Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 17. schuze (obsah) | Utery 28. ledna 1936

Schuze zahajena v 15 hodin 26 minut.

Predseda: dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 124 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Franke, inz. Necas, dr Spina, Tucny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. dr Miloty, dr Kloudy, Pichla a Hubky (tisk 25), aby byl vydan zakon o trestnosti pytlactvi v zemi Slovenske a Podkarpatoruske (tisk 73).

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 15), kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o stanoveni jednotne vseobecne doby hajeni ryb a o podminkach pro povolovani nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, podepsana dne 8. cervna 1934 v Budapesti (tisk 49).

3. Zprava vyboru rozpoctoveho, ustavne-pravniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 16), kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

4. Zprava, vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 28), kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. ke schvaleni dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 8. unora 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1935, cis. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

5. Volby:

a) inkompatibilitniho vyboru,

b) komise N. S. pro kontrolu davky z majetku a z prirustku na majetku.

Predseda (zvoni): Zahajuji 17. schuzi senatu NSRCs.

Vazeny senate! (senatori povstavaji.) Prave v den, kdy koname schuzi senatu, je Londyn jevistem velkych tradicnich ceremonialnich smutecnich slavnosti, jimiz svetova rise britska pochovava sveho predstavitele a suverena krale Jiriho V. Predsedove obou snemoven naseho Narodniho shromazdeni poslali predsedovi poslanecke snemovny anglicke projev sve nejhlubsi ucasti. Dostalo se nam nejsrdecnejsiho podekovani.

Jsou to tri hlavni fakta, jez nasi republiku spojuji s kralem Jirim V. Svoboda narodu, demokraticka sprava statu a svetovy mir. Zesnuly kral byl jejich symbolem.

Jsme mu vdecni za vse, cim ve svetove valce prispel k nasi svobode a republikanske samostatnosti. Za vse, cim mravne podeprel revolucni praci nasich zahranicnich vudcu Tomase Masaryka, Edvarda Benese i Milana Stefanika. I za vse to, cim pomohl, aby osvobozovaci dilo nasich ceskoslovenskych legii mohlo byti tak vitezne dovrseno.

Kral Jiri V byl suverenem nejvetsi kolonialni rise sveta, jiz rovne v dejinach lidstva nebylo. Vedle Velke Britanie a Irska je to Kanada, je to Australie s Novym Zelandem, je to jizni Afrika, je to cisarstvi Indicke, je to bezpocetna rada strategickych bodu na vsech okeanech sveta, a po svetove valce je to i Afrika jihovychodni a jihozapadni, Kamerun i Togo, je to Nova Guinea, ostrovy Samojske, Bismarckovy a Salamounovy v okeanu Tichem, je to v predni Asii mandat nad Mezopotamii a Palestinou, je to nejuzsi soucinnost s kralovstvim Egyptskym. Je to imperium, ktere obepina na pul miliardy lidskych bytosti a v tom stamiliony lidi ras barevnych. Je to rise, nad niz v pravde slunce nezapada, rise vsech mori, podnebi a lidskych ras zemekoule. A kdyz jsme byli pred dvanacti lety na svetove vystave britskeho imperia v Londyne, teprve zde jsme si mohli predstaviti vsechnu onu bezmernou hospodarskou, kulturni i civilisacni moc, jez se nam tu zjevovala pod pojmem teto rise britske.

Jsou statnici, kteri maji jeste dnes za to, ze zakladem statu muze byti jen vojenska diktatura a nekonecne zbrojeni. Nikoliv! Cele svetove britske imperium se neudrzuje despocii, nybrz vladou skutecne demokraticke spoluprace. Tim, co jiny prislusnik velkeho naroda anglosaskeho, byvaly president Spojenych statu Abraham Lincoln, vyslovil klasickou formou "vlady lidu, lidem a pro lid" - "The government by the people, through the people and for the people!"

Kral Jiri V. byl presvedcenym vykonavatelem tohoto demokratickeho rezimu sve rise. Stal v cele britskeho imperia cele ctvrt stoleti. Toto obdobi 25 let jest naplneno nejvetsimi prevraty lidskych dejin. Svetova valka vedla ke zhrouceni ctyr staletych, nad jine mocnych vojenskych monarchistickych diktatur: Nemecka, Rakousko-Uherska, Ruska a Turecka. Demokraticka monarchie britska vysla pod vedenim sveho krale z teto konflagrace viteznou. Sve drzavy nejenom zachovala, nybrz podstatne jeste rozsirila. S koncem svetove valky prisel take plan pretvoreni britske rise ve spolek rovnopravnych a svobodnych narodu. Spojene kralovstvi predstavovane parlamentem, prestalo vladnouti nad dominii a britsky narod se stava duchovnim vudcem narodnosti rozptylenych v britskych uzemich po peti dilech sveta. Jednota rise se tu projevuje v jednote svobody pro vsechny cleny rise. Spojujicim clankem tu neni sila zbrani, jako hluboke vedomi spolecnych zajmu. Anglicka dominia s Indii se staly zakladajicimi cleny i Spolecnosti Narodu.

Risska konference roku 1926 upravila tento proces diferenciace rise na dvou hlavnich zasadach: Po prve na spolecne vernosti vsech casti rise korune, a po druhe na dobrovolne dohode utvoriti spolecnym usilim svobodny spolek britskych narodnosti "The British Commonwealth of Nations". Cile teto svetove britske federace jsou jasne formulovany ve zprave lorda Balfoura z 18. listopadu 1926: "Peace, security and progress - mir, bezpecnost statu a pokrok!"

Kral Jiri V. byl presvedcenym prukopnikem teto demokraticke prestavby sve rise. Jsou to nesmirne problemy vsech peti dilu sveta, pred nimiz stal zesnuly kral a jez podstupuje nyni take jeho nastupce kral Eduard VIII. Nemame vroucnejsiho prani, nezli aby tyto problemy reseny byly i nadale v duchu prave demokracie a miru, nebot v nich se nerozhoduje jenom o budoucnosti Velke Britanie, nybrz i o budoucnosti vseho lidstva, zejmena pak o budoucnosti narodu a statu malych i strednich, a v tom take o budoucnosti nasi. A neprejeme take vsemu narodu anglosaskemu v Evrope i Americe niceho tak uprimne, nezli aby velke boure svetove, jejichz tezka mracna se dnes shromazduji nad Afrikou, ale zejmena nad Asii, byly prekonany vsi tou rozsafnou a spravedlivou politikou svetove demokracie, jez vedla narod anglosasky ke vsem jeho dosavadnim uspechum a stala se take tak vyznamnym cinitelem na ceste k civilizaci vselidske.

Kral Jiri V byl vpravde presvedcenym demokratem na trune. Anglicka ustava byla mu nedotknutelnym zakonem jako kazdemu jinemu obcanu rise. V zivote soukromem prosty a skromny, sklanel se jako suveren nejvetsich na svete prerogativ koruny v hlubokem pochopeni pred svrchovanosti vule sveho naroda. Jeho svetovemu narodu stacily dve hlavni strany politicke. Kdyz v r. 1924 po prve vstoupila svym velkym volebnim vitezstvim do dejin sveho naroda anglicka Labour Party, socialisticka delnicka strana prace, byl to kral Jiri V, jenz ji i jako mensine sveril spravu sve svetove rise. Kral se sklonil pred vuli sveho lidu a Labour Party se sklonila pred majestatem a symbolem sveho statu.

Kral Jiri V., a to je treti velky vyznam jeho zivota, byl presvedcenym prukopnikem svetoveho miru. On byl mezi temi, kdoz svym souhlasem se zrizenim Spolecnosti narodu kladli zaklady noveho mezinarodniho prava odstranenim valek a jich nahrazenim soudy mezinarodni spravedlnosti, rozsudky obligatornich mezinarodnich soudu rozhodcich. Kral Jiri V. vsemi svymi silami podpiral rozvoj zenevske instituce a byl spolecne se svym narodem v prvych radach tech, kdoz usilovali a usiluji utvorenim vseobecne kolektivni bezpecnosti o zabezpeceni trvaleho svetoveho miru. Svetovy mir muze byti zalozen jedine na pevne, nicim nerozvratne dohode vsech mirumilovnych narodu sveta, braniti mir vsemi prostredky vybudovati organisaci pohotovou a ucinnou, a probuditi svedomi sveta do te miry a intensity, ze kazdy utocnik bez rozdilu, jenz by se odvazil sahnouti na prava, svobodu a bezpecnost kterehokoli naroda a statu druheho, propadne okamzite bezohlednym sankcim vsech statu ostatnich, a kazdy jeho utok bude touto kolektivni akci odmitnut a zmaren ve svem pocatku. Jedine v takoveto organisaci kolektivni bezpecnosti pod zastitou Spolecnosti narodu lze zachraniti budoucnost Evropy a zabezpeciti zejmena vsechny male a stredni staty pred utoky vsech i nejmocnejsich sousedu, a umozniti tak prechod z rozvratu svetove valky a tim take ze vsech hruz dnesni domaci i svetove hospodarske krise do noveho, stastnejsiho zivota v Evrope a na celem ostatnim svete.

V teto chvili stoji Londyn, a s nim ve svem duchu cela britska rise, shromazdena kolem historicke pamatky sveho krale. I my v Ceskoslovensku se v hluboke piete sklanime pred zivotni praci tohoto uslechtileho suverena na anglickem trune, ve vdecnem vedomi vseho toho, co vykonal pro svobodu a samostatnost nasi i pro spolecnou vec svetove spravedlnosti, demokracie a miru. Jeho pamatka zustane trvale zivou i v dejinach naseho naroda a naseho statu. (Senatori usedaji.)

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, Kotrbovi; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Dundrovi; dodatecne od 11. do 19. prosince 1935 sen. Mechurovi; do 30. ledna 1936 sen. dr Polyakovi; na tyden sen. Kianickovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat k jeho navrhu dal hlasovanim zdravotni dovolenou do konce unora 1936 sen. Pazmanovi.

Precten pripis namestka predsedy vlady ze dne 28.prosince 1935, c. j. 9486/1076 S 35 m. r., o vzajemnem zastupovani clenu vlady:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 22. listopadu 1935, c. 8415/1076 S-35 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. bude zastupovati p. ministra dr Cerneho p. ministr dr Zadina, p. ministra dr Trapla p. ministr dr Franke, p. ministra dr Krcmare p. ministr dr Zadina, p. ministra dr Derera p. ministr dr Czech, p. ministra Najmana p. ministr Machnik, p. ministra Bechyne p. ministr ing. Necas, p. ministra inz. Dostalka p. ministr dr Sramek, p. ministra dr zadinu p. ministr dr Cerny, p. ministra Machnika p. ministr Najman, p. ministra ing. Necase p. ministr Bechyne, p. ministra dr Czecha p. ministr dr Derer, p. ministra dr Franke p. ministr dr Trapl, p. ministra dr Sramka p. ministr inz. Dostalek.

Pokud jde o zastupovani p. ministra dra Spiny, bude potrebna dohoda ucinena pripad od pripadu.

Pana predsedu vlady dr Hodzu, jakozto spravce ministerstva zahranicnich veci, bude zastupovati p. ministr post a telegrafu dr Franke.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Namestek predsedy vlady: Bechyne v. r.

Precten pripis predsedy vlady ze dne 20. prosince 1935, c. j. 9346/1075 S m. r., o volbe ministra Bechyne namestkem predsedy vlady:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Vlada republiky Ceskoslovenske zvolila ve schuzi konane dne 19. prosince 1935 podle

ustanoveni § 71 ustavni listiny namestkem predsedy vlady ministra zeleznic Rudolfa Bechyne.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

Precten pripis predsedy vlady ze dne 24. ledna 1936; c. j. 500/909 S 36 m. r., o zmenach v jednotlivych resortech:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky vyhovev rozhodnutim ze dne 23. ledna 1936 podanym zadostem, zprostil ministra dr Emila Frankeho uradu ministra post a telegrafu a ministra dr Jana Krcmare uradu ministra skolstvi a narodni osvety. Zaroven jmenoval pan president republiky rozhodnutim z tehoz dne poslance dr Emila Frankeho ministrem skolstvi a narodni osvety a poslance Aloise Tucneho ministrem post a telegrafu.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni s tim, ze nove jmenovani pani ministri slozili dnes slib na ustavu dle § 73 ustavni listiny.

Predseda vlady: dr M. Hodza v. r.

Precten pripis sen. Havranka ze dne 17. ledna 1936:

V Jihlave, dne 17. ledna 1936.

P. T. Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.

Na zaklade ucinene dohody mezi volebnim krajem brnenskym, jihlavskym a uherskohradistskym a za souhlasu Ustredniho vykonneho vyboru csl. soc. dem. strany delnicke vzdavam se dle § 21 ustavni listiny mandatu clena senatu Narodniho shromazdeni.

Pavel Havranek v. r.

Usneseni posl. snemovny tisky 77, 78, 85, 94 az 96.

Zpravy tisky 89,97.

Navrh tisk 89.

Vladni navrhy tisky 91,93,98

Interpelace tisk 92/1 az 92/3.

Odpoved tisk 90.

Tesnopisecke zpravy 0 9. az 11. schuzi senatu N.S.R.Cs.

o 14. az 16. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, pokladaji se zapisy ty za spravne a budou vytisteny.

Vyboru iniciativnimu navrh tisk 89. Vyboru rozpoctovemu usneseni posl. snemovny tisky 77, 78, 94, 95; vladni narizeni ze dne 19. prosince. 1935:

o usnadneni primeho uveru u Narodni banky ceskoslovenske (c. 1485),

jimz se opet meni cl. XVI, odst. 1, pism. b) uvadecich ustanoveni k zakonu ze dne 15. cervna 1927, c. 76 Sb. z. a n., o primych danich (c. 1537).

Vyboru ustavne-pravnimu usneseni posl. snemovny tisk 85.

Vyboru zivn.-obchodnimu vladni navrh tisk 91, vladni narizeni ze dne 19. prosince 1935, jimz se meni zakon o prodeji zbozi za jednotne ceny (c. 1500).

Vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu vladni navrhy tisky 93, 98.

Vyboru narodohospodarskemu usneseni posl. snemovny tisk 96, vladni narizeni ze dne 20. prosince 1935, kterym se opetne prodluzuje ucinnost zakona ze dne 27. brezna 1930, c. 43 Sb. z. a n., o uprave uzivani nekterych pastvin v zemich Slovenske a Podkarpatoruske v rocnich pastevnich obdobich 1930 - 1932 (c. 1488).

Vyborum rozpoctovemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni

ze dne 27. prosince 1935, kterym se castecne meni seznam prepychovych predmetu (c.1541),

ze dne 21. prosince 1935, kterym se stanovi nejvyssi pripustne urokove sazby (c. 1538).

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 20. prosince 1935, kterym se doplnuje vladni narizeni ze dne 5. srpna 1933, c. 170 Sb. z. a n., a vladni narizeni ze dne 23. prosince 1334, c. 273 Sb. z. a n., o mimoradne uprave tezby dreva a uprave lesniho a drevarskeho hospodarstvi (c. 1487).

Vyborum rozpoctovemu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935 o ulevach pri splaceni nekterych dlouhodobych pohledavek (c. 1535).

Vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 20. prosince 1935,

kterym se prodluzuje vladni narizeni ze dne 29. cervence 1933, c. 161 Sb, z. a n., o prechodne uprave statniho priplatku k podpore nezamestnanych (c. 1503),

kterym se prodluzuji a doplnuji zakony tykajici se bytove pece (c. 1536),

o danovych ulevach na stavebni prace (c. 1544).

Vyborum ustavne-pravnimu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 6. prosince 1935, kterym se opetne prodluzuje platnost vladniho narizeni ze dne 23. unora 1934, c. 27 Sb. z. a n., o opatrenich proti bezduvodnemu zdrazovani (c. 1383).

Vyborum soc.-politickemu, rozpoctovemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 19. prosince 1935, cis. 237 Sb. z. a n., o uspornych opatrenich personalnich (c. 1486).

Vyborum soc.-politickemu a zivn.obchodnimu vladni narizeni ze dne 20. prosince 1935, o nekterych organisacnich a jinych opatrenich ve vyrobe skla (c. 1543).

Vyborum rozpoctovemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni

ze dne 21. prosince 1935 o snizeni uroku vnitrniho statniho dluhu (c. 1502),

ze dne 27. prosince 1935 o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (c. 1542).

Vyborum narodohospodarskemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 19. prosince 1935, kterym se castecne meni ustanoveni § 5 zakona ze dne 24. cervna 1932, c. 105 Sb. z. a.n., o zrizovani provozoven na vyrobu cukru z repy, ve zneni vladniho narizeni ze dne 13. cervence 1934, c. 185 Sb. z. a n. (c. 1504).

Vyborum narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935 o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci (c. 1539).

Vyborum soc.-politickemu a ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935 o ulevach pri splaceni pohledavek za nezamestnanymi a o nekterych opatrenich v rizeni exekucnim a konkursnim proti nezamestnanym (c. 1540).

Vyboru imunitnimu zadosti:

vrch. stat. zastupitelstvi v Bratislave se zadosti kraj. soudu v Bratislave za vydani sen. Pociska k trest. stihani pro precin podle §u 3 zak. c. 108/33 (c. 1408),

kraj. soudu trest. v Praze za vydani sen. Pfeiferove k trest. stihani pro zlocin §§ 197, 200 a 203 tr. z. (c. 1394),

vrch. stat. zastupitelstvi v Kosicich se zadosti kraj. soudu v Kosicich ze dne 30. prosince 1935, c. j. Nt V 94/35/3, za vydani sen. Steinera k trest. stihani pro precin podle §u 14, c. 5, precin podle §u 18, c: 1 az 3 a zlocin podle §u 15, c. 3 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. 1582).

ve schuzi konane dne 21. ledna 1936 prikazany:

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu navrhy tisky 44, 45, 59.

Vyborum kulturnimu a rozpoctovemu navrh tisk 51.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. dr Miloty, dr Kloudy, Pichla a Hubky (tisk 25), aby byl vydan zakon o trestnosti pytlactvi v zemi Slovenske a Podkarpatoruske (tisk 73).

Zpravodajem je p. sen. dr Milota. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavny senate! Iniciativni navrh zakona, ktery jsme si dovolili podati a ktery se schvalenim ustavnepravniho vyboru dovoluji si slavnemu senatu doporucovati k prijeti, ma za ucel odstraniti na prechodnou dobu, dokavad nebude unifikovano hmotne trestni pravo, velikou nesrovnalost mezi trestnosti pytlactvi v zemich ceskych a jeho trestanim na Slovensku a Podkarpatske Rusi a tim dati honebni zver pod podobnou ucinnou ochranu, jaka je ji poskytnuta v zemich ceskych podle zakona drive rakouskeho.

Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi stiha se pytlactvi podle dosud platnych predpisu jenom urady spravnimi jako administrativni prestupek, a to zpravidla pouhou pokutou. Tato sankce je ovsem naprosto nepostacitelna a proto buji pytlactvi v teto casti republiky mnohem vice a nabyva mnohem nebezpecnejsi formy, nezli v zemich ceskych. Dovoluji si v te pricine ukazati na pisemne oduvodneni naseho navrhu, ve kterem jsme dovodili, ze pytlactvi znamena nejen ohrozeni ciziho majetku, nybrz jest spojeno tez s velkym nebezpecim pro lesni a honebni personal, ktery casto pada zasazen ranou z pusky pytlaka, a krome toho je pytlactvi velika narodohospodarska skoda, nebot pytlak, aby ukojil svoji vasen, bez vyberu a bez prestavky ubiji zver, aniz se ohlizi na predpisy, ktere jsou vydany na jeji ochranu a na jeji hajeni.

Damy a panove, v kratke dobe budeme projednavati zde v senate zakon proti tyrani zvirat, zakon diktovany prikazem soucitu a lidskosti. I zakon, o kterem nyni jedname, je slozkou takove ochrany honebni zvere. Odstreli-li pytlak, jak se casto deje, v dobe hajeni matku, znici tim zaroven jeji mladata, ktera bidne hynou bez pomoci. Chyti-li se zver do nastrazenych pytlackych ok, zpusobi se ji tim dlouhe a bolestne umirani.

Jsme si dobre vedomi, ze ucinne stihani pytlactvi vyzaduje prisnejsich prostredku, nezli ktere obsahuje nas navrh, a ze bude treba dukladne revise vsech ustanoveni, ktera s touto otazkou souvisi, zejmena tez zakona honebniho a predpisu o prodeji a noseni zbrani. Ale to nejmensi, co se muze stati nyni, bylo odstraniti naprosto neudrzitelny pravni stav na tomto poli na Slovensku a Podkarpatske Rusi a zavesti tam ucinnejsi analogicke predpisy, jake plati v zemich ceskych, a s tohoto hlediska znamena tento zakon tez unifikaci prava na tomto vyseku pravniho poradku.

Z teto priciny dovoluji si jmenem ustavnepravniho vyboru doporucovati slavnemu senatu, aby nas iniciativni navrh zakona prijal ve zneni, na jakem se usnesl ustavne-pravni vybor. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, jednani je-tim skonceno.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati ve cteni prvem.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomuto postupu neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 2 poradu

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 15), kterym se predklada senatu NSRCs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o stanoveni jednotne vseobecne doby hajeni ryb a o podminkach pro povolovani nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, podepsana dne 8. cervna 1934 v Budapesti (tisk 49).

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je p. sen. dr Havelka, zpravodajem za vybor zahranicni pi sen. Plaminkova.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor ustavnepravni panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavny senate!

Navrzene schvalovaci usneseni zni:

"Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s Umluvou mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o stanoveni jednotne vseobecne doby hajeni ryb a o podminkach pro povolovani nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovenskomadarskych, podepsanou dne 8. cervna 1934 v Budapesti."