Schuze zahajena v 10 hodin 27 minut.
Pritomni:
Predseda dr Soukup.
Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatele: Kriz, Sehnal.
Celkem pritomno 126 clenu podle presencni listiny.
Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Derer, dr Franke, dr Krofta, Machnik.
Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji schuzi.
Dovolenou obdrzel na vcerejsi a dnesni schuzi sen. Popovic.
Pristoupime k projednavani poradu schuze, a to ke spolecnemu jednani o odst. l az 3 poradu:
1. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 178) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 23, odst. 2 zakona o zastavovani cinnosti a o rozpousteni politickych stran (tisk 189).
2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o usneseni posl. snemovny (tisk 183) k vladnimu navrhu zakona o obrane statu (tisk 190).
3. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho k usneseni posl. snemovny (tisk 184) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky (tisk 188).
Budeme pokracovati ve spolecne rozprave, zahajene ve vcerejsi 32. schuzi senatu.
Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, panu sen. Klofacovi.
Sen. Klofac: Slavny senate!
Zakony, ktere dnes projednavame, mohou miti ruzne chyby a jiste je take maji, ale hlavni chybou je to, ze nam byly predlozeny hodne opozdene. Kdyz vidime, co delaji kolem nas ruzne staty a jak my jsme se primo dobracky na to vsechno divali, je skoro neuveritelne, jak my prichazime pozde s temito zakony na ochranu republiky a proti spionazi. A uz napred rikam: mene vytek davam ministerstvu nar. obrany, ale hodne ministerstvu vnitra a potom - dejte mi svaty pokoj s temi ruznymi jednanimi mezi ministerstvy. To je porad ruznych pripominek, namitek castokrate velmi malichernych a nicotnych, a utikaji mesice a leta a nemuzeme se dostati kupredu.
Zakon o obrane statu neni vycerpavajici snuskou vseho, ceho je pro obranu statu potrebi. To je jen zaklad, na nemz musi byti dale velmi svedomite a castokrate prisne budovano. Zakon o obrane statu bude nutno doplniti radou norem, jez jeho ustanoveni ucini zivotnymi uz v dobach mirove pripravy na vazne doby aktualni obrany statu. Pral bych si, aby toho nebylo potrebi, ale mysliti na to musime dnes velmi vazne. (Spravne!)
Mezi nejdulezitejsi otazky, jez bude nutno takto upraviti, nalezi spravni organisace statniho uzemi pohranicniho. Ja jsem podal v te veci jiz zvlastni navrh, jenz je obsazen v tisku sen. 166 a domnivam se, ze hned po projednani zakona o obrane statu se stane tento navrh aktualnim. Zase bude potrebi, aby panove v ministerstvu vnitra si hodne vsimali, co se deje par kroku za hranicemi, jaka tam je pohotovost - ne vojenska, o tom ani nemluvim, o tech ruznych fortifikacich, o tom, o cem mluvil vcera take sen. dr Smeral - ale jak vedi o kazdem kroku na nasem pohranici, jakeho je kdo smysleni a konecne uz afera inz. Formise ukazala, ceho jsou panove za hranicemi schopni. Musime tedy podle meho presvedceni navrh, ktery jsem podal o ochrane pohranici, projednati velmi vazne.
Podivam se nyni na Nejvyssi radu obrany statu. To je § 12 zakona o obrane statu. Bylo by velmi zadouci, aby Nejvyssi rada obrany statu pusobila i pro urychleni projednavani vsech zakonodarnych opatreni, jez souvisi s obranou statu. Opakuji: urychlene projednavani. (Vyborne!) Nesmime si zatajovati, co uz jsem rekl, ze priprava zakonu v nasich ustrednich uradech je velmi zdlouhava. Myslim, ze by tam mely miti jako symbol sneka. Je to naramne zdlouhave a zejmena meziministerske projednavani osnovy, opakuji znova, trpi prilisnym mnozstvim pozmenovacich navrhu, pripominek a namitek a kdyz je studujete, vidite, ze tyto ruzne navrhy jsou naprosto bezpredmetne, zbytecne a jak jsem uz rekl, nicotne. My zde projednavame dnes jiste s nejvetsi vaznosti tyto dva zakony - a pred nami projednavala je posl. snemovna - ale v nekterych ministerskych kancelarich se na to divaji a projednavaji to asi jako kdyz jde o danove odvolani nebo jine podobne veci a trva to leta a leta. I obrana statu pro mnohe nase byrokraty neni nicim a oni vec zdrzuji. Bylo by dobre, kdyby ustanoveni § 12 zakona o obrane statu bylo hojne uzivano k tomu, aby Nejvyssi rada obrany statu predem schvalovala zakladni zasady vsech pripravovanych zakonu dotykajicich se obrany statu, cimz by pak ovsem odpadla zdlouhava meziministerska diskuse, jez pravidelne prodluzuje jednani o mesice, a kdyby jen o mesice, nekdy take, jak jsem jiz rekl, o roky.
Dotknu se otazky, kterou povazuji za velmi vaznou, t. j. otazky statniho obcanstvi, spionazni afery, jez byly v posledni dobe na nasem uzemi odhaleny, mluvi velmi presvedcivou reci. Jsme tercem pokusu o vojenske poskozeni statu v mire primo neslychane. Bohuzel, teto cinnosti se ucastni i nasi statni prislusnici, kteri tim prokazuji, ze nejsou hodni dobrodini statniho obcanstvi statu, ktery nenavidi. Nenavidi jej, ale tim statnim obcanem porad chteji byti. (Vykriky: Maji byti zbaveni statniho obcanstvi!) Zcela spravne, to take navrhuji.
Potrebujeme zakonnou normu, jez by umoznila odneti statniho obcanstvi osobam, jez bud v cizine anebo na nasem uzemi konaji cinnost proti statu. (Vyborne!) To neplati jenom pro Cechy, Moravu a Slezsko, nybrz i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Vsude jsou zjevy primo strasne a neuveritelne. A zase to nase dobractvi! My jsme mnohym nepratelum za ruznych okolnosti dali statni obcanstvi a spatne se nam tady odvdecili. Zhostme se toho! Musime miti zakon, ktery by odnimal statni obcanstvi lidem, kteri na ne nemaji prava. (Vykriky: A zbaviti majetku!) Castokrate bude i toho potrebi, ponevadz jsou pripady, jako pri tom "Fenixu", kde bychom meli zaciti. Kdyz jsem se zrovna dotkl pojistovny "Fenix", pral bych si, aby k ruznym jednanim, ktera zde jsou, byl do spravni komise, v niz jsou jiste slusni lide, povolan take jako pravni radce nekdo z ministerstva financi, ponevadz jde tez o velike podvody devisove a valutove. Mam za to, ze kdyz nekteri pani byli zatykani, melo byti na jejich jmeni - jak to rikate vy, pravnici, ja pravnikem nejsem - uvaleno co? (Sen. dr Matousek: Zajistovaci vazba!) To ne, oni ve vazbe jsou anebo budou, ale jde o to, aby jejich jmeni bylo zajisteno.
Toz dovolte, kdyz byl pan ministr dr Matousek tak laskav, ze na to upozornil, abych ja o te osnove zakona o nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi jeste neco rekl, jak ja si ji predstavuji.
Jiz v rijnu lonskeho roku pri priprave rozpoctu prohlasil pan ministr vnitra, kteremu dekuji za to, ze lonskeho roku se postaral o pojistovaci zakon, kterym, rekl bych, zachranil nase pojistovnictvi, ze tento zakon o nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi bude pripraven a vydan s nejvetsim urychlenim. Osnova, pokud vim, v ministerstvu unifikacnim je uplne pripravena a byla jiz upravena podle potreb take vojenske spravy. Jde nyni o to, aby tak zv. pripominkove rizeni k osnove se neprotahlo tak, ze by vlada a Narodni shromazdeni se jim mohly zabyvati az na podzim. Zkratka to by byl prutah velmi skodlivy. Od toho jsme my, abychom se ozvali. Zadne takove hloupe dlouhe prutahy!
Podstatnym obsahem osnovy je moznost zbavit statniho obcanstvi osoby, jez sve statni prislusnosti zneuzivaji proti statu, na pr. osoby, jez bydli v cizine a pri vykonu sve vojenske povinnosti nebo pri pobytu v Ceskoslovensku provozuji tichou spionaz anebo jez v Ceskoslovensku bydli a byly odsouzeny pro zlocin proti statu.
Sel bych ovsem jeste dale. Jakmile se zjisti, ze cinnost toho nebo onoho je statu skodliva, pak prosim, tato osnova musi sahati i na nej. (Souhlas.)
Prichazim s necim novym, ale myslim pro nas vsecky, kteri jsme videli, kolik mame zkomolenych jmen ceskych, slovenskych anebo na Podkarpatske Rusi, ze je to pochopitelnym. Preji si miti osnovu zakona o jmene. Tato osnova je take od zari minuleho roku uplne vypracovana v ministerstvu unifikacnim. Porad jsme mysleli, ze se tam pranic nepracuje, ale vidime, ze prece jenom se tam pracovalo, a jsou to dobre veci, ktere jsou tam pripraveny. Zbyva rozeslat ji nyni k nestastnemu t. zv. pripominkovemu rizeni, schvalit ve vlade a predlozit Narodnimu shromazdeni. Myslim, ze za 5 let se toho muzeme dockat. (Veselost.)
Jezto ma osnova vyznam statni a narodni, je tu zajem predne po strance formalni, aby osnova byla s urychlenim projednana, pokud mozno jeste - a to zadame - pred prazdninami, za druhe, po strance materialni, aby byly odstraneny krivdy germanisace a madarisace jmen. Nekdy je to az komicke, jak uzasnym zpusobem jsou jmena zkomolena. Nemam nic proti tomu, kdyz nekdo po nekolik generaci, trebas pochazel i jeho predkove puvodne z rodiny ceske, ma jmeno upraveno na nemecke, ale radeji bych videl, kdyby si zazadal, aby bylo jeho jmeno ponemceno. Avsak nemuzeme trpet, aby nasi lide meli porad tak zkomolena jmena ze starych dob, kdy jeste jejich dedek nebo pradedek se bal hlasiti se ke svemu cesstvi, ponevadz se mu zdalo, bude-li miti pokrivene jmeno, ze bude miti nejake materialni vyhody nebo lepsi postup. Zejmena jsme se s tim setkavali u tech, kteri byli ve statnich uradech. (Sen. dr Milota: A na Slovensku!) Tam to primo krici. Ze slovenskych jmen se stavala jmena madarska. Proto myslim, ze osnova zakona o jmene je neobycejne nutna.
Po strance materialni musi byti zasadou, ze jmena vzata z jazyka statniho neni dovoleno psati pravopisem zkomolenym a ze prislusna oprava v matrice se muze provesti jen z moci uredni.
Dalsi zasadou musi byti, ze nebudeme zadati kolky a naklady rizeni. Vselijake poplatky pri zmene jmena, o nez zada nekdo, kdo zmenou tou chce vyjadrit svou souvislost s republikou ceskoslovenskou, musi byti prominuty.
Meli jsme tu take polemiku k vuli statnim vlajkam. Muj pritel dr Havelka studoval na temze gymnasiu jako ja, proto zde tu polemiku nepovedeme, ale aby nikdy nebyla nutna, zadam osnovu zakona o vlajkach a praporech. Zajimave je, ze jeji vydani oznacil pan ministr vnitra jiz na podzim lonskeho roku pri projednavani rozpoctu jako vec neodkladnou. Osnova je v ministerstvu vnitra vypracovana, ale neni jeste rozeslana. Rozeslana teprve bude. Nemam rad toto zatracene futurum. (Sen. Paulus: Pane ministre, mluvite jako oposicnik!) Mluvim jako narodni a statni clovek. Ostatne proti kazde spatnosti a nespravnosti, at statni nebo narodni, jsem vzdycky oposicni. (Sen. Paulus: My to take vytykame!) Ja to vytykam jiz davno. Stujte tedy v linii, v jake stojime my. U nas to neni zadne gesto. (Sen. Paulus: Musi tedy vlada neco delat!) Vasi lide byli tolik let ve vlade, my jsme na ne dlouho pro tyto veci utocili. Podejme si ted ruce. Nemam-li smyslu pro cest, mam jej zadat od svych odpurcu statnich nebo narodnich? Predevsim musime davat dobry priklad my. Ta osnova je tedy v ministerstvu vypracovana a bude - zatracene futurum - rozeslana ministerstvum k pripominkovemu rizeni. Mohla by byti tedy jeste pred prazdninami vladou schvalena a Narodnim shromazdenim projednana. Opakuji: pred prazdninami, ne na podzim!
Podstatnym obsahem osnovy je zamezeni demonstraci proti statu vyvesovanim jinych nez statnich vlajek a praporu. Norma, ze statni prapor musi byti vyvesen v dustojne forme a primerene jeho statnimu vyznamu, je nutna. Nechci z toho delati Gessleruv klobouk, chran buh. Jezdim po svete a vidim, jak vsude se tesi ucte statni prapor, at jsem byl kdekoliv. Kdyz jsem byl posledne vyslan studovati milici do Svycarska, prijel jsem do Bernu. Bylo poledne, prselo jen se lilo a dva bataliony milice kracely ulicemi. A videli jste, jak kde kdo smekal pred timto praporem, muzove smekali, zeny se uklanely. Tak je tomu i ve Francii, v Dansku, Italii, Srbsku. V Americe je to primo kult statniho praporu. Tam arci jsou predpisy prisne, jak ma byti prapor umisten na dome, aby nebyl zamazan blatem a aby se nevlacel blatem. Ja jsem prinesl tuto slavnost v roce 1921 z Ameriky. Jestlize muj dobry podnet svatku Matek se uplatnil, tento muj druhy podnet, vztycovani vlajky, se u nas jeste neuplatnil a ja zadam, aby v kazde nasi skole - v americkych skolach je to kazdy tyden - byla tato slavnost konana aspon ctvrtletne. Pamatuji se, ze kdyz z Ameriky prijizdeli soudruzi na ruzne zdejsi slavnosti telocvicne, vzdycky napred nesli prapor americky. Reklo by se, ze to je prapor burzoasni Ameriky. Ne, to je jejich stat a proto prapor statni napred! Nezadam, aby ruzne korporace, ktere maji sve prapory, jich nevztycovaly, ale napred vzdycky musi byti prapor statni (Vyborne!), nemame-li si davati vysvedceni urcite slabosti. Ten prapor, to neni pouha barva, to neni latka, ani fanglickarstvi, jak se o tom mluvivalo (Sen. Sladky: Symbol!), to je symbol samostatnosti naseho statu, to je symbol nasi cti. Kdo se nehlasi k tomuto praporu, at mi dnes nerika, ze je loyalni ke statu. Kdo neni loyalni k praporu, neni loyalnim obcanem ke statu. Nechci tim urazeti zadnou narodnost, jsou take prapory mest, na Podkarpatske Rusi maji take sve barvy, Nemci budou rovnez miti sve barvy, ale napred musi byti prapor statni. (Vyborne!)
Nyni se dotknu otazky velmi vazne. Jsou to vojensti komisari. Ma-li byti zakon o obrane statu ucinny, je treba soucinnosti vseho obyvatelstva. Vsichni rikame, ze pristi valky nebudou valkami armad, nybrz valkami narodu. Ma-li vsak cely narod tvoriti pracovni armadu, jez by vedle kontrabantu pracovala pro obranu statu, je treba dlouhodobe a peclive mirove pripravy. Valky nepropukaji jako zemetreseni nebo krupobiti, valky jsou pripravovany v miru, na valky musime byti pripraveni kazdy den, k tomu je nutna priprava vojenskych pracovniku primo mezi obyvatelstvem. V tomto smeru hodne pokulhavame za ostatnimi staty. (Sen. Paulus: V r. 1925 jsme podali navrh na brannou predvychovu!) To nam bylo vsecko malo. Ale zas se ukazalo, ze ruzna ministerstva nekonala svou povinnost. (Sen. Paulus: Zde byla chyba jinde! Neverilo se, ze je treba budovati armadu, rikalo se, ze nam staci uplne milice!) Velice se mylite, prave ja jsem to byl, kdo rikal, ze nam milice nestaci. Kdyz tenkrat velitel Scheiner a general Divis rikali, ze staci policejni armada, ja jsem za zady parlamentu opatroval armadu. (Vykriky.)
Reknu vam, ze se predevsim bohate vrstvy vymykaji vojenske sluzbe a ulejvactvi je primo, rekl bych, kouskem jejich charakteru. (Hlasy: Jejich programem! Vsechny odvest!) Proto, panove, prijdeme s novym brannym zakonem (Sen. Paulus: Ja vim, jak to bylo! - Sen. Sladky: Je to nutne!) Ja to vim velmi dobre, ponevadz jsem se pro to porad zlobil. Prijdeme s novym zakonem, ktery zamezi veskere ulejvactvi. Po nasem presvedceni kazdy musi slouziti svemu statu bez ohledu... (Hlasy: Vseobecna povinnost!) Vseobecna povinnost. Chybi-li ti jedno oko, toz ti chybi, Zizka take nemel jedno a potom ani jedno. (Sen. Mikulicek: Jenom Janecek a Skodovka budou vydelavat!) Ja nejsem ochoten mlcet ani k temto vecem a take nebudu. Tedy rikam: mas-li jedno oko, budes slouzit jinac, kde ti to nebude prekazet, trebas u telefonu. S takovym navrhem vseobecne branne povinnosti prijdeme. To ovsem neztotoznuji s militarismem, to je neco jineho. To je system, ktery slouzil kdysi potentatum, ten bychom potirali vzdycky; jde-li vsak o to, chraniti stat, republiku a demokracii proti utokum, pak rikam: Vsichni do jednoho houfu! A kdyby se nam hrozilo: "Je vas jenom tolik a tolik, na kazdeho pujdou ctyri", rikam: Musime kazdy z nas stat za ctyri, abychom se ubranili utoku proti nam. (Vykriky sen. Mikulicka.) Preji si, aby v teto chvili nebylo mezi nami rozdilu stran, trid a vrstev (Vyborne!), ponevadz kdyz nekomu hori strecha nad hlavou, nebude se hadat se svou zenou, co se bude varit k obedu a k veceri nebo o jinych vecech. Napred se haji chalupa, kdyz mi hori, a pak si vyporadame to ostatni. (Vykriky.) Tedy mezi sebou nedebatujte; kdyz k necemu dojde, stejne budete stat jako rovny s rovnym v zakopech. Ja si jenom preji, Mikulicku, abychom se necitili rovnymi jen v dobe hruz valecnych v zakopech, nybrz musime se jimi citit take ted, v dobe miru. (Sen. Mikulicek: Zainteresujte duse sirokych mas!) Promluvim o tom take. (Vykriky sen. Mikulicka.) Dovolte mne take slovo.
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prosim o klid.
Sen. Klofac (pokracuje): Konstatuji, ze je mi dovoleno pokracovati v reci.
Opakuji znovu, jak dulezita je instituce vojenskych komisaru, zejmena v pohranici. Videli jste pri incidentu za Nachodem u Belovsi, jak jsme nedostatecne organisovani a jak Nemci za hranicemi velkolepe. My nemame tu pohotovost a proto potrebujeme vojenskych komisaru, kteri by v miru zorganisovali vsechno pro pripad nebezpeci. Josefov mame jen 20 km od hranic... (Sen. Sladky: Cely nas revir ostravsko-karvinsky v pohranicnim pasmu!) Ale ovsem, to je vsude. Divim se, jak hloupe jsme delali velike nadrazi v Ceske Trebove, nemohu si pomoci, trebaze zde mame slavneho rodaka ceskotrebovskeho. To nepatrilo tak blizko hranic, nybrz do Chocne, z cehoz ma jiste radost zase sen. Rohlena. Jenom ne vzdycky mit vojaky blizko hranic! Ti maji byt dale, ovsem ta velkolepa organisace ma byt pripravena. To se nam vymstilo pri prepadu madarskych bolseviku. (Sen. Bergman: My je tam musime mit!) Ne hned na hranici, nybrz tak, aby mohli z pozadi zakrociti tam nebo onde. To se nam vymstilo na Slovensku, kdyz jsme poslali... (Vykriky. - Hluk.) Ja budu prosit, aby se branne vybory podivaly na nase silnicni, komunikacni spoje mezi Moravou a Slovenskem (Vyborne!), ponevadz jestli tu) projednavame tak dulezite zakony a po leta se nedeje nic, pokud se tyka komunikacnich spoju, potud... (Sen. Bergman: Tam musime jeti konmo, ponevadz autem se tam nedostaneme! - Vykriky.) Mam za to, ze vsechny tyto poznamky mluvi z nasi duse. My to velmi tezce neseme.
Doufam, ze v ministerstvu nar. obrany je dnes par muzu, skutecne odborniku, a tech, kteri maji vec na zreteli. Ale my jsme povinni - k cemu je tu parlament, Narodni shromazdeni? - abychom kontrolovali, co se deje nebo co se nedeje. Tech veci, kde budou musit zakrocovat branne vybory, bude hodne. Toz, tito vojensti komisari v pohranici musi nam organisovati ne vojenske utvary, nybrz civilni utvary, civilisty. Kazdy musi vedet, co se ma delat. U henleinovcu - ja nechci generalisovat vsechny Nemce, jen konstatuji fakt - na pr. z Liberce rada mladych muzu odjizdela do Zitavy a tam prodelavala zvlastni kursy, co maji delat, kdyby vypukla valka, co maji delat tady! A my jsme proti tomu neudelali nic! Toz vojensti komisari, pohotovost na nasi strane.
Pohranicni financni straz. Nektere pohranicni incidenty z posledni doby ukazaly presvedcive, ze nase financni straz - trebas je skvela, musime se poklonit pred jeji namahavou praci - potrebuje reorganisace. Tato reorganisace se musi stat ve smeru zvysene bezpecnosti statu. V teto veci jsme zustali take znacne pozadu za staty, jez nas obklopuji, hodne za Nemeckem. Musime dospeti k vytvoreni jednotne rizeneho pohranicniho strazniho sboru, ktery bude tvorit pohranicni straz financni s cetnictvem a policii v exponovanem pohranicnim uzemi. To take v navrhu, ktery jsem podal, v osnove zakona o ochrane pohranicniho pasma je obsazeno.
Telefonni spojeni! Uvazte laskave, ze tam, kde byl ten znamy incident na belovesske silnici za Nachodem, celnice se nedovolala toho, aby ministerstvo financi povolilo 200 Kc na telefonni spojeni! Ani toho se nedovolala! (Sen. inz. Marusak: Totez bylo v Ceskem Tesine!) Ano, totez bylo v ceskem Tesine. Pak se ovsem Praha dovida za tri dny, co se tam dnes stalo. To neni mozne! (Hlasy: A jenom v urednich hodinach!) Ano, a jeste jenom v urednich hodinach. Kdyz jsem v Harrachove, vidim, ze se uraduje od tolika do tolika, v noci je uplne volno. Proc by ti, kteri zavrazdili Formise, nemohli uplne klidne odejet? Tady by mohli mordovat, ponevadz na pohranici neni zadnych opatreni. Nemame tam ani telefonni spojeni, ba ani tak primitivni opatreni jako jsou zavory, ani psa, ktery by upozornoval, ze tam v noci prechazi nekdo pres hranice.
Tedy obrana statu stala by se ucinnejsi, kdyby byla oprena o technicke pomucky miroveho zivota, a mezi nejdulezitejsi takove pomucky patri vybudovani telefonnich spoju. V sousednich statech se v teto veci chopil iniciativy prumysl, obchod a banky.
Ja zavidim Nemecku tento jeho nacionalismus, ktery je velmi aktivni. U nas na telefonisaci obci venoval slusnou castku jenom ten Bata. (Tak jest!) V teto veci vubec nesmime dale skladati ruce v klin. Mame povinnost, abychom prispeli na obranu statu vybudovanim telefonni site ve vsech obcich, predevsim v nasem pohranici. Statni sprava telefonni bude obcim jiste v tomto smeru vychazeti vstric, ale potrebuje miti financni soucinnost, ktera byla a je v Nemecku u obchodnich a bankovnich podniku, jimz musi zalezeti na telefonnim styku jakozto pomucce hospodarskeho zivota.
Take obce budou miti nove ukoly. Pozorujeme-li administrativni zmeny v evropskych statech, stavame se svedky velkolepe premeny nejnizsich administrativnich utvaru, jimiz jsou obce. Vsude kolem nas meni se obce z pouhych jednotek hospodarskych na jednotky obranne, takova je doba. Menici se tvarnost valky, prinasi zmenene formy ohrozeni obyvatelstva. Tomu se musi prizpusobiti i postaveni obci, a sice musi se prizpusobiti potrebam lidu nejblizsi pospolitosti, stavaji se utvarem pro obranu lidu. Mozno rici, ze dnesni obce a drivejsi obce, je veliky rozdil. Obecni starosta, tajemnik se sborem zamestnancu stavaji se organem spolecne obrany statu, exponentem jednotne statni, ucinne obrany obyvatelstva.
Pozorujeme-li tento rychly vyvoj ve svem sousedstvi - to je sakramentske, clovek si musi davati vzdy za vzor ty sousedy. (Sen. Sladky: Ponevadz ti vedi, co chteji!) Ano, vedi, co chteji, a jde to rychle, ale u nas meziministerske pripominky... (Sen. Sladky: Myslime, ze mame kolem sebe beranky, ale mame kolem sebe vlky!) Nechci byti ten beranek, ale nedame se nikomu.
Nemuzeme se ubraniti dojmu, ze bude u nas potrebi resiti vsechny otazky, v nichz jsme daleko zustali za svym okolim. Obcim tu nastava nove obdobi pracovniho sblizeni se statem a lze ocekavati, ze vysledky budou umerne krasne tradici nasi samospravy.
Mnoho se mluvi o mensinach. Ja bych si nepral, aby kterykoli nas zakon, at uz jde o zakon o spionazi nebo o zakon na obranu statu, byl vykladan jako utok proti kterekoli jinonarodni mensine. Obrana statu je zakladni, vsem spolecny zajem. (Vyborne!) Je to velmi vysoky pojem, ktery spojuje vsechny obyvatele statu, a bylo by nepochopitelne, kdyby nekdo licil zakon na obranu statu jako normu, ktera jednotlive vrstvy nebo narodnosti ve state rozdvojuje. Jde tu o spolecne nebezpeci a tak to musime chapat, nebezpeci, ktere sblizuje. Zasady, na nichz musi byti vybudovana obrana statu, jsou dve, predne neuprosna prisnost proti vsem, kteri se stavi proti bezpecnosti statu (Vyborne!), za druhe dalekosahla ochrana obyvatelstva bez rozdilu narodni prislusnosti.
Neni pravda a take znam Nemce z okresu, kde jsem se narodil, na stocku, kolem Nem. Brodu, atd., na Litomyslsku, kde jsem poslancoval, a dokonce take mezi Nemce casto zajizdim, a mohu konstatovati, kdyz jsem byl prvnim ministrem nar. obrany, ze nemecti sedlaci provadeli rekvisice daleko poradneji nez nasi sedlaci. Neni pravda, ze by u nas byla vzita vzajemna nenavist narodnich kmenu. Musime rozlisovati agitaci od skutecneho smysleni lidu. Lid si navzajem rozumi velmi dobre, a vzajemne pomery narodnostni zalezi na pratelske rovnosti a vzajemnem respektovani. Zkoumame-li lidove smysleni u nasich jinonarodnich mensin, nachazime mnoho rysu sympatie, tento lid je milovny poradku, tento lid chce ziti v silnem state, tento lid chce miti svaty pokoj a mir, aby mohl konecne v miru hospodarit. (Sen. Sladky: A pevnou ruku!) Ano, pevnou ruku, ktera smeruje k temto cilum klidneho hospodareni a poradku. Nebudu take spokojen s vladou, ktera by delala politiku proti hospodarskym zajmum a proti poradku.
To je pro nas dokladem, abychom ucinili stat co nejsilnejsi a nejsporadanejsi. Bylo by ode mne nemuzne, kdybych otevrene nemluvil o nekterych akutnich problemech. To je problem nemecky, problem slovensky, problem Podkarpatske Rusi atd.
Ja jsem zakladatelem narodniho socialismu, je tomu 39 roku, a pokud vim, Hitler chodival na nase schuze do Vidne a ponevadz nerozumel cestine, daval si nase reci prekladat, vzal si od nas titul a pokud vim, na zacatku prevzal take mnoho nasich nazoru a hesel. Jako nacionalista bych se byval stydel hlasati nenavist proti jakekoli jine narodnosti. Zadny za to nemuzeme, jake jsme narodnosti (Souhlas.), a ja jsem jiz nekolikrate rekl, ze otec me matky byl Nemec ze Stocka. Nemame u nas zadne, bych rekl, ciste krve, je hodne promichana. Vzpominam si rad na doby v r. 1848, kdy pokrokovi Nemci a pokrokovi Cesi, kteri se probouzeli z delsiho spanku, pracovali ruku v ruce. Rad vzpominam, jak cesti Sokolove po roce 1869 jezdili do nemeckych mest a byli vitani turnery. Sam jsem byl svedkem, jak v Americe Cech a Nemec od nas se hlasi k sobe jako krajane. Je to stejne kulturni ovzdusi. Na nase sokolske slavnosti, kterych jsem se zucastnil, chodili nemecti turneri a na nemecke slavnosti chodili americti Cesi a Sokolove. To je zcela prirozene. Nepreji si, aby se nacionalismus stal vzteklinou, aby bylo jeho prikazem kousat jine, kteri mluvi jinym jazykem. (Hlasy: Doufam, ze mluvite k henleinovcum!) Ted mluvim k tem, kteri proti nam by zavadeli podobne metody, a ja take tvrdim, ze mezi henleinovci je dobra polovina tech, kteri se dostali do toho vlivem okolnosti, a ze nemuzeme a nesmime si dovoliti, kdyz zde mame jednu tretinu obyvatelstva nemecke narodnosti, abychom hazeli vsechny Nemce do jednoho pytle. Tem, kteri budou milovat stat a pujdou s nami k obrane tohoto statu, podame ruku. (Hlasy: To bychom je museli ostemplovat!) Rekl bych, ze mame i v ceskem tabore lidi, ktere bych take ostemploval. (Vyborne!) Nema zadneho smyslu, abychom ukazovali vlastnosti rakouske, Rakousko melo nestastnou Viden a na tu Viden a jeji politiku doplatilo. Mluvil jsem o tom casto v Londyne s tim, kdo nam nejvice pomahal, s velkym zurnalistou Steedem, stoji take dnes po nasem boku a varuje nas, abychom neprovadeli politiku rakouskou. Co Nemcum patri, to jsme jim davali a davame. Dali jsme jim skoly... (Nemecke vykriky: K tomu jeste mnoho chybi!) Uvazte, ze jste nemeli zadnych skol na Slovensku a jak to vypadalo na Podkarpatske Rusi. Ten smysl pro spravedlnost a rovnocennost nacionalni zpusobil, ze jsme tyto skoly zakladali tam, kde je Madarsko nezakladalo atd. Vim, kde mate priciny jeste si stezovati. Povazuji za hloupost... (Vykriky.) To si nemohou Nemci narikati, ze nemaji vysokych skol, maji jich prumerne vice nezli my. A podavaji-li na nas stiznosti a zaloby v Zeneve, myslim, ze to melo byti lepe promysleno, ponevadz prijdeme-li s protizalobou, muze to pro ne skonciti hure. Ale ja si nepreji, abychom tyto veci projednavali ve forme ruznych vzajemnych zalob. Povazuji ovsem za hloupost, kdyz na pr. k vam, kde mate hojnost nezamestnanych delniku, kdyz se na pr. stavi most, nebo neco jineho, najednou z daleka se privazeji cesti delnici. To musi drazdit, to uplne chapu. Ale reknu neco, co zase nas drazdi. Vy mate moznost rikat: Vzdyt my nikde zakon neporusujeme. To je pravda, vy ho neporusujete, delate to daleko sikovneji. Nasi zivnostnici ztraceji uver ve vasich peneznich ustavech. Je jim vypovidan. Prosim, nemuze nikdo rikat... (Vykriky sudetskonemeckych senatoru.) Jsou ty pripady, ja je znam take.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti