Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 22. schuze (obsah) | Streda 26. unora 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Heller.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 119 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 5) o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Kostelci n. L. (tisk 101).

2. Zprava narodohospodarskeho vyboru o usneseni posl. snemovne (tisk 96) k usneseni senatu (tisky 42 a 69) o vladnom navrhu zakona; ktorym sa opatne predlzuje ucinnost zakona zo dna 27. marca 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivania niektorych pastvin v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v rocnych pastevnych obdobiach 1930 az 1932 (tisk 110).

3. Zprava ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. Donata, Tomaska, Plaminkove, Roudnickeho, Thore a Hackenberga (tisk 89) na vydani zakona, kterym se prohlasuje den 7. brezna za kazdorocni statni svatek (tisk 116).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hod. 27 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Frankovi, Kotrbovi, dr Milotovi, Nedvedovi, Nejezchlebu-Marchovi, dr Ravaszovi, Ryparovi, dr Smeralovi; dodatecne na schuze 11, a 12. t. m. sen. Plaminkove; na tento tyden sen. dr Budayovi, Kroiherovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly udeleny zdravotni dovolene od 20. unora do 20. brezna t. r. sen. dr Polyakovi, na 14 dnu sen. Machovskemu, od 15. unora do 15. brezna t. r. sen. dr Kloudovi, na jeden mesic sen. Filipinskemu, do 15. brezna t. r. sen. dr Torkolymu; dovolena od 18. do 27. unora t. r. sen. Nemeckovi pro ucast na schuzich v Zeneve.

Odpovedi tisk 113/1 az 113/8.

Interpelace tisk 114/1 az 114/6.

Navrhy tisky 117, 127.

Zpravy tisky 118 az 125.

Vladni navrhy tisky 126, 128.

Tesnopisecka zprava o 16. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapis o 19, schuzi,senatu N. S. R. Cs.

o 20. a 21. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, pokladaji se zapisy ty za spravne a budou vytisteny.

Vyboru iniciativnimu navrhy tisky 117, 127.

Vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu vladni navrh tisk 126.

Vyboru zivn. - obchodnimu vladni navrh tisk 128.

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni:

ze dne 24. ledna 1936, kterym se doplnuje zakon ze dne 15. cervna, 1927, c. 76 Sb. z. a n., o primych danich (c. 1.757),

ze dne 30. ledna 1936, c. 28 Sb. z. a n., o prechodnych ulevach pri placeni dani primych, dane z obratu a prepychove davky z majetku a z prirustku na majetku (c. 1916).

Vyborum narodohospodarskemu, soc.-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 7. unora 1936, c. 20 Sb. z. a n., o prechodnem snizeni celnich sazeb na sadlo (c. 1874).

Vyborum soc-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 24. ledna 1936 o rozhodcich komisich pro stanoveni cen stavebnich hmot (c. 1917).

Vyboru imunitnimu zadosti

kraj. soudu v Hradci Kral. o svoleni k trest. stihani sen. Dundra pro precin urazky na cti a pomluvy podle § § 1 a 2 zak. ze dne 28, cervna, 1933, c. 108 Sb. z. a. n., a §u 1 zak. c. 124 Sb. z. a n. z 30. kvetna 1924 ve zneni vyhlasky ze dne 7. cervence 1933, c. 145 Sb. z. a n. (c. 1878 ),

kraj. soudu v N. Jicine za souhlas k stihani sen. Pfeiferove pro preciny podle §u 18, odst. 2, 3 a §u 14, odst. 1 a 5 a pro zlocin podle §u 16, odst. 2 zakona na ochranu republiky (c. 1907).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 5) o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Kostelci n. L. (tisk 101).

Zpravodajem vyboru je pan sen. Krejci, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Krejci: Slavny senate! Stat koupil trhovou smlouvou ze dne 14., 15., 20. unora 1930 od manzelu Oskara a Marie Jelinkovych v Kostelci nad Labem nemovitosti,

jichz ziskani bylo nutne ku provedeni upravy reky Labe v useku Brandys-Kostelec nad Labem. K provadeni upravy Labe bylo potrebi ziskati toliko vodni pravo, ktereho bylo pouzito pro nove zrizenou elektrarnu, ale ponevadz manzele Jelinkovi nechteli toto vodni pravo zciziti bez nemovitosti, proto reditelstvi pro stavbu vodnich cest tyto nemovitosti vykoupilo. Vodni sila byla pro elektrarnu zuzitkovana az v r. 1935, takze bylo mozno ziskati toto vodni pravo cestou vyvlastnovaci, ale ponevadz nelze bezpecne spolehati na prubeh a ukonceni vyvlastnovaciho rizeni, sotva muze si kterykoli urednik vziti na odpovednost provadeti vodni stavbu bez jistoty, zda a kdy vodni pravo bude vyvlastneno. Podle odhadu v r. 1930 mely tyto nemovitosti cenu 4,521.000 Kc a od vlastniku byly vykoupeny za 3,750.000 Kc, tedy dosti levne.

Ponevadz stat nemohl sam zuzitkovati budovy, zarizeni mlyna a vodni silu, pokud nebyla prevedena na novou elektrarnu, dal tyto do pachtu smlouvou ze dne 30. cervence 1930 Druzstevnim podnikum v Drazicich nad Jiz. za pachtovne 62.500 Kc rocne za budovy a mlynske zarizeni. Za vodni silu, pokud byla pro mlyn k disposici, mely platiti Druzstevni podniky v Drazicich 85 hal, za kazdou odebranou KW hodinu, mimo dan z vodni sily, kterou najemce platil zvlast.

Krome toho podle cl. V pachtovni smlouvy mely nesti Druzstevni podniky v Drazicich naklady spojene s obycejnym uzivanim najatych budov, veskereho strojniho zarizeni a naradi, jakoz i vsech soucasti elektrickeho zarizeni ze sveho, bez naroku na nahradu a ruciti za takove zmeny, ktere nastanou nasledkem casu a radneho uzivani predmetu najmu pri provozu zivnosti.

Tato pachtovni smlouva nebyla pro stat stastnou. Najemce pres jasne ustanoveni pachtovni smlouvy neudrzuje v dobrem stavu budovy a mlynske zarizeni, prestoze reditelstvi pro stavbu vodnich cest prispelo na udrzeni zarizeni ze sveho znacnou castkou. Jen na vodni kolo, ktere dnes stoji, prispelo 25.000 Kc. Mlyn pustne, zarizeni mlynske chatra a pri tom vykazuji Drazicke podniky naklad investicni v castce 369.000 Kc, ac tu nejde o skutecne investice, nybrz o udrzovaci naklady.

Reditelstvi pro stavbu vodnich cest jakozto vlastnik nemovitosti snazilo se ziskati na nemovitosti tyto vhodneho kupce, coz se jim nepodarilo, vyjma jedineho zajemce Druzstevni podniky v Drazicich. Tyto vedouce, ze jsou jedinym zajemcem, a vyuzivajice sveho postaveni, snazily se koupiti nemovitosti tyto za cenu pomerne nizkou. Jednani o prodeji tahlo se temer 5 let a jako konecnou cifru nabidly Drazicke podniky castku 1,250.000 Kc.

Ministerstvo financi, ktere tento prodej melo provesti, vypracovalo na zaklade teto nabidky navrh zakona, jimz se zada o zmocneni ku prodeji, a predlozilo jej senatu Narodniho shromazdeni dne 17. cervna 1935, tisk 5. V duvodove zprave oznacilo cenu 1,250.000 Kc, nabidnutou Druzstevnimi podniky v Drazicich, za primerenou.

Abych mohl posouditi, zda tato nabidka jest opravdu primerena, zajel jsem si po dvakrat do Kostelce nad Labem, prohledl jsem nemovitosti ku prodeji urcene, zjistil jsem, ze mlyn ma kontingent 65.306 q psenice a 22.394 q zita, a proto mel jsem pochybnost o primerenosti ceny Drazicemi nabidnute; proto se projednani ve vyboru rozpoctovem znacne protahlo.

V te dobe postaral jsem se v dennim tisku a zvlastnim insertem v odbornem casopise o ziskani jinych najemcu, kteri by byli ochotni za mlyn nabidnouti vyssi cenu. Prihlasilo se celkem 6 zajemcu, z nichz nekteri po ziskani informaci odstoupili pro nedostatek kapitalu, jini obavali se nesnazi s prevzetim mlyna po dosavadnim najemci, ponevadz ten, si uctuje investicnich nakladu 369.000 Kc, ac, jak jsem jiz rekl, nejde zde o investice, nybrz o naklady udrzovaci, a z toho je 216.000 Kc za provedenou elektrifikaci mlyna, ac tato elektrifikace byla provedena drzitelem proti zakazu reditelstvi pro stavbu vodnich cest.

Jediny zajemce Jan Ouhrabka, tovarnik v Turnove, nabidl za nemovitosti 1,500.000 Kc pri zaplaceni poloviny prevodnich poplatku a 10 % obecnich prirazek, jakoz i veskerych ostatnich vydaju s prevodem spojenych. Kupni cenu slozi pred podpisem trhove smlouvy.

Jak jsem jiz uvedl, stat zaplatil za mlyn s ostatnimi budovami a pozemky 3,750.000 Kc. Vodni sila byla odhadnuta na 1,957.000 Kc. Zbyva tudiz hodnota nemovitosti a zarizeni 1,803.000 Kc. Po uhrade kupni cenou 1,500.000 Kc zbude ztrata 303.000 Kc.

Ponevadz zalezitost tato jest az prilis znamou a pres to nepodarilo se vyhodnejsiho kupce ziskati, dluzno povazovati nabidku Jana Ouhrabka za vyhodnou, zvlaste proto, ze mlyn soustavne chatra. A ponevadz nabidka tato je casove vazana, navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby senat dal zmocneni panu ministru financi v dohode s ministrem verejnych praci k odprodeji techto nemovitosti podle zmeneneho navrhu zakona vyborem upraveneho, jak byl otisten ve zprave o usneseni vyboru rozpoctoveho tisk 101. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Z usneseni predsednictva senatu podle § 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona o zcizeni nekterych statnich nemovitosti v Kostelci n. L. (tisk 101).

Tazi se pana zpravodaje sen. Krejciho, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Krejci: Nikoli.

Predseda: Neni zmen.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve ctena druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname nyni odst. 2 poradu, jimz jest:

2. Zprava narodohospodarskeho vyboru o usneseni posl. snemovne (tisk 96) k usneseni senatu (tisky 42 a 69) o vladnom navrhu zakona, ktorym sa opatne predlzuje ucinnost zakona zo dna 27. marca 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivania niektorych pastvin v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v rocnych pastevnych obdobiach 1930 az 1932 (tisk 110).

Zpravodajem jest pan sen. Novak (rep.)., Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Osnova prave projednavana byla jiz schvalena v prosinci minuleho roku, ale ponevadz posl. snemovna nemohla ji schvaliti do konce roku, byl zakon tento na podklade zakona zmocnovaciho prodlouzen na dobu 3 mesicu.

V zemi Slovenske a Podkarpatoruske je zajisteno pravni normou od prvnich let povalecnych paseni dobytka na cizi pude. Zakonem ze dne 22. prosince 1932, cis. 210 Sb. z. a n., prodlouzena byla ucinnost zakona, cis. 43/1930 Sb. z. a n. o dalsi tri roky, tedy do 31. prosince 1935. Mezitim melo byti provedeno setreni o tom, v jake mire a od ktere doby bude mozno omezit, po pripade uplne zrusit uzivaci pravo. Neni pochyby, ze likvidace techto pozemku je nutna, jezto se nedaji uprit i mnohe stinne stranky tohoto opatreni. Nepriznivy vliv jevi se hlavne na pude lesni, ktera uzivacim pravem byla nejvice postizena, nebot oddaluje znovuzalesneni vykacenych ploch a tim trpi radne lesni hospodareni. Prodluzovani tohoto stavu ma za nasledek, ze uzivatele spolehaji na cizi pastviny a sve vlastni zanedbavaji.

Zemske urady v Bratislave a v Uzhorode provedly na navrh ministerstva zemedelstvi setreni, kterym se zjistilo, ze neni mozne v dnesni dobe tezke hospodarske krise uzivaci pravo likvidovati. Hospodarske pomery uzivatelu pastvin se od r. 1932 nezlepsily, ba naopak jeste zhorsily. Snaha uradu prevesti cestou pozemkove reformy do vlastnictvi uzivatelu, nemuze se toho casu uskutecniti pro nedostatek financnich prostredku vlastnich, ani uverem ziskanych. Uzivane pastviny nebylo mozno odnimati ani tem, kteri neudrzuji sve vlastni pastviny v dobrem stavu, jak je to podle 3. odstavce §u 6 zak. cis. 43/1930 Sb. z. a n. mozne, jelikoz v dnesni tezke dobe neni mozno zadati nakladne povrchove upravy pastvin.

Jelikoz platnost shora uvedeneho zakona koncila 31. prosincem 1935, poklada se za nutne a ucelne dalsi prodlouzeni jeho na dobu peti let beze zmeny. Stavajici zakon v praksi vyhovuje a proto se navrhuje beze zmeny. Zarucuje uvolneni a znovuzalesneni pudy urcite skupiny lesu, vyjma uzivaciho prava vubec a obsahuje predpisy pro zvelebeni pastvin jak cizich tak i vlastnich. Doba peti let je volena proto, aby umoznila uzivatelum pohnojeni pastvin a soucasne take jejich vyuziti. Bude nutno, aby do te doby byl pripraven nasimi urady definitivni zakon, jimz by uprava uzivani pastvin a soucasne slozite zakony cl. XII z r. 1894 a zakon cl. X z r. 1913, byly unifikovany a prizpusobeny zmenenym hospodarskym pomerum. Nemensi snahou uradu musi byti take pusobeni k tomu, aby likvidace zakonne upravy byla urychlena a zjednodusena dobrovolnymi dohodami mezi obema stranami na zpusob dlouhodobeho pachtu. Uskutecneni bylo by mozne tim spise, ze vetsina pastvin je majetkem statnim, na pr. v zemi podkarpatoruske jest z celkove plochy polonin 74.442 katastralnich jiter statniho majetku 60.860 kat. jiter, t. j. 82% a zbytek 13.576 kat, jiter, t. j. 18% je majetek soukromy.

Slusi podotknouti, ze otazka uzivani pastvin na Slovensku a Podkarpatske Rusi je dalekosahleho vyznamu, jezto podle soupisu provedeneho r. 1935 cinila vymera pastvin r. 1934 pouzivanych v zemi slovenske 38.971 ha, v zemi podkarpatoruske asi 8.685 ha, pri cemz pocet uzivatelu na Slovensku cinil 18.131 (v roce 1931 21.000), na Podk. Rusi 34.035 (v roce 1931 25.000).

Provedeni tohoto zakona nevyzaduje zatizeni statnich financi. Usneseni senatu o tomto vladnim navrhu zakona bylo doruceno poslanecke snemovne dne 19. prosince 1935 a jezto podle zpravy posl. snemovny (tisk 267) nebylo mozno tuto osnovu do 1. ledna 1936 ustavne projednat, vraci ji posl. snemovna senatu s tim, ze ucinnost zakona nabude platnosti misto od 1. ledna, az od 1. dubna 1936.

Narodohospodarsky vybor pojednal ve sve schuzi konane dne 4. unora 1936 o teto osnove zakona a doporucuje ji sl. senatu ke schvaleni, tak jak se na ni usnesla poslanecka snemovna ve zneni sen. tisku 96 i s pripojenou resoluci. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen.

Jednani je proto skonceno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 96.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 2. Druhe cteni osnovy zakona, ktorym sa opatne predlzuje ucinnost zakona zo dna 27. marca, 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivania niektorych pastvin v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v rocnych pastevnych obdobiach 1930 az 1932 (tisk 110).

Ma pan zpravodaj nejake navrhy oprav nebo zmen textovych?

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nikoli.

Predseda (zvoni): Navrhu oprav nebo zmen textovych neni.

Budeme tudiz hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 96.

Budem hlasovati jeste o resoluci, jak je otistena ve zprave vyborove.

Kdo souhlasi s resoluci, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tato se prijima.

Projedname treti odstavec poradu

3. Zprava ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. Donata, Tomaska, Plaminkove, Roudnickeho, Thore a Hackenberga (tisk 89) na vydani zakona, kterym se prohlasuje den 7. brezna za kazdorocni statni svatek (tisk 116).

Byl mne podan dostatecne podporovany navrh sen. Donata,Tomaska,

Plaminkove, Roudnickeho, Thore a Hackenberga.

Zadam, aby byl precten.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte) Navrh sen. Donata, Tomaska, Plaminkove, Rondnickeho, Thore a Hackenberga, aby se pres zpravu ustavne-pravniho vyboru ze dne 11. unora 1936 ohledne prohlaseni dne 7. brezna za kazdorocni statni svatek preslo k dennimu poradu.

Podepsani senatori predlozili iniciativni navrh, aby 7. brezen jakozto den narozenin pana presidenta-Osvoboditele byl prohlasen za kazdorocni statni svatek ve smyslu zakona ze dne 3. dubna 1925, c. 65 Sb. z. a n. Ustavnepravni vybor senatu projednal tento navrh po jeho strance vecne a usnesl se navrhnouti plenu senatu jeho schvaleni.

Ucelem tohoto navrhu bylo projeviti panu presidentovi nejenom vsechnu vdecnost, nybrz uciniti, abychom si my i generace budouci v tento pamatny den jeho narozenin kazdorocne uvedomovali historicky vyznam vsi jeho zivotni prace, jeho ucinne lasky k pravu a pravde, jeho vznesenych idealu mravnich? i jeho velkeho pouceni, s nimz se president s nami loucil pri svem odchodu z uradu hlavy statu: "Staty se udrzuji temi idealy, z nichz se zrodily."

Byli jsme proto presvedceni, ze koname jenom svou mravni i lidskou povinnost, kdyz prohlasenim jeho narozenin za statni svatek republiky rozzehneme stale a viditelne svetlo, jez by nam trvale osvecovalo cestu do stastnejsi budoucnosti.

Ale nejidealnejsi nase touhy se musi uzpusobiti nalehavemu prani prave toho, o nemz jsme jednali a chteli rozhodovati. President-Osvoboditel dal nam tlumociti svou prosbu, aby od teto jeho oslavy bylo upusteno. Duvodu toho neni treba uvadeti. Zname je vsichni.

President-Osvoboditel zustava i nyni tim, cim byl celym zivotem. Nic mu neni tolik vzdaleno, jako vsechny okazalosti razu vnejsiho. Ani ve chvili, kdy vstupoval v celo naseho statu, necitil se nicim jinym, nezli jednim ze sluzebniku naroda i lidstva. Svym celym zivotem byl nam prikladem skromnosti, prostoty a nejprisnejsi sebekazne. A projevuje-li proto v teto chvili sve prani, aby jeho narozenin nebylo vzpominano zvlastnim svatkem, nezbyva nam, nezli pred touto jeho vuli se skloniti. Bude na nas uciniti vse, aby nase prace byla skutecnym nasledovanim jeho ducha pro vsechen zivot nas i budoucich a aby intence nase byly v tomto smeru uvedeny v harmonicky souhlas s intencemi pana presidenta-Osvoboditele.

Pro dnesni den proto navrhujeme, aby slavny senat pres navrh sveho ustavnepravniho vyboru v tomto smeru presel k dennimu poradu.

Predseda (zvoni): Navrh jste slyseli.

Kdo souhlasi s prave prectenym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina: Tim tento navrh byl schvalen.

Senat vyhovuje prani pana presidenta-Osvoboditele, prechazi pres navrh ustavne-pravniho vyboru k dennimu poradu.

Slavny senate! Toto hlasovani neni zaverem vsech tech uslechtilych intenci, jez byly podnetem iniciativni akce v senate. President-Osvoboditel zustava i nadale vsim tim, cim byl doposud. Na jeho velikosti duchovni a mravni nebylo tim niceho umenseno. Snad prave naopak! Toto hlasovani ma sve zavazky. Nejde dnes o to, aby zivotni prace velkeho vudce generaci bylo vzpominano jenom v den jeho narozenin - nybrz abychom za prikladem jeho a v jeho stopach sli my a generace budouci kazdodenne a celym svym zivotem. Aby tak naplneno bylo slovo evangelia: "Vstan a nasleduj mne!" V tomto nasledovani jest a bude vsechna nase vdecnost, nase prace a nase budoucnost. (Senatori povstavaji.) A v tomto nasledovani bude take vybudovan nejvetsi a vecne zivouci pomnik v nasich srdcich. K presidentu-Osvoboditeli Tomasi Masarykovi jest v teto chvili obracena vsechna nase ucta, nase laska a nase vernost. (Hlucny potlesk. - Senatori usedaji.)

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Sdeluji, ze do vyboru zahranicniho za sen. dr Kloudu nastupuje sen. Javornicky.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.