Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 17. schuze (obsah) | Utery 28. ledna 1936

Uvedena umluva upravuje v rybarstvi, provozovanem v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, jednak dobu, po kterou bude rybolov v hranicnich tocich zakazan, dale pak stanovi podminky, kterym je podroben rybolov v noci, t. j. od zapadu do vychodu slunce.

Ramcove byly obe tyto veci upraveny ceskoslovensko-madarskym hranicnim statutem, vyhlasenym ve Sbirce zak. a narizeni v c. 8/1931, clanky 45 a 46 hlavy IV, podle nichz si smluvni strany sjednaly, ze se dohodnou o jednotlive vseobecne dobe hajeni a o podminkach pro povoleni nocniho rybolovu.

Pokud jde o nocni rybolov v hranicnich tocich, nutno uvesti, ze tento byl po statnim prevratu zakazan z duvodu statni bezpecnosti a z duvodu celnich. Timto zakazem vsak bylo poskozeno mnoho rybarskych rodin, kterym nocni rybolov poskytuje nezbytnou vyzivu a proto byl od roku 1922 nocni rybolov vyjimecne z techto existencnich duvodu povolovan.

Kdyz byl sjednan ceskoslovensko-madarsky hranicni statut, bylo s ceskoslovenske strany trvano na uplnem zakazu nocniho rybolovu podle clanku 46 tohoto statutu. S madarske strany nebyl vsak tento zakaz dodrzovan, cimz byly hmotne poskozovany rodiny na ceskoslovenske strane, ktere proto nalehaly na povoleni nocniho rybolovu. Po ceskoslovenske intervenci doslo ke sjednani dohody o nocnim rybolovu podle cl. 46 hranicniho statutu a soucasne byla podle cl. 45 tehoz statutu sjednana jednotna doba hajeni ryb v hranicnich tocich. To se stalo uvedenou umluvou, podepsanou 8. cervna 1934 v Budapesti.

Podle ni je stanovena jednotna doba hajeni od 1. dubna az do 30. kvetna. Povoleni k nocnimu rybolovu maji udelovati u nas okresni urady a to zcela vyjimecne po dobu od 31. kvetna do 30. zari opravnenym rybarum, kteri provozuji rybarstvi po zivnostensku, maji stale bydliste v pobrezni obci, jsou zachovali a duveryhodni a u nichz neni se treba obavati, ze by udeleneho povoleni zneuzili. Nocni rybolov je podroben povinnemu hlaseni financni strazi a je pri nem zakazano pristavati u brehu druheho statu nebo tam vstupovati.

Predlozenou umluvou se pozmenuje platny pravni stav republiky Ceskoslovenske ve dvou mistech. Meni se doba hajeni upravena §em 18 zak. cl. XIX/1888, ktery plati dosud v zemi Slovenske a v zemi Podkarpatoruske a umoznuje se nocni rybolov, zakazany §em 23,

pism. f ) cit. zakona. Ustavnim schvalenim uvedene umluvy se tyto dve zvlastni normy v umluve obsazene stavaji platnym pravem vnitrostatne zavaznym podle §u 1 zakona 151/1930 (uprava, pravnich a hospodarskych pomeru v pohranicnich uzemich).

Poslanecka snemovna schvalila tuto umluvu v 362. schuzi dne 12. brezna 1935.

Vzhledem k tomu, ze se ustanoveni umluvy shoduji pokud mozno s byvalym uherskym rybarskym zakonem cl. XIX/1888, ktery dosud plati v zemi Slovenske a v zemi Podkarpatoruske a proto, ponevadz je v umluve dbano ochrany ceskoslovenskych zajmu, ustavne-pravni vybor projednav vladni navrh ve schuzi dne 16. rijna 1935, doporucuje slavnemu senatu schvaliti tuto umluvu mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym i se schvalovacim usnesenim. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor zahranicni, pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate! Zahranicni vybor pojednal o vladnim navrhu, o kterem referoval za vybor ustavne-pravni pan kol. dr Havelka dne 17. listopadu m. r.

V hranicnim statutu ceskoslovensko-madarskem schvalenem Narodnim shromazdenim a vyhlasenem pod c. 8 r. 1931 Sb. z. a n., bylo stanoveno ve cl. 45, ze se oba staty dohodnou o jednotne vseobecne dobe hajeni, po kterou bude zakazan rybolov v hranicnich tocich. Ve cl. 46 pak stanoveno, ze rybolov v noci, t. j. od zapadu do vychodu slunce, muze byti povolen jen za setreni podminek, ktere budou stanoveny spolecnou dohodou obou statu.

Umluva, ktera je predlozena vladnim navrhem tisk 15 senatu Narodniho shromazdeni, je vysledkem jednani o techto dvou clancich hranicniho statutu.

Stanovenim podminek pro povolovani nocniho rybolovu bude ucinen konec dosavadnimu stavu, kdy se strany madarske nebylo dbano zakazu nocniho rybolovu, ale s nasi strany bylo trvano na zakazu z duvodu statni bezpecnosti a z duvodu celnich az do sjednani zvlastni umluvy; tim ovsem byly postihovany chude rybarske rodiny na nasem uzemi, ktere byly odkazany na vytezek rybolovu.

Podle umluvy budou povoleni k nocnimu rybolovu udelovana politickymi urady I. stolice (okresnimi urady), a to zcela vyjimecne zachovalym a duveryhodnym zivnostenskym rybarum, kteri bydli trvale v nektere pobrezni obci. Povoleni rybolovu nocniho bude jen pro dobu od 31. kvetna do 30. zari.

Nocni rybolov bude podroben kontrole zejmena financni straze; aby nemohlo byti zneuzivano nocniho rybolovu k jinym ucelum, bylo v umluve zakazano pristavati u brehu druheho statu nebo tam vystupovati (clanek druhy, c. 7).

Pokud jde o cl. 45 hranicniho statutu, docileno dohody, ze doba hajeni je od 1. dubna do 30. kvetna.

Umluvou meni se pro hranicni toky csl.-madarske platna doba hajeni stanovena v §u 18 zak. cl. XIX/1888 a take princip povoleni nocniho rybolovu, ktery jest v §u 23 tehoz zakona zakazan; bylo tedy potrebi predloziti umluvu Narodnimu shromazdeni k vyslovnemu souhlasu, cimz tyto uchylky od csl. pravniho radu nabyly vnitrostatni ucinnosti.

Ponevadz umluva se opira o zmocneni jiz chvaleneho hranicniho statutu a jest v ni dbano ochrany csl. zajmu, navrhuje zahranicni vybor senatu, aby schvalil vladni navrh, jak jest podan v sen. tisku 15 v tomto zneni:

"Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s umluvou mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o stanoveni jednotne doby hajeni ryb a o podminkach pro povoleni nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, podepsanou dne 8. cervna. 1934 v Budapesti." (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se nikdo neprihlasil. Jednani je skonceno. Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 3 poradu

3. Zprava vyboru rozpoctoveho, ustavnepravniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 16), kterym se predklada senatu NSRCS. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

Zpravodajem za vybor rozpoctovy je pi sen. Plaminkova, zpravodajem za vybor ustavnepravni p. sen. dr Havelka, zpravodajem za vybor zahranicni p. sen. Udrzal.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy, pani sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate! Statni hranice mezi Ceskoslovenskou republikou a kralovstvim Rumunskym byly jiz definitivne stanoveny. Proto je nutno zakonne upraviti take vsechny dusledky z rozhraniceni plynouci.

Hranicemi byla dotcena zupa ugocska, marmarosska a satumarska na Podkarp. Rusi. Jest tedy nutno upraviti rozdeleni jmeni sirotcich pokladen v techto zupach. Stalo se tak umluvou z 5. prosince 1930, ktera se predklada timto vladnim navrhem senatu Narodniho shromazdeni, a to z toho duvodu, ze z umluvy plynou majetkova bremena. Podle §u 64, odst. 1 ust. listiny smlouvy, z kterych pro stat nebo obcany plynou bremena majetkova, nebo osobni, potrebuji souhlasu Narodniho shromazdeni.

Hlavni body umluvy jsou tyto:

Pokud jde o pohledavky z doby pred 30. cervnem 1920, kazdy stat uspokoji sam sve porucence a opatrovance. Na uhradu jejich pohledavek dostane kazdy stat prislusnou kvotu z jmeni a reservnich fondu sirotcich pokladen. Pro jeji zjisteni poridi se bilance aktiv k 30. cervnu 1920 a zjisti se pohledavky porucencu a opatrovancu k temuz dni, a to v rak. uherskych korunach, ktere tohoto dne byly na Podkarp. Rusi v obehu. Spravnost bilance posoudi specialni komise dvouclenna; kazdy stat jmenuje jednoho clena. Prace komise musi byti skoncena do 6 mesicu od jeji prvni schuze; k te pak musi dojiti nejpozdeji do mesice, kdyz umluva nabude ucinnosti.

Je vidno, ze si zde prejeme, aby tyto vsechny veci sly velmi rychlym tempem a aby komise ad hoc zrizene se neprotahovaly na dlouha leta.

Pohledavky porucencu a opatrovancu budou rozdeleny ve dve skupiny podle statni prislusnosti tomu kteremu statu. Pomer techto skupin jest klic pro rozdeleni zjisteneho aktivniho jmeni sirotcich pokladen.

Jmeni pokladny byv. zupy satumarske pripadne zcela Rumunsku, protoze z teto zupy do Ceskoslovenske republiky patri jedina obec a Rumunsko se zavazalo, ze vyda deposita a pohledavky ceskoslov. porucencu a opatrovancu z teto obce.

Rozpoctovy vybor pojednal o vladnim navrhu ve schuzi 10. rijna 1935 a shledal spravnym zpusob, kterym maji byti uspokojeny pozadavky nasich prislusniku za sirotcimi pokladnami jmenovanych zup. Proto navrhuje plenu senatu, aby prijal vladni navrh ve zneni uvedenem v tisku sen. 16 a tak schvalil umluvu mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a vydani deposit, ktera byla podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930.

Schvalovaci usneseni ma zniti:

"Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s umluvou mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsanou v Bukuresti dne 5. prosince 1930." (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem vyboru ustavne-pravniho je pan sen. dr Havelka. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavny senate! Umluva tato upravuje predevsim rozdeleni hromadne spravovaneho jmeni sirotcich pokladen. Jde o obvody sirotcich vrchnosti, ktere byly rozdeleny statni hranici mezi Ceskoslovenskem a Rumunskem, t. j. o sirotci pokladny byvalych zup ugocske, marmarosske a satumarske. Jmeni pokladen prvnich dvou zup, ugocske a marmarosske, ma byti rozdeleno mezi oba smluvni staty podle stavu z 30. cervna 1920 (t. j. datum prevzeti Podkarpatske Rusi do ceskoslovenske spravy). Kazdy stat uspokoji pak sam pohledavky svych porucencu a opatrovancu. Jmeni sirotci pokladny zupy satumarske nebude rozdeleno, protoze z teto zupy pripadla Ceskoslovensku jedina obec (Velka Palata); Rumunsko se vsak zavazalo, ze vyda veskera deposita z pohledavky porucencu a opatrovancu, kteri jsou ceskoslovenskymi prislusniky.

V hlave druhe zavazuji se obe strany, ze si vzajemne do tri mesicu bez dalsi zadosti vydaji individualne spravovane hodnoty patrici bud sirotcim pokladnam nebo porucencum a opatrovancum druheho statu smluvniho.

Hlava treti obsahuje ustanoveni vseobecna, zejmena, ze ustanoveni umluvy plati i o porucencich a opatrovancich, kteri se zatim stali zletilymi nebo svepravnymi, a v hodnotach, ktere byly odvleceny do Madarska, tam spravovany a pak Madarskem vydany te ci one ze smluvnich stran.

Posl. snemovna projevila souhlas umluvou v 357. schuzi dne 18. prosince 1934.

Ustavne-pravni vybor projednal vladni navrh ve sve schuzi dne 16. rijna 1935 a doporucuje slavnemu senatu schvaliti tuto umluvu mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym i s prislusnym schvalovacim usnesenim. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem vyboru zahranicniho je pan sen. Udrzal. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Udrzal: Slavny senate! Stanovenim definitivnich hranic mezi Ceskoslovenskou republikou a kralovstvim Rumunskym byly definitivne rozdeleny obvody sirotcich vrchnosti byvalych zup ugocske, marmarosske a satumarske. V dusledku toho je nutno, aby bylo rozdeleno jmeni techto vrchnosti kumulativne spravovane vcetne reservnich fondu. Ponevadz tato otazka nebyla rozhodnuta, vznikaly obtize pri vyplate vkladu porucencu a opatrovancu, jejichz majetek byl spravovan temito byvalymi zupnimi sirotcimi vrchnostmi. Vladni navrh tisk 16 obsahuje umluvu uzavrenou v Bukuresti dne 5. prosince 1930 za ucelem rozdeleni tohoto jmeni.

Podle duvodove zpravy vladniho navrhu jsou posuzovana nektera ustanoveni umluvy jako prevzeti bremen pro stat podle §u 64, c. 1 ust. listiny, takze se Umluva predklada k schvaleni Narodnimu shromazdeni.

Podle obsahu Umluvy jde vsak o naroky vuci statu na vydani veci, ktere nejsou statnim majetkem ani majetkem nasich prislusniku, takze nejde vlastne o zatizeni statu. Z toho duvodu je schvaleni umluvy Narodnim shromazdenim pouze aktem opatrnosti.

Pro uplnost se podotyka, ze vladni navrh tisk 16, jimz se predklada senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930, je shodny s vladnim navrhem tisk 1398 (III. volebni obdobi), o kterem jiz byla podana zprava zahranicnim vyborem tisk 1457.

Zahranicni vybor navrhuje plenu senatu, aby prijal schvalovaci usneseni ve zneni uvedenem v sen. tisku 16.

Schvalovaci usneseni zni:

"Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s umluvou mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsanou v Bukuresti dne 5. prosince 1930." (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se nikdo neprihlasil.

Jednani je skonceno, budeme hlasovat.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 4 poradu:

4. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 28), kterym se predklada, senatu NSRCs. ke schvaleni dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 8. unora 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1935, cis. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

Zpravodaji jsou za vybor zahranicni sen. Plaminkova, za vybor narodohospodarsky sen. Kriz.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate Obchodni a plavebni umluva ceskoslovensko-polska ze dne 10. unora 1934 poskytovala Ceskoslovensku celni ulevy na odbarvovaci rostlinne uhli, sirouhlik, zelatinu a vyrobky z celuloidu a Polsku celni slevy na repku a podobna semena olejnata, na kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty. Platnost teto umluvy koncila 31. prosince 1934.

Dodatkovym protokolem podepsanym ve Varsave dne 8. unora 1935 byly prodlouzeny tyto celni slevy do 30. cervna 1935 mimo celni slevu poskytovanou Polsku na repku a podobna semena olejnata, protoze v tomto roce jiz velka rada olejnatych semen byla u nas pestovana.

Zahranicni vybor pojednal o vladnim navrhu o tomto dodatkovem protokolu (tisk 28) a usnesl se doporuciti senatu N. S., aby jej schvalil ve zneni vladniho navrhu "Senat Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske schvaluje dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany dne 8. unora 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1935, cs. 21 Sb. z. a n." (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor narodohospodarsky, je p. sen. Kriz. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate! Narodohospodarsky vybor projednal dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934 ve schuzi dne 28. listopadu 1935.

Jako pani zpravodajka vyboru zahranicniho, tak take ja jako zpravodaj vyboru narodohospodarskeho doporucuji slavnemu senatu totez schvalovaci usneseni, jak bylo prave precteno a jak jest uvedeno v tisku 52. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se nikdo neprihlasil. Jednani je skonceno, budeme hlasovat.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Pristoupime k dalsimu odstavci poradu, jimz je:

5. Volby:

Stala se dohoda, aby obe tyto volby byly vykonany z plena.

Jsou namitky proti tomu, aby jak volba inkompatibilitniho vyboru, tak i volba komise pro kontrolu davky z majetku a z prirustku na majetku vykonana byla z plena? (Namitky. nebyly.)

Nejsou. Budeme tudiz timto zpusobem hlasovati.

Pristoupime nejprve k volbe inkompatibilitniho vyboru.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl kandidaty do inkompatibilitniho vyboru.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte): Navrzeni jsou za cleny (prvni a druhe nahradniky):

1. Sen. Kroiher (sen. Sehnal, Turek); 2. sen. Nejezchleb-Marcha (sen. Novak [rep.], Machovsky); 3. sen. dr inz. Botto (sen. dr Bacinsky, Zeman); 4. sen. inz. Winter (sen. Koutkova, Kriz); 5. sen. Macek (sen. Casny, Chalupnik); 6. sen. Balla (sen. Pocisk, Nemecek); 7. sen. Pichl (sen. Rohlena, Rusavy); 8. sen. dr Milota (sen. inz. Marusak, Javornicky); 9. sen. dr Hruban (sen. Dytrych, dr Ziska); 10. sen. dr Karas (sen. Krejci, Novak lid.); 11. sen. Slama (sen. Vlk, Kotrba); 12. sen. dr Heller (sen. Hackenberg, Grunzner); 13. sen. dr Polyak (sen. dr Fritz, Jancek); 14. sen. Paulus (sen. inz. Havlin, Trnobransky); 15. sen. Mikulicek (sen. Wenderlich, Haken); 16. sen. Kreibich (sen. Juran, Steiner); 17. sen. Maixner (sen. Enhuber, inz. Keil); 18. sen. Stellwag (sen, inz. Weller, inz. Lohnert); 19. sen. W. Muller (sen. Michler, Patzak); 20. sen. Hokky (sen. dr Torkoly, dr Turchanyi).

Predseda (zvoni): Kdo s navrzenymi pp. senatory souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny, pokud se tyce nahradniky inkompatibilitniho vyboru.

Prikrocime nyni k volbe clenu komise N. S. pro kontrolu davky z majetku a z prirustku na majetku.

Sdeluji, ze pro tuto volbu se sdruzily strany: republ. strana zemedel. a malorol. lidu s csl. stranou lidovou; dale csl. soc.-lem. strana delnicka s csl. stranou nar. socialistickou; pak csl. zivn.-obchodnicka strana stredostavovska s nem. soc.-dem. stranou delnickou; dale strana narodniho sjednoceni s Hlinkovou slovenskou stranou ludovou.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl kandidaty navrzene do komise N. S. pro kontrolu davky z majetku a z prirustku na majetku.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte): Navrzeni jsou za cleny:

1. sen. Foit, 2. sen. dr Ziska, 3. sen. Modracek, 4. sen. Rohlena, 5. sen.

Reyzl, 6. sen. Kvasnicka, 7. sen. Nedved, 8. sen. Enhuber.

Predseda (zvoni): Kdo s navrzenymi pp. senatory souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina: Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny komise N. S. pro kontrolu davky z majetku a z prirustku na majetku.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Vazeny senate! Navrhuji, aby ulozeno bylo vyboru rozpoctovemu, aby o usneseni posl. snemovny k vladnimu navrhu zakona o mimoradne dani postihujici dividendy a uroky z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych (tisk 94) podal zpravu plenu senatu do zitrejsi schuze.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je tim schvalen. Sdeluji, ze do vyboru tech.-dopravniho na misto sen. Mayra nastupuje sen. Michler do vyboru rozpoctoveho na misto sen. Zemana nastupuje sen. dr Havelka.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 29. ledna 1936 o 14. hodine s

1. Zprava vyboru branneho k usneseniu posl. snemovne (tisk 62) o vladnom navrhu zakona, ktorym sa menia a doplnuju niektore ustanovenia zakona o pozadovani dopravnych prostriedkov pre ucely vojenske (tisk 97).

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 4), kterym se predklada N. S. R. Cs. ke schvaleni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a spolkovym statem Rakouskym o celnim projednavani modnich publikaci, sjednana vymenou not v Praze dne 22. kvetna 1935 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 22. kvetna 1935, cis. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

3. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o stanoveni jednotne vseobecne doby hajeni ryb a o podminkach pro povolovani nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, podepsana dne 8. cervna 1934 v Budapesti (tisk 49).

4. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

5. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. ke schvaleni dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 8. unora 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1935, cis. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

6. Druhe cteni osnovy zakona o trestnosti pytlactvi v zemi Slovenske a Podkarpatoruske (tisk 73).

7. Navrh pos1. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 2245-I)

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II);

c.) o ochrane polniho majetku (tisk 702-II);

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

8. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 94) k vladnimu navrhu zakona o mimoradne dani postihujici dividendy a uroky z nekterych cennych papiru pevne zurocitelnych [podle §u 35 jedn. radu].

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl. Koncim schuzi.