se take muze usnesti, ze hlasovani odklada.

Jezto takovy navrh podan nebyl, budeme hlasovati.

Kdo schvaluje prohlaseni pana ministra financi, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Tim je prohlaseni pana ministra financi schvaleno.

Pristoupime k projednavani posledniho odstavce poradu, jimz je:

Jelikoz nebylo mozno, aby posl. snemovna projednala uvedena usneseni senatu ve lhute stanovene §em 43 ust. listiny, navrhuji, aby lhuta k projednani techto veci. prodlouzena byla o 5 mesicu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se. )

To je vetsina. Navrh se schvaluje a senat prodlouzil posl. snemovne lhuty dane §em 43 ust. listiny o 5 mesicu.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.