Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 30. schuze (obsah, prilohy) | Streda 29. dubna 1936

Pritomni:

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi ve 12 hod. 15 min.

Celkem pritomno 118 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, Foitovi, Popovicovi, dr Sobotovi, Steinerovi.

Zapisy o 27. a 28. schuzi senatu N. S. R. Cs.

ve schuzi dne 28. dubna 1936prikazany navrhy:

Vyborum ustavne-pravnimu a zahranicnimu tisk 164.

Vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu tisk 165.

Vyborum brannemu a ustavnepravnimu tisk 166.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze. Prvnim odstavcem je:

Zpravodajem vyboru je pan sen. dr Havelka, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavny senate!

Vlada predlozila projednavany navrh zakona, menici a doplnujici nektera ustanoveni o advokatech, ac pripravuje se novy advokatni rad, jehoz osnova ma byti predlozena zakonodarnym sborum co nejdrive. Vlada je toho spravneho nazoru, ze je nutno nektere nejnalehavejsi zmeny predpisu o advokatech uzakoniti zvlast a hned, tedy jeste pred skoncenim jednani o osnove noveho advokatniho radu.

Za nejnalehavejsi povazuje vlada zmeny predpisu o praxi kandidatu advokacie (cl. I), o zaopatreni advokatu a kandidatu advokacie v invalidite a stari, jakoz i vdov a sirotku po advokatech a kandidatech advokacie (cl. II), o vykonavani disciplinarni moci nad advokaty a kandidaty advokacie (cl. III), o prispevcich zaopatrovacimu utvaru advokatu a kandidatu advokacie, jakoz i vdov a sirotku po advokatech a kandidatech advokacie (cl. IV) a zrizeni novych komor v zemich Slovenske a Podkarpatoruske (cl. V).

Ke cl. I: Ustanoveni o delce a zpusobu pripravne pravni sluzby kandidatu advokacie je nejozehavejsi z cele osnovy, nebot nesporne se ztezuji podminky k dosazeni zpusobilosti ku povolani advokatnimu.

V prve rade jde o to, jak dlouho ma praxe trvati. Podle advokatniho radu z roku 1868, c. 96 r. z., bylo to 7 let, z toho jeden rok u sborovych soudu, 6 let u soudu nebo advokata s podminkou, ze musila trvati praxe u advokata nejmene 3 roky po dosazeni doktoratu, pri cemz praxe u financni prokuratury rovnala se praxi u advokata.

Podle platneho adv. radu staci pocinaje 1. lednem 1924 vykaz nejmene petilete prakticke pravni sluzby u advokata. Duvodem byl nedostatek advokatu.

Vladni navrh prodluzuje dobu pripravne praxe z 5 na 6 let s nutnou petiletou praxi pouze u advokata. Zbyvajici jeden rok mozno konati praxi nejen u advokata, ale i u radneho soudu, u statniho zastupitelstvi (vojenskeho prokuratora), u verejneho notare, u uradu spravniho nebo financniho, at se kona pro vycvik nebo jiny ucel.

Ke cl. II: Clanek tento doplnuje § 27 adv. radu uvedeneho zakonem ze dne 6. cervence 1868, c. 96 r. z., pridanim za pismenem f) dalsiho ustanoveni pism. g), podle ktereho advokatni komora muze se usnesti o zaopatreni advokatu a kandidatu advokacie v invalidite a stari, jakoz i vdov a sirotku po advokatech a kandidatech advokacie a zaloziti za tim ucelem za souhlasu ministra spravedlnosti invalidni a starobni zaopatreni zpusobem donucovacim, a to zrizenim ustavu vlastniho jedne nebo nekolika advokatnim komoram spolecneho anebo hromadnym pristupem ke zrizenemu jiz ustavu pojistovacimu.

Dosavadni opatreni v tom smeru dnes nepostacuji. Hmotne postaveni advokatu je cim dale tim horsi, pojisteni u soukromych pojistoven advokaty soukrome uzavrene je nedostatecne a drahe, takze jen hromadne pojisteni ujednane zpusobem donucovacim pro vsechny cleny muze sniziti premie a zabezpeciti priznivejsi podminky vubec.

Ke cl. III: Disciplinarni rada zrizena v sidle kazde advokatni komory sklada se, je-li advokatu nejvyse 200, z 10 clenu a 4 nahradniku, je-li jich vice nez 200, z 15 clenu a 6 nahradniku, je-li jich vice nez 1000, z 22 clenu a 10 nahradniku a je-li jich vice nez 2000, z 32 clenu a 10 nahradniku, zapocitavaje do poctu clenu presidenta. Mimo to je az 5 nahradniku zastupce komory podle potreby.

Vzrustem poctu advokatu (na pr. v Cechach r. 1910 pripada jeden advokat na 5610 obyvatel, v roce 1934 na 2422 obyvatel), je spojen take vzrust agendy disciplinarnich rad advokatnich komor, proto je nutno primerene zvysiti pocet clenu a nahradniku disciplinarni rady a pocet nahradniku zastupce komory.

Pri ustnim jednani a vynaseni nalezu musi byti pritomno krome presidenta nebo jeho zastupce aspon 6 clenu.

Ke cl. IV: Advokat, ktery byl jmenovan spravcem konkursni podstaty nebo vyrovnacim spravcem, je povinen zaplatiti davku ve vysi 5% castky, ktera mu bude zaplacena jako prisouzena uhrnna odmena, ve prospech te advokatni komory, jejimz je clenem. Advokatni komory jsou povinny pouziti castek tech ve prospech prislusneho zaopatrovaciho utvaru advokatu a kandidatu advokacie.

V odstavci (1) vlozi se za slova "jako priznana" slovo "uhrnna" za ucelem jasnosti, pri cemz se podotyka, ze z hotovych vyloh davka se neplati, jak vychazi ze slova odmena.

Podle zakona c. 167/1920 Sb. z. a n. byly slouceny drivejsi advokatni komory v Bratislave, v Banske Bystrici, Presove a Kosicich v jednu advokatni komoru, za jejiz sidlo byl urcen Turc. Sv. Martin, coz vyvolalo obtize, nebylot na pr. mozno vzdy obsaditi cely spravni vybor teto advokatni komory vhodnymi osobami, z nichz cast musi bydleti v sidle komory.

Proto misto ni zrizuji se v zemich Slovenske a Podkarpatoruske dve advokatni komory se sidlem v Bratislave a Kosicich a pro pripad, ze by z jakychkoli duvodu nemohly obe nove advokatni komory zahajiti cinnost zaroven v teze dobe, zustava pusobnost dosavadni advokatni komory v Turc. Sv. Martine pro obvod, na ktery by se cinnost nove advokatni komory jeste nevztahovala. Den zahajeni cinnosti novych advokatnich komor urci vladni narizeni.

Veskere zmeny a doplnky jsou nutny nebo ucelny a vyhovuji jak nynejsim pomerum, tak i stavu advokatnimu.

Ustavne pravni vybor projednal vladni navrh ve schuzi konane dne 24. brezna a 23. dubna 1936 a usnesl se navrhnouti slavnemu senatu prijeti vladniho navrhu a doplnky ve zneni ve zprave otistenem. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici.

Udeluji slovo prvnimu recniku proti, panu sen. dr Tischerovi.

Sen. dr Tischer (nemecky): Damy a panove!

Predlozena osnova zakona obsahuje zmenu advokatniho radu ve ctyrech bodech, a to stanoveni potrebne doby praxe pro kandidaty advokacie, zavedeni obligatorniho pojisteni pro advokaty a kandidaty advokacie, pripadne jejich vdovy a sirotky, dale castecne novou upravu disciplinarni rady a konecne zrizeni advokatnich komor v Bratislave a v Kosicich.

Neni pochybnosti o tom, ze hospodarska krise jevi velmi tisnive ucinky take na advokatni stav. Toho v prve rade pricinou je to, ze v letech prechodne moznosti dobrych vydelku pro advokatni stav nastalo preplneni tohoto povolani, ktere se projevuje v tom, ze v pomeru k roku 1910 pocet advokatu, mereny podle poctu obyvatelstva, stoupl ne mene nez o 230%. Nasledek tohoto preplneni ve spojeni se zmensenou moznosti vydelecnou pro vseobecnou hospodarskou krisi je ten, ze advokatni stav musi nyni vesti tuhy boj o existenci. Mozno rici, ze s vyjimkou jen zcela ojedinelych velkych advokatnich kancelari vetsina advokatu musi bojovati s financnimi obtizemi, pri cemz valnou cast viny na teto neblahe situaci stavu advokatniho pripsati dluzno okolnosti, ze den ze dne se vzmaha pokoutnictvi.

Nelze miti za to, ze prodlouzeni koncipientske praxe z 5 na 6 roku celiti bude preplneni advokatniho stavu, jezto se prece tyto uciny projevi teprve po uplynuti peti let, ponevadz prece predloha stanovi, ze se prodlouzena koncipientska praxe nevztahuje na kandidaty advokacie, kteri jsou jiz zapsani do seznamu kandidatu advokacie. Rovnez zustava petileta koncipientska praxe zachovana tem, kdoz pred platnosti tohoto zakona zapsani byli do seznamu kandidatu advokacie, bez ohledu k tomu, zda koncipientska praxe byla z nejakeho duvodu prerusena. Takovito kandidati mohou tedy v budoucnosti beze vseho obnoviti svou praxi, aniz by jim z toho vznikla nejaka ujma.

Velice uvitati dluzno zavedeni obligatorniho starobniho a invalidniho pojisteni pro advokaty a kandidaty advokacie, jakoz i jejich vdovy a sirotky. Za nynejsich kritickych pomeru stala se tato otazka ozehavou. Dosud byl advokatni stav poukazan jen na soukrome pojisteni, ktere mu vsak neumoznovalo dostatecne pecovati o sve prislusniky. Pri spatne financni situaci advokatu, ktera se obzvlaste zraci v tom, ze se nyni casto stava, ze advokati jsou nuceni podrobiti se vyrovnavacimu anebo konkursnimu rizeni, kdezto drive tomu bylo v nejridsich vyjimecnych pripadech, ze se advokat vyrovnaval anebo upadl do konkursu, stalo se zakonite stanoveni obligatorniho pojisteni nezbytnou nutnosti. Aby toto ustanoveni co nejdrive vstoupilo v platnost, je si prati, aby predlozeny zakon brzo nabyl ucinnosti. Umoznuje se tim advokatovi, kdyz dosahl urcite hranice stari, aby se po pripade advokatni praxe vzdal, ponevadz mu tato ustanoveni o obligatornim pensijnim pojisteni zarucuji byt take jen zcela skrovny invalidni a starobni duchod.

Take ostatni ustanoveni osnovy zakona jsou vesmes ucelna, i doufame, ze vbrzku nabudou ucinnosti. Budeme proto hlasovati pro prijeti predlohy. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je pan sen. dr Bas. Davam mu slovo.

Sen. dr Bas: Velectene damy, vazeni panove!

Zakon, ktery projednavame, je zakonem nouzovym a je zajimavo, ze stav, ktery byl pokladan donedavna za stav lukrativni, octl se behem 12 let v teze krisi, v niz jsou stavy ostatni. Podle platneho advokatniho radu stacila od 1. ledna r. 1924 prakse 5leta. Oduvodnovalo se to tim, ze advokatu byl nedostatek. Od 1. ledna 1924 se pocet advokatu tak rozmnozil, zejmena v Praze a na nemeckem venkove, ze velmi mnoho prislusniku stavu tone nejen v hospodarskem nedostatku, nybrz primo v kriticke bide. Co rici, jestlize advokat v krajskem meste moravskem na sklonku sveho zivota nema byti z ceho ziv a v 75 letech ukoncuje zivot utopenim?

Pripadu sebevrazd je rada. Vedle toho jest jeden napadny zjev. Behem posledniho roku bylo skrtnuto ze seznamu advokatu 12 clenu. Neni to zadna tajnost, ponevadz tato cislice prosla dennim tiskem. Drive - jeste pred 5 az 6 lety - byl za rok skrtnut jeden, nanejvyse 2 advokati. Vsechna tato skrtnuti maji jeden podklad: hospodarskou bidu a hospodarskou nouzi.

Pred krajskym soudem trestnim v Praze odpovidal se advokat pro zproneveru nepatrne castky 5000 Kc. Co to znamena? Ze tomu nebozakovi nikdo na celem svete nebyl ochoten pujciti 5000 Kc, aby mu zachranil existenci. Nyni se podivejme do minulosti, jaky byl vyznam ceske advokacie drive. Jdeme hodne daleko nazpet, do dob, kdy vladla politicky strana narodni, staroceska. V te se uplatnovala rada slavnych jmen - advokatu, stejne, jako v jeji nastupkyni ve strane svobodomyslne, mladoceske. Veliky pocet byl prislusniku advokatniho stavu, kteri nejen byli politicky cinni, nybrz primo vedli. Je zajimave, ze pri volbach do snemu stareho kralovstvi, ktere byly vykonany r. 1908, bylo z ceskych stran zvoleno 18 advokatu, kdezto do prvniho zemskeho zastupitelstva pro zemi Ceskou - zemske zastupitelstvo je nastupcem stareho snemu - zvoleni byli advokati toliko 4. Zde vidite na srovnani techto dvou cislic, jak stav upada, jak klesa jeho sila hospodarska a s tim take klesa rovnobezne jeho sila politicka. Tak ruku v ruce jde zde politicky upadek s upadkem hospodarskym.

Rekne se, ze nejvetsi tisni jsou vydani mladi advokati v Praze. Ale proc se zde usazuji? To je prave pritazlivost velkeho mesta, laska k Praze, srdce to porouci, aby se zde usazovali, ackoli nekdo z toho usazeni v Praze nema niceho, nez ze se protlouka zivotem co nejtize. Mnoho techto mladych prislusniku advokacie nema v hlavnim meste prijem vetsi nez 1000 Kc a mnozi maji i mene. (Sen. Mikulicek: Ale nekteri maji prijmy hodne vetsi!) To je v kazdem stavu, pane kol. Mikulicku, ale stav se nemuze posuzovati podle nekolika slavnych jmen, nybrz podle celku. Stejne je tomu na nemeckem venkove. Rada nemeckych mest vykazuje 100 az 120 nemeckych advokatu. Proc se tam usadili? Ponevadz tam byl prumysl, a kdyz se prumysl ocitl v krisi, ocitli se v krisi i tamejsi mistni advokati.

Od zakona arci nemuzeme ocekavati zadnych zazraku a ja se po teto strance uplne ztotoznuji s recnikem kol. dr Tischerem. Jedna vec musi byti zduraznena, totiz ze pouha moznost zapisu do seznamu advokatu nic neznamena. To muze znamenati take trvalou nezamestnanost! Mlady advokat musi si byti vedom, ze v tezkem zivotnim boji je treba byti vyzbrojen nejvetsimi znalostmi a vedomostmi vseobecnymi i odbornymi. Musi si byti vedom, ze v dnesni dobe nevyjde s metodami chytractvi a mazanosti, nybrz naopak v tezke krisi musime pozadovati ode vsech prislusniku stavu, aby si vedli pocestne a charakterne tak, aby sli zivotem bezuhonne.

Zakon dluzno se stanoviska spravedlnosti vitati, ale je potrebi podskrtnouti, ze tento zakon nemuze byti postacujici, ze je potrebi prikrociti co nejdrive a co nejrychleji ke kodifikaci advokatniho radu. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. dr Turchanyi.

Sen. dr Turchanyi (madarsky): Velavazeny senat! Predlozena osnova zakona o advokatoch je narychlo zhotovenym navrhom a ma byt len docasnym zakonom, ako tomu nasvedcuje dovodova zprava a prejav pana ministra spravedlnosti vo vybore. Avsak pre niektore jeho casti nemozeme ho ani ako prezatymny zakon prijat.

Najsamprv prehovorim o advokatskej koncipientskej dobe, ktora nie je ani tak dolezitou castou navrhu, lebo ide vylucne o to, ze dosavadna patrocna prakticka doba ma byt zvysena na 6 rokov. Toto zvysenie praktikantskej doby vobec nezvysi dusevnu uroven advokatskeho sboru, lebo kde niet nalezitych intelektualnych schopnosti, tam ani tato 6rocna praktikantska doba nezvysi intelektualnu pohotovost advokata. Avsak z dovodov socialnych bude toto zvysenie koncipientskej doby velkou prekazkou uplatnovaniu mladsej generacie.

Na Slovensku bola pred dnesnou patrocnou praktikantskou dobou predpisana trojrocna koncipientska doba a tu tedy tato zvysena patrocna koncipientska doba bola pocitovana u mladsej advokatskej generacie tiez na poli socialnom. A toto zvysenie koncipientskej doby s 5 na 6 rokov nebude pre advokatsky obor znamenat ziadnu hospodarsku vyhodu a bude to znamenat len to ze mlada generacia bude o jeden rok skratena. Tento navrh mozeme povazovat iba za prax prevzatu zo stareho rakuskeho systemu, kde cinila doba advokatskej koncipientskej praxe 7 rokov. Kedze toho nie je potreba, prave preto musime i tuto cast navrhu zamietnut.

Dalsia cast navrhu chce sa postarat o to, aby pre advokatsky sbor zriadene bolo penzijne zaopatrenie. Toto boly by mozno len schvalovat, lebo ved kazda korporacia a kazdy stav musi sa snazit, aby si pre starobu zaistil prislusne penzijne zaopatrenie pre pripad zarobkovej neschopnosti. Tato otazka vsak nie je touto osnovou zakona riesena, a nedostana sa nam ani uspokojujuceho prejavu, ktory by nas ubezpecil, ze tato krivda bude v buducnosti odstranena.

Advokatsky sbor na Slovensku mal svoj penzijny ustav, ktory bol organizovany na zaklade zak. cl. XL/1908. Tento ustav posobil az do prevratu a vybrane prispevky boly spravovane v Budapesti. Vlada poveda, ze hodnoty tohoto ustavu sa devalvovaly po valke a ze tieto hodnoty zostaly podla parizskej smluvy z r. 1930 v Madarsku. Tieto hodnoty vsak znehodnotily sa len preto, lebo po prevrate nebolo postarane o to, aby tieto hodnoty boly vcas prenesene sem a tu nostrifikovane, ako sa to stalo u inych penzijnych ustavov. Toto nedopatrenie spada v prvom rade na vrub vlady a preto pozadujeme, aby tito penzisti boli nejakym spasobom odskodneni. Vlada poskytla nahradu uz inym penzistom, a tedy nech i vdovy a siroty advokatov dostanu svoje zaopatrenie, lebo ved nemoze tu ist o advokatov, ktori prevadzaju prax az do posledneho dychu.

Tiez s hladiska socialneho mala vlada ucit opatrenie, aby tato otazka bola upravena a preto pozadujeme, aby po tejto stranke stala sa nabuduce naprava.

Vo spojitosti s tym musim prehovorit tiez o autonomii advokatskych komor na Slovensku. Absolutne neodovodnenym bolo v r. 1920 opatrenie, ktorym autonomia advokatskeho sboru bola zrusena a skrtom pera bolo zrusene valne shromazdenie advokatskych komor a jeho pravo na sostavovanie rozpoctu. Myslim, ze niet ani trochu pochybnosti, ze toto opatrenie bolo naprosto nemozne. Jestlize inym korporaciam mohlo sa dostat autonomie a prava sebaurcovacieho, zvlaste prava k spravovaniu vlastnych hospodarskych zalezitosti dnuka sboru, nemozem pochopit, ako bolo mozne odnat pravo na hospodarsku samospravu prave advokatskemu sboru, ktory ma vyssie intelektualne schopnosti.

Do akej miery bolo toto opatrenie pochybene a kam viedlo, toho dokazom je pripad v Turc. Sv. Martine. Stalo sa to, ze vymenovany komorny vybor v Turc. Sv. Martine vystaval palac na uver pre advokatsku komoru, v meste, kde je sotva 20 advokatov a tedy tohoto palaca nemozno teraz k inemu ucelu pouzit. Tento palac treba budto odpredat, alebo pretvorit ho na cinzovny dom, lebo tento palac je dnes zbytocny a ak zostane tak, akym je, tu clenovia advokatskeho sboru budu stonat pod tarchou dlzob po dobu 30 rokov.

Tento priklad dokazuje, ako nespravnym bolo to, ze vlada toto opatrenie i nadalej ponechava v platnosti tymto navrhom, ze jednak i nadalej menuje komorny vybor a vystrojuje ho svrchovanym hospodarskym dispozicnym pravom, aniz by bolo svolane vyrocne valne shromazdenie advokatskeho sboru aspon k predebatovaniu hospodarskych otazok a k sostaveniu rozpoctu a zaverecneho uctu.

Slabou utechou je prejav pana ministra spravedlnosti, ze autonomia bude nezbytne obnovena, lebo zname dosavadnu prales, ze vlada mieni a zovnajsie okolnosti menia. Preto nemozeme prijat ani tuto cast navrhu a pozadujeme, aby aspon s hladiska hospodarskeho bola obnovena autonomia advokatskeho sboru.

Osnovu zakona nemozeme v tejto forme prijat. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena. Budeme hlasovati.

Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: V cl. IV, odst. 1, druhy radek zdola vypusti se prvni spojka "a" a misto ni da se carka.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, s textovou zmenou, jak ji pan referent navrhl, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname nyni odst. 2 poradu:

2. Druhe cteni osnovy zakona, jimz se meni §§ 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 169).

Tazi se pana zpravodaje sen. dr Karasa, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemam textovych zmen.

Predseda: Neni jich.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname dale odst. 3 poradu:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. Slamy, za vybor narodohospodarsky sen. Dytrycha - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Dytrych: Nejsou.

Zpravodaj sen. Slama: Nejsou.

Predseda: Neni jich.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Projedname konecne posledni odstavec poradu:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. dr Kloudy a za vybor narodohospodarsky sen. Novaka (rep.) - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nemam zadnych.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nejsou.

Predseda: Textove zmeny nejsou.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Sdeluji, ze nastupuji:

do vyboru narodohospodarskeho za sen. Kubace sen. Popovic,

do vyboru ustavne-pravniho za sen. Hakena, sen. Wenderlich,

do vyboru branneho za sen. Hakena sen. Mikulicek,

do vyboru kulturniho za sen. Hakena sen. Nedved,

do vyboru techn.-dopravniho za sen. Wenderlicha sen. Steiner,

do vyboru zivn. obchodniho za sen. Nedveda sen. Zmrhal a za sen. Kubace sen. Pfeiferova,

do vyboru inkompatibilitniho za sen. Mikulicka sen. Nedved, za sen. Kreibicha sen. Fidlik.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v utery dne 5. kvetna 1936 0 15. hod. s

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 171) o vymene dluhopisu vnitrniho statniho dluhu (tisk 182) [podle §u 35 jedn. radu].

2. Zprava imunitniho vyboru o ziadosti okr. sudu v Strakonicich zo dna 26. novembra 1935, cis. T 749,/33, za suhlas k trest. stihaniu clena senatu N. S. Pfeiferovej pre priestupok podla §u 2 zak. zo dna 15. novembra 1867 r. z. (cis. 1064/1935 preds.) (tisk 122).

3. Zprava imunitniho vyboru o zadosti krajskeho jako kmetskeho soudu v Liberci ze dne 6. prosince 1935, c. j. Nt 84/35-12, za souhlas k trest. stihami sen. Wenderlicha pro prestupek §§ 4 a 13 zakona c. 124/24 ve zneni zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. 1186/1935 preds.) (tisk 124).

Konstatuji, ze zadny navrh podan nebyl.

Koncim schuzi.