Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 32. schuze (obsah, prilohy) | Utery 12. kvetna 1936

Vy muzete byti rozcileni, ze nektere strany pozbyly nekolik hlasu pri poslednich volbach a ze je v novinach polemika, ale jde o daleko vetsi veci, a to jaka bude pristi valka. Nemcu je v risi 66 milionu, se zahranicnimi Nemci jest jich 80 milionu. Nas je 15 milionu, a mezi nami zije 3 ½ milionu Nemcu jako stat ve state - z velke miry take vina vasi politiky - pod vlivem Henleinovym. Podivejte se, to nebude normalni valka! Francouzska pomoc za jeden mesic zmenila se ve svem vyznamu betonovou hranici. (Vykriky na pravici: Tak se pujdem zalem obesit!) Panove, vy se neobesite, vy udelate s Hitlerem kompromis a pomoci tohoto zakona budete chude lidi ve svem okoli potlacovat, jenze budete jinym zpusobem sve zakony vynaset. Jen kdyby tomu tak bylo, ale my verime, ze k tomu nedojde. Lide, kteri prichazeji z Berlina, vykladaji o tom, jak si prosty clovek z berlinske ulice predstavuje valku. O jeji kvalite a teorii pise Luddendorf ve svem poslednim spise o totalni valce. Tam je jedna myslenka, kterou vy snad nevedomky velmi lehce prebirate pri tomto zakone, myslenka: jednotny narod donucenim. To jest kvalita nemecke totalni valky. Co se tyce geograficke linie, lide si to prestavuji takto: Polsko, 33 mil. obyvatel, potahne primo na vychod po jevisti, na kterem se jiz odehrala jeho valka se Sovety v r. 1922, kdezto ukolem nemecke armady, uvolnene na Ryne, bude mohutnym uderem spojiti se co nejdrive s Madarskem, dostati se k rumunskemu petroleji a k Cernemu mori, aby pres Ukrajinu se ty nuzky stale sviraly, protlacujice se dopredu k Moskve. Podivejte se na mapu! Myslite, ze muzeme vesti valku, ktera by nebyla skutecne valkou narodu a lidu? Je to mozne, ze muzeme vesti valku na zaklade zakona donucovaciho a ze vsechno se da vyriditi? Prave, ze tato myslenka vede na tyto drahy mysleni krajne nebezpecne i s hlediska narodniho, my kritisujeme tento zakon. Jsme presvedceni, ze v te posici, ve ktere zde jsme, jedine velike nadseni, velikou ideou vyvolane a ovladane, vyssi ideou nez je nacionalisticka idea Hitlerova, ideou, ktera dovede povzbuditi nejen Cechy, nybrz ktera dovede ziskati take pracujiciho Nemce, pracujiciho Polaka a Madara, vyssi ideou nez je ohranicena idea nacionalisticka, nam doda tolik sily, abychom se ve vazny cas drzeli. A proto, kdyz mluvim o tomto stanovisku, myslim, ze obrana musi zaciti z uplne jineho konce: (Sen. Selmec: Laska k vlasti!) Musi prijiti zakony, aby opravdu v masach lidu vznikla laska k vlasti, ale kdo tu lasku k vlasti v masach lidu znemoznuji, jsou ti u kterych laska k vlastnictvi je dulezitejsi nez laska k zemi a k narodu. (Potlesk komunistickych senatoru.) Proto, kdyz to tak chcete rici, ano, musi byti patriotismus teto zeme. Ale aby byl patriotismus teto zeme, musi ohromna vetsina vedet, ze tato zeme ji dava aspon to, co dati muze. (Vyborne!) A jestlize ve svem dnesnim stavu malo toho muze dat, at bere tem, kteri maji. Kdyby se v teto situaci sahlo na majetky bohacu, i kdyby se tim blahobyt nedal okamzite riditi, byla by to velika moralni sila, ale lide, kteri se chteji dostati do te situace, aby s presvedcenim obetovali zivot, jsou zviklani ve vyvoji k teto lasce, kdyz vidi, jak mala mensina vic se stara o sve vlastnictvi a o svuj soukromy stav, a pri tom se vysmiva i chudemu cloveku i nam, kteri jsme jeho zastupci. Vedle techto velkych socialnich opatreni, ceho by bylo treba, aby bylo vubec myslitelno, ze masy, nejen ceske, budou miti vuli jiti proti barbarstvi hitlerovskemu, proti nemuz je ohromne mnozstvi duvodu, ze budce skutecne ochotny s obetavosti stati? To druhe je cistota, a ja vam reknu: I tyto velike socialni premeny v zivote naroda a narodu teto zeme mozno provesti jenom sahnutim na majetek milionaru, i kdyby to melo veliky symbolicky vyznam. I to, co jsem zde naznacil slovem cistota, je mozno jen pri zmene rezimu, pri vstupu novych lidi do rozhodovani zde, pri vytvoreni jednotne delnicke fronty, pri vytvoreni lidove fronty s konecnym cilem, jaky vytvorila ve Francii vlada lidove fronty. Jestli se nezachveje proti bohacum ruka vlady lidove fronty ve Francii, uvidite, jaky jiny moralni duch, jaka jina atmosfera i s hlediska obrany zeme bude tam, nez v tech letech, kdy francouzsky lid prodelaval aferu Staviskeho. (Hlasy: Na franku to bylo videt! - Vykriky komunistickych senatoru.) Mozna, ze francouzsti bohaci se budou pokouseti vyvazet valuty do ciziny. S tim se musi pocitati. Ale jestlize vlada lidove fronty vyplni minimum sve povinnosti, bude tam za 14 dni takovy stav, ze vyvazeci valut a spekulanti s frankem nebudou sedeti v zakonodarnych sborech, nybrz v kriminalech. (Potlesk komunistickych senatoru.)

A panove, cistota u nas? Mame Fenix! (Vykriky komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. dr Smeral (pokracuje): Toto pozdni odhaleni nenaplnuje velky pocet vas znepokojenim? A jak je tomu v jinych ustavech? Je dostatecna kontrola nad temi, co dodavaji armade? Jsou primerene ceny, anebo se provadi lichva na obrane zeme? Co Skodovka, co Vitkovice? A nekrade se tam, kde by v zajmu obrany vlasti ani o normalnim zisku nemelo byti prece naprosto reci?

Vas zakon jde dale dozadu, nez bylo vedeni valky ve Francii. Take o tom jsem uz mluvil ve vyboru. Ve Francii jen nekolik prvnich mesicu delali pokusy s tim, co se ted zde uzakonuje jako nejvyssi valecna rada, utvar, ve kterem na konec s odsunutim stran parlamentu a vlady jako celku budou miti rozhodovani generalove a snad tri vyvoleni ministri, pravdepodobne z resortu, ktere jiz desetileti jsou obsazeny a jejichz cely organismus do posledniho hejtmana a straznika je vybiran a sestavovan prislusniky strany agrarni. (Odpor senatoru republ. strany zemedel. a malorol. lidu.)

Pockejte! Ve Francii take povazovali takoveto neparlamentni, bych rekl, vedeni valky na zacatku za dobre. Joffre, to byl vladce cele Francie, on odsunul parlament, vladu, on vydaval, rusil, menil zakony, a kam to vedlo? Vedle toho, ze Anglie poslala jenom malo divisi na belgickou hranici, tyto mesice Joffreovy neparlamentni vlady byly obdobim, ktere vedlo pres Marnu az k ohrozeni Parize, az k tomu, ze francouzska vlada pomyslela na presidleni do Bordeax. Pak byla ucinena zase zmena rezimu a do popredi rozhodovani se dostaly politicke osobnosti, Clemenceau a parlament. O kazde bitve francouzske jednal parlament. Padali a prichazeli novi ministri. Foche byl jiz pouze technickym vykonavatelem vule parlamentu a vlady. Tato burzoasni, parlamentarni vlada po nasem presvedceni neodpovida tem nutnostem narodnim opravdu v dobe, ve ktere by se octla dopredu Hitlerova zeme. Ale vase zakony, ktere zde predkladate, zustavaji dozadu i za hranicemi techto francouzskych praktickych zkusenosti.

Jake vyvody z toho my cinime? Neni mozno strategii odlouciti od politiky. Obrana proti Hitlerovi v mimoradne obtiznych pomerech male, strategicky silne ohrozene zeme, jejiz osud jest spojen s osudem naroda, s prirozenym pravem naroda na obranu, nezajistite normalnim kopirovanim metod Luddendorfa, metod rakouskeho Bedricha a, chcete-li, do jiste miry metod Joffra. Na tuto obranu dnes jiz a v nasem postaveni nestaci ani metoda Clemenceauova. Jine politiky je treba, nejenom slozenim lidi, ale svou naplni, svym obsahem. A proto my, proti kterym bylo zneuzivano jako zaminky naseho stanoviska k tomuto zakonu, ze jsme byli staveni na roven Henleinovi hlavne s tim umyslem, aby touto argumentaci aspon na cas byl zdrzen vyvoj k jednotne fronte, obracime hrot a pri teto prilezitosti a s teto tribuny znovu opakujeme do cele verejnosti: take s hlediska statu, take s hlediska obrany a zachraneni ceskeho naroda je potrebi podstatne zmeny politiky v teto zemi, je potrebna jednotna fronta delnickych stran a je potrebi vytvoreni siroke lidove fronty a lidove vlady. (Potlesk senatoru strany komunisticke.)

Vy se, panove, smejete dnes proto, ze ja to zde rikam. Az budete videti silu lidove fronty, na druhe strane spolupraci Francie se Sovetskym svazem, ktera podle nasich pravdepodobnosti bude zesilena, a kdyz si potom rozpoctete, jak tezka by byla posice Cechu jako naroda i ceskoslovenske zeme, kdyby v tyle Hitlera nebyla armada Thalmannova, mozna, ze pak vam smich prejde a sami se ztratite do kuloaru z techto lavic, abyste nemuseli byti pritomni, jestli budu miti prilezitost bez jakekoliv osobni zaujatosti proti vam na toto upozorniti.

Pri vyvoji techto udalosti dostavame se do situace, kdy otazka jednotne lidove fronty, snad i jednotne lidove vlady za pomoci tlaku zdola bude nasi praktickou politikou.

Soudr. Gottwald v nedelnim "Rudem pravu" napsal myslenky, ktere vyjadruji stanovisko cele nasi strany. Ja ke konci ocituji nekolik jeho vet (cte):

"Neni proste zadnych objektivnich duvodu, proc by socialisticke strany v Ceskoslovensku nemohly s komunistickou stranou vytvoriti jednotnou frontu, i kdyz socialisticke strany jsou ve vlade a komunisticka strana v oposici. Ze socialistickym stranam v tom brani koalicni disciplina? Ale jak potom je mozne, ze na pr. agrarnici paktuji se Stribrnym, Kramarem, Hlinkou, ba dokonce s Henleinem, certa se starajice o koalicni disciplinu a loyalitu vuci socialistickym stranam? Za predpokladu, ze by zde byla jednotna fronta socialistu a komunistu, za predpokladu, ze by agrarnici privodili rozbiti vladni koalice prave z odporu proti pozadavkum teto jednotne fronty, z odporu proti pozadavkum nejsirsich pracujicich mas mest i venkova - za techto predpokladu by vec mela jiny prubeh. Na programu by nestala reakcni vlada, nybrz vlada levicova, bez reakcnich" - my nerikame za kazdou cenu vsech "agrarniku. Slysim ovsem namitku: Pri dnesnim slozeni ceskoslovenskeho parlamentu by levicova vlada nemela parlamentni vetsiny. Predevsim to neni nikterak tak jiste. Kdyby levicova vlada v takove situaci prisla pred parlament s radou opatreni, odpovidajicich zajmum a pranim pracujicich mas mest i venkova - kdo by chtel predem tvrditi, ze by nenasla v parlamente vetsiny? Spise je jiste, ze by v parlamentnich delegacich mestackych stran nastal rozkol, vytvorila by se leva kridla a reakcionari by byli isolovani.

Ale i v tom pripade, kdyby levicova vlada, vytvorena a opirajici se o lidovou frontu, nemela v dnesnim parlamente vetsiny, mela by za sebou vetsinu mezi lidem. A v takovem pripade by levicova vlada mohla dati reakcionarum okusit jejich vlastni mediciny. Mam na mysli zmocnovaci zakon. Na zaklade tohoto zakona by levicova vlada - pokud by v parlamente nenasla vetsiny - mohla vydati radu nouzovych narizeni ve prospech lidu a proti bohatym. Lid by to vital. Rekneme pul roku skutecne lidove politiky levicove vlady a pak nove volby - a slozeni ceskoslovenskeho parlamentu by vypadalo jinak nez dnes.

Preruste u nas nevolnicky pomer k agrarnickym reakcionarum; utvorte u nas jednotnou a lidovou frontu; vytvorte u nas levicovou vladu, ktera by provadela program lidove fronty - a komuniste Ceskoslovenska budou k tomu vsemu miti nejpositivnejsi pomer!"

Tento politicky plan osvobozeni a rozpoutani iniciativy lidu stavime proti vasemu zakonu, jehoz cilem je spoutani sil lidu. Strategie nemuze byti nezavisla na politice. Zejmena ten velky boj, ktery by bylo nutno podstoupiti, kdyby fasisticky utocnik napadl Ceskoslovensko, nemuze byti veden na zaklade luddendorfske zasady o narodu, jednotnem donucenim. Vladni predloha je plodem tohoto luddendorfskeho ducha. My mame uplne opacnou koncepci aktivni obrany. Predpokladem skutecne obrany proti Hitlerovi je dobra vnitrni a zahranicni politika Ceskoslovenska, politika, ktera vystihuje smer dejinneho vyvoje, politika, ktera je s to nasytiti hladove a povznesti socialne potlacene, politika, ktera je s to rozresiti otazku plne rovnopravnosti narodnich mensin. Tato politika spoji nas a pracujicimi masami, ktere se nyni blizi k vlade lidove fronty ve Francii. Tato politika upevni nase spojeni s pracujicimi masami Sovetskeho svazu. Tato politika spoji nas se vsemi svetovymi silami miru, s novym politickym i hospodarskym radem, s nepremozitelnymi silami noveho politickeho i hospodarskeho radu socialismu. Ne vas zakon, nybrz sjednoceni delniku vsech narodu teto zeme v jednotne fronte, mohutne hnuti siroke lidove fronty, protikapitalisticka vlada lidove fronty zajisti Ceskoslovensku mir a skutecnou ochranu proti fasistickym valecnym zharum. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. dr Greger.

Sen. dr Greger (nemecky): Slavny senate!

K prodlouzeni zakona o rozpousteni stran konstatuji, ze uznavame pravo statu v danem pripade rozpousteti take politicke strany. Hlasujeme-li proti zakonu, toz proto, ponevadz obsahuje ustanoveni, ktera mohou vesti k dusledkum, jez nikterak nechceme uznati. Nebot zakon postihuje ve svych ucincich vsechny cleny prislusne strany bez vyjimky, vinne i subjektivne nevinne, nad to dokonce nepoliticke odbocky a sdruzeni strany, ktere s prislusnou stranou byly v souvislosti jen zcela volne. V tom spatrujeme skutecnou nespravedlnost, kterou nikterak nemuzeme uznati za doporuceni hodnou. Musime uvaziti, ze temito ustanovenimi bezi o existenci lidi, ze se tim lide vydavaji vsanc nouzi a bide.

Zakon o rozpousteni stran zaklada se vseobecne na skutecnosti velezrady (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Bas.) Mame za to, ze velezrada muze byti zjistena jen cestou pravni. Podle stare zasady nemuze a nema nikdo byti soudcem ve vlastni veci. Zjisteni takoveto skutecnosti nutno tudiz prenechati vyhradne radnemu trestnimu soudu, jinak ohrozena je zarucena zakladni svoboda statniho obcana. (Souhlas.) Narok statniho obcana na radne vysetrovani a s tim spojenou moznost obhajoby zarucen je kazdemu statnimu obcanu ustavnim zakonem. Tohoto prava nesmi se nikdo dotknuti, nejmene ve state, ktery stale svou demokracii lici jako neco zvlastniho.

Neuznavame vubec, proc spravnim uradum maji byti poskytnuta obzvlastni prednostni prava pred radnymi soudy. Zda se skoro, jako by se v takovych pripadech nekladla zadna vaha na spravne zjisteni skutkove podstaty. Je sice v zakone dana moznost od volati se k nejvyssimu spravnimu soudu. Jest jiz priznacne, ze zde vubec mluvime o zakone o rozpousteni stran. Nebot nejvyssi spravni soud, jak znamo, konstatoval, ze politicke strany dluzno posuzovati podle spolkoveho zakona. Kdyby zakonodarne sbory tento vyrok uznavaly, pak nemelo by projednavani zakona o rozpousteni stran smyslu, nebot bylo by mozno rozpousteti strany jednoduse podle spolkoveho zakona.

K cemu konecne vubec potrebujeme celeho zakona o rozpousteni stran? Mame zakon na ochranu republiky, ktery nyni bude jeste zostren, branny zakon obsahuje opatreni, kterych mozno pouziti take mimo brannou pohotovost, k cemu tedy jeste zvlastni zakon, aby bylo mozno rozpousteti strany? Mozno zajiste vseobecne rici: V omezovani demokracie dospeli jsme jiz dosti daleko. Zmocnovaci zakon, prednostni postaveni spravnich uradu, jak je novejsi zakony stale vice zvetsuji, a mnohe jine zakony veru sotva mozno slucovati s demokratickymi zasadami.

Zamitame zakon, jak jsem se jiz zminil, nikoli z duvodu zasadnich, nybrz ponevadz odporuje demokraticke zasade statu. Nikdo, nejmene nejaky urad, nemuze prevziti odpovednost, jakou tento zakon priznava vlade. Nemuzeme veriti, ze by se stat necitil dosti chranenym vlastnimi soudy. Ostatne je take jina cesta obrany statu na miste novych zakonu, novych drakonickych trestnich opatreni: zruste ve state rozdil mezi temi, jimz priznano vetsi pravo, a mezi temi, kteri jsou v nevyhode. (Bravo!) Presvedceni statnich obcanu o. naprosto spravedlivem jednani s kazdym a za vsech okolnosti je nejlepsi ochranou statu! (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Wenderlich. Davam mu slovo.

Sen. Wenderlich (nemecky): Slavny senate!

Predlozena osnova zakona o zostreni trestu za vyzvedacstvi oduvodnuje se opatrenim potrebnym na obranu republiky. Soudr. dr Smeral dovodil, ze my komuniste budeme chraniti republiku proti hitlerovskemu fasismu. Jsme proti vyzvedacstvi, ktere v prevazne vetsine pripadu slouzi nizkym peneznim ziskum a ktere vyzaduje tisice lidskych obeti. Vime vsak take: dokud budou trvati kapitalisticke a imperialisticke staty, dotud potrva vyzvedacstvi, zivene vladami techto statu, Ceskoslovensko nevyjimaje. Potirati vyzvedacstvi znamena odstraniti jeho priciny. Odpadnou-li priciny vyzvedacstvi, pak mohou odpadnouti take tato tvrda trestni ustanoveni. Priciny jsou dnes zcela obzvlaste dany fasistickymi staty, jakozto koristnickymi staty v mezich imperialismu.

V oduvodneni zakona poukazuje se na pripady vyzvedacstvi a procesy v letech 1934/35. Podle toho byli r. 1934 ve 150 pripadech vyzvedacstvi odsouzeni komuniste, r. 1935 bylo to jiz jen 5 pripadu. Tato skutecnost bije do oci, ze jsme presvedceni, ze zakona o vyzvedacstvi bylo zneuzito take stranicky a ze take predlozeneho zakona muze byti stranicky zneuzito. Zadame revisi vsech techto pripadu stihani komunistu pro vyzvedacstvi v r. 1934 a obnovu techto trestnich rizeni. Volame predevsim po trestnim stihani tech vyzvedacu, jakozto lidi kazicich lid, kteri paragrafy tohoto zakona postizeni nebyli. (Souhlas.) To jsou ti supove, zenouci se po vydelku, kteri sve statky zavezli do ciziny. K temto vyzvedacum patri vsichni ti lide v republice, kteri jsou zapleteni do skandalu Fenixu.

Soudruh Slansky uvedl v parlamente mnoho skutecnosti tohoto skandalu ve Fenixu. Jake ucinky projevuji tyto skutecnosti, vysvita z "Volkischer Beobachter", ktery ve veci Fenixu dela takovy hluk, jak tomu bylo jen pri pozaru budovy risskeho snemu. "Volkischer Beobachter" zacina jiz take chapati se ceskoslovenske veci Fenixu a zatahovati ji do sve kampane. Je zajimave zvedeti, ze v souvislosti s veci Fenixu nastaly take v SS nove spory. Jak znamo, jsou princ Heinrich von Reuss a princ Schaumburg-Lippe vedoucimi osobami risskonemeckeho Fenixu. Posledni cislo SS novin "Schwarzes Korps" pise doslova: "Nepodezrivame nikoho v berlinske Taubenstraße, ale nemuze se od nas zadati, abychom pri videnskem skandalu Fenixu, jehoz rozsah dnes ani nelze dohlednouti, privinuli je k svemu srdci." To je dosti jasne namireno k jedne casti vudcu SS, kteri patri ke klice Reuss-Schaumburg-Lippe. Zajimave je, ze nejvyssi rissky vudce pro veci pojisteni a oficielni zastupce pojistoven je velmi blizkym pribuznym risskeho ministra Goeringa. Risskonemecky hitlerovsky tisk brani se nyni proti obzvlastnim dukazum, ze jeden z videnskych reditelu Fenixu, Wilholm Bachmann, byl a jest exponentem haknkrajcleru. Tento Bachmann ukradl Fenixu 2 ¼ mil. Kc. Byl rakouskou policii hledan a zatcen. Podarilo se mu uprchnouti. Dostal se az k madarskym hranicim, kde ho madarsky pohranicni cetnik pro forma zatkl a dopravil do Budapesti. Dovidame se, ze se vyjednava mezi madarskou a rakouskou vladou o vydani Bachmanna. Je zjevne, ze Bachmanna na ceskoslovenskem uzemi nechteli poznati. (Ruzne vykriky.) Risskonemecke urady a risskonemecky tisk tvrdi, ze risskonemecke urady s Bachmannem sice jednaly, ale jen ve veci prepravy penez, nikoli v politickych vecech. Vime, ze take pri vyjednavani financnim projednavaji se veci politicke. (Souhlas na levici.) Bachmann je typicky hochstapler. Jeho poslednim kouskem byl mimo kradez milionu prodej titulu "vevody z Mantuy".

Konstatujeme vsak take zde, ze do skandalu Fenixu zapleteni jsou exponovani lide sudetskonemecke strany. Je sudetskonemecke strane znamo, ze poslanec teto strany dr Neuwirth prijal nekolikrate navstevu nejvetsiho korupcnika reditele Mysika? Je sudetskonemecke strane znamo, ze strana obdrzela od Fenixu na subvencich 400.000 Kc? (Vykriky. - Smich.) Tentyz dr Neuwirth organisuje nyni v sudetskonemeckem uzemi ochranny spolek soukmenovcu poskozenych Fenixem. Souvislost je zde jasna.

Skutecni vyzvedaci a skudci lidu nejsou predlozenym zakonem stihani a vime, ze tyto skudce lidu mozno premoci a odstraniti jen jednotnou frontou a lidovou frontou. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prerusuji dalsi projednavani poradu.

Predsednictvo senatu usneslo se podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 13. kvetna 1936 o 10. hod. s

1 az 3. Nevyrizene odstavce dnesni schuze.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.