Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 19. schuze (obsah) | Utery 4. unora 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 116 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hodin 29 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. inz. Lohnertovi, Mikulickovi, dr Pajorovi, dr Smeralovi, Zmrhalovi; na tento tyden sen. dr Bacinskemu, dr Basovi, Selmecovi; na dnesni a zitrejsi schuze sen. Hokkymu, Stodolovi, dr Turchanyimu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly udeleny zdravotni dovolene: do konce mesice unora t. r. sen. Hakenovi a Machovskemu, na 2 mesice sen. Kubacovi.

Predsednictva senatu dosel pripis predsedy vlady ze dne 3. unora 1936, c. j. 748/1076/S/ 36 m. r., o vzajemnem zastupovani clenu vlady:

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 28. prosince 1935, c. 9486/1076/S/35 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra financi dra Trapla pan ministr skolstvi a narodni osvety dr Franke, pana ministra skolstvi a narodni osvety dr Frankeho zastupuje pan ministr post a telegrafu Tucny a pana ministra post a telegrafu Tucneho zastupuje pan ministr skolstvi a narodni osvety dr Franke.

Pokud jde o vzajemne zastupovani ostatnich clenu vlady, zustava pri uprave, jak byla sdelena shora uvedenym zdejsim dopisem.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Predseda vlady: dr M. Hodza v. r.

Interpelace tisk 102/1 az 102/6.

Navrhy tisky 104 az 106.

Tesnopisecke zpravy o 12. a 13. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 14. az 16. schuzi senatu N. S. R. Cs.

vyboru iniciativnimu navrhy tisky 104 az 106.

o 17. a 18. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, pokladaji se zapisy ty za spravne a budou vytisteny.

Predseda (zvoni): Sdeluji, ze dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 25. ledna 1936, c. 5.834/1936/7, o resignaci sen. Havranka a o povolani nahradnika Tomase Korvase, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam pana zapisovatele sen. Krize, aby pripis precetl.

Zapisovatel sen. Kriz (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci senatora Pavla Havranka, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Tomase Korvase, tajemnika sklarskeho delnictva v Kyjove, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: Dr Cerny v. r.

Predseda: Do dnesni schuze dostavil se pan Tomas Korvas a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam pana zapisovatele sen. Krize, aby precetl prislusnou formuli slibu, a pana senatora Korvase zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Zapisovatel sen. Kriz (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. Korvas (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Senatori usedaji.)

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad, a to nejprve odst. 1:

1. Zprava vyboru branneho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 70) k vladnimu navrhu zakona o civilnich hlidacich vojenske spravy (tisk 100).

Zpravodaji jsou: za vybor branny sen. Spatny, za vybor rozpoctovy sen. Hubka.

Davam slovo zpravodaji za vybor branny, panu sen. Spatnemu.

Zpravodaj sen. Spatny: Slavny senate! Branny vybor doporucuje ke schvaleni osnovu zakona, ktera se tyka civilnich hlidacu vojenske spravy.

Az dosud v jednotlivych mistech konaly tuto sluzbu ruzne oddily vojenske. V dobe, kdy tak velke ukoly pripadaji nasi vojenske sprave, je tezko, aby vojenska sprava tyto sverene prace dale vedla.

Pri projednavani osnovy o civilnich hlidacich vojenske spravy bylo s nektere strany namitano, ze by bylo vhodnejsi, aby vojenska sprava pouzivala k strezeni objektu, zvlaste vojenskych skladist, k jichz strezeni pouziva a i v budoucnosti pouzivati mini civilnich hlidacu, vojenskych osob.

Dovoluji si k tomu uvesti nekolik poznamek o strazni sluzbe v nasi armade, z nichz vysvitne i odpoved na namitky prave uvedene.

V nasi armade je zavedena jednak dozorci sluzba, jednak sluzba strazni. Dozorci sluzba bdi nad spravnym konanim vnitrni sluzby v kasarnach a nad zachovanim poradku. Je upravena podrobne v I. dilu sluzebniho radu. Je to vsem znama sluzba dozorciho desatnika, dozorciho vojina, dozorciho rotmistra, dozorciho dustojnika oddilu nebo pluku. Vlastni strazni sluzba je podrobne upravena v II. dilu sluzebniho radu. Tato sluzba je v miru pripravou pro strazni sluzbu pred nepritelem v poli. V zajmu vycviku stanovi cl. 99, ze strazni sluzba musi byti omezena v miru a za normalnich pomeru na nevyhnutelnou potrebu a co mozna jen na nocni dobu. Straze se deli na cestne a ochranne. Ochranne straze slouzi k ochrane statniho vojenskeho majetku, k zajisteni vojensky dulezitych mist, k hlidani veznu, k poradkove sluzbe a k podobnym ucelum. Sem patri tez straze stanicni a kasarenske. V drivejsi dobe stavela vojenska sprava straze tez k strezeni statnich civilnich pokladen, veznic a trestnic, nyni obstaravaji si prislusne resorty tuto sluzbu svymi organy, ponevadz vojenska sprava vykonem techto strazi byla by zatizena a trpel by tim znacne vycvik muzstva.

Kazda straz se sklada z velitele straze, jemuz muze byti pridelen podle potreby jeden nebo nekolik zavodcich, a ze straznich vojinu. Pocet straznich vojinu se vymeruje tak, aby na kazdeho strazniho vojina, stojiciho ve dne i v noci, pripadli tri muzi, na kazdeho strazniho vojina stojiciho jen v noci, dva. Straze se stridaji zpravidla po 24 hodinach.

Pocet strazi neni ve vsech posadkach stejny. Zalezi to na poctu vojenskych budov, jakoz i na jinych okolnostech. V cetnych posadkach vsak vzhledem ke znacnemu poctu strazi, jez nutno staveti, trpi do znacne miry i vlastni vycvik vojaka. To se jevilo zvlaste citelne pri 14mesicni sluzbe presencni v dobe, kdy byl ve sluzbe toliko jeden rocnik a kdy na vojina pripadala sluzba strazni i trikrat tydne. V te dobe bylo nutno revidovati ve vsech posadkach sluzbu strazni a pocet strazi omeziti na miru nezbytne nutnou.

Z toho, co jsem uvedl, je zjevno, ze strazni sluzbu treba zariditi takovym zpusobem, aby netrpel vycvik, a ze je treba ji z tehoz duvodu potrebne omeziti jen na pripady, kdy z vojenskych duvodu jinak strezeni obstarati nelze a kdy strezeni je nutnou pripravou pro strazni sluzbu v poli. To vyjadreno je, jak jiz receno, tez ve sluzebnim radu (cl. 99), podle nehoz musi byti strazni sluzba omezena v miru a za normalnich pomeru na nevyhnutelnou potrebu.

To byl jeden z duvodu, proc vojenska sprava prikrocila k pouzivani civilnich hlidacu ke strezeni nekterych vojenskych objektu, k cemuz vsak pristupuje jeste duvod dalsi, ktery tu byl rozhodujici.

Strezeni ruznych vojenskych skladu a objektu, v nichz je ulozen velmi cenny material, mozno totiz obstaravati co nejlepe a co nejucelneji jen osobami stalymi, ktere jsou dopodrobna obeznale s mistnimi pomery, s technickym a provoznim zarizenim strezeneho objektu, se zarizenimi pozarnimi a se znalosti osob zamestnanych v takovem objektu. Temto podminkam nemuze vyhovovati v jednotlivych pripadech kazdodenne se stridajici vojenska straz, stavena po kazde jinym utvarem a jinymi straznimi vojiny. To je vlastni duvod, proc vojenska sprava civilni hlidace zavedla.

Tim nema byti zrusena vojenska sluzba strazni, urcena pro strezeni vojenskych objektu, nybrz tato strazni sluzba se ponechava i nadale, a jen v nekterych objektech, kde toho povaha veci vyzaduje, se pouziva k strezeni civilnich hlidacu. Ze vojenska strazni sluzba nema byti civilnimi hlidaci uplne nahrazena, pokud se tyce odstranena, plyne i ze skutecnosti, ze vojenska sprava zamestnava, jak je z duvodove zpravy zjevno, jen 163 civilni hlidace a nema v umyslu pocet techto hlidacu podstatne zvysiti.

Chtel bych se jeste zminiti o nametu, ktery se rovnez pri vyborovem jednani vyskytl, aby totiz k strezeni vojenskych objektu bylo pouzivano zvlastnich straznich oddilu. Ani uskutecneni tohoto nametu neni doporucitelne. Bylo by to na ukor neruseneho vycviku muzstva v dobe presencni sluzby a vyzadovalo by, aby kontingent odvedenych osob byl zvysen o ty, jichz by bylo treba pro takove zvlastni strazni oddily. Ostatne i z organisacnich duvodu by narazel takovy projekt na zavazne prekazky, ponevadz nejsou vsechny objekty, o jichz strezeni jde, soustredeny v jednom miste.

Ze vsech duvodu, ktere jsem uvedl, mam za to, ze pouzivani instituce civilnich hlidacu k strezeni vojenskych objektu, v nichz je ulozen velmi cenny material, je opatrenim velmi vhodnym, nehlede ani k tomu, ze se tim poskytuje zamestnani urcitemu poctu osob, coz nelze nikterak prehlizeti, zvlaste v nynejsich tizivych pomerech.

Branny vybor take jednal o postaveni civilnich hlidacu.

Navrhl v prvni resoluci, aby vlada predlozila osnovu, podle niz by byli civilni hlidaci vojenske spravy prevedeni do pomeru statne zamestnaneckeho podle platoveho zakona c. 103/26, a v resoluci druhe, aby se take delnikum civilnim venovala vetsi pozornost se strany vojenske spravy. Ministerstvo nar. obrany se vyzyva, aby pro vsechny delniky vojenske spravy

1. byla odstranena hodinova mzda (pocitani) a zavedena tydenni mzda se zabezpecenim tydenniho vydelku za 42 hodiny pracovni;

2. aby v nove ujednane kolektivni smlouve pracovni vyresena byla otazka dovolenych pro civilni delnictvo vojenske spravy, urazove pojisteni, aby tak zv. kvitancni poplatek byl zrusen, aby byli zaopatreni prestarli delnici a vubec provedena stabilisace pracovnich a mzdovych pomeru.

Branny vybor doporucuje slavnemu senatu tuto predlohu ku prijeti. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor rozpoctovy je pan sen. Hubka, jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavny senate! Rozpoctove nema projednavany zakon pusobiti zadnym zatizenim. Dnes zamestnava vojenska sprava ve skladech a ustavech celkem 163 civilni hlidace, coz vyzaduje rocniho nakladu, asi 1,800.000 Kc. Uhrada teto castky je rozpoctove zajistena v prislusnych uverech na mzdy civilnich smluvnich zamestnancu vojenske spravy.

Pokud bude treba i v budoucnu prijimati nove hlidace, bude naklad na zvysene vydani zajisten pravidelnym rozpoctem vojenske spravy.

Z techto duvodu doporucuje rozpoctovy vybor, aby senat schvalil osnovu zakona podle usneseni posl. snemovny ve zneni tisku 70. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina: Osnova zakona byla schvalena s nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove (tisk 100) ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 70.

Projedname nyni odst. 2 poradu:

2. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a spolkovym statem Rakouskym o celnim projednavani modnich publikaci, sjednana vymenou not v Praze dne 22. kvetna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 22. kvetna 1935, cis. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

Tazi se panu zpravodaju - p. sen. Novaka (rep.) za vybor narodohospodarsky a p. sen. dr Stefanka za vybor zahranicni - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nemam navrhu.

Zpravodaj sen. dr Stefanek: Nemam zmen.

Predseda: Textove zmeny nejsou.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove tisk 48 take ve cteni druhem.

Pristoupime k projednani 3. odstavce, jimz jest:

3. Druhe cteni osnovy zakona, ktorym sa menia a doplnuju niektore ustanovenia zakona

Tazi se pana zpravodaje sen. dr inz. Botto, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr inz. Botto: Slavny senat!

Navrhujem opravu tlacovych chyb ve cl. I, aby totiz jednak v §e 6, lit. b), jednak v §e 12, lit. b) na konci boly uvodzovaci znamienka dane za tecku.

Predseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, spolu s textovymi zmenami navrzenymi p. zpravodajem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 97 take ve cteni druhem, s opravami, navrzenymi zpravodajem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 62.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Sdeluji, ze do vyboru iniciativniho nastupuje za sen. Michlera sen. inz. Mayr a za sen. Stellwaga sen. Garlik,

do parlamentni usporne a kontrolni komise za sen. Schmidta sen. Fritsch,

do vyboru kulturniho za sen. Tschakerta sen. Krczal,

do vyboru zahranicniho za sen.Gregera sen. Michlera za sen. Krczala sen. Tschakert.

Predsednictvo senatu usneslo se podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh podan nebyl.

Koncim schuzi.