Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 18. schuze (obsah, prilohy) | Streda 29. ledna 1936

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 109 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hodin 12. minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, dr Fritzovi, dr Gregerovi, Hakenovi, Chalupnikovi, Keilovi, dr Krcmerymu, Kreibichovi, Kubacovi, inz. Lohnertovi, Machovskemu, Mikulickovi, Popovicovi, Steinerovi, Stellwagovi, dr Tischerovi, Wenderlichovi; dodatecne na vcerejsi schuzi sen. dr Hrubanovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly prodlouzeny zdravotni dovolene sen. Fussymu do 15. brezna. 1936, sen. Filipinskemu na 14 dnu.

Zpravy tisky 100 a 101.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

1. Zprava vyboru branneho k usneseniu posl. snemovne (tisk 62) o vladnom navrhu zakona, ktorym sa menia a doplnuju niektore ustanovenia zakona o pozadovani dopravnych prostriedkov pre ucely vojenske (tisk 97).

Zpravodajem je pan sen. dr inz. Botto, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr inz. Botto: Slavny senat! Ako znamo, mame dva zakony, ktore obsahuju normy o pozadovani dopravnych prostriedkov pre ucely vojenske. Prvy, z 13. maja 1934, c. 117 Sb. z. a n., je platny za mobilizacie a vo valke a, ak toho potreba vyzaduje, i v cas mimoriadneho povolania zalohy a nahradnej zalohy. Druhym je c. 68 Sb. z. a n. z 12. maja.1932, ktory upravuje pozadovanie dopravnych prostriedkov pre ucely vojenske v dobe mieru. Ucinok zakona prveho javi sa v cas mieru iba v tom, ze sa dla neho robia pripravy pre umoznenie hladkeho dosazenia jeho ucelov v dobach mimoriadnych.

Pri uskutocnovani tychto priprav sa ukazalo, ze zakon c. 117/24 potrebuje niektore zmeny a doplnky, ma-li podla dnesnych vacsich moznosti plnsie vyhovovat svojmu ucelu ako doteraz. Previest v nom tieto zmeny a doplnit ho je cielom prejednavanej novelizacie, ktoru posl. snemovna uz prijala. Zakon c. 68/32 ostava v platnosti v zneni dosavadnom, jeho sa pritomna novelizacia nijako nedotyka.

Osnova obsahuje styri clanky. Vlastne zmeny a doplnky zakona c. 117/24 su v cl. I, v cl. II su prechodne ustanovenia, v cl. III sa zmocnuje minister narodnej obrany, aby upravil a v Sb. z. a n. vyhlasil plne znenie zakona c. 117/24, ako vyplyva zo zmien, prevedenych prave prejednavanym zakonom. Cl. IV je obvykla nalezitost kazdeho zakona: ustanovenie o tom, kedy zakon nabyva platnosti a ktory minister ho ma previest. Ustanovenie cl. III nemalo by chybat ani v jednej novelizacii, lebo plne znenie novelizovaneho zakona usnadnuje orientovat sa v nom.

Najdolezitejsie zmeny a doplnky, ktore pojednavana osnova prinasa do zakona c. 117/ 24 su tieto:

1. § 1 rozsiruje pozadovanie dopravnych prostriedkov i na vsetky druhy plavebnych prostriedkov aj s ich prislusenstvom. Aby nebolo pochyby, ktore plavebne prostriedky ma zakon obzvlast na mysli, jeho § 15 vsunuje do povodneho zakona novy § 47a), v ktorom su tieto druhy podrobne vypocitane. Tu stanoveny je i sposob vedenia ich evidencie, prehliadky, ocenovania a prejimania. Vojenska sprava prevezme ich bud do vlastnictva alebo iba na pouzivanie. Pozadovane mozu byt vsetky plavebne prostriedky, ktore maju domovsky pristav v republike Ceskoslovenskej, i keby boly v dobe mobilizacie mimo jej uzemia.

Niet snad ani jedneho statu, ktoreho vojenska sprava mala by moznost, aby sama udrzovala vsetky pre pripad mobilizacie potrebne plavebne prostriedky, tym menej nasa, a preto taketo opatrenie bolo nevyhnutne potrebne.

2. Dalsi vyznamny doplnok, pripadne zmena tyka sa evidencie koni. Ustanovenie zakona c. 117/24, dla ktoreho klasifikacna komisia pre kazdeho kona, ktory bol zastupcom vojenskej spravy vybrany alebo prijaty, vydava evidencny list, ostava nezmenene. Vojenska sprava dava vsak sluzobne kone jazdeckych zbrani, ktore pocas mieru nepotrebuje, ale ktore nevyhnutne musi mat ako zalohu pre pripad mobilizacie, do sukromneho uzivania. Taketo kone po siedmych rokoch prechadzaju do vlastnictva uzivatelovho a vtedy prestavoli byt aj konmi evidencnymi. Dla ustanovenia prejednavanej osnovy tieto kone zostavaju i nadalej v evidencii a to bez zvlastneho pokracovana klasifikacneho. Evidencny list pre taketo kone vyda vojensky utvar pri ich odovzdavani do vlastnictva uzivatelovho. Novum je i to, ze 1ehota pre hlaseni.e zmien pri vsetkych evidencnych konoch snizuje sa s 15 dni na 8.

Cielom tohoto opatrenia je zvysit pocet zalozneho konstva, lebo nedostatocnost je hodne citelna.

3. Prejednavana osnova prinasa dalej dolezite zmeny aj do evidencie a do klasifikacie motorovych vozidiel. Jej § 7 nahradzuje § 35 zakona c. 117/24 novym znenim. Dla noveho znenia vojenska sprava zpravidla nebude uz pozadovat od drzitelov motorovych vozidiel prihlasky k supisu, ale pre svoju evidenciu bude pouzivat vypisov z registrov, ktore vedu okresne pripadne policajne urady. Drzitelia osvobodzuju sa tak od povinnosti, na ktore sa casto ponosovali. Je to tedy ulahcenie pre obecenstvo. Ale supis vozidiel moze byt jednako nariadeny kedykolvek, bude-1i toho potreba vyzadovat. Z dalsich zmien vyplyva, ze ani klasifikacia motorovych vozidiel zpravidla nebude vykonavana. Nove vozidla budu dostavat evidencne listy od vojenskej spravy hned pri prechodu do pouzivania a to bez zvlastneho skumania ich sposobilosti pre vojensku sluzbu, lebo sa predpoklada, ze ako nove su sposobile. Moznost kontroly ponechava sa vsak i tu. Evidencne listy niektorych starsich vozidiel sa zrusia, moznost klasifikacie jednako ostava i tu, lebo v motorovych vozidlach, s ktorymi vojenska sprava moze pocitat, je vobec velky nedostatok. Vojenske spravy inych statov su i tu v znacnej vyhode.

4. Pozadovane dopravnych prostriedkov rozprestiera sa pritomnou novelizaciou i na radiotelegraficke zariadenia lietadlove ako na predmety pre vojensku spravu velmi dolezite. Drzitelia lietadiel az na niektore vynimky povinni su predkladat kazdeho stvrt roku soznam leteckeho a provozneho materialu ako i soznam pouzivanych hangarov, letist a dielni s uvedenim mnozstva a stavu. I tu je ulahcenie pre obecenstvo, lebo prv museli tieto prihlasky robit kazdy mesiac.

5. Osnova obsahuje konecne zmeny a doplnky, tykajuce sa ocenenia niektorych dopravnych prostriedkov, stanovi trestne sankce a pod.

Branny vybor prejednal usnesenie posl. snemovne vo svojom zasadnuti dna, 23. januara 1936 a s ohladom na to, ze touto novelizacou zakona c. 117/24 rozmnozuju sa dopravne prostriedky, ktore vojenska sprava vo vynimecnych casoch nutne potrebuje, zdokonaluje sa hladky priebeh mobilizacie a tym na pomaha sa brannost statu, doporucuje slavnemu senatu, aby pritomnu osnovu prijal v zneni nezmenenom, ako ju prijala i poslanecka snemovna, podla sen. tisku 62. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo prihlasenemu recniku, panu sen. Fritschovi.

Sen. Fritsch (nemecky): Slavny senate! Pred nami lezi osnova zakona, podle ktere se vojenske sprave poskytuje pravo pozadovati ruzne dopravni prostredky, potahy a motorova vozidla pro potreby armady. Uznavame nutnost toho, aby armada byla opravnena ve vaznem pripade pouzivati vsech pomocnych prostredku, ktere ma po ruce, musime vsak upozorniti na to, ze dopravni prostredky tazene zviraty vetsinou dodava nase zemedelstvi, a tu musime zadati, aby provadeni tohoto zakona vuci zemedelstvi dalo se zpusobem pokud mozno liberalnim. Dodavani motorovych vozidel vyzaduje predevsim, aby se motorova vozidla mohla primerene vyvijeti. K tomu je potrebi, aby nas automobilovy zakon byl primerene novelisovan. Je potrebi, aby primerene snizeny byly dane, ktere dnes jeste brani vyvoji motorovych vozidel, aby vyroby motorovych vozidel neubyvalo, nybrz aby byla primerene zvysena. Je take potrebi, aby motorova vozidla jakehokoli druhu take venku se stala u obyvatelstva primerene popularnimi a aby predevsim venkovske obyvatelstvo nespatrovalo jiz v motorovych vozidlech a dopravnich prostredcich postrach nasich selskych vesnic, ktery nesmirnym zvirenim prachu venku v nasich vesnicich poskozuje zdravi, a aby nase silnice byly primerene upraveny pro dopravu motorovymi vozidly. To jsou predpoklady, kterych je potrebi, aby se motorovym vozidlum dostalo onoho vyznamu, ktereho je potrebi, aby se pro vojenskou spravu stala upotrebitelnou pomuckou v nasi armade.

Nejdulezitejsi vsak jest, aby primerene byla zvysena popularita ceskoslovenske armady venku mezi lidem bez rozdilu narodnosti. Chtel bych poukazati na mimoradnou dulezitost toho, aby v prve rade potreby armady chapany byly take venku mezi lidem. Poukazal bych k tomu, ze kazde odstrkovani ruznych narodnosti v armade nutno odstraniti, aby kazdy statni obcan mel vedomi, ze armada je cinitelem, ve kterem panuje rovnopravnost ve vsech oborech. (Potlesk.) Pusobi tudiz zcela podivne, jestlize se na jedne strane od narodnosti tohoto statu zadaji obeti pro armadu, kdyz vsak na druhe strane musime konstatovati, jak v posledni dobe opetovne proniklo do verejnosti, ze se pri dodavkach pro armadu ve skutecnosti meri dvojim loktem. Co tomu mame rici, kdyz v jiste zakazce ministerstva nar. obrany stoji: "Pocet ceskych uredniku nutno prizpusobiti pomeru ceskych delniku, v zavode zamestnanych." Co tomu mame rici, kdyz se pravi: "Pocet delniku ceskoslovenske narodnosti nutno prizpusobiti pomeru obyvatelstva v krajine." Co mame rici, kdyz se pravi: "Zadny zamestnanec zavodu nesmi se priznavati k protistatnim stranam." Co mame rici, kdyz se zada: "Firma bude kazdeho ctvrt roku ministerstvu hlasiti, co v uplynulem ctvrtleti ucinila ve veci pozadovanych naprav. Jako nahradu za propustene nespolehlive zamestnance neprijme jinych nespolehlivych zamestnancu."Co mame tomu rici, kdyz se pravi: "Az do 30. dne mesice ma firma sdeliti, zdali podminky bezvyhradne prijima ci nikoli. Nedojde-li kladna nebo zaporna odpoved do uvedene lhuty, bude ministerstvo miti za to, ze neprijima podminek tohoto

dopisu, a dodavku ihned zada nekomu jinemu."

Slavny senate! Co rozumite pod slovem "protistatni"? Myslite, ze musite oznaciti za nepratele statu ty, kteri se vidi nuceni prihlizeti k tomu, aby zachovavany byly statni zakladni zakony, ustavni zakony, ktere vsem narodnostem podle §u 128 priznavaji rovnopravnost? Myslite, ze za nepratele statu nutno oznaciti vsechny ty, kdoz jsou nuceni vesti zasadni pravni boj o to, aby se vsude dbalo rovnopravnosti? Jste-li toho mineni, nuze pak je to mezi obema narodnostmi tohoto statu jiste velice spatne. My ze sudetskonemecke strany ucinili jsme si zasadou, privesti veskery sudetskonemecky lid k aktivismu, ale ke zdravemu aktivismu, a to na zaklade rovnopravnosti, na zaklade ustavy, na zaklade §u 128. (Potlesk.) Musime vsak videti, ze na ceske strane neni zde ochoty stisknouti podavanou pravici, nybrz ze zde nadale je snaha, nasledkem urcitych pomluv liciti nasi stranu jako statu nebezpecnou, stat popirajici. Je zcela na vas, velevazene damy a panove, a na vlade, abyste nas v nasi praci podporovali, nebo zase privodili pomery, ktere ani te ani one narodnosti nemohou byti na prospech a ktere nakonec musi prirozene projeviti ucinky take v armade. Proto se domnivam, ze pri teto prilezitosti, kdy bezi o prinaseni obeti pro armadu, poukazati musim k tomu, ze nutno zmensiti protivy mezi narodnostmi. Take prace nemeckeho delnika, nemeckeho sedlaka, ktery kona svoji povinnost vuci vojenske sprave, musi byti ocenena, a nutno zde vytvoriti pomery, ktere prospeji vybaveni a vybudovani armady. Musime vsak stale a vzdy znovu zasadne zduraznovati, ze to je mozne jen tehdy, kdyz narodnostem tohoto statu bude dan vnitrni pocit, ze nejsou odstrkovany, nybrz ze jsou zde rovnopravni statni obcane, ze nejsou ani zatlacovani ze sveho pracovniho mista, a ze to, ma-li se prihlizeti k nemeckym podnikatelum, necini se zavislym od toho, jak daleko se veri nebo neveri pomluvam.

Snad nekdo rekne, ze ustanoveni, ktera. jsem nyni predcital, nejsou zcela noveho puvodu, nybrz ze datuji se jiz od nekolika let. Nuze, mam za to, ze nam musi staciti, vime-li, ze tato ustanoveni, ktera zde ministerstvo nar. obrany opetne zase vydalo anebo alespon zachovavalo, nejsou s to povznesti nasi duveru k vojenske sprave. Prece se podavalo ohrazeni. Poukazuji zde na zpravu "Prager Presse", kde se posl. Taub rovnez zajimal o tuto vec a intervenoval u prislusneho ministerstva. Ze zpravy "Prager Presse", ktera se prece povazuje za autentickou, vyplyva zcela jasne, ze se nadale trva na zasade, ze se dodavky pro armadu zadavaji jen zcela urcitym podnikatelum, kteri zase zamestnavaji jen zcela urcite delniky. Z techto duvodu chtel bych opetovne poukazati na neudrzitelnost techto ruznych narizeni a upozorniti na nebezpeci, jake nakonec mohou vzbuditi takovato ustanoveni, urazejici nemecky lid. Je tudiz take pri teto prilezitosti nutno zdurazniti, ze my nadale vesti musime boj o zachovavani ustavnich zakonu vuci vsem narodnostem, ze jsme vsak v tomto boji stale jeste nenalezli spravneho porozumeni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena. Udeluji p. zpravodaji sen. dr inz. Bottovi slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. dr inz. Botto: Slavny senat! Len kratko bych chcel poznamenat na vyvody predrecnika, ze podla mojho vedomia a nas vsetkych nerobi sa v armade nijaky rozdiel medzi narodnostmi. Vsetky narodnosti su rovnake, taktiez pri dodavkach pre armadu; a je prirodzene, ze robotnictvo musi byt v kazdom podniku spolahlive, a tym viac pri dodavkach pre armadu. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati o osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem najednou.

Jsou namitky? (Namitky nebyly.)

Neni namitek.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona byla schvalena s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i uvodni formuli podle zpravy vyborove tisk 97 ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 62.

Projedname nyni odst. 2 poradu, jimz jest

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 4), kterym se predklada N. S. R. Cs. ke schvaleni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a spolkovym statem Rakouskym o celnim projednavani modnich publikaci, sjednana vymenou not v Praze dne 22. kvetna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 22. kvetna 1935, cis. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Novak (rep.). Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou ze dne 4. kvetna 1921, jakoz i dodatkova umluva z roku 1924 stanovila smluvni poznamkou, ze modni publikace, ktere podle sve povahy podlehaji clu v saz. cis. 299 csl. celniho tarifu, maji se za podminek touto smluvni poznamkou urcenych odbavovati beze cla. V dusledku nejasne definice modnich publikaci dochazelo k celnim sporum. K zadosti Rakouska bylo toto ustanoveni v dodatkove umluve r. 1931 pozmeneno, avsak ani to nestacilo pro urcite hranicni pripady a dochazela k novym celnim sporum.

Pri nynejsim obchodne-politickem jednani s Rakouskem byla otazka znovu projednavana a dospelo se k dohode o nove a sirsi definici pojmu modnich publikaci, ktera by kryla temer vsechny prakticke pripady.

Dosavadni text poznamky k saz. cis. 299 csl. celniho sazebniku se nahrazuje timto znenim:

Poznamka k sazebniku c. 299 modni publikace (sesite nebo s volnymi listy), jakoz i k nim obsahove patrici do publikaci vlozene prilohy, jako archy strihu, vzorkove listy pro pleteni, hackovani, vysivani nebo siti, modni obrazky a podobne projednavaji se beze cla podle saz. c. 647.

Ustanoveni zaverecneho protokolu k recene dodatkove umluve k poznamce k saz. c. 299 se rusi. Predpoklada se timto, ze jiz ve veci nenastane sporu.

Aby dohoda mohla byti co nejdrive uvedena v zivot, byla mezi delegacemi sjednana vymena predkladanych not, jimiz se jednak drivejsi poznamka k saz. c. 299 csl. celniho tarifu meni, jednak se rusi ustanoveni zaverecneho protokolu, ktere se novym textem stava bezpredmetnym. Tato umluva jest nedilnou soucasti dodatkove umluvy ze dne 22. cervence 1931. Bude ratifikovana a vstoupi v platnost 15. dne po vymene ratifikaci, jez bude provedena ve Vidni. V prozatimni platnost jest tato smlouva uvedena vladni vyhlaskou ze dne 22. kvetna, 1935, c. 115 Sb. z. a n.

Narodohospodarsky vybor doporucuje slavnemu senatu, aby dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a spolkovym statem Rakouskym o celnim projednavani modnich publikaci byla schvalena. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. dr Stefanek. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Stefanek: Slavny senat!

V predlozenom navrhu sa jedna o dodatkovu umluvu z r. 1924. k obchodnej dohode s Rakuskom, kde je ustanovene, ze modne publikacie, ktore podliehaju clu v saz. c. 299 ceskoslovenskeho colneho tarifu, maju sa za urcitych podmienok odbavovat bez cla. Toto ustanovenie bolo r. 1931 pozmenene cielom presnejsej definicie pojmu modnych publikacii. Novy text vsak preca nebol dokonaly a dochadzalo preto k colnym sporom.

Bolo preto treba novych ujednani, ktorymi nepresnosti definicie o modnych casopisoch a tlacivach su odstranene. Texty not o novom ujednani medzi vladou ceskoslovenskou a Rakuskom sa prikladaju v povodnom zneni ceskom a nemeckom, a mozu byt v novej textacii bezo zmeny prijate.

Zahranicny vybor doporucuje, aby senat predlozenu dohodu schvalil i s prislusnym schvalovacim usnesenim, ponevac vec je inak docela jasna. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se nikdo neprihlasil. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove tisk 48 ve cteni prvem.

Vykoname nyni druha cteni schvalovacich usneseni, jez byla prijata ve vcerejsi schuzi, odst. 3 az 5 dnesniho poradu.

3. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada NSRCs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Mad'arskym o stanoveni jednotne vseobecne doby hajeni ryb a o podminkach pro povolovani nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, podepsana dne 8. cervna, 1934 v Budapesti (tisk 49).

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji, nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Predseda: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato take ve cteni druhem podle zpravy vyborove tisk 49.

4. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu NSRCs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv

Predseda: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato take ve cteni druhem podle zpravy vyborove tisk 50.

5. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu NSRCs. dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 8. unora 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1935, cis. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. Plaminkove, za vybor narodohospodarsky sen. Krize - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Plaminkova: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kriz: Nemam.

Predseda: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato take ve cteni druhem podle zpravy vyborove tisk 52.

6. Druhe cteni osnovy zakona o trestnosti pytlactvi v zemi Slovenske a Podkarpatoruske (tisk 73)

Tazi se pana zpravodaje sen. Riedla (na miste omluveneho sen. dr Miloty), zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 73 take ve cteni druhem.

Projedname nyni 7. odstavec poradu:

7. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny k projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkapatoruskej (tisk 1079-III).

Jelikoz nebylo mozno, aby posl. snemovna projednala uvedena usneseni senatu ve lhute stanovene §em 43 ust. listiny, navrhuji, aby lhuta k projednani techto veci prodlouzena byla o 2 1/2 mesice.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina: Navrh se schvaluje a senat prodlouzil posl. snemovne lhuty dane §em 43 ust. listiny o 2 1/2 mesice.

Projedname nyni posledni odstavec dnesniho poradu:

8. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 94) k vladnimu navrhu zakona o mimoradne dani postihuji dividendy a uroky z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych (tisk 99) [podle §u 35 jedn. radu].

Zpravodajem je pan. sen. Hubka. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavny senate! Rozpoctovy vybor senatu projednaval vladni navrh zakona o mimoradne dani, postihujici dividendy a uroky z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych, ve sve vcerejsi schuzi. Predkladam duvodovou zpravu rozpoctoveho vyboru.

S dani, ktera podle vladniho navrhu zakona ma byti zavedena z dividend a uroku z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych, pocita statni rozpocet na r. 1936. Dan tato ma vynesti 44 mil. Kc.

Odhlasovanim rozpoctu vzali jsme na sebe take zavazek zabezpeciti k uhrade vydani statu take prislusny prijem. Zakon ma krome toho ucelem upraviti urokove a vynosove pomery cennych papiru v tom smeru, aby, kdyz je snizen vynos statnich papiru, byl snizen i vynos papiru dividendovych a jinych cennych papiru, pri cemz se snizuji take uroky ze zastavnich listu a komunalnich dluhopisu ve prospech onech dluzniku, jejichz vypujcky tvori podklad pro emisi dluznich upisu a komunalnich resp. zastavnich listu.

Z uvedenych duvodu doporucuje rozpoctovy vybor, aby senat schvalil osnovu zakona, jak se na ni usnesla posl. snemovna, ve zneni sen. tisku 94 i s resoluci, ktera byla v rozpoctovem vyboru prijata. (Souhlas.)