Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 28. schuze (obsah, prilohy) | Patek 27. brezna 1936

Predseda (zvoni): Slovo ma pan sen. dr Ziska.

Sen. dr Ziska. (pokracuje): Pre nas Slovakov nejestvovaly versailleske smluvy, to je pravda, ale, pan kolega, pocuvajte! Pre vas, Madarov, pre vsetkych obyvatelov Uhorska, bol zakon z r. 1868, clanok XXXVIII, t. zv. narodnostny zakon, podla ktoreho narodnosti maly pravo svojho jazyka uzivat v celom verejnom zivote, tedy i pri obecnych, pri zupnych zastupitelstvach i sudoch i v parlamente. Ale, prosim, tento zakon sa vobec nezachovaval. (Vykriky. - Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. dr Ziska (pokracuje): A my Slovaci nemohli sme sa na to odvolavat. R. 1907 prisiel t. zv. apponyiovski zakon, ktory zrusil vsetky nemadarske skoly. (Sen. dr Turchanyi: Kde?) Co poviete vy o apponyiovskom zakone? (Sen. dr Turchanyi: Prosim, ale toto je minulost! - Veselost.) Tedy, prosim, to bola minulost. Teda, pan kolega, dneska nebudeme o minulosti jednat, jedname o pritomnosti, pre nas su tie versaillske smluvy, tie zavazky povinne, a my ich aj chceme plnit. My chceme Madarom to dat, co nam oni Slovakom nedopriavali. Chceme mat spravedlivu republiku, pred celym svetom chceme dokazat, ze sme mierumilovny, spravedlivy, uznaly narod i voci narodnostiam. Lutujem, ze nemozem teraz tu statistiku predostret, ale ked sa oni zaluju, ze my nasilne ich slovencime, my by sme mohli povedat, ze mame obce, kde nase slovenske deti z nedostatku nasich skol musia chodit do skoly madarskej. Take pripady su! Dnes tam ani na tych krajoch Madarmi obyvanych nemate jednoho cisteho madarskeho vacsieho mesta.. Pravda, to je vsetko miesane? (Sen. dr Turchanyi: Nie, Komarno!) V Komarne je tiez slovenska mensina; nie je mesta uz na celom vasom kraji, kde by nebola miesana rec. (Vykriky.) Ale povedzte, ked sa taka slovenska rodina dostane do cisto madarskej dediny, do akej skoly musia deti chodit? Do madarskej. Pravda. (Sen. dr Turchanyi: Nie su mensinove skoly na Slovensku?) Tych nie je tolko. Chcel by som mat statistiku, ktoru si zaopatrim na prislusnom referate a potom sa pustime do suboja, kto ma pravdu. Statistikami budeme dokazovat! (Hlas: Oni tomu nechteji rozumet!) On vie, ze to nie je tak, ak to povedal, ale on mysli, ze pred svetom a pred zahranicim musi poukazovat, ze u nas sa nezachovavaju prava mensin. My v povedomi svojej pravdy tuto otazku chceme a sme ochotni i na nejakom medzinarodnom spravnom sude podrobit usudku. Nech prijde sem nejaka medzinarodna kontrola a nech prekontroluje, ake prava davame Madarom a co nam oni davaju. (Hlasy: Nebo davali!) Lebo davali. O minulosti vraj nemame hovorit. (Vykriky sen. dr Turchanyi.) Pan kolega, co sa tyka minulosti, tiez dobre vieme, pokial boly slovenske hranice na tom pohranici, pokial isiel slovensky zivel. Mam tie otazky prestudovane a najlepsimi dokazmi su stare cirkevne schematizmy, ktore ukazuju, pokial isly slovenske bohosluzby pri madarskych hraniciach v r. 1814, 1820, 1830, 1840 a 1850, a tu najdete, ze Komarno malo slovenske bohosluzby v tych rokoch. (Sen. dr Turchanyi:. Nie!) Komarno, to je tiez slovenske meno, lebo pochadza od komara. Co chcete? Toto mesto ma slovensky povod. (Sen. dr Turchanyi: V Komarne neboli Slovaci!) Neboli? Ja viem, ze boli. Dokazuju vam to i cirkevne schematizmy, ze sa tam slovensky kazalo. Pre koho? Pre tych komarov sa tam slovensky kazalo? Pan kolega, mame dokazane, ze i vo Vacove boli Slovaci, v Jagere, v Miskolciach boly slovenske bohosluzby. Vieme to dobre, ze mnohe obce budu dnes uz madarske. (Sen. dr Turchanyi: A co Budapest?) Vsak ja som tam bol pred vojnou 4 roky slovenskym knazom. Netajim to. (Sen. dr Turchanyi: Ake mali prava v Budapesti?) Prava sme mali tie, ze v nedelu rano mali sme v jednom jedinom kostole v Budapesti slovenske bohosluzby. (Vykriky.) V jednom jedinom kostole v celej Budapesti. Na tie bohosluzby chodili Slovaci z pestianskeho okolia. (Sen. dr Turchanyi: Ale politicky sa vrchnost nemiesala do toho, ake bohosluzby su!) Podla zasady vasej o minulosti vraj nemluvime. Ked je to pre vas vyhodne, chcete mluvit o minulosti, ked nie, tak nie. (Sen. dr Turchanyi: Ja pravim len, ze ten zakon sa musi prevadzat!) My sme za to. Doneste konkretne pripady. Vy ste tu jediny pripad Borsov spomenuli. (Sen. dr Turchanyi: Vy ste to spomenuli!) Nie ja, vy ste to vo vasej reci spomenuli a odvolavali ste sa na ucitela z Moravy. (Sen. dr Turchanyi: Ano, to je pravda!) Vsak ja som si dobre zapamatal, co ste hovorili. My sme hotovi v kazdom konkretnom pripade, kde ide o krivdu, vyjednavat. My vam nechceme nasilnposlovencit ani jedneho Madara. (Sen. dr Turchanyii: A my nechceme vam pomadarcit ziadneho Slovaka!) Ale pockajte, my mame take obce, v ktorych ludia v 50ti, 60ti, 70ti rokoch mluvia len slovensky. Teprve medzi 50ti a 20ti rokmi a nizsie hovoria madarsky. (Sen. Novak [rep.]: Jen at si precte knihu Slovenske mensiny na rozhrani madarsko-slovenskom!) Ano, precitajte si knizku Slovenske mensiny na rozhrani madarsko-slovenskom, ktoru napisal dr Emil Stodola. Ved prosim, v Novych Zamkoch, odkial ste, boli vzdycky cisti Madari? (Sen. dr Turchanyi: Tam boli Slovaci!) Ano. Do r. 1912 nebo 1913 sa tam i u Frantiskanov slovensky kazalo. (Sen. dr Turchanyi: Ano!) Potom to prestalo. (Sen. dr Turchanyi: To nie je pravda, nikdy to nezaniklo!) Ja vam doniesem knihu dr Emila Stodolu o slovenskom pohranici, kde je to napisane. Polemizujte potom s nim. (Sen. dr Turchanyi: Opytajte sa Frantiskanov, oni vam odpovedia, ze vzdycky kazali slovensky!) Do ktoreho roku? (Sen. dr Turchanyi: Vzdy!) To nie je pravda. (Sen. dr Turchanyi: Len sa racte opytat!) Dobre, ostatne je na to este zijuci svedok, pater Hieronym.

Chcem tym dokazat len tolko, ze vy si nedate pomadarcit svoje deti, ale potom musite dovolit, aby sme sa my za kazde slovenske dieta tiez bili a aby sme pre kazde slovenske dieta ziadali slovensku skolu a slovensku vychovu. (Sen. dr Turchanyi: Ale dovolte to i nam!) Dovolime. Kde vam podla mierovych smluv to pravo prislusi, kde Madary byvali a byvaju, nech sa im daju prava, ktore im podla versailleskej smluvy patria. Sme voci kazdemu spravedlivi, dame mu, co mu patri, a preto nekricte pred svetom, ze sa vase prava neuznavaju, ze vas tu gniavime, znasilnujeme atd., ako sa to po svete robi. Konkretne ste to nedokazali. Ja tiez nemozem teraz nic dokazat, lebo som nebol na tuto rec pripraveny, ale vyzyvam vas na vedecky suboj v tejto otazke. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Debata je skoncena. Slovo si vyzadal k doslovu zpravodaj vyboru kulturniho, p. sen. Sladky.

Zpravodaj sen. Sladky: Slaveny senate!

Shodou okolnosti koncime predvelikonocni kampan timto zakonem a proto jsem mel obavu, ze vzhledem k pokrocile dobe bude vec jen velmi rychle odbyta. Musim vsak vysloviti veliky dik vazenemu senatu, ze pres to venoval veci tak neobycejnou pozornost a ze se rozvirala velmi cenna a dobra debata, ve ktere jsme si radu veci pekne a nalezite vyjasnili. Jako zpravodaj mam opravdu radost, ze tolik panu kolegu i pi kol. Vetterova-Becvarova se ke slovu prehlasili. Zejmena dekuji za velmi cenne projevy p. kol. Novakovi a Ryparovi, kteri ziji mnoha leta u nas - pan kol. Novak je docela domorodec z Kylesovic u Opavy - kteri velmi podrobne znaji pomery, a jiste to, co zduraznili, bylo podeprenim spravnosti tohoto zakona.

Pokud mam rici usudek, konstatuji velmi jasne, ze je nespravny nazor, ktery zde rek p. kol. sen. Dresl, ze tento zakon ma byti novym clankem narodniho utlacovani a narodniho sovinismu. Budte presvedceni, ze tomu tak neni, ze neni umyslem nekoho ponemcovati atd. Prohlasil jsem s tohoto mista jiste velmi odpovedneho, ze verim v zivotni silu Cechu a Slovaku tak, ze nemusime se prizivovati cizi krvi, ze si stacime prirozenym vzrustem. (Souhlas.) Jestlize vedeme boj proti jinym narodnostem, nedelame to terorem, pocestovanim, nybrz zbranemi ducha, kulturou, ponevadz jsme narodem Komenskeho, Smetanovym, Masarykovym. Proto se toho souboje nebojime, protoze vime, ze na konec pravda vitezi, a v tomto hesle "pravda vitezi" zvitezime i my.

Pokud se tyka tohoto navrhu zakona, konstatuji, ze Privatunterricht na Hlucinsku tak, jak se vytvoril, predevsim ponemcoval v Ceskoslovenske republice ceskoslovenske deti. Skoda, ze neni tolik casu, abychom si o tom mohli rozvinouti debatu. Ale jestlize ve skolnim roce 1918/1919 - to pravim do tabora nemeckeho, zejmena aktivistickych stran - a my jsme Hlucinsko dostali az 4. unora 1920 - pruska skolska statistika napocitala v Bele 2 deti a dnes je jich v Privatunterrichtu napocitano 45, ptam se, kde tento Privatunterricht najednou sebral 45 deti ze 2 deti? Nejsou to deti nemecke. Privatunterricht je tu proto, aby se germanisova1y deti ceske a moravske. Jestlize v takovych Bolaticich pruska uredni skolska statistika, - a jsem vdecen, ze jsme po prevratu pri prejimani Hlucinska dostali vsechny uredni statistiky napocetla ve skolnim roce 1918/1919 pouze 4 nemecke deti v nemecke skole, ostatni moravske, a dnes je jich v Privatunterrichtu 134, tu zase kazdy loyalni a rozumny clovek uzna, ze to neni projev ceskeho sovinismu, nybrz ze branime to, co je nase, co nam ma byti odnarodnovano a odcizeno.

Jestlize na priklad v Ludgerovicich pruska statistika napocetla 4 deti a dnes v Privatunterrichtu je 37 deti, jsou to zase deti nase. Tedy toho Privatunterrichtu je zase pouzito, ne ze nemecke deti nemaji nemeckych skol, nybrz aby se umele germanisovaly ceske deti. Ale, panove, jde take o tu interpelaci, kterou podali zde kolegove senatori vsech ceskych stran v minule sessi, kde se ohledne protistatni cinnosti pokoutnich nemeckych skol v Hlucinsku a jejich nezakonne existence vyslovne pravi: "Posiluji se v odboji a nenavisti proti statu a vychovava se mlada genarace hlucinska v protistatnim duchu." Nejenom ze se nam ponemcuje tato generace, nybrz vyslovne se vychovava v idealech Treti rise Hitlerovy, a nechapu, proc prave kolegove ze strany komunisticke tomu nerozumeji, ze chceme nejen zachraniti nase deti ceske narodnosti, ale ze chceme odstraniti toho ducha, ktery se tam do nich naockovava, iredentistickeho ducha Hitlerovce, ktery na to poslal podle priznani zatcenych 400.000 Kc. Nema prece smyslu si povidat nejake pohadky. Nam nejde jen o tu germanisaci, nybrz take o toho ducha, ktery takovym terorem proti jinym stranam se treba i koncentracnimi tabory vnucuje. (Sen. Kreibich: Tak jim dejte slusne nemecke ucitele!) Prosim, vzdyt prece Privatunterrichtu nemuzeme davati soukrome ucutele, to je prece soukrome vyucovani, kam si vezmou koho chteji. My mame pravo davati ucitele, jen kdyby tam byly statni nebo verejne skoly. A jestlize kolega Dresl zadal, aby byly zrizovany vsude ve state statni skoly, ano, ale vyhradne jenom pro deti nemecke narodnosti, a tato narodnost se urci urednim scitanim lidu, tim spise, ze mame k disposici nejen nase uredni scitani, nybrz i pruske. Jestlize se tito rodicove jiz za Pruska hlasili k Moravcum, jestlize dvakrat se prihlasili k Moravcum a republice, pak jejich dite neni nemecke narodnosti, nybrz moravske, a nepujde jinam do skoly nez do skoly moravske. (Sen. Kreibich: Hlasili se sami?) Vzdyt je to, pane kol. Kreibichu, uredni pruske scitani. Prece nebudete tvrdvti, ze ten prusky urednik, ktery z prikazu nemecke vlady scitani provadel, napsal, kdyz mu nekdo rekl, ze je nemecke narodnosti, ze je Moravec. Spise snad by mekdo mohl miti podezreni na nas, ze my jsme to delali, ale nase statistika prece odpovida uplne statistice pruske, naopak je jeste horsi v narodnostnim pomeru, nez to poznalo Prusko.

Jsou zde dve cenna priznani od p. kolegu ze strany Sudetten-deutsche Partei. Na pr. pan kol. dr Greger rekl ve sve dnesni reci, ze poklada Privatunterricht za "Ubel", za zlo. My take, a proto chceme timto zakonem nikoliv odstraniti soukrome vyucovani nebo je znemozniti, nybrz chceme je legalne regulovati, udelatti z neho vyjimku a nikoliv aby se z toho utvorily pokoutni skoly. (Tak jest!) Ty podle zakona Uhlirova zmizi.

Pan kol. Enhuber rekl, ze by nemel namitky proti zakonu samemu, ale ze neveri, ze jej budou urady spravne provadeti. Je tedy videti, ze tento zahon neni tak narodnostne nebezpecny, jak panove nam chteji zde namluviti a jak to tvrdi. Ja reknu docela otevrene: ten zakon nikomu neublizuje, chce udrzeti, co nam patri, a chce zaruciti, aby nase deti byly vychovany v duchu statoobcanskem, ponevaz nemuzeme trpeti, aby pod patronanci ceskoslovenskych uradu nase moravske deti byly vychovavany ideami Treti rise. Myslim, ze o tom nebudeme navzajem mezi sebou diskutovati!

Pokud se tyka otazky, proc se tolik mluvi o Hlucinsku, odpovidam: proto, ponevadz ten Privatunterricht neni v jinych krajich nikde tak rozsiren a nikde tak nevykvetlo to zlo, jako prave na Hlucinsku, protoze Hlucinsko je jedna z tech casti republiky, ktere ve vhodne chvili maji byti odlouceny od ceskoslovenskeho statu. Proto ma byti obyvatelstvo na to pripraveno. To je vylozena iredenta! Jak jinak tomu mame rozumet, kdyz je jmemovan inspektorem pokoutniho vyucovani nekvalifikovany clovek, dnes zatceny, jenz neni placen za dozor na Privatunterricht po strance odborne kvalifikace, nybrz po strance ducha tohoto vyucovani, zdali ucitele, kteri jsou placeni z Berlina, davaji detem injekce, jak je Berlin potrebuje. Zatceny se priznal i u soudu, ze tim byl poveren inspektoratem, ackoliv je to nonsens, ze nekvalifikovany clovek dozira na vyucovaci dusledky v techto skolach. Ujistuji slavny senat - a rozumni panove se strany nemecke i madarske jiste budou se mnou souhlasiti - ze nechceme timto zakonem nikomu ubliziti. Nechceme pocestovati, nybrz predevsim udrzeti si sve deti. Ceske dite at zustane ceskym, nemecke nemeckym a madarske madarskym. Z cizi krve se ziviti nebudeme. Cim vice skol, tim lepe. Demokracie je vzdelani a vzdelani lide se vzdycky dohodnou, ponevadz vzdelanost ma za nasledek moznosti spoluprace a dorozumneni, a ne vecny boj jeden proti druhemu. I Masaryk si pral, aby vsichni obcane tohoto statu byli slusnymi lidmi. A vzdelany clovek je take slusny. Privatunterricht slusne lidi neudela a tomu chceme prave zabraniti.

Jestlize byla poukazano na otazku chleba na Hlucinsku, mohl bych, kdyby byl na to cas, kompletne doloziti, jake miliony pro tech 42 obci na Hlucinsku ceskoslovenska vlada venovala.

Mohl bych poukazati jeste na vsechny kraje, o nichz zejmena mluvil kol. Novak, zejmena na nase Valassko, na poctive, chude horske kraje, a pral bych si, aby vsude bylo na ne vladou pamatovano, jako bylo pamatovano na Hlucinsko. To bylo v mnoha vecech po strance hospodarske dobre opatreno a je jeste ted; jdete do ministerstva skolstvi a ptejte se, kolik novych statnich hranicarskych skol bude letos vystaveno, a dovite se pro male Hlucinsko se stavi mestanska skola v Dol. Benesove, mestanska a obecna skola v Hlucine a mestanska skola v Hostalkovicich. Tedy pro maly pomerne kraj tri krasne budovy mestanskych skol, ponevadz hlucinsky clovek je zednik a dostane na techto skolach vyhodne zamestnani. Nestavime je tam jenom z duvodu, ze by to bylo zeleznou nutnosti, ale take abychom tomu lidu dali v teto forme chleb. V celych Cechach se stavi jedina statni mestanska skola v Kaplicich, na Morave ani jedina. Jiste se delalo vse podle moznosti, ale kdyz mame v republice milion nezamestnanych, je naprosto nemozne, abychom vsem tem lidem dali jistotu prace a dostatek chleba. Je to bolestne, ale krise je svetova a male Ceskoslovensko neni pri nejlepsi vuli schopno vyresiti svetovou krisi; to nezalezi na tom, co chceme, nybrz na tom, co muzeme! Svetovou konjunkturu si nadiktovat nemuzeme a proto musime s krisi pocitat, ponevadz jsme statem vyvoznim. Zadnym krikem a frazi ji nevylecime. Krisi trpi take ubohy hlucinsky clovek; my se vsak podle moznosti snazime, abychom malemu hlucinskemu lidu pomohli, jak se pomoci da, bud primo praci nebo podporou.

Jestlize r. 1933 bylo na priklad pro HIucinsko vydano celkem 776.000 listku na potraviny v cene 7,760.000,Kc a r.1934 jiz 1,541.000 listku v cene 15,410.000 Kc, cili jednou tolik, je to dokladem, ze se opravdu poctive o Hlucinsko starame. Ovsem je spravne, co rikal kol. Novak, ze nase urady v cele republice, ale zejmena v pohranici potrebuji dvou veci rozvahy a odvahy! Rozvazte si, nez nejaky vynos, narizeni nebo predpis vydate - dvakrat mer a potom jednou rez; ale jakmile konecne vynos je zde, pak mejte take odvahu, aby vynos ci predpis byl zachovan a ne jako je to nekdy na Hlucinsku, kde se to pak take nejvice msti. Tam jsou zvykli na prusky drill; tam byla takova vychova - hruza pred cetniky, ze kdyz prisel cetnik v nedeli do hostince na pivo, ovsem ne sluzebne, cela hospoda i se starostou se postavila do pozoru a stala v nem tak dlouho, az si cetnik sedl a milostive pokynul, ze si mohou sednout take. Sest cetniku stacilo pro cele Hlucinsko - takova byla autorita jejich uradu! Ale jestlize nase urady vydavaji jeden den predpis a druhy den jej odlvolaji (Bolatice!), je to znamka nejistoty, ktera pusobi zhoubne. To neni Praha, ani Morava, ani Cechy! Ten lid tam neni tak vyspely, aby to chapal. Spravne rekl kol. Novak, ze ve velkomyslnosti a benevolenci vidi ten lid slabost, ze je zvykly na pevnou, silnou ruku. Poradek tam musi byti! Ale pak nesmime trpet skoly pokoutni, nezakonne, nicim nepodlozene, ktere urady dosud trpely. Jestlize pani kol. Vetterova-Becvarova rekla: 17 let mame Privatunterricht - pak rozmach je teprve v poslednich 4 az 5 letech, co se objevil Hitler. Vzdyt jsme meli v r. 1921 jenom 42 nemeckych deti v Privatunterrichtu, kdezto dnes jich mame 864. Je videt, jak nam to mizi pod rukama. Kdybychom k tomu mlceli, za chvili budou statni skoly prazdne a vsecko to bude v pokoutnich skolach, po strance pedagogicke nevyhovujicich, s uciteli nekvalifikovanymi, takze i kulturni skoda zde jest.

Nemohu nez s nejlepsim svedomim prohlasiti: Lex Uhlir byl vyvolan predevsim neudrzitelnymi pomery na Hlucinsku a tymz stavem, ktery prinutil vas, senatni ceske strany vladni, ze jste v r. 1933 nalehavou interpelaci upozornovaly vladu, co se tam deje, ponevadz dosavadni zakon byl hodne nejasny a praxe jeste nejasnejsi. Tento zakon ma prinesti presnost, poradek a jasnost. Unifikuje otazku stejne pro zemi ceskou jako pro Slovensko a Podkarpatskou Rus a i po te strance ma take urcitou cenu. Soukrome domaci vyucovani neni zakazano, ale je pouhou vyjimkou tu a tam, a ne aby se stalo hromadnym zjevem a vyustilo v pokoutni skoly. Tyto pokoutni skoly jsou naprosto nemozne a neudrzitelne a timto zakonem vezmou za sve.

Proto jako clen kulturniho vyboru a zpravodaj dekuji velmi uprimne za vas zajem a zaroven prosim, abyste umoznili, aby se tato osnova zakona stala skutecne zakonem, a to se stane, kdyz ji prijmete tak, jak byla navrzena a prijata ve snemovne poslanecke. (Souhlas.)

Predseda (zvoni). Udeluji slovo k doslovu druhemu zpravodaji, p. sen. Hubkovi.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavny senate! Predlozena osnova zakona ma za ucel, aby byly odstraneny z naseho skolskeho zivota pokoutni skoly. V debate bylo volano po vetsim poctu nemeckych skol verejnych, aby nahradily pokoutni skoly a aby tak bylo vyhoveno samozrejme zasade, ze kazde dite ma byti vyucovano ve svem materskem jazyce. Tyto poznamky padly snad z toho duvodu, ze neni dostatecne znamo, jak u nas pribyva nebo ubyva nemeckych skol. Mohu poslouziti ciframi. V r. 1921/22 bylo v Ceskoslovensku 5006 nemeckych skol a chodilo do nich 608.755 deti. V r. 1933/34 bylo nemeckych skol v Ceskoslovensku 5319, tedy o 313 vice, a chodilo do nich 554.052 deti. Skol pribylo o 6,25%, ale deti ubylo o 9,87%. Skol pribyva a deti ubyva, (Slyste!), to znamena, ze situace nemeckeho skolstvi se v republice stale lepsi a lepsi. Jestlize v kazde jednotlive obci si nekteri panove take ne z duvodu skolskych, nybrz vselijakych jinych preji, aby tam byly zrizeny skoly, poukazujeme my na to, ze ani v ceskoslovenskych mistech nejsou zrizeny skoly v kazde obci, kde jsou deti. To proto, ze zakon jasne stanovi, pri kolika detech lze zriditi verejnou skolu, a ze skoly se nezrizuji proste z pohodli.

Musi-li nemecke deti choditi do nemecke skoly 4 az 5 km, musi take ceskoslovenske deti choditi 4 az 5 km i mnohem dale, a nelze to tedy vytykati jako nedostatek porozumeni pro zrizovani nemeckych skol. Ze nemecke deti chodi do ceskych skol, to my nepopirame, ale take ceske deti chodi do nemeckych skol. To zase oni na druhe strane nemohou poprit, a uvedu o tom malou statistiku. Do ceskych skol mestanskych chodi 1,71% deti nemeckych, do nemeckych skol mestanskych chodi 2,52% ceskych deti. To je tedy mnohem vetsi procento navstevy ceskych deti v nemeckych skolach, nez je tomu naopak. Tam, kde se oba narody stykaji, jako je to v nasi republice, je vylouceno, ze bychom se mohli postaviti na absolutni stanovisko, ze nemecke deti nesmeji chodit do skoly ceske a naopak. Trvame na zasade, ze kazde dite ma byti vychovavano v materskem jazyce, jsou vsak pomery, ze rodice z dobre vule samovolne rozhoduji o tom, ma-li nemecke dite choditi do ceske skoly, nebo naopak. Tento pomer z dulezitych okolnosti neodstranime, kdybychom delali nevim co, kdybychom nevim jakym zpusobem vykrikovali pozadavky, ze musi byti nemecke dite vyucovano nemecky a ceske dite cesky. Jde jen o to, jsou-li u nas v republice takove pripady, ze nemecke dite musi choditi do ceske skoly, ze nema prilezitost, aby navstevovalo skolu nemeckou; a takovych pripadu u nas v republice vubec neni.

Pred nekolika malo dny konala se zde v Praze velka schuze nemecka, na niz se mluvilo o kulturnich potrebach nemeckeho naroda, a na teto schuzi padl take pozadavek, aby vzajemna ucta narodniho zivota stala se zkusebnim kamenem kulturni zralosti. Ano, priznavam, ze tento pozadavek je docela na miste, byl vysloven nemecky a ja se k nemu hlasim. Ovsem to nelze jen rikati, to se musi take provadet, a jak na pr. ucta narodniho zivota nemeckeho stava se zkusebnim kamenem prave kulturni zralosti, pokud se tyce pomeru naroda nemeckeho k ceskemu a zejmena ve vychove deti, o tom mohu povedeti velmi pekne doklady. Mam zde zpravy o tom, ze na pr. v Nem. Vyskytne, pol. okres Nem. Brod, jsou cesti zaci nemeckymi skolnimi detmi kamenovani. Jednomu ceskemu chlapci bylo pri tom dokonce vazne zraneno nekolik obratlu a pripadem se zabyvalo cetnictvo. Ve Vserubech u Domazlic, v Plane u Melnika, v Prasilech u Susice nadavaji nemecke deti ceskym "du bohmische Sau, Bohmak, bohmischer Hund", a podobnym zpusobem jsou insultovany nase ceske deti v jazykove smisenych obcich. Zde o kulture mnoho mluviti nelze. Jine pripady spocivaji v tom, jak je vychovavana mladez nemecka pokud se tyce loyality ke statu. V techto dnech prinesly noviny zpravu, ze v Horni Olesne na severni Morave naridil ucitel dvema zakum nemecke skoly, aby vyvesili na skolni budove statni vlajku; pri tom jeden z hochu vlajku poplival a ceskym detem, ktere prihlizely, se posmival. V Brloze, o kterezto obci zde mluvil kol. dr Greger a o niz se take mluvilo v rozpoctovem vylaoru senatu pri projednavani teto veci, v ryze ceske obci, kde je nemecka skola jako krajinska skola pro nekolik jazykove smisenych obci kolem tohoto mista, byl obraz presidenta republiky nemeckym skolakem poplivan. (Slyste!) Tohle, prosim, nelze nazyvat loyalni vychovou v nemecke skole, a my mame pravo nejen si do toho stezovat, nybrz take zadat, aby byl takovyto zpusob vyucovani a vychovavani v nemeckych skolach se vsi energii odstranen.

Pan sen. dr Greger zde mluvil o tom, ze pry take ceske skoly jsou vybudovany v krasnych palacich. Totez rikal na te schuzi o nemecke kulture pan Konrad Henlein; rikal dokonce, ze nase skoly jsou v knizecich palacich. Jeden z panu zde poukazoval na Lubenec, ze pry je tam ceska mestanska skola, ktera stala 2 1 mil. Kc. Ta mestanska skola byla stavena v dobe, kdy stavby byly drahe. Je to skola, ktera je postavena pro cely velky okrsek, a je proto vetsi, ale o nejakem knizecim palaci nemuze byt reci a zejmena ne o knizecich palacich na Podboransku, kde rada potrebnych ceskych skol je hanebne unistena. Jedna je v byvalem chleve velkostatku, jina v byvalem hostinci, a takovych skol mame radu, takze jeste velmi mnoho budeme musit pracovat k tomu, aby ceske skolstvi bylo umisteno aspon tak, jako je umisteno skolstvi nemecke.

Chtel jsem temito nekolika malo poznamkami jenom zduvodnit opravnenost naseho postupu a mohu zakoncit jenom tim, co zde rekl kol. Rypar: Ciziho setrime, panove, ale sveho za zadmych obeti a za zadnych okolnosti nedame! (Vyborne!)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Prikrocime proto ke hlasovani.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s touto osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je tato osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s prechozim usnesenim posl. snemovny tisk 141.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor kulturni sen. Sladkeho, za vybor rozpoctovy sen. Hubky - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Sladky: Ne.

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoliv.

Predseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je tato osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 141.

Kdo souhlasi jeste s resoluci vyboru kulturniho, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tato se prijima.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Sdeluji, ze do vyboru soc.-politickeho nastupuje na misto sen. Modracka sen. Brodecky.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Preji vsem kolegum a kolegynim trochu oddechu a klidu o svatcich velikonocnich a dovoluji si ukonciti schuzi.