Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 34. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 28. kvetna 1936

Schuze zahajena v 16 hodin 30 minut.

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 112 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Kalfus, dr Krofta.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 47), kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakonu o soudni prislusnosti, o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o soudni organisaci (tisk 193 ).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 11. listopadu 1935, c. j. Nt XII 1/35/1, za souhlas k trest. stihani sen. Pfeiferove pro zlocin §§ 197, 200, 203 tr. z. (cis. 1394/193 predl.) (tisk 134).

3. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu v Jelenici ze dne 3. brezna 196, c. j. Nt 49/36, za vydani sen. Schossera k trest. stihani pro prestupek zakona na ochranu cti, c. 108/33 Sb. z. a n. (c. 2212/1936 predl.) (tisk 179).

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Vazeny senate! (Senatori povstavaji.) Nas zivot byl v poslednich dnech postizen dvema vpravde tezkymi a osudnymi katastrofami. Vy vsichni vite, jak v jihomoravske obci Rakvicich u Hustopece doslo pred nekolika dny k velke tragedii skolnich deti. Ze sta deti, ktere se rano vypravily se svymi uciteli se zpevem na rtech na skolni vylet, 31 jich nalezlo smrt ve vlnach rozvodnene reky Dyje.

Nase vsechny sympatie a nase nejhlubsi ucast je v teto chvili u jejich rodicu a zejmena u jejich matek, ktere cely den marne patraly, aby nasly mrtvoly svych nejdrazsich.

My vsichni jsme presvedceni, ze nase statni organy ucini vse, co bude v jejich moci, aby bida a utrapy techto tezce postizenych rodicu byly snesitelnym zpusobem upraveny.

Stejne tak jsme byli v techto dnech svedky tezkych zivelnich pohrom na Novopacku v severnich Cechach. Take temto krute postizenym obetem zivelnich pohrom plati v teto chvili nase hluboka sympatie a vrouci ucast.

Dekuji vam vsem, ze jste povstanim projevili svoji ucast, ktera bude zapsana v tesnopiseckem zapise o dnesni schuzi. (Senatori usedaji.)

Sdeluji, ze dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 12. kvetna 1936, c. j. 34.727/1936/7, o zbaveni mandatu sen. Kubace a o povolani nahradnika Michala Kralka, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam pana zapisovatele sen. dr Karasa, aby pripis precetl.

Zapisovatel sen. dr Karas (cte) "Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Volebni soud nalezem ze dne 25. dubna 1936, c. 47/36 vyslovil, ze Frantisek Kubac, zvoleny clenem senatu Narodniho shromazdeni z kandidatni listiny c. 4 Komunisticke strany Ceskoslovenska ve volebnim kraji VIII (Turc. Sv. Martin), pozbyva mandatu.

Podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny povolavam na misto Frantiska Kubace za clena senatu Narodniho shromazdeni Michala Kralku, kovodelnika v Lopeji, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu. Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: Dr Cerny v. r."

Predseda (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan Michal Kralka a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam pana zapisovatele sen. dr Karase, aby precetl prislusnou formuli slibu a pana sen. Kralku, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Zapisovatel sen. dr Karas (cte):

Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia.

Sen. Kralka (podavaje predsedovi ruku) Slubujem. (Senatori usedaji.)

Sdeleni predsednictva.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Ballovi, Dundrovi, Mikulickovi, Nedvedovi, Popovicovi, dr Smeralovi, Zemanovi; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Jancekovi, dr Krcmerymu, Niessnerovi, Novakovi (lid.), Olejnikovi, Pociskovi, Stodolovi, dr Turchanyimu, dr Ziskovi; na tento tyden sen. dr Polyakovi; dodatecne na 33. schuzi sen. Spatnemu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly udeleny dovolene: zdravotni dovolene sen. dr Milotovi do 24. cervna t. r., sen. Pazmanovi do 15. cervence t. r., sen. Benesovi na 4 tydny, sen. Kianickovi na 1 mesic, sen. inz. Marusakovi od 2. do 27. cervna t. r., sen. Koutkove na 3 tydny; dovolena sen. Nemeckovi od 29. kvetna do 30. cervna t. r. pro ucast na Mezinarodni konferenci prace v Zeneve, sen. dr Matouskovi na 14 dnu pro informacni cestu do Jugoslavie.

Zprava tisk 193 (postou).

Navrhy tisky 194, 195 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Vladni navrh tisk 197 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu.

Interpelace tisk 198/1 az 198/7.

Odpovedi tisk 199/1 az 199/5.

Usneseni posl. snemovny tisk 200 - prikazano vyboru rozpoctovemu, kteremu ulozeno, aby podal zpravu do pristi schuze plenarni, tisk 201 - prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

Tesnopisecke zpravy o 28., 30. a 31. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapis o 31. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Predseda sdelil, ze dosed pripis volebniho soudu v Praze ze dne 25. dubna 1936, c. j. 17/36, o overeni volby clenu senatu N. S. Vaclava Turka, Tomase Korvase, Michala Kralky a inz. Gustava Mayra.

o 32. a 33. schuzi senatu byly schvaleny podle § u 72 jedn. radu.

prikazany zadosti:

kraj. soudu v Levoci z 20. aprila 1936, c. j. Nt V 6/36-2, za vydanie sen. Michlera k trest. stihaniu pre precin rusenia obecneho mieru podla §u 14, cis. 5 zak. c. 50/23 Sb. z. a n. (c. 2622),

kraj. sudu v Bratislave zo dna 31. marca 1936, cis. Nt XVIII 302/36, za vydanie sen. dr Labaja k trest. stihaniu pre precin pomluvy dla §u 2 zak. cis. 108/1933 Sb. z. a n. (cis. 2666),

kraj. soudu trest. v Praze za vydani sen. Vraneho k trest. stihani pro precin proti bezpecnosti cti (c. 2677).

Predseda (zvoni): Budeme nyni projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodajem vyboru ustavne-pravniho je pan sen. dr Karas, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Novelou touto ma se meniti a doplniti rada zakonu soudnich, a to zakona o soudni prislusnosti, o obcanskem rizeni soudnim, o rizeni exekucnim a o soudni organisaci. Jsou to jednak zakony rakouske, jednak zakony uherskeho statu.

Novela rady mnohych ustanoveni citovanych zakonu odpovida zkusenostem, nabytym v poslednich letech justicni spravou. Jsou to ustanoveni vesmes uzitecna, jejichz potrebu praxe jiz dlouho pocituje.

Ustanoveni novely teto jednak ulehcuji pretizenosti soudu a mohou miti dobry ucinek na soudni administrativu, jednak mohou znamenati urychleni soudniho rizeni jeho zjednodusenim a omezenim sporu o formalni otazky - zejmena sporu o prislusnost - na miru nejmensi. Formalni otazky, zejmena otazka prislusnosti, staly se v povalecnych letech vitanou zaminkou svevolnym stranam a zejmena liknavym dluznikum ke vsemoznemu protahovani sporu a oddalovani rozhodnuti ve veci same; tim trpel jak zalobce (oddalovanim a zdrazovanim rozhodnuti), tak soud (vycerpavanim se v otazkach podradnych). Jest tedy vitati, ze novela snazi se uciniti pritrz a ulehciti jak soudu, tak i stranam, a tim prispeti k rychlejsimu a vecnejsimu vykonu spravedlnosti.

S druhe strany vsak nejsou navrzene reformy zase prilis jednostranne; nebot ulehceni soudu a urychleni rizeni nedeje se na ukor vecnosti a solidnosti rizeni a vecnych zajmu stran.

Temto cilum slouzi hlavne ustanoveni cl. I, jimz se reformuje jurisdikcni norma; dale ustanoveni cl. II, jimz analogicky reformuje se zakon o rizeni upominacim; dale body 7 az 10 a 14 az 16 clanku IV, a pro oblast slovenskeho prava procesniho analogicky nektere body cl. VI. Pro soudnictvi pracovni pak platiti ma ustanoveni cl. IX.

Prechazeje k podrobnostem, vybor ustavne-pravni uvedomil si, ze zmena, kterou zavadi bod 1 clanku I podle zkusenosti o sporech rozvodovych, bude prislusnost samosoudce asi pravidlem. Vzhledem k jejich rozvaze vsak nezda se to byti nebezpecnym.

Pri druhem odstavci bodu 2 tehoz clanku dluzno si uvedomiti, ze moznost zmatecnosti v pripade, ze jednal soud ve slozeni, ktere podle vseobecnych zasad ma byti zarukou spolehlivejsiho rozhodovani (senat) nez ve slozeni soudu, v nemz mel jednati (samosoudce), se primo pricila zdravemu rozumu, treba mela oporu v zakone. Proto nutno jen schvaliti zruseni teto moznosti. Takto zalozena prislusnost nemuze byti pocitovana jako zkraceni na pravu, kdyz vesmes jde o spory advokatske.

Snizeni poctu clenu senatu u vrchnich soudu oduvodnitelno je pouze nedostatecnym obsazenim soudu a jejich pretizenim. Proto byly vyslovovany ve vyboru obavy, zda je vhodnym, aby o odvolanich proti rozsudkum krajskych soudu rozhodoval u vrchniho soudu peticlenny senat jen tehdy, kdyz nektera ze stran vyslovne to bude zadati. Uvadelo se, ze psychologicke ohledy zabrani stranam casto ciniti takove navrhy, a ze se tim rozhodovani v senatech peticlennych - jez podle duvodove zpravy ma byti zasadne zachovano prakticky zmeni skoro veskrze v rozhodovani v senatech triclennych. Poukazovano na analogii sporu o rozvod, ktere se dnes smahem projednavaji pred samosoudci, a navrhovano primo opacne ustanoveni, aby senat triclenny byl jen tehdy, kdyz to strany primo navrhnou.

Naproti tomu vsak vetsina ustavne-pravniho vyboru se priklonila k navrhu vladnimu, nebot pocetne silnejsi senaty neskytaji absolutni jistotu pri vetsi pozornosti votantu, a proto proti rozhodovani ve triclennych senatech u vrchnich soudu na Slovensku neni i stiznosti, takze osnova noveho civil. radu soudniho chysta zavesti vubec jen rozhodovani ve triclennych senatech u vrchnich soudu.

Proto mozno navrzene ustanoveni tohoto bodu prijmouti k vuli ziskani zkusenosti pro budouci projednavani osnovy noveho civilniho radu soudniho.

I proti ustanoveni 4. bodu cl. I byly vyslovovany pochybnosti, nebot budoucne pred okresni soudy budou patriti i spory o vyzivne mezi manzeli, pokud by nebyla zaloba o vyzivne spojena se zalobou o rozvod, a tak se dostala pred krajsky soud. Namitalo se, ze soudcove u okresnich soudu byvaji pomerne mladi lide - mame dnes uz take 27leteho prednostu soudu - kteri postradaji vytribenejsiho postrehu a zkusenosti, potrebnych pro spravedlive vystizeni zpravidla spletitych pomeru manzelskych. Upozornovano, ze jako odvolaci instance budou fungovati nyni veskere krajske soudy a tim ze muze byti porusena jednotnost prase, zarucena dosud tim, ze o manzelskych sporech rozhoduje pro okrsek cele zeme jediny senat vrchniho soudu. Vytykano, ze zaloba o vyzivne byva casto podana casove ruzne od zaloby o rozvod, a tu v takovych pripadech pak nastane nevitane roztrzeni jednotneho pripadu manzelskeho na cast projednavanou u okresniho soudu (vyzivne) a cast projednavanou u krajskeho soudu (rozvod).

Ustavne-pravni vybor priklonil se vsak k navrhu vladnimu proto, ze zmenou tou ziskaji se zkusenosti pro budouci upravu noveho jednotneho civilniho radu soudniho. A proto vybizi ministerstvo, aby bedlive sledovalo zkusenosti timto prenesenim ziskane. Vlada je nazoru, ze tim se usnadni vedeni sporu; pri tom dluzno ovsem uznati, ze spory ty zpravidla nejsou o nic obtiznejsi nez ony jim dosud prikazane. Presun tento vsak bude znamenati znacne zatizeni okresnich soudu.

K bodu 5 clanku I dluzno uznati, ze zmena ta bude znamenati predevsim usporu utrat, nebot podle dnes platneho radu nemohly takove naroky byti uplatnovany ani u krajskeho soudu jedinou zalobou vzhledem k §u 227 c, r. s. a bylo nutno je deliti do nekolika zalob u okres. soudu, ktere stejne pak byly spojeny podle §u 187 c. r. s. Z toho duvodu je vhodne i vypusteni ostatnich ustanoveni §u 55 jur. normy.

K clanku II a III nebylo treba zvlastnich poznamek.

Ve cl. IV podstatnou reformou je nova uprava prava chudych. Stiznosti proti zneuzivani prava chudych k vedeni sporu beznadejnych, zacaste i svevolnych, se v poslednich letech tak rozmnozily, ze opravdu nelze odkladati s reformou; teto reforme slouzi ustanoveni bodu 1 az 5 tohoto clanku pro oblast procesniho prava platneho v historickych zemich, a body 4 az 8 clanku VI pro oblast procesniho prava, platneho na Slovensku a Podkarpatske Rusi. Ustanoveni tato maji celiti zneuzivani prava chudych a ulehciti jak vykonnosti soudu, tak zmensiti zatizeni stavu advokatskeho bezplatnym zastupovanim, jez se rozrostlo do netusenych rozmeru, tak konecne vyhoveti stiznostem z rad obecenstva proti obtezovani a zacaste primemu vydirani pomoci svevolnych sporu na pravo chudych.

Nekdo si na pr. vymysli proti druhemu pohledavku na 50.000 Kc. Prijde k nemu a rekne: Kdyz mi das 20.000 Kc, upustim od zaloby. Vymohl si pravo chudych a hrozil zamoznemu obcanu soudni zalobou, ktera muze stati penize. Ten, aby se zbavil nebezpeci procesnich soudu, radeji mu tech 20.000 Kc dal, ackoliv nebyl povinen. K tomu vedlo zneuzivani prava chudych, coz bude napriste zamezeno.

Ostatni body clanku tohoto mimo 11, 12 a 13 smeruji vesmes k urychleni rizeni, coz nejpatrneji vysvita z bodu 6 a 14.

Bod 8 zejmena obsahuje dulezitou zmenu; bod ten byl pouze stylisticky vyborem pozmenen. Bude to zajiste vyhodou, kdyz soud i strany budou pri ustnim jednani jiz uplne informovany; soud muze si pripraviti jiz zaklady a osnovu pruvodniho usneseni, nariditi predlozeni listin pruvodnich a po pripade jiz si obeslati svedky.

Rovnez i bod 10 za ucelem urychleni rizeni vybor doplnil v odstavci prvnim. Nad to pokladal vybor za nutno stanoviti tez lhutu k zalobni odpovedi a doplniti tedy § 261 a novym odstavcem (predposledni odstavec vladni predlohy).

Zmena uvedena v bode 14 odstrani prekazku v pokracovani rizeni v pripade zmeny v obsazeni soudu.

Stalo se casto, ze v senate byl jeden soudce vymenen, a cele rizeni se musilo konati znovu. Podle novely staci vymena osoby a nemusi byti cele rizeni znovu zavadeno.

K delsimu jednani zavdalo pricinu zavedeni notarske vypovedi mimosoudni i pro obor prava v zemich historickych - body 17 a 18 clanku IV a bod 1 clanku V. Na Slovensku ta forma je.

Vzhledem k ruznym pochybnostem o teto unifikaci a vzhledem k tomu, ze co nejdrive bude vladou predlozen navrh na novy civilni rad soudni, vybor ustavne-pravni se souhlasem ministerstva spravedlnosti vypustil z novely oba body 17 a 18 ze cl. IV a bod 1 ze cl. V.

Clanek V ve svych bodech 2 a 3, ze clanku IV pak body 11, 12 a 13, ze cl. VI body 12, 13, 14 a 15 a ve cl. VII body 2 a 3 maji za ucel ochranu statu proti prozrazovani vojensky dulezitych veci. Z toho duvodu vybor plne je uznava. Aby vsak ustanoveni tech nemohlo byti zneuzivano, doplnil vybor ustanoveni ta moznosti obrany postizene strany analogicky, jak to ustanovuje zakon na obranu republiky.

Upozornuji, ze vybor ustavne-pravni provedl toto ustanoveni v zakone jiz drive, nez byl v posl. snemovne zakon na ochranu republiky stylisovan.

Dalsi potrebna reforma civilniho soudniho rizeni jevi se pro obor rizeni exekucniho.

To je druha dulezita novela tohoto zakona. Zde nutno celiti zneuzivani nekterych liberalnich ustanoveni dosavadnich exekucnich radu ku praktickemu mareni exekuce.

Toto zneuzivani se v poslednich letech se vzestupem exekucni agendy a poklesem moralky, nestitici se krivych svedectvi i prisah, neobycejne rozmohlo a jest jednou z hlavnich pricin obecne bezuspesnosti exekucniho rizeni, zejmena na movitosti a na pohledavky.

K odstraneni veskerych zloradu, jez v nynejsi dobe takrka uplne a obecne paralysuji ucinnost exekucniho rizeni, bude arcit treba reforem daleko pronikavejsich, a to nejen v oboru vlastniho exekucniho prava. Dalekosahlost techto reforem vsak prekrocuje ramec pouhe teto novely a dluzno se proto zatim spokojiti s reformami, jez citovana ustanoveni teto vladni predlohy prinaseji s pranim, aby justicni sprava bedlive prostudovala priciny nynejsi bezuspesnosti exekucniho rizeni, a to nejen ve pricine, tkvici v ustanovenich platnych exekucnich radu a podle toho vypracovala pak dalsi energicke reformni navrhy. Tak zejmena nutno presnym a neprestupnym stanovenim lhut mezi jednotlivymi stupni exekuce urychliti rizeni a dopomoci veriteli tak k uspokojeni. Protahovanim exekuce, jak dnes se deje, umoznuje se jen niceni exekvovaneho predmetu, favorisuje se tim defraudace exekvovaneho jmeni a podporuje se jen neduvera k cinnosti soudu.

Clanky VIII i X znamenaji vetsi pruznost ve vychove dorostu soudcovskeho i kancelarskeho. Pro svoji podradnost prenechava se obor ten opatreni ministra spravedlnosti. Cl. IX doplnen novym odstavcem stran osvobozeni od kolku a poplatku.

Veskera ustanoveni teto novely s hlediska ryze technicko-pravniho jevi se uspokojiva a peclive pripravena, jak vidno mimo jine i z toho, ze byl o nich vyzadan posudek nejvyssiho soudu, na nejz se zprava duvodova na cetnych mistech dovolava.

Pozornosti ustavne-pravniho vyboru neuslo, ze duvody unifikacni by vyzadovaly zmenu jeste jinych ustanoveni formalniho prava civilniho; ze zvlaste by bylo zadouci, vseobecne rozsiriti platnost tech ustanoveni, ktera jen v jedne pravni oblasti upravuji osvedcivsi se jiz pravni ustavy. Tak jest tomu na pr. pri vyjevovaci prisaze. Presto nevidel ustavne-pravni vybor nutnost, aby nejake zmeny provedl, zvlaste aby rozsiril ustanoveni o vyjevovaci prisaze v zemich Slovenske a Podkarpatoruske, obdobne jako to bylo u notarskych vypovedi. Kazde prenaseni predpisu z oboru jedne pravni oblasti do oblasti druhe vyvolava v praxi obtize, protoze systemy obou pravnich oblasti spocivaji podstatne na ruznych zakladech a jest tu vzdy nebezpeci, ze takoveto preneseni predpisu vyvola pozdeji nepredvidane komplikace. Mimoto pokrocily podle sdeleni zastupce vlady pripravy na osnove sjednoceneho exekucniho radu tak daleko, ze lze v dohledne dobe ocekavati jeho ustavni projednani a soucasne uvedeni v zivot s novym civilnim radem soudnim, jehoz meziministerske projednavani bylo jiz ukonceno.

Jinym predmetem uvah ustavne-pravniho vyboru byl ten zjev soudniho rizeni, ze prilis rozsirenym provadenim dukazu pomoci soudu dozadanych se velmi casto zbytecne prodluzuje rizeni.

Zasada ustnosti a bezprostrednosti a zasada zjisteni materialni pravdy vyzaduje, jak to take civil. rad soudni puvodne zamyslel, provadeni dukazu pred soudem procesnim.

Teto povinnosti se soudy napadne vyhybaji, coz jest na ujmu zjisteni objektivni pravdy. Vzdyt v takovem pripade procesnimu soudci schazi osobni dojem, ktery jest dulezity pro posouzeni verohodnosti svedka; pri mistnich ohledanich pak schazi mu osobni nazor, ktery byva rozhodujicim, jako na pr. v pripadech urazu automobilovych; konecne, coz je velmi dulezitym, jest dozadany soudce obmezen rekvisicnim prikazem a vyhyba se soustavne rozsirovati vyslech na okolnosti, ktere treba jest vzhledem ku vypovedi svedku zjistiti, ale ktere procesni soudce nepredvidal a tudiz ani nepojal do dozadani.

Dozadanim cizich soudu protahuje se spor a rozklada se na celou radu ukonu pred ruznymi dozadanymi soudci, coz ma za nasledek celou radu jednani u soudu dozadanych, a to znamena ztratu casu, velike utraty stranam a pro soudce procesniho neprehlednost celeho rizeni.

Stava se dokonce dosti casto, ze se nerozpakuje procesni soudce u krajskeho soudu dozadati o vyslech svedka okresni soud, ktery se naleza nejenom v temze meste, nybrz dokonce i v teze budove, jenze v jinem patre. Rovnez opakuje se, ze soud procesni dozaduje o vyslech svedku sousedni soud, odkud ma svedek stejnou moznost dojeti k procesnimu soudu za nepartrny peniz a s nepatrnou ztratou casu.

Vyslech a provedeni dukazu procesnim soudcem i pri velike rade svedku netrva tak dlouho a nestoji tolik penez stat jako provadeni dukazu dozadanymi soudci, kde svedomity soudce si musi nejen procisti rekvisicni navrh, ale uvedomiti si tez povahu sporu a tendenci zamysleneho dukazu, totiz vpraviti se do stavu procesniho tak, jak to musil uciniti jiz soudce procesni.

Dluzno tedy na to dutklive poukazati soudce, ze rekvisice jsou pripustny jen tenkrat, kdyz obeslani svedka a vyslech u procesniho soudu by vyzadoval neobycejne dlouhe doby, anebo neobycejne dlouhe doby i velikych nakladu. Pri dokonalem spojeni a pomerne levnem jizdnem a malem rozsahu naseho statu nastane podobny pripad jen zridka a melo by zasadne platiti ustanoveni, ze napr. krajsky soud smi dozadovati soudy okresni v obvodu sveho krajskeho soudu jen vyjimkou; tim jiz bylo by nesvaru rekvisicnimu hodne celeno.