Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 27. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 26. brezna 1936

Dalsi zmena povahy administrativni je obsazena v novem zneni §u 36. Dosavadni zneni tohoto paragrafu bylo doplneno ustanovenim, podle nehoz mozno jak pro zalohy a zapujcky poskytnute statem, tak i pro pojistne premie na zivotni pojisteni zabaviti duchod. Zde budiz podotknuto, ze pojisteni toto je dobrovolne, je uzavirano valecnym poskozencem se Zemskym uradem pro peci o valecne poskozence, ze premie pojistne jsou nepatrne a ze pojisteni se prakticky jiz radu roku provadi a velmi se osvedcilo. Je provadeno na zaklade jednomyslneho prani Narodniho shromazdeni, vysloveneho v resoluci prijate dne 20. unora 1920.

Financni naklad noveho zakonneho opatreni nelze presne vyjadriti. Podle vypoctu lze vsak priblizne ocekavati, ze naklad na provedeni bude vzdy mensi nez cini normalni ubytek nakladu na pozitky valecnych poskozencu. Lze pocitati s tim, ze nebude treba v pristich letech za danych predpokladu zvysovati uhradu ve statnim rozpoctu proti dosavadnimu stavu. Soc.-politicky vybor projednal take navrhy resoluci, jak byly ve zprave soc.-politickeho vyboru posl. snemovny v tisku 357 uverejneny a resoluce tyto jednomyslne schvalil.

Soc.-politicky vybor navrhuje, aby slavny senat usneseni posl. snemovny tisk sen. 153 beze zmeny schvalil i s pripojenymi resolucemi.

Tri resoluce, ktere soc.-politicky vybor navrhuje, zneji:

I. Soc. politicky vybor zada k vladnimu navrhu zakona tisk c. 338, jimz se prodluzuje ustanoveni § 29, odst. 3, zakona o pozitcich valecnych poskozencu, aby vlada po rocni zkusenosti ziskane praktickym provadenim zakona, predlozila Narodnimu shromazdeni novy navrh zakona, jimz:
1. zjednodusi administrativni provadeni zakona v tom smyslu, ze o naroku na zvyseni duchodu bude rozhodovati prislusny zemsky urad pro peci o valecne poskozence a
2. jimz odstrani omezujici hranici 50% vydelecne neschopnosti, pri jejimz dosazeni mozno teprve zvysiti duchod.

II. Vlada se vyzyva, aby ustanoveni tohoto zakona vztahovalo se i na ony valecne poskozence, kteri vyhod zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu, ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n., se z republikanskeho a obcanskeho idealismu dobrovolne zrekli, vcas se vsak prihlasili a u nichz je nesporne prokazano, ze poskozeni jejich zdravi bylo zavineno sluzbou vojenskou.

III. Ministerstvo soc. pece se vyzyva, aby v jedne z nejblizsich schuzi byla vyboru soc.- politickemu a rozpoctovemu predlozena po pripade podana zprava o valecnych poskozencich jak po strance vecne, tak i materielni.

O zprave bude provedena debata za ucelem, aby soc.-politicky vybor mohl posouditi, do jake miry nutno zlepsiti postaveni valecnych poskozencu. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor rozpoctovy je pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Naklad na podpory valecnych poskozencu rok od roku klesa, a to nasledkem samozrejmeho ubytku jejich poctu. Projednavana osnova zakona bude miti za nasledek, ze prislusny naklad bud se bude pomaleji snizovat, anebo mozna ze se i zarazi.

Ponevadz vsak novy naklad tim nenastane, navrhuje rozpoctovy vybor prijeti teto osnovy. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan sen. Juran. Udeluji mu je.

Sen. Juran: Vazeni panove! Reseni otazky valecnych poskozencu v Ceskoslovenske republice bylo vzdy ozehavym problemem. Valecni poskozenci byli oznacovani za pritez, byli oznacovani za nevitane dedictvi rakouske monarchie. Podle toho take pece o valecne poskozence v Ceskoslovensku vypadala a vypada. Je pochopitelno, ze doleha-li krise hospodarska tezce na pracujici masy, na delniky prace schopne, kteri se do vyrobniho procesu dostat nemohou, tim tizeji doleha na valecne poskozence, jejichz pracovni schopnost byla snizena u mnohych az o 100%.

Nyni je potrebi si poloziti otazku, jak budeme dale pohlizeti na upravu pomeru valecnych poskozencu. Byli jsme casto svedky, ze na duchody valecnych poskozencu byly podnikany soustavne utoky, ze rozpocet byl soustavne snizovan a ze byla vzdy snaha dosahnouti v nem rovnovahy dokonce za cenu snizeni pozitku valecnych poskozencu. Je zajimave, ze utoky na bidne jejich pozitky byly podnikany dokonce temi, kteri se jeste za stare monarchie plazili po brise pred jeho cisarskou vysosti, ale take temi, kteri se dnes nerozpakuji znovu hnat ceskoslovensky narod na valecna jatka i po boku [ ] Hitlera. Obeti svetoveho vrazdeni, obeti imperialisticke valky nam museji byti vystrahou. Na zakon o valecnych poskozencich nesmi se pohlizeti jako na zakon ze soucitu nebo z milosti. Ze svetovych jatek se vratila uplna torsa a proto pece o ne nesmi byti peci z milosti. Prave kapitalisticky rezim ma povinnost vuci temto valecnym obetem, ponevadz on vyprovokoval svetovou valku. Rada lidi se vratila z front jako uplni mrzaci, rada jich se jeste dmes plizi ulicemi jako krvave stiny, amputovani a oslepli, a mnoho se jich vratilo se zarodky straslivych chorob, tuberkulosy, malarie atd.

Je zajimave, ze se dnes valecnym poskozencum vycitaji jejich pozitky, ale zvyseni pensi rakouskym generalum, kteri hnali ceskoslovenske delniky na valecna jatka, bylo odhlasovano bez uzardeni. Ale nejenom to, kdyz se jednalo o pensionovani byvaleho generala Gajdy, bylo mu zapocteno do pense 33 let. Gajda jiste nevalcil s neprateli ceskeho naroda a v Sovetskem svazu se dnes nevzpomina jeho pamatky s povdekem, nybrz s odporem. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Tvrzeni, ze pece o valecne poskozence v Ceskoslovensku je nedostatecna, neni jenom nasim tvrzenim. Mam zde "Pravo lidu", kde tajemnik Druziny valecnych poskozencu posl. Neumeister musil sam konstatovati, ze pokud se tyce pomeru valecnych poskozencu a jejich platu, jsme na miste takrka poslednim. On tady pise doslovne: "Pece o valecne poskozence v nasem state neni na vysi doby, ani zdaleka neodpovida nejnutnejsi potrebe. Mezinarodni statistiky pece o obeti svetove valky nam dokazuji, ze jsme v peci o valecne poskozence v nasi republice skoro na miste poslednim. Teprve v r. 1930 prijatym zakonem c. 133/30 priblizili jsme se, pokud se tyka nejtezsich invalidu, ponekud zaopatreni ve statech jinych. Ovsem okolnost, ze meritko mezinarodni nam ukazuje, ze jsme v peci o valecne poskozence na misten poslednim, neni jedinym dokladem pro to, ze se u nas proste ani nemuze mluviti o snizeni duchodu valecnych poskozencu." To bylo totiz v dobe, kdy byl podnikan utok na duchod valecnych poskozencu. Chtel bych jenom poukazati na jednu vec. Vytahl jsem si vyrocni zpravy Zemskeho uradu pro peci o valecne poskozence. Podle teto zpravy se prihlasilo v zemi Moravsko-slezske k socialnim prehlidkam 247.502 valecnych poskozencu. Ale duchod pobira pouze 52.441. Z toho 19.728 invalidu, 16.646 vdov, 5103 sirotci, 10.964 predci. Vyplaceno bylo temto poskozencum za r. 1935 70,559.309 Kc. Pripada tedy prumerne na jednoho valecneho poskozence 1345,50 Kc rocne. Jiste je to tak skvely prijem za rok, ze za to invalida, valecny poskozenec nemuze mnoho skakat.

A jak ta vypada v Cechach? Teprve ted se mne dostala do ruky vyrocni zprava ze zeme Ceske, kde se rika: "Mimoradnych opatreni, pokud se tyka pomeru prijmovych, nebylo potrebi, jezto zivotni uroven valecnych poskozencu vseobecne a rapidne vubec klesa." Co mel zde tedy Zemsky urad pro peci o valecne poskozence na zreteli? Chtel dokazati, ze jiz neni mozno jim brati, ponevadz zivotni uroven klesa, naopak ze by jim bylo nutno pridat. Doslovne se tam pise: "Jevi se to zejmena v nekolikatisicovych podanich zadosti za mimoradnou vypomoc, kterym, ac temer vzdy oduvodnenym, pro nedostatek penez vubec nebylo vyhoveno, nebo jen v omezenem rozsahu." Myslim, ze je to cenne priznani.

A jak to vypada podle zpravy same? Invalidu se prihlasilo podle zpravy Zemskeho uradu pro peci o valecne poskozence v Cechach o duchod 170.920, ale pobirajicich duchod jest jen 47.166. Valecnych a povalecnych vdov se prihlasilo 92.203 a duchod dostava jenom 40.463 vdov. Pocet sirotku prihlasenych o duchod byl 173.584, ale duchod pobira jenom 8278. Predku a sourozencu prihlasenych o duchod byl 173.584, ale duchod pobira jenom Vsech poskozencu prihlasenych a vedenych v patrnosti bylo 511.608, ale duchod pobira pouze 116.613. Z toho je videt, jak zde pokulhavame a jak by bylo potreba jeste doplniti tuto peci o valecne poskozence.

Mame dokonce v same zemi Ceske spoustu valecnych invalidu, kteri maji pouze 19%. Proste se neda 20%, nybrz 19%, aby valecny poskozenec, invalida nemusel dostat duchod.

Nyni zde mame zakon, ktery ma tyto nedostatky odstranovat. Co rika tento zakon konkretne o tom, jak se budou odstranovat tyto nedostatky? Co se zde vlastne resi? Meli jsme uz zkusenosti take s jinymi zakony, na pr. se zakonem o prestarlych. Tam se take rika: "Ministerstvo soc. pece muze....." nebo "Temto prestarlym muze byti poskytnuta podpora." A zde jsme zase u takoveho bolaveho bodu. Take zde se pravi: "Po uplynuti teto lhuty muze ministerstva soc. pece v dohode s ministerstvem financi povoliti, aby invalidovi byl Zemskym uradem pro peci o valecne poskozence primerene zvysen invalidni duchod, zhorsil-li se jeho zdravotni stav." Tedy ministerstvo soc. pece po dohode s ministerstvem financi muze, ale nemusi. Invalida nema zadneho pravniho naroku.

Je chvalitebne, ze soc.-politicky vybor snizil hranici pracovni neschopnosti s 75% na 50%, ale jsem toho nazoru, ze to mohl klidne snizit na 20%, ponevadz tu stejne neni zaruky.,

Vazeni panove, neklamme invalidy a valecne poskozence! To jsou obeti, to jsou lide kterym je nutno pomoci, ale neni mozno, aby se to resilo takovym zakonem, podle ktereho je jen mozno neco upravovat. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Kdyz se skutecne prokaze, ze pracovni neschopnost invalidova se zvetsila a ze invalida potrebuje pomoci, nedovola se u zadneho soudu na zaklade tohoto zakona, nejake upravy. A proto rikame, ze je to klamani valecnych poskozencu, a my pochopitelne nemuzeme s takovou upravou souhlasit. Bylo by potrebi rici tem valecnym poskozencum: Ano, my vas skutecne klameme, ponevadz do rozpoctu takrka nic nezaradujeme, a sami pani zpravodajove tu tvrdi, ze nebude pry nutno zaradovat zadnou polozku do rozpoctu. Pochopitelne, kdyz zakon k nicemu nezavazuje. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Dostavam spoustu dopisu od valecnych poskozencu, kde narikaji, jak to s nini vypada. A timto zakonem nestane se nejaka velka naprava. Snad v jednom, nebo ve dvou pripadech se to nekomu upravi, ale celkem budou valecni poskozenci dale viseti ve vzduchu. Co rika zakon o vdovach, predcich? Zakon neresi stare bolesti, zakon neresi stare stiznosti. Mame zde na pr. otazku trafik. Jeste dodnes je spousta trafik ve vlastnictvi nebo v najmu protekcnich deti, lidi, kteri jich nepotrebuji, zatim co rada invalidu, amputovanych, slepcu, trafiky nedostane, ponevadz je potrebi vyhoveti take ruznym protekcnim detem; proto po te strance je potrebi, aby se stala naprava. Jak to bylo, kdyz se resil problem platovy, kdyz se vlastne valecnym poskozencum ulozilo, ze musi neco sleviti se svych zisku, ze provise 10% se snizi na 9%? Znamenalo to pro ne ohromnou ujmu. Mohl bych uvesti radu pripadu, kde by bylo potrebi tyto problemy resiti, ale kdyz neni nic konkretisovano, bylo by zbytecne se namahat presvedcovat senat, ze jsou zde urcite povinnosti. Az prijde doba, tak prave tito drzitele moci v Ceskoslovensku prijdou a budou vnucovati proletarum zbrane do rukou, budou jim diktovati na zaklade ruznych zakonu, aby sli braniti svou vlast. A na konec, kdyz proletar svoji povinnost splni a prijde domu zmrzaceny, jak to s nim vypada, jake ma vyhlidky? Kolik lidi, kolik invalidu jiz zemrelo predcasne na tuberkulosu, ponevadz jim nebyly zajisteny pozitky! Prave v teto dobe, kdy hrozi velike nebezpeci od naseho severniho souseda, kdy hrozi nebezpeci od Hitlera, kdy dokonce urcita cast ceske burzoasie silha pres Varsavu do Berlina, prave v tomto okamziku by si meli tito panove poloziti ruku na srdce.

My zadame duslednou upravu pozitku valecnych poskozencu tim, aby to bylo konkretisovano. Nechceme, aby se pouze invalidum slibovalo, abychom budovali na nejakem slovicku "muze". My take podavame urcite pozmenovaci navrhy. Do rad valecnych poskozencu rikame, ze nepomuze zadne fnukani, ze nepomuze zadne skemrani nybrz invalide mohou si spraviti sve pomery, sve pozitky jen ruku v ruce s pracujici masou, ponevadz prave invalide se rekrutuji z rad tech pracujicich mas. Jedine tento spolecny, jednotny bojovny nastup muze zlepsiti pomery valecnym poskozencum, muze zjednati napravu. (Potlesk senatoru strany komunisticke.)

Predseda (zvoni): Jsem nucen poznamenati, ze si vyhrazuji rec kol. sen. Jurana k dodatecne censure predsednictva senatu.

Rozprava je skoncena.

Byly mne podany pozmenovaci, doplnovaci a resolucni navrhy sen. Mikulicka a Jurana. Zadam, aby byly precteny.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte)

1. Pozmenovaci navrh sen. Jurana a Mikulicka:

Prijmova hranice valecnych poskozencu podle § 2 zakona o pozitcich valecnych poskozencu budiz u vsech kategorii zvysena na 14.000 Kc rocne u zivitelu rodin a na 12.000 Kc u osob, jez nejsou ziviteli rodin.

2. Pozmenovaci navrh sen. Mikulicka a Jurana

Cl. I znejz:

Ustanoveni § 29, odst. 3 zak. cis. 142/1920 Sb. z. a n. se meni takto:

"Zhorsi-li se zdravotni stav valecneho poskozence nasledkem udalosti zakladajici jeho narok na duchod invalidni, ma valecny poskozenec narok na zvyseni sveho duchodu. Zada-li valecny poskozenec o zvyseni duchodu, neni pripustne sniziti jeho duchod pri prezkoumani opravnenosti jeho zadosti o zvyseni duchodu."

3. Doplnovaci navrhy sen. Mikulicka a Jurana:

Cl. I budiz doplnen takto:

Ustanoveni § 29, odst. 1 zak. cis. 142/1920 Sb. z. a n. se meni takto:

"Valecny poskozenec muze kdykoliv uplatnovati narok na duchod zalozeny na tomto zakone."

Ve cl. III budiz ustanoveni § 36, lit. a) doplneno takto:

"Pri zabaveni duchodu pro pojistne premie na zivotni pojisteni musi vsak zustati nezabavenym prijem valecneho poskozence do 400 Kc mesicne."

4. Resolucni navrh sen. Mikulicka a Jurana:

Vlada se vyzyva, aby v dohode s ustrednimi organisacemi valecnych poskozencu nejpozdeji do 3 mesicu predlozila navrh zakona, jimz by byly zvyseny duchody vsech valecnych poskozencu vykazujicich ztratu vydelecne schopnosti do 85%.

Predseda (zvoni): Udeluji nyni slovo k doslovu zpravodaji p. sen. Nemeckovi.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate! Za soc.-politicky vybor bych chtel jenom poznamenat, ze vlada pri predkladani sve osnovy zakona byla vedena snahou vyjiti vstric valecnym poskozencum v tom smyslu, aby mohli i nyni, po uplynuti zakonem stanovene 10rocni lhuty, podavati zadosti, aby pri event. zhorseni jejich invalidity jejich invalidni pozitky jim byly zvyseny. (Vykriky sen. Jurana.) Kdyby nebyl tento zakon prijat, nemeli by valecni invalide vubec moznosti podati si zadost za prezkouseni sveho zdravotniho stavu a nemeli by take zadne vyhlidky, ze by jejich pozitky mohly byti zvyseny. Prijetim tohoto navrhu zakona se ma invalidum teto moznosti dostati. (Vykriky sen. Jurana a sen. Mikulicka. Predseda zvoni.) Proto je nutno, chceme-li invalidum vyjiti vstric, tuto osnovu zakona prijmouti.

Vedle toho vsak soc.-politicky vybor, uznavaje tezke postaveni valec. poskozencu, predklada zde vlade resoluce, ve kterych se zada, aby do roka byly sbirany zkusenosti o tom, jakym zpusobem prijaty navrh zakona se osvedci, aby tak zde mohly byti opetne podklady pro eventualni dalsi novelisaci tohoto zakona. Dale pak v treti resoluci, kterou jsem si rovnez dovolil precisti, se vlada vyzyva, aby v case co nejkratsim, a to v jedne z nejblizsich schuzi, byly predlozeny soc.-politickemu a rozpoctovemu vyboru zpravy o tom, v jakych pomerech ziji valec. poskozenci, aby tak soc.-politicky vybor mohl event. jeste i dale se snaziti, aby pomery valec. poskozencu byly zlepseny.

Prosim slavny senat, aby mnou doporucovanou osnovu zakona jakoz i prectene resoluce byly laskave schvaleny. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, prikrocime tedy ke hlasovani.

Budeme hlasovati ve cteni prvem, a to vzhledem k pozmenovacim navrhum sen. Mikulicka a Jurana timto poradem:

Nejprve budeme hlasovati o navrhu sen. Mikulicka na zmenu §u 2 zakona c. 142/1920 Sb. z. a n. Pak budeme hlasovati o cl. I. osnovy podle navrhu sen. Mikulicka. Bude-li tento navrh zamitnut, budeme o cl. I osnovy hlasovati podle zpravy vyborove. Pak budeme hlasovati o doplnku k tomuto clanku podle navrhu sen. Mikulicka. Pak bychom hlasovali najednou o cl. II a o prvni casti cl. III, totiz o uvodni jeho vete a o navrhovanem zneni §u 36 az do konce jeho lit. a), podle zpravy vyborove, nacez o doplnku k teto lit..a) §u 36 podle navrhu sen. Mikulicka. Konecne bychom hlasovali najednou o zbytku cl. III, jakoz i o cl. IV, o nadpisu zakona a uvodni jeho formuli podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Mikulicka na zmenu §u 2 zakona c. 142/1920 Sb. z. a n., necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Mikulicka na zneni cl. I, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby tento cl. I znel podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s tim, aby cl. I doplnen byl podle navrhu sen. Mikulicka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi se cl. II a s prvni casti cl. III, totiz s uvodni jeho vetou a s navrhovanym znenim §u 36 az do konce lit. a) podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Kdo souhlasi s tim, aby tato lit. a) §u 36 byladoplnena podle navrhu sen. Mikulicka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina Zamita se.

Kdo souhlasi s tim, aby zbytek cl. III, jakoz i cl. IV, nadpis zakona a uvodni formule znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Tim tato cast a tudiz cela osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena ve cteni prvem podle zpravy vyborove, souhlasne i s usnesenim posl. snemovny tisk 153.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati take ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor soc.politicky sen. Nemecka, za vybor rozpoctovy sen. dr Karasa - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Nemecek: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoli.

Predseda: Neni zmen.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena take ve cteni druhem podle zpravy vyborove, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 153.

Provedeme jeste hlasovani o resolucich.

Nejprve mame tri resoluce vyboru soc.-politickeho.

Kdo s temito tremi resolucemi souhlasi, necht zvedne ruku, (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce byly schvaleny.

Nyni budeme hlasovati o resoluci sen. Mikulicka a Jurana.

Kdo s touto resoluci souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Resoluce se zamita. Tim je jednani o tomto zakone skonceno. Projedname jeste posledni odstavec poradu:

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Janovsky: Nikoli.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Nikoli.

Predseda: Neni zmen.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je toto schvalovaci usneseni prijato take ve cteni druhem podle zpravy vyborove.

Tim je cely porad dnesni schuze vyrizen.

Mezi schuzi byla rozdana tistena zprava. Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

159. Zprava vyboru techn.-dopravniho a rozpoctoveho o usneseni posl, snemovny k vladnimu navrhu zakona o nabyti Ostravsko-Frydlantske drahy statem (tisk 145).

Predseda (zvoni):

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v patek dne 27. brezna 1936. o 10. hod. s

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 154) k vladnimu navrhu zakona o podporach pro byvale zamestnance na velkem majetku pozemkovem (tisk 168).

2. Zprava vyboru technicko-dopravniho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny k vladnimu navrhu (tisk 145) zakona o nabyti Ostravsko-Frydlantske drahy statem (tisk 159).

3. Navrh, aby byla prodlouzena o dalsich 6 mesicu lhuta dana §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona, o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 1).

4. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho k usneseni posl. snemovny (tisk 141) a navrhu posl. Uhlire, dr Neumana, Babka a Polivky na novelisaci §u 23 zakona ze dne 14. kvetna 1869, cis. 62 r. z., jimz se ustanovuji pravidla vyucovani na skolach obecnych (tisk 158).

Konstatuji, ze zadny navrh podan nebyl.

Koncim schuzi.