Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 34. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 28. kvetna 1936

Jinou vadou dnesniho procesniho prava, vyvolanou pokleslou moralkou, jsou predpisy, umoznujici obtezovati verejnost podvody. Nesvedomity podvodnik vymysli si pohledavku proti nekomu; tuto svoji pohledavku postoupi - pravidelne peneznim ustavum. Tyto pohledavku zazaluji a podvodny cedent vyuzije predpisu prava a jako svedek v procesu nestiti se falesne prisahy ve svem vlastnim podvodu. Zde by bylo treba upozorniti soudy na opatrnost v takovych pripadech, ktere se velmi casto opakuji.

Ustavne-pravni vybor zabyval se pri projednavani teto predlohy, ktera ma urychliti rizeni soudni, i tou vseobecne znamou prekazkou urychleni sporu, totiz nedostatkem soudcu. Pocet jejich je neumerny vzrustu agendy, jak duvodova zprava podrobne uvadi, a tu hledi se nedostatek ten nahraditi zvysenou vykonnosti soudcu, stupnovanou do nemoznosti. Je nebezpeci, aby tim netrpela i kvalita prace soudcu. Proto vybor navrhuje slavnemu senatu prijeti pripojene durazne resoluce, domahajici se rozmnozeni poctu soudcu. Duvody fiskalni nesmi brzditi tento nejvyssi zajem statu. Pri teto prilezitosti upozornuje vybor i na tento zjev: Za ucelem ulehceni pretizenym soudcum zavedla se instituce nahrazky soudcovske, stav aktuaru soudnich.

Systemisacni komise, velice skoupa pri stanoveni poctu potrebnych sil, zridila dosti veliky pocet soudnich aktuaru. Ackoliv jest nadbytek nezamestnanych stredoskolaku s plnou kvalifikaci a nedostatek soudniho personalu, prece justicni sprava vice nez polovinu techto mist neobsazuje. I zde by bylo na miste, plnym obsazenim techto mist ulehciti agende soudni. V tom smeru rovnez ustavne-pravni vybor zada, aby byla zjednana naprava.

Ustavne-pravni vybor navrhuje senatu, aby schvalil osnovu zakona ve zneni nize otistenem i s pripojenou resoluci. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo prvemu recniku, panu sen. dr Basovi.

Sen. dr Bas: Velecteny senate!

Uz pan zpravodaj k teto osnove podskrtl, ze cela nase justice trpi nedostatkem soudcu. My, kteri zijeme prakticky zivot pravniku, zname ze zkusenosti, co to velmi casto znamena, kdyz se zjednodusuje soudni rizeni. Na jedne strane se umensi pocet soudcu v urcitych senatech, v danem pripade na priklad v odvolacich senatech vrchniho soudu, presune se cast agendy od soudu krajskych na okresni, jak racite, velevazene damy a panove, miti typovano v zakone, a dusledek? Zmensuje se nasledkem tohoto t. zv. ulehceni pocet soudcu, a to je prave neco, s cim se nemuzeme smirit.

Jsem povinen ujmouti se s tohoto recniste kolegu v soudni sluzbe a poukazati zejmena na toto: Mame zakon c. 120 z r. 1931, jimz byly zvyseny soudni poplatky. To byl, velevazeny senate, zakon ucelovy, za urcitym ucelem se zvysovaly soudni poplatky, a tenkrate stalo v duvodovych zpravach, ze se zvysuji proto, aby bylo zlepseno existencni postaveni ceskoslovenskeho soudcovstva, ono postaveni, ktere bylo znacne zhorseno zakonem c. 103/26, jimz byli soudcove velmi tezce postizeni, ba byli postaveni na nizsi stupen nez ostatni vysokoskolsky vzdelani statni zamestnanci. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Budzy.)

Nyni se podivejme na nekolik cislic. Nebudu obsirny. Co vyneslo zvyseni soudnich poplatku? Podivejme se jen na dve leta po uzakoneni zakona c. 120/31. Na r. 1931 bylo preliminovano, ze kolky vynesou 258 mil. Kc, ve skutecnosti vynesly 280 mil. Kc, tedy o 22 mil. Kc vice. Na r. 1932 bylo preliminovano, ze kolky vynesou 270 mil. Kc, a vynesly o 16 mil. Kc vice, totiz 286 mil. Kc. V podrobnostech bychom videli, ze poplatky z vkladu knihovnich vynesly r. 1930 41 mil. Kc, r. 1931 57 mil. Kc, r. 1932 57 mil. Kc, r. 1933 63 mil. Kc. Prodej kolku vubec cinil r. 1930 185 mil. Kc, r. 1931 193 mil. Kc, r. 1932 196 mil. Kc a r. 1933 204 mil. Kc. Ze vsech techto dat mame zjisteno, ze zvyseni soudnich poplatku, jak bylo zakonem obmysleno, skutecne vyneslo fisku o 20 mil. Kc rocne vice, nezli vyneslo pred zakonem.

Jakpak se nalozilo s temito 20 mil. Kc, ktere melo dostati ceskoslovenske soudcovstvo? Toliko jednou obdrzeli soudcove 8 mil. Kc z tohoto plus, a to v prvnim roce, pak dostavali mene a nakonec toliko 2 ½ mil. Kc z one znacne cįstky 20 mil. Kc a 17 ½ mil. Kc bylo u²ito k jinzm ucelum, jichz zakon z r. 1931 na zreteli nemel. Soudcove pravem zadaji, aby jim, kteri rozsuzuji, co je pravo, bylo take dano po pravu, nejen to, co jim nalezi, nybrz take to, co bylo uzakoneno v jejich prospech.

Soudcove poukazuji na nesrovnalosti, jez se v soudnictvi vyskytuji, hlavne na nedostatecne obsazovani mist, na kterouzto okolnost ukazal take slovutny pan sekcni sef jako zpravodaj.

K tomu muzeme uvesti nekolik ilustraci. Skutecny stav soudcu k 1. breznu lonskeho roku v obvodu vrchniho soudu v Praze cinil oproti systemisovanemu stavu mene o 74 soudce, v Brne o 48 soudcu, v Kosicich chybelo 30 soudcu do urceneho stavu. Celkovy docet systemisovanych soudcovskych mist je 2.469, nedostava se tedy 152 soudcu. A pri tom soudni agenda u soudu krajskych, u soudu vrchnich, a u Nejvyssiho soudu stejne jako u nejnizsi instance, u soudu okresnich, vzrostla nejmene o 20%. Tyto pomery se nelepsi.

Kdyz zasedame v hlavnim meste publiky, podivejme se, jak to vypada v Praze. Krajsky soud trestni mel miti podle systemisace 77 soudcu a ma jich jen 70, krajsky soud civilni ma jich miti 145, obsazeno je vsak jen 121 mist. Vrchni soud v Praze mel miti 45 soudcu, ma jich vsak toliko 37.

Krajsky soud obchodni ma miti 25 soudcu, ma jich vsak toliko 20, takze proti proponovanym 292 soudcovskym mistum mame obsazeno 1250 mist, cili o 1/6 mene. Pri tom dluzno poukazati k tomu - a zase na to poukazal slovutny pan kolega, sekcni sef dr Karas - ze se obsazuje rada agend soudci nejmladsimi, nejmene zkusenymi, a tito mladi soudcove - casto mladici 25, 26leti - meni velmi casto sve pusobiste, takze neni jim umozneno, aby srostli se svym okolim a aby z autopisie poznali okres, ve kterem ziji a nad nimz vykonavaji pravomoc.

Jaky je dusledek tohoto neuteseneho stavu? Dusledek tohoto neuteseneho stavu je, ze trpi zejmena okruhy zivn.-obchodnicke prutahem sporu. Soudce je clovek, zadny z tech soudcu nepracuje toliko 8 hodin, pracuji 12 az 14 hodin, je to ohromena, umorna agenda, kterou museji zmoci, rozsudky delaji doma, v nedeli, ve svatcich, kdy si maji odpocinouti - a pres tuto ohromnou namahu procesni agenda, zejmena obchodni, vazne. Jsou pripady, ze spor trva 2 az 3 leta, zatim se financni, existencni pomery zalovaneho zmeni - prijde treba o majetek - a zalobce, ktery treba ve sporu zvitezil, ma vitezny rozsudek na papire, uplne bez ceny. Kruhy obchodnicke uchyluji se nasledkem toho k rozhodcimu soudnictvi, i za cenu hmotnych ztrat, i za cenu znacneho nebezpecenstvi, ktere toto rozhodci soudnictvi v sobe nese, ponevadz je vykonavano pravidelne laiky, kteri nejsou s to, zejmena spletity procesni material zmoci a ovladnouti.

I pojistovaci soudnictvi, soudnictvi to na vysost dulezite, prosim, vazne.

Z dat, ktere jsem pred slavnym senatem uvedl, je patrno, ze je zde tendence setriti tam, kde se za zadnych okolnosti setriti nema. Setri se na vykonu spravedlnosti, ackoli jiz stare, omsele prislovi pravi, ze spravedlnost je zakladem statu - tedy i naseho statu. Musime se snaziti, aby csl. soudce byl zbaven existencnich starosti, aby se mohl vzdelavati, aby mohl s klidem vykonavat krasne a vznesene ukoly soudce a rozhodciho v lidske spolecnosti.

Pocitame-li s minimalnim nutnym rozmnozenim, 520 soudcu, vidime, ze toto rozmnozeni by si vyzadalo nakladu asi 20 mil. Kc. To je prave vynos tech zvysenych soudnich poplatku, na nemz jsme se usnesli podle zakona c. 120 v r. 1931. Tedy k tomu, aby se ulehcilo soudcum, aby se pocet soudcu zvysil na doplnil na nutnou vysi, aby soudcove nebyli pretezovani, neni zapotrebi zadnych obeti se strany fisku, nybrz je pouze potrebi, aby ucelovy zakon byl doplnen ve prospech tech, v jichz prospech byl usnesen, aby byl doplnen ve prospech cesko-slovenskeho soudcovstva.

Zadajice zabezpeceni naseho soudcovstva, zadame take, aby toto soudcovstvo melo porozumeni pro tezky existencni boj vsech pracovnich vrstev naseho lidu, zejmena take tridy zivnostensko-obchodnicke a aby soudcove si byli vedomi, vyslovujice sve verdikty, sve rozsudky, ze litera vzdy zabiji, a duch ze je to, ktery ozivuje. Duch ceskoslovenskeho soudcovstva budiz co nejlepsi, co nejzdatnejsi, jak si toho vsichni prejeme a jak se toho domaha take nase ceskoslovenske soudcovstvo. Ale na nas je, abychom pri projednavani tohoto zjednodusujiciho zakona pripomneli, ze si neprejeme, aby pri teto prilezitosti byl zmensovan pocet soudcu, ani dnes, ani za ½ roku, za rok, aby se nereklo: Soudcu ted neni tolik potrebi, jednotlive senaty maji mensi pocet clenu, umensime tedy pocet soudcu. Naopak, musime zadat, aby pocet soudcu odpovidal zakonu a pravu. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. dr Tischer. Davam mu slovo.

Sen. dr Tischer (nemecky): Damy a panove!

Predlozena osnova zakona sleduje ruzne ucely, a to predevsim unifikaci ceskoslovenskeho prava, dale pokousi se celiti pretizeni soudu, urychliti soudni rizeni, odstraniti dale jiste nedostatky, ktere vznikly nasledkem hospodarske krise a nastale nemoralnosti, a konecne splniti take ty statni nezbytnosti, ktere jsou nasledkem toho, ze v zajmu obrannosti naroda urcita tajemstvi, ktera nesmeji vniknouti do verejnosti, snad oklikou pres civilni spor prece by mohla prijiti do verejnosti.

Predlozena osnova zakona vsak vsem temto pranim uplne nevyhovi a take vyhoveti nemuze, nebot jde v tomto pripade o vyslovne provisorium. Konecna uprava techto zde zminenych otazek muze nastati jen tehdy, az jednou obema komoram predlozen bude novy civilni soudni rad a obcansky zakon. Pan ministr spravedlnosti prohlasil, ze obe tyto tak dulezite predlohy pokrocily jiz tak daleko, ze v dohledne dobe mozno pocitati s jejich predlozenim. Prece vsak uplyne jeste drahna doba, nezli se tyto osnovy stanou skutecne zakonem.

Jsou vsak v teto osnove ruzne veci, jez dluzno uvitati a ktere jsou dobre, a proto mozno celkem s predlohou projeviti souhlas. Obzvlaste dluzno uvitati, ze se kompetence samosoudcu u krajskych soudu namnoze rozsiruje, dale ze je zde snaha zabraniti zneuzivani prava chudych. Jest jisto, ze obzvlaste zneuzivanim prava chudych nastavaji mnohe nepristojnosti, i kdyz predloha v predlozenem zneni nezabrani uplne zneuzivani, jsou tu prece takova opatreni, aby se zabranilo zneuzivani prava chudych, ktere zatezuje jak advokaty tak take soudy. Obzvlaste dluzno uvitati ustanoveni o posuzovani prislusnosti soudu podle noveho § 261 a), cimz zabraneno bude mnohym sporum o prislusnost. Stejne dluzno uvitati take jasne predpisy o kumulovani zalob. Velice vitame take resoluci, na ktere se usnesl vybor a kterou se vlada vybizi, aby odpomohla nedostatku soudcu. Souhlasim s tim uplne, nebot je znamou skutecnosti, ze soudcove jsou fysicky tak pretizeni, ze dospeli k hranicim sve vykonnosti a ze se jim nesmi jeste vice ukladati.

Pri teto prilezitosti vsak nemohu opominouti, abych nepoukazal k tomu, ze my Nemci musime zadati, aby take pri obsazovani soudcovskych mist a pri ustanoveni pomocneho personalu vzat byl k nemeckemu zivlu zretel takovou merou, jak to odpovida klici obyvatelstva. Zadame pro nemecke obyvatelstvo nemecke soudce, nebo alespon soudce, kteri jsou uplne mocni nemeckeho jazyka. Slysime velmi casto stiznosti do toho, ze u nemeckych soudu cinni jsou soudcove, kteri nemecky jazyk ovladaji jen nedostatecne a nareci, kterym se tam mluvi, neovladaji vubec, takze dochazi k velmi castemu nedorozumeni. Tak je tomu take u pomocneho personalu. Pomocny personal se casto ustanovuje, aniz by tu byla dostatecna znalost tesnopisu, psani na stroji a nemeckeho jazyka. Tim je soudce, jemuz takova pomocna sila byla prikazana, nesmirne zatizen.

Doufame, ze caste sliby, ze se opravnenym pranim sudetskych Nemcu vyhovi, v teto pricine budou splneny. Jezto zakon sam o sobe je dobry, budeme hlasovati pro jeho prijeti. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Dalsich recnikov niet.

Debata je skoncena.

Prosim pana zpravodajca, ci si praje slova k doslovu?

Zpravodaj sem. dr Karas: Nikoliv.

Mistopredseda dr Buday: Nie je tomu tak.

Prosim pp senatorov, aby zaujali svoje miesta. (Deje se.)

Senat je sposobily sa usnasat.

Budeme hlasovat o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodnej formule podla zpravy vyborovej v citani prvom.

Su namietky? (Nebyly. ) Namietok niet.

Kto suhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisom a uvodnou formulou podla zpravy vyborovej v citani prvom, nech zdvihne ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Osnova zakona s nadpisom a uvodnou formulou bola schvalena podla zpravy vyborovej v citani prvom.

Druhym odstavcom dnesneho poriadku je:

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 11. listopadu 1935, c. j. Nt XII 1/35/1, za souhlas k trest. stihani sen. Pfeiferove pro zlocin §§ 197, 200, 203 tr. z. (cis. 1394/193 predl.) (tisk 134).

Zpravodajcom je pan sen. dr Havelka. Davam jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavny senate!

Statni zastupitelstvi v Praze podalo pod c. j. St 10.671/31 ze dne 19. rijna 1932 obzalobu na Karla Marvana a Karolinu Pfeiferovou, odborove tajemniky, pro zlocin §§ 197, 200, 203 tr. z., jejiz skutkovy dej jest tento:

Podpora nezamestnanym sklada se ze dvou slozek, ze slozky, kterou vyplaceji odborove organisace z vlastnich prostredku, a ze slozky, kterou urcitou kvotou poskytuje stat.

Podle ustanoveni §u 3 zakona c. 267/1921 Sb. z. a n. o statnim prispevku ku podpore nezamestnanych jest statni prispevek priplatkem ku podpore v nezamestnanosti vyplacene odborovou organisaci, obe slozky organisacni i statni maji byti vyplaceny soucasne, a stat jest tedy povinen svou kvotou prispivati teprve tehdy, jestlize odborova organisace skutecne vyplatila podporu ze svych prostredku.

V praxi vyplata podpory te deje se tak, ze odborova organisace vyplati ze svych penez jak organisacni prispevek tak i soucasne kvotu, kterou ma platiti stat, predlozi ministerstvu soc. pece prukaz o tom, ze vyplata takto se stala, a na zaklade toho ministerstvo vyplati odborove organisaci kvotu na stat vypadajici.

Takove podpory vyplacel i Prumyslovy svaz delnictva textilniho v Ceskoslovenske republice v Praze II, ktery vsak dal svym mistnim skupinam pokyn, aby nezamestnanym clenum uplatnujicim narok na podporu v nezamestnanosti vyplacen byl pouze statni prispevek bez podpory organisacni.

Jak bylo zjisteno, skutecne tak se delo v okresu asskem, varnsdorfskem a prerovskem.

Presto "Prumyslovy svaz delnictva textilniho v Praze" predkladal ministerstvu soc. pece vykazy, podepsane ve smyslu ustanoveni §u 13 svazovych stanov predsedkyni Karlou Pfeiferovou a tajemnikem Karlem Marvanem, za ucelem refundace statniho prispevku, v niz uvedeno jakoby byla vyplacena cela podpora v nezamestnanosti, tedy z organisacni prispevek, ackoliv tento vyplacen nebyl.

Prumyslovy svaz delnictva textilniho zadal ministerstvo soc. pece za refundaci statniho prispevku pro Prerov castkou 16.824 Kc, pro Varnsdorf castkou 37.449 Kc, pro As castkou 10.625 Kc.

Castky ty byly zminenemu svazu jako zalohy na statni prispevek vyplaceny, stat vsak skody neutrpel podle udani svedka vrch. tajemnika dr J. Cermana, jezto ministerstvo soc. pece bude si moci zalohy ty odecisti od stale dochazejicich vyuctovani.

Karla Pfeiferova i Karel Marvan popirajice vinu a podvodny umysl uvadeji, ze clenove svazu dobrovolne, aby ulehcili financni tisni svazu, k vyzve tohoto poshoveli s vyplatou organisacni slozky podpory.

Ponevadz ministerstvu soc. pece byly predkladany vykazy, o kterych bylo predkladajicim znamo, ze neodpovidaji skutecnosti pokud se tyce vyplaceni prispevku organisacniho, jest podle obzaloby opodstatneno podezreni zlocinu podvodu.

Na zaklade jmenovane obzaloby bylo kraj. soudem trest. v Praze rozhodnuto dne 15. kvetna 1933, ze jest soud k projednani teto trestni veci neprislusnym, jezto rozsuzovani takovehoto jednani neni prikazano civilnim trestnim soudum.

Rozsudkem nejvyssiho soudu v Brne ze dne 20. unora 1935, c. j. Zm I 700/33 bylo rozhodnuti soudu I. stolice zruseno a soudu ulozeno, aby o veci znovu jednal a rozhodl.

Imunitni vybor navrhuje, aby slavny senat nedal svoleni k dalsimu stihani sen. Pfeiferove, pro zlocin §§ 197, 200 a 203 tr. z. z techto duvodu:

Kraj. soud trest. v Praze zada za souhlas k trest. soudnimu stihani sen. Pfeiferove. Tyz soud rozhodl, ze rozsuzovati jednani sen. Pfeiferove neni prikazano civilnim trestnim soudum. Nejvyssi soud v Brne zrusil toto rozhodnuti a krajskemu soudu trestnimu v Praze ulozil, aby o veci znovu jednal a rozhodl jsa toho nazoru, ze rozsuzovati jednani sen. Pfeiferove patri pred civilni trestni soud. Vzhledem k nestejnosti obou nazoru ve jmenovanych rozhodnutich obsazenych cini imunitni vybor navrh, aby svoleni k trest. stihani dano nebylo. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Prihlaseneho recnika niet, debata odpada.

Budeme hlasovat o navrhu vyboru imunitneho, aby senat nedal suhlas k trest. stihaniu sen. Pfeiferovej pre zlocin §§ 197, 200, 203 tr. z.

Kto s tymto navrhom vyboru imunitneho suhlasi, nech zdvihne ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Navrh vyboru imunitneho bol schvaleny a senat nedal suhlas k trest. stihaniu sen. Pfeiferovej.

Tretim odstavcom poriadku je:

Zpravodajcou vyboru imunitneho je pan sen. dr Havelka. Udelujem, mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavny senate!

U okr. soudu v Jesenici byla podana soukromym zalobcem Gustavem Hackrem, rolnikem, zaloba proti sen. Schosserovi z toho duvodu, ze posleze jmenovany na volebnich schuzich, poradanych v okresu jesenickem, shromazdenym volicum vykladal, ze Gustav Hacker na schuzi v C. Budejovicich srovnaval organisaci "Bund der Landwirte" s orlem, pricemz uvedl, ze Spina tvori hlavu tohoto orla. Na to pry povstal ve shromazdeni jisty rolnik a zvolal na Hackra: "A vy pane Hacker, jste dira...".

Soukromy zalobce se citi timto licenim dotcen na sve cti, jelikoz v C. Budejovicich zadnou schuzi nekonal a organisaci "Bund der Landwirte" nikdy k orlu neprirovnaval a proto take na neho nemohlo byti nikym takto volano. Sen. Schosser inkriminovane vyroky si pry vymyslel a prednasel je pry take i na jine schuzi, v kterezto okolnosti spatruje soukromy zalobce snahu zalovaneho, aby zalujici byl soustavne na sve cti snizovan a uvaden v posmech.

Imunitni vybor senatu navrhuje, aby sl. senat zadosti okr. soudu v Jesenici vyhovel a da1 souhlas ku trest. stihani sen. Schossera. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Recnik neni prihlaseny, debata odpada.

Budeme hlasovat o navrhu vyboru imunitneho, aby senat dal suhlas k trest. stihaniu sen. Schossera pre priestupok zakona na ochranu cti, c. 108/33 Sb. z. a n.

Kto s tymto navrhom vyboru imumitneho suhlasi, necht zdvihne hore ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Navrh vyboru imunitneho bol schvaleny a senat dal suhlas k trest. stihaniu sen. Schossera.

Poriadok schodze je vycerpany.

Predsednictvo senatu usnieslo sa podla §u 40 jedn. poriadku, aby sa buduca schodza konala zajtra v piatok dna 29. maja 1936 o 10. hod. s

poriadkom:

1. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakonu o soudni prislusnosti, o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o soudni organisaci (tisk 193)

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 200) k vladnimu navrhu zakona, o pujcce na obranu statu (podle §u 135 jedn. radu).

3. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 245-I);
b) o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II);
c) o ochrane polniho majetku (tisk 702-II);
d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

Konstatujem, ze ziaden navrh k tomu podany nebol.

Koncim schodzu.