Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 29. schuze (obsah, prilohy) | Utery 28. dubna 1936

Vazeni, tak se na jedne strane promijeji tresty zlodejum a defraudantum, a tak na druhe strane se zachazi s poctivym delnikem!

Druhy pripad. Nad Vizovicemi na Valassku se stavi draha. Je tam tabor mladych pracujicich. Ten poradek je dnes tak zvraceny, ze za 25 Kc denne neni prace pro cloveka, ale pracuje-li v pracovnim tabore za vojenskou stravu, za vojenske discipliny a za 15 Kc tydne, to pro nej prace je. Mladici se tam drzi, protoze jim slibuji praci dal. Mnohy tam zustane rok nebo puldruheho roku a pak odejde, mnohy dostane praci ve Zline a utece treba az tam z te prace. Mezi tyto mlade prisel funkcionar delnicke mladeze Jaroslav Honzak. Cetnici ho tam tak zmlatili pendreky a pokopali, ze rovnez ho museli krisit. On cetniky jako verejny funkcionar znal. A vite, co se stalo? Vubec mu byla odeprena lekarska prohlidka a jeste pro urazku cetniku byl odsouzen krajskym soudem v Uherskem Hradisti k tydennimu vezeni. Statni zastupce se odvolal a nejvyssi soud v Brne toto vezeni mu zvysil na 5mesicu. (Veselost. - Slyste!) Prosim, to je obraz spravedlnosti! (Sen. Novak [rep.]: To bylo nejak jinak!) Bylo to tak, jak to licim ja.

Zac se z rozpoctu statniho plati nejen vykonni vrchnostensti organove s pendrekem, bajonetem a puskou a zvlaste zac se plati ze statnich penez take ti pani soudcove, o nichz jiz davno v parlamente kricel posl. dr Jar. Stransky, ze bude nutno vysvleci jejich fasisticke duse ze soudcovskych talaru. (Vykriky.).

Zde vidite, ze nejen pan referent, ale i ostatni pani senatori kritisuji jak cleny vlady, tak i nehospodarnost, avsak schvalili uz napred zakony, podle nichz se dovolilo takove vydani, a take schvali i ta vydani, ktera nebyla zakonodarnymi sbory, jak ustava a zakony kazi, schvalena. V kazde, jen trochu ustavni zemicce jest jednim z vrchnostenskych prav zakonodarneho sboru, povolovati vlade rozpocty a schvalovati ucetni uzaverky. U nas se nemuze tvrditi, ze by to bylo vrchnostenskym pravem zakonodarnych sboru, kdyz vlada pres vyslovne zneni zakona si vydava, kde chce co chce, a vi, ze se ji to na konec schvali. Prominte, panove, pred 2000 roky rikal o fariseich veliky prorok: Nedejte na jejich slova, ale divejte se na jejich skutky, a podle techto skutku je posuzujte!

Ale je treba, aby lid jednou zacal ciny zakonodarnych sboru a vlady csl., ktera takto hospodari, podle skutku posuzovati. V tomto rezimu neni nadeje na napravu, dokud nejvetsi exekutiva, pracujici lid mest, ktery zije v bide, a pracujici lid venkova, jemuz dnes ve statisicovem mnozstvi hrozi exekutor vyhazovem ze zdedenych baracku, dokud tato lidova exekutiva pomoci lidove fronty nevyzene od moci vladu (Potlesk komunistickych senatoru.), ktera nedovede ani politicky, ani hospodarsky hospodarit, ani nedba platnych zakonu. Tato vlada lidove fronty nejen ze zavede zde poradek (Sen. Modracek: Dekuji pekne!), ale take kazdeho, ktery bude hospodariti takovym zpusobem, jak ucetni zaverka dokazuje, nejen ze odstrani, ale take co nejprisneji potresta. Jedine takova vlada, kde nebudou rozhodovati korupcni strany a jednotlivci, zavede v tomto state poradek. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Slovo ma dale pan sen. Hokky.

Sen. Hokky (madarsky): Velavazeny senat!

Z mojej strany moj kol. sen. dr Pajaruz sa podrobne zaoberal s rozpoctom, resp. so zaverecnym uctom z r. 193.4. Nebudem sa s nim in merito zabyvat, lebo beztoho je bezucelny kazdy navrh, prichadza-li on zo strany opozicnej; aj keby takyto navrh zachranil stat, ani vtedy by nebol vzaty v uvahu len preto, lebo ho podala opozicia. Svojho casu ako poslanec predkladal som po dobu dlhych rokov posl. snemovni navrhy, ktore boly v prospech statneho rozpoctu a zaverecneho uctu a smerovaly k spravnejsej manipulacii s imanim, avsak nikto si ich nevsimal.

Tuna vobec nie je dolezite, aku agendu ma statny kontrolny ucetny urad, na kolko zna pravo nahliadnut do rozpoctu a zaverecneho uctu a na kolko moze pohnat k zodpovednosti toho, kto prekroci statny rozpocet. Tuna je to uplne lahostajne. Tuna sa hospodari bez sankcii. Velmi spravne odpovedal p. sen. Mikulicek na otazku, kto nesie odpovednost za prekrocenie rozpoctu. Nikto ju nenesie. Lebo tam, kde niet zakona o obore posobnosti ministrov, kde niet zakona, dla ktoreho by ministri mohli byt pohnani k zodpovednosti a po pripade i trestani, tam vobec nemoze byt rec o tom, aby nemohol byt prekroceny predpisany ramec rozpoctu a zaverecneho uctu.

Dokial sa tak nestane a dokial statnemu ucetnemu kontrolnemu uradu nebude dane pravo, dla ktoreho by mohol panom ministrom zabranit prekrocenie rozpoctu, do tych cias nemozno tu vazne hovorit o rozpocte a zaverecnom ucte. Je to iba hracka s cislicami, zialbohu s takymi, ktore idu do milionov. Stale nas obvinujete, ze sme iredentisti, ale jestlize podame navrh, ktory je v prospech statu, toho si nevsimnete.

Pan sen. Pajor uz poukazal na to, ze jestvuje 82 roznych fondov, ktore nemusi nikto vyuctovat a ktore su zpravovane tak, ako keby boly vlastnym majetkom ich spravcu a ako keby ani parlament ani senat nemal prava do toho sa vmiesovat. Najklasickejsim prikladom na to je, ze za 85 milionov, vybranych na dochodkovych pokutach a spravovanych interne ministerstvom financii, boly postavene domy pre financnu straz, za ktore domy vsak plati stat najomne. Za takejto penaznej spravy je zaverecny ucet dzunglou, ktora je neprehladna ako prales lianami prepleteny.

Sam pan zpravodajca rozpoctu musel uznat, ze za poslednych 5 rokov vykazuje statna domacnost asi 6 miliard deficitu. Oproti tomu vykazuje sa plus asi 10 miliard, ktoru sumu musel sam pan zpravodajca prehlasit za fiktivnu. Tato asi 10 miliardova suma vznikla tak, ze nestatnym ucitelom vyplacaju sa zalohy na miesto skutocneho platu. To zasa ma svoj povod v tom, ze nestatnym ucitelom este ani dosial nebola dana rovnopravnost so statnymi ucitelmi. A tedy: keby sa platy nestatnych ucitelov predpisovaly zakonom, tu by tento 10 miliardovy prebytok ihned bol zredukovany na nulu, ba zjavil by sa ako schodok. Tu pokladam este za nutne zmienit sa o tom, ze ceske noviny uvadzaju tieto polozky tak, oko keby tychto ciastok bolo treba v prvom rade alebo vylucne ku hradeniu platov nestatnych ucitelov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, oproti comu musim prehlasit, ze tento 10 miliardovy obnos je v prvom rade zalohou na platy zemskych a cirkevnych ucitelov zemi historickych.

Nebudem sa podrobne zabyvat so zaverecnym uctom, lebo to nema smyslu, chcem len ucinit niekolko poznamok ohladom Podkarpatskej Rusi. Vladna sprava tvrdi, ze na Podkarpatsku Rus doplaca, avsak este ani raz nesostavila krajinske rozpocty Slovenska a Podkarpatskej Rusi, aby sme z cislic cisto videli, kolko je tam prijmov a kolko vydavkov a aky je pomer medzi nimi. Som presvedceny, ze keby vlada zmohla vykazat, ze na Podkarpatsku Rus doplaca, snazila by sa vykazat to i ciferne, lebo nemozno si predstavit, ze by tak neucinila, keby toto doplacanie mohla dokazat.

Tu musim sa zmienit o tom, ze urady administrativne neuprosne trestaju kazdeho, u koho sa najde len nepatrna pricina k trestu. Priamo cihaju cetnici na ludoch, hladaju, patraju po pricinach, aby mohli ludi trestat. V Podkarpabskej Rusi na pr. potrestaju ihned gazdu, ked mu s fury odpadne nejake steblo slamy, ale i potom este ocakavaju, aby ludia mali lasku k administrativnym uradom. Mohol bych uviest nespocetne taketo v pripady, lebo ved vieme velmi dobre, ze tieto pokuty su k tomu, aby obnosmi, vybranymi na tieto pokuty, hradene boly deficity rozpoctove.

Musim sa tiez zmienit o tom, ze hmotne ukoly vyslovne statne prenasaju sa na pretazene a zadlzene obce. Tak stavanie skol je ukolom statnym. Zriadi sa na, pr. stredna skola, obchodna, ci zivnostenska skola, a nikto sa nestara o to, v akej budove je umiestena. Ked uz skola asi 3 az 10 rokov trva v nejakej spatnej, velakrat v uplne schatralej budove, tu potom prichadzaju vyhrozky, ze vraj ak sa nepostavi taka a taka budova, bude skola tam alebo tam prestahovana, kde uz ponukaju vacsie obnosy. Taketo nevazne licitovanie je ministerstva nedostojne a nekvalifikovatelne je jednanie, ktorym sa takto presuju z obce peniaze na ucely skoly. Deje sa tak zvlaste v krajoch madarskych, kdezto v krajoch slovenskych najde sa vzdy nejaky sposob, aby taketo vydavky boly hradene z penazi statnych. Do tejto kapitoly patria tiez stavby obecnych skol. Kym v krajoch slovenskych roztahuju sa obrovske skoly uprostred blata malych dedin, dotial marne ziadame v krajoch madarskych o opravu skoly, ktora je na spadnutie.

Naprosto nepochopitelne a nezakonne pozaduje zemsky urad v Uzhorode hlavne od madarskych obci a miest v Podkarpatskej Rusi hradenie vecnych nakladov skoly, kedze najvyssi spravny sud vyniesol uz o tejto veci meritorne rozhodnutie a zamietol poziadavku zemskeho uradu. Tak sa potom stava, ze obce nie su vstane vyhovet ani najpotrebnejsim zdravotnym poziadavkom, nemozu zriadovat vodovody a prevadzat kanalizaciu. Nakazy v plnom slova smysle zuria, tyfus, spala a ine nakazy beru neuveritelne mnoho smrtelnych obeti medzi dospelymi a detmi. V Berehove, Sevfusi a v mych mestach, kde niet vodovodu, je tak spatna voda a studne su tak infikovane, ze su pravymi parenistami epidemii. Obce a okresy, ale i sama krajina su tak zadlzene, ze su proti tomu bezmocne. Obce uz ani svojich uradnikov ani svoje dlhy nie su vstane platit. Za starodavna byvaly obce, kde obyvatelia ani statne dane neplatily a obec ich platila za nich. Dnes sa deje opak toho. Obce snasaju i vyslovne statne bremena.

Lud klesa pod tisicerymi tarchami, ale statnej podpory sa mu nedostane. Marne som ziadal, aby okres sevlussky vyhlaseny bol za okres nudzovy. V r. 1933 bol zpustoseny povodnou, v r. 1934 hroznym krupobitim, v r. 1935 suchom, takze tu boly vsetky priciny, aby bol prehlaseny za okres nudzovy, a preca sa tak nestalo.

Gazdovia, zivnostnici a obchodnici su neuveritelne zadlzeni. Nezamestnani po celu zimu, sotva dostali nejaku podporu. Kym v zemiach historickych boly vyplatene robotnikom miliardy, dotial hladujuci v krajoch madarskych nedostali ani tisice. A preca tolko hladu a nemoci nebolo snad nikdy medzi ludom, ako v tejto zime.

Dokial sa hospodarenie so statnym majetkom a statnymi prijmy bude diat bez kontroly ako dosial, dokial statny kontroluy ucetny urad nebude vystrojeny pravami vynesenim moderneho zakona a svedomitym vykonavanim toho zakona a dokial jednotlive ministerstva budu moct beztrestne prekrocovat rozpocet, dotial neprijmem ani zaverecny ucet z r. 1934, ani zaverecne ucty z rokov buducich. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s navrhem rozpoctoveho vyboru, aby statni zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske za rok 1934 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku byl schvalen podle zpravy vyborove a aby byl udelen dodatecny souhlas k prekroceni vydaju vecnych i osobnich pri kap. 5, 8 a 20 statniho rozpoctu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Naznaceny navrh rozpoctoveho vyboru se schvaluje podle zpravy vyborove.

Kdo souhlasi s resoluci rozpoctoveho vyboru, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tato resoluce se prijima.

Projedname nyni odst. 3 poradu:

Zpravodaji jsou za vybor zahranicni sen. Slama, za vybor narodohospodarsky sen. Dytrych.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. Slamovi.

Zpravodaj sen. Slama: Slavny senate!

Doplnkovy protokol k dodatkove umluve z 1. brezna 1924 k obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym ze dne 23. brezna 1921, sjednany dne 26. cervence 1935, pojednava o zmene urciteho celniho sazebniku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym, ale podotykam, ze v dusledku provadenych sankci tento dodatkovy protokol prozatim ucinku nema. Podle odst. I Italie vzdava se vyhody smluvniho cla na cesnek, sjednaneho u saz. cis. 41 csl. celniho sazebniku v priloze A k dodatkove umluve ze dne 1. brezna 1924 k obchodni a plavebni smlouve ceskoslovensko-italske ze dne 23. brezna 1921.

Podle odst. II. smluvni clo sjednane shora recenou umluvou pro nasledujici polozku ceskoslovenskeho celniho sazebniku podle prilohy A, pripojene k recene umluve, pozmenuje se takto:

ex 118. Masite droby: mortadella, zamponi; cotechini, specialni salamy t. zv. veronsky, milansky, fabriansky a florentsky 850 Kc.

V odstavci III Italie priznava Ceskoslovensku vyhodu smluvniho cla pro nasledujici polozky italskeho celniho sazebniku v tomto rozsahu:

911 b bis Drobne zbozi z obecnych kovu: 1. pozlacene anebo platinovane 1.800 Kc, 2. postribrene 1.200 Kc 3. poniklovane a chromovane 1.050 Kc, 4. ostatni 650 Kc.

Do teto polozky spadaji "neprave bizuterie", t. j. predmety, vyrabene z kovu take ve spojeni s jinymi hmotami, pro osobni ozdobu muzu, zen, pro klobouky, odevy a obuv, jako: spony, broze, naramky, prsteny, prezky pro odev a obuv, klipsy, privesky a zavesky, nahrdelniky a retizky, ozdoby na vlasy.

ex 911 e: I. Pudrenky, tabaterky a pouzdra na cigarety: 1. obycejne 650 Kc, 2. jemne 1000 Kc. II: Potreby kuracke, kancelarske a toaletni: 1. obycejne 525 Kc, 2. jemne 1.050 Kc.

Podle hlavy IV Ceskoslovensko vzdava se vyhody smluvnich cel na "obycejne a jemne drobne zbozi", stanovenych polozkou 911 e/1 -2 italskeho celniho sazebniku podle prilohy B, pripojene k dodatkove umluve z 1. brezna 1924 k obchodni a plavebni smlouve ceskoslovensko-italske z 23. brezna 1921.

Zahranicni vybor pojednal ve sve schuzi dne 27. listopadu 1935 o shora uvedenem vladnim navrhu, kterym se ma schvaliti podepsany doplnkovy protokol obchodni a plavebni smlouve s kralovstvimi Italskym. Z tohoto doplnkoveho protokolu jest vidno, ze vlada se vynasnazila vykompensovati italsky pozadavek o uvolneni smluvnich cel na nepravou bizuterii podle pol. 911 e) a drobne zbozi z obecnych kovu a obdrzela vyvazani smluvniho cla u cisla, ex 118 ceskoslovenskeho sazebniku na mortadellu, salamy atd., ktere bylo vazano sazbou 850 Kc, stanovenou pro jihoslovanske a rumunske zbozi tohoto druhu, jakoz i vyvazani smluvniho cla u c. 41. ceskoslovenskeho sazebniku na cesnek.

Ve snaze zabezpeciti nasemu prumyslu jabloneckeho a drobneho zbozi z obecnych kovu i dale vyvoz do Italie, sjednala vlada s Italii po vyvazani starych smluvnich cel nove smluvni sazby, ktere jsou stanoveny podle druhu zbozi a materialu zpracovaneho. Nova cla jsou sice vyssi, umoznuji nam vsak i nadale vyvoz do Italie.

Zahranicni vybor proto doporucuje slavnemu senatu tento doplnkovy protokol k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym ke schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam oslovo zpravodaji vyboru narodohospodarskeho, p. sen. Dytrychovi.

Zpravodaj sen. Dytrych: Slavny senate!

Za vybor narodohospodarsky pripojuji se k vyvodum a k navrhu vyboru zahranicniho.

Predseda (.zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname jeste odstavec 4 poradu:

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. dr Klouda, za vybor narodohospodarsky sen. Novak (rep.).

Davam slovo panu zpravodaji sen. dr Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate!

Mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie po nekolik let obnovuje se ujednani o vyclivani svestek dovazenych z Jugoslavie do Ceskoslovenska pred 15. srpnem. Na zaklade obchodni smlouvy nasi s Jugoslavii ze dne 14. listopadu 1928 a dodatkove umluvy k ni ze dne 30. brezna 1931, plati od 15. srpna toho ktereho roku smluvni celni sazba 15 Kc za 100 kg svestek nasypanych o hrube vaze nejvyse 20 kg.

Jugoslavska vlada take lonskeho roku vyslovila prani, aby toto smluvni clo na svestky per 15 Kc za 100 kg hrube vahy prodlouzeno bylo i na rok 1935 od 1. srpna. do 31. srpna se zretelem na casnejsi dozrani svestek.

Vlada ceskoslovenska prani tomuto vyhovela a plati tedy take na rok 1935 tato celni opatreni.

Zahranicni vybor projednav vladni navrh ve schuzi dne 27. listopadu 1935 konane, uznal vhodnost tohoto celniho opatreni a usnesl se navrhnouti senatu toto schvalovaci usneseni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske schvaluje dodatkovou dohodu k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze 14. listopadu 1928, sjednanou vymenou not ze dne 26. cervence 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, c. 171 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Novak (rep.). Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Na zaklade dodatkove umluvy ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928 jsou vyclivany cerstve svestky dovazene z Jugoslavie v bednach a kosich o nejvyse pripustne hrube vaze do 20 kg smluvni sazbou 15 Kc za 100 kg pocinaje od 15. srpna. Vzhledem k letosnimu opetnemu casnejsimu dozrani svestek prednesla vlada kralovstvi Jugoslavie prostrednictvim sveho vyslanectvi v Praze zadost, aby povolena byla i v tomto roce vyhoda aplikace (smluvni polozka 37 a), 6 B (LL) sazbou 15 Kc za 100 kg na svestky podle vyse uvedene vahy jiz od 1. misto 15. srpna obdobne jako roku 1934. Vlada republiky Ceskoslovenske povolila v zajmu zdarneho vyvoje vzajemneho obchodu ceskoslovensko-jihoslovanskeho aplikaci z citovane smluvni sazby celni jiz od 20. cervence vladni vyhlaskou ze dne 14. cervence 1934, cis. 156 Sb. z. a n., schvalenou tak usnesenim posl. snemovny dne 26. brezna 1935 a senatu N. S. dne 4. dubna 1935.

Zadost vlady jihoslovanske, aby smluvni clo na svestky bylo prodlouzeno v lonskem zneni, oduvodnena je stejne jako loni casnejsim dozranim svestek a prodlouzeni bylo uvedeno v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, cis. 171 Sb. z. a n.

Tento pozadavek je v souladu s ceskoslovenskymi zajmy a opatreni toto plati opetne pouze v tomto roce.

Narodohospodarsky vybor doporucuje slavnemu senatu, aby schvalil dohodu k umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie tisk sen. 33 i se schvalovacim usnesenim. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni se prijima podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname jeste posledni odstavec poradu:

Zpravodajem je pan sen. Nemecek. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate!

Dne 6. cervence 1935 se konala v Hradci u Fryvaldova verejna schuze komunisticke strany, na ktere obvineny sen. Dresl referoval. Ve sve reci pronesl obvineny mezi jinym i tyto vyroky: ze politika v Treti risi je politikou Heimatfronty a chce valku; ze sudetskonemecka strana musi delati to, co Treti rise porouci; ze zaklad sudetskonemecke strany vzesel ze dvou rozpustenych stran a ze to jsou stejni lide, jako byvaly posl. Krebs, ktery prchl za hranice; ze sudetskonemecka strana v dobe voleb vydala ilegalni letaky, z nichz pry vychazelo na jevo, ze si sudetskonemecky lid musi vziti priklad ze saarskeho hlasovani a ze tyto volby pro sudetskonemecky lid znamenaji jaksi take hlasovani lidu jako saarske hlasovani.

V techto vyvodech spatruje Sudetskonemecka strana, zastoupena p. K. Henleinem, obvinovani z trestnych, necestnych a nemravnych cinu a podava na sen. Dresla zalobu pro urazku na cti.

Imunitni vybor projednal tuto zalezitost a navrhuje, aby senat zadosti okr. soudu ve Fryvaldove ze dne 27. srpna 1935, c. j. Nt 293/35/2, nevyhovel a zalovaneho sen. Dresla k trest. stihani podle §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. nevydaval.

Duvody, ktere imunitni vybor uvadi pro toto sve doporuceni, jsou tyto: Inkriminovane vyroky, ktere tvori podklad k zalobe pana Konrada Henleina, podane v zastoupeni sudetskonemecke strany, nejsou nicim jinym, nezli opakovanim ruznych tvrzeni, jaka jsou verejne publikovana ve velke casti verejneho tisku v nasem state a jaka jsou pronasena na rade i jinych verejnych schuzi, ruznymi stranami u nas poradanych.

Lze duvodne miti za to, ze inkriminovane vyroky nevybocuji z mezi pripustne verejne kritiky a ze strana sudetskonemecka, ktera se jimi citi byti dotcena, ma moznost na tato tvrzeni reagovati a jejich nespravnost prokazovati. Proto neni vhodno, aby v tomto pripade byla omezovana svoboda slova a pravo verejne kritiky, stejne jako neni vhodno, aby bylo omezovano ustavni pravo imunitni ochrany clena Narodniho shromazdeni.

Z techto duvodu se navrhuje, aby senat v tomto pripade zadosti okresniho soudu ve Fryvaldove nevyhovel a souhlasu k trest. stihani sen. Dresla neudelil.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Dresla podle §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. o ochrane cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvadne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Dresla.

Sdeluji, ze do vyboru zahranicniho nastupuje za sen. dr Torkolyho sen. dr Turchanyi.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala ve stredu dne 29. dubna 1936 v 11 ½ hod. s

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu (tisk 143) zakona, kterym se meni a doplnuji nektera, ustanoveni o advokatech (tisk 177).

2. Druhe cteni osnovy zakona, jimz se meni §§ 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 169).

3. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni doplnkovy protokol k dodatkove umluve ze dne 1. brezna 1924 k obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym ze dne 23. brezna. 1921, sjednany dne 26. cervence 1935 v Praze a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, c. 191 Sb. z. a n. (tisk 58).

4. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni dodatkova dohoda k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, sjednana vymenou not ze dne 26. cervence 193 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, c. 171 Sb. z. a n. (tisk 68).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.