Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 21. schuze (obsah) | Streda 12. unora 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 95 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 11 hodin 12 minut.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, Korvasovi, Kreibichovi, Krizovi, Malikovi, Michlerovi, Steinerovi, Solcovi, Wenderlichovi, Zmrhalovi.

Zprava tisk 116.

Tesnopisecka zprava o 14. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 85 ) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 11, odst. 1 zakona, o opatrenich pro zamestnance zastavenych periodickych tiskopisu (tisk 109).

Zpravodajem vyboru je pan sen. Riedl, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavny senate!

K ochrane samostatnosti a bezpecnosti republiky, jeji celistvosti a republikansko-demokraticke statni formy pripousti uz zakon na ochranu republiky ze dne 19. brezna 1923, c. 50 Sb. z. a n., v §u 34 vyrok soudu, ze vydavani periodickeho casopisu, jehoz obsahem byl spachan zlocin nebo precin podle tohoto zakona, muze byti zastaven. K dalsi ochrane republiky byl pak r. 1933 vydan zvlastni zakon ze dne 25. rijna 1933, c. 201 Sb. z. a n., o zastavovani cinnosti a rozpusteni politickych stran, v nemz neni zapomenuto take na zastavovani periodickych tiskopisu.

Aby takovym z duvodu statnich provedenym zastavenim nebyly existencne ohrozeny a dotceny osoby nevinne, zamestnane v redakci, administraci neb expedici zastaveneho periodickeho tiskopisu - redaktori, kteri zastaveni zavinili, jsou z ochrany ovsem vynati - odhlasovalo Narodni shromazdeni zakon ze dne 6. prosince 1933, c. 225 Sb. z. a n., o opatrenich pro zamestnance zastavenych periodickych tiskopisu.

Timto zakonem se jmenovite zabezpecuje nevinnym zamestnancum, kteri prisli zastavenim o zamestnani, i kdyz jde o zamestnance jineho zamestnavatele nezli je majitel a vydavatel zastaveneho tiskopisu, vypovedni lhuta a nezkracene pozitky po dobu zastaveni, nejdele vsak na dobu 3 mesicu na ucet vlastnika a vydavatele.

Platnost teto ochrany byla vsak senatem proti puvodnimu zneni vladni predlohy obmezena na pripady, kdy o zastaveni bylo rozhodnuto do 31. prosince 1935. Senat oduvodnil terminovani platnosti tohoto zakona vyjimecnou povahou techto dosud nevyzkousenych opatreni.

Predlozenym usnesenim posl. snemovny, kterym byl schvalen projednavany vladni navrh beze zmeny, ma byti casove obmezeni zruseno. Pri tom dluzno ovsem podotknouti, ze se niceho nemeni na pusobnosti a casovem obmezeni onech zakonnych ustanoveni, ktere tvori zaklad pro meritorni rozhodovani o zastavovani tiskopisu, a ze tedy s nimi pozbude platnosti i tento zakon.

Po dvouletych zkusenostech mozno doporuciti, aby casove obmezeni ochrany nevinnych zamestnancu zastavenych tiskopisu bylo zruseno.

Ustavne-pravni vybor senatu se proto ve schuzi dne. 4. unora t. r. usnesl, doporuciti slavnemu senatu, aby prijal usneseni posl. snemovny tisk 85 beze zmeny. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo prihlasenemu recniku panu sen. Nedvedovi.

Sen. Nedved: Vazeny senate!

Zakon, ktery je zde dnes novelisovan, byl soucasti persekucnich opatreni proti oposicnim stranam, oposicnimu tisku, zvlaste proti tisku proletarskemu. Podle tohoto zakona mely casopisy, ktere byly zastaveny, jeste take byti hospodarsky, financne niceny. My se zajistenim zamestnancu zastavenych casopisu souhlasime; ale podle naseho nazoru ma se to diti na naklad tech, kteri oposicni tisk utloukaji a umlcuji, a ne na naklad tech, kteri zamestnancum praci davali a davaji.

V posledni dobe se zdalo, ze persekucni tlak ponekud povoluje. Tak na pr. vyprsela platnost zakona o rozpusteni politickych stran a zakon tento nebyl doposud znovu obnoven. Ale podle zprav, ktere jsme dnes dostali, zda se, ze opet ma byt persekucni utlak zesilen.

Vcera jsem s teto tribuny mluvil o risskem sjezdu nezamestnanych a dnes nas dosla zprava, ze rissky sjezd nezamestnanych je zakazan. Vysledek stvanic, vysledek jednotne fronty socialistu s kapitalisty se dostavil. Armada hladovych, armada obeti racionalisace, armada obeti kapitalisticke anarchie se nesmi branit proti smrti hladem, aby vykoristovatele mohli klidne zazivat! (Vykrik sen. Mikulicka.)

My s tohoto mista co nejdurazneji proti tomuto zakazu protestujeme. Pred nekolika tydny konala v Praze agrarni strana svuj sjezd, na kterem bylo bezmezne stvano proti nezamestnanym, proti tomu malu, co stat pro nezamestnane dela. Nezamestnani maji pravo na zivot, maji pravo se braniti. Zakaz je dukazem slabosti a strachu. My legalitu sjezdu nezamestnanych vybojujeme. Podnikneme vsechny kroky, aby sjezd mohl byt konan!

Vyzyvame nezamestnane, aby se nedali vyprovokovat a aby konali pripravy ke sjezdu. Jsou plnopravnymi obcany tohoto statu a maji pravo na lidsky zivot. Svoboda shromazdovaci nesmi platiti jenom pro vykoristovatele, nybrz i pro nezamestnane. Co je treba uciniti? Predevsim rozvinouti kampan v zavodech, obcich mezi nezamestnanymi, kampan protestu proti persekuci, za demokraticka prava, za svobodu shromazdovaci, za koalicni pravo, za pravo nezamestnanych na boj proti hladu. Vyzyvame nezamestnane: Vysilejte deputace k uradum a vynutte si povoleni sjezdu! Je treba rozpoutati masove hnuti za povoleni sjezdu. Vsechny organisace a instituce, obecni zastupitelstva, ktera se za sjezd postavila, museji protestovat. Na adresu nezamestnanych pravime: Mate pravo bojovati proti hladu, proti bide vasich rodin, mate pravo bojovat za socialisticky poradek! (Potlesk komunistickych senatoru. - Sen. Mikulicek: To, co Hodza mluvil v Parizi o demokracii, je pouhy podvod a zvaneni! V Parizi se mluvi o demokracii a tady milion lidi se nesmi schazet!)

Predseda (zvoni): Volam pana sen. Mikulicka pro tento neparlamentarni vyrok o panu predsedovi vlady k poradku. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Rozprava je skoncena, budeme tedy hlasovat.

Preje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Predseda (zvoni): Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomu neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove tisk 109 ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 85.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni § 11, odst. 1 zakona o opatrenich pro zamestnance zastavenych periodickych tiskopisu (tisk 109).

Tazi se pana zpravodaje sen. Riedla, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nemam zmen.

Predseda (zvoni): Neni tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 109 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 85.

Pristoupime k projednani 2. odstavce poradu, jimz je:

2. Druhe cteni osnovy zakona o spotrebni dani z kyseliny octove (tisk 107).

Tazi se pana zpravodaje sen. Foita, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Foit: Nemam zmen.

Predseda (zvoni): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz

i uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 107 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 77.

Projedname nyni odst. 3 poradu:

3. Druhe cteni osnovy zakona o spotrebni dani z pripravku ke kypreni testa (tisk 108).

Tazi se pana zpravodaje, jimz za omluveneho sen. Kotrbu je pan sen. dr Karas, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zmen.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 108 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 78.

Projedname dale 4. odstavec poradu, jimz je:

4. Druhe cteni osnovy zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 15. cervna 1927, c. 78 Sb. z. a n., o stabilisacnich bilancich (tisk 111).

Tazi se pana zpravodaje, jimz za omluveneho sen. Modracka je pan sen. dr Karas, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zmen.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 111 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 95.

Projedname dale 5. odstavec poradu, jimz je:

5. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 30), kterym se predklada senatu Narodniho shromazdeni ke schvaleni dohoda k prozatimni obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty americkymi ze dne 29. rijna 1923, sjednana, ve Washingtonu dne 29. brezna. 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 29. brezna 1935, c. 44 Sb. z. a n. (tisk 53).

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni misto omluveneho sen. Udrzala pan sen. dr Klouda, za vybor narodohospodarsky misto omluveneho sen. Janovskeho predseda tohoto vyboru pan sen. Sehnal.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. dr Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate! Za ucelem zmirneni hospodarske krise rozhodla se vlada USA podporovati snahy po uvolneni zahranicniho obchodu a proto sjednala nejprve se staty latinske Ameriky a i se staty evropskymi obchodni smlouvy na podklade vzajemnych ustupku celne-tarifnich.

Prvni takovou dohodou byla obchodni smlouva uzavrena USA s Belgii dne 27. unora 1935, ktera vstoupila v platnost dnem 1. kvetna 1935.

Za tim ucelem aby ceskoslovenske zbozi mohlo pozivati vyhod touto smlouvou poskytnutych, byla sjednana dohoda, ktera se vladnim navrhem tisk 30 sen. predklada ke schvaleni.

Sjednanou umluvou doplni se obchodni dohoda uzavrena mezi USA a republikou Ceskoslovenskou dne 29. rijna 1923, prodlouzena dohodou z 5. prosince 1924, takto:

1. Smluvni strany se zavazuji, ze poskytnou zbozi pochazejicimu z Ceskoslovenske republiky nebo USA. nebo urcenemu do Ceskoslovenske republiky nebo do USA., pokud se tyce cel a davek jakehokoliv druhu uvalenych na dovoz nebo na vyvoz a pokud se tyce vsech pravidel a formalit na dovoz a vyvoz se vztahujicich a vsech zakonu o zdaneni prodeje nebo spotreby dovezeneho zbozi v tuzemsku, kazdou vyhodu, prospech, vysadu a nebo osvobozeni, ktere budou nebo by mohly byti v budoucnosti poskytnuty Ceskoslovenskou republikou nebo USA. jakemukoliv zbozi, pochazejicimu z kterehokoliv tretiho statu nebo urcenemu do kterehokoliv tretiho statu, ihned a bezpodminecne.

2. Budou-li zavedeny jakekoliv formy kontroly devis ve statech smluvnich stran, bude kontrola devis provadena tak, aby prislusnikum a obchodu druhe zeme byl zajisten slusny a spravedlivy podil pri pridelu devis.

3. Bude-li zavedeno ve smluvnich statech jakekoliv kvantitativni omezeni, kontrola dovozu nebo prodeje zbozi, na nemz ma druha zeme zajem, nebo bude-li zavedeno nizsi clo nebo davka na dovoz nebo prodej urciteho mnozstvi takoveho zbozi, nez je clo nebo davka na dovoz nad takove mnozstvi, budou smluvni strany slusne zachazeti s obchodem druhe zeme, jak pokud jde o rozvrzeni puvodne stanoveneho nebo jakymkoliv zpusobem zmeneneho celkoveho mnozstvi takoveho zbozi mezi vyvozni zeme, tak i pokud jde o pripusteni zbozi k dovozu nebo prodeji pri nizsim cle nebo davce.

4. Podle teto dohody nemaji smluvni strany naroky na vyhody, ktere nektera ze smluvnich stran poskytne svym sousedum k usnadneni pohranicniho styku nebo na vyhody plynouci z celni unie, do ktere nektera ze smluvnich stran vstoupi.

Ceskoslovenska republika nebude se podle teto dohody dovolavati vyhod poskytnutych nyni nebo v budoucnosti USA. jejich uzemimi a drzavami, Filipinskymi ostrovy a zonou Panamskeho kanalu sobe navzajem nebo republice Kubanske a USA. nebudou se dovolavati vyhod touto umluvou poskytnutych, ktere Ceskoslovenska republika poskytne Rakousku nebo Madarsku a ktere poskytuje v pritomne dobe obchodu Jugoslavie a Rumunska, dokud nebude tato otazka rozhodnuta v nove obchodni smlouve.

5. Ustanoveni teto dohody se nedotykaji opatreni zakazu nebo omezeni, ktere nektera ze smluvnich stran zavede v pripadech uvedenych pod c. 1 az 6 ve cl. 5 teto dohody.

6. Dohoda vstoupi v platnost dne 1. kvetna 1935 a bude platiti, dokud nebude nahrazena novou obchodni smlouvou nebo vypovedena nekterou ze smluvnich stran ve 30denni lhute.

Podotyka se, ze posl. snemovna Narodniho shromazdeni tuto dohodu schvalila ve 371. schuzi, konane dne 9. dubna 1935.

Zahranicni vybor projednal vladni navrh ve schuzi konane dne 27. listopadu 1935 a navrhuje sl. senatu, aby schvalil predlozene schvalovaci usneseni, jak je v cele zpravy uvedeno. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je za nepritomneho zpravodaje pana sen. Janovskeho predseda narodohospodarskeho vyboru pan sen. Sehnal. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vazeny senate! Se Spojenymi staty americkymi neni celne tarifni dohoda, ale pripravuje se. Prozatimni dohoda ma za ukol upraviti vzajemny styk do sjednani definitivni obchodni smlouvy, podle niz poziva zbozi prichazejici z USA. do Ceskoslovenske republiky vsech celnich slev, ktere Ceskoslovenska republika i jinym statum poskytla nebo poskytne.

Ceskoslovensko naopak poziva pri dovozu do USA. vsech vyhod, ktere USA. jinym statum poskytnou.

Statistika primeho styku s USA. neposkytuje ovsem presny obraz vzajemne vymeny zbozi, nebot velke procento zbozi prochazi pres Hamburk a Bremy obema smery neprimo a v mensich rozmerech take pres jine pristavy. Tak se stava, ze ve statistice nemame dosti jasneho prehledu o zbozi, dovazenem primo z USA., a neni take mozno odpovedeti na otazku, jake mnozstvi zbozi ceskoslovenskeho puvodu a ktere druhy zbozi to jsou,

jez dostavaji pres tyto pristavy konsumenti Spojenych statu americkych.

Uvadim pro jasnejsi posouzeni naseho vyvozu do USA. nektere druhy zbozi v zaokrouhlenych cislicich.

Uvedene cislice svedci, ze nas vyvoz za 5 roku zaznamenava v nekterych polozkach sestup, ktery znaci pro ty ktere obory nasi prumyslove vyroby znacne ztraty. Jest proto nejen v zajmu USA., nybrz i Ceskoslovenske republiky dosahnouti celni sazebni dohody mezi obema staty, aby rozsah obchodu se zvetsil na prospech obou zemi. Zatim ovsem spokojujeme se s provisoriem u vedomi, ze jakmile prikroci USA. k sjednani definitivni dohody v oboru celne tarifnich smluv s jinymi staty, vyplynou z techto upravenych obchodnich styku u jinych statu i pro nas stat vyhody cel a davek, pravidel a formalit souvisejicich s dovozem a vyvozem, jakoz i kontroly devis a jeji provadeni, jakoz i spravedlive pridelovani kvoty devis jako u tretiho statu. Rovnez i jde-li o omezovani dovozu urciteho druhu zbozi z Ceskoslovenske republiky do USA., nebude proti nam postupovano, at jde o formu kvantitativniho omezeni nebo kontrolu dovozu, hure nez proti tretim statum.

Vyhody, jez vyplyvaji z teto dohody, nedotykaji se Ceskoslovenske republiky a USA., pokud se usnadnuje pohranicni styk a vyhody plynouci z celni Unie, at by se tato moznost dotykala tohoto ci druheho statu. USA. jmenovite neposkytnou tech vyhod, jichz poskytuji nebo v budoucnu poskytnou ve svych drzavach, Filipinskych ostrovech a zonou Panamskeho pruplavu sobe navzajem, nebo republice Kubanske. Za to USA. nebudou se dovolavati

vyhod, jez Ceskoslovenska republika poskytne Rakousku nebo Madarsku, a take ne vyhod, jak je poskytuje Ceskoslovenska republika nyni Jugoslavii a Rumunsku.

Tato dohoda vstoupi v platnost dne 1. kvetna 1935 a bude platiti do te doby, dokud nebude nahrazena podrobnejsi obchodni dohodou nebo definitivni obchodni a plavebni smlouvou, nebo dokud nebude vypovezena kteroukoliv z obou zemi ve lhute nejmene 30denni.

Narodohospodarsky vybor doporucuje, aby senat Narodniho shromazdeni schvalil dohodu k prozatimni obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty americkymi podle predlozeneho navrhu schvalovaciho usneseni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Podle §u 54 jedn. radu z usneseni predsednictva budeme jeste v teto schuzi hlasovati o tomto schvalovacim usneseni take ve cteni druhem.

Ad 5: Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. ke schvaleni dohoda k prozatimni obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty americkymi ze dne 29. rijna 1923, sjednana ve Washingtonu dne 29. brezna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 29. brezna 1935, c. 44 Sb. z. a n. (tisk 53).

Pani zpravodajove nemaji textovych zmen?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate! Navrhuji opravu tiskovych chyb ve schvalovacim usneseni, aby totiz misto slov "sjednane" a "uvedene" stalo spravne "sjednanou" a "uvedenou".

Predseda: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, jez jsme prave prijali ve cteni prvem, take ve cteni druhem podle zpravy vyborove tisk 53, s opravami navrzenymi p. zpravodajem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je schvalovaci usneseni prijato take ve cteni druhem.

Porad dnesni schuze je tim vyrizen. Mezi schuzi tiskem rozdano

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte)

110. Zprava narodohopodarskeho vyboru o usneseni posl. snemovne k usneseniu senatu (tisky 42 a 69) o vladnom navrhu zakona, ktorym sa opatne predlzuje ucinnost zakona zo dna 27. marca 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivania niektorych pastvin v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v rocnych pastevnych obdobiach 1930 az 1932 (tisk 96).

Predseda (zvoni):

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.