Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 27. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 26. brezna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 123 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, inz. Necas.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi ve 12 hodin 53 minut.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Benesovi, Enhuberovi a Nedvedovi.

Zpravy tisky 158, 160 az 163, 168, 169.

Navrhy tisky 164 az 166 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Odpoved tisk 167.

Zapisy o 24. a 25. schuzi senatu N. S. R. Cs.

0 26. schuzi senatu N. S. R. Cs. byl schvalen podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze. Prvnim odstavcem je:

Zpravodajem za vybor kulturni je sen. Nentvich, zpravodajem za vybor rozpoctovy sen. Foit.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor kulturni, p. sen. Nentvichovi.

Zpravodaj sen. Nentvich: Slavny senate!

Vlada predlozila navrh zakona, jimz Ceskoslovensky stat nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni v Cechach. V duvodove zprave k navrhu pripojene jsou podrobne vyliceny zavazne okolnosti, ktere k podani navrhu vedly, a je v ni zhodnocen ucinek zakona.

Rozhodnuti vlady lze jen vitati, nebot tim, ze z majetku soukromeho ziskana bude cenna sbirka hodnotnych del umeni vytvarneho ve prospech statu, splnuje se opet jedna, z podminek kulturniho rozvoje pritomnosti. Stat tim splaci jen dluh, jimz je soukrome kulturni praci povinen.

Pokud jsme prevratem neziskali statni samostatnosti a svrchovanosti, byly zeme koruny ceske ve svem kulturnim snazeni rakouskymi vladami odbyvany primo macessky. Viden rada predstavovala nenemecke narody rise jako narody inferiorni, menecenne, neschopne souteze s Nemci zvlaste v onech oborech cinnosti, v nichz genius naroda pronika nejvice: ve vedach a umeni. Jmenovite umeni melo situaci svizelnou. Pokud nenachazelo podpory z rad bohatych jednotlivcu, bylo odkazano na podporu ruznych kulturnich spolku a instituci razu soukromeho, jimiz neprizen rakouskych vlad do jiste miry byla paralysovana. Ze obetavost jednotlivcu i celych soukromych spolecnosti ma urcite meze, dane jich financni schopnosti, jej prekrociti nelze, je zrejmo. A smeruje-li jejich cinnost ve prospech statu nebo celeho naroda, ma stat moralni povinnost podporovati je vysokymi dotacemi z prostredku verejnych, aneb jejich, funkci sam prevziti a dale obstaravati. Tak bylo Narodni divadlo postatneno, Museum kralovstvi ceskeho pozemsteno. Nevyresena je otazka zrizeni statni galerie a tim i podpora vytvarneho umeni.

Jednim z kulturnich nedostatku, jimiz Praha trpi, je nedostatek hodnotne sbirky umeleckych de1 verejne pristupnych, jiz by se mohla postaviti po bok podobnym galeriim v hlavnich mestech soudnich statu. Takoveto galerie nejen ze podavaji nazorny obraz dosazeni vyse umeleckeho snazeni v jednotlivych obdobich naroda nebo statu, nybrz jsou i vyznamnym propagacnim cinitelem, jimz proud domacich i cizich navstevniku do hlavniho mesta se svadi a jeho poznani podporuje.

Praha mela dosud jedinou moznost lakati cizince k navsteve: svoji jedinecne krasnou polohu a kamennou pohadku svych starych staveb, co uz Humboldt o ni prohlasil. Vse to - prirozena krasa i dilo a odkaz minulosti - bylo dostatecnym popudem, aby byla cizinci vyhledavana a obdivovana. Ale nicim jinym, co by ji v soucasne pritomnosti cinilo pritazlivejsi, vykazati se nemuze. Je povinnosti statu postarati se, aby hlavni mesto republiky i po strance umeleckych sbirek priblizilo se jinym hlavnim mestum sousednich statu a aby byl vyrovnan tento kulturni nedostatek. Prestiz statu tim jen ziska. V dobe, kdy demokratisace umeni zrizovanim verejne pristupnych sbirek vsech oboru vytvarneho umeni postupuje, ma i nas stat povinnost odciniti vse, cim neprizen minulosti na nas se provinila. Republika je vrazena do mezinarodniho zivota, cim i v otazkach umeni dostavame se na svetove kolbiste a musime se i tu podrobiti svetove soutezi. Jestlize pres vsechnu neprizen doby, bez podpory vlad nam cizich a bez bohatych mecenasu z vlastniho naroda probojovala se ceska veda i ceske umeni k vrcholnym metam vlastni silou, jsme presvedceni, ze i tu cestne obstojime.

I v minulosti byly doby, kdy cesky narod i v tomto oboru kulturniho snazeni, v umeni vytvarnem, vykazati se muze pravymi velikany, kteri udavali smer umeleckemu vyvoji stredni Evropy. Nevzpominame tu stavitelu, tvurcu stavebnich skvostu vsech dob a slohu, jimiz nase zeme jsou tak bohaty. V malirstvi v druhe polovici XIV. stoleti, v dobe rozkvetu hospodarskeho i kulturniho, vykazuji Cechy malire, mistra trebonskeho, ktery jeste s jinymi dvema, mistrem vysebrodskym a rajhradskym, zaklada umeleckou skolu, jejiz vliv saha az do vychodnich Prus. Mistr trebonsky stava se prukopnikem novych smeru v malirstvi, jemuz otevira nove obzory. Stavi se po bok nejvetsim malirum zapadni Evropy a prevysuje vsechny malire Evropy stredni. Vliv ceske skoly malirske udrzuje se pres cele stoleti XV. Dila odtud vzesla, v poctu asi 120, jsou ozdobou nejprednejsich umeleckych sbirek a musei v cizine (Berlin, Londyn) i sbirek vynikajicich sberatelu soukromych (Morgan, Ringhoffer, Monawetz). V Cechach dochovaly se prave ve sbirkach Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni.

Po druhe staly se Cechy strediskem umeni za doby Rudolfa II, jehoz sbirky byly nejbohatsi v cele Evrope. Zel, ze se nam z nich nic nedochovalo. Ve valce tricetilete byly rozebrany a staly se jadrem pristich umeleckych sbirek v Mnichove a Drazdanech. Svedove pak zniceni Rudolfovych sbirek dokoncili. Nepatrne zbytky byly za vlady Karla VI. odvezeny do Vidne anebo rozprodany.

Tak byly Cechy ochuzeny o nejcennejsi umelecka dila domaci i cizi, jez byla chloubou cisarskeho dvora Rudolfova a jeho nastupcu. V dobe, kdy velkym evropskym mestum byla umelecka sbirka nejcennejsim majetkem a pychou, byla Praha o ne oloupena.

Od pocatku XVI. stoleti stalo se modou bohatych rodu porizovati si rodinne umelecke sbirky soukrome. Teto okolnosti mohla Praha i Cechy dekovati za radu soukromych sbirek, z nichz mnohe obsahovaly dila skutecne umelecky cenna. Avsak v druhe polovici stoleti osmnacteho pocaly se i tyto sbirky rozprodavati do zahranici a Cechy se staly zdrojem umeleckych nakupu ciziny. V zemi nastal nejhlubsi upadek umeleckeho zivota.

Aby zabraneno bylo uplnemu vydrancovani zeme, zalozena byla pricinenim nekolika prislusniku nejprednejsich slechtickych ceskych rodu roku 1796 Spolecnost pratel umeni v Cechach, jez si stanovila za ukol zriditi obrazarnu, vychovavati umelecky dorost a zabraniti vyvozu stareho umeni za hranice. Obrazarna byla zalozena soucasne a jejim zakladem byla soukroma sbirka Kristiana hrabete Sternberka, jiz obrazarne zapujcil. Obrazarna za sveho vice nez stoleteho pusobeni shromazdila ve svych sbirkach velke mnozstvi vysoce cennych umeleckych del, obrazu, plastik, kreseb a rytin, jez tvori nyni nejvetsi verejne pristupnou galerii stareho umeni v Praze. Krome knihovny a archivu obsahuje 1366 obrazu, 170 plastik, 4209 kreseb a 6368 rytin, co vse se ocenuje asi na sedesat milionu Kc.

Sbirky porizeny byly bud primymi nakupy nebo dary a odkazy umenimilovnych mecenasu, z nichz muzeme snad jmenovati jako nejvice vynikajici dar soukromnika Hosera r. 1744, ktery obsahuje asi 700 obrazu ruzne umelecke ceny.

Sbirky roztrideny jsou ve dve oddeleni: stare umeni, jez obsahuje obrazy, plastiky, kresby a grafiku az do konce stoleti osmnacteho a umeni mladsi.

Oddil stareho umeni obsahuje mimo mnohe jine cenne obrazy 7 obrazu zmineneho mistra trebonskeho, 1 obraz Detricha Prazskeho, dale 15 obrazu Skretovych, nekolik obrazu Petra Brandla a Vaclava Vavr. Reinera a j. Z cizich vynikajicich mistru vykazuje sbirka po jednom obraze A. Durera, starsiho a mladsiho Holbeina, van Dycka, dva obrazy Lukase Cranacha a ctyri Petra Rubense, krome mnoha jinych mene vyznamnych.

Oddil novejsiho umeni vykazuje mimo cetne jine celne umelce ceske 3 obrazy J. Manesa, dale prace Cermaka, Brozika, Maraka, Schwaigra, Slavicka, plastiku Myslbeka, krome bohateho vyberu umelcu nemeckych z nasich zemi i dila mistru zahranicnich.

Po statnim prevratu, kdy i majetkove pomery byvale slechty podstatne se zmenily, ubyvalo i mecenasu a nedostatek novych priznivcu projevil se ve financnich moznostech Spolecnosti tak, ze i udrzovani obrazarny bylo ohrozeno. Ucinila tedy statu navrh, aby jeji sbirky prevzal, co se take po predchozim schvaleni vlady dohodou mezi statem zastoupenym ministerstvem skolstvi a nar. osvety, a Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni v Cechach stalo. Dohoda sjednana dne 3. unora 1933 se zpetnou platnosti od 1. ledna 1932. Dohodou je stanoveno, ze vsechny sbirky Spolecnosti prejdou do vlastnictvi statu bez nahrady, jakmile prislusny zakon bude schvalen a nabude platnosti. Do te doby stat sbirky spravuje. Spolecnost zmeni sve stanovy a promeni se ve Spolecnost pratel statni galerie po zpusobu podobnych sdruzeni v zahranici a Pratel moderni galerie v Praze. Bude ziskavati statni galerii mecenase a dary a touto cinnosti bude dale rozvoj sbirek podporovati.

Stat prejima uhradu rezie osobnich nakladu spojenych se spravou obrazarny, prevezme dosavadni personal z nynejsiho smluvniho pomeru do pragmatikalniho pomeru podle platoveho zakona c. 103/26 Sb. z. a n., bude-li si toho prati. Dale plati pense drivejsim zamestnancum a urokuje dluhy Spolecnosti, jez jsou k 1. lednu 1935 vykazany castkou 392.658 Kc, a jez se zavazuje za Spolecnost zaplatiti. Krome toho plati stat najemne z mistnosti, kde jsou sbirky nyni vystaveny. Cely naklad s vydrzovanim sbirek spojeny cini asi 800.000 Kc rocne. Patrno, ze financni zavazky statu prevzetim sbirek vzesle jsou velmi skromne a ze nabidka Spolecnosti je vlastne vysoke hodnoty hmotne i mravni.

Nove Spolecnosti pratel statni galerie bude stat poskytovati subvenci rocnich 50.000 Kc, ktera cinnosti teto nove spolecnosti bude opet neprimo ve prospech statni galerie zuzitkovana. Aby sbirka stareho umeni byla dale ucelne rozmnozovana, zavazuje se stat pocinaje rokem 1937 zarazovati do statniho rozpoctu v ramci rozpoctu ministerstva skolstvi a nar. osvety castku nejmene 1,000.000 Kc pro zvlastni fond, z nehoz maji byti umozneny nakupy k doplneni nynejsi sbirky stareho umeni, ktera jiz nyni sama o sobe tvori jedinecny soubor tohoto umeni v Cechach a bude podstatnou casti budouci statni galerie. Tedy i tato polozka dalsich statnich rozpoctu prichazi k vlastnimu dobru statu. Sbirkami Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni bude polozen representacni a umelecky vysoce cenny zaklad k budouci statni galerii, jiz se tak dostane alespon castecne nahrady za umelecke poklady, kdysi na hrade prazskem ulozene, jez zdobi sbirky videnske a jichz vraceni se po ujednani miru nezdarilo, takze nas stat byl o ne oloupen a trvale ochuzen.

Je kategorickym prikazem, aby stat uzil kazde prilezitosti mezery v dokladech nasi umelecke zdatnosti minulych dob odstranovati, aby byl podan presvedcujici dukaz vyspelosti vytvarneho umeni v nasich zemich bez ohledu na narodni prislusnost vytvarniku v minulosti i dobach pritomnych. Je proto treba uciniti vse, cim by se mohlo uspisiti zrizeni Statni galerie, jiz bychom se pred cizinou i svou vlastni verejnosti mohli dustojne representovati. Prevzeti sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni je takovym krokem vpred.

Kulturni vybor doporucuje proto, aby osnova zakona, jimz stat Ceskoslovensky nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni, byla schvalena ve zneni vladou navrhovanem a nize otistenem.

Dale doporucuje kulturni vybor ke schvaleni pripojenou resoluci, ktera zni:

Vlade se uklada, aby soucasne s definitivnim prevzetim sbirek do majetku statniho ucinila opatreni, aby pri obrazarne zridila specialni skolu, jez by vychovavala odborne truhlare a rezbare schopne opravovati a konservovati umelecky cenne plastiky a vytvory rezbarske v soukromem i verejnem majetku mimo Prahu bez poskozeni jich umelecke hodnoty. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaj za vybor rozpoctovy, p. sen. Foitovi.

Zpravodaj sen. Foit: Slavny senate! Zakonem dnes projednavanym maji se dostati statu do vlastnictvi a opatrovani cenna umelecka dila, ziskana v dobe minule i v dobe nynejsi a budouci.

Vedle archivu, v nemz ulozeny jsou sbirky knizni, obsahuji sbirky vynikajici vytvarnicka dila, jako obrazy, plastiky, kresby a grafika, ziskavane nadsenym hlouckem jedincu za cele desitky roku od prvnich pocatku umelecke tvorby az do doby nynejsi. Porobeny narod, sestavajici jen z drobnych nemajetnych lidi, mel vzdy smysl pro sve kulturni potreby. V lidu ceskem i slovenskem byly ulozeny velike poklady utajene, neprobuzene sily, umeleckeho nadani, ktere se pocalo vyvijeti zrizenim Akademie pro vytvarna umeni r. 1799.

Zasluhou o umeni ziskala si vdek jiz puvodni spolecnost zakladatelka (Kralovska ceska spolecnost nauk), ktera promenena byla pozdeji na Spolecnost musea kralovstvi ceskeho a konecne dodnes trvajici Spolecnost vlasteneckych pratel umeni v Cechach.

Spolecnost menila behem dlouhe doby svuj nazev, avsak sluzba, kterou konala pro narod a lid, zustavala stale stejna.

Podpora umeni, ziskavani umeleckych del a vychova umeleckeho dorostu byla programem jmenovane Spolecnosti. Spolecnost tato zalozila vlastnim nakladem Akademii pro vytvarna umeni r. 1799, kteryzto ustav vydrzovala skoro po cele stoleti az do postatneni tohoto ustavu r. 1896. Ve ctyricatych letech minuleho stoleti zalozila Krasoumnou jednotu, ktera si vytkla za ukol poradani umeleckych vystav a slosovani umeleckych premii. Tim polozen zaklad k vybudovani obrazarny, ktera umistena byla dosti neprehledne ve mnohych prazskych palacich. Trvaly domov nalezen teprve vystavbou Rudolfina, v kterezto budove umistovala se umelecka dila az do doby, kdy narod ceskoslovensky prohlasil svoji samostatnost.

Samostatny narod ceskoslovensky mohl se svym vzdelanim rovnati ostatnim kulturnim narodum sveta, zalozil si nove dejiny naroda zivouciho a svoji spravu sveril volenym svym zastupcum, kterym odevzdana byla budova Rudolfina jako nejschopnejsi budova te doby k parlamentnim pracim.

Nepatrna cast vytvarnickych praci zustala v budove posl. snemovny a ostatni dila z vetsi casti prestehovana do ustredni knihovny mesta Prahy.

Cely ceskoslovensky narod vyslovuje a stale opetuje prani, aby urychlenym zpusobem postaven byl dustojny stanek, umelecka galerie, v nemz by byla prehlednym zpusobem ulozena dila nejen doby zasle, nybrz i doby nynejsi. U kazdeho naroda je povazovano umeni za vyznamnou slozku kulturni. Mozno smele tvrditi, ze umelecka dila, ktera preckala veky, davaji nam souditi na stupen toho ktereho naroda, trebas jiz naroda zasleho, aneb naroda zhrouceneho, na jehoz troskach povstal narod novy. Jak vysoko kulturne stal na pr. narod recky a rimsky, ktery zanechal po sobe umelecke pamatky nejen ve stavbach, v obrazech i v plastice. Dila tato jeste dnes v dobe kulturni svobody a rozmachu jsou nam nedostiznym vzorem a stale tvori trvaly zaklad, z nehoz dnesni umeni cerpa a tvori.

Po Bile Hore venovala slechta u nas usidlena sve sily risi Rakousko-uherske, dosahla nejvyssich mist ve vojsku, diplomacii, a mnozi slouzili jako clenove vlady. Proto narod nas nehlasil se ke sve slechte. Jedno vsak dluzno ji pricisti k dobru, zejmena slechte bohatsi, ze nachazela zalibeni v probouzejicim se umeni. Ve mnohych zamcich teto slechty ukladana byla umelecka dila nejen starych mistru, nybrz i dila soucasne tvorby, a vedle tohoto podporovali mnozi velmozove zvlaste umeni herecke a hudebni, ponejvice pro svoji zabavu. Nas chudy narod nemohl podporovati vytvarne umeni, ne z nedostatku porozumeni, proste prostredky mu nedovolovaly, aby si i v nejmensi mire mohl doprati zakoupeni cennejsiho umeleckeho dila. Narod nas ve svem celku tu a tam odebiral prece jen ceskou knihu, tvoril si narodni pisne a mel prvotridni hudebniky, a to ponejvice vlivem venkovskych ucitelu, kteri nejen ucili hudbe, nybrz i namnoze skladali napevy a pisne svetske i cirkevni.

Povalecne umeni vraci se od primitivu opet k prirode, nebot nic na svete nedovede nahraditi krasne tvary, kterymi oplyva priroda. Narod vdecne vzpomina tech mistru, kteri nejen ze zanechali nam nesmrtelne pamatky, nybrz i zachovali obdivovatele sve tvorby u nas i za hranicemi nasi vlasti. Bylo mnoho tech, jichz vdecne vzpominame, jako Ales, Manes, Myslbek atd. Take vdecne vzpominame tech, kteri dali zaklad k dnesnimu jednani tim, ze jiz pred davnymi casy nasli svuj pomer k nasemu mlademu umeni. Veskere sbirky jsou oceneny priblizne na 60 mil. Kc a budou tvoriti zaklad umelecke galerie pro cely stat. Timto zakonem utvori se statni galerie po prikladu ostatnich kulturnich statu. Spolecnost pro sve velke zasluhy a nabyte zkusenosti bude pusobiti i nadale tim, ze bude obstaravati odborna setreni, vyhledavati pozoruhodna dila a bude moci ze svych prostredku i nektera dila zakoupiti. Za tim ucelem bude dostavati pravidelnou subvenci 50.000 Kc. Spolecnost po prevratu mela financni potize, ktere se stupnovaly nastalou vseobecnou krisi tak, ze musela ve sve snaze ustoupiti v dobe, kdy nastal zapas o chleb. Na nalehani spolecnosti schvalila vlada 29. prosince 1932 dohodu mezi ministerstvem skolstvi a Spolecnosti. Zvolena zvlastni komise pri ministerstvu skolstvi, v niz byl stejny pocet clenu obou interesentu. Tato komise teprve 3. unora 1933 se plne dohodla se zpetnou platnosti od 1. ledna 1932. Timto aktem bylo usneseno, ze maji se prevziti veskere sbirky do statniho majetku, a to bez nahrady; kdyz budou splneny podminky podle § 3 teto osnovy. Tento paragraf uklada ministerstvu skolstvi povinnost, aby ze statniho rozpoctu bez ohledu na ostatni polozky venovalo 1 mil. Kc kazdy rok pro umeleckou galerii k nakupu del stareho umeni, a podle dohody hradi stat jiz nyni za spolecnost: 1. Najemne knihovne mesta Prahy 468.299 Kc, 2. naklady personalni 266.723,15 Kc, 3. naklad na vecnou rezii 46.500 Kc, 4. Dotace na nakup umeleckych del pro statni galerii preliminuje se castkou 120.000 Kc. Spolecnosti zustava dluh, ktery nutno vyrovnati, a to 392.658 Kc. Tento dluh vzhledem k sve nepatrnosti ma se zaplatiti v nekolika rocnich lhutach:

K 1. lednu 1935 cini veskere dluhy spolecnosti 727.14420 Kc. Z tohoto neprichazi v uvahu 343.486,20 Kc, ktere spolecnost dluhuje ministerstvu skolstvi. Opakuji, ze zustava dluzna castka 392.658 Kc, kterou nutno zaplatiti. Nejvetsi polozka tohoto dluhu je pohledavka ceske sporitelny 285.394 Kc, jejiz urokovani vyzaduje si castky 14.269 Kc. Urokovani dalsiho dluhu 107.264 Kc zapocne az prvnim lednem 1936.

Pripominam, co ilustruje pomery Syndikatu vytvarnych umelcu v Ceskoslovensku, cehoz bychom si vsichni meli vsimnouti v umelecke obci. Ministerstvo vyucovani pred 12 roky venovalo umelecke obci pro stare umelce nebo pro umelce trpici bidou castku 250.000 Kc. Puvodne byl tento prispevek urcen jen pro umelce ceske narodnosti. Po nejake dobe dostala umelecka obec rozkaz od ministerstva vyucovani, ze tato castka musi byti rozdelovana take mezi trpici umelce nemecke narodnosti, a dostala slib, ze castka 250.000 Kc se primerene zvysi. Toto zvyseni nenastalo, naopak castka byla snizena o 50.000 Kc, na 200.000 Kc rocne. Na tom participuje take Syndikat spisovatelu.

To je opravdu vykrik dnesnich pomeru, kdyz ministerstvo musi v dobe tak kriticke pro obchod a prumysl, a tim kritictejsi pro umeni, sahati a snizovati jiz tak nizkou, nedostatecnou castku.

Min. ver. praci dobylo by si zasluh, kdyby pusobilo, aby na kazdou verejnou budovu bylo pamatovano nejakym umeleckym dilem, znazornujicim ucel te ktere budovy. V nekterem navrhu je pamatovano na takove reseni, avsak byva vseobecny zvyk prekrociti rozpocet skoro u kazde stavby, takze nezbyva nezli ponechati budovu nedokoncenu, a tak vidime u mnohych budov statnich i zemskych trceti pilire pro pristi sochy po cela leta, a nikdo se nestara o dokonceni staveb.

Nejlepe by se pomohlo umeni tim, ze by pro kazdou verejnou budovu, jak je to zavedeno jinde, na priklad v Italii, venovaly se 2% nebo 3% z celeho rozpoctu na umeleckou vyzdobu budovy.

Dalsimi zavazky jsou pense drivejsich zamestnancu. Jsou nepatrne, nebot r. 1934 cinily 8.308 Kc proti 12.504 Kc, kterezto castky vyzadovala si pensijni opatreni z r. 1931. Z toho je patrno, ze toto bremeno nebude v kratke dobe jiz tiziti ministerstvo skolstvi.

Statni sprava prejima take personal sestavajici z odbornika-historika, ktery je reditelem, jemuz podleha personal sestaveny z vysokoskolsky vzdelaneho asistenta, 2 odbornych uredniku, dvou kancelarskych uredniku a 3 dennich a 3 nocnich hlidacu. Architekti, maliri a sochari nemaji praci, jsou zbytecni a nemaji podpor v nezamestnanosti. Snad by se pro ne dalo neco udelati ve stavebnim zakone? V podomnim obchode prodava se mnoho falsifikatu. Byl bych velmi povdecen, kdybychom pro tuto tak nalehavou potrebu nasli vrele porozumeni. Doporucuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby slavny senat schvalil tuto vladni predlohu tisk 112 v plnem zneni tak, jak ji vlada predlozila. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo pri hlasen. Jednani je skonceno.

Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomu neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu podle § 54 jedn, radu budeme hlasovati o projednavane osnove ihned take ve cteni druhem.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, jimz Ceskoslovensky stat nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni v cechach (tisk 149).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor kulturni sen. Nentvicha a za vybor rozpoctovy sen. Foita -, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Nentvich: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Foit: Ne.

Predseda (zvoni): Navrhu neni.

Kdo tedy souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s resoluci vyboru kulturniho, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je take tato resoluce kulturniho vyboru schvalena.

Projedname nyni odst. 2 poradu, jimz je:

2. Zprava zivn.-obchodniho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 128) o hubeni skodliveho zivocisstva kyanovodikem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 163) [podle §u 35 jedn. radu].

Zpravodajem je pan sen. Foit, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavny senate! Vladni navrh zakona tisk 128 o hubeni skodliveho zivocisstva kyanovodikem, ethylenoxydem a chlorpikrinem upravuje dosud platny zakon o koncesovane zivnosti hubeni skodliveho zivocisstva v tom smeru, ze novy zadatel se musi vykazati odbornym vzdelanim teoretickym i praktickym. Zadatel musi se vykazati vysvedcenim dospelosti prumyslovych skol odboru chemickeho nebo vysvedcenim vyssi skoly pro prumysl chemicky nebo textilni nebo primerenym vzdelanim odbornym, ziskanym na prislusne vysoke skole. Vedle skolskeho vzdelani vyzaduje se nejmene 4leta odborna prakse. Koncesi pro tyto naznacene ucely udeluje zemsky urad, ktery prihlizi ke skutecne potrebe obyvatelstva kraje, v nemz se ma koncesovana zivnost umistiti. Pred udelenim koncese vyslechne zemsky urad prislusnou obec a zivn. komoru a jedna-li se o zvlastni zpusobilost, take prislusne spolecenstvo.

Desinfekce jedovatymi nebo lucebnimi prostredky je dosud zivnosti svobodnou. Podle dosud platneho zivn. zakona bylo hubeni mysi a skodliveho hmyzu jedovatymi prostredky (§ 15, odst. 21 a § 22, odst. 21) prohlaseno za zivnost koncesovanou. Nabyta prava udelenim koncese zustavaji a ponechavaji se opravneni, a to nejen v zemich historickych, nybrz i na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Uzivani jedovatych prostredku k odhmyzovani je znacne skodlive zdravi a zivotu lidskemu a proto je spravne a oduvodnene, ze povoleni k teto zivnosti je vazano na zvlastni prukaz zpusobilosti.

Tento zpusob niceni hmyzu byl vynalezen za valky a osvedcil se nejen pri hubeni hmyzu, nybrz i pri potirani skvrniteho tyfu. Teprve po valce pouzivalo se techto prostredku k niceni hmyzu v domacnostech, v hotelich, na draze a lodich, a to v uzavrenych mistnostech s uplnym zdarem. Pri tomto hubeni hmyzu, zvlaste v domacnostech, dochazelo casto k nestestim, onemocnenim neb umrtim lidi, nebot uvedene druhy plynu jsou prudce jedovate, i takze pouhym vdechnutim koncentrovaneho plynu nastava okamzita smrt. Pro tento zpusob odhmyzovani nebyly dosud vydany podrobne predpisy a proto tento zakon, zvlaste s hlediska lidskeho zdravi, je zcela na miste a vitan. Uchazi-li se o tuto koncesovanou zivnost osoba pravnicka, musi ve svych sluzbach zamestnavati osoby s plnou kvalifikaci pro tuto sluzbu zakonem stanovenou. Vyjimky se dostava uredne autorisovanym civilnim inzenyrum, chemikum a inzenyrum banskym. Tito se sice musi podrobiti vsem predpisum v zakone uvedenym, nepotrebuji vsak koncese timto zakonem stanovene. Nejdulezitejsi casti celeho zakona je stanoveni zvlastnich predpisu pro koncesovanou zivnost k jakemukoli hubeni skodliveho zivocisstva ve vsech mistnostech urednich i soukromych, kde se tito zivocichove vyskytuji. Zakon ma na mysli technicky pokrok, ktery muze objeviti nove, trebas i ucinnejsi prostredky hmyz hubici, a ponechava si moznost vladnim narizenim meniti vypocet jedovatych latek. Rakousko, ktere melo stejny zivnostensky rad s nami, menilo tento zakon jiz r. 1928. §§ 5 a 7 pripousteji, ze ve vyjimecnych pripadech muze provozovati tuto zivnost take namestek nebo pachtyr v pripade choroby nebo vojenske sluzby, ovsem musi miti tento namestek plnou zpusobilost pro tuto sluzbu stanovenou. V zakone tomto uvadi se prisny predpis pro ukladani jedovatych latek, a to ediktalnim rizenim, kterezto rizeni provede zivnostensky urad prve stolice, tedy okresni hejtmanstvi. Zivnostensky zakon zustava i nadale v plne platnosti, az na predpisy timto zakonem uvedene.

Osnova zakona se netyka ustanoveni zakona ze dne 2. cervence 124, c. 165 Sb. z. a n., o ochrane vyroby rostlinne, o ochrane rostlinnych kultur pred skodlivymi ciniteli. Koncesi k pouzivani jakychkoli jedu a plynu nepotrebuje a je v tom smeru uplne osvobozena statni zdravotni sprava, ktera predvadi ucinky techto jedu zdravotnim oddilum vojenskym. Koncese neni potreba take pri provadeni ruznych pokusu na vedeckych ustavech, v jejich laboratorich, pri odhmyzovani zeleznicnich vozu atd.