Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 31. schuze (obsah) | Utery 5. kvetna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 107 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hod. 35 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Dreslovi, Fidlikovi, dr Hrubanovi, Malikovi, Popovicovi, dr Rehakovi, Steinerovi, Svobodovi, Spatnemu; dodatecne na schuzi dne 29.dubna t.r. sen. Kvasnickovi a Roudnickemu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: na 5 nedel sen. Adamovi, do konce kvetna t. r. sen. Filipinskemu; na 3 mesice sen. Hakenovi.

Precten pripis predsedy vlady ze dne 29. dubna 1936, c. j. 3161/1076/S/36 m. r.:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze. Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 26. brezna 1936, c. 2185/1076/S/36 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra financi dr Kalfuse pan ministr skolstvi a narodni osvety dr Franke.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Zpravy tisky 179 az 182.

Interpelace tisk 185/1 az 7.85/7.

Usneseni posl. snemovny tisky 183, 184 prikazany vyborum ustavne-pravnimu a brannemu.

Vladni navrhy tisky 186, 187 prikazany vyborum zahranicnimu a narodo-hospodarskemu.

Tesnopisecke zpravy o 24. a 25. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 29 a 30. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

Vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 20. dubna 1936, kterym se prodluzuje platnost vladniho narizeni ze dne 29. dubna 1935, c. 102 Sb. z. a n., jimz se upravuji pro prechodnou dobu v textilni vyrobe pracovni podminky delnictva (c. 2529).

Vyboru ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 21. dubna 1936, o nekterych opatrenich tykajicich se Fenixu, zivotni pojistovaci spolecnosti ve Vidni, reditelstvi pro republiku Ceskoslovenskou v Praze (c. 2530).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Zpravodajem vyboru je p. sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Vzpominam si na jednu poucku z citanky z mych detskych dob z obecne skoly, ktera zni: Varuj se dluhu, nebot dluh bude s tebou jist z jedne misy! My jsme vesele dluhy delali, vzdyt nas stat ma realni majetek vetsi nez dluhy, ale zapomneli jsme, ze statni majetek a podniky jsou pasivni, ze vsak dluhy musime urokovati a podle cestneho slibu na dluhopisech take umorovati.

Kdyz se statni finance stale a stale horsily, bylo treba opatreni stran techto statnich dluhu. A tu prvni etapou k tomu bylo vladni narizeni o snizeni urokove miry o 10 %. Timto snizenim byl urokovy problem vnitrniho statniho dluhu vyresen sice s konecnou platnosti po strance materialni, ale nikoli po strance formalni. Nebot dluzny upis, ktery ma veritel statu v rukou, a ktery na priklad pravi, ze dostane na kupon 6 % a ze slosovanim bude do urciteho dne dluh zaplacen, nesouhlasi se skutecnym stavem. Dostava jen 4,5 % a slosovani se protahne na delsi dobu.

Tu bylo treba, aby se formalne privedlo v soulad skutecne pravo s tim, co dluzni upis, veriteli do rukou dany, pravi.

Krome toho osnova resi jeste dva dalsi problemy vnitrniho statniho dluhu zalozenim castky asi 20 miliard, totiz otazku jeho unifikace a konsolidace.

Vnitrni statni dluh se sklada z velikeho poctu ruznych pujcek, ktere se od sebe lisi jak dobou obehu, tak zpusobem umorovani a urokovou mirou - ta ma celkem 11 stupnic od 2 % do 6 % - vyplatnimi terminy, ruznymi kusy - mame 23. ruznych hodnot, mame dluzni upisy od 37,50 Kc az do 50.000 Kc.

Tyto ruznosti zpusobeny byly rychle menicimi se pomery po prevratu, ve kterych byly zapujcky vydavany a ve kterych bylo obtizno vytvoriti tradici. Pusobila tu take nutnost navazovati na pujcky predprevratove. Unifikaci zjednodusila by se a zlevnila by sluzba statniho dluhu.

Uvazime-li, ze je dnes papiru statniho dluhu v obehu asi 6 mil. kusu, vidime, co bude znamenati unifikace a zjednoduseni. Prinese prospech nejen majitelum statnich pujcek, nybrz i peneznim ustavum, jimz se zlevni rezie. Tak zejmena budou dnes vydavany statni papiry na 500 Kc, 1.000 Kc, 5.000 Kc, 10.000 Kc a 50.000 Kc. Budou tedy jednodussi.

Konecne jest jiz po delsi dobu patrna nezbytnost, postaviti na novy zaklad take umorovani vnitrniho statniho dluhu. Zakonem o pujcce prace z r. 1933 zastavili jsme umorovani, ktere vyzadovalo rocne 700 mil. Kc. Nas rozpocet nesnesl tohoto nakladu a proto jsme zatim zastavili umorovani, ale hledeli jsme to dohoniti tim, ze statni rozpocet mival 150 mil. Kc k disposici pro ministerstvo financi, aby za tuto castku skoupilo dluzne papiry na burse a papiry ty znicilo. Tedy od te doby jsme umorili take ovsem mensi castku, nezli stanovil puvodni plan. Dale je nezbytno, abychom umorovani statniho dluhu rozvrhli na delsi dobu, nez jsme puvodne myslili, nebot tim, ze jsme umorovani statniho dluhu rozvrhli na delsi dobu, jako je to u dluhu zemedelskych, snizi se rocni kvota na umorovani a tim take ulehcujeme svemu statnimu rozpoctu. Tento troji ukol ma byti splnen vymenou dosavadnich vnitrnich statnich pujcek za novou unifikacni pujcku, vydanou pouze ve 4 ruznych typech, a to budeme miti 4 ½ %, 3 ¾ % a 3 % umoritelny dluh v 50 letech a pak budeme miti 3% rentu. Z tohoto zjednoduseni jsou vynaty dluhopisy statni s nizsim urokem nezli 3 %.

O vymene se pravi, ze bude dobrovolna, ovsem tuto dobrovolnost lze chapati jenom cum grano salis. Jen ten, kdo se prihlasi k vymene, ziska urcitou vyhodu, kdo se vsak k vymene neprihlasi, dostane urcitou poradkovou pokutu. Papiry se ulozi u Postovni sporitelny, mimo to mu bude vzata jistota pupilarni, bude vyloucen s bursy a na svuj papir bude cekati tak dlouho, az by jej ustat od neho koupil.

Ovsem predpokladame, ze vetsina majitelu techto papiru se prihlasi k vymene a ze tedy bude vymena provedena.

Unifikacni pujcka, vyjimajic typ rentovy, bude umoritelna v 50 letech podle soustavy anuitni tak, ze naklad na urok i umor bude po celou dobu ciniti stejnou castku, jako to maji na pr. hypotecni ustavy. Proti dosavadnim umorovacim planum znamena to ovsem znacne zvolneni umorovaciho tempa, za ktere se majitelum dostava nahrady zvysenym vymennym kursem. Umorovani unifikacni pujcky ma byti zahajeno nejpozdeji v r. 1938. Zaroven bude umozneno umorovani pujcek nejnize zurocitelnych, ktere vymene za unifikacni pujcku nepodlehaji, podle puvodnich umorovacich planu, prodlouzenych o dobu, po kterou bylo umorovani zastaveno. Umorovaci tahy stavebnich losu budou obnoveny jiz dne unora 1937. Naklad na tyto dluhy do unifikace nepojate muze byti uhrazen emisemi unifikacni pujcky, takze neprimo i tyto dluhy byly by casem zahrnuty do unifikace.

Pokud se tyce financniho nakladu, duvodova zprava pocita s tim, ze nova uprava prinese pokles nakladu na vnitrni statni dluh zalozeny priblizne o 60 mil. Kc rocne, a to v dusledku volnejsiho umorovani. Umorovani se rozdeli na vetsi dobu a rocne je potrebi mensi knoty. Ponevadz vsak vydaje na statni dluh nejsou hrazeny vyhradne vseobecnou pokladni spravou, jak ukazuje blize statni rozpocet, nybrz take z prispevku statnich fondu, statnich podniku a svazku uzemni samospravy - zejmena pujcka prace byla ponechana velkymi kvotami nasim autonomnim svazkum, samy si budou umorovati a urokovati dotcene tyto kvoty - zvysi se prispevek statni spravy o 85 mil. Kc, z cehoz asi 40 mil. Kc doufa duvodova zprava vyrovnati zvysenym saldem statnich podniku, nebot jestlize zurokovani dluhu statnich podniku bude mirnejsi, bude se castka statnich podniku zvysovat o tu kvotu, anebo jestli podnik bude pasivni, bude zmensena o tuto kvotu.

Vzhledem k zjednoduseni urokovani a umorovani statniho vnitrniho dluhu a vzhledem k tomu, ze tim materialne se nic nemeni, nebot veritel dostane urok, jako dosud bere, on nedostane nikdy zmenseny kapital, ktery dosud mel v rukou, navrhuje rozpoctovy vybor slavnemu senatu, aby tato vladni osnova byla po nepatrnych stylistickych upravach, ktere provedl vybor v dohode s vladou, schvalena. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, jednani je tedy skonceno.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname dalsi odstavec poradu:

2. Zprava imunitneho vyboru o ziadosti okr. sudu v Strakonicich zo dna 26. novembra 1935, cis. T 749,/33, za suhlas k trest. stihaniu clena senatu N. S. Pfeiferovej pre priestupok podla §u 2 zak. zo dna 15. novembra 1867 r. z. (cis. 1064/1935 preds.) (tisk 122).

Zpravodajem je pan sen. Pocisk. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slavny senat!

Podavam zpravu imunitneho vyboru o ziadosti kraj. sudu v Strakoniciach zo dna 26. novembra 1935, cis: T 749/33, za suhlas k trest. stihaniu sen. Pfeiferovej pre priestupok podla §u 2 zak. zo dna 15. novembra 1867 r. z. (cis. 1064/1935 preds.).

Dla trestneho oznamenia cetnickej stanice v Strakoniciach z 25. marca 1933, c. j. 1744, bola sen. Pfeiferova oznamena pre priestupok dla §u 2 shromazdovacieho zakona, ktoreho sa mala dopustit tym, ze dna 23. marca 1933 v Strakoniciach konala shromazdenie vseobecne pristupne a toto shromazdenie neoznamila tri dni napred, ako to zakon predpisuje. Po preventivnom trestnom riadeni bola sen. Pfeiferova uznana vinnou a odsudena k trestu vazenia 48 hodin nepodmienecne.

Nakolko sen. Pfeiferova nemala udajne staleho bydliska, nemohol vykon trestu byt prevedeny, az konecne v mesiaci auguste 1935 bolo zistene, ze menovana ma stale bydlisko v Hradci Kral. Ponevac Pfeiferova rnedzi tym stala sa clenom senatu N. S., nemohlo byt pristupene k vykonu trestu.

Dla pripojenych sudnych spisov a zapisnic a vypovedi svedkov bola sen. Pfeiferova v kritickej doba tajomnickou Priemysloveho svazu textilnych delnikov. Pred vysetrujucim sudcom nepopiera, ze dna 23. marca 1933 svolala v Strakoniciach na 19. hodinu pozvankami schodzu clenov priemysloveho svazu textilnych delnikov do hostinca "Oskorinka", ktoru ale nepovazovala za potrebne hlasit okresnemu uradu tri dni napred, nakolko to bola clenska schodza odborove organizovanych delnikov. Dalej sa hajila pri vypovedi tym, ze vsetcia pritomni na schodzi predlozili intervenujucemu komisarovi okrasneho uradu legitimacie Priemysloveho svazu textilnych delnikov, ponevac clenmi skutecne boli.

Taktiez dla k sudnym spisom pripojenych zapisnic (troch vypocutych svedkov, ktori neboli clenmi menovaneho svazu, ktori ale v kritickej dobe boli v menovanom hostinci pritomni, jednomyselne pred vysetrujucim sudcom udavaju, ze sen. Pfeiferova v pritomnosti niekolko textilnych robotniciek hovorila len o clenskych knizkach a proto nevenovali jej ziadnej pozornosti, ale bavili sa pri pive ako obycajne. Az ked prisli cetnici a schodzu rozpustili, dozvedeli sa, ze sen. Pfeiferova je tajomnickou Priemysloveho svazu textilnych delnikov. Okr. sud v Strakoniciach odovodnuje svoj rozsudok vylucne na zaklade vypovedi troch svedkov a ciastocneho doznania samej sen. Pfeiferovej, kladie jej za vinu jedine to, ze svolala clensku schodzu do neuzavretej nniestnosti, pristupnej i inym osobam, nez clenom menovaneho svazu a tym mala sa dopustit priestupku dla §u 2 shromazdovacieho zakona.

Uvaziac hora uvedene okolnosti, ktore sa udaly takmer pred dvoma rokmi a ktore nevycerpavaju skutkovu podstatu, ktora by bola dostacujuca k tomu, aby clen senatu pre hore uvedeny priestupok bol zbaveny imunity, z tychto dovodov imunitny vybor navrhuje, aby slavny senat nevyhovel ziadosti okr. sudu v Strakoniciach a nedal suhlas k trest. stihaniu sen. Pfeiferovej.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme tedy hlasovati.

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat souhlasu k trest. stihani sen. Pfeiferove v tomto pripade nedal.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je navrh vyboru imunitniho schvalen a senat sveho souhlasu k trest. stihani sen. Pfeiferove nedal.

Projedname nyni dalsi odstavec poradu, to je:

Zpravodajem vyboru imunitniho je pan sen. Nemecek.

Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate!

Zadost krajskeho jako kmetskeho soudu v Liberci ma tuto skutkovou podstatu:

Mezi 20. a 25. cervencem 1935 byl v Liberci rozsirovan letak se zahlavim "Volebni sliby jsou zapomenuty". Na tomto letaku byl obvineny sen. Wenderlich oznacen jako nakladatel a obsah letaku byl tento: "Slibovalo se vam ve volebnim boji - byt jen neoficialne - ze dojde k pripojeni k Nemecku, dostane-li Henlein vetsinu hlasu. Mame vsak za to, ze toto pripojeni bylo by nejvetsim nestestim pro sudetskonemecky lid, ale tazeme se vas: neni to nesvedomita demagogie a bezprikladna zbabelost, kdyz clenove parlamentu ze Sudetendeutsche Heimatfront zkratka popiraji, ze vam ve volebnim boji bylo slibovano pripojeni? Nepoznavate, ze jste byli vybicovani jen k tomu ucelu, ze se vam s velkou hubou slibovalo, aby se nachytaly vase hlasy?"

Obsahem tohoto letaku se citi dotceni na sve cti poslanci a senatori strany Sudetendeutsche Partei a ponevadz pisatel citovaneho letaku neni znam, zaluji sen. Wenderlicha jako nakladatele letaku.

Imunitni vybor projednal zadost krajskeho jako kmetskeho soudu v Liberci a navrhuje, aby senat nevyhovel zadosti tohoto soudu ze dne 6. prosince 19.35, c. j. Nt 84/35/12, na zaklade ktere ma byti sen. Wenderlich vydan k trestnimu stihani podle §§ 4 a 13 zakona c. 124/24 ve zneni zakona c. 108/1933 Sb. z. a n.

Duvody, pro ktere imunitni vybor nedoporucuje vydani, jsou tyto: Soukromi zalobci, poslanci a senatori Sudetskonemecke strany, kteri trestni oznameni podle zakona na ochranu cti proti sen. Wenderlichovi, jako nakladateli letaku, vytisteneho v knihtiskarne firmy Schwarzbach a spol. v Liberci, vznesli, netvrdi, ze by sen. Wenderlich byl autorem tohoto inkriminovaneho tiskopisu. Opiraji se vsak o § 24, odst. 2 ustavni listiny a tvrdi, ze sen. Wenderlichovi v tomto trestnim rizeni imunita vubec neprislusi, jezto jest s nim podle jejich nazoru nakladati jako s odpovednym redaktorem, jehoz imunita jest §em 24 ustavni listiny vyslovne zrusena, je-li clenem Narodniho shromazdeni.

Imunitni vybor nemuze v tomto pripade ani v prvem, ani v druhem smeru shledavati, ze by byl navrh soukromych zalobcu oduvodnen.

V prvnim smeru je dluzno se prikloniti k nazoru, ze obsah inkriminovaneho letaku, treba byl ve svych jednotlivych vetach a slovech prikry, prece jen nepresahuje ve svem celku a v dnesnich pomerech meze pripustne verejne kritiky politicke strany a jejiho pusobeni ve verejnem, parlamentnim a statnim zivote. Soukromi zalobci maji moznost na podobne utoky ve svem tisku reagovati a jejich neoduvodnenost vyvraceti, aniz bylo ucelno a nutno omezovati v tomto smeru tiskovou svobodu a prenechavati rozhodovani judikature trestni.

Ve smeru druhem nutno poukazati k tomu, ze na inkriminovanem letaku sen. Wenderlich neni oznacen jako odpovedny redaktor, nybrz vyslovne jako nakladatel, a proto ustanovenim §u 24 ustavni listiny neni sen. Wenderlich prava imunity zbaven.

Kraj. trest. soud v Liberci postupuje proto zcela ve smyslu zakona, kdyz proti obvinenemu nezahajuje zadneho trestniho rizeni jako proti odpovednemu redaktoru, jelikoz obvineny jim neni, nybrz kdyz jeho vydani k trest. stihani zada jako proti nakladateli letaku, ktery sveho prava imunitniho ve smyslu ustavy nepozbyl.

S ohledem na to, ze navrh soukromych zalobcu jest v obou smerech neoduvodnenym, navrhuje imunitni vybor, aby zadosti kraj. trest. soudu v Liberci vyhoveno nebylo a aby sen. Wenderlich k trest. stihani vydan nebyl.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Wenderlicha pro prestupek §§ 4 a 13 zakona c. 124/24 ve zneni zakona c. 108/33 Sb. z. a n.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne rohu. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Wenderlicha.

Tim je porad schuze vyrizen.

Sdeluji, ze do vyboru ustavne-pravniho za sen. dr Kloudu nastupuje sen. Riedl.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.