Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 24. schuze (obsah, prilohy) | Utery 10. brezna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 113 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni : tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hodin 35 minut.

Sdeleni predsednictva.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Ballovi, Jancekovi, Popovicovi, Solcovi; dodatecne na 23. schuzi senatu sen. Riedlovi; od l0. do 13. t. m. sen. Stodolovi; na tyden sen. dr Bacinskemu, Donatovi, Chalupnikovi, Sehnalovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena na 6 nedel sen. Pazmanovi.

Navrhy tisky 142, 147 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Vladni navrhy tisk 143 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu, tisk 144 - prikazan vyborum narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu.

Usneseni posl. snemovny tisk 145 - prikazano vyborum techn.-dopravnimu a rozpoctovemu.

Nalehava interpelace tisk 148.

Interpelace tisk 129/1 az 129/4.

Odpovedi tisk 139/1 az 139/5.

Tesnopisecke zpravy o 15. a 18. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapis o 22. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 23. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Vazeny senate!

Byl mi podan dotaz pana sen. Kreibicha podle §u 69 jedn. radu, zdali je mi znamo jmeno onoho pana senatora, jenz byl podle novinarskych zprav pristizen na ceskoslovensko-rakouskych hranicich pri podloudnem prevazeni valut, zdali jsem ochoten v nektere plenarni schuzi senatu verejne ho oznamiti, a neni-li mne to znamo, jsem-li ochoten jmeno to si od prislusnych uradu vyzadati.

Na tento dotaz mohu odpovedeti, ze mne o podstate techto novinarskych zprav jako predsedovi senatu niceho znamo neni, ze mne take neni znamo jmeno clena senatu, jenz by byl pristizen pri podloudnem prevazeni valut, a ze se mne take nedostalo zadneho sdeleni, na jehoz podklade bych mohl cokoli zariditi.

Panu interpelantu jest take znamo, ze kdyby melo dojit k trestnimu rizeni proti clenu senatu pro delikt shora uvedeny, bylo by ve smyslu zakona a jednaciho radu senatu nezbytno, aby vec jeste pred samym zahajenim trestniho rizeni byla sdelena presidiu senatu se zadosti, aby clen senatu, jehoz by se podobne obvineni tykalo, byl senatem k trestnimu stihani vydan. Vec by byla okamzite prikazana vyboru imunitnimu, aby ji projednal a plenu senatu sve navrhy predlozil. Ve skutecnosti vsak zadny takovyto navrh predsednictvu senatu nedosel, takze neni pravniho podkladu, aby predsednictvo senatu a tim mene imunitni vybor senatu mohl v tomto smeru konati setreni a usnaseti se na opatrenich, pro nez tohoto prislusneho zakonneho podkladu neni.

Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. inz. Winter, za vybor narodohospodarsky sen. Dytrych.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. inz. Winterovi.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Slavny senate: Kdyz nase republika 15. prosince 1930 vypovedela obchodni smlouvu s Madarskem, tehdy jsme vyvazeli do Madarska za 1.004 mil. Kc a dovazeli z neho za 930 mil. Kc. mil. Kc tohoto naseho vyvozu pripadalo na vyrobky prumyslove. Jakmile byla smlouva vypovedena, ihned klesl nas vyvoz. na 289 mil. Kc, dovoz na 134 mil. Kc. Kdezto dovoz se na teto urovni ustalil - roku 1934 cinil 128 mil. Kc, roku 1935 133 mil. Kc - klesal vyvoz jeste dale, az roku 1934 cini pouhych 153,7 mil. Kc a roku 1935 dokonce jen 139,1 mil. Kc. Jsme tedy uz pouze necelymi 5 mil. Kc jeste aktivni. Podil prumyslu klesa vsak v nasem vyvozu jeste vice nezli celkovy vyvoz, ze 600 mil. Kc z r. 1930 zbylo pouze asi 20 mil. Kc roku minuleho a zbytek pripada na suroviny, drivi, uhli, koks.

Nase textilnictvi, ktere representovalo velikou slozku vyvozu, je postizeno obzvlaste tezce. Vyvoz prize, ktery nam jeste zbyl, neni prave zvlastni vyhrou; surovina tu representuje asi 3, ceny a prace pouze 1. Surovinu dovazime z ciziny a platime ji devisami, Madarsko vsak plati clearingem. Proto je otazka, zdali o tento druh vyvozu je nyni vubec co stati.

V madarskem vyvozu k nam nastala podstatna zmena jednak rimskou dohodou, jednak neurodou kukurice, ktera patrila ke standardnim artiklum madarskeho vyvozu. Ze vsech jeho artiklu mu pro vyvoz clo nasi republiky zbyli jenom vepri a sadlo, k nimz se nyni pridruzuje take stoupajici podil prumyslovych vyrobku, hlavne elektrotechnickych. Ponevadz potreba techto predmetu u nas jest omezena a Madarsko hotove platiti nemuze, je rozsah naseho vzajemneho obchodu znacne omezen ke skode obou stran. Proto je nutno snaziti se, aby byly nalezeny moznosti, ktere by dosavadni volumen obchod zvetsily. I tomu ucelu ma slouziti obchodni dohoda, sjednana v Budapesti 14. cervna 1935, ktera je zalozena na zasade nejvyssich vyhod a vztahuje se na veskere obchodni styky. Hlavni zajem na usporadani hospodarskych styku s Madarskem ma Slovensko a Podkarpatska Rus pro vyvoz drivi, dreveneho uhli a celulosy. V te je nam vsak nebezpecnym konkurentem Rakousko, pozivajici preferenci na zaklade rimskeho paktu. Ale i pres to je nutno dohodu vitati, jiz take proto, ze je krokem k usporadani hospodarskych pomeru ve stredni Evrope, ktere je predpokladem usporadani pomeru politickych.

Zahranicni vybor doporucuje slavnemu senatu, aby tuto dohodu schvalil. (Souhlas).

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Dytrych. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Dytrych: Slavny senate! Dne 15. prosince 1930 prestala platiti mezi Ceskoslovenskou republikou a Madarskem radna obchodni smlouva uzavrena dne 31. kvetna 1927. Od teto doby byly vseobecne hospodarske styky mezi nami a Madarskem smluvne neupraveny. Tento stav ukazal se s hlediska vzajemneho obchodovani nepriznivymi tehdy, kdyz se o vymene zbozi podle potreby dohodovaly prislusne urady.

Takoveto kratkodobe administrativne technicke opatreni, platne beztoho jen na zcela kratkou dobu, neposkytovalo dosti pevneho podkladu pro vzajemne hospodarske styky, a proto bylo prikroceno ke sjednani radne obchodni dohody, jez byla podepsana v Budapesti dne 14. cervna 1935.

Nova dohoda je zalozena na zaklade nejvyssich vyhod. Vztahuje se na veskere obchodni styky a nikoliv jen na nakladani se zbozim. Clanky I az III tykaji se osob fysickych a pravnickych, a to za 1. pravnickeho postaveni, ze osoby fysicke i pravnicke jedne smluvni strany budou pozivati nejvyssich vyhod, t. j. jejich pravni postaveni, cestovani, pobyt, nastupovani a provozovani obchodu, zivnosti a jakehokoliv jineho zamestnani, dale veskera prava a zajmy z toho plynouci budou pozivati, ovsem bez ujmy zakonu, predpisu a platnych narizeni v zemi, nejvyssich vyhod take na uzemi druheho statu.

2. Upravuje se rezim obchodnich cestujicich, a to tak, ze obchodnici, tovarnici a jini zivnostnici jedine smluvni strany, predlozi-li zivnostenskou legitimaci, vydanou vlastnim statem, jez je opravnuje ku provozovani obchodu nebo zivnosti, a ze plati zakonite dane a davky, budou miti pravo bud osobne nebo cestujicimi, kteri jsou v jejich sluzbach na uzemi druhe smluvni strany, nakupovati zbozi u obchodniku, nebo vyrobcu, nebo ve verejnych prodejnach. Take mohou prijimati zakazky, aniz za to musi platiti nejakou zvlastni dan nebo davku. Obchodnici a zivnostnici jakoz i jejich cestujici smeji s sebou brati pouze vzorky nebo modely, nikoliv vsak zbozi. Zivnostenske legitimace musi byti vystaveny podle vzoru pouzivaneho v mezinarodni umluve o zjednoduseni celnich formalit.

3. Konecne dohoda stanovi, ze tito obchodnici a zivnostnici nebudou platiti za provozovani obchodu a zivnosti zadne jine dane a davky, nez jake se vybiraji od vlastnich prislusniku.

Clanky IV, V, X a XI upravuji zachazeni se zbozim pri dovozu, vyvozu v oboru danovem a podminky vzajemne vymeny. V clancich VII a VIII resi se nektere otazky specielni povahy, jako jsou vyclivani nekterych druhu zvlaste vyjmenovanych vin v Ceskoslovensku a proti tomu snizeni cla na bryndzu v Madarsku. Konecne v cl. IX byla umluvena vzajemna bezcelnost pro zasilky oznameni, plakatu a brozur lazni, turistickych mist, veletrhu a vystav. V cl. XII se dohodlo, ze oba staty poskytnou na svem uzemi prislusnikum druhe strany ucinnou podporu v otazce nekale souteze.

Ponevadz tato obchodni dohoda s Madarskem bude pravdepodobne dobrym podkladem pro rozvoj vzajemnych hospodarskych styku a ma obzvlastni vyznam zejmena pro Slovensko a Podk. Rus, ktere pro velkou cast prebytku nekterych artiklu jako drivi, drevene uhli, celulosa a nektere prumyslove vyrobky, maji nedostatek odbytist.

Dohodou touto upravil se konecne nas veskery obchodni styk s Madarskem, coz znamena opetne zavedeni pravniho poradku pri sjednavani obchodu s timto statem.

Narodohospodarsky vybor doporucuje tudiz sl. senatu ku prijeti toto schvalovaci usneseni:

Senat narodniho shromazdeni rep. Csl. schvaluje obchodni dohodu mezi republikou Csl. a kralovstvim Madarskym, podepsanou v Budapesti dne 14. cervna 1935 se zaverecnym protokolem z tehoz dne uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. cervna, 1935, c. 137 Sb, z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu. Udeluji oslovo prihlasenemu recniku, panu sen. Keilovi.

Sen. Keil (nemecky): Slavny senate! Zpravodajove zahranicniho a narodohospodarskeho vyboru konstatovali, ze nas zahranicni obchod s Madarskem s 1.004 milionu v r. 1930 klesl na 154 miliony v r. 1934. To odpovida ubytku 84,6%. Take s celostatniho hlediska neni tato cifra bezvyznamnou. Bylo by zajimavo zjistiti, do jake miry pri tom zucastneno je Slovensko a Podkarpatska Rus. V teto souvislosti budiz zde jen zminka o tom, ze prave hlavni prumysl Slovenska, drevarske hospodarstvi, bylo bezesmluvnim stavem poslednich peti let v pravem slova smyslu zniceno. Zustaly velke a kapitalove silne podniky, stredni a male podniky z hospodarskeho zivota Slovenska uplne zmizely. To jest jedna stranka veci. Na druhe strane jsme prave v posledni dobe od noveho roku meli v zapadnim Slovensku mzdovy spor, ktery se dnes prenesl do stredniho Slovenska a patrne na vychode skonci. Jde o mzdy, pro nez neni prikladu. Jsou otcove rodin, kteri z denni mzdy 5 az 7 Kc vydrzovati musi rodinu, jsou povoznici, to jsou nasi mali sedlaci v horach, kteri z 18 Kc denniho vydelku vydrzovati musi svuj potah a rodinu. To jsou nasledky petileteho bezesmluvniho stavu s Madarskem. K tomu jeste pristupuje, ze prave v poslednich peti letech byly dane a davky zvyseny takovou merou, ze zase nejchudsi z chudych nemohou tato bremena temer jiz nesti.

Jak jsem se jiz pred tim zminil, neodpovidaji mzdy pomerum. Proto nelze se diviti, kdyz nasi sedlaci v horach, jejichz hlavnim povolanim vlastne je povoznictvi, take sahli k mzdovemu boji. Ve spravnim okrese gelnickem panuje od tri tydnu mzdovy boj a lesni sprava v Solivaru toto vyjednavani nepochopitelnym zpusobem protahovala. Tato lesni sprava strhuje povoznikum z 1 cm jejich spravedliveho vydelku a odpocitava jim mimo to jeste jeden, dva centimetry pro spatne mereni. To je bezprikladne jednani Lesniho uradu vuci chudym a vycerpanym sedlakum. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Bas.)

Jako druhou postizenou hospodarskou skupinu naseho uzemi nutno uvesti tatranske lazne. Petilety bezesmluvni stav donutil tyto podniky, aby vycerpaly svou podstatu. Nevim, zdali nyni predlozena smlouva s Madarskem poskytne jeste moznost uvesti tyto lazne nekdy do chodu.

Pres vylicene okolnosti vitame, ze se konecne po peti letech nalezla odvaha sjednati smlouvu s Madarskem. Doufame, ze se nase situace tim muze jen zlepsiti. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Preji si pani zpravodajove slova k doslovu?

Zpravodaj sen. inz. Winter: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Dytrych: Rovnez ne.

Mistopredseda dr Bas: Kdyz tomu neni tak, prikrocime ke hlasovani.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Prikrocime nyni k odst. 2 poradu:

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni misto omluveneho p. sen. dr Kloudy pi sen. Plaminkova, za vybor narodohospodarsky pan sen. Kriz.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor zahranicni, pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate!

Vlada rise Nemecke vypovedela k 30. cervnu 1935 ujednani ze dne 21. prosince 1933, cis. 241 Sb. z. a n., podle ktereho priznan byl statu nasemu pro dovoz perletovych knofliku puvodu ceskoslovenskeho mesicni kontingent 21 q za snizene clo 700 r. marek, namisto autonomni sazby 1.400 r. m. za 1 q.

Vyhoda vypovezeneho ujednani v zasade obnovena byla dohodou, ktera ujednana byla pri cervnovem zasedani komisi ceskoslovenske a nemecke v Praze a ktera byla potvrzena vymenou not danych v Berline dne 26. cervna 1935 s nepatrnymi zmenami.

Plati tedy pocinajic dnem 1. cervence 1935 pro vyvoz perletovych knofliku z naseho statu do Nemecka toto:

"Nemecka vlada povoluje na knofliky zcela z perleti (s vyjimkou knofliku ze skorapek hlemyzde trokasoveho) z cis. 606 nemeckeho celniho sazebniku, ve mnozstvi 63 q za kalendarni ctvrtleti, za cenoveho zajisteni obsazeneho v bodu 1 prumyslove umluvy, celni sazbu 700 risskych marek za 1 q. V jednotlivych kalendarnich ctvrtletich nevyuzite casti kontingentu mohou byti vyuzity v nasledujicich kalendarnich ctvrtletich, a to az do konce kalendarniho roku.

Za ucelem dosazeni snizene celni sazby 700 r. marek musi predloziti strana pri odbavovani kazde zasilky do volneho obehu v nemeckem celnim uzemi nemeckym celnim uradem potvrzene kontingentni osvedceni, vydane ceskoslovenskym mistem, z nehoz je patrno, ze zasilka spada do celniho kontingentu. Obe vlady se dohodnou jak o nemeckem celnim uradu, tak o ceskoslovenskem miste, ktere bude vydavati kontingentni osvedceni, a o postupu, ktery bude pri tom zachovavan.

Ctvrtletni celni kontingent 63 q byl vypocten na zaklade mnozstvi dovezeneho podle nemecke statistiky za kalendarni rok 1927." Potud tedy umluva.

Ujednani nabyva platnosti 15 dnu po vymene ratifikaci. Smluvni vlady se vsak dohodly, ze sjednane dohody uvedeny budou v prozatimni platnost jeste pred vymenou ratifikacnich listin jiz ode dne 1. cervence 1935.

Zahranicni vybor senatu projednal toto ujednani ve schuzi dne 27. listopadu 1935 a uznav vyhodnost jeho pro nase vyvozce perletovych knofliku, usnesl se doporuciti senatu Narodniho shromazdeni ke prijeti toto schvalovaci usneseni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske schvaluje ujednani mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou o celnim kontingentu pro perletove knofliky, sjednane vymenou not v Berline dne 20. cervna, 1935 a uvedene v prozatimni.platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. cervence 1935, cis. 149 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Za vybor narodohospodarsky referuje pan sen. Kriz. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate! Dodatkovym ujednanim, sjednanym vymen u not ze dne 21. prosince 1933 (c. 241 Sb. z. a n.) priznala nemecka vlada pro dovoz perletovych knofliku puvodu ceskoslovenskeho mesicni kontingent 21 q za snizene clo 700 r. m., namisto autonomni sazby 1.400 r. m. za 1 q. Podkladem tohoto ujednani byla cenova dohoda perletarskeho prumyslu ceskoslovenskeho s perletarskym prumyslem risskonemeckym.

Toto ujednani vypovedela vlada risskonemecka k 30. cervnu t. r. Pri cervnovem zasedani komisi obou statu v Praze bylo jednano o obnoveni teto pro nas cenne koncese, nebot celni zatizeni 1.400 r. marek na 1 q perletovych knofliku je neobycejne vysoke a znemozneni dovozu autonomni celni sazbou risskonemeckou, zle by postihlo drobne vyrobce tohoto zbozi u nas, jichz vydelkove pomery - jde vetsinou o vyrobu domacky provadenou - jsou jiz dnes na nejnizsim myslitelnem minimu.

Je tu tedy nejvys oduvodneny zajem, aby vyvoz tohoto zbozi do Nemecka zustal zachovan, tj., aby zustaly zachovany tarifni celni vyhody puvodnim dodatkovym ujednanim sjednane. To se take podarilo a v clanku I sjednane dohody upravena je znovu celni sazba risskonemecka na dovoz ceskoslovenskych perletovych knofliku na 700 r. marek za 1 q zbozi, jehoz mnozstvi je kontingentovano na 63 q za kalendarni ctvrtleti.

Toto ujednani realisovano bylo vymenou not mezi obema staty, ktera, se stala v Berline dne 26. cervna 1935: S dohodou obou vlad vstoupilo foto ujednani dnem 1. cervence minuleho roku v prozatimni platnost.

Narodohospodarsky vybor senatu projednal toto ujednani ve schuzi konane 28. listopadu lonskeho roku a uznavaje vyhodnost teto umluvy doporucuje senatu, aby prijal prislusnou schvalovaci klausuli, jak jest otistena ve zprave vyborove a jak byla prave tlumocena zpravodajem vyboru zahranicniho. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici, zahajuji proto rozpravu.

Ke slovu je prihlasen jako prvni recnik pan sen. Wenderlich. Davam mu slovo.

Sen. Wenderlich (nemecky): Slavny senate! Pouzivame prve prilezitosti projednavani smlouvy s Nemeckem, abychom konstatovali, ze Nemecko dosud vsechny smlouvy melo za car papiru a je roztrhalo. Pouzivame teto prilezitosti, abychom prohlasili, ze nemecti delnici s valecnymi provokacemi [ ] nemaji nic spolecneho. (Souhlas na levici.) Hitler v sobotu roztrhal dobrovolne sjednanou smlouvu locarnskou. Mezinarodni plavebni umluva jest ohrozena. (Ruzne vykriky.) Hitler pouziva francouzsko-ruske smlouvy k ohrozeni svetoveho miru. Hitler vi presne, ze Sovetska unie nejen nechce zadne valky, nybrz spolecne s francouzskou diplomacii se sveho casu snazila o pristoupeni Nemecka k vychodnimu paktu pri zasade: Mir je nedelitelny a musi vsechny pratele miru nalezti ochotny k vzajemne bezpecnosti. Hitler sveho casu zamitl pristoupiti k vychodnimu paktu. (Ruzne vykriky senatoru sudetskonemecke strany.) ze se tak o to zajimate, jest jen dukazem pro agenturu Hitlerovu v Ceskoslovensku. (Potlesk senatoru komunisticke strany.)

Tento vychodni pakt zabezpecoval Nemecku pomoc Francie a Polska.... (Vykriky sen. Kreibicha a senatoru sudetskonemecke strany. - Mistopredseda dr Bas zvoni.) Agenti Hitlerovi se hybaji.

Tento vychodni pakt zabezpecoval Nemecku pomoc Francie a Polska, kdyby bylo napadeno Sovetskou unii. Co rekl Hitler? Stejne jako Nemecko nemuze, jiz ryze teritorialne, napadnouti Sovetskou unii, prave tak lehce muze Sovetska unie oklikami posunutymi posicemi Nemecko prepadnouti. Jake pak posunute posice minil Hitler? Jednou z techto posunutych posic je Ceskoslovensko. Ceskoslovensko jest ohrozeno Nemeckem. Proti Ceskoslovensku mobilisuji Polsko a Madarsko. Ale pro zachovani miru je Sovetska unie spolcena s Ceskoslovenskem. (Nemecke vykriky:Spanelsko!) Pravime vam: Ve Spanelsku zvitezila lidova fronta, ve Francii zvitezi lidova fronta a v Ceskoslovensku vas lidova fronta odstrani. (Potlesk senatoru komunisticke strany.)

Velmi podivne ovsem se vyjimaji proti temto skutecnostem vyroky vladniho listu, a to nedelniho "Venkova". (Ruzne vykriky senatoru sudetskonemecke strany. - Mistopredseda dr Bas zvoni.) Jen prijdte s sebou k projevum, tu s vami v nemeckem uzemi budeme uctovati. Jen tam prijdte, my s vami zuctujeme, jste prilis zbabeli tam prijiti a sve lidi odvolate!

V rozporu s ohrozenim miru nasledkem roztrhani locarnske umluvy, nasledkem ohrozeni mezinarodnich plavebnich smluv jsou vyroky nedelniho vladniho listu "Venkova". Tam cteme na konec: "Po nasem pevnem presvedceni znamena projev nemeckeho risskeho kanclere krok k uklidneni sveta a zvysi vzajemnou duveru: Jake je to uklidneni? Procitame-li spousty mezinarodnich listu, musime konstatovati, ze jen "Venkov" ucinil objev nejakeho uklidneni na zaklade Hitlerova prohlaseni. (Nemecke vykriky: List Hodzuv!) To je list naseho min. predsedy. Ba, cteme v "Prager Presse", blizke ministerstvu veci zahranicnich, tuto vetu: "Positivni navrhy reci Hitlerovy vezmou zajiste staty, jichz se to tyka, v uvahu." Tazi se: Jake to jsou positivni navrhy? To jsou takove positivni navrhy, ze Hitler navrhuje zapadnim mocnostem 5letou smlouvu o neutoceni; podle toho, co Hitler dosud cinil, znamena to prave tolik, jako kdyz nekomu zasadim smrtelnou ranu, pak reknu: Nyni chceme vyjednavati! Tazi se vsak, jake jsou to positivni navrhy? Vitame hlasy, ktere se v celem svete pozvedaji k zachovani miru. Vitame hlasy, ktere se pozvedaji a ktere nepripousteji, aby provokace [ ] vyustily v nove vrazdeni narodu. Vitame rozhodnuti francouzskych a belgickych sportovcu, kteri odrikaji ucastenstvi na olympiade. (Potlesk senatoru komunisticke strany.) Prejeme si jen, aby ceskoslovensti sportovci, kteri dnes jeste kolisaji, sve stanovisko na zaklade valecne provokace [ ] revidovali a pristoupili k usneseni belgickych a francouzskych sportovcu. (Sen. Frank [nemecky] A provokace, Dimitrovovy?) Podivejte se, jsou hlouposti, na ktere na konec nelze odpovedeti. (Smich senatoru sudetskonemecke stran.) Takovou hlouposti je toto. Pravime a volame k veskerym, narodum Ceskoslovenska, aby byli opatrni. Zveme narody Ceskoslovenska do velke mirove fronty a lidove fronty delniku a pracujicich proti valecnym provokacim [ ] a vybizime je, aby nasledovaly prikladu spanelskych a francouzskych delniku a aby v odhodlane lidove fronte zvitezily nad fasismem. (Potlesk senatoru komunisticke strany. Vykriky senatoru sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. inz. Winter. Udeluji mu slovo.

Sen. dr inz. Winter: Slavny senate! (Hluk. Mistopredseda dr Bas zvoni.)

Ve sve grandiosni tetralogii "Prsten Nibelungu" lici jeden z nejvetsich nemeckych komponistu, Richard Wagner, boj bohu z Nifelheimu o svetovladu. Wotan, nejvyssi buh nemecke mythologie, zbudoval Walhallu jako dustojne sidlo nemeckych bohu. Zbudoval ji smlouvou, kterou sjednal s obry Fasoldem a Fafnerem, ze za stavbu Walhally da jim bohyni lasky a jara Freiu.

Kdyz tuto smlouvu sjednaval, nemel ani v nejmensim umysl ji splniti. Kdyz ma platit, nechce bohyni Freiu vydat. Musi ji vykoupit zlatem, ktere ziskal nasilim, loupezi na vladci Nifelheimu, Alberichovi. Je jeste videt oko Freino: To musi byti take zakryto zlatem. A nezbyva uz nic jineho nez prsten Nibelungu, ten prsten, ktery zajistuje svetovladu. Wotan nechce prsten vydat. Obr Fasold vsak mu pravi: "Vetragen halte Treu! Ein dummer Riese rat Dir dos, Du Weiser!" Vyda prsten a nyni v boji, ktery o prsten nasleduje a ktery se stava bojem o existenci bohu samych, hromadi Wotan uskok na uskok, lest na lest, nasili na nasili, rusi smlouvu za smlouvou. Smlouvy jsou mu obtizi a zpovida se: "Der durch Vertrage ich Herr, den Vertragen bin ich nun Knecht." Soustavne je rusi a zbroji, do Walhally odvadi si nejvetsi hrdiny. Teto tehdejsi mythologicke mobilisaci, zradam a porusovani smluv padaji za obet nejvetsi hrdinove Siegmund, plavovlasy a modrooky Siegfred, nastava Gotterdammerung, soumrak bohu, zradou, porusovanim smluv riti se Walhalla, vse, co Wotan zbudoval.

Slavny senate! Tragedie Wotanova je jakymsi obrazem boje nemeckeho naroda o svetovladu. Nemecky narod prispel takovym podilem ke svetove kulture, ze by si zajistil cestne misto ve Walhalle dejin prave tim, co krasneho, velkeho, uzitecneho a prospesneho prinesl celemu svetu. Ale vsecka, ta nestastna a nenasytna touha po svetovlade, ktera je vyjadrena jiz tim bojem Wotanovym, pripravuje nemecky narod o sympatie tech, kteri si vazi jeho velikanu a kteri miluji to, co nemecky narod opravdu krasneho a kulturniho vykonal.