Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 32. schuze (obsah, prilohy) | Utery 12. kvetna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 127 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 178) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 23, odst. 2 zakona o zastavovani cinnosti a o rozpousteni politickych stran (tisk 189).

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho o usneseni posl.snemovny (tisk 183) k vladnimu navrhu zakona o obrane statu (tisk 190).

3. Zprava vyboru ustavne-pravniho a branneho k usneseni posl. snemovny (tisk 184) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni a doplnuje zakon na ochranu republiky (tisk 188).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hod. 28 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Spatnemu, Trnobranskemu; dodatecne na minulou schuzi sen. Riedlovi; do 14. kvetna t. r. sen. Plaminkove.

Zpravy tisky 188 az 190 postou.

Usneseni posl. snemovny tisk 191 - prikazano vyborum kulturnimu a rozpoctovemu.

Odpovedi tisk 192/1 az 192/6.

Tesnopisecka zprava o 27. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 29. a 30. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 31. schuzi senatu schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

vyboru soc. politickemu vladni narizeni ze dne 24. dubna 1936, kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovnich (c. 2548).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu schuze.

Navrhuji, aby vsechny tri odstavce dnesniho poradu byly slouceny v jedine projednavani.

Jsou to:

Senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s timto mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj jest prijat.

Zpravodaji jsou: k odst. 1 poradu sen. dr Bas; k odst. 2 poradu za vybor ustavnepravni sen. dr Milota, za vybor branny sen. Brodecky; k odst. 3 poradu za vybor ustavne-pravni sen. dr Karas, za vybor branny sen. Nejezchleb-Marcha.

Udeluji slovo zpravodaji k odst. 1 poradu, panu sen. dr Basovi.

Zpravodaj sen. dr Bas: Velevazeny senate!

Pokud bezi o prvni navrh, tedy zde nejde o zakon novy, nybrz toliko o prolongaci zakona z 25. rijna 1933. A tu je treba, abychom si uvedomili jedno: ze kdyby nebylo stareho zakona, musili bychom se za nynejsiho stavu veci na tomto zakone usnesti.

Proti zakonu o zastavovani a rozpousteni politickych stran se namita, ze je to zakon nadbytecny, ponevadz stareho zakona nebylo podobu jeho existence 3 let pouzito. Ale to je namitka naprosto nicotna. Muze se zde rici, ze zakon daleko spise pusobil odstrasujicim vlivem, takze strany, jez maji nadech rozkladnosti, upustily od rozpoutani rozkladnych vasni a usmernily se v obave, aby k rozpousteni jejich nedoslo.

Proti zakonu se uvadi, ze je nedemokraticky, ale tomu naprosto tak neni. Demokracie se musi branit, nemuze trpeti v zajmu vlastniho sveho trvani ve svem stredu zivlu rozkladnych. Vsude ve svete, kde se demokracie nebranila, byla smetena. Ceskoslovenska demokracie si nepreje byti smetena a proto se brani, proto se take branit musi, ale k temto svym obranam musi miti prislusne instrumenty, kterymi jsou zakony, jez nam daji moznost rozpustiti rozkladne strany.

Zakonem bude zasazena zaskodnicka cinnost rozkladnych stran. Ktere jsou to strany? Velevazeny senate, dnes nemuzeme jmenovati zadnou takovou stranu, ponevadz kdyby zde takova strana byla, musila by byti podle stareho zakona ze dne 25. rijna 1933 jiz rozpustena. Z teto skutecnosti vsak, ze k rozpusteni dodnes nedoslo, nenasleduje, ze se nemuzeme setkati s krajne rozkladnou cinnosti takove politicke strany zitra, za tyden nebo za mesic.

Proti zakonu se zejmena namita, ze postihuje v §u 3, odst. 2 stareho zakona hospodarske utvary rozpustene politicke strany, rozpustene i politicke organisace, ale to se deje pravem. Obchodni spolecnosti, spolecenstva vydelkova a hospodarska a jine utvary jim podobne, pokud takovato sdruzeni vystupuji navenek jako slozky strany, jejiz cinnost byla zastavena, nebo pokud slouzily ucelum strany pred zastavenim jeji cinnosti, musi byti podrobeny urcitym represaliim. Zde prave bude rozkladna cinnost strany zasazena na miste nejcitlivejsim, a to tim, ze hospodarske jeji slozky budou sdileti osud cele strany. Jinak kdyby prave tohoto ustanoveni nebylo, mohla by rozpustena strana zaciti za kratky cas cinnost pod jinym nazvem, pod jinou vlajkou, ale kdyz ji vezmeme hospodarskou zakladnu, vezmeme ji proste moznost znovu, pod jinou firmou zpusobovati rozklad v nasich radach.

V nasich pomerech si musi vsichni nepratele statu i jeho ustavni formy byti vedomi, ze bude jejich cinnost drive nebo pozdeji zasazena, ze zkratka stromy jejich zvule neporostou do nebe. A teto vnitrni konsolidace, vazeny senate, potrebujeme hlavne v nynejsi dobe, kdy cela Evropa je ve stalem chveni, kdy nevime, co nam prinese pristi tyden nebo pristi mesic. V takovych pomerech nemuzeme trpet, aby cerv vnitrni nespokojenosti hlodal na pevnem koreni ceskoslovenske demokracie. Vnitrni nepritel musi byti temi, kteri si preji, aby zde stal stat pevny a silny, v zajmu poradku, v zajmu udrzeni statu, v zajmu republiky srazen k zemi, a to tak dukladne, aby se z tohoto sveho srazeni k zemi tak brzy nezotavil.

Ustavne-pravni vybor navrhuje proto, aby senat schvalil usneseni posl. snemovny tak, jak je obsazeno v sen. tisku 178. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem k odst. 2 poradu za vybor ustavne-pravni je pan sen. dr Milota. Davam mu slovo.Zpravodaj sen. dr Milota: Slavny senate!

Zakon o obrane statu, jehoz vladni navrh projednavame, jest jednim z nasich nejdulezitejsich zakonu, nebot podrizuje vsechen zivot obcanu, jak nam jej zarucuje cely nas pravni rad, nejdulezitejsi a nejzivotnejsi potrebe statu: uhajiti jeho existenci a jeho ustavni pravni ostatky. Zakonem o obrane statu maji byti statu poskytnuty prostredky, kterymi by ve spojeni s radne vybudovanou vojenskou silou mohl se ucinne braniti proti kazdemu nebezpeci, vnejsimu i vnitrnimu, ohrozujicimu - jak je uvedeno hned v cele zakona, v jeho §u 1 - statni svrchovanost, samostatnost, celistvost, ustavni jednotnost, demokraticko-republikanskou formu a bezpecnost Ceskoslovenske republiky.

Dosud jsme vystacili bez takovych zakonnych opatreni, ale politicka situace ve svete a zvlaste v Evrope se v posledni dobe neobycejne zhorsila. Neshody velmoci v dulezitych otazkach, jednostranne ruseni mezinarodnich smluv a zavazku, nejasnost cilu nekterych vedoucich cinitelu, neduvera v jejich ciny a slova, nova hesla opirajici se o vypnuty narodni egoism a hlasajici pravo domoci se potreb naroda i nasilim, a politika, kterou bych nazval politikou cinneho vzdoru, nebot stavi ostatni svet i staty pres jejich odpor pred hotove udalosti, to vse vytvorilo v Evrope atmosferu nejistoty a vzajemne neduvery, stav, ktery skryva v sobe velike moznosti konfliktu, i valecnych.

Nase republika nepreje si nic vroucneji, nez aby byl zachovan mir a politika obou jejich presidentu, presidenta-Osvoboditele i dr Eduarda Benese, politika jasna, poctiva a prima nesla se vzdy k tomu, aby byly vybudovany zaruky tohoto miru, avsak, jak se veci vyvinuly, i nejlepsi snaha a nejvetsi usili muze selhati a nase republika za dnesni situace se muze stati predmetem nenadaleho utoku.

Doufali jsme ve Spolecnost narodu, ze bude miti dosti moci, aby zabranila v Evrope valkam, ale bohuzel udalosti posledni doby nam ukazaly, ze se musime spolehati nejprve na vlastni silu (Vyborne!), ktera nam poskytne cenu i jako spojence. Je proto svatou povinnosti Narodniho shromazdeni, aby dalo v zakone o obrane statu republice to, ceho v takove dobe nezbytne potrebuje, a aby bylo odstraneno vsechno, co jeji silu podlamuje. Spachali bychom neodpustitelny hrich, za ktery by nas budoucnost volala k tezke odpovednosti, kdyby nas pri tom mely vesti ohledy na jine zajmy nez jedine na bezpecnost republiky. (Vyborne!) Uplatneni jakehokoliv postranniho prospechu, ktery by tuto bezpecnost statu zeslaboval, nebo vahani pro jakekoliv duvody, ktere by nebezpeci v rozhodne dobe zvysovaly, bylo by pri tvorbe tohoto zakona tezkou chybou. A je zajiste mocnym projevem sily naseho statu, ktery musi pusobiti na cizim, ze - jak ukazalo jednani v posl. snemovne i v obou nasich senatnich vyborech - velika vetsina Narodniho shromazdeni, a to nejenom koalovanych stran, nybrz i oposice se v tomto poznani sesla a solidarne projevila, ze bezpecnost naseho statu a jeho ustavniho atributu je pro nas vsechny nejvyssim prikazem. (Tak jest!)

Pri teto manifestaci zustava uplne opodal jedina strana komunisticka. (Slyste!) Toto jeji stanovisko vzbuzuje opravdu podiv, nebot, jak jeji recnici doznali a jak vychazi najevo tez z jednani sjezdu teto strany, vychazi z techto predpokladu: 1. Ceskoslovenska republika je pro Sovetsky svaz dulezitym spojencem, 2. nejvetsi nebezpeci Sovetskemu svazu hrozi na zapade od Nemecka, 3. expanse Nemecka proti Sovetskemu svazu smeruje pres Ceskoslovensko. Kazdy by tu tudiz cekal logicky zaver: Sovetskemu svazu musi zalezeti na tom, aby Ceskoslovenska republika byla radne pripravena zadrzeti tento napor Nemecka alespon tak dlouho, dokud nebude moci Sovetsky svaz uciniti nalezite opatreni. Neni vylouceno, ze k tomuto utoku by mohlo dojiti jiz v kratke dobe, a je proto zajiste nutno, aby Ceskoslovenska republika byla zahy na branny odpor proti nemu pripravena. (Tak jest!)

A hle, zatim nasi komuniste proti vsem pravidlum realni politiky podali navrh (Vykriky sen. Jurana.), aby se pres osnovu zakona, ktery ma zaruciti tento tak dulezity ukol pro Sovetsky svaz, preslo k dennimu poradu. Nejednaji tu nasi komuniste jako clovek, ktery vida, ze o nekolik kroku dale nan ciha lupic, zahazoval by zbran? Je to neprozretelnost, ci co? Neslouzi tim nasi komuniste spise Nemecku nez Sovetskemu svazu? (Tak jest! - Vykriky komunistickych senatoru.)

Avsak prijetim zakona o obrane statu nesplnime jeste uplne svoji povinnost ke statu. Obrana statu se nepripravuje toliko technickymi opatrenimi, jaka sjednava tento zakon a jakym je ovsem krome toho i vybudovani zdatne armady; priprava obrany se deje tez prostredky moralnimi. (Vykriky komunistickych senatoru.) Bez usmerneni vsech moralnich sil naroda by byla technicka priprava nedokonala a zajiste i nepostacitelna. To znamena nejprve, ze v dnesni nebezpecne dobe je nutno zapriti vsechny uzke stranicke i osobni zajmy, ktere se nesnaseji s vyssim zajmem celku, ze je treba snaziti se vyrovnati protivy v cilech i politice jednotlivych stran a zanechati vseho, co by budilo odpor jednech proti druhym a vnaselo rozpory mezi politicke strany. Musime dnes zapomenouti na vse, co nas rozdeluje (Tak jest!), a miti na pameti jedine, abychom proti moznemu utoku stali tu vsichni se spolecnym pevnym rozhodnutim: uciniti stat nezdolnou bastou, o kterou se rozbije vsechno nepratelske usili. (Vyborne!)

Dulezitym predpokladem moralni pripravy obrany statu je, abychom ze sveho verejneho zivota odstranovali vsechny chyby, ktere jsme tu cinili a ktere podlamovaly vnitrni silu statu. Mam tu na mysli hlavne dva problemy vnitrni politiky, ktere ubiraji silu statu a zmensuji tim jeho brannost.

Nejprve je to otazka ceskoslovenska. Vzdy jsem ukazoval, tez s tohoto mista, jake se udaly chyby na obou stranach, ceske i slovenske. Ceska neduverivost, nepochopeni vyvojovych rozdilu a odlisnych pomeru na Slovensku, prezirani, ze pri tomto problemu jde v podstate o otazku chleba, a prilisny centralism spravni zpusobily mnoho skod a byly jednou z hlavnich pricin antagonismu casti Slovaku a jejich volani po autonomii. Naopak zase tito Slovaci autonomiste si neuvedomuji dobre nebezpeci, ktere spociva v jejich separatistickych snahach, i kdyz tyto snahy zustavaji na pude republiky. Dejiny povalecne Evropy nam jasne ukazuji, ze pri nynejsi uzke spolecne cinnosti evropskych statu, ktera tu je a ktera, treba byla dosti nedokonala, by se musila nutne obnoviti, kdyby nejakym zpusobem byla prerusena nebo dokonce ztroskotala, ze pri tomto vzajemnem spolurozhodovani o spolecnych vecech mensi staty mohou se zdarem uplatnovati svoje hospodarske i politicke potreby jedine tehdy, kdyz se domohou vlastni vnitrni silou respektovani svych potreb. (Tak jest!) A vnitrni sila naroda spociva v jeho jednote. President republiky dr Benes zduraznil vuci Slovakum, kdyz jeste jako ministr zahranicnich veci navstivil Slovensko, ze evropsky vyvoj si vynucuje rychle vytvoreni jednotneho naroda ceskoslovenskeho, nebot jsme na rozhrani tri expansivnich nacionalismu, nemeckeho, madarskeho i italskeho, ktere by nas mohly pohltiti, kdybychom si neuvedomili v teto osudne chvili potrebu jednoty. A pri tomto nebezpeci by se meli Cesi a Slovaci rozdvojiti? Uvazili ti Slovaci, kteri po tom touzi, ze prave tak jako Cesi se mohou svobodne kulturne i politicky vyziti jedine v Ceskoslovenske republice a ze by nikdy v jinem statnim utvaru nenalezli lepsi podminky pro svuj narodni zivot? Republika je zachranila - rika se, ze v hodine dvanacte - pred bezohlednou madarisaci, republika jim vratila jejich prava, vzkrisila jejich inteligenci, vybudovala jejich skolstvi, povznesla jejich literaturu i umeni. Netvori to podminky dalsiho vyvoje? A pri techto priznivych vyhlidkach do budoucnosti by chtel nekdo, kdo ma uprimne rad svuj narod, republiku oslabovati tim, ze by ji rozdvojil a ucinil snadnejsi koristi nepratel? Nevyvstava tu vidina budouciho soudu potomku, ruka pisici hrozne: Mene tekel?

Druhy problem je otazka nasich mensin. I tu se staly chyby na obou stranach. Mensiny si dlouho neuvedomovaly, o cemz jsem se prave zminil, ze Cesi a Slovaci nemaji jine moznosti, aby se plne jako narod vyzili, nez v Ceskoslovenske republice, kdezto mensiny maji v sousedstvi soukmenne staty, s nimiz jsou duchovne spjaty a z jejich kultury (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Bas.) cerpaji i vlastni silu. Z te priciny nalezi Cechum a Slovakum v Ceskoslovenske republice prirozenym pravem urcita prednost, zvlaste pri tvoreni novych podminek politickeho zivota a pri stanoveni jeho smernic. Naopak zase na nasi strane se chybovalo tim, ze se prospech naseho naroda nekdy prepinal i tam, kde to nebylo zadouci, jmenovite na poli hospodarske a socialni politiky.

Mensiny pochybily dale tim, ze dlouho neverily, ze nase republika je statni utvar trvaly, a ze nepochopily, ze v jednotnem demokratickem duchu ceskoslovenskeho naroda je i pro ne same spolehlivejsi zaruka vyvoje nez v drivejsim chaotickem zmatku i v nynejsim nedemokratickem usmerneni vlastniho naroda. Tento pomer mensin ke statu musil samozrejme vzbuditi u csl. vetsiny neduveru k nim, kterou prekonat i pri zmene tohoto puvodniho stanoviska je tezkou ulohou. Dnes ovsem jiz davaji aktivisticti mensinovi politikove i ciny najevo, ze uznavaji poslani Ceskoslovenske republiky jako basty demokracie a politickych svobod a ze se postavili rozhodne na pudu statu, a zaslouzi proto nasi duvery. Avsak druha cast mensin - a to plati bohuzel zejmena o nejvetsi strane nemecke - vzbuzuje dosud nasi neduveru a nuti nas k reservovanemu postoji, nebot ciny mnohych jejich stoupencu jsou v odporu se slovy jejich politiku a tez cela organisace strany sudetskonemecke az prilis pripomina nedemokraticke zasady rise lomeneho krize. (Vykriky senatoru sudetskonemecke strany.)

Nasledkem toho se v pomeru k nasim mensinam dostavame do nemileho a tezce resitelneho konfliktu. Na jedne strane uznavame, ze musime aktivistickou cast nasich mensinovych politiku podporovati (Vykriky. Mistopredseda dr Bas zvoni.) a jeji tezkou situaci ulehcovat, i ze musime jim dati prava, ktera jim nalezi (Hlasy: Ta maji!), nebot pocit nerovnopravnosti a nespravedlive utrpene krivdy by ztezoval tuto nam potrebnou orientaci mensin a tim by tez byla zeslabena brannost statu. Na druhe strane vsak stanovisko ostatni casti mensin, nam nepriznive, nuti nas stale k opatrnosti, a tato nezbytna opatrnost vrha sve stiny i na nase chovani k druhe casti mensin. Proto je nase politika k mensinam celkove regulovana chovanim te jeji casti, ktera vzbuzuje neduveru, nikoliv z nejakeho narodnostniho zasti, nybrz z opatrnosti, politicky i psychologicky uplne vysvetlitelne. (Sen. Mikulicek: Na vychode je vylozeny vyjimecny stav! - Tam je panem cetnik!) Ovsem je nasi povinnosti, kterou mame primo ke statu, abychom tuto opatrnost neprepinali nad potrebnou miru a hlavne dobre rozeznavali, kde jest oduvodnena a kde nikoli.

To plati hlavne tez o tech predpisech zakona o obrane statu, ktere se dotykaji nebo mohou dotykati nasich mensin, jmenovite tedy pokud jde o opatreni v pohranicnim pasmu a o vylucovani statne nespolehlivych zivlu z podniku dulezitych pro obranu statu.

Ustanoveni o pohranicnim pasmu ma zvlastni dulezitost tez pro Podkarpatskou Rus, kde jsou zvlastni odlisne pomery, a ustavne-pravni vybor uznal, dav tomu vyraz i v resoluci, ze tu je zvlast potrebne, aby pri provadeni techto ustanoveni zakona se postupovalo na Podkarpatske Rusi blahovolne a aby se pri tom bez nezbytne potreby nezatezovalo tamejsi obyvatelstvo, trpici za dnesni hospodarske situace beztoho jiz vice nez kde jinde.

Proti ustanoveni o statne nespolehlivych obcanech se ozval odpor a zvlaste risskonemecke listy psaly, ze delime vsechny obyvatele na statne spolehlive, kteri budou miti vsechna prava, a na statne nespolehlive, kteri budou vsech prav zbaveni, a ze statne nespolehlivymi budou vsichni nasi Nemci. To je naprosta nepravda. Nejprve treba si uvedomiti, ze vylucovani osob statne nespolehlivych se nedeje vseobecne, nybrz jen pro uzky vysek vyroby, totiz pro podniky dulezite pro obranu statu, ze v takovych podnicich nemuze stat ponechati osoby, ktere jsou zrejme jemu nepratelske, je tak samozrejme, ze ani neni treba to oduvodnovat. (Souhlas.) Ostatne snad je mravnejsi je pouze odstranovati, nez je zavirati do koncentracnich taboru. Rovnez je nepravda, ze by timto ustanovenim byli uznavani za statne nespolehlive vsichni obcane nemecke narodnosti. Prave naopak. Aby byla odstranena jakakoliv moznost podobne stranickosti, vlozil ustavne pravni vybor poslanecke snemovny do zakona definici pojmu statni nespolehlivosti, snaze se, aby timto vymezenim po strance negativni i positivni bylo zabraneno kazde individualni krivde, hlavne i z duvodu narodnostniho a pod., nebot podle teto definice prislusnost k urcitemu jazyku, nabozenstvi nebo rase nesmi byti sama o sobe duvodem, aby nekdo mohl byti prohlasen za statne nespolehliveho. Statni nespolehlivost se tu definuje s hlediska ryze vecneho, aby vyroba v tak dulezitych a nezbytne potrebe statu slouzicich podnicich nebyla podlamovana nebo poskozovana a aby tajemstvi, jez pri tom treba zachovavati, nebylo vyzrazovano nebo dokonce zneuzivano na skodu obrany statu.

Pres tyto zakonne smernice - to nutno uznati - zustava statni sprave dosti siroke pole pro volnou uvahu. A tez na mnohych jinych mistech dava zakon civilni i vojenske sprave do rukou velikou moc, a to nejen v dobe branne pohotovosti statu, nybrz tez v dobe mirove pripravy na obranu statu. Je nejvys zapotrebi, a to primo v nejvlastnejsim zajmu obrany statu, aby civilni a vojensti cinitele si pri tom pocinali s nejvyssi uzkostlivosti a obezrelosti a aby ustanoveni zakona uzivali v praxi tak, jak je toho vskutku zapotrebi k tomu, aby byly ziskany prostredky a podminky pro ucinnou obranu statu. (Vyborne!) Obcane radi, se sebezaprenim a obetave daji statu to, co mu v techto tezkych dobach nalezi, ale mohou pri tom zajiste plnym pravem pozadovati, aby tyto obeti nebyly vetsi, nez je nezbytne zapotrebi, a aby tez byla zachovana naprosta mira spravedlnosti a objektivity. Proto kazde zneuziti zakona, at z neoduvodnene horlivosti, at za ucelem vedlejsim, hlavne osobnim nebo stranickym, vyvolava nespokojenost, neochotu, odpor, ba i nenavist (Vykriky sen. Mikulicka.), kteryzto stav pusobi velmi nepriznive na brannost statu.

Statni civilni i vojenska sprava nesmi zapominati, ze silu statu a jeho odolnost netvori jenom technicke prostredky, nybrz duch celeho naroda, a zajiste si vsichni prejeme, aby vlada tyto dulezite poznatky sdelila tez svym urednikum a dbala toho, aby se skutecne civilni i vojenska sprava jimi ridila. (Vykriky sen. Mikulicka a Hubky. - Mistopredseda dr Bas zvoni.) Prosim panove, dovolte mi pokracovat. To sem nepatri.

Z te priciny, aby se zabranilo zneuzivani zakona na skodu obcanstva i statu sameho aneb aby se alespon napravily nebo zmirnily nasledky takoveho zneuziti, prijal ustavnepravni vybor dalsi resoluci, ve ktere se domaha zakona o ruceni spravniho urednika i statu za skodu, ktera byla zpusobena nezakonnym vykonem verejne moci, podobne jako je tomu v platnem pravu jiz u soudcu. (Vykriky sen. Hubky a Mikulicka. - Mistopredseda dr Bas zvoni.)

Treti resoluce ustavne-pravniho vybor u konecne se tyka otazky cizincu, o nichz ma zakon na nekolika mistech zvlastni, dosti prisna ustanoveni, pri cemz poklada podle §u 194, odst. 1, lit. c), za cizince kazdou fysickou osobu, ktera nemuze prokazati ceskoslovenske statni obcanstvi. (Vyborne!)

Ustavne-pravni vybor uvazil, ze otazka nabyvani statniho obcanstvi je v platnem pravu nedostatecne vyresena a ze zejmena by bylo nespravne, kdyby zminena ustanoveni tohoto zakona o cizincich se mela vztahovati tez na takove osoby, ktere na uzemi republiky po dlouhe roky jsou usazeny a tu zdomacnely a jsou i narodnosti ceskoslovenske, ktere vsak se nemohou domoci naseho statniho obcanstvi.

Proto se v resoluci ustavne-pravni vybor domaha, aby tento neuspokojujici stav byl co nejdrive napraven (Vyborne!) a aby vlada podala k tomu cili prislusny navrh zakona, ktery ostatne jiz slibila ustavne-pravnimu vyboru v minulem volebnim obdobi. Pokud jde o obsah zakona, dovoluji si odkazati na podanou pisemnou zpravu ustavne-pravniho vyboru, kde jsou alespon strucne uvedeny hlavni predpisy jednotlivych hlav zakona.

Celkove musim tu konstatovati, ze zakon je pracovan velmi dobre, ze ma vhodnou systematiku a ze jednotliva ustanoveni byla promyslena svedomite i ve svych praktickych dusledcich. Musim tez uznati, ze zakon neprekrocil pri teto obtizne a choulostive materii meze skutecne potreby a ze vyskytujici se problemy vyresil vhodne a ucelne.

Pokladam za svoji povinnost jako zpravodaj ustavne-pravniho vyboru, abych vyslovil za to nase diky vsem zastupcum ministerstev, kteri vypracovali osnovu tohoto zakona po dukladnych poradach, a zvlaste panu odb. prednostovi dr Vorlovi, ktery ma pri tom nejvetsi zasluhu. (Vyborne!)