Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 20. schuze (obsah, prilohy) | Utery 11. unora 1936

Kdyz se sejdou tovarnici cokolady a jednaji o jejim zdrazeni, jak se v poslednich dnech stalo, nikdo v tom v teto dobe nevidi nic primo zlocinneho a bere se to jako samozrejmost; vzdyt ti panove maji pravo zdrazit cokoladu. Kdyz se zde pred nekolika lety sesli cukrobaroni v palaci cukrovarniku - bylo jich snad 12, 14 nebo 15 - a usnesli se tehdy na zdrazeni cukru o 70 haleru, povazovalo se to za samozrejme a nikdo jim nekladl prekazek. Ale kdyz nezamestnani, kteri trpi hladem, bidou, nedostatkem a podvyzivou, chteji usporadati svuj sjezd, aby mohli prodiskutovati sve postaveni, vykriknouti k verejnosti o sve bide a zoufalstvi, aby mohli tlumociti sve pozadavky, formulovati je a usnesti se, co delat, aby se dostali z teto strasne situace, pak se stve, stve se stale a stale, a nejhorsi je, ze v tomto stvani vedou prim socialisticke casopisy. Dobra! Nesouhlasite - nesouhlasite. Ale tak, jak pise "Pravo lidu" a "Ceske slovo" o sjezdu nezamestnanych, tak by socialiste za zadnou cenu psat nemeli: volat primo statni aparat, volat po zakazu konferenci a schuzi nezamestnanych! Misto boje proti kapitalismu jdou socialiste v tomto pripade s kapitalisty a statnim aparatem proti obetem kapitalistickeho radu a tohoto rezimu. Ale nezamestnani nejsou sami, s nimi pujdou i zamestnani delnici i zbidaceni malozemedelci a zbidaceni malozivnostnici. My chapeme, ze kapitaliste maji strach, kdyby se daly na pochod tyto obrovske masy zbidacenych nezamestnanych i zamestnanych malozemedelcu a malozivnostniku, ze by byli smeteni i se svymi pomahaci. (Zpravodaj sen. Modracek: Meli by strach, kdyby to nevedli komuniste; ale jak to vedou komuniste, nikdo strach nema!) Ja myslel, ze zpravodaj je urednim zpravodajem a ze ma cekati n.a zaverecne slovo. Kdybys sedel tamhle, muzes polemisovat, ale ne tady. (Sen. dr Matousek: Ale on je take senatorem, ne jen zpravodajem!) Ano, ale ted je zde ve funkci zpravodaje.

Nezamestnani a ti vsichni ostatni pujdou do boje pres zakazy a persekuci, a museji jiti, chteji-li zachraniti sebe a sve rodiny. Bilance kapitalistickeho radu je hospodarskym hrbitovem, bida, hlad a nezamestnanost je u obrovske vetsiny obyvatelstva. Nezbyva tedy jine cesty nez neuprosny boj az do uplneho vitezstvi. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je pan sen. Kvasnicka. Davam mu slovo.

Sen. Kvasnicka: Slavny senate! Minulou sobotu mluvil pan ministr financi k pozvanym novinarum o svem programu a koalicni tisk jevil nad jeho reci uprimnou radost. Docela jsem v jednom koalicnim casopise cetl: Konec dalsich dani! Zadna nova bremena! Hospodarske ulevy!

Prave v te dobe projednavala vsak snemovna - a my dnes - tri danove predlohy. Vsichni vime, ze pan ministr financi mluvil k novinarum proto, aby predem vyvratil namitky, ktere asi jak ve snemovne, tak v senate budou pronaseny proti temto predloham v tom smeru, ze nema vybranych bezmala 7 miliard dani starych a ze zavadi pri tom dane nove, ktere co do vynosu jsou proti temto miliardam opravdu velmi nepatrne. Pri tom se soustavne cim dale tim vice rozsiruje okruh danovy, vynos dani vsak klesa. Pravdiva byla slova jednoho francouzskeho ministra financi: Dostavame proto cim dale tim mene, ponevadz chceme neustale vice.

Tedy stale nove a nove dane, nove a nove davky anebo novelisace znamenajici zpravidla zvyseni dani jsou predmetem cinnosti obou nasich zakonodarnych sboru. Jednou z nejvetsich atrakci volebnich byvalo, ze se poslancum a senatorum vycitaly velke platy a zduraznovalo se, zeby bylo nejlepe, kdyby byli placeni za kazdou schuzi. S tim jsme se setkavali na schuzich, kde tato slova byvala zpravidla provazena potleskem. Dnes tomu jiz tak neni, zmizelo to, ponevadz obecenstvo je rado, kdyz obe snemovny tak casto nezasedaji, ponevadz tvrdi, ze kdyby casto zasedaly, neprinesly by obcanum nic jineho nezli budto statnim zamestnancum snizeni prijmu nebo obcanstvu ostatnimu nove a nove dane. A prosim, ono je na tom hodne pravdy...

Panove, cela nase cinnost spociva, opakuji znova, ve zhorsovani dosavadnich hospodarskych pomeru. My timto systemem zavadime novou a novou drahotu a ztezujeme obrodny proces, po kterem se tak neustale vola.

Ze pan ministr financi - nekolikrate to bylo receno a je treba objektivne to uznat - se snazi vyrovnati svuj rozpocet, a kdyz ma odhlasovany vyrovnany rozpocet a v nem uvedeny dane, ktere dosud zavedeny nejsou, se poctive, snazi, aby tyto dane dostal pod strechu, je s jeho hlediska docela pochopitelne.

Mluvi se o tom, ze pravdepodobne hospodarstvi za r. 1935 skonci 15 miliardovym schodkem; pripocteme-li k tomu schodky z let ostatnich, chapeme velmi dobre, jak panu ministrovi je uzko z tech pomeru, ktere se neustale cim dale tim vice zhorsuji.

Staci precisti si jenom duvodovou zpravu rozpoctoveho vyboru, kde se rika: "Snaha ministerstva financi pro udrzeni rovnovahy se statnim rozpoctem nuti je, aby vyhledavalo kazde, i sebe nepatrnejsi moznosti, aby takto klesajici ubytek dani byl vyplnen i sebe mensim prijmem zdanenim vyroby, ktera ve sve nepatrnosti dosud unikala. Stanovisko ministerstva financi neni nikterak snadne, kdyz jeste stale trvajici kriticke pomery maji podstatny vliv na snizeni preliminovane dane" atd., atd.

Ale racte prominout. Chapu stanovisko ministra financi, ale my vsichni musime miti stanovisko ponekud vyssi. Musime si uvedomiti, zdali prave tato cesta, zavadeni novych a novych davek a novych dani, vyvede nas ze zacarovaneho okruhu hospodarske krise. Nevime, co zamysli nove studijni odbor ministerstva financi, s jakymi novymi predlohami nam ministerstvo financi prijde, ponevadz s matematickou jistotou, az prijde mesic leden a s nim konecne zuctovani, bude zjisteno, ze vynos dani za r. 1936 neodpovida preliminovanym prijmum, ze nedosahuje ani vyse prijmu lonskych, a pri tom jsme za lonsky i letosni rok zavedli spoustu novych dani a davek.

Jak to pujde dale? Dnes zde mame tri predlohy. Dve prve predlohy jsou typickymi predlohami dani spotrebnich, tech dani, ktere se vzdycky povazovaly za socialne nespravedlive a proti kterym vzdycky teoretikove socialisticti vystupovali velice ostre. Jsou to dane ve svem vynosu tak nepatrne, ze si pri tom clovek mane vzpomina na nekolikaterou porazku konservativni vlady v Anglii, kde vlada Salisburyho klopytla prave na techto danich, ponevadz verejne mineni reklo: Kdyz vlada nedovede nic jineho nezli prinaseti takove nove dane, ktere znamenaji zatizeni spotrebitelu, zhorsovani vyroby a pri tom jejich financni efekt se jiste nerovna dohromady ani nakladu, ktery s tim statni sprava bude miti, tedy ukazuje to na velmi slabou potenci vlady.

A dalsi predloha, tato treti, o ktere se zminim zvlast, je typickou davkou z majetku vybiranou ze substance. U nas jsme meli jiz davku z majetku. Zavrazdeny ministr financi dr Rasin prisel s touto davkou z majetku a pozadoval od obcanu republiky obet ve prospech stabilisace meny. To je oduvodnena davka z majetku, ale chtiti davku z majetku za tim ucelem, abych ja ubranim ze substance, treba to bylo rozvrzeno na deset let, prispival ke zvyseni prijmu, ke kryti beznych normalnich schodku, to neodpovida primitivnim principum hospodarskym.

Nekolik slov, zbezne, k praskum na peciva. Smesne pomalu! Pan zpravodaj se poctive snazil vylozit, ze je to nutne jako vyrovnani proti davce z drozdi. Prosim, davka, z drozdi byla uzasne nespravedliva, zdrazila zivobyti, chleba u pekare, ale to neni argument, abychom soucasne, kdyz jsme udelali jednu dan nespravedlivou, zavadeli druhou dan nespravedlivou! Ale ono to ani meritorne neni pravda, ponevadz prasku do peciva se pouziva zpravidla k vyrobkum docela jinym, ktere proste nesnesou drozdi, k vyrobkum dietetickym, lekarskym. Prosim, pri stoupajici kulture, pri stoupajici ochrane zdravi vime, ze je nutna vyroba dietetickych potravin. Ty nemohou byti vyrabeny pomoci drozdi. Druhy duvod byl, ze to je v rozpoctu. To je jediny duvod, pred kterym je nutno se sklonit. Ale je to rozumne, napred odhlasovat vyrovnany rozpocet a pak aportovat proste dane, ktere uz jsou v tom rozpoctu zahrnuty? Myslim, ze pak je to uplne zbytecne. Rozumne by prece bylo napred odhlasovati nove dane a davky a vynos jejich zahrnouti do rozpoctu a tak miti rozpocet vyrovnany, ale ne obracene, uplne proti logice.

Zavedeni teto davky, panove, znamena uzasne ztizeni pro vyrobce. Znemoznuje jim to technickou vyrobu. Je znamo, ze tato osnova, ktera jiz dnes byla schvalena, dovoluje vyrobci uzivati pouze uhlicitanu amonneho, kdezto drive to bylo tajemstvi vyroby. Cela rada podnikatelu uzivala ruznych bikarbonatu, ruznych kombinaci, to bylo jejich vyrobnim tajemstvim. Dnes je jim to uplne znemozneno. A na konec tato osnova, zrovna jako ta druha, je provazena vykazy, knihami, rubrikami, pokutami, tresty, vezenim. Tedy forma vyroby.

Druha osnova: octova kyselina. Jedno se mi na teto osnove libi, to, ze odstranila vec, kterou jsme povazovali za nemoznou ve sporadanem state, aby podle soukrome umluvy zemi vyrobcem a statem dostaval stat 3 Kc z kazdych 100 kg kyseliny octove ve prospech statni pokladny. Jakapak soukroma umluva? Od toho jsou zakony a parlament. Kazde jednani musi miti formu zakona, ne smluvniho ujednani jako v soukromem pomeru. To bylo touto osnovou odstraneno. Ale na druhe strane nikdo mne nevyvrati, ze to znamena zhorseni zivotni miry, trebas se rekne: Jenom ocet, ocet, to mnoho neznamena! Copak konservy, to take mnoho neznamena! Ale to rikame u vsech predloh, zatezujeme tak cely hospodarsky zivot, rikame: tam nic, tam nic, ale zivot spotrebitele se sklada z tisice a tisice slozek. Kdyz zatizite kazdou tuto slozku, klesa pod tim vyrobce.

Pan zpravodaj rika: "Tato dan vynese statni pokladne 8 mil. Kc" - 4 mil. tam, 4 mil. onde - "a je odhadnuta podle prokazane spotreby octa a nema nikterak postihnout vrstvy konsumentske, nebot dava ministerstvu financi moznost stanoviti prodejni cenu octa." Na tu "moznost" nikdo panu ministrovi financi nepujci. "Jelikoz je prokazan urednim setrenim znacny zisk vyrobcu octa, hlavne cestou chemickou vyrobeneho..." atd., prosim, je-li znacny zisk vyrobcu octa, vzdyt mame danovy system, cely system dani primych, nac je treba zavadet novou dan neprimou? Pri tom je zajimavo, ze sama duvodova zprava rika, ze neurovnanymi pomery na trhu klesla cena kyseliny octove. Cena kyseliny octove klesla proste proto, ze je vetsi nabidka nez poptavka, jako u vsech ostatnich vyrobku, v dusledku hospodarske krise. Pri tom jsme cenu lihu na ocet zvysili o 200 Kc na 1.200 Kc a tech 200 Kc je primo ve prospech statni pokladny. Ve vsech okolnich statech je cena lihu pro ocet mene nez polovicni, ostatne staci podivati se do duvodove zpravy.

Jeste je tam jedna zajimava vec. Vyrobci pry s tim souhlasi, ale jenom proto, ponevadz zadali a take zadaji, aby se zavedl ve vyrobe numerus clausus. Co to znamena? Omeziti konkurenci, omeziti vyrobu, nechat to jenom nam - pak jsme do jiste miry ochotni prinesti urcitou obet, kterou konec koncu odnesou konsumenti.

A nyni prijdu ke stabilisacnim bilancim. Se zadnou osnovou a, rekl bych, se zadnym zakonem nenadelalo se tolik demagogie, jako s osnovou zakona o stabilisacnich bilancich. Jsem presvedcen, ze 99 % obcanu republiky Ceskoslovenske vubec nevi, co to stabilisacni bilance jsou. (Tak jest!) Nechci se nikoho osobne dotknouti, ale jsem presvedcen, ze kdybychom provedli zkousku clenu zakonodarnych sboru, kteri odhlasovali ten zakon a odhlasuji take tuto novelu, pred nejakou objektivni komisi ucetnickou, mnoho by jich propadlo, ponevadz nevedi, co to jsou stabilisacni bilance.

Pan zpravodaj se zde poctive snazil popularne vysvetliti stabilisacni bilance, a povazuji za svou povinnost, rici k tomu nekolik slov. Zakonem c. 78/27 dostalo se podnikatelum - vyuzily toho ovsem zpravidla jen podniky verejne uctujici,to jsou podniky akciove; spolecnosti s rucenim obmezenym a druzstva, a neznam pripad, kde by soukromy podnikatel nebo soukroma ci komanditni spolecnost toho vyuzila, ponevadz to nemelo pro ne smyslu - tedy urcitym podnikatelum dostalo se timto zakonem urcite vyhody, ale i to slovo "vyhoda" dam do uvozovek. Mluvilo se zde, ze pry se jim timto zakonem dostalo moznosti provadeti falesne bilance. Naopak, panove, falesne bilance se provadely do teto doby, ponevadz bilance kazdeho podniku ma nam dati do jiste miry prukaz t. zv. bilancni pravdy, aby se podnik zhodnotil podle opravdove ceny, jednak podle vynosu, jednak podle ceny, ktere by dosahl prodejem na volnem trhu nebo v drazbe. Toh o se ma docilit.

Podniky maji investice. Myslim, ze vsichni, i socialiste vyrostli jiz ze stareho nazoru aspon to ministr inz. Necas nekde prohlasil - ze otazka vyroby neni uz jen otazkou socialistu. Vyroba se prece provadi v podnicich, kazdy podnik, chce-li vyrabet, musi miti trvale investice, budovy, pozemky, stroje, a ty je mozno podle zvlastnich zakonnych predpisu umorovat, ponevadz vecne nevydrzi. Tato umorovaci polozka, cini 1 az 2 1/2 % podle toho, v jakem pomeru je podnik vystaven opotrebeni, strojirny, mydlarny atd. vice, ale domy mene, jen 1%, ponevadz se pocita, ze vydrzi 100 let, jine jen 50 atd. To je presne stanoveno. Strojove zarizeni pochopitelne nevydrzi tak dlouho, pocita se maximalni doba 20 let, normalni 10 let, a tedy se odpisuje 10%, pripadne 5%. Tyto podniky byly porizeny uz pred valkou, rada nemovitosti byla zaplacena v predvalecnych korunach. Bylo tedy nutno uvesti to do bilancniho poradku. Nebylo mozno rikat, ze to ma cenu 10.000 Kc, kdyz to melo v znehodnocene korune cenu 100.000. Ostatne to provadel sam zakon o davce z majetku, ktery stanovil jiz smerne ceny, jak se to ma uvadet. To je zrovna tak, jako kdyby se zemedelci reklo, ze jeho zemedelsky majetek mel pred valkou cenu 10.000 korun, dnes 50.000 Kc a reklo by se mu, mezi temi deseti a padesati tisici je 40.000, ktere on vydelal. On vsak nevydelal nic, ma to zemedelstvi jako pred tim, ale zhodnocene v korunach ceskoslovenskych, kdezto drive to bylo v rakouskych. A totez bylo u podniku. Tyto podniky vykazovaly zisky a timto zpusobem, ponevadz se zhodnotily v povalecnych korunach, velka cast podniku byla predvalecna, se od toho odpisovalo podle tech procent. Vznikla diference neni vsak ziskem, neni take ztratou - nekdy vznikaly take ztraty, na coz zakon take pamatoval, ponevadz jsou pripady, ze se to znehodnotilo - nybrz je to jen ucetni zisk a ucetni ztrata. Ucetni ztratu bylo mozno odepsat z akcioveho kapitalu, zisky vsak nepodlehaly zdaneni a utvoril se z nich zvlastni reservni stabilisacni fond ku kryti event. ztrat, ktere mohly v pozdejsi dobe nastati. Nektere podniky pochopitelne pouzily tohoto sveho prava a prevedly to na zakladni kapital. Ale tim prakticky se nic nezmenilo. Snad tim byla neinformovana verejnost drazdena, ale kdyz mel nekdo akcii, na kterou bral 500 Kc dividendy, a nyni ma deset akcii, na ktere bere take 500 Kc dividendy, tedy je to porad jedno, prakticky to absolutne nic neznamena, nez ze stat z toho mel urcity poplatek pri emisi noveho akcioveho kapitalu.

Jedna namitka snad je opravnena. Mohlo by se rici, ze podniky si to zhodnotily hodne vysoko, ze udelaly zbytecne vysoke reservy, neodpovidajici pomerum. Pak je sporne tech 15 nebo 7 miliard Kc. To vsak je ucetni cifra, vyjadrena korunou ceskoslovenskou a rakouskou. Snad to vypocitaly vysoko a z toho vysokeho zakladu vypocitavaly take vysoke odpisy a tim se stalo, ze zisky vykazovane byly mensi, nez by bylo byvalo odpovidalo bilancni pravde. Ovsem na to vam neco reknu. Nesmite zapominati, ze tim nebyl zkracen jen erar, nybrz ze tim byli zkraceni take akcionari. Kdyz zisk byl maly, podilnici u spolecnosti s r. o. a akcionari u komanditnich spolecnosti na akcie byli take zkraceni, ponevadz se vykazoval maly zisk; ale ten zisk neutekl, ten by utekl, kdyby ho akcionari vybrali.

Panove, jedna z pricin hospodarske krise, o ktere se nemluvi, jest, ze u nas podnikatele a casto velke podniky, i bankovni podniky, provadeli nerozumnou a nezdravou dividendovou politiku proto, aby umele vyhnali akcie a oklamali a nalakali verejnost, aby je kupovala, ackoliv vnitrni jejich hodnota nikterak neodpovidala umele vyhnane cene. Nekde k tomu byli hnani take nesvedomiti vedouci urednici tim, ze meli percentuelni podil na vykazanem zisku a proto bylo jejich snahou vykazati zisk co mozna nejvetsi. Akcionari meli radost, ponevadz brali velkou dividendu, akcie stoupaly a bylo mozno je prodat a ziskat i diferenci kursovou, ale ziskali tim i oni smerodatni vedouci urednici, kteri meli podil na zisku. Participoval na tom ovsem take stat, ponevadz dostaval velke dane. Ale to je neco tak trestneho a tak hospodarsky skodliveho, ze je to i jedna z pricin dnesni hospodarske krise. Vzpomente jen na podniky Castiglione, ktere jako Fenix vyletly nahoru a spadly dolu, v Nemecku byl to Stinnes, ale take u nas to byla cela rada podniku - nechci je jmenovat, ponevadz bych jim nerad skodil - vzpominam na pr. spolecnosti pro obchod s vychodem, ktera zasla, ale i cela rada podniku dnes existujicich by mohla o tom vypravovat hotove romany. Stat pochopitelne proti tomu nic nenamital, ponevadz take participoval na vysokych danich. A prosim, dnes prichazi se s vladni osnovou zakona, ve ktere se rika, prosim, jedno procento po dobu 10 let zpatky do statni pokladny! Kdyby to bylo byvalo prislo v dobach konjunktury, tak to podniky vyplatily proste z bezneho zisku, ale nevim, jak to pujde dnes. Pri tom vsak je neco jineho, rika se tomu novelisace zakona o stabilisacnich bilancich, ale ve skutecnosti je to davka z majetku. Ten nadpis je falesny. To je davka z majetku, ktera se vybira z teto vyjadrene ucetni cifry. Dneska jsou pomery v prumyslove vyrobe takove, ze kdybych chtel provadet bilancni pravdu, tak bych u cele rady podniku, vazeni panove, musil odepsat nepomerne vice nez se odpisuje. Dnes se neodpisuje proto, ponevadz se penezni ustavy boji, ze polozky, ktere na ustave maji vteleny, by nemely zajistene, proto zbytecne vysoko odhaduji. Jake by to musily byti odpisy, kdyby se dnes provadelo zhodnoceni naseho textilu na severu a bilance, jakou hodnotu maji nemovitosti, ktere se uz nikdy neobzivi, nebo kdyby se provadely bilance stroju, ktere se nikdy neroztoci, jichz cena je cenou stareho zeleza, nicim jinym, kdyby se provadelo zhodnoceni i podniku, ktere castecne pracuji! Vzdyt v dnesni dobe, v dobe uzasneho technickeho pokroku, panove, 10 roku je nemozna doba pro zarizeni strojove; kdybyste stroj dneska postavili a nepracovali na nem a za 10 roku chteli ho prodat, tak ho neprodate, protoze je to stary system, nemozny system, zastarala vyroba. Takovy pripad mel jsem jednou u pocitaciho stroje, ktery stal 48.000 Kc. Byl to majetek jednoho lidoveho penezniho ustavu, ktery byl statem sanovan. Dostal jsem se tam ve funkci komisare a musil jsem zhodnotiti tento pocitaci stroj, ktery ustav koupil, buhvi z jakych duvodu, za 48.000 Kc. Chtel jsem, aby nam ho koupili za polovicni cenu, ale vzpirali se tomu a rikali, ze je to moc penez, ze nemohou dat ani 18.000 Kc, takze na konec jsem jim ho prodal za 7000 Kc; a kdybych ho byl tenkrat neprodal, tak bych dneska dostal sotva 4000, ponevadz dneska jsou systemy pocitacich stroju tak dokonale, ze takovy stary stroj nikdo nechce koupit. Kdo dnes koupi psaci stroj s tremi rubrikami, kdyz moderni klaviatura ma ctyri? Tak, prosim, to vypada.

A kdyby se chtely provadet odpisy a kdyby podniky nebo penezni ustavy, ktere tam maji penize, nebo kdyby akcionari nebo podilnici chteli podnik prodat a kdyby se nebali, ze za ten podnik dostanou mene, kdyz budou nizko bilancovat, tak byste videli, k jakym cifram bychom dosli. Od r. 1928 do r. 1935 podle vykazu pana ministra soc. pece bylo zavreno 1800 podniku. Prosim, panove, zadny podnik se nezavre rad, delnici prijdou o praci, neradi to vidi, urednici to take neradi vidi, ponevadz prijdou o zamestnani, neradi to vidi veritele, ponevadz prijdou o penize, ktere v tom podniku maji, zadny to nevidi rad, at je to ten nebo onen, zadny nerad vidi zavreny podnik. Prosim, 15%, to je velmi znacna cifra do konce r. 1935.

Jsou ovsem podniky, priznam, ktere si velmi dobre stoji, pivovary, znate je sami velmi dobre, ale pri tom cela rada pivovaru vyzaduje si statni podpory, aby nebyla zavrena. Videl jsem bilance podniku jako v dobach nejvetsi konjunktury, kolinsky lihovar na priklad vyplacel 15% dividendu, X. Broz 90 Kc, Ostrovsky lihovar 20 %, pri tom bylo uvadeno, ze obrat od 1. zari 1933 v dusledku vyssich cen klesl, ale zisk je vyssi. Proc? Byla zavedena csl. vodka, dale michani benzinu s lihem, - tedy statnimi zasahy je pomahano tomuto odvetvi. Benzinove obchody jdou velmi dobre, skvele vysledky budou vykazovati margarinky. Mam zde nektere bilancni cifry, ktere bych mohl uvesti - prekvapilo by vas, jak se nekterym podnikum velmi dobre vede. To je vsak jenom zlomek podniku, ktery je zasazen do systemu rizeneho hospodarstvi, syndikatniho, monopolniho, subvencovaneho, kartelniho, druzstevniho, se statni podporou. Pri tom se vsak omezuje existence podniku, ktere od nikoho nic nemaji, podniku, ktere nespadaji pod tyto formy, podniku, ktere zamestnavaly tisice a tisice zamestnancu a platily statu sve dane. A prave tyto osnovy, zakony a formy podniku, ktere jsou u nas zavadeny, je cesta k tomuto novemu hospodarstvi statem dirigovanemu, k regime dirige, jak jsme se tim honosne chlubili, je vlastne cesta k socialismu.

Predesly recnik, p. kol. Nedved, si predstavuje, ze se tech 840.000 nezamestnanych odstrani tim, kdyz se zavede tento novy vyrobni rad. My se vsak prave bojime a mame k tomu duvody, ze kdyz po teto ceste rizeneho hospodarstvi pujdeme, ze se tech 840.000 nezamestnanych nezbavime, naopak, ze jejich pocet bude stoupati, az se konecne dostavi chvile, kdy nezbude nic jineho, nez hledati cestu zpatky. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena. Byly mne podany pozmenovaci navrhy sen.

Nedveda a Mikulicka a sen. Liehma, jez jsou dostatecne podporovany.

Prosim pana tajemnika senatu, aby je precetl.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

1. Pozmenovaci navrh sen. Nedveda a Mikulicka:

Ve cl. I budiz lit. c) nahrazena ustanovenim:

"c) Prebytek povstaly podde §u 4, odst. 1 je podroben zdaneni. Dan z toho prebytku (dan ze stabilisacniho fondu) je vymerena podle teto sazby:

Pri majetku od 1 do 2 mil. Kc 4%, pri majetku od 2 do 5 mil. Kc 5%, pri majetku od 5 do 50 mil. Kc 6%, pri majetku pres. 50 mil. Kc 7% ze stabilisacniho fondu.

Temuz zdaneni podlehaji fondy vytvorene na zaklade zakona ze dne 15. cervna 1927, c. 78 Sb. z. a n., o stabilisacnich bilancich."

2. Pozmenovaci navrh sen. Liehma: Ve cl. I, lit. d) doplnuje se odst. 8 takto: "Firmy, ktere sve obchodni obdobi neukoncuji souhlasne s kalendarnim rokem, nybrz od pololeti k pololeti, t. j. od 1. cervence do 30. cervna, jsou opravneny provesti restabilisaci teprve 1. cervencem 1935."

Predseda (zvoni): Preje si pan zpravodaj slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Modracek: Nemam nic.

Predseda: Jednani je skonceno, budeme tedy hlasovati.

Vzhledem k podanym pozmenovacim navrhum budeme ve cteni prvem hlasovati takto:

Ve cl. I o uvodni vete a o lit. a) a b) podle zpravy vyborove; pak o lit. c) podle navrhu sen. Nedveda; bude-li zamitnut, budeme o lit. c), jakoz i o odst. 6 az 8 z lit. d) hlasovati podle zpravy vyborove; pak o doplnku k odst. 8 v lit. d) podle navrhu sen. Liehma; pote o zbytku osnovy zakona, nadpisu a uvodni formuli jeho podle zpravy vyborove.

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.)

Neni jich. Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi, aby ve cl. I uvodni veta a lit. a) a b) znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi, aby 1it. c) znela podle pozmenovaciho navrhu sen. Nedveda, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi, aby lit. c), jakoz i odst. 6, 7, 8 v lit. d) znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s navrhem sen. Liehmana doplneni odst. 8 v lit. d), necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi, aby zbytek osnovy zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli znely podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvaluje se.

Tim tato cast a tudiz cela osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 111 ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 95.

Pristoupime nyni k dalsimu odstavci poradu, jimz je:

4. Druhe cteni osnovy zakona, o civilnich hlidacich vojenske spravy (tisk 100).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor branny sen. Spatneho a za vybor rozpoctovy sen. Hubky - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Spatny: Nikoli.

Zpravodaj sen. Hubka: Rovnez ne.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli, byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 100 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 70.

Kdo souhlasi s dvema resolucemi vyboru branneho, otistenymi ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tyto jsou schvaleny.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

ve schuzi konane dne 11. unora 1936 prikazany:

Vyboru ustavne-pravnimu navrhy tisky 89, 105.

Vyborum ustavne-pravnimu a narodohospodarskemu navrh tisk 106.

Predseda oznamil usneseni predsednictva, aby se pristi schuze konala ve stredu dne 12. unora 1936 o 10 1/2 hod. s

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 85) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 11, odst. 1 zakona o opatrenich pro zamestnance zastavenych periodickych tiskopisu (tisk 109).

2. Druhe cteni osnovy zakona o spotrebni dani z kyseliny octove (tisk 107).

3. Druhe cteni osnovy zakona o spotrebni dani z pripravku ke kypreni testa (tisk 108 ).

4. Druhe cteni osnovy zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 15. cervna 1927, c. 78 Sb, z. a n., o stabilisacnich bilancich (tisk 111).

5. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 30), kterym se predklada senatu N. S. ke schvaleni dohoda k prozatimni obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty americkymi ze dne 29. rijna 1923, sjednana ve Washingtonu dne 29. brezna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 29. brezna 1935, c. 44 Sb. z. a n. (tisk 53).

Schuze skoncena ve 20 hod. 52 min.