Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 25. schuze (obsah, prilohy) | Streda 11. brezna 1936

Schuze zahajena v 11 hodin 16 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 101 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji 25 schuzi senatu NSRCs.

Dal jsem dovolene na dnesni schuzi sen. Korvasovi, Pfeiferove, Pfrognerovi, Popovicovi, Wenderlichovi a Zmrhalovi.

By1 mne podan dotaz pp: sen.Trnobranskeho, dr Fritze a dr Matouska.

Prosim, aby tento dotaz byl precten.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Dotaz sen. Trnobranskeho, dr Fritze a dr Matouska k predsednictvu senatu N. S. republiky Ceskoslovenske v Praze:

V plenarni schuzi senatu, konane dne 10. brezna 1936, podan byl navrh sen. Trnobranskeho, dr Budaye a druhu, aby do nejblizsi schuze plenarni dostavil se ministr zahranici a podal zpravu o zahranicni situaci. Predsedajici dr Bas dal o navrhu hlasovati a vyhlasil: "To jest vetsina, navrh jest prijat." Aniz by predsedajici vyslovil pochybnosti o vysledku prosteho hlasovani a aniz by 25 senatoru bylo podobnou pochybnost projevilo, ohlasil nove hlasovani povstanim a konstatoval, ze to je mensina a ze navrh jest zamitnut. Timto postupem porusil predsedaji dr Bas jasne a striktni ustanoveni §u 58 jedn. radu i potud, ze pri druhem hlasovani nedal podle tehoz paragrafu secisti hlasy senatnim tajemnikem nebo jeho zastupcem a zapisovatelem za dozoru predsedova.

Trvaji tudiz dotazovatele na tom, ze prve hlasovani a jeho vyhlaseni jest pravoplatne, ponevadz dalsi postup predsedajiciho odporuje ustanoveni jednaciho radu.

Tazeme se proto zda predsednictvo senatu jest ochotno zaruciti dodrzeni jednaciho radu.

Predseda (zvoni): K dotazu pp. sen. Trnobranskeho, dr Fritze a dr Matouska, sdeluji, ze ze stenografickeho protokolu jest jasno, ze druhe hlasovani, jez bylo p. mistopredsedou dr Basem provedeno, nezahrnuje v sobe ani reasumaci, ani revotaci, nybrz prokazuje pouhou korekci enunciace vysledku prveho hlasovani.

Ustanoveni §u 58 jedn. radu o druhem hlasovani, jez se ma konati v pripade pochybnosti o vysledku hlasovani, nemela tu mista, jezto mistopredseda dr Bas provedl nove hlasovani jen za tim ucelem; aby pred snemovnou, senatem dokumentoval, ze pri prvem jeho prohlaseni vysledku hlasovani slo - ve skutecnosti jenom o omyl v enunciatu.

Budeme projednavati porad schuze.

Navrhuji, aby odst. 1 az 4 poradu byly slouceny v jedine projednavani, jelikoz spolu souvisi.

Jsou to:

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s timto mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor imunitni o vsech ctyrech odstavcich, panu sen. Solcovi.

Zpravodaj sen. Solc: Slavny senate! Krajsky soud trestni v Praze pozadal senat Narodniho shromazdeni pod c. j. Nt XIX 37/35/4, 34/35/4, 36/35/4, 35/35/6 ze dne 19. zari 1935 za vydani sen. dr Ant. Kloudy, Jiriho Pichla, Vaclava Kloface a Emila Spatneho ke stihani pro obsah neperiodickeho tiskopisu s nazvem "Volebni letak", tisteny firmou "Melantrich", akc. spol. v Praze II, Vaclavske nam. 42. Trestni oznameni ucinila Marie Hanlova-Kaufmanova v Praze Vrsovicich, Pruska tr. 40, zastoupena JUDrem Jaroslavem Markem, advokatem v Praze II., Vodickova ul. cis. 39, na 13 clenu spravni rady akc. spol. "Melantrich", jejimiz cleny jsou take sen. dr Ant. Klouda, sen. Jiri Pichl, sen. Vaclav Klofac a sen. E. Spatny.

V zalobe se uvadi, ze dne 18. kvetna 1935 byl v Praze rozdavan neperiodicky tiskopis s nazvem "Volebni letak", tisteny firmou "Melantrich", v nemz nebyl udan vydavatel. Tento "Volebni List", datovany dnem 18. kvetna 1935 a oznaceny jako VIII. vydani, obsahuje na sve druhe strane clanek nadepsany "Krasna Mimi pannou? - Apropo co dela Mimi?" Clankem tim citila se urazenou na cti soukroma zalobkyne pi Hanlova-Kaufmanova a podala kraj. trest. soudu v Praze zalobu na 13 clenu spravni rady akc. spol. "Melantrich", mezi nimiz take na jmenovane jiz ctyri senatory.

Imunitni vybor projednal ve sve schuzi dne 26. unora 1936 vyse uvedenou zadost krajskeho soudu trestniho v Praze a v uvazeni, ze je stihano celkem dalsich 9 clenu spravni rady akc. spol. "Melantrich", neclenu N. S., takze soukroma zalobkyne ma moznost si satisfakci soudne vymoci a v presvedceni, ze jmenovani senatori osobne o domnele urazce na cti zminenym obsahem neperiodickeho tiskopisu podle zaloby spachane nevedeli, usnesl se navrhnouti slavnemu senatu, aby svoleni ke stihani sen. dr Kloudy, Pichla, Kloface a Spatneho dano nebylo.

Predseda (zvoni): Budeme hlasovati.

Nejprve budeme hlasovati a odst. 1 poradu, totiz o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. dr Kloudy pro precin podle zakona na ochranu cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. dr Kloudy.

Dale budeme hlasovati o odst. 2 poradu, totiz o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pichla pro precin podle zakona na ochranu cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pichla.

Nyni budeme hlasovati o odst. 3 poradu, totiz o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Kloface pro precin podle zakona na ochranu cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Kloface.

Konecne budeme hlasovati o odst. 4 poradu, totiz o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Spatneho pro precin, podle zakona na ochranu cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Spatneho.

Projedname nyni dalsi odstavce poradu:

Zpravodajem za vybor zahranicni je (misto omluveneho sen. dr Kloudy) pi sen. Plaminkova, za vybor narodohospodarsky p. sen. inz. Marusak.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate! Nova dodatkova umluva ze dne 13. srpna 1935 prodluzuje beze zmeny ujednani cl. 1 az 4 dodatkove umluvy k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920 na dalsi chmelovy hospodarsky rok 1935/36, tedy od 1. zari 1935 az do dne 31. srpna. 1936 a vlada uvadi pro toto prodlouzeni stejne duvody jako pro prodlouzeni drivejsi.

Zahranicni vybor uznavaje platnost duvodu pro prodlouzeni platnosti ujednani v dodatkove umluve ze dne 13. srpna 1935 sjednane usnesl se ve schuzi konane dne 27. listopadu 1935 navrhnouti senatu ke prijeti toto schvalovaci usneseni:

Senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske schvaluje dodatkovou umluvu k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednanou dne 13. srpna 1935 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 26. srpna 1935, c. 181 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky, panu sen. inz. Marusakovi.

Zpravodaj sen. inz. Marusak: Slavny senate! Predkladana dodatkova umluva jest totoznou s dodatkovou umluvou ze dne 6. rijna 1932 k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1924, jejiz platnost, koncici dne 31. srpna 1933, byla pro clanky 1 az 4, tykajici se vyvozu ceskoslovenskeho chmele do Nemecka, prodlouzena vymenami not a to ze dne 21. srpna 1933 na dobu od 1. zari 1933 do 31. srpna 1934, ze dne 29. srpna 1934 na dobu od 1. zari 1934 do 31. srpna 1935 a nyni ze dne 13. srpna 1935 na dobu od 1. zari 1935 do 31. srpna 1936.

Umluvou touto nema byti dotcena konecna uprava obchodu chmelem mezi republikou Ceskoslovenskou a Nemeckem, kazda z obou smluvnich stran muze celou umluvu neb jeji casti kdykoli vypovedeti k 1. dni kazdeho mesice se lhutou jednomesicni.

Umluvou touto zarucuje se podstatne snizena nemecka celni sazba z autonomnich 150 r. M. na 70 r. M. pro 10.000 q chmele, patreneho osvedcenim puvodu podle platnych ceskoslovenskych predpisu. Pro vyvoz do Nemecka byl stanoven rocni vyvozni kontingent ve vysi 4,100.000 r. M., ktery naprosto postacuje potrebam ceskoslovenskeho vyvozu chmele do Nemecka.

Ceskoslovensko naproti tomu povolilo v teto umluve Nemecku, aby dehtove barvy s obsahem nastavovadce az do 80% byly proclivany podle pol. 625 cs. celniho sazebniku a aby zadosti o povolovani dovozu haseneho vapna z Nemecka byly blahovolne vyrizovany.

Zahranicni obchod ceskoslovensky s Nemeckem je celkem uspokojivy. V minulem roce nas vyvoz do Nemecka stoupl a cinil 1.564 milionu Kc oproti 1.046 mil. Kc v r. 1933. Ponevadz Nemecko neplati nas dovoz devisami, muze byti ceskoslovensky vyvoz zaplacen jen dovozem nemeckeho zbozi do Ceskoslovenska. Nas dovoz z Nemecka cinil vsak v roce 1934 jen 1.244 mil. Kc. Z toho vyplyva, ze nase aktivum v obchodnim styku s Nemeckem cinilo v roce 1934 castku 320 mil. Kc.

Nas aktivni zustatek, zamrzly v Nemecku, mohl byti inkasovan jen tak, ze jsme se starali o to, aby nas vyvoz do Nemecka byl ponekud zmensen a aby zaroven stoupal nemecky vyvoz do Ceskoslovenska. Za prvnich 9 mesicu t. r. se to uplne nepodarilo, ponevadz dovoz z Nemecka nedosahl ocekavane vyse. Ceskoslovensky dovoz z Nemecka cinil za prvnich 9 mesicu t. r. 820’7 mil. Kc, ceskoslovensky vyvoz v teto dobe 859’ 7mil. Kc. Nase obchodni aktivum cinilo tedy v prvnich 9 mesicich t. r. 39 mil. Kc. Dusledek toho jest, ze nas aktivni zustatek na sbernem uctu s Nemeckem jest koncem roku asi 304 milionu Kc a ze ceskoslovensky vyvozce do Nemecka ceka na zaplaceni sveho uctu asi 4 mesice ode dne, kdy nemecky dovozce zaplatil ucet v Berline:

Ve 3. ctvrtleti t. r. se nas dovoz z Nemecka zlepsil a cini prumerne cca 101 mi,l. Kc mesicne. Je to patrne nasledek toho, ze nemecky vyvozce dostava vyvozni premie, ktere cini 20 az 30% ceny vyvazeneho zbozi.

Rychlejsi likvidovani aktivniho zustatku, v Nemecku zamrzleho, dalo by se dociliti dalsim omezenim ceskoslovenskych vyvoznich moznosti do Nemecka.

Tomu se vsak brani ceskoslovensti vyvozci do Nemecka a nebylo by to dnes ani v zajmu celostatnim, nebot by se tim zvetsila u nas nezamestnanost, ktera jest jiz tak znacna.

Narodohospodarsky vybor senatu projednal predlozeny navrh ve sve schuzi dne 28. listopadu 1935 a usnesl se doporuciti slavnemu senatu jeho prijeti. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Udeluji slovo panu sen. Bockovi.

Sen. Bock (nemecky): Slavny senate! Pokud jde o stanovisko sudetskonemecke strany k prodlouzeni dodatkove umluvy ze dne 13. srpna 1935 k ceskoslovensko-nemecke umluve ze dne 29. cervna 1920 na chmelovy hospodarsky rok 1935/36, navrhuji, aby priste kontingent byl zvysen jiz pro chmelovou sezonu 1936, a oduvodnuji to tim, ze risskonemecky pivovarsky prumysl v letech volneho obchodovani nakupoval nekdy vice nezli 50% cele ceskoslovenske sklizne chmele. Dale navrhuji, aby nase kvalitni zbozi, obzvlaste zatecky chmel, chranen byl prijatym jiz zakonem o puvodu naseho chmele proti transitnimu obchodu se zbozim, nabizenym z jinych zemi a krajin.

Znovu chtel bych zde zdurazniti, ze dovoz do Nemecka je kontingentovan na 20.000 q, s celni vyhodou 70 risskych marek za 100 kg. Pohroma by vsak nastala pri rekordni sklizni, ktera obnasi z hektaru 25 q, takze by se z priblizne 8.500 ha osevni plochy sklidilo asi 212.500 q chmele. Za techto okolnosti je nutno na vsechny strany podavati pratelskou ruku. Musime vsak naproti tomu konstatovati, ze ceskoslovenska obchodni politika jiz po dlouhou dobu a obzvlaste od r. 1933 naprosto neni schopna dojiti k pratelskemu pomeru s nasim velikym sousedem Nemeckem. Nemecko je stat vsemohouciho prumyslu, schopny odebirati zemedelske vyrobky vseho druhu, jako chmel, obili, ovoce, okurky a zelenina. Toto zbozi se obzvlaste silne pozaduje, prichazi tedy pro vyrobu nasich rolniku v uvahu. Ceskoslovenska republika jako zemedelsky stat je prirozene odbytistem pro tovary prumyslovych zemi, predevsim pro levne i vysokocenne vyrobky sousedniho nemeckeho prumyslu, z nehoz na priklad nemecky radiovy a automobilovy prumysl prukopnicky ukazal cestu k lidovemu autu a radiovemu prijimaci. Vymenny obchod nejprimitivnejsiho zpusobu mezi Ceskoslovenskou republikou a Nemeckem ucinkoval by jako oziveni hospodarstvi ku blahu obou statu a narodu a vytvoril by take skutecny pratelsky pomer. Kdo vsak vidi skutecnosti v zivote obou narodu, vi, ze silene celni prehrady, zakazy dovozu a potlacovani dovozu nemeckeho zbozi prekazeji vyvoji k pratelskemu pomeru, nebot nikoli fraze a prazdna slova, nybrz skutky a uprimnost v obchodni politice jedine jsou schopny vesti k dobrym pomerum se sousedy.

Ve 20. stoleti, v dobe technickych zazraku a obdivuhodnych pokroku ve vsech oborech civilisace, dovolila vetsina vedoucich statniku neodpovednym zpusobem, aby narodove vydani byli zvuli hrstky lidi; nebot nelze upriti skutecnost, pres vsechny sny o humanite, ze miliony lidi nevydelavaji, ceho nejnutnejsi potrebuji pro holy zivot. Primo nelidske vsak je trpeti, aby se tisice vagonu obili denaturovaly, kdezto statisice hodnych pracujicich lidi musi hladoveti na vysmech lidske kulture, bludnou naukou nam slibovane.

Nas obchodne-politicky pomer k Francii vyzaduje s veskerym durazem a nalehave zmenit dosavadnich zakladu. Poskytujeme Francii v praxi volnost v povolovacim a devisovem rizeni, kdezto nas dovoz do Francie podroben je kontingentu a prisnemu licencnimu rizeni. Pro radu nasich vyrobku povoluje nam Francie nedostatecne kontingenty, ktere neodpovidaji ani nasim vyvoznim moznostem, ani poptavce po nasem zbozi ve Francii, takze je nutno stale vyjednavati s Francii o zlepseni kontingentu.

Usnadnete prece dovoz nemeckeho zbozi na zaklade prirozenych obchodnich styku, pak nalezneme moznost odbytu pro sve zemedelske vyrobky, pak nepotrebujeme zadny obilni monopol, ktery stoji stat rocne mnoho set milionu Kc a jen male hrstce lidi vynasi sta milionu. (Vykriky. - Hluk. - Predseda zvoni.) Kdo chce opravdu slouziti miru, spatruje prikaz doby v tom, opatrovati praci, oziviti domaci trh a vratiti se k normalnim obchodnim stykum, cimz se vytvori zaklady pro vyzivu obyvatelstva.Kdo se vsak uzkostlive snazi sjednavati vojenske pratelske smlouvy na ukor prirozenych skutecnosti hospodarskych, uzavira se poznani, ze pevna zaruka trvaleho zachovani miru spociva v hospodarskem ozdraveni vsech narodu. Kdo neni ochoten jednati podle tohoto poznani, neni pro mir, nybrz slouzi priprave valky a nici vsechny nadeje stradajiciho lidstva v lepsi budoucnost. Statnik, ktery chce obstati pred dejinami sveho naroda, musi tudiz poznati, ze jen navratem k prirozenym obchodnim stykum nastati muze uklidneni narodu ze jen tim dany jsou nejdulezitejsi predpoklady pro zachovani svetoveho miru. Kdo to vi a podle toho jedna, zna tajemstvi hospodarskeho zazraku, ktery by zabezpecil vyzivu vsech narodu, nac predevsim touzebne cekaji siroke vrstvy lidu.

Take upadek lazenskych mist na ceskem severozapadu zpusoben byl v prve rade risskonemeckym devisovym problemem, nebot priliv cizincu z Nemecka, ktery prevazne v dobe vysoke konjunktury zabezpecoval existenci nasich lazenskych mist, musel prestati v tom okamziku, kdy pro plizivy bojkot risskonemeckeho zbozi nemecky zahranicni obchod klesl na minimum a risskonemecke devisove hospodarstvi se dostalo do sveraci kazajky. Dnesni nemecky nedostatek devis nedovoluje tudiz vzhledem k opatrovani surovin zadnou volnost devis, takze pro znamou uzaveru, omezujici vyvoz na 10 marek, cizinecky ruch z Nemecka temer prestal. Jezto se s ceskoslovenske strany zasadne zamita dovoz mnoheho nemeckeho zbozi a omezuje se hlavne jen na vysokocenne kvalitni zbozi, jako anilinove barvy, lekarnicke zbozi atd., ktere jinde nelze obdrzeti, Nemecko vsak u nas s nejvetsi ochotou nakupuje a take by nakupovalo, je poukaz na nasi aktivitu v ceskoslovensko-nemeckem clearingu uplne absurdni, nebot nechceme-li nic kupovati, Nemecko si vsak preje normalni obchodni styky a proto u nas nakupuje, musi to nutne projevovati. Proto neni na miste hospodarske snerovani, nybrz rozum v obchodni politice je prvym predpokladem pribliziti mezi sebou narody a sjednati prave pratelske styky.

Ma-li se vyhoveti zivotnim potrebam narodu, musi se vazne prikrociti k tomu, aby se vyradil Evrope cizi podzemni financni svet a aby zase nastal normalni styk a normalni obchod. Ale vsude jsou to stejne podzemni sily, ktere systematicky pracuji na zniceni a podkopani svetoveho miru, ktere chteji narody uvrhnouti do nove svetove valky. Take nas stat, chce-li ziti, musi tomuto nepriteli vsech narodu celiti a v politice a v obchode zachovavati zasady, ktere jedine zarucuji prave dorozumeni.narodu. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena.

Slovo k doslovu si vyzadal pan zpravodaj sen. inz. Marusak.

Zpravodaj sen. inz. Marusak: Slavny senate! Recnik prede mnou mluvil o nasich obchodnich zalezitostech a o nezamestnanosti, jako kdyby pomery v Ceskoslovenske republice byly nejhorsi, a proto ho musim s tohoto mista korigovati. Nevyvazime-li od nas do Nemecka vice nez tomu je, deje se tak z pricin, ktere jsem jiz uvedl ve svem referate, a znovu podtrhuji, ze je to neschopnost placeni Nemecka. Nemecko nam neplati a zada, aby za nas dovoz mohlo platiti svym vyvozem do Ceskoslovenska. Proto my ani nase delnictvo nemame na techto obchodech takovy zajem, jaky bychom meli, kdybychom dostavali nemecke devisy za nas vyvoz. Nezamestnanost v Nemecku jest jiste daleko horsi nez v Ceskoslovenske republice a byla by jeste horsi, kdyby Nemecko nepouzivalo svych nezamestnanych k vyrobe valecneho materialu a tim, rekneme, k ohrozovani svych sousedu. To je dnes hlavni obor, ve kterem nemecke delnictvo dostava praci.

Ja bych vsak pri tom poukazal take na jinou stranku. Recnik patri ke strane, ktera soustreduje nemecky kapital. Jsou v ni fabrikanti, bankeri, velkostatkari, majitele uhelnych dolu atd. Velmi zajimave je, ze nemecky kapital, ktery tvori jadro Henleinovy strany, ma hlavni vinu, ze zamestnanost u nas neni lepsi, nez ve skutecnosti je. Kdo pripravil nemecke zavody o provozni kapital, kdo privedl cetne zavody do hospodarske a provozni krise? Byl to nacionalni sovinismus nemeckych prumyslniku ze severnich Cech, kteri verili vice risske marce nez csl. korune a kteri tam ztratili sta, az miliardy penez spekulaci a tim se dostali do krise. Ale na druhe strane my se prece snazime, abychom upravili kolektivnimi smlouvami lepsi pomer k pracujicimu delnictvu, abychom zvysili mzdy a abychom snizili pracovni dobu. Zastupci teto strany v senate i v posl. snemovne by udelali lepe, kdyby se misto agitacnich reci zde v parlamentnim sboru obratili na sve zastupce v ruznych kartelech a ve Svazu prumyslniku, aby je obmekcili, aby nedelali tak protisocialni politiku, jakou delaji, nybrz aby zacali delat politiku socialni a delnickou. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodajce pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Vazeny senate! Me prekvapuje jedna vec. Pan recnik z Heneinovy strany je prislusnikem naseho statu, tedy ma byti rad, jestlize mame svuj obchod s Nemeckem aktivni, ale on nam vytyka, ze nas obchod s Nemeckem je aktivni, a pral by si, aby obchod Nemecka s nami byl aktivni. Nezda se mi, ze to je argumentace spravna pro obcana tohoto statu. A jestlize to zde zduraznuji, cinim tak proto, abychom videli zase s jine stranky mentalitu strany Henleinovy, za kterou pan recnik zde mluvil. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname dale nasledujici, 6. odstavec poradu:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. inz. Wintra a za vybor narodohospodarsky sen. Dytrycha - zda navrhuji nejake tutove zmeny?

Zpravodaj sen. inz. Winter: Nemam pripominek.

Zpravodaj sen. Dytrych: Nenavrhuji zmen.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Toto schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Pristoupime k poslednimu odstavci poradu dnesni schuze:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni pi sen. Plaminkove a za vybor narodohospodarsky sen. Krize - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kriz: Nenavrhujeme.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Nikoli.

Predseda (zvoni): Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina: Tim je toto schvalovaci usneseni prijato podle zpravy vyborove, take ve cteni druhem.

Tim je porad schuze vyrizen.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.