Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 29. schuze (obsah, prilohy) | Utery 28. dubna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 133 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Tucny.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 157), jimz se meni §§ 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 169).

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1934 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisky 34, 61).

3. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 38), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni doplnkovy protokol k dodatkove umluve ze dne 1. brezna 1924 k obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Italskym ze dne 23. brezna 1921, sjednany dne 26. cervence 1935 v Praze a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31. cervence 1935, c. 191 Sb. z. a n. (tisk 58).

4. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 33), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni dodatkova dohoda k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, sjednana vymenou not ze dne 26.cervence 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 31.cervence 1935, c. 171 Sb. z. a n. (tisk 68).

5. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu ve Fryvaldove ze dne 27. srpna 1935, c. j. Nt 293/35/2, za vydani sen. Dresla k trest. stihani podle §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. o ochrane cti (c. 409/1935preds.) (tisk 121).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hod. 34 min.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Ballovi, Niessnerovi; na tyden sen. dr Krcmerymu, dr Ravaszovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se unaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly udeleny zdravotni dovolene: sen. dr Torkolymu od 23. brezna do 23. kvetna t. r., na 6 tydnu od 1. kvetna t. r. sen. Tschakertovi, na 6 tydnu sen. Reilovi a dovolena na studijni cestu do SSSR od 25. dubna do 23. kvetna sen. inz. Winterovi.

Precten pripis predsedy vlady ze dne 26. brezna 1936, c. j. 2185/1076 S-36 m. r.:

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 2. unora 1936, cis. 748/1076 S-36 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra zahranicnich veci dr Kroftu pan predseda vlady dr Hodza.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Precten pripis predsedy vlady ze dne 28. brezna 1936, c. j. 2309/909/36/S m. r.:

Pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 28. brezna t. r. zadosti ministra skolstvi a narodni osvety dr Emila Franke za zprosteni rizeni ministerstva financi a jmenoval rozhodnutim z tehoz dne odboroveho prednostu ministerstva financi dr Josefa Kalfuse ministrem a poveril rizenim ministerstva financi.

Predepsany slib byl dnesniho dne do rukou presidenta republiky slozen.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Volebni soud sdelil dopisem ze dne 25. dubna 1936, cis. 47/36, ze Frantisek Kubac ztratil volitelnost a ze tudiz pozbyva mandatu a ze na misto takto uprazdnene nastupuje jako nahradnik z kandidatni listiny komunisticke strany Ceskoslovenska (sekce komunisticke Internacionaly) pro volebni kraj VIII pan Michal Kralka, valkar v Lopeji c. 149.

Interpelace tisky 170/1, az 170/11, 175/1 az 175/4.

Odpovedi tisky 172, 173/1 az 173/5, 176. Vladni navrh tisk 171 - prikazan vyboru rozpoctovemu, jemuz ulozeno podati zpravu ve lhute 3 dnu.

Usneseni posl. snemovny tisk 178 - prikazano vyboru ustavnepravnimu.

Navrh tisk 174 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 177.

Tesnopisecke zpravy o 23. a, 26. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapis o 26. schuzi senatu N. S. R. Cs.

"Z cizich parlamentu", rok 1936, roc. XVII, c. 3 a 4.

o 27. a 28. schuzi senatu N. S. R. Cs. byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni, kterym se meni vladni narizeni ze dne 5. srpna 1933, c. 170 Sb. z. a n., a vladni narizeni ze dne 20. prosince 1935, c. 241 Sb. z. a n., o mimoradne uprave tezby dreva, a uprave lesniho a drevarskeho hospodarstvi (c. 2337).

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 25. brezna 1936, kterym se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 9. dubna 1935, c. 69 Sb. z. a n., o financnich opatrenich v oboru uzemni samospravy (c. 2338).

Vyborum soc. politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936 o prechodne uprave statniho priplatku k podpore nezamestmanych (c. 2343).

Vyboru zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 27. brezna 1936, jimz se meni zakon o prodeji zbozi za jednotne ceny (c. 2351).

Vyborum narodohospodarskemu a ustavnepravnimu vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936 o zemedelskem vyrovnacim rizeni (c. 2359).

Vyborum soc.-politickemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936 o docasnych opatrenich v rizeni exekucnim a konkursnim proti nezamestnanym (c. 2364).

Vyboru imunitnimu zadost okr. soudu v Chebu za vydani sen. Schossera k trest. stihani pro prestupek podle §§ 1, 2 a 3 a §u 14, odst. 5 zakona o ochrane cti (c. 2259).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Podle ustanoveni §u 1 zak. ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., byla pro pomerny odpis davky z majetku, predepsane z majetku zabraneho, stanovena podminka, ze majetek bude prevzat asi behem 10 let, a zaroven bylo pozemkovemu uradu ulozeno, aby z teto ceny prevadeci odvadel 15 % pro ucely davky z majetku a pro ucely menove. Ponevadz prevzeti zabraneho pozemku neprovedlo se do doby 10 let, byl zakon prodlouzen do 8. kvetna 1936, bude tedy jeho platnost konciti za tyden. Nyni bylo by nespravedlive, aby pozemek, ktery az do 8. kvetna 1936 byl prevzat, prozival jistych vyhod davky z majetku, a pozemek, ktery bude prevzat pozdeji, takovych vyhod nepozival. Proto vlada cini navrh na prodlouzeni lhuty o dalsi dve leta. Rozpoctovy vybor senatu shledal toto ustanoveni zcela rozumnym a proto navrhuje, aby predlozena osnova zakona s tremi paragrafy byla slavnym senatem schvalena. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, jednani je proto skonceno.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku: (Deje se.)

To je vetsina. Tim je osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 2 poradu:

Zpravodajem vyboru je pan sen. Modracek, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Modracek: Vazeny senate!

Zprava o statnim zaverecnem uctu za r. 1934 prichazi trochu pozde. Neni to vina rozpoctoveho vyboru, ktery byl hotov dne 4. prosince m. r., ani vina zpravodaje, ktery zpravu prichystal pro tisk za nekolik dnu potom. Ponevadz byl projednan rozpocet na r. 1936 jiz pred nekolika mesici a za nekolik mesicu dostaneme novy statni zaverecny ucet a r. 1935, je muj dnesni referat jistym anachronismem a jeho predmet bude sotva zajimati. Proto budiz mi dovoleno, abych se omezil jen na vseobecnou charakteristiku statniho hospodareni v r. 1934.

Vlada republiky Ceskoslovenske ma chvalitebny obycej, ze parlamentnim sborum predklada vyrovnany rozpocet. Take na r. 1934 meli jsme vyrovnany rozpocet s prebytkem 1,174.270 Kc. Bylo ji to, pokud vim, s nekterych stran zazlivano, ze nema v dobe krise dosti odvahy, delati rozpocet deficitni. Proti teto vytce jsem povinen vladu hajiti. Ona sice, jak se slusi a patri v kazdem poradnem state, predklada vyrovnane rozpocty, ale jiz ve financnim zakonu se muze kazdy presvedciti, ze to nemysli tak doopravdy, ze rozpocet neni vyrovnany, nybrz ze v nem zeje stamilionovy schodek, ktery v prubehu rocniho hospodareni se jeste podstatne zvetsuje. V r. 1933 cinil tento schodek na rozpocet 1.552 mil. Kc, resp. 1.507 mil. Kc, kdezto r. 1934 cinil 705 mil. 582.019 Kc 55 hal.

Jak z techto proti sobe postavenych cisel je vidno, zmensil se schodek statniho hospodareni za r. 1934 velmi podstatne. Skutecne je pozorovati v tomto roce jiz jakesi znamky hospodarske a financni rekonvalescence. Po prve po nekolika letech zaznamenavaji statni prijmy maly vzrust proti vytrvalemu poklesu let minulych. Take chronicky a stale rostouci deficit statnich podniku se v tom roce zmensil slavne v dusledku mensiho schodku u statnich drah.

Ovsem nesmime si predstavovati, ze zmenseny schodek statniho hospodareni na rozpocet o 800 mil. Kc r. 1934 proti r. 1933 spada vyhradne nebo vetsinou na zlepseny stav statnich financi. Tomu pohrichu tak neni. Na zmenseni schodku maji hlavni podil mimoradne okolnosti: predne to, ze oddalen byl umor vnitrniho zalozeneho dluhu, a dale, ze ustalo dukladne skrceni vydaju, predevsim investicnich. Tak na pr. vydaje ministerstva ver. praci cinily r. 1933 573 mil. Kc, kdezto r. 1934 pouze 447 mil. Rovnez vydaje na nezamestnane se proti r. 1933 zmensily. Skrceni postihlo i statni fondy, jez maji uctovani oddelene od vlastniho statniho rozpoctu. Tak predvidal rozpocet statniho silnicniho fondu vydaje na silnicni prace v castce 602 mil. Kc, kdezto ve skutecnosti bylo na ne vydano pouze 284 mil. Kc. Z tychz uspornych duvodu - a ovsem tez v dusledku slabsiho vynosu prislusnych dani a davek - obmezena byla cinnost obou dalsich investicnich fondu: statniho fondu pro vodohospodarske meliorace a statniho fondu vodohospodarskeho. U obou techto fondu zmensil se rozsah rozpoctenych praci asi o 50 mil. Kc.

Sporive hospodareni postihlo r. 1934 i delani novych dluhu. Uverni operace cinily necelych 1.000 mil. Kc, kdezto r. 1933 cinily vice nez 3 miliardy, r. 1932 1.864 mil. Kc a r. 1931 neco pres 2 miliardy. I to ucitily investicni prace, jak je vidno z toho, ze z pujcky prace emitovane na jare r. 1934 v castce 2.010 mil. Kc zbylo na r. 1935 jeste 950 mil. Kc. Jak znamo, pohltil ¾ teto pujcky deficit statniho hospodareni r. 1933, a ministr financi, jsa nucen na vydaje z teto pujcky si vypujcovati, hledel co nejvice uvarovati se novych kratkodobych dluhu, takze r. 1934 bylo z pujcky pouzito pouze 568 mil. Kc. Toto setrne hospodareni projevilo se nejen v mensim zadluzeni, nybrz i ve zvetseni poctu nezamestnanych.

Abych prilis zase neprehodnotil priznivy vliv usporneho hospodareni v ohledu noveho statniho zadluzeni, je potrebi poznamenati, ze tento efekt se ponekud kazi stavem pokladnich hotovosti. Pokladni hotovosti cinily sice koncem r. 1934 773 mil. Kc a byly skoro o 74 mil. Kc vyssi nez koncem r. 1933, lec tohoto prizniveho stavu bylo dosazeno tim, ze se v nem nachazelo pasivni saldo nedouctovanych polozek v castce 620 mil. Kc. Tomu dluzno rozumeti tak, ze statni pokladna koncem roku v beznych prijmech a vydajich o tuto castku vice dluhovala, nez cinily jeji pohledavky. Hure platila sve zavazky a krome toho na nutne platy po novem roce prijaly se ve velke castce prechodne zalohy postovni sporitelny. Naproti tomu koncem r. 1934 cinilo toto pasivni saldo pouze 45 mil. Kc. Byly ovsem doby - a ty nejsou daleko - kdy misto pasivniho salda koncilo se statni hospodarstvi slusnymi aktivnimi saldy a krome toho s miliardovymi hotovostmi. O tom se nam pohrichu dnes uz ani nezda.

Nase pokladnicni hotovost skladala se koncem r. 1934 vlastne ze ctyr petin z dluznych polozek. Dluhu nadelali jsme vlastne v r. 1934 o nekolik set milionu vice nez se jevi podle sumy uverovych operaci, vykazane v zaverecnem uctu. Ale za to nemuze ani ministr financi, ani vlada, nybrz smutny stav hospodarskych pomeru a tim zavineny smutny stav statnich financi. Je to fatalni povaha vsech krisovych dob, ze se statni vydaje nezmensuji, nybrz zvysuji, kdezto prijmy klesaji.

Z toho duvodu tez pres t. zv. depuracni akci nedoplatky verejnych davek stale dosahuji bezmala peti miliard, nebot co se zaplati na starych dluzich a hlavne co se odpise, narustaji stale nedoplatky dani a davek novejsich. Dokud se nezlepsi hospodarske pomery, tezko se naditi, ze se v tomto ohledu dospeje k nejakemu poradku. A treba tez doloziti: dokud se berni administrativa nezmodernisuje, t. j. nezjednodusi a nestane hybnejsi, aby se mohly lepe a vcas predpisovati dane a vcas je upominat; to souvisi s tim, aby berni urady nebyly zavalovany stalymi zmenami zakonu a narizeni a mohly si vytvoriti vyjetou kolej, ktera usnadnuje administrativu. Ted to maji stale rozhazene ve sve agende novymi a novymi vynosy a narizenimi.

Take v r. 1934 opakovalo se stereotypni prekroceni povolenych rozpoctovych uveru jednotlivych ministerstvech, cinilo to v t. zv. nalezitosti celkem 399,036.081,80 Kc. Nejvetsi prekroceni jevi se u ministerstva financi, a to o 362,325.229,95 Kc - charakteristicke! Z prekroceni v teto kapitole pripada vsak 173,887.325,30 Kc na polozku zuctovaci, ktera je vyrovnana v cennych papirech, takze nepredstavuje skutecny vydaj. Je to vyuctovani dluhopisu pujcky prace, jichz strany uzily podle §u 12 zakona o pujcce prace k placeni dane dedicke a pozustalostniho poplatku nemovitostniho.

Dalsi prekroceni v teto kapitole vzniklo vetsim vydanim vseobecne pokladni zpravy na vydaje statni spravy, dale mimoradnym prispevkem 64,460.000 Kc na podpory zemedelcu podle usneseni vlady ze dne 13. cervence 1934, dale zavazky z prevzatych zaruk za Ustredni bratrskou pokladnu a Prazske vzorkove veletrhy a konecne statnimi prispevky na sanaci bank v Ziline a Uzhorode.

Z ministerstev prekrocivsich rozpoctove uvery si toliko ministerstvo soc. pece vyzadalo pro prekroceni souhlasu Narodniho shromazdeni podle cl. 12 fin. zak. na rok 1934. U ostatnich ministerstev, jez prekrocila vydaje stanovene rozpoctem, souhlasu toho vyzadano nebylo.

Mam za to, ze pozaduje-li vlada, aby se prosti obcane ridili zakonem, mela by sama predchazeti prikladem. (Vykriky.) Vlada jich nezachovava a zejmena dluzno to vytknouti v pripadech, kde bezi o velke polozky, pro nez v rozpoctu neni vubec podkladu, tedy o vydaje zcela nove. Takovych vydaju je na pr. 64,5 mil. Kc na podporu zemedelcu, jez vydala vlada, dovolavajic se §u 108 zakona o primych danich z r. 1927. Nikdo nebude mit ovsem za zle vlade, ze podporuje zemedelce stizene zivelnimi pohromami, ale kdyby s tim prisla do snemovny, snadno ji to snemovna odhlasuje. (Vykriky.) Ale jestlize vlada venovala vyrovnavacim fondum, zrizenym pri zemedelskych radach na podporu postizenych zemedelcu, 100 mil. Kc ze statnich prostredku, nemajic usneseni snemovny, nepredlozivsi to snemovne ani do dneska, to je trochu divne. Vlada se totiz odvolava na § 108 zakona o primych danich a na to navazuje. Ale vezmete si do ruky zakonik a uvidite, ze se to tyka fondu zrizenych pri zemedelskych radach, ktere jsou dotovany 1,5% zvlastnim prispevkem z pozemkove dane. Tyto fondy jsou samospravne a jsou oddelene od statnich penez vubec. A najednou vlada se usnese beze vseho, bez jakychkoliv zakonitych podkladu dati 100 mil. Kc a 64 mil. Kc hned vyda. To je prece podivne jednani a opravdu se tomu velice divim, ze financni ministr neco podobneho dovoli a ze nepoda demisi, kdyz mu vlada neco takoveho naridi. Kdyz se dava financni zakon, musi byti take dodrzovan.

Take s temi bankami v Ziline a Uzhorode je to trochu podivne. Vzdyt jde celkem o 23 mil. Kc! Kdo to v peneznich ustavech tak dobre hospodaril, ze stat musil umozniti milionovymi prispevky dvema tamejsim bankam soudni vyrovnani? Byl z reditelu techto ustavu take nekdo zavren? Na to mame se pravo ptati, kdyz z penez poplatniku se musi napravovati vysledky jejich hospodareni. Myslim, ze jiz jedenkrate musi se prestati zatusovavat nedbale nebo nepoctive hospodareni se sverenymi penezi ze statnich prostredku. Male zlodeje vesime a velkym pomahame, delame je beztrestnymi. To prestava vsecko!

Jeste o jedne zajimavosti statniho zaverecneho uctu za r. 1934 je dobre se zminiti. Je to ucinek devalvace koruny ve statnim dluhu republiky. Prepoctenim zahranicnich statnich dluhu podle kursu cizich men z 31. prosince 1934 objevilo se zvyseni nasich zahranicnich dluhu o 362,743.768335 Kc. Pri tom se neprihlizelo k dluhum, jejichz vyse byla stanovena umluvou ze dne 13. rijna 1925 ohledne uveru Spojenych statu americkych a ze dne 20. ledna 1930 ohledne uveru italskeho, jezto tyto umluvy nebyly dosud Narodnim shromazdenim schvaleny. Kdyby se prihlizelo k temto umluvam, zvysil by se stav zahranicniho dluhu jeste o 887,328.573,05 Kc. To by tedy znamenalo, ze nas stala devalvace jen pri preuctovani zahranicnich dluhu hodne pres miliardu. Je otazka, zdali jsme ji jiz na nasem exportu vydelali. Doufejme vsak, ze ty posledni dluhy nebudeme platit, aspon ne v dohledne dobe, a tak si s tim hlavu nelamme.

Nejaky vydelek, ovsem domaciho druhu, prece jen z devalvace mame. Zmensil se nam prepoctenim zlateho pokladu Narodni banky v nove hodnote koruny dluh statovkovy o 422,297.001,95 Kc.

To by bylo tak to nejdulezitejsi, co bych mel ze statniho zaverecneho uctu uvesti. A proto koncim timto zaverem z duvodove zpravy:

Ponevadz pres krajne nepriznivou dobu je vysledek statniho hospodareni za r. 1934 celkem pomerne uspokojivy, navrhuje rozpoctovy vybor, aby slavny senat:

a) dodatecne schvalil pri kap. 5, 18 a 20 prekroceni vecnych i osobnich vydaju, ktere nebyly uhrazeny usporami v rozpoctu teze kapitoly;

b) schvalil statni zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske za r. 1934 predlozeny Narodnimu shromazdeni Nejvyssim ucetnim kontrolnim uradem spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku;

c) schvalil resoluci dole otistenou, ktera zni:

Vlada se opetne upozornuje, aby dbala ustanoveni financniho zakona a vyzadala si vcas souhlasu Narodniho shromazdeni pro vydaje, ktere nelze hraditi pripustnym presunem v teze rozpoctove kapitole. Senat zvlaste nemile nese, ze vlada prezira tuto svou povinnost vuci zakonodarnym sborum i kdyz usnasi se na velkych nepreliminovanych vydajich, jez zrejme nebude lze uhraditi v prislusne kapitole schvaleneho rozpoctu. Pokud se tyce nedoplatku verejnych davek, upozornuje senat vladu na resoluci otistenou ve zprave rozpoctoveho vyboru senatu ze dne 13. brezna 1935 o statnim zaverecnem uctu za r. 1933, schvalenou senatem dne 11. dubna 1935, a zada, aby vlada na ni vzala nalezity zretel. (Souhlas.).

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo prvnimu prihlasenemu recniku, panu sen. Paulusovi.

Sen. Paulus: Slavny senate!

Dnes, kdy se pise 28. dubna 1936, predklada se nam ke schvaleni statni ucetni uzaverka za r. 1934. Neni to vinou Nejvyssiho kontrolniho uradu, protoze ten byl hotov vcas. Vina je docela jinde. My jsme prece dostali vytisteny text teto statni ucetni uzaverky za r. 1934 jiz v srpnu lonskeho roku a posl. snemovna ji hned na to v zari lonskeho roku schvalila. Vytykam to proto, ze takoveto opozdene schvalovani statni ucetni uzaverky se miji svym ucinkem. Vzdyt zeme na priklad schvalila jiz v dubnu tohoto roku ucetni uzaverku za r. 1935 a anglicky parlament 11. dubna schvalil rovnez jiz svoji ucetni statni uzaverku za r. 1935.

Slavny senate, statni ucetni uzaverka je prece bilance o statnim hospodareni v minulem obdobi. Tak jako z kazde bilance si musi vziti podnikatel pouceni, co je uciniti v hospodarstvi pro pristi obdobi k zlepseni jeho, co je odstraniti, aby nebylo zavad, tak je tomu prave u statni ucetni uzaverky, a je to jeste tim dulezitejsi, jestlize se v teto uzaverce objevi schodek. Pak arci je nutno ihned se starati, jak tento schodek odstranit, ale toho ucelu muze byti dosazeno jen tenkrate, kdyz se statni ucetni uzaverka svedomite a dukladne a hlavne vcas prostuduje. Projednava-li se vsak po puldruhem roce, kdy jiz statni rozpocet je mesice odhlasovan a kdy se podle neho hospodari, pak ovsem takoveto schvalovani ztraci na skutecnem svem vyznamu. Dale trpce nesu, ze Nejvyssi kontrolni urad pri svem zrizeni nebyl nadan dostatecnou kompetenci, ackoliv u nas je potrebi kontroly co nejvetsi, ponevadz cim sirsi demokracie, tim vetsi kontroly je potrebi. Ale jeste vetsi chyba je, ze urednici, povereni kontrolou statnich vydaju, nemaji prava kontrasignace pri poukazovacim rizeni, jehoz by musilo byt skutecne dbano a jez by musilo byt respektovano. Je take nutno provesti reorganisaci Nejvyssiho kontrolniho uradu v tom smyslu, aby kontrolni urady byly i po strance personalni podrizeny primo Nejvyssimu kontrolnimu uradu a nikoliv predstavenemu uradu, ktery kontroluji.

Ze statni ucetni uzaverky na r. 1934 zjistuji, ze nektere resorty, jak se o tom zminil take pan referent sen. Modracek, prekrocily znacne svuj rozpocet s vedomim vlady. Nejde o male castky, jde o desitky milionu, jak se kazdy pohledem a studovanim teto statni uzaverky muze presvedciti. Tezce neseme, ze tato prekroceni vydani povolila az na jeden vyjimecny pripad - vlada sama o sobe, trebaze s hlediska ustavniho prava nalezi toto svrchovane pravo parlamentu. Parlament nemel by si dati tento zasah a toto pocinani vlady libiti, protoze se tim dobrovolne zbavuje a zrika sveho prava kontroly statniho hospodarstvi. Zadame proto, aby u tech resortu, kde se objevi nutnost prekroceni rozpoctu - a my nejsme tak uzkoprsi, kdyz nahledneme, ze nutnost skutecne zde je, abychom to neuznali - byla vlada donucena, aby zvysena vydani predkladala ke schvaleni parlamentu. Zadame dale kontrolu nejen formalni, ucetnickou, nybrz i materielni. Konecne zadame, aby kontrolni urad, ktery se snazi pracovati skutecne svedomite, byl vybaven dostatecnym poctem odbornych technickych a ostatnich sil, ktere by mu radnou i materielni kontrolu usnadnovaly. Nenavrhujeme tedy, aby se u nas kontrolni sluzba organisovala podle vzoru cizich, ale navrhujeme toliko, aby se organisovala podle nasich vlastnich potreb, aby se mohlo zabraniti nepristojnostem, ktere prave nachazime ve statni ucetni uzaverce za rok 1934.

Rekl jsem v uvodu, ze statni ucetni uzaverka ma nam poskytovati pouceni pro hospodareni budouci, praxe vsak ukazala, ze si nasi vladni a odpovedni cinitele nevzali pouceni ani ze statni uzaverky za rok 1934, ani z ostatnich pocinajic rokem 1930. Kdyby tomu tak bylo, nemohl by se statni rozpocet na rok 1936 sdelavati tak, jako byl sdelavan, nemohla by se predpokladati takova prijmova vyse na danich a davkach, ktere daleko nebylo dosazeno v obdobi minulem, kdyz k tomu neni duvodu, jelikoz se hospodarske pomery o tolik nezlepsily. Kdyby si vlada byla vzala pouceni ze statni uzaverky za rok 1930, musilo by hospodarstvi v nasem state vypadati docela jinak. Nebylo by mozno, abychom koncili kazdym rokem tak vysokym schodkem, jako jsme koncili, protoze systematicke ztratove hospodarstvi nemuze nikdy a nikde konciti jinak nezli financnim rozvalem.

Dovolte mi, abych ve vsi strucnosti poukazal na nektere dulezite polozky ze statni ucetni uzaverky, ze kterych si vladni koalice mela vziti pouceni, ale nevzala. Statni hospodarstvi podle ucetni uzaverky Nejvyssiho kontrolniho uradu za rok 1934 skoncilo skutecnym schodkem 619,580.960 Kc 30 h. Pri tom byl pokladni vysledek preliminovanych vydaju proti pokladnimu vysledku z roku 1933 nizsi o 819,573.063 Kc 98 h. Dluh statu cinil 38.151 milionu Kc. Od te doby se zvysil ztratovym hospodarenim za rok 1935 na vice nez 40 miliard Kc.

Vazeny senate! Techto nekolik cislic musi nas nutiti k vazne uvaze, muzeme-li ve statnim hospodarstvi pokracovati tak dale jako dosud. Uvazte, prosim, ze v dobe nasi nejvetsi hospodarske konjunktury jsme delali obrat v republice neco malo pres 90 miliard Kc. Pocitejme, ze vsechny dane a davky dosahuji asi 8% dosazeneho obratu. Tento predpoklad neni premrsteny, neni vzat vysoko, naopak, obavam se, ze je vzat prilis nizko, kdyz uvazime, ze existuji dnes mamuti podniky na druzstevnim zaklade, ktere plati nepatrne procento na danich. Kdyz na pr. soc. demokraticka Velkonakupna podle sve vyrocni zpravy zaplatila pri trzbe pres 500 mil. Kc 3 mil. Kc na vsech danich dohromady, znamena to tri ctvrtiny procenta z trzby. Vezmu-li tedy za zaklad 8 % prijmu na danich z dosazeneho obratu, jiste ze nenadsazuji, spise opak bude pravdou. (Zpravodaj sen. Modracek: Vydelavaji 2 ½ % a 1 %!) Ale i kdybychom tohoto prumeru 8 % danoveho vynosu dosahli, cini to z 90 miliard. Kc (Vykriky sen. Modracka.) 7.200 mil. Kc.