Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 20. schuze (obsah, prilohy) | Utery 11. unora 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 119 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Trapl.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 77) k vladnimu navrhu zakona o spotrebni dani z kyseliny octove (tisk 107).

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 78) k vladnimu navrhu zakona o spotrebni dani z pripravku ke kypreni testa (tisk 108).

3. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 95) k vladnimu navrhu zakona, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 15. cervna 1927, c. 78 Sb. z. a n., o stabilisacnich bilancich (tisk 111).

4. Druhe cteni osnovy zakona o civilnich hlidacich vojenske spravy (tisk 100).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hod. 31 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Brodeckemu, Jancekovi, Juranovi, Kreibichovi, Kroiherovi, Schmidtovi, Udrzalovi, Wenderlichovi, inz. Winterovi, Zemanovi, Zmrhalovi; na dnes a zitra sen. dr Krcmerymu, dr Rehakovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena na 6 nedel sen. Benesovi.

Odpovedi tisk 103/1 a 103/2.

Vladni navrh tisk 112.

Navrh tisk 115.

Zpravy tisky 107, 108, 111 postou; 109.

Zapisy o 17. a 18. schuzi senatu N. S. R. Cs. "Z cizich parlamentu" rok 1936, roc. XVII, c.1a2.

o 19. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, poklada se zapis ten za spravny a bude vytisten.

Vyboru iniciativnimu navrh tisk 115.

Vyborum kulturnimu a rozpoctovemu vladni navrh tisk 112.

Vyboru imunitnimu zadost kraj. soudu trest. v Praze za vydani sen. Javornickeho k trest. stihani pro precin proti bezpecnosti cti spachany tiskem (c. 1796).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze.

Byl mne podan navrh sen. Mikulicka k odst. 1 a 2 dnesniho poradu. Navrh ten zni:

Navrh sen. Mikulicka:

Navrhujeme, aby obe predlohy, obsahujici zpravy vyboru rozpoctoveho k usnesenim posl. snemovny tisky 77 a 78, byly vzaty s denniho poradu.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto navrhem pana sen. Mikulicka souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Tento navrh byl zamitnut. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Prikrocime tudiz k projednavani odst. 1 poradu:

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 77) k vladnimu navrhu zakona o spotrebni dani z kyseliny octove (tisk 107).

Zpravodajem vyboru je pan sen. Foit, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavny senate! Vladni navrh tisk 127 posl. snem. pojednava o spotrebni dani z kyseliny octove. Snaha ministerstva financi po udrzeni rovnovahy ve statnim rozpoctu je nuti, aby vyhledavalo kazdou, i sebe nepatrnejsi moznost, aby klesajici ubytek dani byl vyplnen i sebe mensim prijmem zdanenim vyroby, ktera ve sve nepatrnosti dosud unikala.

Stanovisko ministerstva financi neni nikterak snadne, kdyz jeste stale trvajici kriticke pomery maji podstatny vliv na snizeni preliminovane dane prime i neprime a na strane druhe vnucuji situaci vyplyvajici z domacich i zahranicnich pomeru, ktera nuti k zvysovani vydaju.

Tato dan prinese statni pokladne 8 mil. Kc; je odhadnuta podle prokazane spotreby octa, ale nema nikterak postihnouti vrstvy konsumentske, nebot dava ministerstvu financi moznost stanoviti prodejni cenu octa.

Jelikoz je urednim setrenim prokazan znacny zisk vyrobcu octa, vyrobeneho hlavne cestou technickou, mozno spolehati na tvrzeni ministerstva financi, ze zavedena dan nezvysi cenu octa a ze zatizeni bude uvaleno pouze na vyrobu.

Ministerstvo financi sleduje timto svym navrhem cil zavesti poradek v tomto vyrobnim odvetvi, a to se souhlasem obou vyrobnich skupin, vyrabejicich ocet z lihu i destilaci dreva.

Zadost vyrobcu obou skupin domaha se zavedeni numeru clausu, a to vtelenim do zakona. Tento pokus vsak nedoporucoval ani rozpoctovy vybor posl. snemovny ani ja jako zpravodaj, a souhlasim, aby tato zalezitost byla resena vladnim narizenim ministerstva obchodu, prumyslu a zivnosti, ktere by pri tom prihlizelo na pomery v naznacene vyrobe. Pri poslednim zvyseni ceny lihu vyhlaskou ministerstva financi c. 148 z r. 1932 byl zdrazen lih k vyrobe octa o 200 Kc na 1 hl, aby novym zatizenim usmernena byla konkurence mezi lihovou vyrobou a mezi vyrobou octa, vyrabeneho destilaci dreva. S vyrobci, vyrabejicimi lih cestou chemickou, bylo dohodnuto, ze budou smluvne platiti z kazdeho kilogramu 100%ni destil. kyseliny 3 Kc do statni pokladny. Ponevadz tento poplatek nebyl stanoven zakonem, nybrz pouze smluvne, a nemohla byti zdanovana kyselina dovazena z ciziny ani ocet vyrabeny drobnymi vyrobci mimo tovarny stojici pod kontrolou, dozadoval se prumysl, aby davka stanovena byla zakonem.

Jsou celkem tri druhy vyroby octa: 1. vyroba z lihu, uvolneneho pro tyto ucely, 2. ocet chemicky vyrobeny destilaci dreva, 3. ocet vyrobeny z jinych surovin, jako na pr. z obilnych a ovocnych vin. Tato treti, treba jen nepatrna vyroba octa, nebyla dosud zdanena. Z noveho zakona vyplyva, ze nejenom tato vyroba, nybrz i veskera kyselina octova ze zahranici dovazena bude stejne podlehati dani.

Vladni navrh tisk 127 uklada pri uredne stanovene cene 12 Kc za 1 hektolitrovy stupen a) na 1 kg octa ze skladist vyroby, ktera maji povoleni k odprodeji, 6 Kc dane; b) 1 kg octa, vydaneho ze skladu, nemajiciho uredni povoleni, byl by zdanen 20 Kc. Timto zarizenim ministerstvo financi snad sleduje, aby zakon tento nemohl byti obchazen a znemoznovan.

V pripade, ze by se cena lihu snad zvysila nebo snizila - ponevadz cena lihu se stanovi kazdym rokem - snizi se nebo zvysi se sazba dane o 143% z kazdeho hektolitroveho stupne pri jednom kilogramu lihu. Pri teto uprave ziskava stat zaroven 200 Kc z 1 hl lihu, nebot dosud pro tento ucel se platil lih 1000 Kc za 1 hl, kdezto nyni se bude platiti 1200 Kc.

Kdyby cena suroviny k vyrobe lihu mezi jednotlivymi vyrobami octa velice stoupla, cimz by se vyroba u toho neb onoho druhu vyroby stala mene rentabilni, muze ministr financi po slyseni zastupcu stanoviti jiny pomer, nezli uklada sazba 143% z vykyvu ceny lihu. Stanovene mnozstvi ve vyrobe octa urcuje ministerstvo financi pro kazde vyrobni obdobi.

R. 1921 uzavrely obe hlavni vyroby pomer 63% pri vyrobe octa z lihu a 37% pri vyrobe chemicke. Nyni bude vyroba kontingentovana zakonem, a to po dorozumeni s vyrobci tak, ze pripadne 69,5% vyrobe octa z lihu a 30,5% vyrobe octa chemickou cestou ze dreva.

Sazby dane jsou v jednotlivych zemich tyto: v Nemecku 578 Kc, v Rakousku 542 Kc, v Madarsku 332 Kc, v Polsku 544 Kc, v Jugoslavii 434 Kc a u nas pri dnesni uprave 1200 Kc; tato je pri vyrobe octa z lihu.

Dan z kyseliny octove ziskane chemickou cestou vykazuji jednotlive staty takto: Nemecko 417, t. j. 72 %, Rakousko 226, t. j. 41 %; Madarsko kyselinu chemickou cestou nevyrabi, ponevadz by k tomu ucelu musilo objednavati drivi; Polsko 227, t. j. 41%, Jugoslavie 424, t. j. 97%, a u nas. 600 Kc.

Zavody vyrabejici ocet chemickou cestou ze dreva domahaly se v zakone numeru clausu, avsak nebylo tomuto prani vyhoveno. Misto toho navrhuje se pouze ochrana proti vyrobe octa z ruznych soli z toho duvodu, ze tato vyroba nezamestna pomerne tolik delniku jako vyroba chemicka, ktera pro svoji potrebu odebira surovinu, nalezajici se ponejvice v lesnich krajich na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Mame celkem 7 tovaren, z nichz nektere nabyvaji velkych rozmeru vyroby. Tyto tovarny jsou na Podk. Rusi v Perecine, ve Svalave, Bockove, Smolenici na Slovensku; v Hnusti-Likieru na Slovensku, dale v Mimoni a Kundraticich. Tento chemicky prumysl ma zvlaste pro horske chude lesnate kraje neobycejny vyznam, nebot zejmena na Podkarpatske Rusi neni v takovych krajich temer jineho prumyslu. Zamestnava se znacny pocet delniku a ze statnich lesu odebira se velke mnozstvi dreva, pro ktere by jinak nebylo odbytu, nebot pouziva se k tomuto ucelu ponejvice dreva horsi jakosti, dreva palivoveho.

Sam jsem osobne o lonskych prazdninach navstivil podobny, snad nejvetsi zavod v Perecine, ktery podle sdeleni provazejiciho nas reditele odhadl pocet odebraneho dreva ze statnich lesu na 60.000 az 100.000 m³ rocne.

Ke konci poznamenavam, ze z 8 mil. Kc, ktere si slibuje ministerstvo financi z tohoto zakona, resultuje polovice ze zvyseni ceny lihu k vyrobe octa, a druhou polovinu, 4 miliony Kc, vynese dan stanovena timto zakonem.

Doporucuji slavnemu senatu, aby na zaklade usneseni rozpoctoveho vyboru schvalil tento vladni navrh tak, jak se na nem usnesla posl. snemovna. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo prvnimu recniku prihlasenemu "proti", panu sen. Popovicovi.

Sen. Popovic (malorusky): Slavny senate! K navrhu zakona o spotrebni dani z kyseliny octove musim poznamenati, ze na Podkarpatske Rusi nejvice octa potrebuje zejmena nejchudsi obyvatelstvo. Nejvice octa vyrabi firma Latorica, ktera ma na Podkarpatske Rusi velke statky, lesy a vody. Pracujici vesnicane nemohou u teto firmy vydelati skorem nic, ale za ocet musi draze platiti.

Na Podkarpatske Rusi ma Latorica krome octarny rovnez jine tovarny, ale sedlakum skorem nic neplati, nebot co delnik u ni vydela, to mu Latorica vezme jako trest, kdyz dobytek vejde na paseku nebo pastvisko teto firmy. Krome toho pusobi obyvatelstvu velke skody reky plynouci na pozemcich Latorice od Svalavy az k Dobroni, ktere v dobe povodne zaplavuji sedlakum domy a pole. Vody techto rek jsou neobycejne bohaty rybami, ale ryby nesmi nikdo loviti. Latorica vydelava na rybolovu velke penize, ale tresta lid za loveni ryb. Na Podkarpatske Rusi se musi co nejrychleji provesti regulace rek, ktere berou sedlakum posledni kousek pole a dum.

Latorica nedovoluje chudemu obyvatelstvu ani sbirati suche vetve, ktere polamou ptaci, a prisne za to sedlaky tresta. Kdyz si chudy clovek chce nasbirati sucheho listi do chalupy, aby mel na cem spati, musi za to zaplatiti 10 Kc pokuty a sedeti ve vezeni. Latorica ma ve svych rukou vetsinu volne pudy Podkarpatske Rusi, ale lid, ktery z pudy zije, nemuze tuto pudu dosud najimati, ponevadz nema penez a nema, kde by si je vydelal. Nema vydelku ani v tovarne, ani na pude. Stav pracujiciho lidu na Podkarpatske Rusi je nesnesitelny.

V sevljusskem okrese bylo loni takove sucho, ze se nic neurodilo, ani repa, ani brambory, ani boby, ktere jsou hlavni stravou tamejsiho chudeho obyvatelstva. K temto plodinam lid uziva nejvice octa a proto se dnesni navrh zakona znacne dotkne naseho nejchudsiho obyvatelstva. Proto se musime postaviti proti predlozenemu navrhu zakona. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dale ma slovo pan sen. dr Labaj.

Sen. dr Labaj: Vazeny senat! I v prvom, teraz pojednavanom, i v druhom bode pojednavany navrh zakona znamena nove danove zatazenie pre poplatnictvo. Tento dla vypoctu ma vyniest 8 mil. Kc, druhy zakon ma taktiez vyniest 8 mil. Kc, a v kratkej buducnosti bude slavnemu senatu predostrety este jeden zakon financny, ktory ma vyniest 4 mil. Kc. Su to skutocne tak malicherne danove vynosy, ze, hadam, ani sa nevyplati poplatnictvo s nimi znova drazdit. Tej istej mienky boli v rozpoctovom vybore aj pani vladni zakonodarci, ktori sami povedali, ze je to taky malicherny, vynos, ze skoda rozculovat a drazdit poplatnictvo, a to ministerstvu financii aj vytykali. Samozrejme vladna disciplina je prisna, a prave preto oni navrh odhlasovat museli. Ja som tej mienky, ze tato vytka odznela nespravedlivo oproti samemu ministerstvu financii, a to preto, ze vo state sa lahkomyselne hospodari. A tak samozrejme ministerstvo financii musi sa postarat o vsetky prijmy, tedy musi sa chytat aj takychto malichernych zakonov, ako je na pr. zakon o dani z t. zv. praskov. Pani vladni zakonodarci by si mali uvedomit, ze by mali v state lepsie hospodarit, a keby sa v state lepsie hospodarilo, tak by ministerstvo financii nemuselo sa lapat takychto malichernych zakonov, ktore vynesu 4 mil. Kc.

Ja hned pri tej otazke, ze je treba setrit, dovolim si poznamenat, ze cielim na vyplacanie podpor v nezamestnanosti. Vazeny senat, hned od zaciatku prehlasujem, ze ani ja, ani moja strana v zasade nie sme proti vyplacaniu podpor v nezamestnanosti. My uznavame: hospodarska situacia je zla, priemysel upadol, a tak mnoho tisic, ba statisice robotnikov ostalo bez prace, a tak samozrejme tito su utisknuti na tu placu. Tedy sme v takomto smysle zasadne pre vyplacanie podpor, totizto ze len tomu, ktory odpadol od prace, ktory ostal bez prace a stal sa nezamestnanym a ktory je na to utisnuty. Zial bohu, u nas sa ale podpory lahkomyselne rozhadzuju. Vazeni panovia vladni zakonodarci, sami dobre viete a uznate to, ze sa beru podpory v nezamestnanosti, zneuziva sa ich a ze mnohokrat dostanu podporu i taki, ktori nie su na to utisnuti. Vlastne tedy nepoviem nic noveho v tomto smysle. Ja sam poznam kategorie u nas, ako su na pr. murari, ktori aj predtym len cez leto robili, a co zarobili, z toho si volaco odlozili na zimu a z toho cez zimu zili; pri tom mali kravicku, domek a kusok pola. Co si odlozili, z toho zili. Dneska sa vsetci hlasia o podporu, tedy aj ti, ktori na tuto podporu nikdy nereflektovali a nie su na nu utisnuti. Oni si mohli odlozit, mnohi maju vklady, domek, kravy, kone a statok, a pri tom vsetkom sa hlasia o podporu, Viem dobre, ze su rolnicki synovia, ze ich otec ma 10 kat. jutar pola, par koni, ma kravy atd. a pri tom da synovi volakdesi robit, ale zahlasi ho medzi nezamestnanych a beru podporu. Odpustte, ked sa takto lahkomyselne bude safarit, tedy ani ta miliarda, alebo ani tie 2 miliardy, ktore stoja nas stat podpory v nezamestnanosti, nebudu stacit. (Sen. Mikulicek: Tak nesmi mluvit byvaly ministr, ze podpora v nezamestnani stoji 2 miliardy!) O tom sa, pan kol. Mikulicek, budeme osobne rozpravat. (Vykriky sen. Mikulicka. -Predseda zvoni.)

Dalej vidime v poslednom case jeden smutny zjav, ktory sa vytvara pri sprostredkovatelniach prace. Na co je vlastne sprostredkovatelna prace? Jej cielom je nezamestnanych robotnikov umiestnovat, tedy sprostredkovat pracu pre nezamestnanych robotnikov. A co robia dnes sprostredkovatelne prace? Jednoducho spisuju: bohaty - nebohaty, zamestnany - nezamestnany, kto sa hlasi o pracu, kazdeho zapisuju a posielaju vykazy na ministerstvo financii, potazne na ministerstvo socialnej peclivosti. Samozrejme, takto potom lahko sa vyrata, ze mame 800.000 nezamestnanych, ba uz teraz blizime sa udajne 900.000.

Vazeni panovia! Dla mojej mienky spisovat a ustalit, kto je nezamestnanym a kto je na podporu utisnuty - to by nemaly prevadzat sprostredkovatelne prace, ale maly by to robit ci okresne urady alebo obce, teda notarske urady, lebo notar pozna kazdeho jedneho robotnika, ci ma majetok a ci bol pred tym zamestnany, ci je utisnuty na podporu a ci nie. Prednosta, spravca sprostredkovatelne prace vobec to nepozna. Ja viem, ako sa to u nas robi. Pridu z Revuc a z celeho okresu robotnici, trebars gazdov synkovia, a vsetci sa hlasia o podporu, a pan spravca vsetko popise a vsetko lifruje na ministerstvo soc. peclivosti. A takymto sposobom sa vykaze hned, ze mame 840.000 nezamestnanych.

Toto sa ale protivi zasade, lebo ved sprostredkovatelna prace je vlastne zainteresovana v tejto otazke. Ta sprostredkovatelna je preto postavena, aby sprostredkovala tu pracu, ale nie aby ona ustalovala, kto je nezamestnany a kolko je ich. To by mal sostavit obecny notar; ten by mal posielat vykazy tej sprostredkovatelne a ta by sa potom mala starat vylucne o umiestnenie tych nezamestnanych.

Preco je to nemiestne a protivi sa zasade? Preto, lebo sprostredkovatelna prace je zainteresovana v tejto otazke, co sa poctu, vysky nezamestnanych tyka, lebo ked sprostredkovatelna prace nevykazuje velky pocet nezamestnanych, tak ju jednoducho skasiruju a spravca a uradnici tam zamestnani zostanu bez chleba. Preto sa udrzuje tak, ze ktokolvek sa pride hlasit o pracu, ze je nezamestnany, kazdeho vezme do lajstra a posiela to na ministerstvo soc. peclivosti. Teda po tejto stranke, hovorim, tato otazka by sa mala vyriesit tak, aby to spisoval notar, ktory samozrejme pozna hmotne pomery nezamestnanych v kazdej obci.

Lahkomyselne vyplacanie podpory vlastne demoralizuje robotnictvo. Uz som prv spomenul, ze poznam kategorie, kde ludia len cez leto robili, a co si cez leto zarobili, z toho v zime zili. Medzi tych patria murari, tesari, stavebne robotnictvo atd. Dnes ale co sa robi? Dnes kazdy ten stavebny robotnik je tej mienky: co ja zarobim, to mozem prejest. Viem pady, ze co zarobia, prekartuju cez nedelu, a neodlozia to. Samozrejme jeho zasadou je, ze on sa nestara o to, z coho bude v zime zit. Jemu ide o to, aby on dobre zil. S tym robi, a zasada jeho je: na zimu mna ma povinnost vychovat stat. Tym sa demoralizuje robotnictvo. Prave preto tu by sa musel pozor davat a vylucne len takym nezamestnanym davat podporu, ktori su na nu odkazani. (Vykriky komunistickych senatoru.) Nerozculujte sa, panovia na komunistickej strane. Idem dalej a este vam aj horsie pilulky prednesiem.

Dnes je u nas cely parlamentny zivot spolitizovany. Zakony nevynasaju sa podla toho, ako to zaujmy statu, zaujmy jednej alebo druhej vrstvy vyzaduju, ale podla toho, ako to vyzaduju zaujmy jednej alebo druhej politickej strany. V tomto je to spolitizovanie nasho parlamentu a toto je jedna velka chyba, na ktoru tak stat, ako aj obcianstvo len doplaca.

Toto plati aj o vyplacani podpor v nezamestnanosti. Dnes tak komunisticki, ako aj socialisticki poslanci a senatori velmi napadne sa zastavaju nezamestnanych a ich pocet tak receno umele chcu zvysovat. Ja som pred poslaneckymi a senatorskymi volbami sam bol na viac shromazdeniach, kde komunisticki a socialisticki kandidati, potazne uz byvali poslanci a senatori, verejne kricali: My sme za podporu v nezamestnanosti! My chranime vase podpory v nezamestnanosti, na nas hlasujte! Ak nebudete na nas hlasovat, odpadnete od podpory v nezamestnanosti! - Z toho je najlepsie vidno, ze socialisticke strany a strana komunisticka si chcu tuto triedu nezamestnanych jednoducho vyarendovat a jednoducho z nich volicsky kadr spravit. (Sen. Macek: Kdyby nebylo socialistu, nic byste jim nedali!) My tolko socialneho smyslania vzdy mame. Ja som sam prehlasil, ze sme v zasade za podpory, ale len tym dat podporu, ktori su utisnuti a ktori zostali bez prace, ale nie 1ahkomyselne rozdavat peniaze, hej, z cudzieho, ale z vasho nie. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Ze toto skutocne tak vyzera, dovolim si dokazat na jednej okolnosti. Na celom svete je zasada, ze za placu sa vsade ziada praca. Tak i na nasom kraji viaceri nacelnici a starostovia ziadali na nezamestnanych, ktorym davali stravovacie listky, aby aspon isli obecnu cestu spravit, sneh zamiest a ulicu atd. atd. Ale co sa nestalo? Panovia poslanci a senatori komunisticki a socialisticki podali interpelaciu na ministerstvo soc. peclivosti, ze je neslobodno ziadat za stravovacie listky pracu. Tedy stat vyplaca peniaze, dava podpory a pri tom si chodte pozret na Slovensko - neviem, ako je to v Cechach a na Morave - kde su iste obce, do ktorych je nemozno sa dostat, ake zle cesty tam maju. A pri tom vsetkom rychtar nesmie ani vykomandovat nezamestnaneho, ackolvek dostal stravovaci listok, aby aspon isiel upravit trosicku tu cestu. Z toho je najlepsie vidno, ze socialisticke strany a strana komunisticka si chcu svoj volicsky kadr utvorit: My budeme branit tychto nezamestnanych, budeme chranit tu podporu nezamestnanych a tak pripadne nam 800.000 hlasov nezamestnanych. Tedy vlastne budu zit a udrziavat sa z biedy tejto chudobnej triedy. (Sen. Fidlik: Za 10 Kc sa nikto neuzivi! Socialna komisia je vinna, ket to prideluje, a vasi ludia su tam tiez!) Pan kolega, mali by ste sa postarat, aby ministerstvo socialnej peclivosti v takomto smysle vydalo nariadenie. Takto, zialbohu, nacelnik alebo starosta nesmie ani pouzit tychto nezamestnanych robotmkov na tieto obecne uzitocne prace. Tedy v kratkosti: Ochrana najomnikov uz prestava! (Sen. Macek: Jeste neprestava!) Pomalucku! Samozrejme, ze socialisticke a komunisticke strany usiluju sa znova jeden kadr volicsky dostat, aby sa takto pri buducich volbach zaistily.

Co ma to ministerstvo financii, slavny senat, robit? Ked sa peniaze lahkomyselne takto vyhadzuju, samozrejme musi brat tam, kde moze, a ide potom i na t. zv. prasky. Dnes, zajtra snad i to povetrie, ktore tahame, nam zdania. Necudujte sa.

Velavazeni pani zakonodarcovia, starajte sa o to, aby sa v state setrilo. (Vykriky sen. Mikulicka. - Vykriky.) Ja by som vam - ale cas mi to nedovoluje - chcel este mnoho veci tuna predniest, ako sa zle hospodari vo state, ale hovorim, nemam cas, necham si to na neskorsie, ked budeme mat prilezitost u inych kategorii o lahkomyselnych vydavkoch hovorit. Zatial uspokojim sa s tymto. Ale ministerstvo financii musi s novymi danami prist, a ten poplatnik je dnes tak zatazeny, ze nestaci. Ja sam osobne prehlasujem, ze financne riaditelstvo v Lipt. Sv. Mikulasi z poplatnika priamo kozu dere, a prosil by som pana ministra, aby si laskave toho vsimal a aby sa takto nepostupovalo pri vyrubovani dani. Ponevac tieto dane i tato predloha a predlohy nasledujuce znamenaju nove zatazenie pre poplatnictvo, ani ja, ani moja strana za tento navrh hlasovat nebudeme.

Vazeny senat, mam este jedno prehlasenie tuna spravit. 19. juna 1935 bola debata o vladnom prehlaseni. V tejto debate som bral ucast i ja. Vo svojej reci som uviedol dla zaznamov tesnopiseckych nasledovne: I vasi poslanci - vtedy sa to vztahovalo na socialistickych poslancov - chodili do Madarska a tam zradzovali Ceskoslovensky stat.

Uviedol som medzi inymi i pana sen. Zimaka. Pan sen. Zimak sa videl v tomto byt urazeny a ziadal vysvetlenie. Vec prisla pred karny vybor a ja som sa zaviazal, ze vysvetlim, ako som tejto vypovedi rozumel. Ponajsamprv sa nepamatam, ze by som bol povedal, ze oni zradzali, viem, ze som povedal, ze oni poskodzovali zaujmy Ceskoslovenskeho statu. Ale aj keby som bol, ako je to v tesnopiseckych zaznamoch uvedene, pouzil ten vyraz, ze "zradzali", myslel som to tak, ze nasi poslanci chodili aj do Madarska, chodili aj do Rakuska a tam sa do vnutornych organizacnych veci tych robotnickych tried vmiesovali a samozrejme s tymto sa vmiesovali aj do vnutornych zalezitosti toho patricneho statu, a tedy ten dobry susedsky pomer medzi nami a patricnymi staty sa tym poskodzoval. A ked sa takto vmiesovali, samozrejme poskodzovali ten dobry pomer. Tak som tedy rozumel, ze poskodzovali, alebo, ako som riekol, zradzali v takom sirokom pojme. Rozumel som, ze ked raz kazia ten dobry pomer medzi Madarskom a Ceskoslovenskou republikou, ze zradzaju aj zaujmy nasho statu alebo skodia dobrej povesti nasho statu.

To som povazoval za povinnost prehlasit, ze nie tak som to myslel, ze sli do Madarska a tam direktne, priamo zradzali Ceskoslovensko, ale ze tym, ze indirektne sa vmiesovali do vnutornych pomerov v Madarsku - ten pomer medzi Madarskom a Ceskoslovenskom nie velmi dobry, ale usilujeme, aby dobry bol - a do vnutornych pomerov v Rakusku - kde ten dobry pomer je - poskodzovali tento pomer.

To som povazoval za povinnost prehlasit k uspokojeniu pana sen. Zimaka. (Souhlas slovenskych ludovych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. Nemecek.

Sen. Nemecek: Slavny senate, damy a panove! Mohl bych panu predrecnikovi dr Labajovi dati za pravdu v jednom, a to v tom, ze takovymito predlohami, ktere dnes mame projednavati, predlohou o dalsim zdaneni octove tresti a event. potom take kypriciho prasku nebo drozdi, predlohami, ktere maji v tom velkem pomeru rozpoctu statniho a jeho prijmu vynesti opravdu pranepatrny pakatel pro statni pokladnu, se zbytecne zatezuje sirokym masam pracujiciho lidu zivobyti a ze by snad pri dobre vuli mohla statni sprava najiti jine zdroje prijmu, jmenovite v tom smeru, v jakem jiz nekolikrate to bylo naznaceno, totiz ve vymahani dluznych dani a poplatku, zvlaste tam, kde tyto dane jsou zadrzovany v milionovych castkach a kde by bylo skutecne mozno jeste i dnes, v dobe krise, docela dobre je vymoci. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Ale, slavny senate, pan sen. dr Labaj mne promine, kdyz vyslovim opravdove podiveni nad tim, ze tak, jako on mluvil, v dedukcich, ktere zde vytvoril s ohledem na projednavane predlohy, muze mluviti muz, ktery byl sveho casu ministrem Ceskoslovenske republiky a u ktereho se tedy da predpokladat, ze dokonale zna zakonne predpisy a ninisterska narizeni, ktera se vztahuji na podporu v nezamestnanosti.

Pan dr Labaj pravil, ze podpor v nezamestnani je zneuzivano. Panove, zda se, ze se posledni dobou stalo velmi oblibenou modou takovymto zpusobem nezamestnanym delnikum vycitat jejich podpory, nota bene podpory, ktere - a to je jiste mozno bez prehaneni rici - jsou k zivotu malo a k umreni mnoho. Panove, jestlize se dnes jeste nezamestnanym delnikum vycitaji vyzivovaci poukazky za 10 Kc pro svobodne, 20 Kc pro zenate, pak, vazeni panove, je zapotrebi, abychom tyto vycitky proste odmitli. Techto 10 Kc a 20 Kc je podpora pro nezamestnaneho na cely tyden, slavny senate! To prece dnes vi i kazdy negramotny clovek, a nebude se prece nikdo domnivat, ze z teto vyzivovaci poukazky 10 Kc nebo 20 Kc muze byt ten nezamestnany clovek, namnoze zivitel velmi cetne rodiny, ziv.

Ale, vazeni panove, bylo zde mluveno o sezonnich delnicich a v teto souvislosti o murarech, tedy o zednicich, tesarich a vsech tech, kteri pracuji pri stavebnich zivnostech, a bylo poukazovano na to, jak pry tito lide drive setrili, kdyz pracovali, a jak z toho, co v lete usetrili, potom v zime zili, a ze je nikdy ani nenapadlo, aby na svou podporu vyzyvali stat, aby jim nejakym zpusobem k vyzive prispel. Pan dr Labaj pravdepodobne zapomina, ze ty doby, za kterych mohlo stavebni delnictvo v lete pracovat, a z toho, co vydelalo, si usetrit neco na zimu, jsou dnes nenavratne pryc, ze dnes stavebni zivnosti a prumysl jsou uplne podlomeny, ze se nepracuje, a pokud se pracuje, ze je stavebni tempo takove, ze takovy stavebni delnik pracuje nekolik kratkych tydnu anebo mesicu v roce a ze v dusledku nizkych mezd, ktere jsou mu placeny, nemuze si neco usetrit na zivobyti na zimu. Ale on zapomina take, ze drive prave stavebni delnictvo melo moznost, aby hledalo obzivu za hranicemi, a ponevadz dnes tato moznost nasledkem uzavreni hranic vsech statu je mu vzata, v dusledku toho take pocet nezamestnanych v nasem state, pokud se rekrutuji z rad stavebniho delnictva, nezbytne musil vzrustati. Tito lide chteji pracovat, ale nemohou, ponevadz nemaji praci. Ale ja bych se stanoviska delnickeho take rekl, ze my jako delnici nezname sezonni delnictvo. My zname sezonni praci, ale nezname sezonni delniky. Ten delnik, ktery v jednom odboru pracuje snad sezonne nejakou chvilku, ale nemuze byt od toho ziv, musi hledat prilezitost k praci v odboru jinem, a panove, kde ji ma ten clovek za dnesnich pomeru hledat? Kam se podivame, vsude ve vsech smerech krise a z ni pochazejici nezamestnanost a v dusledku toho je naprosto nemozno, aby stavebni delnictvo mohlo prilezitost k praci najiti mimo odbor a nemusilo pripadnout statu k tizi.

Ale ja bych chtel rici neco take k vyvodum pana kol. dr Labaje, pokud jde o zprostredkovatelny prace. Pan dr Labaj rekl, ze dnes se snad cela cinnost verejnych zprostredkovatelen prace vybiji jedine v tom, ze delaji seznamy nezamestnanych, ktere jsou potom odvadeny ministerstvu soc. pece, ba dokonce jeho vyvody vyznely tak, jakoby verejne zprostredkovatelny prace primo agitovaly mezi lidmi, aby se prihlasovali jako nezamestnani, aby mohli dostavati podporu v nezamestnanosti. Domnivam se, ze my vsichni a myslim, ze take pan dr Labaj - jsme vedeni snahou, aby, pokud jde o registraci nezamestnanych, byl take v nasem state urcity poradek, a ma-li tu byti poradek a ma-li byti presna registrace nezamestnanych, pak je potrebi, aby tuto registraci nekdo vedl. A domnivame se, ze je-li nekdo povolan, aby provadel registraci nezamestnanych, jsou to predevsim zprostredkovatelny prace, ponevadz prave ony urady, kterym by pan dr Labaj chtel tuto registraci prideliti, v nas nevzbuzuji naprosto zadnou duveru, ze by registraci vedly spravne a spravedlive. (Vyborne!)