Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 23. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 5. brezna 1936

Schuze zahajena v 16 hodin 27 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 114 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Krofta.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 64), . kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 24. listopadu 1926, c. 218 Sb. z. a n., o puvodskem pravu k dilum literarnim, umeleckym a fotografickym (o pravu autorskem) (tisk 118).

2. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 29), kterym se predklada senatu Narodniho shromazdeni ke schvaleni dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednana dne 29. srpna 1934 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 5. zari 1934, c. 197 Sb. z. a n. (tisk 67).

3. Zprava imunitneho vyboru o ziadosti kraj. sudu v Plzni zo dna 7. juna 1935, c, j. Tl 15/35-8, za suhlas k trest. stihaniu sen. inz. Wintra pre precin podla §§ 1 a 2 zak. zo dna 28. juna 1933, c. 108 Sb. z. a n., o ochrane cti (cis. 14.126/1935 preds.) (tisk 119).

Predseda (zvoni): Zahajuji 23. schuzi senatu.

Predsednictvu senatu dosly pripisy predsedy vlady ze dne 28. unora 1936, c. j. 1446 1096/36/S m. r., o ukonceni podzimniho zasedani Narodniho shromazdeni 1935/36 a c. j 1447./1096/36/S m. r., o svolani Narodniho shromazdeni k jarnimu zasedani 1936.

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby pripisy ty precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte) "Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 28. unora 1936 zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni dnem 29. unora 1936 za ukoncene.

Predseda vlady: M. Hodza v. r."

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutim ze dne 28. unora 1936 obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 5. brezna 1936.

Predseda vlady: M. Hodza v. r."

Predseda (zvoni): Dale dosel pripis predsedy vlady ze dne 29. unora 1936, c. j. 1483/909/36/S m. r., o zprosteni predsedy vlady dr Hodzi rizeni ministerstva zahranicnich veci a jmenovani dr Kamila Krofty ministrem zahranicnich veci.

Zadam pana zapisovatele sen. Pichla, aby pripis ten precetl.

Zapisovatel sen. Pichl (cte) "Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 29. unora 1936 zadosti me za zprosteni rizeni ministerstva zahranicnich veci a jmenoval rozhodnutim z tehoz dne vyslance a zplnomocneneho ministra dr Kamila Kroftu ministrem a poveril jej rizenim ministerstva zahranicnich veci.

Predepsany slib byl dnesniho dne do rukou presidenta republiky slozen.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: M. Hodza v. r."

Sdeleni predsednictva.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Donatovi, dr Krcmerymu, W. Mullerovi, Popovicovi, Rejmonovi, Stellwagovi, dr Smeralovi, Udrzalovi, Zemanovi; do 8. t. m. sen. Vetterove-Becvarove; dodatecne na schuzi dne 26. unora 1936 sen. dr Basovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat dal k jeho navrhu hlasovanim zdravotni dovolene: na dobu 4 nedel sen. Liehmovi, na 1 mesic sen. Fidlikovi.

Zpravy tisky 130 az 134.

Nalehava interpelace tisk 135.

Navrhy tisky 136 az 138.

Interpelace tisk 140.

Usneseni posl. snemovny tisk 141.

Tesnopisecke zpravy o 17. a 19. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 20. a 21. schuzi senatu.

o 22. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Vyboru iniciativnimu navrhy tisky 136 az 138.

Vyborum kulturnimu a rozpoctovemu usneseni posl. snemovny tisk 141. Vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 20. unora 1936, kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovnich (c. 2012).

Vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 20. unora 1936, kterym se zrusuje nejvyssi pripustna hranice vkladu na vkladnich knizkach postovni sporitelny (c. 2011).

Predseda (zvoni): Budeme projednavat porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavny senate!

Po nekolikalete usilovne praci podarilo se privesti novelisaci naseho autorskeho zakona do konecneho, definitivniho stadia.

Zneni vladniho navrhu je vysledkem cetnych anket a podrobnych praci referentu vsech zucastnenych ministerstev a neni proti nemu podstatnych namitek.

K Bernske umluve o ochrane del literarnich a umeleckych ze dne 9. zari 1886, revidovane v Berline dne 13. listopadu 1908, pristoupila Ceskoslovenska republika s platnosti ode dne 22. unora 1921.

Na mezinarodni konferenci konane v Rime v kvetnu a cervnu 1928 byla Bernska umluva prehlednuta a v cetnych smerech pozmenena a doplnena.

Text sjednany v Rime znamena vyznamny pokrok proti dosavadnimu stavu a doporucuje se, aby Ceskoslovenska republika rimsky text prijala.

Velka vetsina statu "Jednoty na ochranu autorskych prav k literarnim a umeleckym dilum", utvorene ve cl. 1 Bernske umluvy, rimsky text jiz ratifikovala nebo k nemu pristoupila. Jen pomerne necetne staty zustavaji i nadale vazany drivejsim znenim Bernske umluvy. Na rok 1936 je do Bruselu svolana konference statu Jednoty, na niz se ma jednati o nekterych dalsich nametech na zmenu nebo doplneni Bernske umluvy, je tedy nutno, aby Ceskoslovenska republika na recene konferenci mohla vystupovati jako stat, ktery pristoupil ku poslednimu zneni umluvy.

Nektere zmeny platneho zakona o pravu autorskem c. 218/1926 Sb. z. a n. je se zretelem na vysledky rimske konference povazovati za nutne, je jich vsak dosti malo.

Bylo puvodne zamysleno novelisovati zakon o pravu autorskem jen v rozsahu vzhledem k vysledkum rimskych porad nezbytne nutnem, ale ukazalo se, ze by nebylo vhodne nepouziti teto prilezitosti i ku provedeni nekterych zmen dalsich, nebot vynorily se otazky, ktere dosud nebyly v zakone upraveny vubec nebo aspon ne dostatecnym zpusobem a jichz uprava se do ramce novely dala vsunout zcela snadno.

Upozorniti slusi, ze osnova nevyhovuje prozatim pate resoluci rimske konference, kterou byly staty pozadany, aby uvazovaly o opatrenich na ochranu prav vykonnych umelcu. Otazka tato neni dosud zralou k reseni, jak potvrdil i treti sjezd ceskoslovenskych pravniku v Bratislave, a vec ta je na programu bruselske konference a nutno vyckati vysledku jejiho jednani.

Autorska ochrana neprislusi dilum, ktera nejsou vysledkem tvurci cinnosti umeleckeho razu (v nejsirsim slova smyslu), neprislusi tedy jmenovite vytvorum cinnosti razu technickeho, o jichz ochranu je postarano v jinych usecich pravniho radu (jako na pr. ochrana vynalezu, vzorku atd.). V nekterych odvetvich lidske cinnosti je treba v jednotlivem pripade vzdy pozorne zkoumati, zda jde o dilo, ktere je ucastno ochrany puvodske ci nikoli. Zakon na pr. chrani dila umeni stavitelskeho a plany a nacrtky pra takova dila, tedy nikoli kazdou stavbu a kazdy stavitelsky plan nebo nacrtek.

Podobne pochybnosti se mohou vyskytnouti zvlaste take pri t. zv. upravovacich (regulacnich) planech obci nebo casti obci nebo celych oblasti.

Puvodci dila literarniho a umeleckeho (tedy dila hudebniho i vytvarneho) priznava se zasadne vyhradni pravo svoliti k sireni dila radiem, ale druhy odstavec prolamuje tuto zasadu tim, ze dopousti, aby zakonodarstvi urcilo podminky pro vykon autorova prava povolovati rozsirovani dila radiem.

V podstate dava se timto predpisem statu moznost ustanoviti, ze nekdy neni k vysilani dila radiem autorova souhlasu zapotrebi, t. j. zavadi se tu nucena neboli zakonna licence. Autorovi musi byti zarucena jen ochrana jeho nehmotnych zajmu a primerena odmena.

Proti stanovisku, ze ani pro potreby vysilani radiem nema byti nijak zasahovano do prava autorskeho, stoji pozadavky i na rimske konferenci hajene a uhajene, aby vzhledem k verejnym zajmum dopustena byla ve prospech vysilani radiem co mozna siroka zakonna licence. Stat ma ovsem volnosti, kterou mu dava toto ustanoveni, uziti jen tam, kde zkusenosti ukazuji, ze nejake obmezeni autorskych prav ve prospech vysilani radiem je nezbytne.

U nas az dosud se pri rozhlasu del hudebnich nevyskytly zadne zvlastni obtize, ac zakon dava autorovi vyhradne pravo siriti dilo rozhlasem.a neposkytuje rozhlasovym podnikum zadnou moznost rozsirovati dilo bez souhlasu autorova.

Lze tedy miti za to, ze se vazne obtize nevyskytnou ani pri rozhlasu del literarnich, pri cemz musi se uvaziti, ze vhodnou upravou zakonne licence mohou se do znacne miry rozsiriti vyvojove moznosti ceskoslovenskeho rozhlasu bez jakekoli ujmy opravnenych zajmu autorskych.

Se strany nekterych zucastnenych korporaci a organisaci, hlavne spisovatelu, vznesen byl pred konecnou redakci teto osnovy proti jakemukoli zavadeni nucene licence pro rozhlas zasadni odpor a vyslovovany byly obavy, ze by takova licence mohla autory vazne poskoditi. Obavy tyto nelze sdileti, nebot zakonna licence je obmezena:

a) co se tyka podniku, ktery se ji muze dovolavati, ustanovenim, ze musi jiti o podnik statni anebo o podnik tuzemske spolecnosti, stojici pod dozorem statu, na ktere je stat financne zucastnen. I takovy podnik se musi o souhlas autoru uchazeti; jen kdyby souhlas byl odepren bez zakonnych duvodu, muze se zalobou domahati jeho udeleni;

b) pokud se tyka ochrany zajmu autorovych, ustanovenim, ze pravem lze odepriti svoleni, je-li to oduvodneno povahou dila nebo nehmotnymi zajmy puvodcovymi, a ze tam, kde svoleni odepreno byti nemuze a kde dilo na konec pres odpor autoruv je rozhlasem (radiem) rozsirovano, autorovi se musi dostati primerene odmeny. O primerenosti rozhodne konecne obchodni soud v Praze.

Podle noveho odstavce 3 §u 18 zada se, aby bylo rozlisovano mezi odmenou za zhotoveni planu a odmenou za jeho prakticke vyuziti. Puvodci neni braneno, aby sve puvodske pravo ku planum nebo nacrtkum na nekoho neprevedl smlouvou darovaci; takoveto vzdani se prava na odmenu jest platne.

Nove je ustanoveni §u 21, ze autoru literarniho dila je vyhrazen verejny prednes dila nastroji, na ktere bylo preneseno, ale je tu v §u 23, c. 7 zavedena dalsi licence, jez prolamuje vyhradni pravo dilo verejne prednaseti, totiz uziti vydaneho dila pri samostatne prednasce vedecke nebo pri verejnem prednesu k ucelum skolskym a vychovnym.

Odstavec 1 §u 24 je venovan clankum a statim, pri nichz otiskovani je dovoleno, neni-li vyslovne zakazano. V odst. 2 se pak vytyka, ze vsechen jiny obsah redakcni casti casopisy zasadne bez souhlasu autorova jinde otiskovan byti nesmi.

Kdyz se v novem zneni §u 21 sireni dila rozhlasem stavi na roven i sireni dila jinymi technickymi prostredky, treba bylo provesti stejnou zmenu take v §.u 27, odst. 1. Jinak neni zadna zmena.

Zkusenosti ukazaly, ze zvlaste pri dilech hudebnich jediny autor sam proste nemuze vesti v evidenci vselike provozovani svych del, starati se o vybirani honoraru za toto provozovani atd. Vznikala proto i v cizine autorska sdruzeni, ktera si vytkla za ukol v techto smerech autory zastupovati, zprostredkovati osobam poradajicim verejne produkce svoleni autoru a vybirati za to honorar.

Nas platny zakon z r. 1926 pocita a timto stavem v §u 30.

Ustanoveni to se v praksi plne osvedcilo. Jde nyni o to, aby postaveni autorskeho sdruzeni bylo vhodne upraveno.

Za tim ucelem cini osnova opatreni, aby bylo mozno tuzemske autorske sdruzeni vybaviti vyhradnim pravem udileti za puvodce svoleni k verejnemu nedivadelnimu provozovani hudebnich del.

Opatreni to prinese vyhody jak autorum, tak osobam, ktere k verejnym produkcim potrebuji autorskeho svoleni. Prava priznana autorskemu sdruzeni usnadni kontrolu verejnych produkci a vybirani honoraru. Ale i pro osoby potrebujici autorskeho svoleni bude vyhodnejsi, budou-li vedeti, ze maji co jednati jen s jedinou organisaci a ze jsou chraneny proti uhrazeni se strany autoru.

Vyhradne pravo sdruzeni v nicem neobmezuje autory same, nebot i kdyz tuzemskemu odbornemu sdruzeni bude priznano zminene pravo, neni tim nikterak braneno autorovi, aby sam neudeloval svoleni k vyuziti dila a zato vybiral honorar. Stejne postaveni prislusi tomu, na koho puvodske pravo prejde posloupnosti dedickou.

Osnova vyslovuje primo jen zasadni myslenku, ze lze autorskemu sdruzeni priznati jista vyhradni prava. Podrobnosti jsou odkazany do provadeciho narizeni, ktere jest zde nutne, nebot treba umozniti, aby stanovene podrobnosti mohly byti rychle prizpusobovany nabytym zkusenostem, meneny a doplnovany.

Technicky vyvoj poslednich let ukazuje, ze muzeme ocekavati v budoucnosti i prakticke vyuziti nedavnych vynalezu v oboru prenaseni obrazu a fotografii radiem atp., a proto osnova navrhuje upraviti nove § 31, odst. 1 v dilech umeni vytvarneho a zaroven § 36, odst. 1 v dilech fotografickych, pri cemz pouzito vyrazu radio a nikoli rozhlas, protoze vyraz rozhlas hodi se jen na rozsirovani zvuku radiem.

Provadeci dolozka platneho zakona o pravu autorskem doplnuje se ustanovenim, ze mezi ministry poverenymi provedenim zakona je vyslovne uveden take ministr post a telegrafu vzhledem k tuzemskym spolecnostem siricim dila rozhlasem (radiem), kterezto spolecnosti podlehaji ministerstvu post a telegrafu.

Ustavne-pravni vybor projednal vladni navrh ve schuzi konane dne 11. unora 1.936 a provedl v nem tyto dve zmeny:
1. Ve cl. I, c. 6, odst. 1, radek 2 za slovem "politickych" vsunul slovo "kulturnich".
2. V temze clanku c. 8, odst. 1, radek 5 za slovy "provozovacich honoraru" vsunul "(§ 30, odst. 1) ".

Zmena provedena na novem zneni §u 24, odst. 1 autorskeho zakona ma za ucel umozniti, aby clanky casoveho vyznamu, pojednavajici o otazkach kulturnich - pro verejnost jiste stejne dulezitych jako jsou aktualni otazky hospodarske, politicke a nabozenske mohly byti k vymene nazoru otiskovany v novinach a casopisech za stejnych podminek jako clanky v otazkach hospodarskych, politickych a nabozenskych.

Citaci §u 30, odst. 1 autorskeho zakona v novem §u 30a) ma byti naznaceno, ze se v tomto novem ustanoveni pomysli na tuzemske odborne sdruzeni dotcene v platnem zakone v §u 30, t. j. na sdruzeni, ktere vybira honorare za provozovani chranenych hudebnich del za svoje cleny a za cleny cizozemskych organisaci, ktere zastupuje. Citaci touto bude take vyjadreno, ze puvodce, ktery neni clenem sdruzeni, neni timto sdruzenim zastupovan; o jeho svoleni k verejnemu provozovani chranenych hudebnich del plati pak § 30a), odst. 4.

Ustavne-pravni vybor doporucuje oslavnemu senatu, aby schvalil osnovu zakona ve zneni otistenem ve zprave vyborove. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomuto zpusobu hlasovani neni.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname dale odst. 2 poradu:

Zpravodajem je za vybor zahranicni na miste p. sen. dr Kloudy p. sen.. Tomasek a za vybor narodohospodarsky p. sen. Novak (rep.).

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, p. sen. Tomaskovi.

Zpravodaj sen. Tomasek: Slavny senate!

Dodatkovou umluvou k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, predlozene Narodnimu shromazdeni ke schvaleni, zabyval se senat jiz ve III. volebnim obdobi.

Duvodova zprava pripojena k nynejsimu vladnimu navrhu (tisk 29) jest stejneho zneni jako duvodova zprava provazejici drivejsi vladni navrh (tisk 1383-III. volebniho obdobi), pri cemz se podotyka, ze poslanecka snemovna Narodniho shromazdeni schvalila tuto umluvu jiz dne 14. brezna 1935.

Zahranicni vybor senatu projednal sice tuto dodatkovou umluvu ve schuzi dne 5. brezna 1935, doporuciv jeji schvaleni, avsak v plenu senatnim navrh zahranicniho vyboru jiz projednan nebyl.

Z oduvodneni, jimz provazena byla doporucujici zprava zahranicniho vyboru ze dne 5. brezna 1935 a jez ma plnou platnost i dnes, uvadim:
Dodatkovou umluvou ze dne 6. rijna 1932 k ceskoslovensko-nemecke obchodni smlouve z r. 1920 stanovena byla pro dovoz naseho chmele do Nemecka pro hospodarsky rok 1932/33, tedy az.clo 31. srpna 1933, celni sazba 70 r. marek za 100 kg chmele hrube vahy a ve cl. 1 az 3 teto dodatkove umluvy byly stanoveny podminky pro pouziti teto sazby pri vyvozu naseho chmele do Nemecka. Clankem 4 teto dodatkove umluvy pak zavazala se vlada nase navzajem, aby dehtove barvy s obsahem nastavovadel az do 80 % byly odbavovany v pol. 625 ceskoslovenskeho celniho sazebniku a aby zadosti o povoleni dovozu haseneho vapna z Nemecka byly blahovolne vyrizovany.

Tato ustanoveni cl. 1 az 4 dodatkove umluvy byla pak prodlouzena dne 21. srpna 1933 o jeden rok, tedy s platnosti az do dne 31. srpna 1934.

Predlozenou dodatkovou umluvou, obsazenou ve vzajemne vymenenych notach ze dne 29. srpna 1934, prodluzuje se platnost cl. 1 az 4 dodatkove umluvy ze dne 6. rijna 1932 o dalsi jeden rok, avsak s ucinnosti teprve od 5. zari 1934 az do dne 31.srpna 1935.

Zahranicni vybor uznavaje platnost duvodu pro prodlouzeni platnosti ujednani v dodatkove umluve ze dne 29.srpna 1934 sjednane usnesl se ve schuzi konane dne 27. listopadu 1935 navrhnouti toto schvalovaci usneseni (cte)

Senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske schvaluje dodatkovou umluvu k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednanou dne 29. srpna 1934 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 5. zari 1934, c. 197 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Do schuze dostavil se pan ministr veci zahranicnich dr Krofta, jehoz v dnesni plenarni schuzi senatu pozdravuji a srdecne vitam. (Potlesk.)

Zpravodajem o 2. odstavci dnesniho poradu za vybor narodohospodarsky je pan sen. Novak (rep.). Davam mu slovo.