Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 18. schuze (obsah, prilohy) | Streda 29. ledna 1936

Predseda. (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo panu sen. dr Basovi.

Sen dr Bas: Velevazeny senate!

Podle prani klubu zivn.-obchodnicke strany stredostavovske, jsem povinen v souhlase s predlohou poukazat pri teto prilezitosti na nektere veci, jez tizi zivnostensko-obchodnicky stav a podnikani. Souhlasim, velevazeni, s predlohou proto, ze postihuje bezpracne duchody, ponevadz stojime na stanovisku, ze ma byti danove postizen nejen ten, kdo pracuje a to je u nas sedlak, zivnostnik, delnik, to je ta fronta selsko-delnicko-zivnostenska, ktera representuje pracujici vrstvy naroda - nybrz ze ma byti pridrzan k povinnostem take ten, kdo nepracuje. Tyto davky, jez postihuji dan kuponovou, postihuji prave takove bezpracne duchody na strane jedne, ale na strane druhe je potrebi si uvedomiti... (Sen. Olejnik: A co advokati?) Ti se napracuji, kolego, vice nez mate o tom poneti. Na strane druhe je potrebi si uvedomiti, ze je to take dan, ktera postihuje lidskou hloupost. Podivejte se jen na bursovni papiry. Dnes mame haussu, mame konjunkturu. Siroke obecenstvo je v tisicich, statisicich, ba milionech letacich animovano, aby kupovalo ten a ten papir, ze vynos je jisty, a tak se rada lidi da nachytati a zapomina, ze bursa penize pujcuje, ale ze je chce take nazpet. Tak vidime, ze to jsou prave prislusnici sirokych vrstev, kteri si na burse prisadi, aby pak na konec prisli nejen o zisk, nybrz i o cely kapital, a tak dan kuponova ma byti takovym vykricnikem k sirokemu obecenstvu, aby se vyvarovalo bursovni hry, a pravem zakon tuto bursovni hru chce take postihnouti.

Je treba rozeznavati mezi interesentem zasvecenym - a ten zajiste nevydava sebe a sve jmeni v nebezpecenstvi - a mezi tim, kdo zasvecen neni; a ten, kdo zasvecen neni, koupi akcie treba nejakeho podniku i na mesici, jen kdyz mu budou dosti vychvaleny prave animujicimi navestimi a prospekty, ktere houfne dostava. Ale kdyz najednou nastane baissa, vsichni zalezou, nikdo se nechce znati k tem chvalozpevum, a ten, kdo si prisadil, plati prave tu dan z hlouposti, o ktere jsem se zminil.

V techto dnech, slavny senate, jsou podatelny bernich sprav plny. Nase obcanstvo donasi na berni spravy sva danova priznani, zejmena pokud jde a dan duchodovou a dan z obratu, a tu bych si pral, kdyz mame prvni lednove obdobi v tomto nasem obdobi volebnim, aby nastal konecne zelany a dlouho a davno postradany soulad mezi bernimi spravami a poplatnictvem. Kazdy poplatnik musi si byti vedom, ze je povinen statu davati, co mu nalezi, ale na druhe strane berni urednik musi videti v poplatniku cloveka dobre vule potud, pokud se nepresvedci o opaku. Videti a tout prix v poplatniku: cloveka, ktery chce stat osiditi, neni spravne. Odtud houfne narky na predaneni, a to prave tech malych a nejmensich, kteri, jsou-li predaneni, nevedi si rady, neznaji cestu rekursu a stiznosti k Nejvyssimu spravnimu dvoru soudnimu, a na konec, kdyz nemohou uciniti zadost sve platebni povinnosti, museji videti, jak jejich posledni majetek je za babku prodavan v exekucni drazbe. Mame, slavny senate, dnes bohudiky spoustu bernich uredniku republikansky a demokraticky bezvadne citicich, ale jsou zde stale jednotlivci, kteri jsou vyjimkou a kteri jsou stale odchovani v tom starem duchu neduvery, a tem prave plati apel zivnostensko-obchodnickeho stavu, aby na pocatku ukladaciho roku zmenili tu svoji mentalitu, aby ji take privedli v soulad s citenim sirokych vrstev a take s potrebami statu, ponevadz statu neni tim pomozeno, pakli nekdo je predanen.

A jeste na jednu vec chci zde poukazati. Stejne jako ostatni mluvci pracujicich vrstev, jako mluvci rolnictva a delnictva, take my, mluvci stavu zivnostenskeho, stojime na stanovisku, ze ma byti zavedena jednotna progresivni dan z prijmu, jez postihne vydatnou merou velky kapital, ten velky kapital, velevazeny senate, ktery je stale smelejsi a smelejsi. A ukazi vam na dvou prikladech z posledni doby, kam az jde smelost tohoto velkeho kapitalu. Vzpomenme dob zasleho cisarstvi. V parlamente byla pronesena rec. Do ni byl vpleten konfiskovany clanek, jenz tim se stal imunni. Byl-li clanek takto imunisovan, i kdyz v nem byli napadeni nejvetsi potentati zasleho cisarstvi, zadnemu z nich ani nenapadlo, ze by mohl podle stareho tiskoveho zakona se odvolati na § 19 tiskoveho zakona a prijuchati s opravou.

A ted se stala tato vec, velevazeni. Senator pronese rec proti obchodum s jednotkovymi cenami. A tu odvahu, kterou nemeli ti potentati v zaslem cisarstvi, nasel jednotkovy dum a poslal casopisu opravu imunisovane reci. A nota bene neposilal opravu vlastnich vyvodu toho senatora, jenz se nahodou jmenoval tak jako ja, nybrz poslal opravu citatu z delnickeho casopisu, "Rudeho prava". Ja to byl, ktery, pojednavaje v prosinci o obchodnich domech, jsem citoval take "Rude pravo". "Rude pravo" nedostalo od obchodniho domu opravu, ale za to dostal "Narodni stred " opravu me reci, ktera obsahovala take citat z "Rudeho prava".

Tedy zde vidite, velevazeni, jak je troufaly takovy jednotkovy dum, ktery na konec se snad odvazi opravovat i expose sameho ministra spravedlnosti. Ma k tomu konecne stejne pravo jako k oprave reci senatorovy. (Sen. Zmrhal: Kdo ten zakon delal?) Ja ho nedelal, pane kolego. Pokud se mne tyce, pane kolego, prave jsem ucinil navrh, aby tiskova novela v paragrafu, pojednavajicim o opravach, byla, doplnena, ze casopis muze odmitnouti opravu reci, ktera byla pronesena v posl. snemovne nebo v senatu. (Vyborne!)

To je potrebi zde rici, aby byla chranena vaznost tohoto shromazdeni a aby takovemu financnimu zralokovi hnizdicimu v obchodnim dome bylo ozrejmeno, ze nad nim je jeste vule, presvedceni a vaznost shromazdeni, ktere representuje narod. (Tak jest! - Vyborne!)

A jeste druha vec. Byl odhlasovan zakon o nekale soutezi. Vsichni, kdoz na nem pracovali, meli na zreteli, ze zakonem budou chraneny male a stredni podniky proti tem velkym. Ale praxe se zvrha v pravy opak. Obchodni domy podavaji sta a sta zalob na male obchodniky, na male krajinske redakce, i na ustredni list, jakmile se jim zda, ze nejsou dosti chvaleny, ze jsou v tom liste zlehcovany. Bude zapotrebi uvazovati o novelisaci zakona o nekale soutezi, ponevadz zakon tak, jak je praktikovan dnes, by byl proste vysmechem intencim zakonodarcu, kteri jej navrhli a odhlasovali.

Koncim v duvere, ze zde v v tomto vazenem sboru skutecnou soucinnosti vsech pracujicich vrstev naroda, stavu rolnickeho, delnickeho a zivnostenskeho vybudujeme ve state blahobyt pro vsechny. (Vyborne! - Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo dale panu sen. inz. Hav1inovi.

Sen. inz. Havlin: Slavny senate! Mne ulehcil praci pan zpravodaj tim, ze zjevne a jasne priznal, ze tento zakon se dela predevsim proto, aby jim byla kryta prijmova strana rozpoctu, ktery byl obema parlamentnimi sbory jiz schvalen. Myslim, ze to je velmi zajimava vec, kdyz to velmi mirne nazvu, ze snemovny schvaluji rozpocet, jehoz polozky nejsou stabilisovany, a dodatecne shaneji jejich stabilisaci financni a hospodarskou. To nebyva, zvykem, pri zadnem hospodarskem podnikani. Naopak v soukromem zivote by to vedlo k velmi tezkym porucham a svadelo by to k paralele, ktera by vypadala, trochu drasticky, ze by se totiz mohlo stati, ze by se koalice snazila jeste daleko vetsi diference rozpoctem nekryte kryti novymi danemi a bremeny, ktere by jeste vice ohrozovaly unosnost, nez tato predloha.

Pri tom soucasne musim polemisovat s duvodovou zpravou, ktera oduvodnuje vydani tohoto zakona ohledem pry na nektere jine druhy papiru. Tu myslim, ze prece posuzovani papiru akcioveho, jakozto prumysloveho oproti papiru ukladacimu je trochu jine i ve vlastni podstate, i v bezne praxi. Kupuje-li si obcan papir ukladaci, vi, ze kupuje neco bezpecneho, urciteho, pevneho, co se nemeni ve svem nominale. To nominale byva zaruceno zakonem. Snad se muze menit jen urokova mira, pokud se ovsem drzi prisliby, ktere pri kazde emisi verejnych papiru ukladacich byvaji davany, ze nebude pristoupeno k predcasne konversi nebo ke konversi bez souhlasu tech, kteri v dobre duvere sve doby upsali. Risiko je u techto papiru minimalni, kdezto koupi-li obcan jakykoliv papir prumyslovy, nese risiko celeho podnikani, nese risiko, ze sice po prvem spravnim roce muze brat po pripade dividendovy vynos, ktery je vetsi nez normalne dosazitelna urokova sazba, ale po pripade radu let nemusi brat, zadny dividendovy vynos, ztrati nejen na urocich, ale je i v nebezpeci, ze ztrati cely kapital.

Poctive reknu: byl bych chapal tendenci tohoto zakona, kdyby byl postihl mimoradne vysoke dividendy, ktere mohou pusobit jaksi provokativne. S tim budu i ja souhlasit, ale nesmi to jit uz od 5%. Jak chcete pak dokazat a jak chce dokazat vlada timto zpusobem, aby nas drobny a stredni kapitalista, ten drobny stradatel angazoval se take v podpore toho, co nazyvame financni podporou prumysloveho podnikani naseho nakupem zdravych akcii, jako vidime jinde v cizine.

Kdyz vidim, ze od 5% je dividenda a uroky z cennych papiru postizena touto dani 10%, chapu, ze si mnohy z tech, kteri by se byli chteli toho odvaziti a pomoci prumyslove vyrobe k novemu kapitalu, rekne, ze je lepe ulozit penize bud na knizku, treba s mensim urokem, nebo do statnich titru. Tim vsak nezdvihneme ani dost malo ten obrat.

Bylo-li tvrzeno kol. Basem, ze zakon je vypocitan na to, aby postihl bursovni spekulanty, nemohu to potvrdit, ponevadz jsem tuto tendenci nikde v zakone nenasel. Zakon mluvi o jmenovite hodnote, nikoliv o spekulacni hodnote. A v tom je hotova tragedie, pane kolego, ponevadz za jmenovitou hodnotu nikdo akcie jen trochu jdouciho podniku nekoupi, koupi je za kurs, a kdyz je to zdravy podnik, nekoupi je pravdepodobne pod nominale. A jestlize to zdanite 10%, privedete to k tomu, ze vlozeny kapital bude zurokovan jeste hure nez pri zpusobu, ktery zde byl projednavan.

Myslim, ze je potreba, abychom se pri reseni takovych otazek, ktere se tykaji celeho hospodarstvi, kdyz jde o veci, ktere se netykaji jedne tridy nebo nekolika jednotlivcu, nybrz ohromneho spolecenstvi lidskych spolucinitelu, kteri spolupusobi pri prumyslove vyrobe, divali na to trochu do hloubky, posuzovali to objektivne a abychom se snazili, aby s kazdeho takoveho konani vyrostlo nove pozehnani hospodarskeho zivota, ponevadz to vsichni potrebujeme. Jestlize to budeme resit jenom z duvodu fiskalnich, jenom proto, ze ministerstvo financi bude dokazovat, ze potrebuje ke kryti cele rady polozek tento mimoradny vykon - a v titulu zakona se mluvi o mimoradne dani, to neni bezpracny duchod, ponevadz duchod z akcii je podroben dani duchodove, popripade i rentove - neprospejeme tim nasemu hospodarstvi. Chcete zdanit vsechno 4 krat az 10 krat? To neni mozne. To neni zdravy zpusob hospodarskeho mysleni.

Tezce nesu, nemaje sam v zivote akcie, ze jste pominuli ohromne podniky druzstevni, ktere hantyruji miliardami a jejichz druzstevni podily nejsou dotceny ani krejcarem. Mne zajima dale, k jakym koncum muze vesti takovy nedomysleny a nepromysleny zakon. A to neni jen muj nazor, tento nazor tlumocil skoro tymiz slovy kol. Remes v rozpoctovem vyboru posl. snemovny, ze to je zakon nepromysleny, nedomysleny a ze nema odvahu, aby pro nej zvedl ruku.

Jestlize budete delat takove pristipkareni hospodarskeho zivota, jak chcete pak dat praci tisicum lidem, kteri na ni venku cekaji? Myslim, ze na to byste meli brat zretel.

Je tu druha vec. Nezda se vam, ze tento nepromysleny zakon - reknu otevrene - bude primo svadet k tomu, aby se delaly vselijake bilancni machinace, aby se zakon obchazel? A o tom prece nebudeme uvazovat, ze mozne to je.

Je tu dalsi vec. Kde mame zaruku, ze podnikatele, kteri budou timto zpusobem postizeni, neudelaji druhe opatreni, ze zvysi kmenovou hodnotu akcii sloucenim dvou nebo tri akcii, a zakon prijde tak ad absurdum a nevynese to, co od neho statni financni sprava ceka. A kde je zaruka, ze v jine fazi se podniky tohoto druhu nedovedou premenit na podniky spolecenstevni, ktere nespadaji pod tento zakon? Mam dojem, ze je to jenom nepatrny, maly usek. Ktery ma byt pokuse m o nove reseni hospodarskych pomeru a ze to neni pokus zdarily, naopak ze je to pokus velmi nepovedeny. Postihujete vysoke mimoradne dividendy, ale nejdete na takovou mez 5%! To byvala normalni urokova mira jeste pred nedavnem, kdy kazdy clovek pocital, nedostane-li 5%, ze se mu krivdi, ze dostava velmi malo.

Chtel bych se jeste take zminiti take o tom, ze takovyto postup povazuji za urcite podlamovani pravni jistoty a bezpecnosti. Kdyz se ustavuje akciova spol., to neni vec, aby se seslo nekolik lidi za zavrenymi dvermi a bez schvaleni uradu mohli si zaridit, co chteji. Je to vsechno pod verejnou kontrolou, je tam verejny dozor, jsou uverejnovany bilance apod., zasahuje do toho rada urednich organu, nekdy snad az prilis velika, ale jestlize zavadime takove veci a zavadime je uz ted behem roku, podlamujeme tim kalkulacni moznost, privadime tim do rozpaku podniky, ktere uz uplynuly rok hospodarsky prozili a budou se za nej vyrovnavat do nove stizene situace a nevim, zdali se statnim financim dostane toho, co zadaji.

Myslim, ze zakony, ktere jsou nedomyslene nebo nepromyslene nejsou tim pravym pozehnanim, ktere ocekava od nich cela verejnost, neprispivaji k reseni otazek, ktere konec koncu bychom jiz vsichni radi videli vyreseny, nejen vy z vlady, nybrz i my ze statotvorne oposice. To jsou otazky, ktere hybaji myslemi nejen statisicu, nybrz milionu lidi, abychom pomohli hospodarskemu zivotu. Kdykoliv vlada prijde s veci, o niz budeme vedet, ze je tu zdrava vule rozumne podporovat hospodarske podnikani po vsech strankach, at prumyslove, zivnostenske, obchodni ci zemedelske, nepochybujte o tom, ze budeme na svem miste, ale nesnesl bych dobre,m abychom si dali vziti pravo kritiky takovych veci, se kterymi nesouhlasime. Mel jsem dojem, ze hospodarskem zivote je prece jen jedna zasadni stranka v tom smyslu, ze v narodnim hospodarstvi nemuze prevazovati jenom moment fiskalni. Jestlize budou v narodnim hospodarstvi jenom momenty fiskalni, jak je tomu v teto predloze, pak narodni hospodarstvi nebude ve znameni rozvoje, noveho zvetseni narodniho jmeni a tim take zvetseni narodniho duchodu a tim pripadne obecneho blahobytu, nybrz to bude obracene a mam dojem, ze timto zpusobem se pripravuje nestastny postup a ze se budou danove zakladny pro budoucnost trvale zmensovat, nikoli zvysovat, a to je zabijakem posledni spetky hospodarstvi, kterou jeste mame a ktere potrebujeme, abychom byli statem. (Vyborne! - Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena.

Udeluji slovo k doslovu panu zpravodaji kol. Hubkovi.

Zpravodaj sen. Hubka: Vazeny senate! Snizeni urokove miry z kapitalu prestalo byti v posledni dobe zalezitosti financni spravy tohoto statu a stalo se zalezitosti verejnych mineni. Se vsech stran bylo volano, aby urok z vypujcek byl upraven tak, aby dluznik snesl urokovou miru, a bylo take volano po tom, aby prave snizeni urokove miry uvolnilo nove podnikani, jez ma byti zakladem znovuzrozeni naseho hospodarskeho zivota.

Po dlouhem a umornem jednani, ktere bylo vedeno jednak ze strany ministerstva financi, jednak se strany zastupcu prislusnych peneznich ustavu a korporaci, jichz se tato vec tyka, bylo dosazeno toho, ze v prosinci r. 1935 bylo vydano prislusne vladni narizeni o snizeni urokove miry.

Toto snizeni urokove miry musi ovsem vyvolati jako dusledek radu jinych opatreni, a jednim z techto dusledku je prave take tato mimoradna dan z dividend a uroku z nekterych cennych papiru. Je to z toho duvodu, aby nebyla na jedne strane ta nevyhoda nizkych uroku, rekneme a na pr. v lidovych peneznich ustavech nebo sporitelnach a zaloznach, kde pocitaji se ze vkladu 2 az 3% uroku, a na druhe strane aby se nevychazelo vstric urcitym zajemcum potud, ze by v urcitych pripadech urokova mira byla daleko vyssi a vedla by k tomu, ze by nebylo drobnych vkladatelu nebo zajemcu, kteri by kupovali statni nebo pripadne i jine cenne papiry, postizene prave upravou urokove miry. Proto prichazi take tento navrh s mimoradnou dani. Spravne rekl p. dr. Bas, ze tato dan postihuje bezpracne duchody. At pan sen. Havlin tvrdi tak, ci onak, faktum jest, ze urokove prijmy jsou prijmy bezpracnymi, a dosahuji-li tyto urokove nebo dividendove prijmy vetsi miru nez 5%, myslim, ze je zcela spravne, ze jsou zatizeny zvlastnimi bremeny, ponevadz prave je zde i duvod, ktery naznacil p. dr. Bas, ze se ma timto opatrenim celiti urcitym spekulacnim zajmum. Chapeme ovsem interes a vyvody pana kol. Havlina, ponevadz zde zastupuje vrstvy, jez s bezpracnymi duchody maji velmi mnoho co delat, a jemu zalezi prave na tom, aby tyto vrstvy, cerpajici namnoze sve prijmy z bezpracnych duchodu, nebyly zatezovany takovym prostredky, jez maji slouziti jednak k ucelu m statu, jednak maji upravovati niveau prijmu z kapitalu, jak to bylo zavedeno nizsi urokovou mirou.

Pokud se Tyce pripadnych machinaci se zakonem, je to veci prislusneho ministerstva, aby v provadecich predpisech k tomuto zakonu se zabranilo vsemu tomu, co by mohlo byti vyvozovano jako zvlastni akce na zaklade tohoto zakona. Ze neco se diti bude, o tom muzeme byti skoro presvedceni, ponevadz jiz mame urcite zkusenosti, jak to u nas chodi, a jak urcite strany, urciti jednotlivci v nasem state dovedou se vyhybati bremenum, ktera obycejny smrtelnik beze vseho na sva bedra prijima. Je veci administrativy, aby nasla po teto strance nalezite reseni; to neni zalezitosti zakona. Je pravda, ze bezpracny duchod, urokova mira, kterou dostavam z ulozenych penez, je zatizena jiz dani duchodovou, rentovou a nyni prichazi jeste tato mimoradna dan, ale uvazte, do jake miry je zatizen konsument konsumnimi danemi nebo dani obratovou a musi konati svoji povinnost. Musi ji tedy konati i ten, kdo ma ulozeny kapital, a to tim, ze jest mu ukladana dan v nekolikeronasobne forme.

Pripominam v teto veci, ze rozpoctovy vybor senatu zabyval se take otazkami, ktere byly predlozeny senatu se strany melioracnich druzstev a elektrarenskych svazu. Zabyval se temito vecmi velmi podrobne a byla dodra nalada k tomu, aby melioracnim druzstvum a elektrarenskym svazum pri vydavani jejich dluznich upisu vyslo se vstric. Ale po konstatovani se strany odborneho zastupce ministerstva financi rozpoctovy vybor upustil od reseni techto otazek a spokojil se pouhou resoluci, kterou po odhlasovani prislusneho zakona jeste prectu a oduvodnim. Poikud se tyce melioracnich svazu, nebylo pristoupeno na reseni teto veci proto, jezto otazka zakona je zalezitosti kratkeho casu, je tu nebezpeci z prodleni, tyka se tento zakon cele rady dluznich upisu a papiru, ktere jsou pripraveny dnes v hypotecnich a zemskych bankach k 1. unoru k proplaceni, a je treba, aby tato vec byla do 1. unora skoncovana. Mimo to hraje zde ulohu ta okolnost, ze na pr. melioracni svazy vykazuji ve svych dluznich upisech jen castku 3 mil. Kc, z nichz 5 % urok dela 150.000 Kc, 10% sleva z techto 150.000 cini pouhych 15.000, coz rozdeleno na mnoho set melioracnich druzstev znamenalo by velmi nepatrne prijmy pro tato melioracni druzstva, ale pri tom ohromne administrativni zatizeni.

Pan ministr, jenz byl pritomen dnesnimu jednani v koalici, prislibil, ze tuto nevyhodu pro melioracni druzstva bude se snaziti pro melioracni druzstva zuctovat jeste jinym zpusobem.

Pokud se tyka elektrarenskych svazu, bylo konstatovano, ze v tom pripade, kdyby se jim melo vyjiti vstric, musilo by se vyjiti take vstric jinym korporacim, ktere pracuji se svymi emisnimi upisy tak, jako pracuji elektrarenske svazy; byly by to zemske banky, byly by to hypotecni banky, ale ponevadz se temto vstric nevychazi, neni mozno take, aby se vyslo vstric elektrarenskym svazum.

Nezbyva mne nic jineho, nez k tomu dodati, ze v zastoupeni rozpoctoveho vyboru doporucuji osnovu zakona k prijeti. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho

nadpisu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Neni namitek.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 99 ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 94.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 8: Druhe cteni osnovy zakona o mimoradne dani postihujici dividendy a uroky z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych (tisk 99).

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoli.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 99 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 94.

Projedname nyni resoluci, ktera byla prijata ve vyboru rozpoctovem.

Prosim pana zpravodaje o jeji precteni. Zpravodaj sen Hubka (cte)

Ponevadz pri teto osnove zakona nebylo prihlizeno k uprave melioracnich dluhopisu, ktere maji stejnou pravni strukturu komunalnich dluhopisu, zada rozpoctovy vybor, aby ministerstvo financi ucinilo vhodna opatreni, aby tento rozpor byl vyrovnan.

Zminil jsem se jiz, proc doslo k prijeti teto resoluce, a proto doporucuji take, aby tato resoluce senatem byla schvalena.

Predseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s touto resoluci, otistenou ve zprave vyborove a prave prectenou p. zpravodajem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tato byla schvalena.

Tim je porad schuze vyrizen.

Mezi schuzi byl rozdan tisk: Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Tisk 99. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny k vladnimu navrhu zakona o mimoradne dani postihujici dividendy a uroky z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych (tisk 94).

Predseda (zvoni):

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v utery dne 4. unora 1936 o 16. hod s

1. Zprava vyboru branneho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 70) k vladnimu navrhu zakona o civilnich hlidacich vojenske spravy (tisk 100).

2. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni ke schvaleni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a spolkovym statem Rakouskym o celnim projednavani modnich publikaci, sjednana vymenou not v Praze dne 22. kvetna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 22. kvetna 1435, cis. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

3. Druhe cteni osnovy zakona, ktorym sa menia a doplnuju niektore ustanovenia zakona o pozadovani dopravnych prostriedkov pre ucely vojenske (tisk 97).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim dnesni schuzi.