Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 26. schuze (obsah) | Utery 24. brezna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 126 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 36), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 5. zari 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. zari 1935, cis. 184 Sb. z. a n. (tisk 57).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu v Chustu ze dne 17. cervence 1935, c. j. T II 680/35-3, za vydani sen. Hokkyho za ucelem trest. stihani pro prestupek utrhani na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. (c. 337/1935 preds.) (tisk 120).

3. Zprava imunitneho vyboru o ziadosti okr. uradu v Grelnici zo dna 26. novembra 1935, c. j. 1334/1935. priest., aby bolo dane svolenie k trest. stihaniu sen. Keila pre priestupok dla §u 2 zak. c. 70/1934 Sb. z. a n. (cis. 1114/1935 preds.) (tisk 123).

4. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu Narodniho shromazdeni ke schvaleni dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednana dne 13. srpna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 26. srpna 1935, c. 181 Sb. z. a n. (tisk 56).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hod. 42 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. dr Bacinskemu, dr Hrubanovi, Nedvedovi; na tento tyden sen. dr Budayovi, dr Stefankovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: na 1 mesic sen. Kianickovi, Schmidtovi; na mesic brezen a duben sen. Hakenovi.

Precten pripis predsedy vlady ze dne 18. brezna 1936, c. j. 1959/909 5-36 m. r.:

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 17. brezna t. r. zadosti ministra financi dr Karla Trapla za zprosteni uradu ministra financi a poveril ministra skolstvi a narodni osvety dr Emila Franke prozatimnim rizenim ministerstva financi.

Predepsany slib byl dnesniho dne do rukou presidenta republiky slozen.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: M. Hodza v. r."

Navrh tisk 146 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 149, 152.

Interpelace tisk 150/1 az 150/8.

Odpovedi tisk 151/1 az 151/6.

Usneseni posl. snemovny tisky 153 az 155 - prikazana vyborum soc. politickemu a rozpoctovemu, tisk 156 - prikazano vyboru soc.-politickemu.

Vladni navrh tisk 157 - prikazan vyboru rozpoctovemu.

Tesnopisecke zpravy o 20. az 22. schuzi senatu NSRCs.

Zapis o 23. schuzi senatu NSRCs.

o 24. a 25. schuzi senatu NSRCs. schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby vyborum bylo ulozeno podati do nejblize pristi schuze zpravy o usnesenich posl. snemovny:

vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu o usnesenich tisky 153, 155,
vyboru soc. politickemu o usneseni tisk 156.

ve schuzi konane dne 11. brezna 1936 prikazany k radnemu projednani navrhy:

Vyborum soc. politickemu a rozpoctovemu tisky 104, 115, 138.

Vyboru soc.-politickemu tisk 117.

Vyborum rozpoctovemu a narodohospodarskemu tisk 127.

Vyborum kulturnimu, rozpoctovemu a zivn.-obchodnimu tisk 136.

Vyborum rozpoctovemu a soc.-politickemu tisk 137.

Vyboru rozpoctovemu tisk 142.

Vyborum techn.-dopravnimu a rozpoctovemu tisk 147.

Vyborum narodohospodarskemu, zivn -obchodnimu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 28. unora 1936, kterym se doplnuje a meni vladni narizeni ze dne 12. brezna 1934, c. 51 Sb. z. a n., o nekterych opatrenich, tykajicich se vyroby a prodeje umelych tuku jedlych, ve zneni vladniho narizeni ze dne 14. prosince 1934, c. 253 Sb. z. a n. (c. 2179).

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 10. brezna 1936 o dodavkach osiva a krmiv na uver zemedelcum v obcich zvlast tezce postizenych zivelnimi pohromami (c. 2206).

Vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 6. brezna 1936 o organisaci policejni spravy a sluzby a o nekterych jinych opatrenich v oboru vnitrni spravy (c. 2207).

Vyboru imunitnimu zadost okr. soudu v Jelenici za souhlas k trest. stihani sen. Schossera pro prestupek zakona na ochranu cti c. 108/33 Sb. z. a n. (c. 2212).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Zpravodajem za vybor zahranicni je pi sen. Plaminkova, zpravodajem za vybor narodohospodarsky p. sen. Janovsky.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, pani sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate! Vec, o ktere budu dnes referovati, nemame zde po prve. Je to obchodni a plavebni umluva Ceskoslovensko-polska ze dne 10. unora 1934, ktera poskytovala s platnosti do 31. prosince 1934 Ceskoslovensku celni slevy na odbarvovaci rostlinne uhli, sirouhlik, zelatinu a vyrobky z celuloidu; naproti tomu Polsku prinasela celni slevy na repku a podobna semena olejnata, na kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty.

Tyto celni slevy byly vzajemne prodlouzeny s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena do 30. cervna 1935, a to dodatkovym protokolem k zminene umluve, ktery byl podepsan ve Varsave 8. unora 1935 a uveden v prozatimni platnost vladni vyhlaskou cis. 21 Sb. z. a n. ze dne 8. unora 1935.

Vladni navrh tisk 36 predlozil Narodnimu shromazdeni dalsi dodatkovy protokol, ktery byl dohodnut 5. zari 1935 a kterym se ujednani dodatkoveho protokolu z unora obnovuje, a to s dvema zmenami: rusi se celni sleva, kterou poskytovalo Polsko Ceskoslovensku na bakelit, a na misto smluvni celni sazby Zl. 1.30 na 100 kg sirouhliku poskytuje Polsko Ceskoslovensku sazbu 2.30 Zl. Toto ujednani ma platnost do 30, cervna 1936.

Zahranicni vybor pojednal o vladnim navrhu a doporucuje senatu, aby jej schvalil v tomto zneni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s dodatkovym protokolem k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsanym dne 5. zari 1935 a uvedenym v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. zari 1935, cis. 184 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Janovsky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Janovsky: Slavny senate!

Nase obchodni styky s Polskem, upravene obchodni a plavebni umluvou Ceskoslovenskopolskou ze dne 10. unora 1934, poskytovaly Ceskoslovensku celni slevy na odbarvovaci rostlinne uhli, sirouhlik, zelatinu, bakelit a vyrobky z celuloidu, a to s platnosti do 31. prosince 1934. Ceskoslovensko pro touz dobu poskytlo Polsku slevy celni na repku a podobna semena olejnata, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty. Tyto celni slevy, mimo repku a podobna olejnata semena, obsazena v sazebniku cislo 45, byly prodlouzeny z obou stran do 30. cervna 1935 dodatkovym protokolem k obchodni a plavebni umluve Ceskoslovensko-polske, podepsanym ve Varsave dne 8. dubna 1935 a uvedenym v platnost vladni vyhlaskou c. 21 Sb. z. a n. ze dne 8. unora 1935. Na prodlouzeni tohoto dodatkoveho protokolu trvano hlavne z toho duvodu, aby byla zachovana snizena celni sazba v Polsku pro sirouhlik, vyrabeny hlavne na Slovensku v Bratislavske dynamitce. Proti tomu koncedovali jsme Polsku smluvni clo a kontingenty na dusikate vapno, jez jako nahrada za drahy chilsky ledek u nas je jeste k hnojeni pozadovano. Vedle toho upustilo Polsko od smluvni sazby na repku, to ovsem po delsim vyjednavani, takze nyni domaci produkce repky neni ohrozena dovozem polske repky, ktera nemuze byti dovazena pod clem autonomnim, jimz by se cena repky dovazene neumerne zvysila.

Zajem obou vlad vedl k dohode o obnoveni ujednani dodatkoveho protokolu ze dne 8. unora 1935 s vyjimkou celni slevy, kterou poskytlo Polsko Ceskoslovensku na bakelit (pol. saz. c. 488/1 B), a take s tou zmenou, ze na misto smluvni celni sazby zlotych 1'30 na 100 kg sirouhliku poskytne Polsko Ceskoslovensku na toto zbozi sazbu zlotych 2'30, a to s platnosti do 30. cervna 1936.

Tento dodatkovy protokol schvalila post snemovna ve schuzich dne 4..a 12. prosince 1935. Narodohospodarsky vybor senatu N. S. projednal osnovu dne 28. listopadu a doporucil k ustavnimu schvaleni ve zneni prijatem posl. snemovnou.

S ohledem na nutnost obchodnich styku Ceskoslovenska se sousednim statem polskym, jak se jevi castecne v navrhu na prodlouzeni navrhovaneho dodatkoveho protokolu, navrhuji toto usneseni:

Senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s dodatkovym protokolem k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 134, podepsanym dne 5. zari 1935 a uvedenym v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. zari 1935, c. 184 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme tedy hlasovati.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne reku. (Deje se.).

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 2 poradu.

Zpravodajem je p. sen. Nemecek, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate! Imunitni vybor projednaval zadost okresniho soudu v Chustu ze dne 17. cervence 1935, cj. T II 680/35-3, za vydani sen. Hokkyho za ucelem trest. stihani pro prestupek utrhani na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. (c. 337/1935 predl. ).

Skutkova podstata zaloby je tato:

V trestnim oznameni jest sen. Hokky oznacen jako duvodne podezrely, ze se dopustil trest. cinu tim, ze na verejne schuzi ve Vyskove n. Tisou pronesl o soukromem zalobci Karlu Stokovi, vladnim komisari obce Vyskovo n. T., mimo jine i tato slova: "Takym ludom sveruju majetok mesta, takym vladnym komisarom, kadejakym Karolom Stokom, ktory presantrocil lesy vyskovskeho lesneho komposesoratu."

Imunitni vybor navrhuje, aby senat vyhovel zadosti okr. soudu v Chustu ze dne 17. cervence 1935, c. T II 680/35-3, a dal souhlas k trest. stihani sen. Hokkyho pro prestupek utrhani na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n.

Imunitni vybor povazuje tvrzeni, ktere jest predmetem soukrome zaloby, za velmi zavazne. Podle tohoto tvrzeni jedna se o zasantroceni obecniho majetku. Napadeny jest vladnim komisarem obce, tedy osobou verejne postavenou, a jest proto take v zajmu verejnem, aby soudnim projednanim tohoto pripadu byla zjistena pravda. Bud jest pravdou, co sen. Hokky o soukromem zalobci jako vladnim komisari na verejne schuzi tvrdil, a pak musi byti soukromy zalobce pro tento trestni cin stihan, anebo neni tvrzeni sen. Hokkyho pravdive, a pak jest nutno v zajmu autority vladniho komisare obce Vyskovo n. T., aby se mu dostalo zadostiucineni.

Z toho duvodu navrhuje imunitni vybor, aby senat dal souhlas k trest. stihani sen. Hokkyho.

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan sen. dr Turchanyi. Davam mu slovo.

Sen. dr Turchanyi: Velavazeny senat!

Ked imunitny vybor zasedal, hlasoval som v tej veci za to, aby pan sen. Hokky bol vydany, ale vtedy som bol zle informovany, ponevac som nevedel, co to slovo "presantrocil" znamena.

Pan sen. Hokky tvrdil na tomto shromazdeni, ze ten pan vladny komisar premarnil ten les, ten majetok mesta lebo obce, s tym, ze asi za polovicnu cenu to odpredal. To je pravda, ale vyssi urad tento odpredaj schvalil, v tom pade zatial to nemoze byt trestne stihatelne, trestatelne, a preto pan sen. Hokky netvrdil taku vec o panu vladnom komisaru, co by bolo trestne stihatelne.

Na zaklade toho ja navrhujem, aby sen. Hokky nebol vydany, lebo je stala prax senatu, ze ked' volakto netvrdi taku vec jedneho organa, jedneho zamestnanca, co je trestrie stihatelne, nemoze byt za to imunitne vydany.

Predseda (zvoni.): Udeluji slovo zpravodaji imunitniho vyboru, panu sen. Nemeckovi k doslovu.

Zpravodaj sen. Nemecek: Vazeny senate! Imunitni vybor rozhodoval o teto zalezitosti na zaklade autentickych poznamek urednich, ve kterych je vyslovne hovoreno o zasantroceni lesniho majetku obce Vyskov nad Tisou, a byla-li pronesena tvrzeni o tomto zasantroceni snad jinymi slovy anebo byla-li skutkova podstata jina, nez jak je v soudnich spisech oznaceno, pak je ovsem veci soudu, aby o teto veci rozhodoval.

Ja jmenem imunitniho vyboru prosim, aby zprava jeho byla vzata na vedomi.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, pristoupime proto ke hlasovani. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat dal souhlas k trest. stihani sen. Hokkyho pro prestupek utrhani na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat dal souhlas k trest. stihani sen. Hokkyho.

Projedname dalsi odstavec poradu:

Zpravodajem je pan sen. Pocisk. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slavny senat!

Podavam zpravu imunitneho vyboru o ziadosti okr. uradu v Gelnici zo dna 26. novembra 1935, c. j. 1334/1935 priest., aby bolo dane svolenie k trest. stihaniu sen. Keila pre priestupok dla §u 2 zak: c. 70/1934 Sb. z. a n. (cis. 1114/1935 preds.).

Skutkova podstata: zivn. inspektorat v Kosiciach podal dna 10. cervna 1935 okr. uradu v Gelnici trestne oznamenie proti fme Jozef Schmidt a Major nastupca, tovarna na zapalkove drevo vo Svedlare, pre priestupok podla §u 1 vlad. nar. c. 70/1934 Sb. z. a n. Veducim a zodpovednym riaditelom tejto tovarne je sen. Keil, ktory sa mal dopustit trestneho cinu tym, ze koncom mesiaca jula 1934 tovarna zastavila provoz a prepustila robotnictvo bez toho, ze by toto hola hlasila 14 dni napred tamojsiemu uradu a zivn. inspektoratu, a ked trvalo zastavenie dlhsiu dobu ako tri mesiace, ministerstvu soc. peclivosti a ministerstvu obchodu.

Na zaklade pripojeneho spisu zivnostenskeho inspektoratu v Kosiciach zo dna 10. cervna 1935 a protokolarnej vypovedi inz. Jozefa Retickeho, uradnika horemenovaneho zivn. inspektoratu, na polic. riaditelstve v Kosiciach zo dna 13. septembra 1935 zamestnavala menovana tovarna pred zastavenim provozu udajne priemerne 30 robotnikov, kym pocas revizie, konanej 6. juna 1935, teda po jednom roku, bolo zamestnanych robotnikov v tovarne len 6, jeden kocis a 1 hlidac.

Naproti tomu obvineny sen. Keil vo svojej protokolarnej vypovedi zo dna 27. augusta 1935 na okresnonri urade v Gelnici k objasneniu veci udava, ze firma od nepamati vzdy pracovala len niekolko tyzdnov, zatym niekolko tyzdnov stala, lebo stalu objednavku si zadovazit nemohla, preto kedze tento postup sa stal vo vyrobe skutocne uzusom, nespamatal sa na vladne nariadenie cis. 78/1934. Avsak v buducnosti nariadeniu zadost ucini, nakolko je zodpovednym spravcom menovanej tovarne.

Nakolko z pripojenych spisov bolo mozne zistit, ze udaje sen. Keila sa zakladaju na pravde a tiez i ta okolnost, ze zivn. inspektorat len po roku prevadzal v menovanom podniku inspekciu, ked uz nemal moznost zistovat priciny prepustenia robotnictva, a konecne i ta okolnost, ze podnik este stale zamestnaval i pocas revizie 6 robotnikov, 1 kocisa a 1 hlidaca, nespatruje imunitny vybor dostatocne dovody k tomu, aby sen. Keila pre tento nedostatocne odovodneny priestupok zbavil imunity.

Z tychto dovodov imunitny vybor navrhuje, aby slavny senat nevyhovel ziadosti okr. uradu v Gelnici a nedal suhlas k trest. stihaniu sen. Keila.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, jednani je skonceno.

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Keila pro prestupek podle §u 2 zak. c. 70/1934 Sb. z. a n.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Keila.

Projedname nyni posledni odstavec poradu dnesni schuze:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. dr Kloudy, za vybor narodohospodarsky sen. inz. Marusaka - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nikoliv.

Zpravodaj sen. inz. Marusak: Ne.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Sdeleni predsednictva.

Senat prijal navrh predseduv, aby vyboru zivn.-obchodnimu bylo ulozeno, aby o vladnim navrhu tisk 128 podal zpravu do nejblizsi schuze senatu.

Do vyboru soc.-politickeho na misto sen. Brodeckeho nastupuje sen. Modracek, do vyboru zahranicniho na misto sen. Javornickeho sen. dr Klouda, do vyboru ustavne-pravniho na misto sen. Riedla sen. dr Klouda.

Predseda oznamil, ze predsednictvo senatu se usneslo, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 26. brezna 1936 o 12. hod. s

poradem:

1. Zprava vyboru kulturniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 112), jimz Ceskoslovensky stat nabyva sbirek Spolecnosti vlasteneckych pratel umeni v Cechach (tisk 149).

2. Zprava zivn.-obchodniho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 128) o hubeni skodliveho zivocisstva, kyanovodikem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 163) [podle §u 35 jedn. radu].

3. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 155 ) k vladnimu navrhu zakona o stavebnim ruchu (tisk 161) [podle §u 35 jedn. radu].

4. Zprava vyboru soc.-politickeho o usneseni post. snemovny (tisk 156) k vladnimu navrhu zakona, kterym se prodluzuji a doplnuji zakony tykajici se bytove pece (tisk 162) [podle §u 35 jedu. radu].

5. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 153 ) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni nebo doplnuji nektera ustanoveni zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n. (tisk 160) [podle §u 35 jedn. radu].

6. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 5. zari 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. zari 1935, c. 184 Sb. z. a n. (tisk 57).

Schuze skoncena v 17 hod. 18 min.