Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 24. schuze (obsah, prilohy) | Utery 10. brezna 1936

Nemecky filosof, historik Treitschke stavi nemecky narod proti celemu svetu. Jeho neblahy kult sily, ktery hlasa, ze moc jde pred pravem, vyvolal svetovou valku. Nevaznost ke smlouvam a k vlastnimu podpisu vyvolava neduveru vuci dnesnimu Nemecku.

Byvale Prusko garantovalo neutralitu Belgie. V r. 1914, kdyz nemecky generalni stab povazoval za prospesne, aby porusil neutralitu Belgie, prohlasil nemecky rissky kancler Bethmann-Hollweg: "Not kennt kein Gebot! A smlouva je carem papiru." Nemecke armady pochoduji pres Belgii do severni Francie bez ohledu na to, ze Prusko jako predchudce Nemecka garantovalo belgickou neutralitu.

Nemecko podepsalo smlouvu versailleskou. Nynejsi vladce Nemecka rika, ze tuto smlouvu podepsalo z donuceni a ze se nasledkem toho neciti vazano tim "zlocinem", ktery se stal ve Versaillich. Porusovalo systematicky smlouvu versailleskou, zbrojilo tajne, a kdyz tajne zbrojeni dostoupilo jiz takove miry, ze nebylo mozno je utajiti a ze take zarucovalo jiz jistou silu nemecke vlade, nemeckemu Reichswehru, tehdy Hitler pred rokem prohlasil, ze Nemecko neuznava jiz pateho clanku versailleske smlouvy mirove a ze zavadi vseobecnou brannou povinnost. Nemecko od te chvile zbroji takovym silenym tempem, jako zadny jiny stat. Nemecko nuti tim cely ostatni svet, aby zbrojil take. Holandsko, Belgie, Dansko, Svedsko; staty, ktere uz temer odstranily uplne svoji armadu, citi se nuceny, aby na obranu svych hranic proti nemeckemu nebezpeci znovu budovaly sve zabezpeceni a svou obranu.

Nyni po roce Nemecko nedomniva, ze jednak jeho zbrojeni pokrocilo uz tak daleko, ze je dostatecne silne. Dale se domniva, ze dve okolnosti, totiz konflikt italsko-habessky, ktery vaze nejvetsi cast sil Italie v Africe, a puc v Tokiu, ktery zabezpecil vojenske klice japonske vladu v Japonsku, jsou tak dulezite a vyznamne, ze oslabily mirovou frontu na tolik, ze Nemecko muze se odhodlati nyni uz otevrene k poslednimu kroku, totiz ke zruseni poslednich omezeni, ktera mu mirova smlouva versailleska, jeste uklada, ke zruseni ustanoveni o demilitarisaci Poryni.

V den, kdy my jsme slavili 86. narozeniny nejvetsiho pacifisty T. G. Masaryka (Slyste!), v den, kdy Francie vzpominala ctvrteho vyroci umrti sveho byvaleho ministra zahranici Brianda, ktery sjednal jako nejvyssi dilo sveho zivota smlouvu locarnskou, v tyz den prohlasuje vudce a kancler sousedni rise, ze neuznava jiz tohoto ustanoveni smlouvy versailleske a rusi je, ale vedle toho rusi take smlouvu locarnskou; kterou Nemecko podepsalo, aniz k tomu bylo kymkoliv nuceno; dobrovolne jako rovny mezi rovnymi, a smlouva locarnska je dnes pro nynejsi vladce v Nemecku carem papiru, ktery muze byti roztrhan tak, jako pred 21 lety byla roztrhana smlouva, kterou Nemecko garantovalo neutralitu Belgie. (Vykriky sen. Kreibicha.)

Jako zaminku vzal si Hitler pakty, ktere sjednalo sovetske Rusko s Francii a Ceskoslo-venskem. Nemohu Hitlerovi zakazovat, aby si tuto zaminku vyhledaval, ale jestlize pokladal vladce Nemecka tyto pakty za takove, ze ohrozuji nebo anuluji nebo porazeji smlouvu locarnskou, mel vzdycky jeste moznost pouziti ustanoveni smlouvy locarnske k tomu, aby sel pred mezinarodni soud do Haagu a zaloval, ze Francie nebo Ceskoslovensko - predevsim ovsem Francie - porusily smlouvu locarnskou. Toho Nemecko, ktere je partnerem smlouvy locarnske, neucinilo a misto aby pouzilo prostredku, ktery smlouva locarnska mu dava, jednostrannym aktem zrusilo smlouvu locarnskou, porusilo dalsi ustanoveni mirove smlouvy versailleske a obsadilo svoji armadou Poryni.

Je pravda, ze kancler nemecky v teze reci, kde prohlasil, ze neuznava smlouvy locarnske, jednim dechem nabizi sedm novych mirovych nebo smluvnich zaruk, nabizi pakty o neutoceni na zapade i na vychode, nabizi dokonce take, ze Nemecko vstoupi do Spolecnosti narodu. Ale slavny senate, ten, kdo prave ted porusil smlouvu, kterou dobrovolne uzavrel, neni dostatecne spolehlivym partnerem, aby mu bylo mozno veriti, ze bude dodrzovati 6 nebo 7 smluv, ktere zaroven s timto porusenim nabizi. (Souhlas.) My se musime ptati, zdali 7 novych smluv, ktere by svet s Nemeckem sjednal, by nebylo take jen carem papiru, ktery by pri nejblizsi prilezitosti byl take roztrhan a hozen do kose.

Damy a panove, nejsem zadnym nepritelem Nemecka a jsem presvedcen, ze nikdo mezi nami neni nepritelem Nemecka. Vime vsichni, co nemecky narod znamena, vime, ze nemecky narod nejsou jen ti, kteri dnes nemeckemu lidu vladnou, ze nemecky narod se sklada ve sve velike vetsine z lidi, kteri si preji mir prave tak jako my a jako si jej preje cely svet. Nemame zadnych nepratelskych pocitu k nemeckemu narodu, chceme s Nemeckem ziti v miru, vime, ze Nemecko je nasim nejvetsim sousedem a ze je nasim nejvetsim obchodnim partnerem. S takovym statem, jako je Nemecko, se kterym jsme dejinne a osudove slouceni, kde dejiny nam urcily, ze po staleti bydlime jiz vedle sebe a ze budeme s timto narodem po dalsi staleti ziti vedle sebe, s takovym narodem nechceme byti v nepratelstvi, nybrz naopak si prejeme, aby nejpratelstejsi styky mirove mezi obema narody byly zachovany i nadale. (Souhlas.) My mame dobrou vuli byti dobrym sousedem, ale k tomu nestaci jen dobra vule nase, k tomu je treba dobre vule na obou stranach. Dosavadni postup nynejsich vladcu Nemecka nam nezarucuje dostatek dobre vule na druhe strane nasich hranic. (Souhlas.)

Slyseli jsme jiz ohlas jednostranne akce Hitlerovy. Francouzska vlada usty sveho min. predsedy Sarrauta energicky odmitla jednostranny postup Nemecka. Vcera v dolni snemovne anglicke zahranicni ministr Eden prohlasil, ze Anglie dodrzi sve smluvni zavazky vuci Francii bez ohledu na to, ze locarnska smlouva byla porusena. Stejne take vyslanec sovetskeho Ruska ve Francii prohlasil, ze sovetske Rusko splni vuci Francii sve smluvni zavazky. Tato vsechna prohlaseni dobre ilustruji dusnou atmosferu, ve ktere zijeme. A je smutne konstatovat, ze v r. 1936, 22 roku po r. 1914, jest atmosfera evropska mnohem dusnejsi, nez byla r. 1914, kdy vypukla svetova valka. Je smutne, ze tato generace, ktera prodelala velkou svetovou valku, valku, ktera znicila temer polovinu sveta, ktera vyhubila miliony lidi a jejiz dusledky stale jeste neseme a poneseme po cela dalsi desetileti, ze tato generace se nedovede povznesti tak vysoko, aby prohlasila a jednomyslne vykrikla ve vsech narodech: nechceme jiz dalsi valky!

Slavny senate, Ceskoslovenska republika je velmi interesovana na tom, co se deje v nasem sousedstvi.

Nechci prohlasovati, nejsem k tomu povolan, jak Ceskoslovenska republika se zachova, ale myslim, ze mohu mluviti nejen jmenem sve strany, nybrz take jmenem vseho ceskoslovenskeho lidu, ze Ceskoslovenska republika ocekava od Spolecnosti narodu, ze Spolecnost narodu vykona svoji povinnost a ze se ujme tohoto pripadu, tohoto eklatantniho poruseni mirovych smluv, i smlouvy locarnske, ktera je registrovana u Spolecnosti narodu, a ze Spolecnost narodu vynalozi vsechno sve usili a vsechny sve sily k tomu, aby v Evrope nedoslo k valce, ktera by byla jeste horsi, nezli byla valka svetova od roku 1914. (Vykriky.)

My spolehame na svetovy tribunal, ale nestaci spolehati jenom na tento tribunal, nybrz je take nutno, abychom sami byli pripraveni. (Vyborne!) My musime byti vnitrne silni nejen snad svou armadou, my musime byti vnitrne silni take vuli k tomu, ze chceme svoji republiku, kterou jsme i po staletich znovu zbudovali, udrzeti, chceme ji obhajiti. To neni veci jenom jedne strany (Vyborne! - Potlesk.), toto je veci stran vsech a k tomu je potrebi, abychom skoncentrovali vuli vsech prislusniku naroda a vsech prislusniku vsech narodu (Vyborne!), kteri v teto republice ziji, nebot i prislusnici druhych mensinovych narodu u nas ziji jako svobodni obcane, pro ktere plati zakon, a nejsou v podobne situaci, jako jsou prislusnici techto narodu ve svych vlastnich zemich, kde jejich narod tvori vetsinu.

Ovsem k tomu, abychom byli vnitrne silni, je treba, abychom byli take vnitrne svorni, a ja, bohuzel, musim se v tomto bodu pripojiti k slovum sveho predrecnika, ktery poukazal na podivny clanek "Venkova". Ten clanek jiste kazdeho prislusnika naroda musil znepokojiti. My v teto chvili musime nechati malicherneho skorpeni. V teto chvili neni vhodna doba, abychom pomysleti, ze je nutno zkratiti termin ochrany najemniku. To je dnes prilis velika malichernost proti tomu, co se kolem nas deje. My dnes musime dati jistotu ceskemu i nemeckemu malemu cloveku, ze mu nebude vzata strecha nad hlavou. My mu musime dati take jistotu, ze bude miti cim nasytiti sebe a svoji rodinu. Mame velike prebytky obili, a na druhe strane nam lide hladoveji. My musime v teto chvili zoceliti kazdeho jedince, posiliti ho fysicky i mravne.

Splnime-li vsechny tyto povinnosti, pak bez ohledu na to, co nedeje kolem nas, musime miti pevnou nadeji, ze osud neda zahynouti nam ni budoucim. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. inz. Weller. Udeluji mu slovo.

Sen. inz. Weller (nemecky): Damy a panove! Jsme uprostred debaty o perleti a je zajimave zjistiti, jak se tato debata utvarela. Slyseli jsme velmi malo o perleti a velmi mnoho o jinych vecech. Stojime na stanovisku, ze predlohu dluzno uvitati, nebot' zjednava celou radu praci pro nase domacke delniky, kteri ji velice potrebuji.

Nenahlizim vsak, proc bych take ja nemel pouziti prilezitosti, abych poukazal na neco, co se zde zda byti dulezitym. Nas prvni president Masaryk vyrkl vetu, ze nas stat ma byti vybudovan na demokracii a humanite. O demokracii slysime v teto sini velmi mnoho a casto se tohoto slova pouziva. Poohledneme-li se vsak venku, pozorujeme z toho v praxi neprilis mnoho - o humanite ani nemluve. Dluzno s politovanim konstatovati, ze se jde v plenu kazdeho tydne konaji jen kratke schuze, v kterych se rychle jedna o bezvyznamnych vecech, kdezto venku statisice nasich nezamestnanych hledi vstric smutnemu osudu. Bylo by povinnosti vlady, soc. politickeho vyboru a plena vyuziti plne kazde minuty, abychom se priblizili tomuto problemu a zmirnili vybuch mas. (Sen. Niessner [nemecky]: Kde zustava perlet?) Take ja mohu mluviti o necem jinem. (Sen. Niessner [nemecky]: Pak si prece nesmite stezovati! Sen. Wenderlich [nemecky] Mluvte o firme Kiesewetter, na ktere jste take zucasten! - Hluk. - Mistopredseda dr Bas zvoni.) Nic tim neni ucineno, vyhodi-li vlada nekolik milionu na podpory. Nasi nezamestnani (Hluk. - Mistopredseda dr Bas zvoni) nechteji almuzen, nybrz chteji praci a chteji byti jako lide zase zaradeni do pracovniho procesu (Hluk. - Mistopredseda dr Bas zvoni.), a prace bylo by v nasem state vykonati dost. Take potrebne penize k tomu by zde byly, nebot pani kolegove, kteri se v rozpoctovem vyboru zabyvaji ucetni uzaverkou, naleznou jiste mnohou polozku, ktere by bylo byvalo lepe pouziti pro opatreni prace. Pozvedli jsme opetne varovneho hlasu, aby nasi nezamestnani v pohranici nebyli vydavani velike bide. Podarilo se nam dosud zachovati poradek a kazen. Kdyby vsak nemelo dojiti k pronikavym opatrenim, musime pro budoucnost odmitnouti jakoukoli odpovednost.

Pomocnou akci svazu Bund der Deutschen bylo mozno nejvetsim ubozakum take v tomto roce poskytnouti pomoc a ochranu pred smrti hladem a zimou. Tazeme se vsak: Kde zustava zde humanita, kdyz se toto pomocne dilo casove omezuje, ba v sedmi okresich vubec zakazuje? I kdyz 20. brezen je pocatkem jara, neni tim nouze nasich nezamestnanych zazehnana. Misto aby se teto akci poskytla vsemozna pomoc, zabranuje se ji. Meli bychom byti radi, najdou-li se lide, kteri za dnesni tezke doby prinaseji obeti a tim statu pomahaji nebot v prve rade je povinnosti statu pecovati o nezamestnane. Zde nutno patrati po hlubsich pricinach techto opatreni. Je smutnym znamenim, cini-li urady takovato opatreni. Ale zcela nepochopitelnym je nam, zakazuje-li se prodej odznaku pro darce, jako palickovanych krajek anebo drevenych knofliku. Na sta lidi nalezlo vyrobou jejich byt malou moznost vydelku a nyni maji byti timto zakazem pripraveni zase o nuzny chleb. Nasi lide, kteri se v Rudohori zabyvaji palickovanim krajek, jsou blizci vyhladoveni a nyni se jim timto opatrenim bere take posledni kousek chleba. Kde je zde cititi humanitu? Misto aby se podporovalo, zakazuje se.

Nechci, aby tato chvile uplynula, aniz bych ke zucastnenym cinitelum vznesl vazne napomenuti, aby konecne cinem pristoupili k reseni techto ukolu. Namluvilo se toho dost, ale skutku bylo videti jen malo. (Hluk.) Bylo by prece na case, aby se v soc.-politickem vyboru a zde v plenu konecne venovala nejvetsi pozornost nasim nezamestnanym. Vybizime take vladu, aby odvolala zakazy dobrovolne pomocne akce, a vyslovujeme opetne vazne a nalehave napomenuti, aby nasim zoufalym nezamestnanym opatrena byla konecne prace a chleb a aby opatrenimi, jako zakazem dobrovolne pomoci lidu, nebyli hnani ke krokum, za ktere nikdo nemuze prevziti odpovednost a ktere by mohly zpusobiti nedozirnou bidu a dalekosahle nasledky. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda dr Das (zvoni): Rozprava je skoncena.

Tazi se panu zpravodaju, pani sen. Plaminkove a pana sen. Krize, preji-li si slova k doslovum.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Ano.

Slavny senate! Predloha, ktera ma hospodarsky raz, dala podnet k debate politicke. Dovolte, abych odpovedela nejdrive na nektere z tech veci. Odpovidam na prvem miste jako narodni socialistka jmenem sve strany a pripojuji se k tomu, co rekl kol. Winter, a to ve svem zaveru, ze musime se snaziti v teto tezke; nejasne a nebezpecne dobe, abychom vsichni stali svorne vedle sebe, abychom si uvedomili, ze prave ve svornosti, u vedomi odpovednosti pred nasimi detmi, pred nasimi rodinami a pred budoucnosti muzeme vykonati to, co nam uklada odpovednost za republiku, za jeji svobodu a zivoty nasich lidi.

Tedy teto svornosti potrebujeme, a je proto politovanihodne, ze prave ti, kteri v teto tezke dobe by mohli prispeti k uklidneni, zapominaji na svoji velkou odpovednost a dale postupuji sobecky ve svem jednani, neohlizejice se na obtize nejmensich lidi, a to at jde o ochranu najemniku, at jde o zlevneni zivobyti a j. Myslim, ze tyto posledni dny mely by byti vystrahou, mely by byti vykricnikem ke vsem tem, kteri stale jeste neciti, ze jsme na jedne lodi, jak krasne rekl nas president Osvoboditel.

Ale k tomu je potrebi, abychom vsichni byli proniknuti dobrovolnou kazni. Videli jsme ji tady dnes velmi malo. Musime se k sobe dostati za kazdou cenu a kazdy musi omeziti sve sobectvi a prihlasiti se k spolupraci pri vedomi one odpovednosti, rikam, pred malymi lidmi, pred detmi a pred budoucnosti. Kazen je to, co pomaha narod stmelovati v tezkych dobach,.

A ted bych rada rekla nekolik slov jako zena. Nam zenam je nepochopitelne, co se deje v poslednich letech v Evrope, ze je mozne, aby se zapominalo na valecne obeti, na vsechna ta utrpeni svetove valky a aby se znovu a znovu zbrojilo, aby se vyprovokovavalo zbrojeni v ostatnich statech. Chtela bych volati ke spolupraci basniky sveta, protoze se zda, ze rozum zde nic nepomaha, aby oni zapalili srdce lidi, srdce otcu deti, ktere by nejvice trpely tim, ze by otcove sli do valky. Doufam, ze srdce otcu nemeckych je stejne jako srdce otcu ceskych, polskych atd.

V tomto okamziku nejasnosti zbyva nam snad jedina vec, totiz abychom stali pevne po boku sve zahranicni politiky a vyckavali, jake prikazy nas dojdou, ale abychom se - opakuji - semkli v okamziku potreby a stali zde jednotni na obranu sve vlasti.

A nyni k poslednimu recniku, ktery nam vycital, ze je u nas v republice malo citit demokracie a humanity. Kdybychom se zeptali lidu a kdybychom ho nestvali, jako se to nekdy deje, nevim, chtel-li by lid nejakou valku, ne vim, kdyby mohl demokracii prodchnuty lid promluviti zcela volne, zdali by nezakrikl ty, kteri k valce smeruji. Demokracie je ta, ktera muze svet zachraniti. Demokracie znamena odpovednost kazdeho jednotlivce nejen za vlastni zivot a za zivot sve rodiny, nybrz i za celek narodni a na konec za celek sveta. Domnivam se, ze tak svobodne, jako se mluvilo v posledni dobe prave z te strany, z niz je recnik, ktery nam zde vytyka nedostatek demokracie, by se nemohlo mluviti v zadnem state, kde demokracie neni. Kdyby si jen tento fakt uvedomil, vedel by, ze je u nas skutecne demokracie domovem.

Byla nam vycitana nezamestnanost a pod. Panove, nezda se vam, ze kdyby byl klid, kdyby nebylo ustavicneho valecneho nebezpeci rekneme zatim valecneho blouzneni - ze bychom byli dale ve svem hospodarskem vyvoji, ze bychom se meli jiz lepe, nez se mame, ze bychom se jiz nemuseli starat o vselijake vypomoci mimoradne? Nejsme si vedomi, ze je to prave valka, ktera nam obtize zpusobila? Humanita skutecne do zivota uvedena, promyslena, ale na vsech stranach - ne ji zadat jen od nekoho - by nam jiste pomohla i v dnesni situaci a nemusili bychom se pak - znovu to opakuji - starati jen o to, jak zachraniti rodiny pred nasledky nezamestnanosti. Coz se svet vubec muze nejak organisovati mirove, hospodarsky, jestlize jsou rozrusovany vsechny mezinarodni svazky a vztahy? A neni vystoupeni Hitlerovo novou pricin u tohoto rozvazani vsech vztahu i hospodarskych, ktere zde, konecne, uz byly? Nevidime to jasne, kdyz Francie prohlasi: S Nemeckem se nejedna? Nevidime, ze se tu prerusuji zase ty sotva trosku navazane styky?

A ted, prosim, se vratme k nam domu, je-li u nas humanita v peci o hladove. Racte si projiti nase rozpocty a uvidite, co se udelalo, abychom zachranili hladovejici narod.Vime vsichni, ze to neni dostatecne, ale vime take - opakuji znovu - kde je pricina, proc to nemuze byti dostacujici. Ale vycitati nam, ze u nas neni citu, humanity, myslim, ze je velmi nespravedlive.

A ted dovolte, abych se vratila k nasi predloze a abych doporucila slavnemu senatu prijeti teto predlohy, ktera je sice malickosti, ale znamena prece jen trosicku osvezeni, aspon v nekterem pracovnim oboru naseho domaciho trhu prace. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Druhy zpravodaj, p. sen. Kriz, se vzdal doslovu.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni se prijima podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Navrhuji, aby odst. 3 poradu presunut byl na konec poradu. (Namitky nebyly.) Namitek proti tomu neni. Pristoupime tudiz k odst. 4 poradu:

Tazi se pana zpravodaje dr Havelky, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Ano. Ve cl. I, cis. 4, ve druhe radce shora ma misto slova "vyhradne" stati spravne "vyhradne" a tamtez v pate radce zdola v zavorce za § 4 prijde vsuvka: "odst. 2,", takze bude v te zavorce stati "§ 4, odst. 2, c. 2".

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i s uvodni formuli schvalenou prave ve cteni prvem, i s opravami textovymi, jak je uvedl p. zpravodaj, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli a textovymi opravami navrzenymi zpravodajem, byla schva1ena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Pristoupime k odst. 5 poradu, jimz jest:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. Tomaska a za vybor narodohospodarsky sen. Novaka (rep.) - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Tomasek: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nenavrhuji.

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zmen navrzeno neni.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze.

Pred ukoncenim schuze ucinim jeste presidialni sdeleni.

Do vyboru zivn.-obchodniho za sen. Havranka nastupuje sen. Korvas.

Byl mne podan navrh pp. sen. Trnobranskeho a dr Budaye:

Ministr zahranici se vyzyva, aby do nejblizsi plenarni senatni schuze se dostavil a podal zpravu o soucasne zahranicni situaci.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

Navrh se prijima. (Hlasy: To je omyl! To byla mensina!) Budeme tedy hlasovati znovu.

Kdo souhlasi s navrhem pp. sen. Trnobranskeho a dr Budaye... (Sen. dr Labay: Pane predsedo, je odhlasovane, vy ste konstatoval vacsinu!) Tak budeme konstatovat znovu: (Sen. dr Buday: Napred konstatovat vacsinu a potom, ked sa vynesie uzavretie, hlasovat' znovu, nie je mozne!)

Pane kol. dr Budayi, zaujmete misto. (Sen. inz. Havlin: Neni duvodu k revokaci!) - To neni revokace, ponevadz jsem v rychlosti prehledl, jaka byla situace. (Hlasy: To tu jeste nebylo! - Sen. inz. Havlin: Bylo konstatovano, ze je to vetsina a ze se navrh prijima! - Sen. dr Buday: Je to uz vyhlasene!)

Zadam pp. cleny senatu, aby pro zamezeni nedorozumeni dali najevo hlasovani povstanim.

Kdo s navrhem souhlasi, at povstane. (Deje se. - Sen. dr Buday: Dvakrat sa nehlasuje!)

To je jeden - dva - tri - ctyri - pet sest hlasu pro navrh. To je mensina. (Ruzne vykriky.)

Navrh je zamitnut. (Sen. dr Labay: Z presidia bolo vyhlasene prijati!) - Sest hlasu pri opravnem rizeni bylo pro navrh. (Sen. Paulus: V takove vazne veci si ne prejete, aby senat byl informovan zahranicnim ministrem? Zprvu jste konstatoval vetsinu a pak jste se dal znasilnit!)

Nedal jsem se znasilnit. Mohli jste v opravnem rizeni dati pruchod svemu smysleni.

Sdeluji, ze se predsednictvo senatu usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 11. brezna 1936 o 111. hod. s poradem:

1. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 19. zari 1935, c. j. Nt XIX 37/35/4, za vydani senatora dr Kloudy k trest. stihani pro precin podle zakona na ochranu cti (cis. 707/1935 predl.) (tisk 130).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 19. zari 1935, c. j. Nt XIX 34/35/4, za vydani sen. Pichla k trest. stihani pro precin podle zakona na ochranu cti (cis. 708/1935 predl.) (tisk 131).

3. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 19. zari 1935, c. j. Nt XIX 36/35/4, za vydani sen. Kloface k trest. stihani pro precin podle zakona na ochranu cti (cis. 709/1935 predl.) (tisk 132).

4. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 19. zari 1935, c. j. Nt XIX 35/35/6, za vydani sen. Spatneho k trest. stihani pro precin podle zakona na ochranu cti (cis. 710/1935 predl.) (tisk 133).

5. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 35), kterym se predklada senatu. Narodniho shromazdeni ke schvaleni dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednana dne 13. srpna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 26. srpna. 1935, c. 181 Sb. z. a n. (tisk 56).

6. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym, podepsana v Budapesti.dne 14. cervna 1935 se zaverecnym protokolem z tehoz dne, uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. cervna 1935, c. 137 Sb. z. a n. (tisk 54).

7. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni ujednani mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou o celnim kontingentu pro perletove knofliky, sjednane vymenou not v Berline dne 26. cervna 1935, a uvedene v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. cervence 1935, cis. 149 Sb. z. a n. (tisk 55).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.