Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 23. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 5. brezna 1936

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Obchodne politicke styky Ceskoslovenska s Nemeckem jsou upraveny hospodarskou dohodou ze dne 29. cervna 1920, jez je vybudovana na dolozce a nejvyssich vyhodach, ale nema dosud prislusne celne-tarifni prilohy. Ceskoslovensko jiz po leta usiluje, aby upravilo v celne-tarifnim oboru sve obchodni styky s Nemeckem a proto Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske je nuceno casto se zabyvati obchodnimi pomery Ceskoslovenska k Nemecku. Dosud se nepodarilo uzavriti s Nemeckem radnou obchodni smlouvu, procez se ukazalo byti nutnym, alespon prozatimnimi umluvami se snaziti zachraniti pro vyvoz Ceskoslovenska do Nemecka alespon to, co se zachraniti da.

Nemecko sleduje silne ochranarsky kurs hlavne u polozek zemedelskych, procez nedoslo dosud ke sjednani celne-tarifni smlouvy. Jiz delsi dobu je silne postizen nas tradicni vyvoz zejmena chmele, jecmene a sladu. Nemecko chrani vlastni produkci chmele a predpisuje svym pivovarum povinne pouzivani domaciho chmele v urcitem minimalnim pomeru. Autonomni nemecke clo cini 150 r. m. Dodatkovou umluvou ze dne 12. listopadu 1931 priznalo Nemecko snizeni autonomni celni sazby na chmel ze 150 risskych marek na 70 r. m. za 100 kg, coz se kazdorocne prodluzovalo. Vedle toho zavazala se nemecka vlada, ze bude blahovolne vyrizovati zadosti svych pivovaru o pouzivani ceskoslovenskeho chmele podle §u 2 sveho nouzoveho narizeni o nucenem pouzivani domaciho chmele.

Ceskoslovensko vyhovelo naproti tomu prani Nemecka, aby dehtove barvy s obsahem nastavovadel az do 80% byly odbavovany v pol. 625 ceskoslovenskeho celniho sazebniku a aby zadosti o povolovani dovozu haseneho vapna z Nemecka byly blahovolne vyrizovany. Ujednani teto prodlouzene dodatkove umluvy pozbylo platnosti dnem 31. srpna 1934. Z toho duvodu bylo nutno jednati znovu s nemeckou vladou o prodlouzeni platnosti techto ujednani a vysledkem tohoto jednani je tato predlozena dodatkova umluva ve forme vymeny not, kterou se platnost zminenych ujednani prodluzuje o jeden rok, tedy az do 31. srpna 1935. K prutahu doslo zavinenim na strane nemecke z duvodu administrativne-technickych. Jako u jinych podobnych ujednani uvadeji obe smluvni strany tuto vymenu not v prozatimni platnost jeste pred vymenou ratifikacnich listin.

Posl. snemovna schvalila tuto umluvu jiz dne 14. brezna 1935.

Narodohospodarsky vybor pojednal ve schuzi konane dne 12. prosince 1935 a tomto vladnim navrhu a doporucuje slavnemu senatu ke schvaleni tuto dodatkovou umluvu i s prislusnym schvalovacim usnesenim. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo panu sen. Bockovi.

Sen. Bock (nemecky): Slavny senate!

Chmel sklizeny v Ceskoslovenske republice znamena dulezite vyvozni zbozi, jehoz vyvozem prichazeji do nasi republiky znacne obnosy na devisach. Po mnoha desetileti pusobil obchod chmelem, vetsinou v Zatci usedly, v celem svete jako prukopnik pro odbyt zateckeho chmele a opatroval mu timto zpusobem svetove jmeno, jemuz se dnes tesi ve vsech kruzich pivovarnickych.

Uhrnne mnozstvi chmele u nas sklizeneho kolisalo v poslednim desetileti mezi 125.000 az 300.000 centy po 50 kg. Prihledneme-li k mnozstvi chmele, potrebneho doma k vyrobe piva, vychazi z toho, ze normalni ceskoslovenska sklizen chmele zpravidla je ze 70 az 80 % odkazana na vyvoz a ze pri rekordnich skliznich prebyva jeste vetsi procento pro tento ucel. Vyvozni hodnotu chmele dluzno pro Ceskoslovensko stanoviti asi castkou 250 milionu Kc a mozno tudiz rici, ze chmel v uhrnnem vyvozu cini ctvrt miliardy. Z te priciny je nutno zabyvati se trochu blize s vyvozni moznosti tohoto vyrobku. Z nasich sousednich zemi prichazeji pro to v prve rade v uvahu Nemecko a Rakousko. Nemecko stoji co do mnozstvi skoro stale na prvnim miste vsech zemi, ktere od nas odebiraji chmel. V prvych letech sjednan byl mezi Ceskoslovenskou republikou a Nemeckem kontingent 20.000 centu po 50 kg, ktery pri snizene celni sazbe 70 risskych marek ze 100 kg smi byti do Nemecka dovazen. Tento kontingent byl v poslednich letech skoro vzdy uplne vycerpan. Jako dalsi vetsi odberatele prichazeji v uvahu Belgie, Francie, Svycarsko, Spojene staty severoamericke, Nizozemsko, Dansko, Svedsko a nekolik jihoamerickych statu. Pri uvedenych zde zemich je nutno vziti v uvahu, ze staty, ktere samy pestuji chmel, totiz Belgie, Francie a Spojene staty, samozrejme se snazi v prve rade umistiti vlastni sklizen a chraniti se zvysenymi cly proti prilisnemu dovozu. V techto statech je tudiz mozno odbyti urcite mnozstvi chmele v Ceskoslovensku vypestovaneho teprve tehdy, mozno-li ho nabizeti za nizke ceny. Polsko a Madarsko jakoz i vsechny balkanske staty, ktere v drivejsich letech odebiraly nikoli nepatrne mnozstvi ceskoslovenskeho chmele, nyni pro vyvoz chmele skoro uplne odpadaji. Toho pricinou je hlavne to, ze jednak dovoz je velmi ztizen nebo uplne znemoznen a na druhe strane nynejsi clearingove smlouvy, ktere znamenaji dlouho trvajici prubeh prevodu a spojeny jsou se ztratou uroku pro vyvozce, obchod primo znemoznuji. K tomu jeste pristupuje, ze v jednotlivych zemich plati urcita nutnost pouzivati vlastniho chmele. Dale poskytuji smerodatna mista nekolika zemi vyvozu chmele pro vyvezeny chmel vyvozni premis, takze cizozemske soutezi je prirozene snadne vyhodami s tim spojenymi strhnouti obchod na sebe. Chceme zde poukazati jen k tomu, ze na priklad v Rumunsku, ktere drive potrebu chmele skoro vyhradne hradilo z Cech, nasledkem stavajicich potizi obchod nyni uplne byl zatlacen do rukou nemecke a polske konkurence. V poslednich letech pocititi bylo jugoslavskou a polskou konkurenci take jinde, ponevadz tato na zaklade krajne nizkych cen mohla nabidky v Ceskoslovensku znacne podbizeti. Stal se pokus, vydanim zakona o puvodu ceskoslovenskeho chmele zjednati ochranu proti zbozi nabizenemu z jinych zemi. Ponevadz se zachovavani techto zakonitych ustanoveni v cizine da jen tezko anebo neda se vubec kontrolovati, a pokud s temito zememi existuji vubec smlouvy v te pricine, mozno zjistiti, ze uspech zakona o puvodu v cizine zdaleka nelze oznaciti jako uplny. Chceme poukazati jen k tomu, ze bylo mozno zjistiti, ze oznaceni Zatec, predepsane Ceskoslovenskym zakonem o puvodu, vedlo k mylkam s jugoslavskym oznacenim Zalec.

Jak jsme se jiz zminili, poskytuji jine zeme na podporu vyvozu vyvozni premie. U nas tomu tak neni. Naproti tomu se nasim vyvozcum cestovni vylohy, ktere maji v souvislosti se snahou o prodej naseho chmele, neuznavaji zplna jako rezijni polozka, nybrz berni urady je pak jak pri vymerovani vydelkove dane, tak take dane duchodove prirazeji k zisku. To veru nelze ocenovati jako podporu vyvozu. Na zaklade zdejsich zkusenosti nutno tedy zadati pokud mozno svobodne chmelarstvi a jeho zuzitkovani, cimz zarucena bude uleva pro odbyt v cizine.

Pri sjednavani obchodnich smluv bylo by pracovati ke zvyseni povolenych kontingentu. Stavajici cla netvori u zemi, ktere nepestuji chmel, pro nas zadnou nevyhodu, pokud se pohybuji na teze vysi jako u vyvozu z jinych zemi. Bezpodminecne vsak je zapotrebi, aby umluvy o clearingu byly od zakladu zmeneny, a to tim zpusobem, aby na nejmensi miru snizeny byly ztraty na urocich a kursove risiko, ktere dovoz ztezuji.

Pri teto prilezitosti nechceme opominouti, abychom poukazali na uplne nezodpoveditelne ztizeni transitniho styku, ktery by pri spravnem provozovani Ceskoslovenske republice umoznil nejen prijmy, nybrz take opatreni prace. Necht promluvi nekolik cifer. Vykaz o obratu na mzdach, danich, dopravnem, prirazkach, poplatcich, dovoznem atd. vykazuje pri pruvozu zahranicniho chmele Ceskoslovenskem: vylohy pri prebalovani, odmena obchodniku chmelem za baleni, cisteni, siti pytlu a provise obchodnika za 50 kg, dohromady 72 Kc; material pro novy obal, chmelne zoky po 50 kg, pri baleni v bednach a pri plechovem obalu, prumer ceny obalu 48 Kc; dopravne: prijem cs. drah za 50 kg chmele z Petrovace v Jugoslavii (z Helemby CSR), Zalec v Jugoslavii (z Horniho Dvoriste CSR), Bohumin polska hranice. Cheb nemecky a francouzsky chmel, prumerem za 50 kg dopravne na ceskoslovenske trati 50 Kc; manipulacni vydaje verejneho skladiste a spediteri jakoz i vylohy vypravy a privezeni z 50 kg 26 Kc; celni poplatky: poplatky za dohled a prohlidku pri prebalovani z 50 kg 4 Kc; dohromady tedy 200 Kc. Z toho pripadaji na zucastnene tyto obnosy: Na stat: celni poplatky zplna, dopravne zplna, 15% hrubeho prijmu podnikatelu (zavady pro baleni, spediteri a dodavatele materialu) na danich uhrnem 76 Kc; na zamestnane delniky a zrizence na mzdach, platech, socialnich bremenech a verejnopravnich davkach 60% a hrubych prijmu, dohromady 88 Kc; na zucastnene podnikatele hrubych prijmu z 50 kg 36 Kc, dohromady 200 Kc.

Bylo by ukolem prislusnych vladnich mist, aby spolecne s organisacemi vyvozcu chmele, kteri zde prichazeji v uvahu, provedla vhodna opatreni na podporu vyvozu chmele. Pri tom dluzno zminiti se o tom, ze stat zamestnanim mnoha delniku a zrizencu uspori velike sumy na podporach v nezamestnanosti, a to jak u zamestnancu obchodniku s chmelem, spediteru, tak take tovaren na obaly, i u statnich drah a u mnohych remeslniku, kterych je treba pri prebalovani chmele, vyrobe obalu a pri jinakych potrebnych pracech.

Co statu plyne na danich zamestnanim mnohych podnikatelu a jejich zamestnancu, cini zajiste mnoho milionu. Co konecne statu plyne na cennych devisach jen z t. zv. mezd za baleni, natoz pak teprve z obchodu s timto chmelem, dela asi rovnez milionove obnosy.

Na konec dluzno se zminiti o tom, ze pro tento chmel je zde zakaz vyclivani, ze zbozi tudiz dluzno povazovati za pruvozni zbozi, z kterezto priciny chmel a prebalovani tohoto chmele domaci vyrobu chmele naprosto neposkozuje. Aby se zabranilo poskozeni naseho ceskoslovenskeho chmele tim, ze by se v zahranicnich balirnach cizi, levnejsi, jugoslavsky, polsky nebo francouzsky chmel opatroval zateckou znackou atd., nutno uvitati vsechna opatreni smerujici k tomu, aby prebalovani ciziho chmele pokud mozno bylo soustredeno v Zatci. Mame v te pricine v risskonemeckych transitnich skladech v Norimberku obrovskou konkurenci, jezto v Nemecku pruvoz techto druhu chmele osvobozen jest od jakehokoli povolovani pruvozu nebo devis. Neni tedy receno prilis mnoho, kdyz pri prumernem pruvozu 40.000 tun Ceskoslovenskem, jak tomu bylo v nejlepsich letech, odhadnouti mozno obrat na 15 az 20 milionu. Vybizime vladu, aby pecovala o pronikavou podporu vyvozu chmele.

Predseda (zvoni): Jsem povinen upozorniti pana recnika, ze podle jedn. radu neni pripustno, aby recnik celou rec predcital z psaneho konceptu.

Jednani je skonceno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni se tim prijima podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 3 poradu:

Zpravodajem vyboru imunitniho je pan sen. Pocisk, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slavny senat!

Podavam zpravu imunitneho vyboru o ziadosti kraj. sudu v Plzni zo dna 7. juna 1935, c. j. Tl 15/35-8, za suhlas k trest. stihaniu sen. inz. Wintra pre precin podla §§ 1 a 2 zak. zo dna 28. juna 1933, c. 108 Sb. z. a n., o ochrane cti.

Skutkova podstata. Pravny zastupca dr Eugen Cermak, pravotar v Prahe, podal v mene sukromneho zalobcu Jozefa Juru, tajomnika Svazu riadicov automobilov CSR proti sen. inz. Wintrovi u kraj. sudu v Plzni navrh na stihanie pre precin bezpecnosti cti. Sen. inz. Winter mal sa udajne dopustit' trestneho cinu tym, ze napisal a podpisal v cisle 29, rocnik XLI periodickeho casopisu "Nova doba" zo dna 29. januara 193 pod napisom: "Kdo je to u volantu?", a to za tlacovu opravu clanok, ktoreho obsahom, menovite vetami: "Kdybych napsal, ze tato oprava je hloupe obtezovani naseho casopisu, dostali bychom opravu a proto tvrdim, ze tato oprava neni hloupe obtezovani naseho casopisu. Kdybych napsal, ze ta oprava je jezuitska dialektika, dostali bychom zase opravu, a proto tvrdim, ze tato oprava neni jezuitska dialektika", citi sa byt' tajomnik Jozef Jura v tlaci vydavanym v posmech, resp. tym, ze pred tretou osobou o nom uvedena a dalej sdelena skutocnost, ktora by mohla vydat v opovrzenie, lebo snizit' v obecnom mieneni, na cti ublizeny. V tychto inkriminovanych vetach spatruje kraj. sud v Plzni precin dla §§ 1 a 2 zak. o ochrane cti z 28. juna 1933, c. 108 Sb. z. a n. a ziada, aby senat vydal sen. inz. Wintra k trest. stihaniu.

Navrh a odovodnenie: Imunitny vybor navrhuje, aby senat nedal suhlas k trest. stihaniu sen. inz. Wintra, a to z tychto dovodov: Inkriminovane vety sa nemozu posudzovat len samotne, ako ich uvadza v podanej zalobe sukromny zalobca, ale v suvislosti s ostatnym obsahom clanku, uverejnenom sen. inz. Wintrom za tiskovu opravu, zaslanu casopisu "Nova doba" sukromnym zalobcom.

Sen. inz. Winter vo svojom clanku pise nasledovne: "Oprava tato neodpovida zakonnym predpisum a nemuseli bychom ji uverejniti, je psana podle vzoru neplatneho jiz zakona a i proti zneni tohoto neplatneho jiz zakona, je polemickou. Otiskujeme ji vsak jako dokument a pripojujeme (ve smyslu platneho zakona) toto:

Ridici automobilu, posudte, co opravuje tajemnik Vaseho svazu, hledte, jak opatrny s nim musim byti, aby neposlal zase opravu. Ja jsem napsal: "Komunisticky tajemnik svazu zadal" - on opravuje: "Neni pravda, ze tajemnik Jura je komunistickym tajemnikem. Naopak je pravda, ze je tajemnikem Svazu ridicu automobilu." Mohl bych odpovedet, ze jsem Juru nejmenoval, ze si to bere nepravem a byl bych stejne chytry jako on. Ale necinim tak. A dalej pise sen. inz. Winter: Druhy odstavec opravy srovnejte s tim, co jsem napsal ja: "Ridici, jimz pri unavne sluzbe jde o existenci rodiny a osobni svobodu, byli jineho mineni, nezli tajemnik. Ti nechteli delat politiku ryc nebo nic, zadali vsak, abychom se snazili dostati do zakona take jejich pensijni pojisteni, coz jsme ucinili stejne." Na tom trvam, dovolavam se jednani s predstavenstvem svazu v Odborovem dome 2. rijna a cele rady deputaci v senate. Tajemnik Jura opravuje prvni polovici, zamlcuje druhou.

K odstavci tretimu opravy nemusim niceho dodavati, nebot tu se porazi Jura sam. Cituje clanek "Ridice automobilu", kde opravdu neni jedineho slova proti strane narodne demokraticke, ani zivnostenske, ani agrarni. Co tu tedy opravuje?

Odstavec ctvrty tvrdi nepravdu, ze "socialisticke strany hlasovaly proti pensijnimu pojisteni, proti osvobozeni civilniho ruceni a proti ostatnim pozadavkum ridicu." Neni pravda, ze socialisticke strany hlasovaly proti uvedenym pozadavkum, naopak je pravda, ze socialisticke strany nehlasovaly pro navrh sen. Mikulicka a druhu.

Korunou vsak je posledni odstavec. Napsal jsem: "Taktikou strany dostalo se ridicum ochrany jejich pracovni doby... ale taktikou komunistickeho tajemnika Svazu ridicu nemeli aby ridici ani pensijniho pojisteni, ani osvobozeni civilniho ruceni, ani ochrany pracovni doby a obchodni zamestnanci by nemeli pojisteni urazoveho." Tajemnik Jura opravuje: "Neni pravda, ze taktikou tajemnika Svazu ridicu automobilu nemeli aby ridici ani pensijniho pojisteni, ani osvobozeni od civilniho ruceni. Naopak je pravda, ze ridici tyto pozadavky splneny nemaji a ze taktika Svazu ridicu automobilu smeruje k tomu, aby splneny byly."

Na konec sen. inz. Winter pise: "Ridice automobilu vsak zadam, aby si jeste jednou precetli muj clanek v "Nove dobe" z 19. ledna a pak si precetli opravu, kterou nam poslal tajemnik jejich Svazu. Nepotrebuji jim rikat nic vice, nebot vim, ze si udelaji usudek sami a ze poznaji, ze ja jsem informoval je i verejnost podle pravdy a ze oprava ma jediny ucel, aby pravda byla obracena v opak.

V tejto suvislosti z uvedeneho je jasne, ze inkriminovane vety nemozu byt povazovane za urazku na cti sukromneho zalobcu, pretoze cela oprava je polemicka, nezodpoveda zakonitym predpisom a ma za ucel diskreditovat pred riadicmi automobilov a ostatnym delnictvom, zamestnanym pri doprave motorovymi vozidly, sen. inz. Wintra, ako zpravodajcu technicko-dopravneho vyboru k vladnemu navrhu zakona o doprave motorovymi vozidly a tvrdi tiez i o ostatnych senatoroch socialistickych stran nepravdu. Preto inkriminovane vety treba posudzovat s tohoto hladiska ako objektivne odovodnene, ktore nesmeruju proti cti sukromneho zalobcu, ale sleduju len uhajit prestyz sen. inz. Wintra a ostatnych senatorov socialistickych stran pred verejnostou. Vzhladom k vsetkemu, co je tu uvedene, lza mat dovodne za to, ze inkriminovane vety v nicom nevybocuju z ramca pripustnej verejne kritiky a neni preto ziadneho dovodu, aby v takomto pripade bola sloboda tisku omedzovana, sen. inz. Wintrovi bolo odnimane pravo imunitne.

Imunitny vybor preto navrhuje, aby ziadosti kraj. sudu v Plzni zo dna 7. jun.a 1935 vyhovene nebolo a v tomto pripade senat nedal suhlas k trest. stihaniu sen. inz. Wintra.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. inz. Wintera pro precin podle §§ 1 a 2 zak. ze dne 28. cervna, 1933, c. 108 Sb. z. a n., o ochrane cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. inz. Wintera.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen. Sdeluji, ze do vyboru branneho za sen. Filipinskeho nastupuje sen. inz. Wintera do vyboru soc.-politickeho za. sen. Olejnika sen. dr Havelka.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v utery dne 10. brezna 1936 o 15. hod. s

poradem:

1. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 31), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym, podepsana v Budapesti dne 14. cervna 1935 se zaverecnym protokolem z tehoz dne, uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. cervna 1935, c. 137 Sb. z. a n. (tisk 54).

2. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 32), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni ujednani mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou o celnim kontingentu pro perletove knofliky, sjednane vymenou not v Berline dne 26. cervna 1935 a uvedene v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 4. cervence 1935, cis. 149 Sb. z. a n. (tisk 55).

3. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 19, zari 1935, c. j. Nt XIX 36/35/4, za vydani sen. Kloface k trest. stihani pro precin podle zakona na ochranu cti (cis. 709/1935 predl.) (tisk 132).

4. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 24. listopadu 1926, c. 218 Sb. z. a n., o puvodskem pravu k dilum literarnim, umeleckym a fotografickym (o pravu autorskem) (tisk 118).

5. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu Narodniho shromazdeni ke schvaleni dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednana dne 29. srpna 1934 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 5, zari 1934, c. 197 Sb. z. a n. (tisk 67).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.